28.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 241/49

A.

Vztahy mezi EU a USA mají dlouhou, vzájemně prospěšnou historii a spočívají na pevných základech společného základního přesvědčení otevřených, demokratických společností. Jak EU, tak USA se ve změněném geostrategickém prostředí po skončení studené války zavázaly k plnému a rovnému partnerství. I když toto změněné prostředí představovalo při několika příležitostech pro tyto vztahy výzvu, základy partnerství zůstávají na místě.

B.

Veřejné mínění na obou stranách Atlantiku ukazuje společný základ i rozdíly. Zatímco rozdíly jsou zřetelnější v otázkách zahraniční politiky, existuje v hospodářských, sociálních a environmentálních otázkách větší společný základ, než by se čekalo, a panuje zde široká shoda, že trvalý a intenzivní dialog je nutný nejen v dlouhodobém zájmu EU a USA, ale také pro zbytek světa.

C.

Transatlantické hospodářství se v průběhu času stalo ještě propojenějším, přičemž přímé investice jsou, co se týče významu, jasně před obchodem. Ačkoli obchodním sporům se věnuje v tisku velká pozornost, představují méně než 1 % transatlantického obchodování. Rostoucí vzájemná hospodářská závislost vede k napětí přesahujícímu hranice a ovlivňujícímu základní vnitřní záležitosti jako zdanění, správu nebo regulaci.

D.

Hospodářská výkonnost EU a USA ukazuje smíšený obrázek, který ilustruje, že obě hospodářství mají své silné i slabé stránky. Obě ekonomiky budou v budoucích letech čelit důležitým výzvám, které vyvolávají potřebu většího dialogu a spolupráce, aby hospodářství hladce fungovalo pro lidi na obou stranách.

E.

Změny geopolitických problémů a hrozeb představovaly při mnoha příležitostech pro vzájemné vztahy výzvu. Budování a zlepšování řádné správy věcí veřejných, včetně sociálních partnerů a struktur občanské společnosti na celém světě, může být užitečným příspěvkem k tomu, učinit svět bezpečnější a zlepšit příležitosti občanů podílet se na rozhodnutích, která určují jejich životní a pracovní podmínky.

F.

Ačkoli globalizace otevřela dveře mnoha výhodám, podpořila otevřené společnosti a otevřené ekonomiky a růst obchodu, zahraničních investic a celosvětového bohatství, neměla pozitivní efekt pro všechny. Spojením svého úsilí mohou EU a USA přispět k realizaci hospodářského, sociálního a environmentálního potenciálu globalizace zlepšením správy jak na vnitrostátní, tak i na mezinárodní úrovni, včetně sociálního a občanského dialogu.

G.

Obě strany podtrhují strategický význam vztahů mezi EU a USA a mnohostranný kontext, jelikož globální výzvy vyžadují spojené síly. Poslední návrhy na zlepšení institucionálních mechanismů pro transatlantické vztahy podtrhly význam trvalého a intenzivního dialogu, jak s cílem rozvíjet vztahy, tak s cílem spolupracovat s mezinárodními institucemi a ostatními částmi světa.

H.

EHSV důrazně podporuje transatlantickou spolupráci a doporučuje, aby byla posílena a rozšířena, jak s ohledem na zapojení co nejširšího okruhu zájmů a aktérů, tak s ohledem na rozvoj a rozšiřování přístupu k začlenění otázek, které jsou relevantní pro dialogy a jejich příslušné účastníky na obou stranách Atlantiku.

I.

V souladu s irským předsednictvím podporuje EHSV důrazně transatlantickou spolupráci a konstruktivní zapojení příslušných zájmových společenství americké a evropské občanské společnosti. EHSV proto prosazuje posilování a rozšiřování sítí občanské společnosti včetně dialogů a je připraven přispět k větší informovanosti a vzájemnému působení mezi těmito sítěmi a dialogy, což by mohlo vést k pravidelné a trvalé spolupráci a ke zřízení Transatlantického a/nebo Amerického hospodářského a sociálního výboru.

J.

EHSV nabízí sloužit jako fórum k prosazování dialogu a setkávání příslušných stran. V tomto kontextu Výbor nabízí k posílení dialogu zorganizování konference společně s příslušnými aktéry a institucemi. Prospěch z posíleného dialogu by spočíval v aktivování občanské společnosti na obou stranách Atlantiku, a to nejen v dlouhodobém zájmu EU a USA, ale také pro zbytek světa.

2.1

Vztahy mezi EU a USA mají dlouhou, vzájemně prospěšnou historii a byly zvlášť intenzivní během období studené války. Jedním z nejdůležitějších prvků tohoto období byl Marshallův plán na obnovu Evropy. Po skončení období studené války přijaly USA a EU řadu dokumentů ke stanovení zásad a rámce pro svou budoucí spolupráci ve změněném geostrategickém prostředí (1). Jádrem těchto dohod bylo prosazování míru, stability a hospodářského růstu, reakce na globální problémy, spolupráce v hospodářské oblasti a budování mostů přes Atlantik. V Bonnské deklaraci přijaté dne 21. června 1999 na vrcholné schůzce EU-USA v Bonnu se obě strany zavázaly „k plnému a rovnému partnerství“ v hospodářských a politických záležitostech i v otázkách bezpečnosti.

2.2

Tyto dohody, které EHSV podpořil a které vytvořily řadu institucionálních mechanismů, mimo jiné transatlantický dialog, umožnily sociálním partnerům a občanské společnosti podílet se na tomto úsilí.

2.3

Během 90. let minulého století i v posledních letech prodělaly vztahy různé cykly, ve kterých se země na obou stranách Atlantiku musely více či méně přizpůsobit nové realitě. Zatímco základy pevného transatlantického partnerství zůstávají na místě, vedly tyto změny k transatlantickému napětí a neshodám, zčásti kvůli rozdílům v názorech a orientaci, zčásti kvůli vnímané neadekvátnosti v institucionálních mechanismech (2).

2.4

K usnadnění dialogu a orientaci politiky směrem ke společným cílům může být prospěšné podívat se na názory dotčených lidí vyjádřené v šetřeních a průzkumech veřejného mínění (provedených např. Německým Marshallovým fondem USA nebo výzkumným centrem Pew Research Center) (3). Veřejné mínění v USA a Evropě ukazuje společný základ i rozdíly (4). Američané a Evropané sdílejí stejné základní přesvědčení otevřených demokratických společností, respektování lidských práv a zákonnosti a víru v tržní hospodářské politiky (5). Jejich hodnoty však nejsou vždy totožné. Při dotazu, zda mají Evropané a Američané odlišné sociální a kulturní hodnoty, většina na obou stranách Atlantiku přesvědčivě souhlasila (83 % amerických a 79 % evropských respondentů (6)).

2.5

Ačkoli Američané byli v roce 2002 více internacionální než před 11. zářím 2001, liší se Američané a Evropané hodně v otázkách zahraniční politiky, např. co se týče světového prvenství USA nebo toho, jak reagovat na hrozby (7). Jak Američané, tak i Evropané považují jednostrannost za problém. Obě strany pohlížejí na Spojené národy příznivě a chtějí je posílit, ale Američané jsou ochotni OSN obejít, vyžaduje-li to národní zájem. Ačkoli měkká síla vyrůstá jak z americké kultury, tak amerických politik (8), Evropa na ni klade větší důraz (9) a velká většina na obou stranách Atlantiku říká, že měkká síla EU může mít vliv na řešení celosvětových problémů pomocí diplomacie, obchodu nebo rozvojové pomoci (10).

2.6

Američané v roce 2003 více podporovali to, mít silného evropského partnera, zatímco Evropané byli méně ochotni opírat se o Spojené státy v oblasti zahraniční politiky (11). Ačkoli tento posun v evropských názorech nejpravděpodobněji ovlivnila válka v Iráku, „zdá se, že Američané jsou neočekávaně pozitivněji nakloněni Evropské unii.

2.7

Co se týče sociálních otázek, podnikání a životního prostředí, je zde více společných stanovisek, než by se čekalo, ta se však neodrážejí na vládní úrovni. I když je známo, že Evropané pečují o sociální a environmentální dimenzi, kterou Evropa připojila k politické demokracii, Američané rovněž kladou důraz na podporu pro chudé a na ochranu životního prostředí. Veřejné politické agendě v USA dominuje hospodářství, vzdělávání a sociální zabezpečení (13). I když Američané podporují a schvalují samostatné podnikání, dvě třetiny vidí potřebu státní záchytné sítě pro chudé (14) a zaručit každému občanu dostatek jídla a místo na spaní. Více než 50 % říká, že by vláda měla pomáhat chudým, i když to znamená více se zadlužit, 86 % souhlasí s tím, že je zapotřebí přísnějších zákonů a regulace na ochranu životního prostředí, 65 % souhlasí s tím, že by lidé měli být ochotni platit vyšší ceny kvůli ochraně životního prostředí, polovina lidí říká, že daňový systém je k nim nespravedlivý a existuje zde značná podpora (přes 75 %) omezování a kontrolování lidí, kteří přicházejí do USA, aby zde žili. Zdá se rovněž, že Američané sdílejí do určité míry obavy Evropanů kvůli geneticky modifikovaným organismům (GMO), jelikož 92 % z nich je pro označování GMO (15).

2.8

Panuje široká shoda, že je nezbytný důkladnější, intenzivnější a trvalý dialog s cílem stavět na společných zájmech, překonat rozdíly a uznat sdílený zájem na společné agendě v mnoha oblastech světového hospodářství. EHSV v dřívějších stanoviscích uznal význam transatlantického partnerství a zdůraznil, že široce založené partnerství a spolupráce se musí zakládat na vzájemném pochopení a respektování vizí, hodnot, zájmů a modelů společnosti těch druhých (16).

3.1

Nejdůležitější dimenze, které jsou základem transatlantických vztahů, jsou tyto: hospodářské a obchodní vztahy EU a USA, globální politika a bezpečnost, globalizace – mezinárodní hospodářský, sociální a environmentální rozvoj, transatlantické instituce, závazek k transatlantickému partnerství a mnohostranná správa.

3.2.1

Jak ukazuje Quinlanova zpráva (17) o transatlantických hospodářských vztazích, stalo se transatlantické hospodářství po pádu Berlínské zdi ještě více propojené a vzájemně závislé a zahraniční investice jsou, co se týče významu, jasně před obchodem.

3.2.2

Například přibližně polovina přímých zahraničních investic USA v 90. letech směřovala do Evropy. Investiční zájem Evropy v USA byl v roce 2000 téměř o 25 % větší než americký zájem v Evropě. V roce 2001 a téměř po většinu 90. let na Evropu připadala polovina celkových globálních příjmů amerických společností. Americké firmy investovaly v Nizozemsku více než dvakrát tolik kapitálu jako v Mexiku. Jen v Texasu samotném jsou evropské investice vyšší než veškeré americké investice v Japonsku.

3.2.3

Ačkoli transatlantickým obchodním sporům se věnuje v tisku velká pozornost, představuje obchod samotný méně než 20 % transatlantického obchodování, a obchodní spory mezi EU a USA představují méně než 1 % transatlantického obchodování. Navzdory mechanismu včasného varování vyvinutému v roce 1999 způsobily spory o mechanismech na obranu obchodu (např. ochranná opatření, antidumpingová a vyrovnávací cla), problémy související se subvencemi, práva k duševnímu vlastnictví a jiná opatření v oblastech jako ocel, banány, hormony v hovězím mase, geneticky modifikované organismy, ochranné známky/zeměpisná označení vážné neshody a spory. K 16. březnu 2004 měla EU 14 aktivních sporů WTO s USA (18). V posledním případě týkajícím se zahraničních obchodních společností uložila EU cla na řadu amerických výrobků, dokud zákon, na němž jsou založeny a o němž WTO rozhodla, že je nezákonný, nebude adaptován na pravidla WTO.

3.2.4

Některé tenze mezi EU a USA vyplývají z rostoucí vzájemné hospodářské závislosti. V mnoha případech to nejsou tradiční „příhraniční“ obchodní spory, ale překračují hranice a týkají se takových základních vnitřních záležitostí, jako je způsob zdanění Američanů a Evropanů, jak jsou naše společnosti spravovány, nebo jak jsou naše ekonomiky regulovány (19).

3.2.5

Výkonnost ekonomik EU a USA ukazuje smíšený obrázek. V rozporu s rozšířeným názorem, že americká ekonomika je výkonnější než evropská, ukazují data MMF a OECD, že si Evropa v některých oblastech vedla lépe (20). Je pravda, že celková tempa růstu byla v USA vyšší než v Evropě, ale životní úroveň, měřeno jako HDP na osobu, rostla rychleji v EU než v USA.

3.2.6

Co se týče produktivity práce, čísla se různí v závislosti na časovém rozpětí, které se bere v úvahu. Americká produktivita je od roku 1995 v průměru vyšší než produktivita EU, ale za delší období od roku 1990 do roku 2002 je nižší. I když je průměr vyšší v USA, pět evropských zemí si vedlo lépe. Nezaměstnanost je v průměru vyšší v Evropě, ale sedm zemí vykazuje nižší nezaměstnanost než USA.

3.2.7

Nezaměstnanost je problém jak pro hospodářství jako celek – jelikož to znamená, že zdroje jsou nevyužité –, tak i pro lidi, zejména je-li nezaměstnanost doprovázena nedostatečnou sociální ochranou. Mimo makroekonomickou politiku mohou míru zapojení velmi ovlivnit faktory jako struktura trhu práce, úroveň vzdělání nebo způsob, jak jsou vytvořeny systémy sociální ochrany. Nezaměstnanost, společně s nerovností příjmů, nedostatečnou sociální ochranou a úrovní vzdělání je jedním z faktorů ovlivňujících a vysvětlujících míru chudoby.

3.2.8

Evropa má v průměru vyšší daně než USA. To však nepředstavuje nutně konkurenční nevýhodu. Jsou-li daně dobře vynaloženy, mohou podpořit produktivitu ekonomiky. Světové ekonomické fórum to uznalo změnou způsobu výpočtu pro veřejné rozpočty, což mělo za následek fakt, že podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti na roky 2003-2004 podalo Finsko lepší výkon než USA, a Švédsko a Dánsko také zlepšily svou pozici, když se nyní umístily na třetím a čtvrtém místě (dříve 5. a 10.) (21).

3.2.9

Při současném pohledu na produktivitu a daně vidíme, že vyšší daně nutně nejsou na překážku produktivitě. Z pěti zemí vykazujících od roku 1995 vyšší růst produktivity než USA (Belgie, Rakousko, Finsko, Řecko a Irsko) a šestí zemí, které mají vyšší úroveň produktivity (Německo, Nizozemsko, Irsko, Francie, Belgie a Norsko (které není členem EU)) je pouze Irsko zemí s nízkými daněmi.

3.2.10

Poučení z toho je následující: ekonomiky EU a USA jsou silně propojené. Obě mají své silné i slabé stránky. Obě ekonomiky budou v nadcházejících letech čelit důležitým výzvám, z čehož vyplývá nutnost většího dialogu a spolupráce, aby hospodářství fungovalo hladce pro lidi na obou stranách.

3.3.1

Přechod od období studené války, situace silně poznamenané stejnými zájmy EU a USA, k situaci, kdy hlavní strategické výzvy mají různý zeměpisný původ a kdy se změnil charakter hrozeb, měl za následek odlišná stanoviska, co se týče toho, jak tyto problémy řešit.

3.3.2

Potenciál globalizace pro dobro je nesmírný a globalizace otevřela dveře mnoha výhodám. Nicméně v současném fungování globální ekonomiky existují hluboce zakořeněné a přetrvávající nerovnosti. Viděno očima velké většiny mužů a žen nesplnila globalizace jejich prostá a legitimní přání, co se týče slušných pracovních míst a lepší budoucnosti pro jejich děti. Jelikož otevřené společnosti jsou ohroženy globálním terorismem, musí se globální správa zaměřit na obavy a přání lidí a zlepšit odpovědnost a demokracii na národní i mezinárodní úrovni ke zvýšení globální bezpečnosti. Globalizace musí být založena na univerzálně sdílených hodnotách a respektování lidských práv a důstojnosti jednotlivce (22). Bude-li globalizace řízena lépe, může se svět více sblížit a stát se bohatším. Lepší globalizace je klíčem k lepšímu a bezpečnějšímu životu lidí ve 21. století kdekoli na světě. Bude-li i nadále špatně řízena, poroste nespokojenost s globalizací.

3.3.3

V tomto kontextu může být boj s korupcí, diktaturami a neúspěšnými vládami a vytváření sociálních partnerů a struktur občanské společnosti po celém země, zejména v zemích, kde jsou struktury řádné správy věcí veřejných slabé nebo se musí ještě rozvinout, užitečným příspěvkem k tomu, učinit svět bezpečnějším a zlepšit příležitostí občanů podílet se na rozhodnutích, která určují jejich životní a pracovní podmínky.

3.3.4

Příspěvek EHSV k budování a posilování sociálního a občanského dialogu v budoucích členských státech EU a v třetích zemích má dlouholetou tradici. EHSV byl také aktivním partnerem v barcelonském procesu EU, což může představovat užitečný základ, na kterém lze stavět. Kromě toho se může podpora procesu demokratizace a vytváření sociálních partnerů například v Iráku stát společným projektem EU a USA.

3.3.5

Bezpečnost dopravy je také sektorem, který vybízí k větší spolupráci mezi USA a EU. EHSV (23) vidí „naléhavou potřebu, aby se EU mezinárodně ujala vedení při rozvíjení širšího rámce pro bezpečnost, který se bude zabývat také příčinami terorismu, a nejen usilovat o eliminaci jeho následků. […] Vzhledem k mezinárodnímu charakteru námořní a letecké dopravy by měly být požadavky na bezpečnost založeny na vzájemných opatřeních, neformálně uplatňovány a prosazovány bez diskriminace, přičemž by měly umožnit co nejefektivnější tok obchodu“. EHSV mimoto varoval, že „evropská filozofie a kultura zachovává silné respektování lidských práv a jakákoli reakce na hrozby terorismu by neměla tyto dlouho pěstované zásady přehlížet“. Příležitost k diskusi v transatlantickém dialogu nabízí dohoda mezi ESA a EU o bezpečnosti kontejnerů (listopad 2003) a její provedení. USA a EU spolupracují na mezinárodní úrovni rovněž v ILO na totožnosti námořníků a v Mezinárodní námořní organizaci společně s ILO na bezpečnosti a zabezpečení přístavních zařízení.

3.4.1

Globalizace otevřela dveře mnoha výhodám, podpořila otevřené společnosti a otevřené ekonomiky a podnítila volnější výměnu zboží, myšlenek a znalostí. Začíná se objevovat skutečně globální svědomí, které je citlivé na nespravedlnost chudoby, nerespektování svobody sdružování, diskriminaci na základě pohlaví, práci dětí a zhoršování životního prostředí, ať k nim dochází kdekoli (24).

3.4.2

Avšak navzdory růstu obchodu, zahraničních investic a celosvětového bohatství, nemá globalizace pozitivní účinek pro všechny. Celosvětové omezení překážek obchodu a pohyb kapitálu a služeb i pohyb osob usnadnily společnostem globální sourcing, ale vytvořily rovněž podmínky pro celosvětovou hospodářskou soutěž se znepokojujícími dopady na pracovníky, daně, finanční udržitelnost systémů sociální ochrany a služeb obecného zájmu. Celosvětově to vedlo od roku 1990 k růstu chudoby v 54 zemích (25). Nerovnost mezi zeměmi i v rámci nich se zvýšila, stabilita světového hospodářství je ohrožena nestálostí finančních trhů a makroekonomickými nerovnováhami, např. vztahy mezi měnami a nerovnováhou v obchodu.

3.4.3

Spojením svého úsilí mohou EU a USA přispět k plnému projevení se hospodářského, sociálního a environmentálního potenciálu globalizace zlepšením správy na národní i mezinárodní úrovni a zlepšením pravidel mezinárodního obchodu, investic, financí a migrace při zohlednění všech zájmů, práv a odpovědností, a tudíž dosažením šířeji založeného a spravedlivějšího rozdělení výhod růstu, což může zajistit bezpečnost a stabilitu ku prospěchu všech.

3.4.4

V tomto kontextu se musí globální správa zlepšit. Mezinárodní organizace, které mají v současné době různé mandáty, musejí koordinovat své úsilí. Lepší řízení globalizace vyžaduje koordinovanou práci WTO, MMF, Světové banky a OECD s ostatními mezinárodními organizacemi, zejména s ILO a OSN, a rovněž lepší správu těchto institucí, včetně sociálního a občanského dialogu.

3.4.5

EHSV zdůrazňuje význam respektování a provedení základních pracovních norem a vítá úsilí amerického Ministerstva financí zachovat posun vpřed při uznávání základních pracovních norem Světovou bankou a MMF jako důležité otázky, která musí být začleněna do jejích rozvojové agendy (26).

3.4.6

EHSV zpochybňuje podporu Mezinárodního měnového fondu, co se týče radikální deregulace trhu práce v Evropě (27), a má za to, že by to mohlo vést k vážným důsledkům pro evropský model společnosti, a poukazuje na to, že sociální záchytné sítě představují mnohem potřebnější automatické stabilizátory v hospodářském poklesu.

3.4.7

Na obou stranách Atlantiku existuje rostoucí obava, co se týče vývozu pracovních míst do jiných regionů díky technologickým možnostem, menším překážkám obchodu a rovněž konkurenčním výhodám prostřednictvím různých systémů regulace, což v podstatě spočívá v nižších pracovních a ekologických normách a v normách týkajících se životních podmínek zvířat. Ekonomové velkou měrou akceptovali tento trend jako logický jev volného obchodu (28), který umožnil snadný přesun pracovních míst do zemí s nízkou mzdou. Očekává se, že to způsobí budoucí dlouhodobou strukturální nezaměstnanost. Jelikož jak Smlouvy o EU, tak návrh budoucí ústavy EU vyžadují zlepšení životních a pracovních podmínek, jsou zapotřebí úvahy o zlepšení pracovních a ekologických norem a životních a pracovních podmínek v těchto zemích, a jejich zachování a zlepšení v Evropě a USA.

3.4.8

Po skandálech společností v posledních letech se veřejné mínění v USA stalo vůči podnikům kritičtější: 77 % Američanů říká, že v rukou několika málo velkých společností je soustředěno příliš mnoho moci, 62 % říká, že obchodní společnosti vytvářejí příliš velký zisk (29). Proto je závažným problémem řízení podniků. Kromě konkrétních opatření, která byla přijata a probíhají, např. Sarbanes-Oxley v USA, přezkum pravidel OECD v oblasti řízení podniků a činností na úrovni EU a vnitrostátní úrovni, je zapotřebí koordinovaného úsilí, aby bylo zajištěno, že podniky jsou řízeny odpovědným způsobem, který zohledňuje zájmy všech jejich akcionářů.

3.4.9

Jak EU, tak USA usilovaly o pokrok v jednacím kole v Doha. Aby bylo zajištěno, že jsou do jednání na úrovni EU lépe začleněny názory občanské společnosti, zapojuje generální ředitelství pro obchod Evropské komise občanskou společnost do přípravy a pokračování jednání a EHSV je do tohoto procesu plně zapojen. EHSV se rovněž chopí iniciativy, co se týče zorganizování dialogu s jeho partnery na všech kontinentech s cílem přispět účinněji k tomuto procesu a zorganizuje v tomto ohledu v červenci 2004 konferenci o otázkách WTO (30).

3.4.10

Životní prostředí a klimatická změna jsou jasně oblasti, kde jsou obavy obyvatelstva na obou stranách stejné, ale vlády mají spíše odlišné názory. Pentagon nedávno zveřejnil studii o bezpečnostních dopadech různých scénářů týkajících se klimatické změny. Ve světle pokračujících rozdílných názorů na ratifikaci Kjótského protokolu jsou jistě možné dopady klimatické změny jedním z důležitých, i když obtížných problémů, které je třeba projednat.

3.4.11

EHSV při několika příležitostech rovněž podtrhl význam trvale udržitelného rozvoje. Zatímco na mezinárodních zasedáních a v mezinárodních dohodách, včetně světové vrcholné schůzky, miléniových cílů nebo lisabonské strategie, byla učiněna slavnostní prohlášení, konkrétní akce zůstává stále pozadu. Proto EHSV zdůrazňuje své volání po pokroku, jak bylo vyjádřeno v několika stanoviscích (31).

3.4.12

Kromě opatření obchodní politiky zdůraznila EU při jednáních WTO v Doha roli nezávadnosti potravin, ochrany spotřebitele a dobrého zacházení se zvířaty. EU má za to, že je nutné mít lepší, transparentnější pravidla pro mezinárodní obchod týkající se nezávadnosti potravin.

3.4.13

Jedním z nejobtížnějších témat je zemědělský obchod společně s problémy jako nemoc šílených krav (BSE), hormony v hovězím mase, zemědělské systémy, nezávadnost potravin a geneticky modifikované organismy (GMO). EU a USA vyvíjejí hodně obchodní a komerční spolupráce v oblasti podnikání v zemědělství. Tito dva velcí obchodní partneři měli určité problémy v obchodní politice týkající se GMO a hormonů. Je důležité uznat, že EU a USA dosáhly konstruktivních kompromisů v probíhajícím kole v Doha, zejména v zemědělství. EU zdůraznila roli evropského zemědělského modelu, který respektuje životní prostředí a dobré zacházení se zvířaty, a umírněné reformy v zemědělské politice, kde by bylo velmi důležité zohlednit v budoucích obchodních dohodách a pravidlech neobchodní obavy a preference rozvojových zemí.

3.4.14

Nedávné rozšíření EU znamená pro EU dosud největší výzvu a zároveň představuje dynamický proces ke sjednocení Evropy posilující mír, bezpečnost a prosperitu na celém kontinentu. Jak EU, tak USA mají zájem na rozvoji nových členských států EU a zlepšení vztahů s Ruskem a novými sousedy EU.

3.5.1

Institucionální mechanismy stanovené dohodami z 90. let byly zdrojem určité nespokojenosti. Důvody byly tyto: asymetrie moci mezi EU a USA, různé členství v NATO, EU a jiných institucích, neúplná integrace EU a obecná nespokojenost s vrcholnou schůzkou EU-USA (32).

3.5.2

Poslední návrhy na zlepšení institucionálních mechanismů ukazují, že nejvýznamnějším faktorem pro pokrok je zavedení trvalého a intenzivního dialogu o nejdůležitějších otázkách v institucionálním prostředí, které se zdá být nejvhodnější. Bohužel žádný z přístupů přiměřeně nezohledňuje výhody, kterých lze dosáhnout zapojením sociálních partnerů a občanské společnosti.

3.6.1

Obě strany zdůrazňují strategický význam vztahů mezi EU a USA a mnohostranný kontext, jelikož globální problémy vyžadují spojené síly.

3.6.2

Jak uvedla Evropská rada v prosinci 2003, „transatlantické vztahy jsou nenahraditelné a EU zůstává plně zavázána ke konstruktivnímu, vyváženému a perspektivnímu partnerství s našimi transatlantickými partnery“ (34).

3.6.3

EHSV souhlasí s Evropskou radou, že je důležité zachovat trvalý dialog jako strategických partnerů a vítá záměr Rady podněcovat veškeré formy dialogu mezi zákonodárnými orgány a občanskými společnostmi na obou stranách Atlantiku.

3.6.4

Při společné dvoustranné práci a práci v rámci mezinárodních institucí spojují transatlantičtí partneři vizi a kapacity potřebné pro zaměření se na výzvy naší doby.

3.6.5

Řada různých probíhajících iniciativ nastínila význam a nutnost pokračující a prohloubené transatlantické spolupráce. Německý Marshallův fond Spojených Států a Transatlantická politická síť patřily k nejaktivnějším organizacím, které pracovaly na vztazích mezi EU a USA. Jejich aktivity sahají od analýzy veřejného mínění na obou stranách Atlantiku, včetně hospodářských aspektů vztahů, k organizování kontaktů a konferencí a vydávání doporučení a strategií pro budoucnost vztahů mezi EU a USA.

3.6.6

Transatlantická politická síť vypracovala 10bodový – 10letý akční plán k posílení transatlantického partnerství, který má být proveden v období 2005 až 2015, a to na základě společně dohodnutých cílů, akcí a srovnávání pokroku. Strategie je založena na čtyřech oblastech zájmů: hospodářská oblast, obrana a bezpečnost, politická a institucionální oblast (35).

3.6.7

I když program představuje cenné úsilí k rozvoji vztahů, EHSV lituje, že je sotva zmíněna sociální dimenze vztahů.

3.6.8

Co se týče hospodářské oblasti, existuje dlouholetá diskuse o transatlantickém trhu (36). TPN vyžaduje prohloubení a rozšíření transatlantického trhu, zatímco ostatní jdou dále a volají po transatlantické oblasti volného obchodu. Ve světle zkušeností s integrací EU a NAFTA se EHSV přimlouvá za přístup, který spojuje hospodářskou, sociální a environmentální dimenzi založenou na hospodářské, sociální a územní soudržnosti. To je rovněž v souladu s návrhem ústavy EU, který volá po sociálním tržním hospodářství jako jednom z cílů Unie.

4.1

Silné transatlantické partnerství je důležitou hnací silou při řešení problémů, které jsou před námi. Jak Evropa, tak i USA spolupracují dvoustranně a prostřednictvím podpory mezinárodních institucí s různými částmi světa, a to na základě vlastních hodnot, přesvědčení a politik. Hospodářská a sociální soudržnost, sociální a občanský dialog představují základní prvky evropského vládnutí, zatímco ve Spojených státech jsou méně důležité. Tyto různé přístupy mohou proto vést k rozporným doporučením a modelům spolupráce v dotyčných regionech.

4.1.1

Například, zatímco USA jsou hnací silou při vytváření oblasti svobodného obchodu Amerik na modelu dohody NAFTA, obhajovaly jiné hlasy v regionu uplatnění zkušeností z evropské integrace. Tak rozdílní aktéři jako brazilská vláda, mexický prezident Vicente Fox („NAFTA plus“), zástupci USA a síť odborových svazů požadovali alternativu k FTAA, která by zahrnovala prvky podobné s EU, např. rozvojový fond ke zmenšení rozdílů, volný pohyb osob, účast na rozhodování, společnou měnu a vynutitelné sociální normy (37).

4.1.2

Vezměme jiný příklad, hospodářské a sociální reformy v budoucích členských státech střední a východní Evropy v posledních 10-15 letech byly podporovány jak EU, tak i mezinárodními organizacemi, např. MMF a Světovou bankou. Jelikož EU má v některých oblastech – např. systémy sociální ochrany – pouze omezenou pravomoc, byly reformy v těchto oblastech poháněny mezinárodnímu institucemi orientovanými na model společnosti se základními hodnotami a zásadami, které nejsou plně slučitelné s evropským modelem společnosti, což může po přistoupení nových zemí vyvolat problémy (38).

4.2

Chce-li mít Evropa na mezinárodní scéně silnější hlas, bude se muset dále integrovat, aby posílila svou způsobilost vyslovovat se a jednat v mezinárodním společenství. V tomto kontextu vítá EHSV úsilí, které vyvíjí irské předsednictví, a doufá, že poslední vývoj v postojích členských států přispěje k dosažení shody o budoucí ústavě.

4.3

Transatlantické partnerství vytvořilo řadu institucionálních mechanismů, včetně vlád a zákonodárců a sítí občanské společnosti. Občanská společnost je zapojena formou různých transatlantických dialogů, které se zdají být nestejně aktivní:

4.3.1

Transatlantický dialog mezi podniky (TABD) byl prvním a po určitou dobu nejaktivnějším dialogem. Nicméně zde byly určité pochybnosti o jeho efektivnosti a provedení výsledků. Na vrcholné schůzce EU-USA v roce 2003 byl znovu oživen. Dva noví spolupředsedové nedávno prohlásili, že vidí potřebu obnovit TABS s cílem pomoci vytvořit transatlantický trh bez překážek a stimulovat transatlantickou hospodářskou spolupráci.

4.3.2

Transatlantický dialog mezi odbory (TALD) se uskutečňoval většinou mezi stávajícími konfederacemi odborových svazů. Aby se plně přispělo k transatlantickému dialogu a k rozvoji sociální dimenze vztahů mezi EU a USA, je nutno TALD posílit. Během období 2001–2003 spojil společný projekt „Zlepšení transatlantického dialogu – svět práce“ zástupce odborů z nadnárodních společností prostřednictvím řady vzdělávacích workshopů.

4.3.3

Za šest let se transatlantický dialog mezi spotřebiteli (TACD) rozvinul do nejaktivnějšího dialogu. Projednává otázky, které jsou v zájmu obou stran, jako GMO, nevyžádané komerční e-maily (spam), digitální autorské právo, a rovněž otázky týkající se spotřebitelů v rozvojových zemích, přičemž spojuje zástupce spotřebitelů z EU a USA a zastupuje stanoviska spotřebitelů u těchto dvou administrativ.

4.3.4

Transatlantický environmentální dialog (TAED) trval méně než dva roky, a to kvůli potížím při financování, ale s ohledem na environmentální problémy je důležitým prvkem.

4.3.5

Stávající institucionalizovaná spolupráce mezi oběma parlamenty se rozvinula do transatlantického dialogu mezi zákonodárci, který nyní uskutečňuje videokonference a dvakrát ročně schůzky.

4.3.6

Je nutno posílit neformální transatlantický dialog mezi zemědělci a začlenit ho do transatlantických dialogů a síti a přitom se chopit problémů jako GMO, hormony, a zejména evropský model zemědělství.

4.3.7

Kromě toho Evropská komise zahájila dvě iniciativy „lidé lidem“ v oblasti vzdělávání a tvorby politiky, přičemž zapojila centra EU na amerických univerzitách, střediska odborníků, vysokoškolské instituce a sítě na místní úrovní.

4.3.8

Obrázek doplňují jiné neformální dialogy.

4.4

EHSV na základě své poradní role v Evropě a aktivit v oblasti spolupráce se sociálními partnery a občanskou společností na celém světě může sloužit jako fórum k podpoře dialogu a setkávání příslušných stran.

5.1

V souladu s irským předsednictvím Evropské rady, které usiluje o to, zajistit pevné a produktivní politické a hospodářské transatlantické vztahy, podporuje EHSV důrazně transatlantickou spolupráci a doporučuje, aby tato spolupráce byla posílena a rozšířena, jak s ohledem na zapojení co možná nejširšího okruhu zájmů a aktérů, tak s ohledem na vypracování a rozšiřování přístupu k začlenění otázek, které jsou důležité pro dialogy a jejich příslušné účastníky na obou stranách Atlantiku.

5.2

EHSV důrazně podporuje konstruktivní zapojení příslušných zájmových společenství z americké a evropské občanské společnosti. Struktura dialogu, vytvořená dohodami z 90. let, je užitečným nástrojem, který má a měl by být dále rozvíjen, aby zapojil širší okruh sítí občanské společnosti.

5.2.1

Aby tyto dialogy a sítě fungovaly efektivně, bude nutné stavět na jejich příslušných zájmech, přáních a obavách a na základních tématech společného zájmu pro dotyčné partnery. Může být užitečná debata o jejich roli a poslání a o zlepšení jejich efektivnosti. To zahrnuje rozvíjení společného pochopení jejich role na obou stranách Atlantiku, zejména u vlád a parlamentů, které jsou důležitými politickými partnery dialogů.

5.2.2

Na základě minulých zkušeností by měly mít tyto dialogy a sítě rovný přístup k vládám a vyšším státním úředníkům, což by jejich fungování a práci zatraktivnilo pro příslušné zájmové skupiny. Jejich posílení rovněž vyžaduje, aby výsledky jejich úvah byly lépe zohledněny v politických rozhodnutích.

5.2.3

Zachování dialogů a sítí a jejich posílení vyžaduje závazek a financování včetně základních nákladů. V tomto kontextu poukazuje EHSV na to, že by financování mělo zahrnovat podporu schůzek, které mohou být nezbytné k nalezení společného východiska a k rozvíjení společných projektů.

5.2.4

EHSV by byl ochoten přispět k vyšší informovanosti a vzájemnému působení mezi těmito dialogy a sítěmi, což by mohlo vést k pravidelné a trvalé spolupráci. Mělo by se rovněž zvážit zřízení Transatlantického a/nebo Amerického hospodářského a sociálního výboru.

5.3

Problémy, které mají být řešeny, by měly být založeny na příslušných zájmech, přáních a obavách dialogů a sítí a jejich účastníků. Dialogy již rozhodly o otázkách, kterými by se chtěly zabývat, nebo je navrhly, a formulovaly cíle, kterých by chtěly dosáhnout.

5.3.1

TABD nedávno obnovil své úsilí o posílení transatlantických vztahů a podporu globální hospodářské spolupráce a rozvoje. TABD se zavázal zabývat se základní agendou prosazovanou jeho členy. Zamýšlí proaktivně identifikovat nové výzvy a dávat konkrétní podnět pro zákonodárnou a politickou agendu EU-USA vypracováváním klíčových doporučení pro americkou administrativu a pro Komisi EU. Má v úmyslu přijít s řešeními transatlantických hospodářských, obchodních a investičních problémů a doporučit oblasti pro společnou akci vlád na obou stranách Atlantiku. Nedávno byly stanoveny čtyři prioritní oblasti: liberalizace obchodu a jednací kolo v Doha, práva k duševnímu vlastnictví, mezinárodní účetní pravidla a bezpečnost a otázky obchodu. Jeho cílem je „pomoci vytvořit transatlantický trh bez překážek, který bude sloužit jako katalyzátor pro liberalizaci globálního obchodu a prosperitu a stimulovat inovace, investice a hospodářský růst a vytvářet nové pracovní příležitosti“. TABD chce rovněž monitorovat pokrok vlád při provádění jeho doporučení (39).

5.3.2

Co se týče TALD, odborové svazy přikládají význam životaschopnému charakteru transatlantických vztahů a posouzení způsobu, jak je lze efektivně rozšířit a prohloubit. Odborové svazy rozvíjely po mnoho let své dvoustranné vztahy a chtěly by, aby se transatlantický dialog mezi odbory rozšířil. Existuje mnoho možných témat v oblastech sociální, hospodářské a pracovní dimenze, které by bylo možno projednat. Přemísťování pracovních míst, ke kterému dochází na obou stranách Atlantiku, by mohlo být předmětem výměny nejlepší praxe, jak na toto reagovat. Jako následek zhroucení velkých společností je dalším problémem zlepšení řízení podniků ke zvýšení odpovědnosti a posílení hlasu pracovníků. Přezkoumání sociální ochrany, zdravotní péče, vzdělávání a odborného vzdělávání, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, penzijních systémů, širší průmyslové vztahy včetně rámcových dohod a rozvoj pomoci s ohledem na základní mezinárodní pracovní normy jsou dalšími důležitými tématy, která by měla být předmětem dialogu (40).

5.3.3

TACD vypracovává a vydává společná doporučení v oblasti spotřebitelské politiky pro vládu USA a pro Evropskou unii na podporu zájmů spotřebitelů ve formulování evropské a americké politiky. 45 organizací spotřebitelů z EU a 20 z USA se podílí, převážně prostřednictvím členství v pracovních skupinách, na otázkách souvisejících s potravinami, elektronickým obchodováním, obchodem, na hospodářských otázkách a duševním vlastnictví, tyto vypracovávají a vydávají společná stanoviska TACD k politice. Priority pro akci vlády v období 2003–2004 zahrnují globální pravidla týkající se přístupu k lékům, geneticky modifikovaných organismů, nutričního označování, nevyžádaných komerčních e-mailů (spam), internetových podvodů a odškodnění spotřebitelů, značek výrobků a pravidel obchodu, transparentnosti a včasného varování (41).

5.3.4

Transatlantický environmentální dialog se bohužel zhroutil, ale vzhledem k významu např. dopadu globálního oteplování by se měly podněcovat aktivity transatlantických sítí občanské společnosti v této oblasti.

5.4

EHSV může být užitečnou platformou k tomu, poskytnout transatlantickým dialogům a sítím silnější hlas a zvýšit jejich vzájemné působení.

5.4.1

V tomto kontextu nabízí EHSV zorganizování konference společně s příslušnými aktéry. Účelem takovéto konference by bylo podněcování rozvoje transatlantických sítí občanské společnosti v oblasti environmentálních problémů, rozvíjení vzájemného pochopení významu dialogu na nevládní úrovni, témat, která by měla být projednána, a to, co bude nejlepší cestou k dosažení jejich cílů a strategií, a výměna názorů a společná práce.

5.4.2

Při přípravě konference by EHSV mohl kontaktovat příslušné aktéry a instituce s cílem stanovit příslušné části občanské společnosti, které mají být zastoupeny na konferenci, ujmout se jejich zájmů a obav a témat, která by rády projednaly, a vytvořit základ pro spolupráci.

5.4.3

Prospěch posíleného dialogu by spočíval v aktivování občanské společnosti na obou stranách Atlantiku, vytvoření efektivních sítí, podporování výměny názorů v rámci transatlantických sítí občanské společnosti a mezi nimi, včetně dialogů, zajištění přístupu k vládě, pomoci při utváření dobrých profesionálních vztahů mezi těmito sítěmi a dialogy a vládou/administrativou. Posílil by tedy a zlepšil institucionální struktury, nejen v dlouhodobém zájmu EU a USA, ale také pro zbytek světa.