22.9.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 234/14

1.1

Četní poradci z nových členských států, které vstoupily do EU v roce 2004, neměli možnost zblízka sledovat politiku ve prospěch podniků a zejména MSP, která se v minulých desetiletích rozvíjela ve Společenství. Toto stanovisko, které je samo o sobě velice prosté, ale vzhledem k důležitým návrhům Komise významné, umožňuje krátce připomenout některé fáze této politiky.

2.1

Od druhé poloviny osmdesátých let se v Komisi podnikovou politikou zabývala především dvě generální ředitelství, GŘ pro průmysl a GŘ XXIII, jež se zaměřilo zvláště na řemeslná odvětví a MSP. Celá devadesátá léta GŘ XXIII spolu se sektorovými organizacemi členských tátů každoročně pořádalo desítky setkání, jejichž účelem bylo zjištění potřeb mikropodniků a malých podniků.

2.2

Zejména díky podnětu GŘ XXIII založila Komise v roce 1994 Evropský investiční fond (EIF) a pověřila ho dvěma úkoly:

V současnosti se činnost EIF zaměřuje pouze na druhý cíl.

2.3

Informace získané na mnohých výše uvedených setkáních byly v EU podnětem úvah na třech konferencích, které se postupně konaly v roce 1990 v Avignonu, v roce 1994 v Berlíně a v roce 1997 v Miláně. Těchto konferencí se zúčastnily tisíce podnikatelů z členských států.

2.4

V těchto letech navrhovalo programy pro podniky GŘ pro podniky nebo GŘ XXIII. Pokud iniciativa vycházela z GŘ XXIII, byly programy zaměřeny především na řemeslná odvětví a malé a střední podniky.

2.5

V roce 1997 byl schválen třetí víceletý program pro malé a střední podniky (na období 1997-2000) poté, co byl předem prodiskutován se sektorovými organizacemi. Následně jej provedlo GŘ XXIII.

2.6

20. a 21. listopadu 1997 zahájil mimořádný summit Evropské rady v Lucemburku, který se zabýval pouze otázkou zaměstnanosti, mimo jiné tři konkrétní iniciativy na pomoc podnikům, aby si udržely konkurenceschopnost na trhu. Na tomto summitu byla vyzvána Komise, aby předložila návrhy na to, jak posílit hospodářské aktéry a zvýšit zaměstnanost. Těmito třemi konkrétními iniciativami byly ETF-Start Up Facility, program Společné evropské podnikání (Joint European Venture) a Guarantee Facility pro malé a střední podniky.

2.7

V roce 1998 zahájila Komise s přímou pomocí Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu program „Iniciativa pro růst a zaměstnanost (Growth and Employment Initiative) (1998-2000)“, který se soustředil na akce, o nichž se rozhodlo v Lucemburku.

2.8

V roce 1999 Rada spolu s rozhodnutími, které byly přijaty na summitu Evropské rady v Cardiffu, předložila zprávu, v níž vyzývá k integraci konceptu trvale udržitelného rozvoje do podnikových politik.

2.9

V roce 2000, kdy již byly úvahy v souvislosti se čtvrtým víceletým programem v pokročilé fázi, byly schváleny dva zásadní texty týkající se MSP:

2.10

Ještě v roce 2000 zahájila Evropská rada na zasedání v Lisabonu známý stejnojmenný proces, opírající se o společnost a ekonomiku založenou na vědomostech, do něhož by se měla dlouhodobě zapojit Komise spolu s členskými státy.

2.11

Čtvrtý víceletý program pro podniky a podnikavost (2001-2005), který byl zveřejněn v roce 2000, představuje syntézu předchozích programů a kulturního vývoje za devadesátá léta.

3.1

Čtvrtý víceletý program pro podniky a podnikavost, zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001-2005) byl přijat 20. prosince 2000. Běžně se nazývá MAP (Multi annual programme) a vztahuje se na období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2005. Jeho rozpočet je ve výši 450 miliónů EUR.

3.2

Cílem tohoto programu je zlepšení podnikatelského prostředí v Evropě. Tento program je koordinován GŘ pro podniky a jeho činnost je rozdělena do tří pilířů:

3.3

Program sleduje tyto cíle

3.4

Program se provádí pomocí tří typů nástrojů

3.5

S výhledem na nový program na období 2006-2010 Komise provedla jak externí, tak interní pravidelná hodnocení prostřednictvím nezávislých odborníků. S cílem obdržet co největší množství návrhů Komise vypracovala dokument, v němž poukazuje na body, z nichž by měl vycházet nový program.

4.1

Navrhuje se pozměnění rozhodnutí Rady 2000/819/CE jediným článkem, který by prodloužil období platnosti současného víceletého programu do 31. prosince 2006, a následné zvýšení finanční referenční částky o 81,5 miliónů EUR, čímž rozpočet stoupne z 450 na 531,5 miliónů EUR. (1)

5.1

Veřejná konzultace a návrhy uvedené ve zprávě nezávislých expertů poukázaly na silnou podporu pro širší základnu pro analýzu, rozvoj a koordinaci veřejných politik, jakož i pro zvláštní opatření na pomoc podnikům, aby se staly konkurenceschopnými a inovačními.

5.2

Až v letech 2003 a 2004 byly do současného víceletého programu (MAP) jednoznačně zahrnuty specifické body uvedené v Evropské chartě pro malé podniky jako součást ročních pracovních programů. Návrhy Charty však mají ještě daleko do uskutečnění.

5.3

Ve víceletém programu jsou samozřejmě uvedeny různé akce, které mají posílit podnikovou politiku, ale není podpořena inovace a spolupráce mezi podniky.

5.4

Akce uvedené v rámci MAP se týkají požadavků a potřeb podniků v patnáctičlenné Evropě, ale nelze je dostatečně přizpůsobit požadavkům podniků v nových členských státech.

6.1

EHSV plně souhlasí s tímto návrhem a považuje za nezbytné, aby Komise vypracovala návrh rámcového programu, který by vycházel zejména z případných podnětů Výboru a ostatních aktérů organizované občanské společnosti. Tento program by měl zahrnovat:

6.2

Nyní probíhá hloubková diskuse o obsahu 6. rámcového programu pro výzkum a inovaci, který vyprší koncem roce 2006. Současný víceletý program věnuje značnou pozornost otázkám výzkumu, které mají nepochybně podstatný význam pro velké podniky, avšak málo se věnuje inovaci a konkurenceschopnosti, které jsou pro MSP zásadní. Delší období úvah by umožnilo naplánovat novou dynamickou koordinaci mezi příštím rámcovým programem pro výzkum a inovaci a budoucím rámcovým programem pro podniky a podnikavost.

6.3

Jisté nástroje, uvedené v současném víceletém programu, nepřinesly očekávané výsledky (2): To je pravděpodobně dáno tím, že byly vytvořeny v rámci iniciativ zahájených po Lisabonském summitu a nebyly konkrétně porovnány s potřebami mikropodniků a malých a středních podniků.

7.1

Státy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, neměly na rozdíl od starých členských států možnost vzájemně se porovnávat ani přispívat k vypracování politiky pro podniky a podnikání, která by spočívala na pevné a konsenzuální bázi.

7.2

EHSV je toho názoru, že by bylo velice vhodné, aby GŘ pro podniky během tohoto roku a období pauzy odpovídající prodloužení (t.j. v letech 2005 a 2006) podpořilo řadu schůzek v nových členských státech se zástupci organizací MSP všech států s cílem prodiskutovat osvědčené postupy a identifikovat specifické problémy v nových členských státech. To by umožnilo zviditelnit řadu aspektů, které by byly nadále rozvíjeny v souvislosti s novým rámcovým programem.

7.3

EHSV se domnívá, že zejména díky informacím získaným na těchto přípravných schůzkách by se mohla konat čtvrtá evropská konference o mikropodnicích a malých a středních podnicích v roce 2006 v jednom ze států, které nedávno vstoupily do Unie, za účelem globálního zkoumání řešení problémů, které nejdůrazněji vyzdvihly nové státy v podnikové politice.

7.4

Komise musí v co nejkratší době projednat s EHSV záležitosti, které se vyskytly v souvislosti s externím ohodnocením, které zadala, a zanalyzovat výsledky získané prostřednictvím současného víceletého programu. EHSV by též díky svému pragmatickému a angažovanému přístupu mohl již nyní poskytnout užitečný příspěvek, neboť jsou v něm široce zastoupeni poradci z podnikového prostředí.

7.5

Dlouholeté úvahy EHSV a interní diskuse, které doprovázejí vypracování stanovisek, umožnily Výboru získat jistotu, že pro zhodnocování a konkretizaci politik pro rozvoj je na jedné straně třeba pořádat více debat mezi aktéry, kteří se přímo setkávají s problémy podnikání (podnikatelé a zaměstnanci) a na straně druhé uznat skutečnost, že problémy mikropodniků a malých podniků jsou buď odlišné od problémů velkých podniků, nebo obdobné, avšak mají jiné aspekty, protože jsou řešeny prostředky a nástroji, které nelze srovnávat s těmi, jež mají velké podniky. Z toho důvodu je zásadní, aby byl v rámci hledání nových prostředků a nástrojů pro rozvoj byly stále více zohledňovány tyto úvahy.

7.6

EHSV tedy souhlasí s návrhem na prodloužení, ale vyzývá Komisi k implementaci iniciativ navrhovaných v tomto stanovisku a k předložení příslušné zprávy jak jemu, tak Evropskému parlamentu.