17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/22

1.1

Mnoho ukazatelů pro růst, zaměstnanost a inovaci nasvědčuje tomu, že Evropská unie se v posledních letech ve světové konkurenci propadla a že tento proces trvá. Největší ekonomickou a sociální výzvou pro EU se stává potírání nezaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst a podporování nezbytného hospodářského růstu na trvale udržitelné úrovni.

1.2

Podniky mají při konfrontaci s těmito výzvami hlavní úlohu. 98 % podniků v Evropě představují malé a střední podniky (MSP). Poskytují 55 % pracovních míst v privátním sektoru. Potenciál MSP pro inovace ve výrobních procesech a produktech, jakož i službách, je značný.

1.3

Mnoho podniků využívá výhod jednotného evropského trhu. Často však nemohou z důvodu přetrvávajících omezení, omezených personálních a finančních kapacit, jakož i z důvodu chybějících informací, plně využít jeho potenciál. Zjednat nápravu zde může důsledné provádění lisabonské strategie, dokončení vnitřního trhu a další otevření trhu, lepší právní předpisy, jakož i podpůrné programy přinášející evropskou přidanou hodnotu.

1.4

Rovněž moderně strukturovaná jednání a efektivně pracující veřejné služby mohou mít významný přínos k podpoře konkurenceschopnosti a inovace v Evropě. Přeshraniční twinningová partnerství na všech úrovních mohou zlepšit stále potřebnější spolupráci mezi správními orgány, usnadnit výměnu zkušeností a všem poskytnout osvědčené postupy.

2.1

„Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci“ (dále jen Rámcový program) má v období let 2007 až 2013 přispět k provedení nově orientované lisabonské strategie, jakož i strategie Společenství pro trvale udržitelný rozvoj.

2.2

Rámcový program pokračuje v celé řadě stávajících podpůrných programů Společenství v různých politických oblastech a spojuje je na soudržném právním základě. Komise navrhuje referenční finanční částku ve výši EUR 4 212,6 mil.

2.3

Rámcový program se obrací na všechny členské státy EU, kandidátské země, země evropského hospodářského prostoru (EHP) a na země západního Balkánu. Další třetí země se ho mohou zúčastnit, pokud tak stanoví bilaterální dohody.

2.4

Cílem rámcového programu je podporovat konkurenceschopnost podniků, zejména MSP, povzbuzovat inovace a zajistit jejich konkurenceschopnost, urychlit rozvoj informační společnosti i energetické účinnosti a zlepšit využívání nových a obnovitelných zdrojů energie.

2.5

Na základě článku 156, čl. 157 odst. 3 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES má být vytvořen důležitý a soudržný právní základ pro specifické podpůrné programy Společenství a příslušné části jiných programů Společenství v oblastech, které jsou podstatné pro zvýšení produktivity, inovací a udržitelného růstu v Evropě. Současně má být věnována pozornost doplňkovým aspektům týkajícím se životního prostředí. Rámcový program se bude skládat ze tří specifických podprogramů.

2.6

Program pro podnikavost a inovaci vytvoří rámec opatření pro podnikavost, inovaci a konkurenceschopnost. Bude zaměřen na podniky ze všech hospodářských odvětví – ať již vysoce technologicky rozvinuté nebo tradiční. Přístup k finančním prostředkům pro zahájení podnikání MSP a jejich růst je třeba zlepšit. Důraz je rovněž kladen na spolupráci mezi podniky a podporu inovací a environmentálních technologií. Plánují se finanční prostředky ve výši EUR 2 631 mil.

2.7

Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií má podpořit zavedení informačních a komunikačních technologií v podnicích, správních orgánech a službách veřejného sektoru. Navržená opatření upřesňují a chrání novou evropskou iniciativu „i2010“, která bude v příštích letech tvořit rámec pro rozvoj jednotného evropského informačního prostoru a posílení vnitřního trhu pro informační produkty a služby. Program má mít k dispozici EUR 801,6 mil.

2.8

Program Inteligentní energie – Evropa se zaměřuje na podporu trvale udržitelného rozvoje v oblasti energetiky, zlepšení bezpečnosti zásobování a energetické účinnosti, snížení závislosti na vnějších zdrojích energie a zvýšení podílu obnovitelné energie na hrubé domácí spotřebě do roku 2010 na 12 %. Stěžejním úkolem jsou projekty podporování a šíření technologií pro trvale udržitelnou energii, lepší správní struktury a hustší propojení sítí, jakož i obecné povědomí o trvale udržitelném využívání energie. Komisí zřízená Výkonná agentura pro inteligentní energii má i nadále fungovat. Na program byly vyčleněny prostředky ve výši EUR 780 mil.

2.9

Rámcový program se bude provádět na základě ročních pracovních programů, jejichž provedení zajistí Komise. Řídící výbory zajistí monitorování opatření na úrovni členských států a soudržnost národních činností.

3.1

Návrh Rámcového programu je obsáhlý a pokrývá velké množství politik a programů. Poznámky se omezují na aspekty, kterým Výbor přikládá zvláštní význam a u kterých si chce být jist, že budou zohledněny i z dalších hledisek.

3.2

Výbor vítá Rámcový program jako důležitý krok k vytvoření synergií při podporování konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu podniků a trvale udržitelného rozvoje. Navržená opatření a nástroje mohou být velkým přínosem k posílení sociální soudržnosti, podpoře trvale udržitelného ekonomického rozvoje a uskutečnění cílů růstu a zaměstnanosti vycházejících z lisabonské strategie. Komise správně vyzdvihuje Rámcový program jako důležitou součást politiky Společenství rovněž v navrženém akčním plánu pro oživení lisabonské strategie na úrovni Společenství (KOM(2005) 330).

3.3

Zpráva pana Koka z roku 2004 poukázala na zásadní podmínky, které jsou určující pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Plným právem doporučila další rozvíjení společnosti založené na znalostech, dokončení vnitřního trhu, zlepšení hospodářského klimatu, modernizaci trhu práce – i prostřednictvím strategií „celoživotního vzdělávání“ a „aktivního stárnutí“, jakož i podporování trvale udržitelného životního prostředí. Výbor je názoru, že odpovědnost za vynaložení veškerého možného úsilí ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků vytvořením vhodných rámcových podmínek by měly nést především členské státy. Podpůrné programy EU považuje v tomto směru za důležitý a účinný doplňující prostředek. Kromě Rámcového programu je důležité zmínit rámcový program pro výzkum, strategii „celoživotního vzdělávání“ a strukturální fondy.

3.4

Podniky posilují svoji schopnost inovace nejen tím, že využívají technologický pokrok. K inovaci přispívá rovněž pevnější zakotvení podnikatelství ve společnosti a kultuře každé země, hlubší manažerské znalosti, zodpovědné vedení podniku a přeshraniční aktivity. Při stanovení cílů Rámcového programu se pojem inovace nesmí pojmout příliš úzce, aby tím nebyla zmařena příležitost většího růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Podniky jsou hlavními aktéry v procesu inovace, na jehož provádění se mají přiměřeným způsobem zúčastnit sociální partneři.

3.5

Inovace se rodí v lidské hlavě. Vysoká úroveň všeobecného a odborného vzdělání je předpokladem trvale udržitelného zvyšování inovací v Evropské unii. Zaměstnavatelé, zaměstnanci, vlády, univerzity, školy, jakož i veškeré další relevantní instituce nesou rovnou měrou odpovědnost za pokračující zvyšování inovačního potenciálu našich společností. Přeshraniční projekty jsou pro doplnění národních snah o podporování společnosti založené na znalostech nejvhodnější. Výbor vítá, že EU cíleně podporuje vzdělání a odbornou přípravu i v rámci komunitárních programů „Sokrates“ (všeobecné vzdělání), „Tempus“ (vysoké školy) a „Leonardo da Vinci“ (odborné vzdělávání). Integrovaný akční program pro vzdělání, vzdělávání a celoživotní učení pro období 2007 – 2013 může také významně přispět k posílení inovace v podnicích a k úspěchu Rámcového programu.

3.6

Výbor vítá záměr Komise posilovat konkurenceschopnost a inovaci podniků tvorbou lepších právních předpisů a systematickou kontrolou stávající legislativy z hlediska neúměrného zatížení. Obzvláště důležité je účinné hodnocení dopadu nové úpravy. Na hodnocení dopadu by měla Komise intenzivně spolupracovat s Radou pro konkurenceschopnost a s Evropským parlamentem.

3.7

Výbor sdílí názor Komise, že horizontální a koordinující opatření na straně EU mohou přinést vysokou přidanou hodnotu. Bude velmi důležité poskytnout podnikům informace, které co možná nejvíce odrážejí situaci v praxi, a umožnit jim snadný přístup k opatřením a nástrojům Rámcového programu.

3.8

Výbor podporuje cíl Komise podpořit Rámcovým programem nejen technologicky velmi rozvinutá hospodářská odvětví, ale i odvětví tradiční. Právě tato mohou mít ještě větší přínos k vytváření zaměstnanosti a posilování sociální soudržnosti, pokud jim bude umožněno rozvíjet svoji konkurenceschopnost a inovaci. Rovněž oblasti služeb a logistiky skýtají značný inovační potenciál.

3.9

Výbor vyzývá Komisi, aby v zájmu vytvoření co nejvyšší a regionálně i sektorálně široce rozptýlené přidané hodnoty nepojímala definici cílových skupin Rámcového programu příliš úzce. Také družstevní podniky, sdružené podniky a vzájemné společnosti („mutuals“) a inovativní nové podniky a mikropodniky mohou přispět k posílení konkurenceschopnosti a inovace v EU. Prostřednictvím družstev mohou být například využity velikostní výhody, které mají pozitivní vliv na přístup na trh (včetně účasti na veřejných obchodních soutěžích s většími objemy), na pozici na trhu, na rozvoj potenciálu, na další vzdělávání a výzkumnou kapacitu. Pro přístup k projektům Rámcového programu by mělo být rozhodující, zda cílové skupiny vypracují akceptovatelné koncepty, které budou přínosem pro konkurenceschopnost a inovaci a budou ospravedlňovat podporu. Nadace, svazy a průmyslové a obchodní komory mají při zprostředkování Rámcového programu významnou roli.

3.10

Vzhledem k rozpočtovým tlakům v členských státech a na evropské úrovni má financování Rámcového programu určité hranice. Výbor očekává, že v rámci stále ještě otevřeného rozhodování o příštím finančním výhledu budou programu poskytnuty dostatečné prostředky. Zároveň je třeba zajistit co nejcílenější a nejefektivnější použití prostředků ve prospěch cílových skupin zaměřené na výsledek. Komise by měla přezkoumat, v jakém rozsahu mohou být finance, které jsou momentálně určeny na správu programu, použity na projekty.

3.11

Výbor vítá záměr Komise vyhodnotit své zkušenosti se stávajícími programy, opravit eventuální nedostatky a při provádění Rámcového programu spoléhat na osvědčené postupy. K úspěchu Rámcového programu přispěje srovnávání („benchmarking“) a sledování („monitoring“) rekonstruovatelné pro všechny strany. Poznatky přispívající k optimalizaci Rámcového programu by se při ročním plánování prací měly zohledňovat včas. Komise a odpovědná místa pověřená prováděním programů by měly kriticky přezkoumat, zda přezkum v polovině období upozorňuje na potřebu úprav. Při tom by měly být zohledněny zkušenosti podniků a dalších cílových skupin. Jistota plánování všech účastníků projektu však nesmí být nikdy omezena.

3.12

Výbor klade obzvláštní důraz na to, aby členské státy zohledňovaly myšlenku „dodatečnosti“. Důrazně je vyzývá, aby trvaly na svých národních požadavcích v zamýšleném rozsahu bez ohledu na evropské dotace. Výbor se domnívá, že členské státy by se měly držet ujednaného cíle vynakládat tři procenta HDP na výzkum a vývoj. Provádění Rámcového programu nesmí v žádném případě vést k tomu, že členské státy poleví ve svém úsilí dosáhnout tohoto cíle.

3.13

Komise právem poukazuje na nutnost úzké vazby nástrojů a opatření Rámcového programu na jiné programy a činnosti EU. Obzvlášť důležitá propojení existují ve vztahu k 7. rámcovému programu pro výzkum, ke strategii „celoživotního vzdělávání“ a k programům strukturální politiky. Komise by měla dbát na to, aby se vytyčené cíle všech zúčastněných generálních ředitelství shodovaly. Veškeré činnosti a závěry všech relevantních grémií musí být transparentní. Horizontální i vertikální synergie mezi EU a členskými státy a mezi ekonomikou, vědou a administrativou budou moci být dosaženy v plném rozsahu pouze tehdy, budou-li dobře sladěny obsahové a organizační priority těchto programů.

4.1

Při provádění Rámcového programu musí mít cílové skupiny snadný přístup k zamýšleným programům. Ten v minulosti nebyl vždy plně zajištěn. Přidělování prostředků musí být efektivní, musí odrážet situaci v praxi a musí být spojeno s co nejmenší byrokracií (m.j. i vzhledem k podávání zpráv a k dokumentaci).

4.2

Komise by ve smyslu sjednoceného přístupu měla spravovat Rámcový program efektivně a ve vztahu k uživatelům optimálně. Všechny zúčastněné strany, které se účastní provádění Rámcového programu, spoléhají na jistotu plánování a transparentnost. Externí agentura pověřená administrativním prováděním programů by měla smysl tehdy, pokud by se tak výrazně zjednodušily administrativní postupy a snížily náklady.

4.3

Provádění Rámcového programu by mělo být ještě intenzivněji monitorováno „Střediskem pro sledování MSP“ zřízeným Komisí. To může dále zlepšovat výměnu vědomostí a zkušeností mezi členskými státy, mezi podniky i mezi hospodářstvím, vědou a správou. Zprávy střediska pro sledování by se měly přezkoumat co do vhodnosti pro praxi a blízkosti cílovým skupinám. Užitečné by rovněž bylo vymezit rozsah povinností střediska pro sledování tak, aby byl přínos jednotlivých cílových skupin (ve smyslu odstavce 3.9) jednoznačný.

4.4.1

Přístup ke kapitálu je pro MSP i pro inovativní mikropodniky stále silně omezen, i když se o tomto problému ví již léta. Zde je třeba okamžitě jednat. Nástroje financování stanovené v tomto programu mají pro úspěch evropské politiky pro podniky rozhodující význam. Výbor vychází z toho, že mohou mít značný mobilizační a pákový účinek.

4.4.2

Výbor podporuje přidělování financí vhodným finančním zprostředkovatelům, aby se snížily náklady na financování (včetně osobních a administrativních nákladů) a zmenšilo se riziko spojené s financováním. „Mechanismus pro inovativní MSP a MSP s vysokým růstem (GIF)“, „Záruční mechanismus MSP (SMEG)“ a „Program pro budování kapacit (CBS)“ mají přispět k usnadnění úvěrového financování a přístupu k rizikovému kapitálu pro podniky. Úvěrování MSP a mikropodniků založených na inovaci, zejména ve fázi zahájení činnosti a růstu, zvýší jejich potenciál růstu a zaměstnanosti. K dispozici by měly být rovněž drobné úvěry a mikroúvěry pro vhodné projekty.

4.4.3

Výbor doporučuje, aby se zahájení a rozšíření přeshraniční činnosti chápalo jako nedílná součást evropské politiky i jako důležitá strategie MSP ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovace. Všechna opatření a nástroje stanovené programem by měly tento cíl zohlednit. Komise by v tomto ohledu měla podniky aktivně podporovat prostřednictvím kooperační burzy, informací odrážejících situaci v praxi a dalších vhodných opatření.

4.4.4

Komplexnost evropské palety podpor a právního rámce vyžaduje cílené informace a poradenství pro podniky i jiné cílové skupiny. To se nejlépe provede prostřednictvím sítě nosičů dat, která bude fungovat všude v Evropě a účinně spolupracovat. Občanům a podnikům tak bude ještě lépe zprostředkována přidaná hodnota evropských programů a projektů, i ve smyslu nové komunikační strategie EU.

4.4.5

Výbor klade důraz na to, aby plánovaná soutěž na „partnery pro účast na sítích za účelem poskytování podpůrných služeb ve prospěch podniků a inovace“ proběhla podle transparentních pravidel a účast na ní byla otevřená všem organizacím jednajícím v příslušném regionu a sektoru, které mohou svou strukturou a nabídkou zboží a služeb bezprostředně vyhovět požadavkům podniků. Komisi se doporučuje, aby přitom individuálně zohlednila doporučení stávajících evropských informačních center, center pro přenos inovací (IRC) a podnikatelských a inovační center(BIC).

4.5.1

Výbor vítá zaměření programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií. Tento sektor je hnací silou nezbytného zvyšování produktivity ve všech odvětvích ekonomiky. Vzhledem k navrženým opatřením lze očekávat značnou evropskou přidanou hodnotu.

4.5.2

Podporování evropské informační společnosti přispěje k posílení trvale udržitelného rozvoje v ekonomice, zesílení společenské a sociální integrace Evropy a zlepšení kvality života občanů. Při provádění tohoto programu je třeba obzvláště dbát na to, aby k němu všechny podniky, včetně podniků z tradičních odvětví ekonomiky, měly přístup.

4.5.3

Cílené projekty, navzájem propojené činnosti a zahájení a rozšíření přeshraničních sítí a svazků může podpořit přenos technologií a využití řešení založených na inovativních informačních a komunikačních technologiích blízkých trhu. Výbor je pro vypracování společných technických specifikací a akčních plánů, které usnadní zadávání zakázek v této oblasti.

4.5.4

Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií by měl být strukturálně a programově co nejvíce sladěn s iniciativou „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005) 229). K „i2010“ připravuje Výbor vlastní stanovisko.

4.6.1

Výbor vítá zaměření plánovaného programu. Energetická účinnost, podporování obnovitelných zdrojů energie a diverzifikace energie jsou podstatné pro trvale udržitelný hospodářský rozvoj a pro ochranu životního prostředí v Evropě. Program byl měl přispět k využití veškerého inovačního potenciálu v oblasti energie, po kterém je nutno pátrat i v systémové technice a přeměně energie.

4.6.2

Tržní technologie a konkurenceschopné produkty budou zásadní pro dosažení cílů programu. Výbor je proto pro podporu projektů, které usnadňují zavedení těchto produktů na trh. Odpovídající činnosti však mají smysl pouze v rané fázi inovačního procesu. Nejlepší technologie a konkurenceschopné produkty lze v zásadě rozvíjet pouze v konkurenčním prostředí.

4.6.3

Výbor vítá záměr Komise propagovat využívání energií šetrné ke zdrojům a šířit adekvátní informace. Tyto činnosti by se neměly obracet jen k odborným kruhům, ale také k široké veřejnosti. Probíhající kampaň „trvale udržitelná energie pro Evropu“ je v tomto ohledu významným přínosem. Má šířit osvědčené postupy a více podporovat povědomí občanů o energetické účinnosti a ochraně životního prostředí. Výbor vychází z toho, že kampaň a Program Inteligentní energie – Evropa se smysluplně doplňují.

5.1

Výbor vybízí Komisi k ještě přehlednějšímu znázornění cílů a struktury Rámcového programu. Příkladným je přehled prováděcích opatření v článku 6 Rámcového programu. Podobně systematickým způsobem by mohly být představeny i jednotlivé programy a nástroje. To by usnadnilo větší přiblížení Rámcového programu cílovým skupinám. Toho by se měly účastnit organizace občanské společnosti.

5.2

Výbor očekává, že provázáním velkého množství programů a jednotlivých opatření se dosáhne přidané hodnoty. To se podaří pouze v případě, že bude zajištěna optimální koordinace, soudržnost jednotlivých opatření a sladění s dalšími relevantními programy EU. Zde vznikají povinnosti především pro Komisi a správní grémia.

5.3

Výbor vítá zaměření Rámcového programu na hlavní hospodářské, sociální, ekologické a energetické cíle politik EU. Při provádění bude záležet na tom, aby byly roční pracovní programy vytvářeny s ohledem na reálnou situaci v praxi a jasnou závažností pro cílové skupiny, zejména pro inovativní podniky. To lze zajistit jen tehdy, pokud jsou cílové skupiny přiměřeným způsobem zapojeny již do fáze plánování.

5.4

Za účelem lepšího provádění programu a kontinuity politiky vyzývá Výbor Komisi, aby objasnila vazby mezi Rámcovým programem a jinými příbuznými existujícími a budoucími iniciativami. To platí zejména pro „Evropskou chartu pro malé a střední podniky“ z roku 2000, pro „Akční plán pro podnikání v Evropě“ z roku 2003 a pro sdělení o politice malých a středních podniků pro příští léta. To by bylo velmi přínosné pro představitele obchodu a tvůrce politiky na národní, regionální a místní úrovni.

5.5

Výbor bude provádění Rámcového programu pozorně sledovat. Vyhrazuje si právo na předložení nových doporučení ve světle daných zkušeností nebo v kontextu přezkumu v polovině období.