25.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/4

1.1

Návrh na novelizaci účetních směrnic vznikl v důsledku Akčního plánu pro modernizaci práva obchodních společností a řízení a správu podniků na úrovni Evropské unie, který přijala Komise dne 21. května 2003.

1.2

Cílem návrhu je posílení důvěryhodnosti finančních výkazů a výročních zpráv zveřejňovaných evropskými společnostmi, které mají poskytnout akcionářům a ostatním účastníkům (např. zaměstnancům a dodavatelům) spolehlivé, úplné a jednoduše dostupné informace.

1.3

EHSV se podrobně vyjádřil k některým bodům uvedeným v tomto dokumentu, nicméně obecně výše uvedený cíl podporuje a domnívá se, že toto opatření je nutné k ochraně všech zainteresovaných stran.

2.1

Návrh požaduje novelizovat účetní směrnice (78/660/EHS a 83/349/EHS) tak, aby:

2.2

Komise zdůrazňuje, že tento přístup je principiální; má za cíl zajistit proporcionalitu a poskytovat flexibilitu.

2.3

Komise uznává, že návrh nespadá do výhradní kompetence Společenství, ale zdůrazňuje, že je třeba zvýšit důvěru veřejnosti tím, že budou finanční výkazy v celé EU srovnatelné.

3.1

EHSV uznává, že je nutné zvýšit důvěru veřejnosti ve finanční výkazy evropských společností ve světle nedávných skandálů v Evropě a jinde ve světě. Proto tuto iniciativu velmi podporuje.

3.2

EHSV podporuje principiální přístup návrhu, protože souhlasí s tím, že specifická pravidla lze obejít nebo mohou zastarat.

3.3

Vzhledem k tomu, že je třeba v rámci EU podporovat podniky a zaměstnanost, je důležité, aby nebyly požadavky na výkaznictví přehnané. Nadměrné výkaznictví by mohlo mít tu nevýhodu, že by omezilo pozornost věnovanou věcem, které jsou skutečně důležité. EHSV proto vítá začlenění kritéria „důležitosti“ do návrhů; v zásadě se domnívá, že by toto kritérium mělo být základním rysem směrnic.

3.4

EHSV se také obává toho, aby požadavky na výkaznictví u nekótovaných malých a středních podniků nebylo nepřiměřeně zatěžující, protože tyto subjekty jsou motorem pro růst v EU. Výbor si je vědom skutečnosti, že členské státy mohou dle svého uvážení povolit malým a středním podnikům, aby neuplatňovaly všechny požadavky na výkaznictví. EHSV navrhuje, že by bylo vhodné důkladně přezkoumat prahy pro malé a střední podniky a konkrétně se zaměřit na omezení zatížení nejmenších subjektů (1).

3.5

EHSV bere na vědomí, že Rada pro mezinárodní účetní standardy v současné době zahájila projekt, jehož cílem je vypracovat soubor standardů týkajících se přímo MSP. EHSV tento projekt vítá.

4.1.1

EHSV vítá návrhy zakládající kolektivní odpovědnost členů představenstva za výroční zprávy a účetní závěrky, která je již v EU všeobecně akceptována. Ovšem tam, kde existuje dvoustupňová struktura, je důležité, aby byla odpovědnost uložena na každý orgán (správní, řídící a dozorčí) v souvislosti s jejich příslušnými funkcemi, a neměla by přesahovat kompetence, které jim ukládají vnitrostátní zákony.

4.1.2

EHSV navrhuje, aby členové představenstva museli v dobré víře zveřejňovat svému auditorovi všechny informace, které jsou považovány za relevantní v souvislosti s finančními zprávami a účetními závěrkami společnosti, aniž by o to byli přímo požádáni.

4.2.1

EHSV vítá cíl Komise zvýšit transparentnost transakcí se spřízněnými stranami u nekótovaných obchodních společností, s cílem obnovit důvěru veřejnosti ve finanční výkazy obchodních společností. Transakce se spřízněnými stranami jsou často velmi důležité v soukromých společnostech, včetně MSP.

4.2.2

Text článku 1, kterým se mění čtvrtá směrnice podle článku 43 7 písm. b), požaduje zveřejnění „charakteru, obchodního účelu a výše“ transakcí se spřízněnými stranami, které nejsou prováděny „za běžných obchodních podmínek“. Toto zveřejnění zachází za hranice IAS 24, a to zejména v tom, že požaduje zveřejnění „obchodního účelu“ takových transakcí.

4.2.3

EHSV má pochybnosti, zda by návrh měl zacházet za hranice IAS 24, což pravděpodobně způsobí významné náklady mnoha nekótovaným obchodním společnostem a převáží tak nad výhodami, které mají uživatelé ze svých finančních výkazů.

4.3.1

Komise navrhuje zlepšit zveřejňování informací tak, že uloží konkrétní požadavek, aby byla důležitá „opatření“ mimo účetní rozvahu, včetně subjektů pro zvláštní účely, zahrnuta do poznámek ke zveřejňování informací o účtech EHSV tento požadavek podporuje, ale obává se, že výraz „opatření“ není dostatečně definován a tudíž zůstává spíše vágním konceptem. Výbor proto navrhuje, aby byl tento koncept objasněn a byl poskytnut návod na jeho interpretaci, pokud to bude možné, za pomoci použití vhodných příkladů.

4.3.2

V zájmu omezení dopadu na malé a střední podniky EHSV doporučuje, aby členské státy měly možnost omezit informace ke zveřejnění na minimum nezbytně nutné ke zhodnocení finanční situace společnosti.

4.4.1

EHSV vítá požadavek, který ukládá kótovaným společnostem, aby zveřejňovaly informace o strukturách řízení a správy podniků, jež jsou důležité pro investory. Začlenění prohlášení do výroční zprávy bude vyžadovat, aby se auditoři vyjádřili ohledně souladu výroční zprávy s roční účetní závěrkou sestavenou za stejný finanční rok, za který byla vytvořena samotná výroční zpráva podle článku 51.1 čtvrté směrnice.

4.4.2

Pravděpodobně však vznikne problém, protože členské státy překročily požadavky čtvrté a sedmé směrnice a stanovily, že výroční zpráva, která bude v budoucnosti obsahovat prohlášení o správě a řízení podniku, podléhá úplnému auditu. EHSV se domnívá, že ne všechny prvky prohlášení o správě a řízení podniku mohou podléhat úplnému auditu. Řešením tohoto problému by mohl být požadavek, aby kótované společnosti dodávaly prohlášení o správě a řízení podniku „spolu s výroční zprávou a účetní závěrkou“, ale prohlášení by i nadále mělo být podrobeno kontrole souladu, jak uvádí výše uvedený odstavec 4.4.1.

4.4.3

EHSV se domnívá, že článek 46a.3 je vypracován příliš obecně. Navrhujeme následující znění „popis hlavních charakteristik vnitřní kontroly a systému řízení rizik společnosti v souvislosti s procesem finančního výkaznictví“.

4.5.1

Terminologie použitá v článku 2, tj. „přímo relevantní a napomáhá“, kterou se mění sedmá směrnice je odlišná od terminologie, kterou používá čtvrtá směrnice, tj. „zásadní a napomáhá“. Pro tuto rozdílnou formulaci neexistuje, jak se zdá, žádné odůvodnění. EHSV proto navrhuje, aby byla druhá formulace, která obsahuje výraz „zásadní“, použita v obou případech.

4.5.2

Výrazy „ne za běžných komerčních podmínek“ jsou použity v článku 1, kterým se mění článek 43 odst. 1 bod 7 b) čtvrté směrnice. Podobná formulace se používá v souvislosti se sedmou směrnicí v článku 34 bodu 7 b). V odůvodnění „není prováděna za normálních obchodních podmínek“ je doplněno výrazem „tzn. ne v rovnocenném vztahu“. Protože druhý výraz je obecně uznávaný účetní termín, navrhujeme, že bude vhodnější použít tento výraz v novelizovaných směrnicích.