V Bruselu dne 14.07.2004

KOM(2004) 477 v konečném znění

2004/0156 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o realizaci zaváděcí fáze a provozní fáze evropského programu družicové radionavigace

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1) GALILEO: strategický program pro Evropskou unii.

Program GALILEO je zaměřen na realizaci první světové infrastruktury družicové radionavigace a družicové lokalizace a je vyvinut speciálně pro civilní účely. Má současně technologický, politický a ekonomický rozměr. Všechna odvětví ekonomiky a součásti naší společnosti jsou dotčeny rozvojem družicové radionavigace, u níž všechny odhady potvrzují perspektivy růstu. Trhy spojené s touto technologií rostou každoročně o 25 % a v roce 2020 by měly být v provozu asi tři miliardy přijímačů. Samotný program GALILEO by měl vposledu vést k vytvoření asi 100 000 pracovních míst.

Evropská investice do systému GALILEO a do jeho provozování rovněž významným způsobem přispěje k realizaci politiky a evropského kosmického programu, jak jsou popsány v Bílé knize o budoucnosti evropské kosmické politiky[1] a uvedeny v Evropské ústavní smlouvě[2].

Družicová radionavigace dokonale zapadá do rámce dopravní politiky, jak je uvedena v Bílé knize[3] Komise, především co se týče nákladní námořní dopravy, stanovení tarifů infrastruktur a bezpečnosti silničního provozu. Nyní vstoupila do každodenního života evropského občana, jak v jeho automobilu a mobilním telefonu, tak do jeho banky a systémů civilní ochrany, které zajišťují jeho bezpečnost; což dodává programu GALILEO doplňkový "občanský" rozměr. Je třeba rovněž zdůraznit evropský rozměr a přidanou hodnotu Společenství u programu GALILEO, neboť žádný členský stát by nechtěl vyvíjet takový projekt sám.

Evropský parlament tento program vždy podporoval. Ve své rezoluci přijaté dne 29. ledna 2004 zdůraznil "značný význam připadající programu GALILEO v rozvoji průmyslu, dopravy, technologie a ekologické politiky Evropské unie a pro realizaci strategického cíle stanoveného v Lisabonu a zaměřeného na to, aby se Unie stala nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou na světě".

Rada již v červenci 1999 vyjádřila názor, že "realizace systému družicové navigace pro civilní použití umožní dosáhnout větší nezávislosti v jedné z nejvýznamnějších klíčových technologií" a že "realizace systému družicové navigace pro civilní účely nabízí evropskému průmyslu možnosti zvýšit jeho výkonnost a využít ve velkém měřítku možností, které tato technologie budoucnosti otevírá". Od té doby Rada a Evropská rada opakovaně zdůraznily strategický význam tohoto programu a požádaly Komisi, aby přijala veškerá opatření nezbytná pro jeho realizaci.

Evropský hospodářský a sociální výbor program rovněž podpořil. V závěrech své zprávy ze dne [ ] června 2004 o postupu programu GALILEO "znovu potvrdil velký strategický význam projektu GALILEO pro Evropskou unii a pro budoucnost jejího kosmického odvětví".

Je uveden mezi velkými projekty infrastruktury, které jsou citovány ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. února 2004[4] s názvem "Vytvářet naši společnou budoucnost. Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie - 2007-2013". Je rovněž převzat jako přednostní projekt do iniciativy růstu navržené Komisí a podpořené Evropskou radou.

2) Financování různých fází programu

Program zahrnuje tyto čtyři po sobě jdoucí fáze:

definiční fáze, která proběhla v letech 1999 až 2001 a v jejímž průběhu byla navržena architektura systému[5] a byly stanoveny nabízené služby;

fáze vývoje a ověřování, která probíhá v letech 2002 až 2005 a zahrnuje vývoj družic a pozemních komponentů systému a ověřování na oběžné dráze;

zaváděcí fáze, která zabírá dva roky 2006 a 2007 a jejíž náplní je výroba a vypouštění družic a kompletní realizace pozemní části infrastruktury;

provozní fáze,, která bude zahájena v roce 2008 a bude zahrnovat správu systému, jakož i jeho údržbu a trvalé vylepšování.

Definiční fáze a fáze vývoje představují část programu věnovanou výzkumu. Pro realizaci fáze vývoje programu byl nařízením Rady ze dne 21. května 2002[6] zřízen společný podnik "GALILEO". Proto byl od počátku program GALILEO významným způsobem financován z rozpočtu Společenství. Definiční fáze byla financována především pátým rámcovým programem pro výzkum a vývoj. Finanční účast Společenství se ve fázi vývoje a ověřování zvýšila na 550 milionů eur pocházejících z rozpočtu transevropských sítí. K tomu je třeba připočítat v podobné výši investice od členských států Evropské kosmické agentury, z nichž většina jsou rovněž členskými státy Evropského společenství. Šestý rámcový program pro výzkum a vývoj rovněž v této fázi přispívá 100 miliony eur.

Aby bylo zajištěno pokračování programu, musí Komise dbát na financování zaváděcí a provozní fáze, což bude zahrnovat především příspěvek Společenství.

Náklady zaváděcí fáze jsou odhadovány na 2,1 miliardy eur. Z velké části by na ně měl přispět soukromý sektor. Rada opravdu od roku 2001 opakovaně zdůrazňovala, že soukromý sektor by se měl na financování projektu podílet podstatnou měrou[7]. Přesněji vyjádřeno, v závěrech, které Rada přijala na zasedání ve dnech 25. a 26. března 2002, bylo pro financování zaváděcí fáze dohodnuto, že "budeme usilovat o zajištění takového rozdělení, podle kterého by maximálně třetina pocházela z rozpočtu Společenství a minimálně dvě třetiny ze soukromého sektoru". Na tomto základě by měl soukromý sektor uhradit minimálně 1,4 miliardy eur a zbytek, tedy asi 700 milionů eur, by bylo financováno veřejným sektorem. V důsledku toho, vzhledem k financování již stanovenému současným finančním výhledem by výše financování v zaváděcí fázi , která bude hrazena rozpočtem Společenství v rámci nového finančního výhledu, měla dosáhnout [500] milionů eur.

Financování provozní fáze, která začne v roce 2008, bude zajišťováno soukromým sektorem. Ovšem vzhledem ke zvláštní povaze trhu družicové radionavigace a prodeje těchto služeb a k záruce, že tyto budou poskytnuty v zájmu veřejného sektoru, bude v prvních letech provozní fáze výjimečně nezbytné zapojení veřejného financování. V závěrech, které byly přijaty na zasedání ve dnech 25. a 26. března 2002 a během zasedání 8. a 9. března 2004, Rada ostatně výslovně počítá se uplatněním prostředků Společenství při financování fáze provozování. Přesná částka příspěvku Společenství bude známa až po skončení jednání o koncesní smlouvě[8], která budou pokračovat v r. 2005. Ovšem vzhledem k výsledkům studie PricewaterhouseCoopers provedené v roce 2001 a týkající se především poměru mezi náklady a zisky projektu se dá v tomto směru rozumně předpokládat částka ve výši [500] milionů eur v novém finančním výhledu.

3) Institucionální schéma zaváděcí fáze a provozní fáze

Institucionální schéma stanovené pro zaváděcí a provozní fázi se značně liší od schématu fáze vývoje. Během těchto dvou fází budou výstavba a posléze správa systému svěřeny soukromému držiteli koncese. Ten bude podléhat kontrole Úřadu pro dohled, který je orgánem Společenství a bude plnit úlohu orgánu vydávajícího smluvní koncesi. Řešení se smluvní koncesí se ukázalo jako nejvhodnější pro zajištění úspěchu programu v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Úřad pro dohled byl zřízen nařízením Rady č. ___ /2004 ze dne ___ 2004 o řídících strukturách evropského programu družicové radionavigace. Vznikne v první polovině roku 2005. Jeho cílem bude zajišťovat správu veřejných zájmů týkajících se evropských programů družicové radionavigace a bude plnit úlohu orgánu vydávajícího smluvní koncesi vůči budoucímu držiteli koncese. Mezi jeho úkoly patří správa veřejných prostředků poskytnutých na evropské programy družicové radionavigace a sledování finanční správy těchto programů, aby se optimalizovalo využití veřejných fondů. Kromě toho bude Úřad pro dohled vykonávat rozpočtové úkoly, které mu svěří Komise v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. b) finančního nařízení o rozpočtu Evropského společenství. ZřízeníÚřadu pro dohled a jeho správa prostředků poskytnutých na evropský program družicové radionavigace jsou formou externalizace, která je v souladu s politikou zjednodušení způsobů správy, jak si ji stanovila Komise.

Je třeba zdůraznit, že k tomu, aby Úřad pro dohled mohl správně plnit své úkoly, dostala jeho správní rada tvořená zástupci členských států a Komise rozsáhlé pravomoci pro sestavování rozpočtu, kontrolu jeho provádění, schvalování pracovního programu, přijímání vhodných finančních opatření a realizaci transparentních rozhodovacích postupů. Navíc činnost Úřadu pro dohled podléhá kontrole ze strany Účetního dvora.

Soukromý držitel koncese se určuje na základě nabídkového řízení, které dokončil společný podnik GALILEO. Koncesní smlouva bude podepsána v roce 2005. V souladu s ustanoveními článku 3 nařízení č. ___/2004 bude systém patřit Úřadu pro dohled a jeho vlastnictví zůstane čistě veřejné: pouze jeho výstavba a po omezenou dobu jeho správa budou svěřeny držiteli koncese.

4) Podmínky veřejného financování zaváděcí a provozní fáze

Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba počítat se zatížením rozpočtu Společenství ve výši [jedné miliardy] eur na financování zaváděcí a provozní fáze systému GALILEO v období 2007 až 2013. Tato částka bude vyplacena Úřadu pro dohled, který ji použije v souladu s výše uvedenými ustanoveními nařízení č. ___/2004. Rozpočtovou položkou, do které bude tato částka započtena, nebude rozpočet na výzkum nebo transevropské dopravní sítě, ale zvláštní položka vytvořená pro zaváděcí a provozní fázi programu GALILEO, od okamžiku, kdy:

- program dosáhl zralosti a získal rozměr, který značně přesahuje odvětvové politiky sledované Komisí, především v oblasti výzkumu a inovace, dopravy, telekomunikací atd. Představuje rovněž jednu z hlavních realizací budoucího evropského kosmického programu, jak je uveden v Bílé knize o evropské kosmické politice;

- kvůli velikosti akcí, na něž se program vztahuje, je nutná transparentnost, rozpočtová přísnost a přesné dodržování programu;

- je třeba, aby institucionální schéma a rozpočtový rámec byly jasné, soudržné a bez dvojznačností vůči držiteli koncese k systému, jemuž Společenství stanoví srovnatelné požadavky na transparentnost a solidnost.

Je třeba trvat na tom, že financování programu GALILEO z rozpočtu Společenství bude časově omezené, neboť komerční příjmy z provozování systému musí nakonec zajistit jeho finanční rovnováhu. Musí být rovněž dostačující na zajištění vylepšování a obnovy systému. V tomto ohledu zahrnuje plán financování zaváděcí a provozní fáze kromě prostředků z rozpočtu Společenství tři další zdroje, které byly identifikovány a popsány konsorcii, která se ucházejí o koncesi.

Za prvé, držitel koncese k systému se bude odměňovat poskytováním různých služeb vytvořených systémem GALILEO.

Za druhé, držitel koncese bude mít rovněž prospěch z licencí a z poplatků z práv k duševnímu vlastnictví na součásti systému, jejichž užívání mu postoupí Úřad pro dohled v rámci koncesní smlouvy.

Za třetí, Evropská investiční banka prohlásila, že je příznivě nakloněna poskytování úvěrů. V tomto ohledu není již třeba dokazovat význam dlouhodobých úvěrů s obdobím poshovění, které umožní splácení od okamžiku, kdy systém začne vytvářet následné obchodní toky.

Dále, co se týče veřejných prostředků, je třeba uvést, že některé třetí země, především Čína, Izrael a Indie, počítají s finanční účastí na programu v rámci dohod o spolupráci.

5) Závěry

Program GALILEO dospěl do fáze pokročilé zralosti a nyní široce překračuje rámec pouhého výzkumného programu. Je třeba mu zajistit zvláštní právní nástroj, lépe uzpůsobený potřebám programu a co nejlépe vyhovující požadavku na dobrou finanční správu. V důsledku toho je nezbytné nařízení Společenství, aby byla umožněna realizace zaváděcí a provozní fáze programu podle výše uvedených podmínek.

2004/0156 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. .../....

o realizaci zaváděcí fáze a provozní fáze evropského programu družicové radionavigace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na článek 156 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[9],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[11],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[12],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Program Galileo je zaměřen na realizaci první světové infrastruktury pro družicovou radionavigaci a družicovou lokalizaci, která je speciálně vytvořena pro civilní účely.

(2) Evropský parlament, Rada a Evropský hospodářský a sociální výbor program Galileo trvale podporovaly.

(3) Program Galileo se týká technologie, která má v mnoha oblastech zlepšit život evropských občanů. Plně zapadá zejména do rámce dopravní politiky, jak je uvedena v Bílé knize[13] Komise, především co se týče námořní nákladní dopravy, stanovení tarifů infrastruktur a bezpečnosti silničního provozu.

(4) Tento program je jedním z přednostních projektů zahrnutých do iniciativy růstu, kterou navrhla Komise a schválila Evropská rada. Představuje rovněž jednu z hlavních realizací budoucího evropského kosmického programu, jak je uveden v Bílé knize o evropské kosmické politice[14].

(5) Program Galileo zahrnuje definiční fázi, fázi vývoje, zaváděcí fázi a provozní fázi.

(6) Definiční fáze a fáze vývoje, které tvoří část programu věnovanou výzkumu, byly významnou měrou financovány z rozpočtu Společenství na transevropské sítě.

(7) Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí[15], stanovilo pravidla pro finanční příspěvek Společenství na projekty Společenství týkající se systémů pro družicovou lokalizaci a družicovou navigaci.

(8) Pro realizaci fáze vývoje programu Galileo byl nařízením Rady (ES) č. 876/2002[16] zřízen společný podnik Galileo.

(9) Aby bylo zajištěno pokračování programu, je třeba zajistit financování zaváděcí a provozní fáze.

(10) Vzhledem k tomu, že Rada vyjádřila vůli omezit podíl veřejného financování zaváděcí fáze na jednu třetinu a financování již stanovené v současném finančním výhledu, měla by částka financování zaváděcí fáze z rozpočtu Společenství v rámci nového finančního výhledu činit [500] milionů eur.

(11) Ovšem vzhledem ke zvláštní povaze trhu družicové radionavigace a prodeje těchto služeb a k záruce, že tyto budou poskytnuty v zájmu veřejného sektoru, bude v prvních letech provozní fáze výjimečně nezbytné zapojení veřejného financování. V závěrech, které byly přijaty na zasedání ve dnech 25. a 26. března 2002 a během zasedání 8. a 9. března 2004, Rada ostatně výslovně počítá s uplatněním prostředků Společenství při financování této fáze. Předpokládaná požadovaná částka financování Společenstvím činí řádově [500] milionů eur.

(12) V důsledku toho je třeba stanovit zatížení rozpočtu Společenství částkou [jedné miliardy] eur na financování zaváděcí a provozní fáze programu GALILEO v období od roku 2007 do roku 2013.

(13) Během zaváděcí a provozní fáze budou vytvoření a posléze správa systému svěřeny soukromému držiteli koncese, který bude podléhat kontrole Úřadu pro dohledzřízeného nařízením Rady (ES) č. ___/2004 ze dne ___ 2004.

(14) Mezi úkoly Úřadu pro dohled patří správa veřejných prostředků poskytnutých na evropské programy družicové radionavigace a sledování finanční správy těchto programů, aby se optimalizovalo využití veřejných prostředků. Kromě toho Úřad pro dohled vykonává rozpočtové úkoly, které mu svěří Komise v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[17].

(15) Jelikož program GALILEO dospěl do stadia pokročilé zralosti a nyní značně překračuje rámec pouhého výzkumného projektu, je třeba ho podpořit zvláštním právním nástrojem, lépe uzpůsobenému jeho potřebám a co nejlépe vyhovujícímu požadavku na dobrou finanční správu.

(16) Toto nařízení stanoví pro zaváděcí a provozní fázi programu finanční rámec, který představuje přednostní referenční rámec pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ :

Článek 1

Toto nařízení stanoví postupy pro finanční příspěvek Společenství na realizaci zaváděcí fáze a provozní fáze evropského programu družicové radionavigace Galileo, dále nazývaného "program".

Článek 2

Příspěvek Společenství přidělený na program tímto nařízením se poskytuje s cílem spolufinancování:

a) činností spojených se zaváděcí fází, která zahrnuje výrobu a vypouštění družic a kompletní zavedení pozemní infrastruktury;

b) první série činností spojených se spuštěním provozní fáze, která zahrnuje správu infrastruktury tvořené družicemi a pozemními stanicemi spojenými s jejich fungováním a údržbu a trvalé vylepšování tohoto systému.

Článek 3

Finanční částka nezbytná na uskutečnění akcí uvedených v článku 2 na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí [1 miliardu ].

Roční přidělené finanční částky povoluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 4

Úřad pro dohled nad programem Galileo zajišťuje, v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a s ustanoveními nařízení (ES) č. .../2004, správu a kontrolu použití příspěvků Společenství na evropský program družicové radionavigace.

Operativní finanční prostředky potřebné pro financování tohoto příspěvku Společenství se dávají k dispozici Úřadu pro dohled nad programem Galileo prostřednictvím dohody v souladu s ustanoveními čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. ___/2004.

Výše každoroční dohody o poskytnutí prostředků se určuje na základě pracovního programu Úřadu pro dohled schváleného jeho správní radou postupem podle článku 6 nařízení (ES) č.___/2004.

Dohoda především stanoví obecné podmínky pro správu prostředků svěřených Úřadu pro dohled.

Článek 5

Komise dbá na to, aby Úřad pro dohled realizoval akce, které jsou financovány tímto nařízením, tak, aby byly chráněny finanční zájmy Společenství za použití preventivních opatření proti podvodu, korupci a jiným protiprávním činnostem, prováděním účinných kontrol a inkasováním nazpět částek, které byly vyplaceny neoprávněně, a v případě zjištění porušení předpisů uplatněním účinných, přiměřených a odstrašujících sankcí, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[18], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[19] a nařízením Parlamentu a Rady č. 1073/1999[20].

U akcí Společenství financovaných tímto nařízením se pojmem "porušení předpisů" uvedený v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení ustanovení práva Společenství nebo jakékoli porušení smluvního závazku, ať už se jej právní subjekt dopustil jednáním nebo opomenutím, které má nebo by mohlo mít za následek újmu pro souhrnný rozpočet Evropského společenství nebo jím spravovaných rozpočtů v důsledku neoprávněného výdaje.

Smlouvy a dohody [jakož i dohody s účastnícími se třetími zeměmi] vyplývající z tohoto nařízení musí stanovit především sledování a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce, a audity Účetního dvora, v případě potřeby na místě.

Článek 6

Komise zajišťuje provedení tohoto nařízení a pravidelně předkládá zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

FICHE FINANCIRE LÉGISLATIVE

+++++ TABLE +++++

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

Ligne Budgétaire spécifique au programme Galileo

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l'action (partie B): 1.000 millions d'euros en CE

La décision de l'autorité législative est sans préjudice aux décisions budgétaires prises dans le contexte de la procédure annuelle.

2.2 Période d'application:

2007-2013

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financire) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros ( la 3e décimale)

+++++ TABLE +++++

b) Assistance technique et administrative (ATA) et dépenses d'appui (DDA) (cf. point 6.1.2)

Non applicable

c) Incidence financire globale des ressources humaines et autres dépenses de fonctionnement(cf. points 7.2 et 7.3)

Non applicable

2.4 Compatibilité avec la programmation financire et les perspectives financires

[x] Proposition compatible avec la Communication de la Commission concernant 2007-2013 du 10 février 2004 (COM (2004) 101).

2.5 Incidence financire sur les recettes

[x] Aucune implication financire (concerne des aspects techniques relatifs la mise en uvre d'une mesure).

3. CARACTÉRISTIQUES BUDGÉTAIRES

+++++ TABLE +++++

4. BASE JURIDIQUE

Article 156 du traité instituant la Communauté européenne.

5. DESCRIPTION ET JUSTIFICATION

5.1 Nécessité d'une intervention communautaire[23]

5.1.1 Objectifs poursuivis

Le programme GALILEO vise mettre en place la premire infrastructure mondiale de radionavigation et de positionnement par satellite spécifiquement conçue des fins civiles. Il présente une dimension la fois technologique, politique et économique. Ds aujourd'hui, la radionavigation par satellite est entrée dans la vie quotidienne du citoyen européen ce qui confre au programme GALILEO une dimension citoyenne supplémentaire.

Il importe aussi de souligner la dimension européenne et la valeur ajoutée communautaire de GALILEO, aucun Etat membre n'ayant souhaité développer seul un tel projet.

Dans ce contexte, le Conseil a considéré ds juillet 1999 que la mise en place d'un systme de navigation par satellite usage civil permettra de parvenir une indépendance accrue dans une des technologies clés les plus importantes et que la mise au point d'un systme de navigation par satellite usage civil offre l'industrie européenne des possibilités d'accroître sa compétence et de tirer profit sur une grande échelle des possibilités qu'ouvre cette technologie d'avenir . Depuis lors, le Conseil et le Conseil européen ont souligné maintes reprises l'importance stratégique de ce programme et ont demandé la Commission de prendre toutes les mesures nécessaires afin de le mettre en uvre.

Les phases de définition et de développement constituent la partie du programme consacrée la recherche. Aussi, depuis son origine, le programme GALILEO a-t-il été financé de façon significative par le budget communautaire. La participation financire communautaire s'est accrue avec la phase de développement et de validation, pour laquelle elle s'élve 550 millions d'euros, prélevés sur le budget des réseaux transeuropéens.

Afin d'assurer la poursuite du programme, la Commission doit veiller au financement des phases de déploiement et d'exploitation, qui comprendra notamment une contribution communautaire.

La contribution communautaire allouée au programme Galileo par le présent rglement est octroyée dans le but de co-financer :

- des activités liées la phase de déploiement, qui comprend la construction et le lancement des satellites ainsi que la mise en place complte de l'infrastructure terrestre;

- la premire série des activités liées au lancement de la phase d'exploitation, qui comprend la gestion de l'infrastructure composée des satellites et des stations terrestre associées son fonctionnement, ainsi que l'entretien et le perfectionnement constant de ce systme.

5.1.2 Dispositions prises relevant de l'évaluation ex ante :

Pendant la phase de définition du programme, plusieurs études ont été menées bien. Elles portaient notamment sur le cot des différentes phases du programme, la viabilité du projet ainsi que sur la contribution financire du secteur public. En outre, faisant suite une demande du Conseil, la Commission a fait appel un consultant indépendant, le cabinet PricewaterhouseCoopers, pour effectuer une analyse du projet comportant, entre autres, le calcul du ratio bénéfice/cot et une proposition sur la structure la plus adéquate pour associer le secteur privé. En mars 2002 et en mars 2004, sur la base en particulier de ces différentes études, le Conseil a adopté des conclusions prévoyant explicitement une intervention des fonds communautaires pour financer les phases de déploiement et d'exploitation.

Le cot de la phase de déploiement est estimé 2,1 milliards d'euros. Il devrait tre en grande partie supporté par le secteur privé. En effet, diverses reprises depuis 2001, le Conseil a souligné que le secteur privé devait participer substantiellement au financement du projet. Plus précisément, dans les conclusions qu'il a adoptées lors de sa réunion des 25 et 26 mars 2002, il a convenu, pour le financement de la phase de déploiement, de s'efforcer de garantir une répartition selon laquelle un tiers au maximum provienne du budget communautaire et deux tiers au minimum du secteur privé . Sur cette base, le secteur privé devrait prendre en charge au moins 1,4 milliards d'euros et le reste, soit quelque 700 millions d'euros, serait financé par le secteur public. En conséquence, compte tenu des financements déj prévus par les actuelles perspectives financires, le montant du financement de la phase de déploiement supporté par le budget communautaire dans le cadre des nouvelles perspectives financires devrait s'élever [500] millions d'euros.

Le financement de la phase d'exploitation, qui débutera en 2008, sera assuré par le secteur privé. Néanmoins, compte tenu de la nature particulire du marché de la radionavigation par satellite et de la commercialisation de ses services ainsi que de la garantie de mise disposition de ceux-ci dans l'intért du secteur public, il sera nécessaire d'apporter une part de financements publics exceptionnels pendant les premires années de la phase d'exploitation. Dans les conclusions qu'il a adoptées lors de sa réunion des 25 et 26 mars 2002 ainsi que lors de sa réunion des 8 et 9 mars 2004, le Conseil a d'ailleurs explicitement prévu l'intervention de fonds communautaires pour le financement de la phase d'exploitation. Le montant exact de la contribution communautaire ne sera connu qu' l'issue des négociations sur le contrat de concession, qui se poursuivront en 2005. Toutefois, la lumire des résultats de l'étude PricewaterhouseCoopers(http://europa.eu.int/comm/dgs/energy_transport/galileo/documents/technical_en.htm) effectuée en 2001 et portant en particulier sur le ratio cots/bénéfices du projet, il est raisonnable de prévoir ce titre une somme d'un montant de [500] millions d'euros dans les nouvelles perspectives financires.

Sur le schéma institutionnel il convient signaler que pendant ces deux phases la construction, puis la gestion du systme seront confiées un concessionnaire privé placé sous le contrôle de l'Autorité de Surveillance, agence communautaire qui jouera le rôle d'autorité concédante. La solution de la concession est, en effet, apparue comme la plus appropriée pour assurer le succs du programme dans le cadre d'un partenariat public privé.

Pendant les phases de déploiement et d'exploitation, l'Autorité de Surveillance surveillera en particulier les activités du concessionnaire et vérifiera qu'elles correspondent aux spécifications du contrat et du cahier des charges.

GALILEO étant un service public mondial, le nombre de récepteurs en service dans le monde constituera, moyen et long terme, l'un des principaux indicateurs de la réussite du programme et du bon emploi des fonds communautaires.

5.2 Actions envisagées et modalités de l'intervention budgétaire

La contribution communautaire allouée au programme Galileo par le présent rglement est octroyée dans le but de co-financer :

- des activités liées la phase de déploiement, qui comprend la construction et le lancement des satellites ainsi que la mise en place complte de l'infrastructure terrestre;

- la premire série des activités liées au lancement de la phase d'exploitation, qui comprend la gestion de l'infrastructure composée des satellites et des stations terrestre associées son fonctionnement, ainsi que l'entretien et le perfectionnement constant de ce systme.

Il résulte de ce qui précde qu'il convient de prévoir la charge du budget communautaire une somme d'[un milliard] d'euros pour le financement des phases de déploiement et d'exploitation de GALILEO pendant la période s'étendant de 2007 2013. Cette somme sera versée l'Autorité de Surveillance qui en fera usage conformément aux dispositions précitées du rglement n° ___/2004.

La ligne budgétaire sur laquelle sera imputée cette somme ne saurait tre celle du budget de la recherche ou celle des réseaux transeuropéens des transports, mais une ligne particulire créée pour les phases de déploiement et d'exploitation du programme GALILEO, ds lors que :

- le programme est maintenant parvenu maturité et a pris une dimension qui s'étend bien au-del des politiques sectorielles poursuivies par la Commission, notamment en matire de recherche et d'innovation, de transports, de télécommunications, etc ;

- la taille des actions couvertes impose des obligations de transparence et de rigueur budgétaire ainsi qu'un suivi scrupuleux du programme ;

- il importe que le schéma institutionnel et le cadre budgétaire apparaissent clairs, cohérents et sans équivoques vis vis du concessionnaire du systme, qui la Communauté impose de son côté des exigences de transparence et de solidité comparables.

Il convient d'insister sur le fait que le financement du programme GALILEO par le budget communautaire sera limité dans le temps, les revenus commerciaux générés par l'exploitation du systme devant terme en assurer l'équilibre financier. Ils devraient mme tre suffisants pour assurer le perfectionnement et le renouvellement du systme. A cet égard, outre les fonds provenant du budget communautaire, le plan de financement des phases de déploiement et d'exploitation comprend trois autres ressources qui ont été identifiées et décrites par les consortia candidats la concession.

En premier lieu, le concessionnaire du systme se rétribuera par la fourniture des différents services générés par le systme GALILEO.

En second lieu, le concessionnaire tirera également partie des licences et des droits de propriété intellectuelle sur les composants du systme, dont la jouissance lui aura été gratuitement concédée par l'Autorité de Surveillance.

En troisime lieu, la Banque Européenne d'Investissement s'est déclarée favorable l'octroi de prts. A cet égard, l'importance de disposer de prts long terme assortis d'une période de grâce permettant un remboursement partir du moment o le systme commencera générer des flux commerciaux conséquents, n'est plus démontrer.

Par ailleurs, s'agissant des fonds d'origine publique, il convient de mentionner que plusieurs pays tiers, principalement la Chine, Israël et l'Inde, ont prévu de participer financirement au programme dans le cadre d'accords de coopération.

Enfin, l'Autorité de Surveillance pourra utiliser les fonds destinés au financement des actions de recherche et de développement technologique dans les domaines associés la radionavigation par satellite et ses multiples applications, notamment pour moderniser et améliorer constamment le systme.

5.3 Modalités de mise en uvre

La création de l'Autorité de Surveillance et la gestion par cette Autorité des fonds alloués au programme européen de radionavigation par satellite constituent une forme d'externalisation qui va dans le sens de la politique de simplification des modes de gestion que s'est fixée la Commission.

L'Autorité de Surveillance a été créée par le rglement du Conseil n° ___/2004 du ___ 2004 sur les structures de gestion du programme européen de radionavigation par satellite. Elle sera mise en place durant la premire moitié de l'année 2005.

Elle a pour objet d'assurer la gestion des intérts publics relatifs aux programmes européens de radionavigation par satellite et de jouer le rôle d'autorité concédante l'égard du futur concessionnaire. Parmi ses missions figurent la gestion des fonds publics alloués aux programmes européens de radionavigation par satellite ainsi que le suivi de la gestion financire de ces programmes afin d'optimiser l'utilisation des fonds publics.

En outre, l'Autorité de Surveillance exécutera les tâches budgétaires qui lui seront confiées par la Commission conformément aux dispositions de l'article 54 (2) (b) du rglement financier applicable au budget de la Communauté européenne.

Il importe de souligner qu'afin de permettre l'Autorité de Surveillance de mener bien ses missions, son Conseil d'Administration, composé de représentants des Etats membres et de la Commission, a reçu des pouvoirs étendus pour établir le budget, en contrôler l'exécution, approuver le programme de travail, adopter les mesures financires adéquates et mettre en place des procédures transparentes de prise de décision. Par ailleurs, les activités de l'Autorité de Surveillance sont soumises au contrôle de la Cour des comptes.

6. INCIDENCE FINANCIRE

6.1 Incidence financire totale sur la partie B (pour toute la période de programmation)

La contribution communautaire affectée au programme européen de radionavigation par satellite sera octroyée l'Autorité de surveillance Galileo qui assurera la gestion et le contrôle de l'utilisation des fonds. Le financement prendra la forme d'une subvention au budget de l'Autorité de surveillance Galileo, conformément aux dispositions de l'article 2e) du rglement n° ___/2004.

6.1.1 Intervention financire

Crédits d'engagement en millions d'euros ( la 3e décimale)

+++++ TABLE +++++

6.1.2 Assistance technique et administrative (ATA), dépenses d'appui (DDA) et dépenses TI (crédits d'engagement)

6.2. Calcul des cots par mesure envisagée en partie B (pour toute la période de programmation)[25]

Les conventions de financements seront conclues entre la Commission, agissant au nom de la Communauté, et l'Autorité de surveillance Galileo. Le montant de chaque convention annuelle sera déterminé sur la base du programme de travail de l'Autorité de surveillance approuvé par son Conseil d'administration, conformément la procédure prévue par l'article 6 du rglement XXXX. Les termes de ces conventions stipulent en particulier les conditions générales de la gestion des fonds confiés l'Autorité de surveillance.

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

Non applicable

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1 Systme de suivi

Le suivi sera assuré par l'Autorité de Surveillance Galileo. Elle fixera les objectives et les indicateurs au début de chaque année.

(voir point 5.3)

8.2 Modalités et périodicité de l'évaluation prévue

L'Autorité de Surveillance, selon les modalités prévues par son Rglement, assurera l'évaluation, la gestion et le contrôle de l'utilisation des fonds communautaire. (voir point 5.3)

9. MESURES ANTIFRAUDE

Selon l'article 6 du présent Rglement, les conventions de financement, ainsi que tout contrat ou instrument de mise en uvre qui en découle, prévoient expressément que la Cour des comptes et l'Office européen de lutte antifraude (OLAF) peuvent, au besoin, procéder un contrôle sur place.

[1] KOM (2003) 673 ze dne 11.11.2003.

[2] Článek III-150.

[3] KOM (2001) 673 v konečném znění ze dne 12.9.2001.

[4] KOM(2001) 101 v konečném znění.

[5] "Systémem GALILEO" se rozumí infrastruktura tvořená kosmickými družicemi a pozemními stanicemi přiřazenými pro jejich fungování.

[6] Nařízení Rady ES 876/2002 ze dne 21. května 2002.

[7] Viz bod odůvodnění 13 v preambuli nařízení Rady ES 876/2002.

[8] Jak je uvedeno v článku 2.3 stanov společného podniku GALILEO.

[9] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[10] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[11] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[12] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[13] KOM (2001) 370 v konečném znění ze dne 12.9.2001.

[14] KOM (2003) 673 v konečném znění ze dne 11.11.2003.

[15] Úř. věst. L 228, 23.09.1995, s. 1, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 807/2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46).

[16] Úř. věst. L 138, 28.05.2002, s.1.

[17] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s.1.

[18] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[19] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[20] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s.1.

[21] Compte tenu des financements déj prévus par les actuelles perspectives financires (130 millions d'euro), le montant du financement de la phase de déploiement supporté par le budget communautaire dans le cadre des nouvelles perspectives financires devrait s'élever [500] millions d'euros

[22] La ventilation annuelle de la contribution communautaire est indicative et sera conditionnée aux résultats des négociations sur le contrat de concession, qui se poursuivront en 2005

[23] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation déparé

[24] Compte tenu des financements déj prévus par les actuelles perspectives financires (130 million d'euro) pour la premire année de la phase de déploiement (2006), le montant du financement, pour la deuxime année de ladite phase, supporté par le budget communautaire dans le cadre des nouvelles perspectives financires devrait s'élever [500] millions d'euros

[25] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé