Návrh ROZHODNUTÍ RADY o odstoupení Evropského společenství z Úmluvy o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu

(předlozená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Úmluva o rybolovu a zachování zivých zdrojů v Baltickém moři a Velkém a Malém Beltu (Gdaňská Úmluva) z roku 1973 zalozila Mezinárodní komisi pro rybolov v Baltickém moři (IBSFC). Tato organizace je regionální organizací pro rybolov, která odpovídá za řízení rybolovu v Baltickém moři. Vsechny vody v Baltickém moři spadají do vnitrostátní jurisdikce a nejsou tudíz volným mořem. Společenství přistoupila ke Úmluvě v roce 1983 [1].

[1] Úř. věst. L 237, 26.9.1983, s. 4

Hlavní rysy činností IBSFC spočívají v určování a alokaci ročních mozností rybolovu tresky, lososa, sledě a sprot, stejně jako vytvoření a přijetí technických opatření pro zachování těchto rybolovů. Organizace byla navíc vedoucí stranou pokud jde o akce rybolovu v rámci plánu Agendy 21 pro oblast Baltického moře. Také úzce spolupracuje s HELCOM v otázkách zivotního prostředí, kde, inter alia, zaujímá vedoucí pozici v otázce obnovy přírodní populace lososa v baltických řekách. V současné době existuje sest smluvních stran v rámci IBSFC, a to Evropské společenství, Estonsko, Lotyssko, Litva, Polsko a Ruská federace.

Po rozsíření Evropské unie dne 1. května 2004, v souladu s čl. 6 odst. 12 Aktu o přistoupení z roku 2003, mají čtyři nové členské státy povinnost učinit nezbytné kroky pro vystoupení z gdaňské Úmluvy ke dni jejich přístupu nebo v co mozná nejblizsím mozném datu. Podle pravidel gdaňské Úmluvy, vystoupení, oznámené opatrovnické vládě (Polsko) v průběhu roku 2004, vejde v platnost dne 31. prosince 2005. Po těchto vystoupeních, zůstanou pouze dvě smluvní strany, a to Evropské společenství a Ruská federace. Výsledkem této skutečnosti bude to, ze mnoho současných postupů IBSFC, jako je kvalifikovaná volba dvoutřetinovou větsinou, se stane zastaralými. Fakticky se organizace stane bilaterálním fórem.

Budoucnost IBSFC byla diskutována na výročním zasedání IBSFC ve Vilniusu v září a říjnu 2003. Vsechny delegace s výjimkou Ruské federace uznaly, ze organizace se stane po rozsíření Evropské unie nadbytečnou, prakticky od 1. ledna 2005. Také odsouhlasily to, ze současné úkoly IBSFC budou od tohoto data lépe řízeny Společenstvím a Ruskou federací na bilaterálním základě.

Jako jediná druhá strana, která zůstane smluvní stranou gdaňské Úmluvy, Ruská federace, jiz naznačila, ze není pro rozpustění IBSFC.

Komise se setkala se zástupci státního výboru pro rybolov Ruské federace v říjnu 2003, kdy se Komise jasně vyjádřila, ze je pro ukončení IBSFC. Vzhledem k tomu, ze Ruská federace odpovídá pouze za zhruba 5% zdrojů ryb v Baltickém moři ve velmi omezených oblastech u Kaliningradu a Petrohradu, a ze vsechny vody v Baltickém moři podléhají vnitrostátní jurisdikci, je názor Komise takový, ze mezinárodní Úmluva mezi dvěmi stranami je nevhodným a nepřiměřeným mechanismem pro plnění smluvních závazků spolupráce v oblasti řízení rybolovu.

Zdroje rybolovu v Baltickém moři by byly lépe řízeny v rámci bilaterální dohody o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací, jestlize je nezbytné omezení na oblast Baltického moře. Taková dohoda by mohla zahrnovat vzájemný přístup k rybolovu a výměně kvót, stejně jako dohody o technických opatřeních. Navíc, v souladu se Smlouvami o přistoupení, by taková dohoda nutně spojila existující bilaterální dohody mezi Ruskou federací a Estonskem, Finskem, Lotysskem, Litvou, Polskem a Švédskem do jedné bilaterální dohody.

Během těchto jednání bude nutné zajistit, ze v jakémkoli novém rybolovném vztahu s Ruskou federací v Baltickém moři, nenastanou po ukončení gdaňské Úmluvy zádné mezery v řízení rybolovu, jakozto výsledek odstoupení Společenství. To zaručí, ze závazky Společenství Ruské federace budou splněny v plném souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a zejména s ustanoveními, které se týkají zachování a řízení zásob ryb.

Rada se zádá, aby přijala tento návrh co nejdříve , aby opatrovník gdaňské Úmluvy mohl být o odstoupení informován Komisí před 31. prosincem 2004.

2004/0197 (CNS)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o odstoupení Evropského společenství z Úmluvy o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o zalození Evropského společenství, a zejména na článek 37 v souvislosti s čl. 300 odst.2 a prvním pododstavcem čl. 300 odst.3 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [2],

[2] Úř. věst. C , , s. .

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [3],

[3] Úř. věst. C , , s. .

vzhledem k těmto důvodům :

(1) Společenství je smluvní stranou Úmluvy o rybolovu a zachování zivých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu [4] (Gdaňská úmluva).

[4] Úř. věst. L 237, 25.7.1983, s. 4

(2) Článek XIX gdaňské Úmluvy stanoví odstoupení smluvní strany z Úmluvy.

(3) Estonsko, Lotyssko, Litva a Polsko mají povinnost učinit nezbytné kroky pro odstoupení z gdaňské Úmluvy v den jejich přístupu nebo v nejblizsím mozném následujícím datu, v souladu s čl. 6 odst.12 Aktu o přistoupení z roku 2003.

(4) Po odstoupení výse uvedených nových členských států, zůstanou Společenství a Ruská federace jedinými smluvními stranami gdaňské Úmluvy, a přiblizně 95 % oblasti Úmluvy budou vody Společenství.

(5) Udrzování mezinárodní organizace rybolovu pro účely řízení rybolovu ve vodách, které výhradně spadají pod jurisdikci pouhých dvou stran by bylo nepřiměřené a neefektivní. Společenství by tedy mělo odstoupit z gdaňské Úmluvy,

ROZHODLA TAKTO :

Článek 1

Evropské společenství odstoupí z Úmluvy o rybolovu a zachování zivých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu.

Článek 2

Předseda Rady je tímto oprávněn jmenovat osoby zmocněné oznámit opatrovníku Úmluvy o rybolovu a zachování zivých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu odstoupení Evropského společenství z Úmluvy.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda