22.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/11


Stanovisko Výboru regionů k Místní a regionální správě v Rusku a k rozvoji spolupráce mezi EU a Ruskem

(2005/C 71/03)

VÝBOR REGIONŮ

S ohledem na rozhodnutí Předsednictva ze dne 19. března 2004, podle pátého odstavce článku 265 Smlouvy o založení Evropského společenství, kterým Komisi pro vnější vztahy ukládá, aby vypracovala stanovisko z vlastní iniciativy k místní a regionální správě v Rusku a k rozvoji spolupráce mezi EU a Ruskem;

S ohledem na prohlášení prezidenta Ruské federace V. V. Putina na výročním setkání ruských federálních činitelů s čelními představiteli podnikatelské komunity a místní samosprávy dne 1. června 2004, které vytváří základ pro rozvoj trvalého dialogu mezi orgány místní a regionální správy v Rusku a orgány místní a regionální správy v Evropské unii;

S ohledem na vrcholnou schůzku EU a Ruska dne 21. května 2004;

S ohledem na protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) podepsaný EU a Ruskem dne 27. dubna 2004, kterým se dohoda k 1. květnu 2004 rozšiřuje na deset nových členských států;

S ohledem na sdělení COM(2004) 106 v konečném znění ze dne 10. února 2004, ve kterém Komise navrhuje opatření na zvýšení účinnosti vztahů mezi EU a Ruskem;

S ohledem na zprávu Evropského parlamentu A5-0053/2004 v konečném znění ze dne 2. února 2004, s návrhem na doporučení Evropského parlamentu Radě ohledně vztahů mezi EU a Ruskem;

S ohledem na vrcholnou schůzku v Římě v listopadu 2003;

S ohledem na své stanovisko k Severní dimenzi – Druhému akčnímu plánu 2004-2006 COM (2003) 343 final, schválené 9. října 2003 (CDR 102/2003 fin) (1);

S ohledem na federální zákon č. 131-FZ ze dne 6. října 2003 o obecných organizačních principech místní samosprávy v Ruské federaci a na jeho současnou implementaci;

S ohledem na vymezení čtyř „společných oblastí“ EU a Ruska podle dohody z vrcholné schůzky v Petrohradě v červnu 2003;

S ohledem na stanovisko evropského Hospodářského a sociálního výboru k Strategickému partnerství EU a Ruska: Jaké budou další kroky?, ze dne 20. března 2002 (CES 354/2002);

S ohledem na předběžnou dohodu o spolupráci mezi Radou federace Federálního shromáždění Ruské federace a Výborem regionů Evropské unie ze dne 30. března 2001;

S ohledem na„Společnou strategii“ EU vůči Rusku z roku 1999, která stanovila základní přístup EU ke vztahům s Ruskem;

S ohledem na Evropskou chartu místní samosprávy, kterou Ruská federace ratifikovala v roce 1998;

S ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA) mezi EU a Ruskem z roku 1997;

S ohledem na konstruktivní referát pana Alexandera SONALA, ředitele oddělení Mezinárodních vztahů regionálního shromáždění Kaliningradu a na diskusi, jež následovala na schůzi Komise RELEX VR 5. září 2003;

S ohledem na konstruktivní referát pana Alexandra Viktoroviče USSE, předsedy Parlamentu Krasnojarského kraje, člena správní rady meziregionálního sdružení „Sibiřská dohoda“ (Siberian Accord), a na následnou diskusi na schůzi Komise RELEX VR 17. září 2004;

S ohledem na vlastní návrh stanoviska (CdR 105/2004 rev. 1), přijatý Komisí pro vnější vztahy 17. září 2004 (zpravodaj: Lars Abel, člen Rady Kodaňského hrabství [Dánsko/ELS)]);

A vzhledem k tomu, že:

1)

VR se domnívá, že síla regionálních a místních úřadů závisí na principu demokratické legitimity a odpovědnosti jejich orgánů.

VR proto vyzývá úřady ve všech evropských zemích, aby rozvíjely a rozšiřovaly princip místní samosprávy v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy ze dne 15. října 1985 a zabránily jakémukoli omezení přímé účasti občanů na místní a regionální úrovni.

2)

Rozšířením EU se výrazně prodloužila společná hranice unie s Ruskem. EU by měla zajistit dobré vztahy s Ruskem, svým největším sousedem. Měla by proto podporovat rozvoj řádné správy věcí veřejných v Rusku nejen na centrální, ale také na regionální a místní úrovni. Je ve vlastním zájmu EU napomáhat budování otevřeného, stabilního a demokratického Ruska, které dokáže být strategickým partnerem, bránit společné hodnoty, pokračovat v reformách, dostát svým závazkům a společně s EU sehrávat konstruktivní roli ve vztahu k novým nezávislým státům.

3)

Skutečné partnerství by mělo být opřeno o praktickou strategii a program, které budou ztělesněním podstaty politických prohlášení. Na změny a aktuální výzvy v nové, rozšířené Evropské unii a v jejích vztazích s Ruskem je potřeba reagovat praktickými a konkrétními kroky.

Na místní a regionální úrovni je nezbytné zajistit růst, který je zárukou budoucí prosperity, a jednotlivé kroky přizpůsobit konkrétní situaci orgánů samosprávy. Vzdělávání, životní prostředí, doprava, podpora podnikání prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru, sociální zabezpečení a zdraví: to jsou klíčové prvky regionálního rozvoje, které musí přispívat k růstu v Rusku i EU a posílit spolupráci mezi orgány místní a regionální správy.

4)

EU by dále měla věnovat zvláštní pozornost oblastem v regionu Severní dimenze, které mají ve vztahu k rozvoji a růstu specifické potřeby, jako jsou severozápadní Rusko, včetně Kaliningradské oblasti, a regiony ruské Arktidy. Je důležité soustředit se na náročné klimatické podmínky s dopadem na rozvoj podnikání, vzdělávání, zdraví a životní prostředí.

5)

Výbor regionů se chce zaměřit na oblasti činnosti, které spadají do působnosti orgánů místní a regionální správy. Národní orgány se zabývají záležitostmi vyššího řádu, které se dotýkají celé společnosti, zatímco orgány místní a regionální správy se soustředí na oblasti důležité pro ty aspekty života společnosti, které souvisí s každodenními potřebami občanů.

6)

Výbor regionů musí své aktivní působení zaměřit na praktické otázky, které lze vyřešit konkrétní spoluprací mezi místními a regionálními partnery v EU a Rusku. Rozvíjením spolupráce na místní a regionální úrovni může EU přispět k podpoře diverzifikace ruské ekonomiky, která je předpokladem přilákání většího objemu zahraničních investic ve snaze vytvořit nový věcný kapitál a zmodernizovat infrastrukturu. Výbor regionů bere na vědomí analýzu Komise k této otázce (COM(2004) 106 final ze dne 10. února 2004), která poukazuje na skutečnost, že reforma administrativy a sektoru financí, bydlení, komunálních služeb, zdravotnictví a školství bude vyžadovat ještě mnoho úsilí. V zájmu urychlení pro Rusko nezbytných strukturálních, sociálních a institucionálních reforem by bylo možné zlepšit investiční a podnikatelské klima a zvýšit produktivitu ve výrobním sektoru.

7)

Úzkou spoluprací na konkrétních projektech může EU přispět svým vkladem k vyvážené implementaci reforem poskytování veřejných služeb jak na federální, tak na regionální úrovni. Účastí na takových projektech může EU rovněž pomoci při rozvoji lidského kapitálu prostřednictvím zlepšení ve specifických sektorech. EU musí i nadále podporovat mezinárodní kontakty na primární úrovni, včetně partnerství v oblasti vzdělávání.

Přijal na svém 57. plenárním zasedání ve dnech 17. a 18. listopadu 2004 (zasedání dne 17. listopadu 2004) toto stanovisko:

1.   Názory Výboru regionů

VÝBOR REGIONŮ

1.1

konstatuje ve světle zjištění ze zasedání Stálé rady pro partnerství v dubnu 2004, že klíčovým a stabilním základem rozvoje spolupráce mezi EU a Ruskem zůstává Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA). Dohoda vymezuje rámec bilaterální spolupráce a umožňuje vytváření orgánů nezbytných pro jednání a rozhodování o otázkách ve společném zájmu na všech úrovních, pro výměnu informací a řešení rozporů;

1.2

má zájem hrát konstruktivní roli a přispět k vytvoření a rozvoji čtyř „společných oblastí“ podle dohody z vrcholné schůzky v Petrohradě v květnu 2003, tedy společné hospodářské oblasti, společné oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, společné oblasti spolupráce na poli vnější bezpečnosti a společné oblasti výzkumu, vzdělávání a kultury;

1.3

má za to, že mnoho aspektů těchto čtyř společných oblastí se přirozeně dotýká orgánů místní a regionální správy, a žádá, aby se Výbor regionů přímo podílel na rozvoji společných oblastí v rozsahu, který spadá do kompetence Výboru, a na otázkách řešených otevřenou metodou koordinace;

1.4

vítá skutečnost, že předběžná dohoda mezi Výborem regionů a Ruskem vymezuje konkrétní sektory pro spolupráci na místní a regionální úrovni;

1.5

se zájmem očekává rok 2006, kdy vstoupí v platnost federální legislativa o rozsahu pravomocí orgánů místní a regionální správy v Rusku, o které se Výbor regionů domnívá, že bude krokem vpřed pro potenciální spolupráci orgánů samosprávy EU a Ruska, zejména proto, že upřesní rozdělení kompetencí v oblasti přeshraniční spolupráce; na základě probíhající komunikace mezi Radou Evropy a Ruskem má VR veškerou důvěru v to, že budou respektovány principy Charty místní samosprávy, a to rovněž v souvislosti s aktuálními legislativními návrhy v Rusku;

1.6

uznává význam spolupráce mezi orgány místní a regionální správy v Rusku a EU, zaměřené na možné způsoby řešení otázek s významem pro obě strany na samosprávné, primární úrovni;

1.7

má za to, že výměna informací a osvědčených postupů na místní a regionální úrovni napomáhá demokracii a sociálnímu a hospodářskému rozvoji;

1.8

s radostí konstatuje, že pozitivní výsledky projektů mezi orgány místní a regionální správy EU a Ruska podněcují touhu po účinné spolupráci;

1.9

chce zdůraznit, že koncept společného vlastnictví je v rámci projektů klíčovým předpokladem udržitelné spolupráce mezi orgány samosprávy.

2.   Doporučení Výboru regionů

VÝBOR REGIONŮ

2.1   Klíčové místní a regionální priority a rozhodovací postupy

2.1.1

vyzývá EU a Rusko, aby na úrovni samosprávy spolupracovaly v záležitostech ve společném zájmu. S předběžnou dohodou mezi Výborem regionů a Ruskem jako výchozím bodem lze spolupracovat na mnoha frontách. Je možné navrhovat konkrétní iniciativy v oblasti kultury, sociálních věcí, regionální ekonomiky, životního prostředí, dopravy, zemědělství, výzkumu a podpory podnikání. Obecně vzato tyto oblasti pokrývají podstatnou část kompetencí orgánů samosprávy na poli místního a regionálního rozvoje;

2.1.2

má za to, že zdraví – a zejména veřejné zdraví – je klíčovým faktorem posílení růstového potenciálu společnosti a proto zároveň důležitou součástí sektorových povinností orgánů místní a regionální správy. Zdraví není v předběžné dohodě výslovně zmíněno, ovlivňuje však sociální politiku a má dopad – přímý či nepřímý – na další sektory. Jako takové je proto významnou součástí těchto sektorů a přispívá k dosažení a udržení stability uvnitř společnosti;

2.1.3

chce dosáhnout toho, aby Výbor regionů s praktickou podporou Evropské komise, v souladu s Dohodou o partnerství a spolupráci (PCA) mezi EU a Ruskem a ve spolupráci se zástupci ruských orgánů místní a regionální správy vytvořil nový nástroj – standardní dohodu v podobě memoranda o porozumění (MoU), zahrnujícího odpovídající směrnice – o který by bylo možné opřít konkrétní dohody o spolupráci mezi orgány místní a regionální správy v členských státech EU a podobnými orgány v celém Rusku. Orgánům místní a regionální správy v EU a Rusku se tím nabízí reálná a motivující perspektiva konsolidace klíčového postupu „zdola nahoru“ a odstranění byrokratických překážek;

2.1.4

naléhá na orgány samosprávy v EU a Rusku, aby spojily své síly v praktických podnicích založených na spolupráci, projektech a partnerstvích v prostoru, který vzniká vymezením oblastí spolupráce v předběžné dohodě mezi Výborem regionů a Ruskem. Seznam oblastí spolupráce není vyčerpávající, ale může být rozšířen tak, aby odpovídal situaci jednotlivých relevantních orgánů místní správy a regionů v Rusku či EU;

2.1.5

navrhuje, aby všechny dohody obsahovaly jasné cíle a směrnice pro vypracování akčních plánů a časových harmonogramů. Měly by rovněž zahrnovat principy financování a termíny posouzení smlouvy;

2.1.6

podporuje snahy podněcující výměnu informací a osvědčených postupů v oblastech působení, které přinášejí prospěch celé společnosti. Komise pro vnější vztahy Výboru regionů by uvítala pravidelné konzultace týkající se Ruska, které by prozkoumaly pokrok ve spolupráci a vztazích mezi EU a touto zemí a zvlášť se zaměřily na úkoly spadající do kompetence orgánů místní a regionální správy;

2.1.7

by uvítal vytvoření stálého fóra pro místní a regionální politiky z EU a Ruska, jejichž cílem by byla diskuse o společných tématech, jako například o perspektivách nové sousedské politiky EU na místní a regionální úrovni a o konkrétních iniciativách pro územní samosprávy. Tyto schůzky by mohly vést k předložení návrhů Komisi a vládě Ruské federace na budoucí širší spolupráci mezi oběma stranami. Výbor poukazuje na konstruktivní zkušenosti získané díky kulatému stolu EU a Ruska pro průmysl, ustavenému v roce 1997;

2.1.8

má za to, že výměna zkušeností a informací mezi Výborem regionů a evropským Hospodářským a sociálním výborem může přispět k dosažení lepšího porozumění mezi EU a Ruskem v záležitostech ve společném zájmu a otevřít širší prostor pro praktické iniciativy ve vztahu k Rusku, potenciálně zahrnující také workshopy, semináře, setkání a konference, jelikož oba subjekty mají zájem přispět k výraznému posílení spolupráce mezi oběma stranami;

2.2   Meziregionální spolupráce – nyní a v budoucnosti

2.2.1

upozorňuje na význam první fáze nového programu sousedství plánované na léta 2004 až 2006, od níž se očekává, že se ukáže být tou správnou cestou k účinnější a efektivnější přeshraniční spolupráci mezi EU a Ruskem – a že přinese praktické výsledky. Výbor proto podporuje nový Indikativní program regionální spolupráce TACIS a Národní indikativní program pro Rusko, který podrobněji rozpracovává přístup EU a zdůrazňuje cíle a priority na období let 2004 až 2006;

2.2.2

by uvítal nový společný nástroj sousedství a partnerství na období let 2007-2013, který by podporoval dlouhodobou meziregionální spolupráci mezi EU a sousedícími partnery vně unie, včetně společných termínů aplikace, procesních postupů a postupů při vykazování;

2.2.3

vyzývá k tomu, aby Rusko přispívalo na společný nástroj financování založený na společných iniciativách a vlastnictví a bylo do něj zapojeno tak, aby EU i Rusko uznaly výhody, které přináší hlubší spolupráce;

2.2.4

podtrhuje význam twinningového schématu na místní a regionální úrovni pro výměnu zkušeností v konkrétních oblastech;

2.2.5

vnímá zvláštní výhodu, kterou přináší navázání a rozvoj spolupráce v oblasti kultury a vzdělávání, založených z velké části na aktivitách, tradicích a kulturní identitě lidí na místní a regionální úrovni;

2.3   Severní dimenze v EU a Rusku – Kaliningrad, regiony severozápadního Ruska a severní polární kruh

2.3.1

zdůrazňuje, že mezinárodní vztahy mezi EU a Ruskem mají dopad především na ruské regiony, které přímo hraničí s EU. Severozápadní Rusko a Kaliningrad jsou proto nedílnou součástí Severní dimenze EU;

2.3.2

vnímá význam Druhého akčního plánu Severní dimenze, v jehož rámci mají všechny zúčastněné strany Severní dimenze možnost zapojit se do praktických projektů, podniků založených na spolupráci a výměny osvědčených postupů v konkrétních oblastech vymezených akčním plánem. Důležité je zajistit také snadný přístup k finančním prostředkům na realizaci podstatných bodů akčního plánu, má-li se Severní dimenze jako zeměpisná oblast sociálně i hospodářsky rozvíjet ke prospěchu celé EU;

2.3.3

chce upozornit na statut Kaliningradské oblasti jako zvláštní ekonomické zóny a zároveň poukázat na prostor k přeshraniční spolupráci pro země, které s Kaliningradem přímo hraničí a tudíž sdílejí výzvy a možnosti tohoto regionu;

2.3.4

chce brát řádně v úvahu projekty mezi Kaliningradem a EU v systému financování týkajících se akčního plánu pro Severní dimenzi, které by sloužily jako základ přeshraniční technické spolupráce na místní a regionální úrovni;

2.3.5

navrhuje, aby se EU a Rusko soustředily na ty zeměpisné oblasti v rámci Severní dimenze, které jsou obtížně přístupné, mají drsné klima a mohou být proto někdy pokud jde o rozvoj, udržitelné životní prostředí, podporu podnikání, sociální služby, zdravotní péči a školství zanedbávány následkem náročných klimatických podmínek, velkých vzdáleností s minimální infrastrukturou a řídkého osídlení. Výbor by chtěl upozornit na plán Arktického prostoru a vztahy mezi šestnácti zeměmi a regiony severozápadních polárních a subpolárních oblastí v blízkosti severního polárního kruhu;

2.3.6

chce zdůraznit, že Výbor regionů přirozeně věří, že má předpoklady hrát klíčovou roli při vytváření sjednocujícího, koordinačního, poradního orgánu, který sdruží místní a regionální představitele z celé oblasti Severní dimenze.

V Bruselu dne 17. listopadu 2004.

Předseda

Výboru regionů

Peter STRAUB


(1)   Úř. věst. C 23 z 27.1.2004, str. 27


PŘÍLOHA

Průvodní dopis o spolupráci mezi Federální radou federálního shromáždění Ruské federace a Výborem regionů EU.

V rámci prohlubování vztahů mezi Federální radou federálního shromáždění Ruské federace a Výborem regionů EU vítáme odhodlání jejich předsedů rozvíjet dialog na podporu výměny informací o regionálních a místních otázkách.

Jménem Federální rady federálního shromáždění Ruské federace a Výboru regionů EU uznáváme, že proces globalizace vytváří svět, který je otevřenější a přístupnější pro všechny.

Jsme si vědomi významu důkladných znalostí o charakteristikách a zvláštnostech obou stran, a proto uznáváme, že dobré vztahy mezi Federální radou federálního shromáždění Ruské federace a Výborem regionů Evropské unie jsou důležité a nebytné.

V tomto duchu vítáme rozsáhlou výměnu informací pro zajištění většího zapojení našich občanů do rozhodovacího procesu na regionální a místní úrovni. Je důležité lépe poznat své partnery.

Vyjadřujeme naše společné odhodlání podporovat rozvoj vztahů v následujících prioritních oblastech:

kultura;

sociální život;

regionální hospodářství;

životní prostředí;

rozvoj venkova a měst;

místní a regionální doprava;

zemědělství;

výzkum;

školení manažerů.

Usilujeme o posilování vazeb mezi Výborem regionů EU a Federální radou Ruska s ohledem na přiblížení EU a Ruské federace občanům..

V Moskvě dne 30. března 2001.

Výbor regionů Evropské unie

Jos CHABERT

Předseda

Rada Ruské federace

Yegor STROEV

Předseda