Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů polyethylen tereftalatu pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a o ukončení antidumpingového řízení o dovozech polyethylen tereftalatu pocházejícího z Pákistánu a uvolnění částek zajištěných uloženým prozatímním clem

(předlozená Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

Dne 22. května 2003, Komise oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu polyetylénterephtalátu (,PET") do Společenství, pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a Pákistánu (,dotčené země"). Dne 19. února 2004, Komise přijala Nařízením (ES) č. 306/2004 (,prozatímní Nařízení") prozatímní antidumpingové clo z dovozu PET do Společenství, s původem v dotčených zemích. .

Přilozený návrh Komise na Nařízení Rady obsahuje konečné uzávěry tykajíce se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství.

Navrhuje se, aby konečné antidumpingové clo bylo ulozeno na dovoz PET s původem v Austrálii a Čínské lidové republice. Jelikoz se prokázalo, ze dumpingové marze týkající se vývozců z Pákistánu sou pod úrovní de minimis, navrhuje se, aby clo nebylo ulozeno na dovoz PET pocházejícího z Pákistánu.

Navrhuje se, aby Komise přijala přilozený návrh Nařízení Rady, za účelem přijetí konečných antidumpingových opatření Radou a jejich publikace v Úředním věstníku Evropské unie, nejpozději dne 19. srpna 2004.

Návrh NAŘÍZENÍ RADY o ulození konečného antidumpingového cla z dovozu a o konečném výběru prozatímního cla ulozeného z dovozů polyethylen tereftalatu pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a o ukončení antidumpingového řízení o dovozech polyethylen tereftalatu pocházejícího z Pákistánu a uvolnění částek zajistěných ulozeným prozatímním clem

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o zalození Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] ('základní nařízení'), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

[1] Úř. věst. č. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. č. L 77, 13.03.2004, s.12)

s ohledem na návrh Komise předlozený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Prozatímní opatření

(1) Dne 19. února 2004 Komise ulozila nařízením (ES) č. 306/2004 [2] ('prozatímní nařízení') prozatímní antidumpingové clo na dovozy polyethylen tereftalatu ('PET') pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a Pákistánu ('dotyčné země') do Společenství.

[2] Úř. věst. č.L 52, 21.2.2004, s. 5.

(2) Období setření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003. Zkoumání trendů relevantních pro analýzu újmy probíhalo od 1. ledna 1999 do konce období setření ("dotyčné období").

2. Paralelní setření

(3) Prozatímní přezkum týkající se dovozu PET pocházejícího z Korejské republiky a Tchaj-wanu byl zahájen oznámením uveřejněným v Úředním věstníku Evropské Unie ze dne 22. května 2003 [3].

[3] Úř. věst. č. C 120, 22.5.2003, s.13

3. Následný postup

(4) Následně po ulození prozatímního antidumpingového cla z dovozu PET z dotyčných zemí, obdrzely vsechny strany výčet skutečností a aspektů, z nichz prozatímní nařízení vycházelo. Vsem stranám byla poskytnuta lhůta, během níz se mohly k těmto informacím vyjádřit.

(5) Některé dotčené strany předlozily připomínky písemně. Stranám, které o to pozádaly, byla poskytnuta moznost ústního projednání. Komise shromazďovala a ověřovala vsechny informace, které povazovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předlozené stranami byly prozkoumány a prozatímní zjistění byla případně příslusně upravena.

(6) Útvary Komise dále zveřejnily vsechna nezbytná fakta a aspekty, na jejichz základě zamýslela doporučit ulození konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajistěných prozatímním clem. Dotčeným stranám byla téz poskytnuta lhůta, během níz se mohly k těmto informacím vyjádřit. Ústní a písemné připomínky předlozené stranami byly zvázeny a návrh na konečné antidumpingové clo byl případně příslusně pozměněn.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(7) Ve 14. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byl dotyčný výrobek definován jako polyethylen tereftalat s číslem viskozity 78 ml/g nebo vyssím, podle normy ISO 1628-5, zařazený pod kód KN 3907 60 20 a pocházející z dotyčných zemí.

(8) Rovněz bylo v 18. bodu odůvodnění prozatímního nařízení konstatováno, ze Komise zjistila, ze PET vyráběný výrobním odvětvím Společenství a prodávaný na trhu Společenství i PET vyráběný v dotyčných zemích a dovázený do Společenství jsou obdobné produkty, neboť nebyly zjistěny zádné rozdíly v základních fyzikálních chemických vlastnostech a pouzitích stávajících různých typů PET.

(9) Vzhledem k tomu, ze se nevyskytly připomínky ohledně definice dotyčného produktu a obdobného produktu, se obsah a předbězné závěry 14. az 18. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzují.

C. DUMPING

1. Obecná metodologie

(10) Obecná metodologie pouzitá pro stanovení, zda je dovoz dotyčného výrobku do Společenství dumpingový, byla popsána v 19. az 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

1.1. Normální hodnota

(11) Vzhledem k tomu, ze se nevyskytly zádné připomínky, prozatímní zjistění týkající se normální hodnoty uvedené ve 20. az 27. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

1.2. Vývozní cena

(12) Několik společností argumentovalo, ze devizové kurzy, které Komise pouzívala v rámci svých prozatímních zjistění byly nesprávné, neboť nevycházely ze spolehlivého veřejného zdroje, a pozadovalo, aby byly pouzívány devizové kurzy z oficiálního ověřitelného zdroje.

(13) Tato tvrzení byla důkladně prosetřena a po ověření bylo zjistěno, ze se vyskytly určité chyby v devizových kurzech, které Komise pouzila v rámci svých prozatímních zjistění. Proto byly výpočty zrevidovány na základě měsíčních průměrných devizových kurzů uveřejněných (i) Komisí [4] pro vsechny konverze týkající se Eura (EUR); (ii) Federální rezervou Spojených států pro vsechny konverze USD, čínského Yuan (CNY) a hongkongského dolaru (HKD); a (iii) Bank of China pro konverze mezi HKD a CNY. Vsechny tyto devizové kurzy byly pouzity, stejně jako v případě předbězných výpočtů, na základě měsíčního průměrného devizového kurzu platného v měsíci, kdy byla vydána prodejní faktura.

[4] http://europa.eu.int/comm/budget/inforeuro/index.cfm?Language=en

1.3. Srovnání

(14) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny připomínky týkající se základu, na němz byla srovnávána normální hodnota a vývozní ceny, byl potvrzen 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

1.4. Dumpingové rozpětí

(15) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné připomínky, byl potvrzen 31. az 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkajícího se metodologie pouzité pro výpočet dumpingového rozpětí.

2. Austrálie

(16) Pouze jeden ze dvou spolupracujících vyvázejících výrobců učinil podání týkající se ulození prozatímních opatření.

2.1. Normální hodnota

(17) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné připomínky, byla potvrzena předbězná zjistění týkající se normální hodnoty uvedené v 36. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

2.2. Vývozní cena

(18) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné připomínky kromě těch, které byly jiz zmíněny výse ve (12) a (13) bodu odůvodnění, metodologie vysvětlená v 37. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

2.3. Srovnání

(19) Jeden vyvázející výrobce tvrdil, ze Komise ve svých předbězných zjistěních nevzala v úvahu různé slevy týkající se poprodejní technické pomoci a marketingové výdaje. Tvrzení ohledně technické pomoci bylo přijato po ověření v souladu se článkem 2(10)(h) základního nařízení. Tvrzení ohledně marketingových výdajů bylo přijato po ověření v souladu s článkem 2(10)(k) základního nařízení.

2.4. Dumpingové rozpětí

(20) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné připomínky, se zjistění v 39. az 41. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se metodologie pouzité pro výpočet dumpingového rozpětí tímto potvrzují.

(21) Konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství jsou:

- Leading Synthetics Pty Ltd: 7.8%

- Novapex Australia Pty Ltd: 15.9%

- Zbytkové dumpingové rozpětí: 15.9%

3. Pákistán

(22) Dva spolupracující vyvázející výrobci ve svých podáních po ulození prozatímních opatření vznesli pozadavek, aby nebyli povazováni za dvě samostatné, třebaze propojené strany, ale s ohledem na jejich vztah za jediného vyvázejícího výrobce a z tohoto důvodu aby byl pouzit pouze jeden výpočet dumpingu.

(23) Tato zádost byla důkladně analyzována na základě argumentů těchto vyvázejících výrobců týkajících se prozatímních zjistění.

(24) Bylo zjistěno, ze specifické charakteristiky vztahu mezi dotčenými společnostmi a velmi úzká provázanost jejich činnosti dostatečně odlisovala jejich pozici od typické situace dvou propojených společností. Zejména byly vzaty v úvahu velmi významné finanční a ostatní vazby mezi těmito dvěma vyvázejícími výrobci, skutečnost, ze prodávají dotyčný výrobek pod stejnou obchodní značkou, skutečnost, ze sdílejí stejné administrativní prostory a organizaci i marketingové oddělení. Kromě toho z velké části sdílejí tentýz personál a ředitele a mají společný výrobní plán. Kombinace vsech těchto prvků je povazována za dostatečnou pro to, aby za těchto konkrétních okolností opravňovala situace těchto dvou vyvázejících výrobců k tomu, aby byli povazováni za jediného vyvázejícího výrobce v pákistánském odvětví výroby PET a nikoli za dvě samostatné společnosti. Proto s ohledem na vsechny tyto prvky bylo rozhodnuto, ze by tento pozadavek měl být akceptován.

3.1. Normální hodnota

(25) S ohledem na výse uvedené, byla obecná metodologie vysvětlená v 20. az 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení pouzita pro jediného vyvázejícího výrobce a metodologie vysvětlená v 43. a 44. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byla revidována.

(26) U jediného vyvázejícího výrobce Komise nejprve stanovila, zda jeho celkový prodej dotyčného výrobku na domácím trhu byl reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s článkem 2(2) základního nařízení, byl povazován za reprezentativní objem prodeje kazdého vyvázejícího výrobce na domácím trhu ve výsi nejméně 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(27) Následně Komise identifikovala typy PET prodávané na domácím trhu jediným vyvázejícím výrobcem, jejichz celkový prodej na domácím trhu byl reprezentativní a které byly identické nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými pro vývoz do Společenství.

(28) U kazdého typu prodávaného jediným vyvázejícím výrobcem na jeho domácím trhu, u něhoz bylo zjistěno, ze je přímo srovnatelný s typem PET prodávaným pro vývoz do Společenství, bylo stanoveno, zda je prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely článku 2(2) základního nařízení. Prodej konkrétního typu PET na domácím trhu byl povazován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje tohoto typu na domácím trhu v průběhu období setření představoval 5% či více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu PET vyvázeného do Společenství.

(29) Bylo téz zjisťováno, zda prodej daného typu PET na domácím trhu lze povazovat za prodej v rámci bězného obchodování, na základě stanovení poměru výnosného prodeje příslusného typu PET nezávislým odběratelům v souladu s 23. a 24. bodem odůvodnění prozatímního nařízení.

(30) Ve vsech případech, kdy nemohly být pouzity domácí ceny konkrétního typu prodávaného jediným vyvázejícím výrobcem, musela být pouzita konstrukce normální hodnoty.

(31) Proto byla v souladu s článkem 2(3) základního nařízení normální hodnota stanovena přičtením přiměřené částky odbytových, vseobecných a administrativních výdajů a přiměřené ziskové marze k vázenému průměru výrobních nákladů vyvázených typů, v případě potřeby upravenému. Za tímto účelem Komise zjisťovala, zda vzniklé odbytové, vseobecné a administrativní výdaje a realizovaný zisk jediného vyvázejícího výrobce na domácím trhu poskytovaly spolehlivé údaje.

(32) Skutečné odbytové, vseobecné a administrativní výdaje na domácím trhu byly povazovány za spolehlivé, pokud bylo mozno povazovat celkový objem prodeje jediného vyvázejícího výrobce na domácím trhu za reprezentativní na základě srovnání s objemem vývozu do Společenství. Zisková marze na domácím trhu byla stanovena na základě prodeje těchto typů na domácím trhu v rámci bězného obchodování. Pro tento účel byla pouzita metodologie obsazená ve 23. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(33) U dvou typů PET vyvázených jediným vyvázejících výrobcem mohla Komise stanovit normální hodnotu na základě cen skutečně placených nebo které mají být zaplaceny nezávislými odběrateli na domácím trhu v rámci bězného obchodování v souladu s článkem 2(1) základního nařízení. U tří typů PET, u nichz bylo zjistěno, ze jejich prodej na domácím trhu není reprezentativní, byla pouzita konstrukce normální hodnoty v souladu s článkem 2(3) základního nařízení.

3.2. Vývozní cena

(34) Veskerý prodej dotyčného výrobku jediným vyvázejícím výrobcem na trhu Společenství byl realizován nezávislým odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena stanovena podle článku 2(8) základního nařízení na základě cen skutečně placených nebo které mají být zaplaceny.

3.3. Srovnání

(35) Pro zajistění nálezitého srovnání byly v souladu s článkem 2(10) základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, u nichz bylo tvrzeno a prokázáno, ze mají dopad na ceny a jejich srovnatelnost. Na tomto základě byly poskytnuty náhrady rozdílů v dopravném, pojistění, manipulačních poplatcích, provizích, úvěrech a jiných faktorech.

3.4. Dumpingové rozpětí

(36) Jak stanoveno v článku 2(11) základního nařízení, vázený průměr normální hodnoty kazdého typu dotyčného výrobku vyvázeného do Společenství jediným vyvázejícím výrobcem byl srovnán s vázeným průměrem vývozní ceny kazdého odpovídajícího typu dotyčného výrobku.

(37) Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství bylo posouzeno z hlediska výse uvedených otázek a bylo zjistěno ve výsi 1.6%, tj. pod minimálním prahem, jak definováno v článku 9(3) základního nařízení.

4. Čínská lidová republika ('ČLR')

4.1. Trzně ekonomický statut

(38) Čtyři společnosti, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický statut ani statut individuální, opakovaly ve svých podáních tvrzení zmíněná v 57. az 73. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Avsak zádná z nich neposkytla důkazy, které by vedly k popření závěrů obsazených v prozatímním nařízení. Proto se rozhodnutí nepřiznat trzně ekonomický statut těmto čtyřem spolupracujícím vyvázejícím výrobcům a zjistění obsazená ve výse uvedených bodech prozatímního nařízení potvrzují.

(39) Dvě společnosti, jimz byl přiznán pouze individuální statut a jejichz pozadavek na trzně ekonomický statut byl zamítnut na základě nesplnění kritéria 2 uvedeného v článku 2(7)(c) základního nařízení, téz ve svém podání zopakovaly svůj pozadavek na trzně ekonomický statut. Avsak zádná z nich nepředlozila zádný dalsí důkaz, jehoz povaha by popírala závěry obsazené v prozatímním nařízení. Proto se potvrzuje závěr obsazený v 68. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2. Individuální statut

(40) Jedna ze čtyř společností, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický statut ani individuální statut tvrdila, ze nicméně vsechny podmínky pro přiznání individuálního statutu byly splněny. Avsak s ohledem na to, ze nebyl poskytnut zádný důkaz, se potvrzují závěry obsazené v 76. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a pozadavek se zamítá.

4.3. Normální hodnota

4.3.1. Stanovení normální hodnoty pro vsechny vyvázející výrobce, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický statut

a) Analogická země

(41) Vyvázející výrobci zopakovali svoji námitku k výběru Spojených států amerických ('USA') jako analogické země. Jako hlavní důvody uvedli rozdíl v kulturním a ekonomickém vývoji, rozdíl v cenách a skutečnost, ze země jako Pákistán nebo Jihokorejská republika ('Korea') by byly mnohem vhodnějsí nez USA.

(42) Zaprvé, rozdíly v kulturním vývoji jsou povazovány za irelevantní pro výběr analogické země, neboť analogická země má odrázet trzně ekonomické podmínky a nikoli srovnatelné úrovně kulturního vývoje.

(43) Co se týče pouzití země s odlisným ekonomickým vývojem, je třeba poznamenat, ze dle definice země s netrzní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období nemá stejné ekonomické charakteristiky jako země s trzní ekonomikou. Není neobvyklé, ze tento rozdíl v ekonomickém vývoji existuje mezi analogickou zemí a zemí s netrzní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období. To vsak nebrání výběru USA jako analogické země, pokud je to povazováno za vhodnějsí.

(44) Co se týče rozdílu v cenách, je třeba připomenout, ze nebyl shledán zádný významný rozdíl v cenách placených výrobci v USA a ČLR za hlavní surovinu (PTA), která představuje nejvýznamnějsí polozku ve výrobních nákladech PET.

(45) Někteří vyvázející výrobci zdůrazňovali fakt, ze zatímco mzdové náklady jsou vyssí v USA nez v ČLR, mzdové náklady v Pákistánu a Korejské republice jsou srovnatelnějsí s čínskými mzdovými náklady. Za těchto okolností povazovali výrobci Pákistán nebo Koreu za vhodnějsí analogickou zemi nez USA.

(46) Jak uvedeno výse ve (43). bodu odůvodnění, země s odlisnou úrovní ekonomického vývoje můze být zvolena za analogickou zemi pro zemi s netrzní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období. Podobně mzdové náklady, které odrázejí stav ekonomického vývoje určité země, nejsou samy o sobě povazovány za relevantní kritérium. V tomto případě, s ohledem na velmi malou část, kterou mzdové náklady tvoří v celkových výrobních nákladech (tj. méně nez 3% z celkových výrobních nákladů) ve srovnání s náklady na PTA (více nez 60% celkových výrobních nákladů), nebylo toto kritérium povazováno za dostatečně významné pro výběr Pákistánu nebo Korey jako analogické země namísto USA. Rovněz z hlediska úrovně konkurence ve zvolené analogické zemi a reprezentativnosti prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu v analogické zemi ve srovnání s čínskými vývozy PET, byly Pákistán a Korea povazovány za méně vhodné nez USA, jak bylo vysvětleno v 78. az 86. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(47) Vzhledem k tomu, ze neexistují dalsí námitky týkající se analogické země, výběr USA se potvrzuje.

b) Stanovení normální hodnoty

(48) Vzhledem k tomu, ze neexistují námitky týkající se stanovení normální hodnoty, metodologie popsaná v 87. a 88. bodech odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

4.3.2. Stanovení normální hodnoty u vyvázejících výrobců, jimz byl přiznán trzně ekonomický statut

(49) Dva vyvázející výrobci tvrdili, ze Komise dvakrát započítala částku navráceného cla ve výrobních nákladech a dolozili své tvrzení podpůrnou dokumentací. Na základě tohoto nového důkazu byla tvrzení těchto dvou dotčených společností akceptována a výpočet výrobních nákladů byl příslusně opraven. Jeden z těchto vyvázejících výrobců téz argumentoval, ze určité opravy byly buď opominuty nebo nesprávně pouzity. Po ověření bylo toto tvrzení akceptováno s jednou výjimkou týkající se úvěrových nákladů, u nichz se metodologie pouzitá Komisí v předbězném stádiu a vysvětlená v 89. az 91. bodu odůvodnění v nařízení potvrzuje.

4.4. Vývozní ceny

(50) Dva vyvázející výrobci napadli devizové kurzy pouzité Komisí. Jak jiz bylo vysvětleno výse v (12) a (13) bodu odůvodnění, toto tvrzení bylo přijato.

4.5. Srovnání

(51) Vzhledem k tomu, ze neexistují zádné námitky týkající se základny, na níz byla srovnávána normální hodnota a vývozní ceny a provedeny úpravy pro zajistění nálezitého srovnání mezi vývozními cenami a normální hodnotou, se předbězný závěr obsazený v 93. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

4.6. Dumpingové rozpětí

4.6.1. U vyvázejících výrobců, jimz byl přiznán trzně ekonomický/ individuální statut

(52) Současná výse dumpingových rozpětí vyjádřených jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, která byla posouzena z hlediska výse naznačených otázek:

Changzhou Worldbest Radici Co. Ltd // 0 %

Far Eastern Industries Shanghai Ltd // 2.6 %

Jiangyin Xingye Plastic Co. Ltd // 18.4 %

Hubei Changfeng Chemical Fibres Industry Co. Ltd // 18.5 %

4.6.2. U vsech ostatních vyvázejících výrobců

(53) Jeden vyvázející výrobce tvrdil, ze výpočet antidumpingového cla u vsech spolupracujících vyvázejících výrobců, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický ani individuální statut, měl za následek individuální clo pro kazdou z těchto společností. Tento vyvázející výrobce konkrétně argumentoval tím, ze vsichni spolupracující vyvázející výrobci, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický ani individuální statut, by měli platit clo ve stejné výsi.

(54) V předbězném stádiu měly tyto společnosti stejné dumpingové rozpětí v procentech hodnoty CIF. Avsak výpočet mnozstevního cla za tunu na základě hodnoty CIF dovozů kazdé z těchto společností vedl k různé výsi cla. Konkrétně u dvou vyvázejících výrobců byla stanovena mnozstevní cla ve výsi 188 EUR/t resp. 191 EUR/t. Výse mnozstevního cla za tunu byla opravena z hlediska výpočtu konečného cla následovně: jednotlivá dumpingová rozpětí u spolupracujících vyvázejících výrobců byla vypočítána pomocí srovnání vázeného průměru normální hodnoty stanovené u analogické země a vázeného průměru vývozní ceny vykazované dotčenými vyvázejícími výrobci. Průměrné dumpingové rozpětí bylo poté vypočítáno jako vázený průměr jednotlivých dumpingových rozpětí stanovených pro spolupracující vyvázející výrobce, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický ani individuální statut. Mnozstevní clo za tunu bylo vypočítáno na základě pouzití tohoto jednotného dumpingového rozpětí vzhledem k vázenému průměru hodnoty CIF za tunu stanovenému u těchto společností. Pokud by byla výse vysvětlená metodologie pouzita v předbězném stádiu, prozatímní mnozstevní clo za tunu u vsech vyvázejících výrobců, jimz nebyl přiznán trzně ekonomický ani individuální statut, by činilo 183 EUR. Proto, pokud byla cla ulozená prozatímním nařízením vyssí nez tato částka, neměl by být rozdíl v rámci konečného výběru inkasován.

(55) Na tomto základě, byla celostátní konečná úroveň dumpingu stanovena ve výsi 22,9% ceny CIF s dodáním na hranice Společenství.

D. ÚJMA

1. Produkce Společenství

(56) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace, je základ pro výpočet celkové produkce Společenství uvedené v 100. a 101. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzen.

2. Definice výrobního odvětví Společenství

(57) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace, je definice výrobního odvětví Společenství obsazená v 102. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

3. Spotřeba Společenství

(58) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace, je výpočet spotřeby Společenství obsazený ve 103. az 106. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzeno.

4. Dovozy do Společenství z dotyčných zemí

4.1. Souhrnné hodnocení účinků dotyčných dumpingových dovozů - podíly dumpingových dovozů na trhu

(59) Jak zmíněno výse v 52. bodu odůvodnění, bylo zjistěno u jednoho z vyvázejících výrobců v ČLR, ze neprodával za dumpingové ceny v průběhu období setření. Kromě toho, a jak zmíněno výse v 37. bodu odůvodnění, bylo dumpingové rozpětí zjistěné u spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu pod minimálním prahem. Proto objem vývozu těchto vyvázejících výrobců by měl být vyčleněn z celkového objemu dovozu z dotyčných zemí. Vývoj dumpingových dovozů z dotyčných zemím jak je uveden ve 108. bodu odůvodnění v prozatímním nařízení, by proto měl být následující:

>TABELPOSITION>

(60) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace, z výse uvedených údajů vyplývá, ze i při vyčlenění nedumpingových dovozů, jak vysvětleno v 59. bodu odůvodnění, jsou kritéria článku 3(4) základního nařízení vzhledem k celkovému dovozu pocházejícího z ČLR a Austrálie splněna. Proto vyčlenění nedumpingových dovozů nemá dopad na zjistění týkající se vhodnosti souhrnného hodnocení účinků dotyčných dumpingových dovozů, jak uvedeno v prozatímním nařízení, zejména s ohledem na skutečnost, ze úroveň snizování cen při prodeji zjistěná v prozatímním nařízení odpovídá úrovni snizování prodejních cen shledané u těchto vyvázejících výrobců, která zbývá po vyčlenění nedumpingových dovozů. A nakonec, podíl na trhu co se týče dumpingových dovozů z Austrálie, jak je obsazen ve 107. az 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, je tímto potvrzen.

(61) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace kromě výse uvedených, zjistění týkající se souhrnného hodnocení účinků dotyčných dumpingových dovozů a podíl těchto dovozů na trh, jak jsou uvedeny ve 107. az 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tímto potvrzeny.

4.2. Ceny dovozů a prodej za nizsí ceny

(62) Jak je obsazeno ve 112. az 114. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, Komise srovnávala v rámci prozatímních zjistění ceny výrobního odvětví Společenství za dodávky z továrny s cenami vyvázejících výrobců v dotyčných zemích ve výsi CIF s dodáním na hranici Společenství se zohledněním cla a s úpravami z hlediska manipulačních nákladů a různých úrovní obchodování.

(63) Na základě nových cen CIF s dodáním na hranice Společenství vypočítaných pro vyvázející výrobce v Austrálii (viz 21. bod odůvodnění) a ČLR (viz 52. bod odůvodnění), a z důvodu pouzitých nových devizových kurzů (viz 12. a 13. bod odůvodnění), byla vypočítána nová rozpětí snizování cen.

(64) Nová rozpětí, jejichz prostřednictvím dovozy dotyčných výrobků pocházejících z dotyčných zemí snizují průměrné ceny výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento uvedených průměrných cen jsou následující:

- Austrálie: 9.5 % az 13.8 %,

- ČLR: 10.49 % az 14.09 %.

(65) Rozdíly ve srovnání s úrovní snizování cen u vyvázejících výrobců v Austrálii a ČLR, jak uvedeno ve 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, nejsou povazovány za významné. Závěr ohledně úrovně snizování cen obsazený v prozatímním nařízení se proto potvrzuje.

(66) Někteří vyvázející výrobci argumentovali, ze úpravy z hlediska manipulačních nákladů a různých úrovní obchodování (1%) byly nedostatečné. Podle těchto vyvázejících výrobců nebyly provedené úpravy dostatečné, aby pokryly reálné náklady vzniklé v souvislosti s dovozem zbozí.

(67) Avsak úpravy vycházely z aktuálních informací shromázděných v průběhu setření. Vzhledem k tomu, ze neexistují důkazy o tom, ze úroveň provedených úprav byla nesprávná, tj. ze nevycházela ze shromázděných faktů, se argumenty těchto vyvázejících výrobců zamítají. Tímto se potvrzuje úroveň provedených úprav v prozatímním nařízení.

(68) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace kromě výse uvedených, zjistění ohledně cen dovozů a snizování cen obsazená ve 112. az 114. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou potvrzena.

5. Situace ve výrobním odvětví Společenství

(69) Ve 147. bodu odůvodnění prozatímního nařízení dosla Komise k předběznému závěru, ze výrobní odvětví utrpělo závaznou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(70) Mnoho vyvázejících výrobců zpochybnilo výklad číselných údajů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, jak uvedeno ve 117. az 144. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Uvedli, ze tyto údaje nevykazují zádnou závaznou újmu. Tito vyvázející výrobci tvrdili, ze namísto toho tyto údaje vykazovaly masivní nárůst objemů produkce, výrobní kapacity, objemů prodeje a průměrných cen od počátku dotyčného období (1999), coz by mělo vést k závěru, ze výrobní odvětví Společenství újmu neutrpělo.

(71) Vyvázející výrobci téz odkazovali na fakt, ze se v průběhu dotyčného období spotřeba zvýsila o 37 % (106. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tvrdili, ze pokud za těchto výhodných okolností Společenství nebylo schopno zajistit úroveň efektivnosti, která by mohla zajistit udrzitelnou ziskovou marzi i přes konfrontaci s dovozy ze třetích zemí, je třeba přičítat tento spatný výkon faktorům v rámci samotného výrobního odvětví Společenství a nikoli konkurenci ze strany dovozu.

(72) Je třeba poznamenat, ze zádný z vyvázejících výrobců nezpochybnil číselné údaje týkající se situace ve výrobním odvětví Společenství jako takovém, ale jejich interpretaci.

(73) Při analýze vývoje ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Společenství mezi rokem 1999 a obdobím setření, je třeba mít na paměti, ze výrobní odvětví Společenství bylo v roce 1999 v tězké depresi se ztrátami ve výsi 16.4% díky dumpingovým dovozům dotyčného výrobku z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska.

(74) Jak je uvedeno ve 129. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, antidumpingová cla byla ulozena na dovoz dotyčného výrobku z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska v roce 2000 [5].

[5] Nařízení Komise (ES) č. 1742/2000 (Úř. věst. č. L 199, 5.8.2000, s. 48.) a Nařízení Rady (ES) No 2604/2000 (Úř. věst. č. L 301, 30.11.2000, s.21.)

(75) Po ulození antidumpingových opatření v roce 2000, se trh Společenství stabilizoval a ekonomické ukazatele výrobního odvětví Společenství se zlepsily v důsledku ulozených opatření. Komise zdůraznila tento vývoj, kdyz ve 143. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, dosla k závěru, ze do roku 2001 se Společenství zotavilo z předchozího dumpingu.

(76) Za těchto okolností je povazováno za vhodné, aby v rámci měření účinků dumpingových dovozů z dotyčných zemí, byly zejména prozkoumány relevantní ekonomické ukazatele od doby, kdy se výrobní odvětví Společenství plně zotavilo z předchozího dumpingu, coz je v tomto případě rok 2001. Ze zkoumání relevantních ekonomických ukazatelů z roku 2001 vyplývá, ze na rozdíl od výse uvedených podání a v souladu s prozatímními zjistěními Komise (135. a 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení), výrobní odvětví Komise vykázalo významný pokles zisku, cen, a významnou ztrátu v podílu na trhu zejména od roku 2002 a v průběhu období setření.

(77) Vzhledem k tomu, ze kromě výse uvedených informací nebyly předlozeny zádné nové informace, se zjistění ohledně situace ve výrobním odvětví Společenství, jak jsou obsazena ve 117. az 144. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tímto potvrzují.

6. Závěr

(78) S ohledem na výse uvedené byl učiněn závěr, ze výrobní odvětví Společenství utrpělo závaznou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

E. KAUZALITA

1. Dopad dumpingových dovozů

(79) Ve 150. az 153. bodu odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, ze existovala kauzální vazba mezi dumpingovými dovozy z dotyčných zemí a závaznou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(80) Vzhledem k tomu, ze u jednoho vyvázejícího výrobce v ČLR bylo zjistěno, ze neprodával za dumpingové ceny v průběhu období setření a dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu bylo shledáno pod minimálním prahem, objemy vývozů od těchto vyvázejících výrobců by měly být vyčleněny z účinků dumpingových dovozů.

(81) Vývoz dotyčného čínského vyvázejícího výrobce do Společenství představoval méně nez 5 % objemu dovozů pocházejících z ČLR v průběhu období setření (méně nez 1 % z hlediska podílu na trhu spotřeby Společenství). Proto je vyčlenění vývozů tohoto vývozce povazováno za okrajové z hlediska dopadu na kauzální vazbu stanovenou v rámci setření vedoucího k prozatímnímu nařízení.

(82) Vývozy spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu do Společenství představovaly 4 % podílu na trhu v rámci spotřeby Společenství v období setření a proto byly povazovány za významné. Přesto ve srovnání s celkovým dovozem z dotyčných zemí vývoz pocházející z Pákistánu představoval pouze 33.4 % z celkového dovozu z dotyčných zemí, tj. u 66.7 % dovozů z dotyčných zemí bylo zjistěno, ze byly prodány za ceny s dumpingovým rozpětím nad minimálním prahem. Proto se má za to, ze stále existuje kauzální vazba mezi dumpingovými dovozy z Austrálie a ČLR a závaznou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(83) Někteří vyvázející výrobci tvrdili, ze existovala pozitivní korelace mezi cenami výrobního odvětví Společenství a vyvázejících výrobců v tom, ze se růst a pokles vyskytovaly zároveň. Podle těchto vyvázejících výrobců to dokazuje, ze cenové poklesy, jimiz trpělo v posledních dvou letech výrobní odvětví Společenství, nebyly způsobeny konkurencí ze strany dumpingových dovozů, ale spíse úpravami změn v cenách surovin.

(84) Je třeba připomenout, ze přiblizně dvě třetiny výrobních nákladů tvoří suroviny (viz 162. bod odůvodnění v prozatímním nařízení). V této souvislosti, vzhledem k tomu, ze jak vyvázející výrobci tak výrobní odvětví Společenství spoléhají na stejnou surovinu, se má za to, ze otázka, zda ceny reagují zároveň na změny v související struktuře nákladů, není povazována za sama o sobě relevantní. V kazdém případě, jak bude ukázáno dále, analýza skutečných cen nepotvrzuje, ze zde existovala pozitivní korelace.

(85) 162. az 172. bod odůvodnění prozatímního nařízení obsahují podrobnou analýzu toho, jak se mohou ceny surovin podílet na újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Dále je třeba zmínit, ze analýza cen dumpingových dovozů z dotyčných zemí po roce 2001, kdy se výrobní odvětví Společenství zotavilo z předchozího dumpingu, ukazuje následující:

- ceny dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z Austrálie poklesly z 868/t v roce 2002 na 838/t v období setření neboli o - 3.4 %,

- ceny dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR se zvýsily z 788/t v roce 2002 na 825/t v období setření neboli o + 4.5 %.

(86) Zatímco růst cen dovozů z ČLR (+ 4.5 %) se v témze období shoduje s vývojem cen za hlavní surovinu, PTA (+ 5.1 % (viz 168. bodu odůvodnění v prozatímním nařízení), ceny dovozů pocházejících z Austrálie se v průběhu téhoz období snízily. Ceny výrobního odvětví Společenství se zvýsily o méně nez 1% v průběhu tohoto období. Proto nelze učinit závěr, ze zde existovala pozitivní korelace mezi cenami výrobního odvětví Společenství a vyvázejících výrobců, neboť cenový vývoj u těchto tří zemí není koherentní. V této souvislosti je téz třeba připomenout, ze Komise zjistila v průběhu setření významné snizování prodejních cen výrobního odvětví Společenství ze strany vsech vyvázejících výrobců.

(87) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace kromě výse uvedených, závěr týkající se účinků dumpingových dovozů ve 150. az 153. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje. Je vsak třeba poznamenat, ze u vývozů jednoho vyvázejícího výrobce v ČLR, jehoz vývozy byly shledány dumpingovými v prozatímním nařízení, bylo zjistěno, ze tento výrobce neprodával za dumpingové ceny. Dále, u dumpingového rozpětí spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu, jejichz vývozy byly shledány dumpingovými v prozatímním nařízení, bylo zjistěno, ze byly pod minimálním prahem. Proto by neměl být dopad těchto vývozů jiz hodnocen v rámci účinku dumpingových dovozů, ale v rámci účinku ostatních faktorů.

2. Dopad ostatních faktorů

(88) Vzhledem k tomu, ze u jednoho vyvázejícího výrobce v ČLR bylo zjistěno, ze neprodával za dumpingové ceny v průběhu období setření, a dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu bylo shledáno pod minimálním prahem, objemy vývozů od těchto vyvázejících výrobců by měly být vyčleněny z účinků dumpingových dovozů. Avsak u cen těchto vyvázejících výrobců bylo zjistěno, ze významně snizovali průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Jak uvedeno v 81. a 82. bodu odůvodnění, objemy dovozu z dotyčných zemí, které nebyly dumpingové, představovaly mezi 4% a 5% spotřeby Společenství. Proto nelze vyloučit, ze vývozy do Společenství tohoto vyvázejícího výrobce v ČLR a spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu téz významně přispěly k závazné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(89) Někteří vývozci tvrdili, ze Komise neprosetřila dostatečně dopad devalvace USD a RMB vzhledem k EUR. Tito vývozci tvrdili, ze v důsledku devalvace USD a RMB vzhledem k EUR v průběhu období setření, získali vývozci podíly na trhu ve Společenství tím, ze drzeli své ceny v USD, coz mělo za následek snízení ceny vyjádřené v EUR. Na základě výse uvedeného vyjádřili vyvázející výrobci pochyby, zda újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovými dovozy nebo dovozy za ceny nizsí díky dopadu měnových výkyvů.

(90) Měnové výkyvy samy o sobě nejsou při antidumpingovém setření zohledňovány, neboť jejich charakter nelze povazovat za dlouhodobý. Nicméně, dopad měnových výkyvů je ve skutečnosti zahrnut do analýzy, pokud ovlivňuje cenu suroviny spotřebované výrobním odvětvím Společenství (162. az 173. bod odůvodnění v prozatímním nařízení) a cenu dumpingových dovozů (150. az 153. bod odůvodnění v prozatímním nařízení).

(91) Je třeba připomenout, ze značná úroveň dumpingu byla zjistěna v průběhu setření u vývozců v Austrálii a ČLR (viz 21. a 52. bod odůvodnění). Rovněz bylo u vyvázejících výrobců z Austrálie a ČLR zjistěno, ze značně snizují ceny výrobního odvětví Společenství (viz 64. bod odůvodnění).

(92) Nelze vyloučit, ze nedumpingové dovozy pocházející z ČLR a dovozy pocházející od spolupracujících vyvázejících výrobců v Pákistánu, u jejichz dumpingového rozpětí bylo zjistěno, ze je pod minimálním prahem, mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tento dopad vsak není takového rázu, ze by narusil kauzální vazbu stanovenou v prozatímním nařízení mezi dumpingovými dovozy v dotyčných zemích a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Proto, vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace, závěry učiněné ohledně dopadu dumpingových dovozů ve 150. az 153. bodu odůvodnění a ohledně dopadu ostatních faktorů ve 154. az 178. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou tímto potvrzeny.

F. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Zájem výrobního odvětví Společenství

(93) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství, jsou zjistění obsazená ve 183. az 184. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

2. Zájem nezúčastněných dovozců

(94) Bylo přijato jedno podání od nezúčastněného dovozce. Kromě toho byl vyslysen dalsí dovozce (zprostředkovatel). Argumenty prvního dovozce se shodují s argumenty vyvázejících výrobců a byly zmíněny výse v 70. bodu odůvodnění. Argumenty druhého dovozce (zprostředkovatele) jsou zmíněny ve 102. bodu odůvodnění dále, neboť se shodují s argumenty dvou výrobců minerálních vod.

(95) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace týkající se zájmu nezúčastněných dovozců, jsou zjistění obsazená v 185. az 187. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

3. Zájem dodavatelů

(96) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace týkající se zájmu dodavatelů do Společenství, byla zjistění obsazená ve 188. az 189. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

4. Zájem uzivatelů

1. Předbězné poznámky

(97) Způsob, jakým byla spotřeba dotyčného výrobku ve Společenství distribuována mezi různé typy uzivatelů, byl vysvětlen pod názvem předbězné poznámky ve 190. az 192. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu ze neexistují zádné nové informace, se tento popis tímto potvrzuje.

2. Výrobci předlisků (preforem)/ lahví

(98) Ve svém prozatímním zjistění (196. bod odůvodnění prozatímního nařízení) Komise nemohla stanovit, zda by bylo v zájmu výrobců předlisků/ lahví ulozit antidumpingová cla. Tento závěr vycházel ze skutečnosti, ze zatímco dva spolupracující výrobci předlisků/ lahví podporovali zavedení antidumpingových opatření, Asociace výrobců plastových obalů byla proti.

(99) Po ulození prozatímních antidumpingových opatření nebylo přijato zádné podání ani zádost o slysení ze strany Asociace výrobců plastových obalů. Na tomto základě nelze učinit závěr, ze by zájmy výrobců předlisků/ lahví představovaly závazný důvod proti ulození antidumpingových opatření. Zjistění obsazená ve 193. az 195. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou proto potvrzena.

3. Výrobci minerálních a pramenitých vod

(100) Po zveřejnění základu, na němz byla prozatímní opatření ulozena, byla opravena administrativní chyba a na seznam spolupracujících uzivatelů byl zařazen L'Européenne D'embouteillage. Tento uzivatel se postavil proti zavedení prozatímního opatření. V důsledku toho zde nebyl jeden, ale dva výrobci minerálních a pramenitých vod, kteří byli proti ulození antidumpingových cel, zatímco ostatní dva byli nadále pro.

(101) Při setření vedoucím k prozatímním clům dospěla Komise k následujícím závěrům týkajícím se lahví plněných minerální vodou:

- cena PET u výrobců minerálních a pramenitých vod představovala přiblizně 30 % jejich výrobních nákladů (viz 198. bod odůvodnění v prozatímním nařízení),

- cena PET na úrovni konečných spotřebitelů představovala pouze 3 centy, nebo 6-10 % maloobchodní ceny (viz 199. bod odůvodnění v prozatímním nařízení),

- 10% nárůst ceny PET by znamenal maximální mozný cenový nárůst o 0.6 % az 1 % na úrovni konečných spotřebitelů, pokud jsou vsechny náklady předány. Tento nárůst nebyl povazován za významný v prozatímním nařízení, protoze můze být buď převzat navazujícím průmyslovým odvětvím nebo převeden na maloobchodníky či konečné spotřebitele (viz 202. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(102) Po zveřejnění prozatímního zjistění, bylo přijato společné podání od dvou výrobců minerálních a pramenitých vod a jednoho dovozce ('skupina'). Tato skupina tvrdila, ze:

- zájem malých a středních výrobců předlisků/ lahví nebyl patřičně zohledněn. Tvrdili, ze růst cen vyplývající z ulození opatření nelze převést na výrobce nealkoholických nápojů, ale musí být převzat výrobci předlisků/ lahví, coz by mělo negativní dopad na finanční stabilitu malých a středních výrobců předlisků/ lahví,

- Komise nadsadila v prozatímním nařízení maloobchodní cenu lahve minerální vody, čímz podcenila význam ceny PET pro láhev minerální vody. Na rozdíl od 6-10% maloobchodní ceny, uváděných Komisí, tvrdila skupina, ze cena PET je přiblizně 20 % maloobchodní ceny. Z tohoto důvodu, skupina tvrdila, ze Komise podcenila dopad, který zvýsení nákladů na PET má na navazující průmysl,

- nebylo dostatečně posouzeno riziko kontrahování mimo Evropské společenství (outsourcing).

(103) Co se týče tvrzení skupiny, ze zvýsení cen u PET nemůze být převedeno na dalsí úroveň uzivatelů (tj. na maloobchodníky, konečné spotřebitele a v případě výrobců předlisků/lahví na výrobce nealkoholických nápojů), toto tvrzení nebylo opodstatněné. Kromě toho, se v průběhu setření zádní maloobchodníci ani spotřebitelské organizace neozvali. Proto se tento argument zamítá.

(104) Co se týče údajného nadsazení maloobchodní ceny ze strany Komise v prozatímním nařízení (coz by znamenalo podcenění dopadu, který má růst PET na navazující průmysl), maloobchodní ceny byly znovu prosetřeny. Avsak byly shledány v rozsahu uvedeném v prozatímním nařízení. Proto se tento argument zamítá.

(105) Co se týče rizika outsourcingu, je třeba připomenout, ze hygienické předpisy týkající se stáčení minerální vody do lahví vyzaduje, aby byly předlisované lahve v zásadě vyráběny na místě, kde jsou plněny. Z tohoto důvodu si výrobci vod sami vyrábějí předlisky, které pouzívají, v blízkosti sytících a plnících linek. Proto by bylo riziko outsourcingu výrobní kapacity předlisků/ lahví bylo omezeno na případ předlisků pro výrobce nealkoholických nápojů, kteří se podílejí pouze zhruba 40 % na celkové spotřebě dotyčného výrobku. Dále, jak zmíněno výse v 99. bodu odůvodnění, nelze učinit závěr, ze zájmy výrobců předlisků/ lahví by představovaly závazný důvod proti ulození antidumpingových opatření. Za těchto okolností se argument skupiny týkající se údajného rizika outsourcingu výrobní kapacity předlisků/ lahví odmítá.

(106) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace kromě výse uvedených, zjistění obsazená ve 197. az 202. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

4. Výrobci nealkoholických nápojů

(107) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace ohledně zájmu výrobců nealkoholických nápojů, zjistění obsazená ve 203. az 206. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

5. Nedostatek PET na trhu Společenství

(108) Vzhledem k tomu, ze nebyly předlozeny zádné nové informace ohledně nedostatku PET na trhu Společenství, se zjistění obsazená ve 207. az 209. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzují.

5. Závěr týkající se zájmu Společenství

(109) S ohledem na závěry obsazené v prozatímním nařízení a se zřetelem na podání různých stran byl učiněn závěr, ze neexistují zádné závazné důvody pro neulození konečných antidumpingových opatření proti dumpingovým dovozům PET pocházejícího z dotyčných zemí.

G. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(110) Na základě metodologie vysvětlené ve 212. az 215. bodu odůvodnění prozatímního nařízení byla vypočtena úroveň odstranění újmy pro účely stanovení úrovně opatření, která mají být ulozena.

(111) Při výpočtu rozpětí újmy v prozatímním nařízení, byl cílový zisk výrobního odvětví Společenství stanoven ve výsi 7 %, coz je úroveň, která vychází ze setření vedoucího k ulození antidumpingových opatření na dovozy dotyčného výrobku pocházejícího mimo jiné z Indie v roce 2000. V té době tento výpočet vycházel z odhadu úrovně zisku, kterou mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu a úrovně, která byla povazována za nezbytnou pro zajistění zivotaschopnosti výrobního odvětví.

(112) Avsak v rámci současného setření bylo zjistěno na základě důkazu, ze při neexistenci dumpingu lze dosáhnout úrovně zisku ve výsi 7.6 %. Proto je cílový zisk ve výsi 7.6 % je povazován za vhodnějsí při výpočtu rozpětí újmy nez 7 % pouzitých v prozatímním nařízení.

(113) Vzhledem k tomu, ze neexistují zádné nové připomínky k tomuto bodu kromě těch, které se týkají výse uvedené úpravy, se metodologie obsazená ve 212. az 215. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzuje.

1. Konečná opatření

(114) V souvislosti s výse zmíněným a v souladu s článkem 9(4) základního nařízení by mělo být ulozeno konečné antidumpingové clo na úrovni vypočítaného dumpingového rozpětí, neboť toto rozpětí bylo ve vsech případech nizsí nez rozpětí újmy.

(115) Na základě výse uvedeného by měla být konečná cla v následující výsi:

>TABELPOSITION>

(116) Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjistění v rámci současného setření. Proto odrázejí situaci zjistěnou v průběhu setření týkající se těchto společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného u "vsech ostatních společností") jsou proto platné výlučně pro dovozy výrobků pocházející z dotyčné země a vyráběné konkrétně uvedenými společnostmi. Dovázené výrobky vyráběné jinou společností, jejíz jméno a adresa nebyla konkrétně zmíněna v rozhodné části tohoto nařízení, včetně subjektů propojených se společnostmi, které byly konkrétně uvedeny, nemohou tězit z těchto sazeb a podléhají celní sazbě platné pro "vsechny ostatní společnosti".

(117) Jakýkoli pozadavek na uplatnění těchto individuálních antidumpingových sazeb (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nových výrobních či prodejních subjektů) by měl být neprodleně adresován Komisi [6] se vsemi relevantními informacemi týkajícími se zejména jakékoli změny v činnosti společnosti spojené s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem např. se změnou jména nebo změnou ve výrobních či prodejních subjektech. V případě potřeby bude nařízení příslusně upraveno aktualizovaným seznamem společností majících prospěch z individuálních celních sazeb.

[6] European Commission Directorate-General for Trade Direction B Office J-79 5/16 B-1049 Brussels.

(118) Jak uvedeno ve 162. bodu odůvodnění v prozatímním nařízení, ceny PET mohou a také zaznamenávají výkyvy v souvislosti s výkyvy v cenách ropy, avsak toto by samo o sobě nemělo mít za následek vyssí clo. Proto bylo povazováno za vhodné ulozit cla ve formě konkrétní částky za tunu. Tyto částky vycházejí z pouzití antidumpingové celní sazby na vývozní ceny CIF pouzité pro výpočet úrovně eliminace újmy.

2. Závazky

(119) Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření nabídl jeden spolupracující vyvázející výrobce v Austrálii cenový závazek v souladu s článkem 8(1) základního nařízení. V tomto závazku příslusný vyvázející výrobce nabízí, ze bude prodávat dotyčný výrobek za cenu nebo nad cenovou úroveň, která eliminuje dopad újmy plynoucí z dumpingu.

(120) Komise rozhodnutím 2004/XX/EC [7] přijala závazek nabídnutý dotyčným vyvázejícím výrobcem. Důvody pro přijetí tohoto závazku jsou obsazeny v tomto rozhodnutí.

[7] XXXX

3. Výběr prozatímních cel

(121) S ohledem na zjistěnou velikost dumpingových rozpětí a z hlediska úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, je povazováno za nezbytné, aby částky zajistěné prozatímním antidumpingovým clem ulozeným nařízením (ES) č. 306/2004, byly vybírány ve výsi sazby konečného ulozeného cla. V případech, kdy jsou konečná cla vyssí nez cla prozatímní, by měly být jako konečné vybírány pouze částky zajistěné na úrovni prozatímního cla.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Konečné antidumpingové clo se tímto ukládá na dovozy polyethylen tereftalatu s číslem viskozity 78 ml/g nebo vyssím, podle normy ISO 1628-5, zařazeného pod číslo kódu KN 3907 60 20 a pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a Pákistánu.

2. Sazba konečného antidumpingového cla uplatňovaná k čisté ceně s dodáním na hranice Společenství u výrobků vyrobených společnostmi uvedenými níze:

>TABELPOSITION>

3. Uplatnění jednotlivých celních sazeb uvedených pro 16 společností uvedených v odstavci 2 bude podmíněno předlozením platné faktury celním orgánům členských států, která bude v souladu s pozadavky obsazenými v příloze 1. Nebude-li tato faktura předlozena, bude pouzita celní sazba platná pro vsechny ostatních společnosti.

4. V případech, kdy bylo zbozí poskozeno před propustěním do volného oběhu a proto je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena poměrně rozdělena pro stanovení výse cla podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, jímz se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 zavádějící Společný celní kodex [8], budou částky antidumpingového cla vypočítané na základě odstavce 2 výse, procentuálně snízeny, coz odpovídá poměrnému rozdělení ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena.

[8] Úř. věst. č. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. č. L 343, 31.12.2003, s. 1).

5. Bez ohledu na ustanovení v odstavci 2 se konečné clo nevztahuje na dovozy prohlásené k propustění do volného oběhu v souladu s ustanoveními článku 2.

6. Není-li uvedeno jinak, pouzijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Dovozy prohlásené k propustění do volného oběhu společnostmi, které nabízejí závazky přijaté a uvedené jmenovitě rozhodnutím Komise 2004/XX/EC (*), budou vyňaty z antidumpingových cel ulozených článkem 1 za předpokladu, ze jsou vyrobeny, expedovány a fakturovány přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství; a za předpokladu, ze jsou tyto dovozy doplněny fakturou obsahující minimálně nálezitosti uvedené v příloze 2. Osvobození od tohoto cla je dále podmíněno tím, ze zbozí prohlásené a předlozené k proclení bude přesně odpovídat popisu ve faktuře.

Článek 3

Částky zajistěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (ES) č. 306/2004 o dovozech polyethylen tereftalatu spadajícího pod kód KN 3907 60 20 pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a Pákistánu budou inkasovány v rámci konečného výběru ve výsi konečné sazby ulozené tímto nařízením. Částky zajistěné nad tuto konečnou sazbu antidumpingových cel budou uvolněny.

Oprava prozatímního antidumpingového cla ulozeného na dovozy polyethylen tereftalatu spadajícího pod kód KN 3907 60 20 pocházejícího z Čínské lidové republiky bude platit pro následující společnosti, neboť opravené clo by bylo nizsí nez ulozené prozatímní clo:

>TABELPOSITION>

V rámci konečného výběru bude inkasováno pouze prozatímní antidumpingové clo ulozené těmto společnostem ve výsi sazby opraveného prozatímního antidumpingového cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlásení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo pouzitelné ve vsech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

Předseda

PŘÍLOHA 1

Platná faktura odkazovaná v článku 1(3) tohoto nařízení musí obsahovat prohlásení společnosti v tomto formátu podepsané jejím oficiálním zástupcem:

1. Jméno a funkce oficiálního zástupce společnosti, která vydala fakturu;

2. Následující prohlásení:

'Já, níze podepsaný, potvrzuji, ze [objem] polyethylen tereftalatu prodaný na vývoz do Evropského společenství uvedený na této faktuře byl vyroben společností [název a adresa společnosti] [doplňkový kód TARIC] v [země]; Prohlasuji, ze informace uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.'

3. Datum a podpis.

PŘÍLOHA 2

Nálezitosti faktury odkazované v článku 2

Následující prvky musejí být uvedeny na faktuře doprovázející prodej dotyčného výrobku, který je předmětem závazku a u něhoz je pozadováno osvobození od antidumpingového cla:

1. Záhlaví ,FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOÍ, KTERÉ JE PŘEDMĚTEM ZÁVAZKU";

2. Název společnosti uvedené v článku 2, která vystavuje fakturu;

3. Číslo faktury;

4. Datum vystavení faktury;

5. Doplňkový kód TARIC, podle kterého je zbozí uvedené na faktuře celně odbavováno na hranicích Společenství;

6. Přesný popis zbozí, včetně:

- kódového čísla výrobku (KČVP),

- kódu KN,

- mnozství (v tunách) ;

7. Popis podmínek prodeje, včetně:

- ceny za tunu,

- uplatňovaných platebních podmínek,

- uplatňovaných dodacích podmínek,

- celkových slev a rabatů;

8. Název společnosti, která je dovozcem do Společenství, jíz je faktura doprovázející zbozí vystavena přímo společností;

9. Jméno zástupce společnosti, která vystavila fakturu a následující podepsané prohlásení:

'Já, níze podepsaný, potvrzuji, ze prodej zbozí uvedeného na této faktuře pro přímý vývoz do Evropského společenství je prováděn v rozsahu a za podmínek závazku nabídnutého společností [název a adresa společnosti], [doplňkový kód Taric] a přijatého rozhodnutím Evropské komise č. XXX/YYY/ES. Prohlasuji, ze informace uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.'