[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.10.2005

KOM(2005) 515 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Výroční zpráva - Tempus 2004

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Výroční zpráva - Tempus 2004

1. PřEDMLUVA

Program Tempus III (2000 – 2006) se zaměřuje na rozvoj systémů vysokoškolského vzdělávání ve 27 partnerských zemích prostřednictvím spolupráce s institucemi členských států Evropské unie. Instituce vysokoškolského vzdělávání jsou velmi důležité pro proces sociálního a hospodářského přechodu a pro mezikulturní dialog; zároveň jsou zdrojem odborných poznatků a lidských zdrojů a zabezpečují přípravu nové generace vedoucích osobností.

Podrobný popis programu Tempus je možno nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/education/programmes/tempus/index_en.html

Tato výroční zpráva se předkládá v souladu s článkem 11 rozhodnutí Rady Komise o založení programu Tempus (Úř. věst. L 120, 8. 5. 1999).

2. PROVÁDěNÍ PROGRAMU TEMPUS V ROCE 2004: HLAVNÍ SMěRY čINNOSTÍ

Provádění programu Tempus v roce 2004 se řídilo inter alia závěry a doporučeními hodnocení v polovině období, které bylo zveřejněno v listopadu 2003. Hodnocení potvrdilo důležitost programu při podpoře reformy a rozvoje vysokoškolského vzdělávání, opodstatnění jeho intervenční logiky a způsob jeho správy. Pro provádění programu v roce 2004 byla zvláště důležitá tato doporučení:

- Proces formulování priorit specifických pro danou zemi by měl být posílen prostřednictvím hlouběji strukturovaného dialogu se vzdělávacími orgány partnerských zemí.

- Prostředky programu Tempus by měly být využity v oblastech, kde má program nejlepší výsledky, tj. při podpoře mobility, výměn a inovací studijních programů.

- Důležitost a vliv programu by měly být aktivně podporovány na úrovni vnitrostátních orgánů.

- Na základě výběru vzorků by měly být opětovně zavedeny kontroly na místě.

V této souvislosti byly v roce 2004 hlavní směry činností programu Tempus tyto:

1. dosažení maximálního vlivu programu prostřednictvím posíleného přístupu shora dolů „top down“, politického dialogu a většího počtu strukturálních opatření pro mobilitu;

2. posílení mobility prostřednictvím podpory jednotlivých příspěvků;

3. přijetí a posílení výběrových a kontrolních postupů;

4. lepší vymezení role národních kanceláří programu Tempus.

V souladu s článkem 12 rozhodnutí Rady o založení programu Tempus III (Úř. věst. L 120, 8. 5. 1999) byly při přípravě budoucího programu Tempus vzaty v úvahu nálezy zprávy o hodnocení v polovině období.

Zprávu o hodnocení v polovině období programu Tempus III zveřejněnou v listopadu 2003 je možno nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/dgs/education_culture/evalreports/index_en.htm#TempusIIIinterim1 .

Zprávu Evropské komise Radě ze dne 8. března 2004 o předběžném hodnocení programu Tempus III je možno nalézt na téže internetové stránce.

3. POSÍLENÝ PřÍSTUP SHORA DOLů

3.1. Posílený politický dialog

V roce 2004 usilovala Evropská komise o posílení politického dialogu s orgány zodpovědnými za vysokoškolské vzdělávání z partnerských zemí. V březnu/dubnu 2004 se v Bruselu konala celá řada dvoustranných jednání. Cílem tohoto dialogu bylo lépe pochopit situaci v rámci vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích, určit oblasti, ve kterých by mohla mít spolupráce v rámci programu Tempus největší vliv (a k tomuto účelu přesně definovat národní priority) a zlepšit spolupráci EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

Navzdory rozdílům mezi zeměmi z hlediska úrovně rozvoje a organizace jejich systémů vysokoškolského vzdělávání vyplynulo z dialogu, že mezi jednotlivými zeměmi existuje vysoký stupeň shod pokud jde o jejich hlavní zájmy, a to v zabezpečení kvality, akreditaci, přístupu k vysokoškolskému vzdělávání a přizpůsobování vzdělávání potřebám trhu.

Evropské partnerské země v rámci programu Tempus jsou přirozeně zapojeny do reformního procesu, který probíhá v Evropě na základě podnětu boloňského procesu. Dialog potvrdil, že většina neevropských partnerských zemí rovněž započala reformní procesy s cílem sladit své systémy vysokoškolského vzdělávání s těmi evropskými podle boloňského procesu.

Po dvoustranných rozhovorech proběhlo v červenci 2004 společné zasedání se zástupci členských států a ministerstev školství partnerských zemí programu Tempus. Toto zasedání se zaměřilo především na dvě oblasti, které se jevily jako nejdůležitější pro probíhající reformy vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích, a to na systémy zabezpečování kvality ve vysokoškolském vzdělávání a spolupráci univerzit a podniků.

Takovéto zevšeobecnění postupů a mechanizmů zabezpečování kvality je velmi důležité pro program reformy vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích. Mnohé partnerské země přijímají opatření v této oblasti, která úzce sledují vývoj v členských státech EU.

Jedním z hlavních zájmů partnerských zemí je přizpůsobit vysokoškolské vzdělávání potřebám trhu práce. Mnohé partnerské země zdůraznily potřebu lepší analýzy současných a budoucích potřeb trhu práce, aby mohly být přizpůsobeny struktury vysokoškolského vzdělávání. Přestože existovala značná shoda o potřebě podporovat spolupráci univerzit s podniky, aby byla zvýšena zaměstnatelnost studentů na trhu práce, zjistilo se během diskuze, že pouze malá část zemí zformulovala k tomu potřebné strategie. Evropská komise plánuje zaobírat se danou problematikou v roce 2005, přičemž vymezí roli, kterou sehrál a nadále sehrává program Tempus při rozvoji spolupráce mezi univerzitami a podniky.

3.2. Společné evropské projekty

V důsledku posíleného politického dialogu mohly být mezi orgány partnerských zemí a Evropskou komisí stanoveny národní priority pro společné evropské projekty. Cílem těchto priorit je užší spojení mezi projekty programu Tempus a programem národních reforem partnerských zemí, čímž se maximalizuje vliv programu.

Společné evropské projekty (JEP) podporují novátorské mnohostranné iniciativy, při kterých spolupracují alespoň jedna univerzita z partnerské země, jedna univerzita z členského státu EU a jeden člen akademického nebo neakademického konsorcia v jiném členském státě EU. Cílem společných evropských projektů je přenést z univerzit EU na instituce v partnerských zemích vědomosti v oblasti tvorby učebních osnov, budování institucí a správy univerzit. Na tyto projekty se čerpá asi 82 % celkových ročních prostředků programu Tempus. V roce 2004 financovala Evropská komise 111 JEP s celkovým příspěvkem ES ve výši přibližně 44 milionů EUR.

3.3. Strukturální a doplňující opatření

Na konci roku 2003 byl zahájen nový druh projektů Tempus – Strukturální a doplňující opatření (SCM). Tento druh projektů byl přijat na podporu snah partnerských zemí při formulování a provádění reformních strategií vysokoškolského vzdělávání. Tento druh projektů posiluje přístup programu shora dolů tím, že usiluje o úzké zapojení orgánů vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích. Strukturální a doplňující opatření se běžně zabývají horizontálními otázkami, jako je zavedení systémů přenosu kreditů, mechanizmy zabezpečování kvality, uznávání kvalifikace nebo spoluprací mezi univerzitami a podniky. Projekty v rámci této části musí být schváleny vnitrostátními vzdělávacími orgány a často jsou v nich jako partneři přímo zapojeny vnitrostátní nebo regionální orgány.

Vzhledem k všeobecnému zájmu partnerských zemí programu Tempus o boloňský proces, byla v roce 2004 iniciovaná společná výzva k předkládání návrhů programů Tempus/Socrates s cílem podpořit projekty týkající se boloňského procesu. Instituce z partnerských zemí programu Tempus byly vyzvány, aby předložily návrhy na projekty v rámci SCM. Cílem desíti vybraných projektů je inter alia vytvořit skupiny iniciátorů boloňského procesu a zapojit partnerské země programu Tempus do konferencí a seminářů týkajících se tohoto procesu.

Porovnáme-li zpětně tři výzvy k předkládání návrhů týkající se strukturálních a doplňujících opatření uveřejněné od vzniku tohoto nového nástroje v říjnu 2003, zjistíme, že počet doposavad financovaných strukturálních a doplňujících opatření je rovnoměrně rozdělený mezi regiony, na které se program Tempus vztahuje.

Ze stručného rozboru cílů projektů vyplývá, že jejich většina (58 % všech projektů) navazuje na směry činností boloňského procesu a zaměřuje se na dvě hlavní oblasti: 1) šíření informací prostřednictvím vytváření skupin iniciátorů boloňského procesu; a 2) koncepce systémů zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání, problematika, která je zejména oblíbená v regionu programu Tacis (čtvrtina všech strukturálních a doplňujících opatření, která byla vybrána v regionu programu Tacis, se zabývá zlepšením kvality). Na západním Balkáně představují strukturální a doplňující opatření spojená s boloňským procesem 72 % všech projektů, což je celkem přirozené vzhledem k tomu, že všechny země v tomto regionu podepsaly Boloňskou deklaraci.

Strukturální a doplňující opatření jsou rovněž používána na podporu modernizace činností a služeb univerzit (35 % všech strukturálních a doplňujících opatření), přičemž důraz je kladen především na modernizaci a reorganizaci programů odborné přípravy, využití informačních a komunikačních technologií, posílení mezinárodních vztahů (a modernizaci odborné přípravy učitelů).

Strukturální a doplňující opatření nejsou stále dostatečně využívána při řešení systematických problémů a celkové reformě odvětví vysokoškolského vzdělávání: tento typ projektů představuje pouze 7 % všech strukturálních a doplňujících opatření a vztahuje se především na země regionu MEDA.

3.4. Regionální konference v rámci programu Tempus ve střední Asii.

V listopadu 2004 zorganizovaly útvary Evropské komise ve spolupráci s Ministerstvem vyššího a středního odborného vzdělávání Republiky Uzbekistán v Taškentu konferenci v rámci programu Tempus o reformě vysokoškolského vzdělávání ve střední Asii. Cílem konference byla výměna informací a diskuze o reformních postupech v partnerských zemích, obeznámení účastníků s nejnovějším vývojem v boloňském procesu a hledání způsobů, jak by mohl program Tempus nadále přispívat k modernizaci a zvyšování kvality systémů vysokoškolského vzdělávání v daném regionu. Všech pět delegací ze střední Asie, které se konference zúčastnily, vyjádřilo záměr své země uplatňovat základní principy boloňského procesu a informovaly o změnách, které tyto země zavádějí ve strukturách vysokoškolského vzdělávání a v právních předpisech, aby dosáhly souladu s těmito principy.

4. POSÍLENÍ INDIVIDUÁLNÍ MOBILITY

Hodnocení třetí fáze programu potvrdilo prospěšnost mobility pro zaměstnance univerzit i pro studenty a zdůraznilo význam spolupráce mezi jednotlivci podporované programem Tempus. Do roku 2004 byla tato činnost využívána pouze omezeně. Poptávka po tomto typu projektů vzrostla s rozšířením programu Tempus na jižní a východní partnery ze Středomoří, čímž byl potvrzen požadavek ostatních regionů na zvýšení počtu grantů. Granty na podporu individuální mobility byly považovány za užitečný a pružný nástroj pro vytvoření partnerství, vytvoření návrhů projektů a usnadnění výměny know-how, zkušeností a osvědčených postupů, včetně přípravy odborníků v partnerských zemích vysokoškolskými odborníky z Evropské unie. Po zavedení nové a jednoduché online přihlášky a podpoře tohoto druhu grantů v partnerských zemích v roce 2002 se počet grantů na podporu individuální mobility v roce 2004 zvýšil: bylo uděleno více než 700 grantů (oproti 663 v roce 2003) pro všechny regiony, na které se vztahuje program Tempus.

5. OTÁZKY SPOJENÉ S POSKYTOVÁNÍM GRANTů

5.1. Postup při podávání žádosti, výběru kandidátů a poskytování grantů

Podrobné informace o postupu výběru a financování jsou uvedeny ve třech přílohách této zprávy.

5.2. Grantové dohody a platby

Po vstupu finančního nařízení v platnost byla v roce 2003 správa všech závazků a plateb převedena z Evropské nadace odborného vzdělávání na Evropskou komisi. Převod se uskutečnil k 1. lednu 2005 současně s přípravnými pracemi na zavedení nového účetního systému Evropské komise a se zvýšením počtu grantů na podporu individuální mobility. Nové požadavky týkající se především schválení bankovních účtů a právnických osob spolu s velkým počtem grantů vedlo k nevyhnutelným prodlevám při vydávání grantových dohod.

Dalším problémem bylo pozdní podepsání některých finančních dohod pro akční programy Tacis 2003. V důsledku toho došlo ke zpoždění grantových dohod pro projekty programu Tempus, které zahrnují instituce dotčených zemí.

5.3. Sledování projektů

V hodnocení třetí fáze programu bylo doporučeno znovuzavedení kontroly na místě jako nevyhnutelné doplnění kontroly dokumentů. Kontrola na místě byla znovu zavedena spolu s informačními dny v roce 2003 a pokračovala v roce 2004. Dále v roce 2004 přijaly útvary Evropské komise systematický program pro kontrolu na místě. Tento program se zaměřuje na 10 % probíhajících projektů a zahrnuje návštěvy okolo 30 projektů každý rok. První kontroly na místě v rámci tohoto programu byly provedeny GŘ pro výchovu a kulturu v těsné spolupráci s národními kancelářemi programu Tempus a za podpory Evropské nadace odborného vzdělávání v říjnu 2004.

V rámci politiky preventivních kontrol poskytla Evropská komise na setkání v Berlíně v září 2004 školení přibližně 160 zástupcům projektů z nově vybraných projektů Cards a Meda. Byly vypracovány vzdělávací materiály a dokumentace řízení smluv, které jsou k dispozici na internetu. Vzhledem ke zpožděním podepsání finančních dohod mezi Evropskou komisí a partnerskými zeměmi programu Tacis se bude v roce 2005 konat zvláštní zasedání pro projekty, ve kterých jsou zapojeny instituce z dotčených zemí.

S cílem dále zjednodušit povinné podávání zpráv byly v druhé polovině roku 2004 vypracovány a zpřístupněny na internetové stránce programu Tempus formuláře zpráv pro strukturální a doplňující opatření a granty na podporu individuální mobility.

6. INFORMAčNÍ DNY

Ve většině partnerských zemích a v některých členských státech EU byly uspořádány informační dny programu Tempus. V roce 2004 byly orgány zodpovědné za vysokoškolské vzdělávání systematicky zapojovány do informačních kampaní v partnerských zemích s cílem představit národní priority programu Tempus.

7. NÁRODNÍ KANCELÁřE A KONTAKTNÍ MÍSTA PROGRAMU TEMPUS

Národní kanceláře programu Tempus v partnerských zemích hrají klíčovou roli při provádění programu, tím že poskytují informace budoucím a současným uživatelům programu a poskytují zpětnou vazbu útvarům Evropské komise o probíhajících projektech. V roce 2004 útvary Evropské komise nadále úzce spolupracovaly s národními kancelářemi programu Tempus s cílem zabezpečit větší soudržnost a vhodný tok informací této síti. Útvary Evropské komise usilovaly především o větší horizontální konzistentnost pracovních programů a grantových dohod v rámci národních kanceláří programu Tempus s cílem dalšího upevnění jejich role.

V roce 2004 byly založeny národní kanceláře programu Tempus v Rusku a na územích palestinské samosprávy.

Národní kontaktní místa Tempus v členských státech hrají v programu rovněž důležitou roli; usnadňují spolupráci vysokoškolských institucí Evropské unie pomocí zprostředkovávání informací a podpory při hledání partnerů. V roce 2004 útvary Evropské komise nadále posilovaly spolupráci s národními kontaktními místy.

Zástupci národních kanceláří programu Tempus a národních kontaktních míst se setkali v březnu a listopadu 2004 v Bruselu.

8. BUDOUCNOST PROGRAMU TEMPUS III

V souladu se závěry hodnocení v polovině období a s článkem 12 rozhodnutí Rady o založení programu Tempus III (Úř. věst. L 120 ze dne 8. května 1999) navrhla Komise, aby program kombinoval přístup mnohostranné spolupráce zdola nahoru s doplňkovými opatřeními shora dolů, aby byla podpořena modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a aby se program zaměřil na zvýšení objemu a kvality mezinárodní mobility. Příprava budoucího programu Tempus právě probíhá.

9. ZÁVěR

Provedení programu v roce 2004 se řídilo výsledky předběžného hodnocení programu Tempus III (2000 – 2006) z roku 2003. Dialog a konzultace s orgány odpovědnými za vysokoškolské vzdělávání v partnerských zemích vedlo k posílení národních priorit, které by měly přispět k maximalizaci vlivu programu při rozvoji vysokoškolského vzdělávání v partnerských zemích. Tempus pomohl podpořit úsilí partnerských zemí dát při reformě prioritu otázkám souvisejícím s boloňským procesem. Zvýšená podpora individuální mobility odborníků vysokoškolského vzdělávání a zavedení strukturálních a doplňujících činností spolu s dialogem a národními prioritami přispěly k tomu, že program Tempus se potvrdil jako vhodný nástroj pro provádění a formulování politik vysokoškolského vzdělávání partnerských zemí.

1. ANNEX

Financial overview – Tempus 2004 (amounts committed per region in €) |

CARDS | TACIS | MEDA |

JEP | 9,836,694.56 | 14,552,916.00 | 19,711,751.17 |

IMG | 683,830.00 | 768,030.00 | 802,900.00 |

SCM | 1,443,036.56 | 1,918,102.32 | 1,708,116.00 |

NTO | 281,592.00 | 244,488.00 | 627,459.00 |

ETF | 237,500.00 | 337,500.00 | 275,000.00 |

Other | 105,700.10 | 213,098.12 | 213,888.98 |

Total | 12,588,353.22 | 18,034,134.44 | 23,339,115.15 |

- JEP Joint European Project

- IMG Individual Mobility Grant

- SCM Structural and Complementary Measure

- NTO National Tempus Office

- ETF European Training Foundation

2.1. ANNEX

Joint European Projects (JEP) Selection Tables 2004 |

- The tables presented below cover the selection of Joint European Projects (JEPs) carried out in 2004 following the call for proposals closed on 15 December 2003.

- Multi-country projects involve more than one Tempus partner country. For each partner country, the number of multi-country applications indicates the number of applications in which institutions from this country are involved.

- Types of Joint European Projects (JEPs): Curriculum Development (CD), Training Courses for Institution Building (TCIB) and University Management (UM).

JEP – TEMPUS CARDS (Annex 2.1 – Table 1) |

- The tables presented below cover the selection of Structural and Complementary Measures (SCMs) carried out in 2004 following the calls for proposals closed on 15 October 2003, 15 February 2004, and 1 March 2004 (special SCM “Bologna call”).

- Multi-country projects involve more than one partner country. For each partner country, the number of multi-country applications indicates the number of applications in which institutions from this country are involved.

- Types of Structural and Complementary Measures (SCMs): Information and Dissemination (I&D), Pilot Project (PP) and Training Project (TP).

SCM – TEMPUS CARDS (Annex 2.2 – Table 1) |

- The tables presented below cover the selection of Individual Mobility Grants (IMGs) carried out in 2004 following the calls for proposals closed on 15 October 2003, 15 February 2004, and 15 June 2004.

IMG – TEMPUS CARDS (Annex 2.3 – Table 1) |

Partner Country | Total Received Applications | Total Funded Applications | Success Rate | Total Awarded in € |

1244-Kosovo | 12 | 5 | 42 % | 15,650.00 |

Albania | 138 | 55 | 40 % | 237,750.00 |

Bosnia and Herzegovina | 17 | 13 | 76 % | 39,010.00 |

Croatia | 44 | 26 | 59 % | 67,700.00 |

former Yugoslav Republic of Macedonia | 58 | 44 | 76 % | 148,280.00 |

Serbia and Montenegro | 106 | 67 | 63 % | 214,310.00 |

IMG – TEMPUS TACIS (Annex 2.3 – Table 2) |

Partner Country | Total Received Applications | Total Funded Applications | Success Rate | Total Awarded in € |

Armenia | 64 | 27 | 42 % | 90,160.00 |

Azerbaijan | 17 | 15 | 88 % | 30,420.00 |

Belarus | 20 | 10 | 50 % | 36,500.00 |

Georgia | 32 | 16 | 50 % | 50,000.00 |

Kazakhstan | 13 | 8 | 62 % | 18,800.00 |

Kyrgyzstan | 34 | 21 | 62 % | 76,820.00 |

Moldova | 66 | 22 | 33 % | 88,000.00 |

Mongolia | 24 | 14 | 58 % | 68,700.00 |

Russian Federation | 196 | 104 | 53 % | 344,400.00 |

Tadjikistan | 2 | 1 | 50 % | 2,350.00 |

Turkmenistan | 2 | 2 | 100 % | 8,300.00 |

Ukraine | 50 | 22 | 44 % | 68,060.00 |

Uzbekistan | 105 | 49 | 47 % | 190,180.00 |

IMG – TEMPUS MEDA (Annex 2.3 – Table 3) |

Partner Country | Total Received Applications | Total Funded Applications | Success Rate | Total Awarded in € |

Algeria | 103 | 41 | 40 % | 102,500.00 |

Egypt | 247 | 69 | 28 % | 254,000.00 |

Jordan | 12 | 9 | 75 % | 34,900.00 |

Lebanon | 73 | 41 | 56 % | 129,800.00 |

Morocco | 64 | 34 | 53 % | 104,100.00 |

Palestinian Authority | 25 | 18 | 72 % | 60,700.00 |

Syria | 125 | 36 | 29 % | 151,800.00 |

Tunisia | 38 | 17 | 45 % | 32,900.00 |

3. ANNEX

JOINT EUROPEAN PROJECTS (JEP) - STRUCTURAL AND COMPLEMENTARY MEASURES (SCM) SELECTION TABLES BY EU MEMBER STATES’ PARTICIPATION |

- The table below indicates the number of institutions by EU Member State involved in the received and the funded applications.

- Types of Joint European Projects (JEPs): Curriculum Development (CD), Training Courses for Institution Building (TCIB) and University Management (UM).

- Types of Structural and Complementary Measures (SCMs): Information and Dissemination (I&D), Pilot Project (PP) and Training Project (TP).

JEP & SCM – TEMPUS All regions - EU Member States’ Participation |

EU Member State | Total Received Applications | Total Funded Applications | Success Rate |JEP CD |JEP IB |JEP UM | SCM BC |SCM ID |SCM PP |SCM TP | |Austria | 121 | 29 | 24 % | 10 | 1 | 4 | 6 | 1 | 4 | 3 | | Belgium | 147 | 37 | 25 % | 13 | - | 8 | 5 | 4 | 1 | 6 | | Cyprus | 4 | 1 | 25 % | - | - | - | 1 | - | - | - | | Czech Republic | 16 | 4 | 25 % | 1 | 1 | 1 | 1 | - | - | - | | Denmark | 44 | 9 | 20 % | 6 | 1 | - | 1 | - | 1 | - | | Estonia | 3 | - | 0 % | - | - | - | - | - | - | - | | Finland | 71 | 12 | 17 % | 6 | - | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | | France | 296 | 62 | 21 % | 30 | 2 | 9 | 5 | 3 | 8 | 5 | | Germany | 313 | 56 | 18 % | 31 | 3 | 5 | 4 | 2 | 6 | 5 | | Greece | 106 | 23 | 22 % | 14 | 1 | - | 1 | 1 | 4 | 2 | | Hungary | 21 | 5 | 24 % | 3 | - | - | 1 | - | 1 | - | | Ireland | 25 | 7 | 28 % | 2 | - | 3 | - | - | 2 | - | | Italy | 275 | 62 | 23 % | 26 | 2 | 9 | 7 | 3 | 9 | 6 | | Latvia | 7 | 1 | 14 % | 1 | - | - | - | - | - | - | | Lithuania | 10 | 1 | 10 % | - | - | - | 1 | - | - | - | | Luxembourg | 4 | 1 | 25 % | - | - | 1 | - | - | - | - | | Malta | 3 | 3 | 100 % | 2 | - | - | 1 | - | - | - | | Netherlands | 112 | 27 | 24 % | 12 | 3 | 4 | 2 | 2 | 3 | 1 | | Poland | 30 | 8 | 27 % | 4 | 1 | 1 | 1 | - | - | 1 | | Portugal | 47 | 16 | 34 % | 6 | 1 | 6 | 1 | - | 1 | 1 | | Slovak Republic | 15 | 6 | 40 % | 1 | 1 | 1 | 2 | - | 1 | - | | Slovenia | 21 | 6 | 29 % | - | 1 | 1 | 3 | - | 1 | - | | Spain | 173 | 49 | 28 % | 24 | - | 9 | 1 | 2 | 9 | 4 | | Sweden | 105 | 30 | 29 % | 13 | 1 | 4 | 2 | 1 | 6 | 3 | | United Kingdom | 231 | 62 | 27 % | 26 | 7 | 11 | 2 | 4 | 7 | 5 | |