3.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 28/25

1.1

Intenzivní produkce kuřat chovaných na maso je provázena závažnými zdravotními problémy zvířat a problémy týkajícími se jejich dobrých životních podmínek. Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty vztahuje většinu zdravotních problémů k výběru plemene, jehož cílem je optimalizace velké rychlosti růstu a zhodnocení krmiva, který však nedbá na zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Genetická selekce proto vedla ke změnám chování a poruchám látkové výměny, které pro změnu vyvolávají problémy s běháky, ascites, syndrom náhlého úhynu a jiné zdravotní problémy. Vědecký výbor ostatně dospívá k závěru, že negativní dopady vysoké hustoty osazení v budovách, kde lze udržet dobré vnitřní klima, nejsou tak vážné (1).

1.2

Doposud existovala jen obecná pravidla EU k ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (2). Některé členské státy však již mají předpisy o ochraně kuřat chovaných na maso a existují dobrovolné systémy na zajištění jakosti, které zohledňují aspekt ochrany zvířat. Podle Komise jsou plánované harmonizované minimální normy pro ochranu zvířat prospěšné a zajišťují jednotné podmínky hospodářské soutěže a lepší fungování vnitřního trhu. Odpovídají rovněž rostoucímu pochopení občanské společnosti, že přiměřené předpisy o ochraně zvířat jsou nezbytné, a mají být součástí evropského akčního plánu na ochranu zvířat, který Komise vypracovala.

1.3

Jako maximální osazení kuřat na čtvereční metr použitelné plochy („hustota osazení“) je navrhována hodnota 30 kg/m2 živé váhy. V zařízeních nebo jednotlivých jednotkách mohou členské státy povolit až 38 kg/m2, pokud vlastník nebo držitel splňuje určité podmínky m.j. pro kontroly, jakož i pro opatření na sledování a zaznamenávání, jejichž dodržování prověřuje příslušný orgán členského státu. Návrh dále obsahuje řadu detailních minimálních norem platných pro všechna zařízení, která se vztahují na inspekci a sledování v rámci zařízení, napáječky, krmivo, podestýlku, hluk, světlo, čištění, dezinfekci, účetnictví, chirurgické zákroky, školení a pokyny pro osoby, které zacházejí s kuřaty. Zařízení s vyšší hustotou osazení musí splňovat dodatečné podmínky ve vztahu k zaznamenávání a souborné dokumentaci, koncentracím NH3 a CO2, teplotě a vlhkosti vzduchu, a koncipování a technickým kontrolám větracího, vytápěcího a chladicího systému. Mimoto se provádí hodnocení pomocí ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat při veterinární prohlídce po porážce a uplatňuje se postup v případě nesouladu. Navrhuje se společné provedení a stálá úprava ustanovení uvedených v přílohách regulační metodou za účasti Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

1.4

Východiskem takzvaného „integrovaného přístupu“ pro zařízení a jednotlivé jednotky s vyšší hustotou osazení je intenzivnější komunikace mezi producenty, úřady a jatkami na základě prohlídek po porážce. Sběr informací o parametrech produkce pro komerční účely a dozor nad dodržováním právních předpisů týkajících se potravin a krmiv a hygienických požadavků (3) slouží podle Komise i ke zlepšení ochrany zvířat. Integrovaný přístup je mimo jiné základem nových právních předpisů o hygieně potravin a veterinárních kontrolách (4).

1.5

Nejpozději do dvou let po přijetí směrnice a na základě zkušeností s uplatňováním dobrovolných režimů štítkování má Komise v úmyslu předložit zprávu o možném zavedení zvláštního povinného režimu štítkování pro kuřecí maso, masné výrobky a masné polotovary harmonizovaného na úrovni Společenství, s jehož pomocí by se mělo potvrdit dodržování norem pro dobré životní podmínky zvířat. Zároveň se Komise chce zabývat slučitelností tohoto režimu štítkování s pravidly Světové obchodní organizace. Kromě toho vypracuje zprávu podepřenou novými vědeckými poznatky a v případě potřeby předloží příslušné právní předpisy o genetických parametrech, které způsobují špatné životní podmínky u kuřat.

2.1

Komise poukazuje na to, že veřejnost v celé Unii sleduje se stále větší pozorností otázky dobrých životních podmínek v systémech intenzivního chovu. To jasně vyplývá mimo jiné z průzkumu Eurobarometr v roce 2005 (5). Proto by bylo žádoucí pojmout problematiku ochrany zvířat stejným způsobem jako jiné důležité aspekty, tedy jako součást „evropského modelu společnosti“, aby bylo možno odrazit negativní dopady volného obchodu a hospodářské soutěže, která je čím dál tím ostřejší nejen uvnitř EU, ale i v mezinárodním měřítku.

2.2

Odpovědnost za otázky dobrého zdravotního stavu zvířat nemůže být uložena jednotlivým článkům výrobního a distribučního řetězce kuřat chovaných na maso v EU, který zahrnuje genetickou selekci v mezinárodních chovných střediscích, vytváření rodičovských hejn, líhně, producenty, jatka, prodejce a spotřebitele. Kromě toho mají tito účastníci rozdílné názory na otázky ochrany zvířat i na ekonomické a konkurenční aspekty. Z titulu zástupce občanské společnosti a z moci svého vyváženého složení proto Evropský hospodářský a sociální výbor pokládá své spolupůsobení na stanovení opodstatněných a přijatelných minimálních norem řádného zacházení se zvířaty za svůj úkol.

2.3

Evropský hospodářský a sociální výbor oceňuje důkladnost přípravných prací Komise a navrhovaný postup pro uchopení tohoto problému. Obecné předpisy platné pro všechna hejna jsou evidentními požadavky, které musí být splněny na základě větší samočinné provozní kontroly, v čemž povětšinou není spatřován problém. Výbor navíc souhlasí s většinou ambicióznějších požadavků, které tvoří část integrovaného přístupu k hejnům s vyšší hustotou osazení. V rámci tohoto přístupu se navrhuje bodovací systém u lézí na polštářcích běháků, u úmrtnosti a dalších možných známek špatných životních podmínek zvířat, který bude výchozím bodem pro případné zakročení a pro zlepšení podmínek v zařízení.

2.4

Klíčovým problémem je hustota osazení. Právní předpisy zde musí vycházet z těch nejlepších možných vědeckých poznatků a ze zvážení různých ukazatelů fyziologického stavu, chování a zdraví. Na základě zprávy vědeckého výboru považuje EHSV zavedení maximální hustoty osazení 30 kg/m2 pro hejna obecně a 38 kg/m2 u hejn, kde jsou negativní dopady této hustoty zmírněny díky dodržování zvláštních požadavků na klima v místnosti, za odůvodnitelné a přijatelné.

2.5

Zároveň je nutno uznat, že se hustota osazení výrazným způsobem odráží ve výrobních nákladech a v konkurenceschopnosti. Nizozemské propočty z března 2005 ukazují, že navrhovaná maximální hustota osazení by měla důsledky téměř pro všechna zařízení v zemi. Po odečtení variabilních a fixních nákladů zůstane běžné nizozemské drůbežárně v průměru jen částka 1,89 centů za kuře chované na maso (6) jako odměna za vynaloženou práci. To objasňuje velmi malou výnosovou marži v zařízeních. K dosažení stejného výnosu u hustoty osazení 30 resp. 38 kg/m2 by producent na tomto kalkulačním základě musel cenu za kuře chované na maso zvýšit o cca 8,0 resp. o 2,5 centu, což by pro spotřebitele znamenalo jen nepatrné zvýšení ceny. V kruzích z oboru na evropské úrovni se však namítá, že maximální hustota osazení pod 42 kg/m2 by nevyhnutelně vedla k postupnému vytlačení produkce EU z evropských i mezinárodních trhů konkurencí z velkých exportních zemí mimo EU.

2.6

Proto by požadované nízké hustoty osazení v EU musely být bezpodmínečně provázeny úpravou mezinárodních obchodních pravidel, tak aby pro dovozy z třetích zemí platily tytéž nebo adekvátní požadavky. EHSV připouští, že projednání tohoto problému během současného kola jednání Světové obchodní organizace (WTO) se zdá nereálné. Rozhodne-li se však EU pro přijatelnou a oprávněnou úroveň ochrany zvířat v této oblasti i v oblastech jiných, měla by být z pozice jednoho z vedoucích obchodních bloků na světě také schopna na mezinárodní úrovni uplatnit svůj vliv na zavedení určité klauzule, která by umožnila udržení této úrovně (7).

2.7

Třetí země, které mohou doložit srovnatelné výhody při akceptovatelné úrovni ochrany zvířat, mají přirozeně šanci na větší podíl na trhu EU, a proto zřejmě budou podporovat zavedení mezinárodně platných právních předpisů. Absurdní a nepřijatelné by však bylo, kdyby třetí státy s nižšími standardy postupně vytlačily evropskou produkci kvůli jejím vyšším standardům a ovládly odbyt na evropských trzích i na trzích ve třetích zemích, nebo kdyby EU kvůli špatným poměrům u významných obchodních partnerů a nebezpečí, že se výroba přesune do těchto zemí, nemohla pro ochranu zvířat nic podniknout.

2.8

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby EU při dovozu ze všech třetích zemí – na základě předchozí mezinárodní úmluvy nebo bez ní – požadovala dodržování odpovídajících předpisů. Tento nediplomatický postup by se tak v případě, že by nedošlo k mezinárodní úmluvě, mohl ukázat jako nezbytný v zájmu upoutání pozornosti a akceptace potřeby změny právního stavu. Komise by měla za všech okolností za dva roky po provedení směrnice v členských státech analyzovat konkurenční situaci z ekonomického hlediska a poskytnout nezbytný přehled o vývoji.

2.9

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) nedávno vyslovila doporučení k řadě jiných aspektů zdraví zvířat, ze kterých je znát zvětšující se mezinárodní pochopení pro potřebu mezinárodních minimálních norem. Základy pro doporučení Světové organizace pro zdraví zvířat byly položeny na konferenci v roce 2004, na které se vedl konstruktivní dialog mezi institucemi, vědci, zájmovými skupinami a nevládními organizacemi ze všech částí světa, mezi nimiž byla i řada rozvojových zemí. Na této konferenci bylo zdůrazněno, že je nezbytné, aby mezinárodní právní předpisy o zdraví zvířat spočívaly na vědeckých základech. Z pohledu Výboru by Světová obchodní organizace měla v této oblasti podniknout kroky, neboť minimální normy přijaté pod vedením OIE musí být provedeny i na úrovni WTO.

2.10

S ohledem na negativní zkušenosti s nedostatečným prováděním přísnějších opatření na národní úrovni, resp. s prováděním narušujícím konkurenční prostředí, požaduje toto odvětví, aby tyto předpisy na úrovni EU byly stanoveny formou nařízení. EHSV si je vědom výhod nařízení, dává však ke zvážení, zda by členské státy nedaly přednost směrnici, aby bylo možné upravit prováděcí předpisy a zohlednit přitom příslušná národní specifika. K zavedení navrhovaného integrovaného přístupu se navíc směrnice jeví vhodnější; úprava technických specifik způsobu chovu na úrovni Společenství by vzhledem k použitým postupům nemusela být dostatečně flexibilní a mohla by bránit technickému pokroku směřujícímu k efektivnějším způsobům chovu šetrnějším ke zvířatům. Je nicméně nutno Komisi důrazně upozornit, že neuskutečněné nebo chybné provedení předpisů nebude trpěno.

2.11

Zatím je však nezbytné označit za absurdní, že Komise svůj návrh i potřebu harmonizovat předpisy odůvodňuje mezi jiným narušením hospodářské soutěže v důsledku momentální divergence národních předpisů, zatímco svým návrhem zároveň dává prostor přísnějším národním předpisům v jednotlivých členských státech. Základním předpokladem útoku EU na jednotné mezinárodní předpisy je harmonizovaná právní úprava v rámci EU. Pokud jde o neuskutečněné nebo nedostatečné provedení směrnic, měla by Komise příště důsledněji plnit své smluvní závazky a trvat na konkrétním provedení předpisů během lhůt, na jejichž určování se podílely i samy členské státy.

2.12

Ambicióznější dobrovolná opatření formou „kodexu chování“ Výbor plně podporuje. Na evropské úrovni by se však přimlouval za jejich nahrazení harmonizovanou úpravou, srovnatelnou s předpisy pro ekologické výrobky. Spotřebitelé by tak měli možnost volby a trh by sám ukázal, jak velký je zájem o ochranu zvířat překračující platné minimální normy. Výbor navíc obhajuje povinný režim štítkování u výrobků z EU, pokud to bude slučitelné s pravidly WTO. Dodržování platných právních předpisů EU by zcela určitě mělo být samozřejmé, takže by se tato skutečnost neměla explicitně uvádět na štítcích. Kromě toho by se mělo zvážit, zda by na baleném kuřecím mase neměl být uveden způsob jeho produkce, jako je tomu na obalech vajec.

2.13

Komise by, jak bylo oznámeno, měla předložit zprávu podepřenou vědeckými poznatky (včetně hloubkového výzkumu a praktických zkušeností) a dále tak zlepšovat ochranu kuřat chovaných na maso, což zahrnuje pátrání po významu genetických parametrů pro konstatované špatné životní podmínky. V rámci tohoto návrhu je třeba mít již nyní na zřeteli dopady genetické selekce; dále je zde pak potřeba úpravy pokud jde o rodičovská hejna. Proto by práce měly být zahájeny co nejdříve a později, pokud to bude nutné, ve světle prohlídek po porážce přezkoumány. V opačném případě by Komise s těmito pracemi mohla začít teprve až budou výsledky prohlídek po porážce k dispozici pět let po přijetí směrnice.

2.14

Výbor si je jistý, že z vědeckého hlediska se jedná o dlouhodobý záměr, v jehož průběhu musí být předpisy na pozadí nových poznatků a technologického vývoje průběžně upravovány. Zároveň je třeba zintenzivnit výzkum v této i v dalších oblastech, kde ještě nebyly položeny dostatečně pevné základy, a dosáhnout tak lepšího stavu znalostí. To platí mezi jiným pro vztah mezi hustotou osazení a klimatickými a ekologickými podmínkami (8). Konečně, na pozadí úzké spojitosti mezi otázkami zdraví a řádného zacházení se zvířaty a životním prostředím, by se měla – mimo jiné i ve spojení s influenzou ptáků – přikládat mnohem větší váha i biologické bezpečnosti (9).

3.1

Nehledě na výrobní systém, hustotu osazení, technické vybavení aj. má řízení hejn („stockmanship“), správa a osvědčené zemědělské postupy zcela zásadní význam pro dobré životní a zdravotní podmínky zvířat. Je zcela přirozené, že se tyto aspekty – včetně svého významu pro denní kontakt se zvířaty a pro péči – vymknou zákonodárství a kontrole. Ustanovení návrhu o návodech a pokynech, vzdělávacích kurzech a školeních, jakož i kontrolách, které musí být prováděny nejméně dvakrát denně, by v této souvislosti měla být samozřejmostí. Za problematickou však EHSV považuje okolnost, že v návrhu se nekladou žádné požadavky na kvalifikaci a že vzdělání může být nahrazeno profesní zkušeností jakéhokoli druhu.

3.2

Musí se zajistit, aby hodnocení životních podmínek zvířat bylo nezávislé a prováděly jej osoby s dostatečným vzděláním a zkušenostmi, má-li být zaručena odbornost. Mimo to by se písemné zprávy v jednotlivých členských státech měly provádět jednotně.

3.3

Pro srozumitelnost by rovněž bylo účelné upřesnit, že kuřecí hejna s nízkou hustotou osazení se kontrolují výhradně v rámci „hygienického balíčku“. Od určité velikosti by od všech zařízení měly být požadovány schválené plány vzdělávání a zdokumentované odborné kurzy.

3.4

Maximální přípustné hodnoty koncentrací NH3 a CO2 musí být stanoveny tak, aby za normálních podmínek nebyly překračovány. Při atypických klimatických podmínkách nemůže většina optimálně seřízených systémů produkce tyto limity dodržet.

3.5

Návrh stanoví, že světlo musí mít „intenzitu alespoň 20 luxů během období světla, měřeno na úrovni oka zvířete“. Světlo má „odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat období tmy s celkovou dobou trvání alespoň 8 hodin, přičemž musí být zajištěno alespoň jedno nepřetržité období tmy s dobou trvání alespoň 4 hodiny“. To odpovídá doporučením Rady Evropy (10). Na pozadí vědeckých zpráv a zkušeností z praxe však toto odvětví zastává názor, že postačí nejméně 15 luxů během prvních 14 dnů, pak nejméně 5 luxů a nepřetržité období tmy s dobou trvání 4 hodiny. Podle tohoto odvětví vedly pokusy s vyšší intenzitou světla a delšími obdobími tmy ke zvýšenému výskytu lézí na polštářcích běháků a nepoužitelnosti zvířat z důvodu kožních lézí. Postoj Výboru je takový, že je nutno navzájem porovnat více aspektů a při konkrétním vytváření požadavků se musí brát za základ nejdůležitější vědecké poznatky a zkušenosti z praxe. V případě pochybností a chybějící dokumentace by mělo být provedeno hloubkové zkoumání za účelem úpravy pravidel, tak aby vždy odpovídala nejnovějším poznatkům v příslušné oblasti.

3.6

V zařízeních s vyšší hustotou osazení by se v souladu s návrhem mělo zakročit, pokud úmrtnost v příslušném zařízení činí 1 % plus 0,06 % vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech, tedy cca 3,5 %. V kruzích z oboru je za reálnou považována úmrtnost 0,12 % za den, dobré životní podmínky zvířat a úmrtnost spolu v prvních 7 dnech nesouvisejí, ale limit by zde v případě potřeby mohl být beze všeho stanoven na 1,5 %. EHSV zastává názor, že by limit v této i jiných oblastech měl být stanoven na úroveň odpovídající reálným možnostem dobře vedeného zařízení. U hejn, kde byly zjištěny závažné nedostatky, by se dále mělo zvážit, zda by registrace úmrtnosti a dermatitidy polštářků běháků neměla být rozšířena například o registraci slabosti nohou a ascites.

3.7

Komise by pro účely standardizování klasifikace měla vydat podrobné písemné popisy opatřené ilustracemi lézí na polštářcích běháků nejrůznějšího druhu.

4.1

S výhradou výše uvedeného Výbor sdílí úhel pohledu Komise na danou problematiku a podporuje konkrétní ustanovení návrhu. Stanovení limitů pro intenzitu světla, maximální koncentrace NH3 a CO2, míru úmrtnosti, léze na polštářcích běháků atd. by se mělo řídit tím, co je v praxi v dobře vedeném zařízení proveditelné.

4.2

Při snížení hustoty osazení ve srovnání s běžnou praxí musí být do mezinárodních obchodních pravidel bezpodmínečně zahrnuta klauzule o ochraně zvířat, která EU poskytne nástroj pro stanovení odpovídajících požadavků na dovozy z třetích zemí, aby špatné poměry ve významných exportních zemích mimo EU nepodrývaly přiměřený a oprávněný standard v EU. Pro nedostatek mezinárodního uznání se bude EU muset chopit jednostranné iniciativy, aby vzbudila nezbytnou pozornost a pochopení pro potřebu úpravy právního rámce. V opačném případě lze očekávat, že se výroba přesune do zemí, kde panují horší poměry. Mimo to by Komise za dva roky po provedení směrnice v členských státech měla vypracovat podrobnou ekonomickou analýzu vývoje.

4.3

Z vědeckého hlediska se jedná o dlouhodobý záměr, v jehož průběhu musí být předpisy na pozadí nových poznatků a technologického vývoje průběžně upravovány. Zároveň je třeba zintenzivnit výzkum, aby byla vylepšena úroveň znalostí v oblastech, které mají v tomto směru ještě hodně co dohánět.