V Bruselu dne 21.12.2004

KOM(2004)823 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zvláštní rámec pomoci tradičním dodavatelům banánů zemí AKT(Nařízení Rady (ES) č. 856/1999)Dvouletá zpráva Komise2004

1. ÚVOD

1.1 V roce 2003 dosahovala světová produkce banánů přibližně 69 milionů tun. Největším producentem je Indie, zatímco hlavní vývozci jsou Ekvádor, Kostarika, Filipíny a Kolumbie.

Téměř všechny banány dovezené do USA pocházejí z Latinské Ameriky. Latinskoamerické banány se také podílejí více než 60% na trhu EU, zatímco zbytek trhu je rozdělen téměř rovnoměrně mezi dovoz produkce ze zemí AKT a ze Společenství.

V roce 2002 bylo téměř 95% z celkového vývozu banánů ze zemí AKT prodáno do EU. V roce 2003 dovoz banánů z Pobřeží slonoviny a Kamerunu představoval více než 60% z celkového dovozu ze zemí AKT do EU.

1.2 Dovoz banánů do Evropské unie byl tradičně regulován systémem kvót s výrazným preferenčním zacházením s banány dovezenými z afrických, karibských a tichomořských zemí (tzv. země AKT). Režim dovozu banánů do EU nebyl změněn v průběhu let 2002-2004. Po rozšíření EU 1. května 2004 byl objem dovezených banánů zvýšen o dodatečné množství pro období 1. května – 31. prosince 2004, aby bylo v rozšířeném Společenství zajištěno dostatečné zásobování zákazníků banány.

EU získala dvě výjimky („waivers“ ” ) od Světové obchodní organizace (WTO) v souvislosti s preferenčním dovozním režimem pro země AKT. První[1] pokrývá celní preference pro dovoz banánů ze zemí AKT podle Dohody z Cotonou do 1. ledna 2008. Druhá[2] pokrývá rezervaci kvóty C pro země AKT do 1. ledna 2006.

EU souhlasila, že nejpozději do 1. ledna 2006 zavede pro banány dovozní režim, jež bude založen pouze na clech.[3] Sazba tohoto cla ještě nebyla určena. Podle nového režimu budou mít z celní preference prospěch i nadále země AKT: jejich preferenční výhoda na trhu bude ale záviset na dohodnuté sazbě cla.

1.3 Aby se dvanáct tradičních dodavatelů banánů ze zemí AKT lépe vyrovnalo s přechodem na nové podmínky trhu, byl již v roce 1999 vytvořen Zvláštní rámec pomoci (SFA) se zvláštní účelovou rozpočtovou položkou. Pět afrických a sedm karibských zemí jsou považovány za tradiční dodavatele a jsou příjemci v rámci SFA. Tento rámec poskytuje technickou a finanční pomoc konkrétním projektům předloženým dotčenými zeměmi a je založen na dlouhodobé strategii předem dohodnuté a odsouhlasené Komisí. Prostředky pro jednotlivé země jsou počítány podle dvou kriterií, jednak podle rozdílu v konkurenceschopnosti zjištěné při srovnání s dodavateli ze třetích zemí a také podle důležitosti produkce banánů pro ekonomiku dotčených zemí AKT. Obecně se v prvních letech provádění (1999-2001) přidělené prostředky zaměřovaly více na zlepšení produktivity než na diverzifikaci, zatímco v období od 2002 do 2004 bylo prioritou usnadnit diversifikační snahy dotčených zemí. Podle těchto dvou nařízení[4] se od počátku roku 2004 začalo na přidělované prostředky všem zemím aplikovat maximální snížení ve výši 15%. Při dodržování těchto nařízení je snížení menší pro země, které dokázaly zvýšit svoji konkurenceschopnost.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Dne 22. dubna 1999 přijala Rada nařízení (ES) č. 856/1999[5] o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT. Dne 22. července 1999 přijala Komise nařízení č. 1609/1999[6] stanovující podrobná pravidla pro jeho provádění.

V roce 2002 dosáhla rozpočtová položka 40 milionů eur. Rozhodnutí Komise přidělit (jednotlivé) disponibilní částky vyčleněné v roce 2003 na základě zvláštního rámce pomoci bylo přijato 14. března 2003.[7] Příslušné rozhodnutí Komise pro položku rozpočtu v roce 2004 v celkové výši 37,31 milionů eur bylo přijato 1. dubna 2004.[8]

2.1. Cíle

Celkovým cílem je buď zlepšit konkurenceschopnost tradičních výrobců banánů ze zemí AKT nebo podpořit diverzifikaci v případech, v nichž není možné trvale udržitelné zlepšení konkurenceschopnosti. Souhrnně by měl tento cíl být dosažen poskytnutím příspěvků na projekty pro:

- zvýšení produkce bez dalšího poškozování životního prostředí,

- zlepšování jakosti, včetně rostlinolékařských opatření,

- přizpůsobení metod produkce, prodeje a uvádění na trh normám jakosti Společenství,

- založení organizací producentů za účelem zlepšení uvádění jejich produktů na trh a rozvoje metod šetrných k životnímu prostředí včetně prodeje „fair-trade“ banánů,

- rozvíjení strategie produkce a/nebo uvádění na trh, která umožňuje vyhovět požadavkům trhu s přihlédnutím ke společné organizaci trhu s banány v EU,

- podporu producentům při vyvíjení produkčních metod nezatěžujících životní prostředí a prodeji „fair-trade“ banánů,

- podporu při školení a průzkumu trhu a zlepšování odbytové infrastruktury,

- podporu diverzifikace v případech, v nichž není možné trvale udržitelné zlepšení konkurenceschopnosti odvětví banánů.

2.2. Zprávy

Článek 9 nařízení Rady stanoví, že „k 31. prosinci 2000 a potom každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a případně vhodné návrhy” . Touto zprávou se splňuje tato povinnost pro roky 2003 a 2004. Předchozí zpráva, která se zabývala lety 2001 a 2002, byla vydána dne 23.12.2002.[9]

3. INFORMACE O TRHU

V roce 2003 dosahovala světová produkce banánů přibližně 69 milionů tun (68 milionů tun v roce 2002). Největším producentem je Indie (23,8% světové produkce), zatímco největšími vývozci jsou Ekvádor, Kostarika, Filipíny a Kolumbie, kteří v roce 2002 společně kontrolovali 63% světového vývozu banánů.

Největší trh pro dovoz banánů jsou USA (3,9 milionů tun v roce 2002) a EU (3,3 milionů tun v roce 2002). Téměř všechny banány dovezené do USA pocházejí z Latinské Ameriky. Naopak latinskoamerické banány (63%) se dělí o trh EU s dovozem ze zemí AKT (19%) a s produkcí Společenství (18%).

V roce 2002 bylo téměř 95% z celkového vývozu banánů ze zemí AKT prodáno do EU. V roce 2003 vývoz banánů z Pobřeží slonoviny a z Kamerunu představoval téměř 63% (61% v roce 2002) z celkového vývozu zemí AKT do EU.

EU je přitažlivým trhem pro dodavatele banánů kvůli vyšším cenám ve srovnáním s trhem USA, což je výsledek systému kvót a rozdílu v clech a nákladech na přepravu. V roce 2003 byla průměrná cena dodávek z Latinské Ameriky 621 eur za tunu a průměrná cena dovozu ze zemí AKT dosáhla 616 eur za tunu. Mezi dodavateli ze zemí AKT je ale možné najít výrazný rozdíl v cenách: v roce 2003 dosáhla průměrná cena banánů pocházejících z Belize 501 eur za tunu, zatímco pro banány z Pobřeží slonoviny byla průměrná cena 676 eur za tunu.

4. REžIM OBCHODOVÁNÍ EU

Režim EU pro obchodování s banány se nezměnil od poslední zprávy o ZRP.

Od 1. ledna 2002 se řídí dovoz banánů do Společenství celními kvótami a dovozními licencemi rozdělovanými na základě předchozího obchodování.

Používají se následující tři celní kvóty: kvóta A 2 200 000 tun podléhá clu 75 eur za tunu (0 eur pro banány ze zemí AKT); kvóta B 453 000 tun se clem 75 eur za tunu (0 eur pro banány ze zemí AKT); kvóta C 750 000 tun se clem 0 eur za tunu (vyhrazeno pro banány ze zemí AKT). Kvóty A a B jsou otevřeny pro banány jakéhokoliv původu; kvóta C je vyhrazeno pro země AKT.

Dovozy mimo tyto kvóty podléhají clu 680 eur za tunu. Země AKT profitují z celních preferencí ve výši 300 eur za tunu.

Po rozšíření EU dne 1. května 2004 byla učiněna příslušná opatření, aby bylo v rozšířeném Společenství zajištěno dostatečné zásobování zákazníků banány. Proto byl současný objem dovozu banánů zvýšen o dodatečné množství 300 000 tun pro období od 1. května do 31. prosince 2004.

V souvislosti s rozšířením EU v průběhu roku 2004 EU také projevila připravenost vyjednávat s příslušnými členy Světové obchodní organizace (WTO) o možných obchodních kompenzacích podle článku XXIV.6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) za zvýšení dovozních cel pro banány v důsledku uplatnění celních sazeb EU 15 na nové členské státy.

Nakonec po zvážení, že nařízení o společné organizaci trhu s banány, Porozumění o banánech mezi Ekvádorem a Spojenými státy americkými a výjimky WTO podle článku I GATT, jež se dotýkají Dohody o partnerství AKT-ES stanoví, že nejpozději 1. ledna 2006 vstoupí v platnost dovozní režim založený pouze na clech, oznámilo EU Světové obchodní organizaci dne 15. července 2004 svůj záměr změnit postupy koncesí WTO pro banány podle článku XXVIII GATT.

Komise se zavazuje splnit své závazky z dohody v Cotonou týkající se dodavatelů banánů ze zemí AKT a v souladu s nimi hodlá věnovat zvláštní pozornost důsledkům změny svého dovozního režimu pro producenty banánů ze zemí AKT, zkoumat vhodné způsoby řešení jejich specifického postavení včetně preferenčního přístupu k produktům ze zemí AKT a snažit se udržet úroveň preferencí pro země AKT odpovídající tomu, které umožnilo rozšíření Společenství na 25 zemí.

5. FINANčNÍ ROZHODNUTÍ

5.1. Položka rozpočtu 2003

Finanční návrhy připravené 12 přijímacími zeměmi AKT byly všechny schváleny v listopadu 2003 na zasedání Výboru ERF. Ačkoliv finanční závazky byly všechny přijaty na konci roku 2003, podepsání odpovídajících dohod o financování bylo možné až na konci roku 2004 kvůli ověřování podle článku 164 finančních nařízení (kromě Somálska, které bylo podepsáno dříve, protože řízení programu je centralizováno). Toto ověřování, provedené v říjnu/listopadu 2004, kontroluje shodu s kriterii pro decentralizované řízení.

Celková částka dohod o financování pro rok 2003 činí 40 milionů eur a byla přidělena, jak je uvedeno v příloze I.

5.2. Položka rozpočtu 2004

Orientační částky pro rok 2004 byly oznámeny přijímajícím státům v dubnu 2004. Jelikož všech 12 zemí předložilo návrhy na financování, nebylo třeba nevyužité zdroje přerozdělit.

Celková výše přidělených prostředků pro rok 2004 je o něco nižší než v předchozím roce v souladu s článkem 7 nařízení Rady č. 856/1999:

„Od roku 2004 […] se pro rozsah pomoci poskytované jednotlivým tradičním dodavatelům ze zemí AKT použije redukční koeficient až 15%. Jestliže se budou provádět programy [zaměřené na zvýšení produktivity] podle čl. 3 odst. 2 písm. a), pak se tento redukční koeficient zredukuje ve stejném rozsahu, v jakém bude zjištěno zlepšení konkurenceschopnosti v porovnání s předcházejícím rokem.“

Dvanáct finančních návrhů bylo předloženo v listopadu na zasedání Výboru ERF, který je schválil.

6. PROVEDENÍ

Ve srovnání s obdobím 1999-2002 podíl částek přidělených finančními dohodami v roce 2003 a 2004 ke zvýšení produktivity banánových plantáží stále klesá. Poměr diverzifikace k produktivitě v částkách přidělených v roce 2003 a 2004 byl 171% a 178%, oproti 81% a 178% v roce 2001 a 2002 (viz. příloha VI).

Jak je uvedeno v článku 3 nařízení Rady č. 856/1999 „technická a finanční pomoc se poskytuje […] jako příspěvek na provádění programů zaměřených […] na podporu diverzifikace v případech, v nichž není možné trvale udržitelné zlepšení konkurenceschopnosti odvětví banánů.“

Z 24 finančních dohod jich 16 přidělilo finanční pomoc diversifikačním projektům.

6.1. Diverzifikace

Programy na podporu diverzifikace se hlavně zaměřují na přeškolení pěstitelů banánů.

- Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Dominika, Grenada, Kapverdy, Somálsko a Madagaskar plánují použít celou částku přidělenou pro roky 2003 a 2004 na projekty pro zemědělství a institucionální podporu.

- Prostředky za roky 2003 a 2004 pro Jamajku jsou rozděleny do obou sektorů: zvýšení produktivity a diverzifikace.

- Šest z osmi zemí zavádějících diversifikační projekty s pomocí přidělených prostředků pro roky 2003-2004 zahrnulo do svých programů také komponenty specifické technické pomoci.

6.2. Zvýšení produktivity

Projekty zaměřená na zvýšení produktivity banánových plantáží jsou prováděny v 5 ze 12 zemí. V roce 2003 a 2004 zahrnují tyto projekty aktivity pro:

- Zavlažování a odvodňování v Kamerunu, Pobřeží slonoviny, Jamajce a Surinamu;

- obnovu plantáží v Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Belize;

- balení a skladování úrody v Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Surinamu;

- infrastrukturu a sociální projekty v Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Belize;

- specifickou technickou podporu pro Pobřeží slonoviny, Belize, Jamajku a Surinam;

- certifikaci výrobních nástrojů na Pobřeží slonoviny, aby byly splněny normy kvality vynucené podmínkami trhu.

6.3. Platby a výlohy

Tabulky v přílohách II, III a IV ukazují rozdělení zdrojů, platby a výlohy pro SFA a pro každou zemi, jak byly k 15.10.2004 a 31.12.2003.

Je třeba konstatovat ostrý pokles plateb v roce 2004 hlavně kvůli potřebě přizpůsobit právě probíhající projekty požadavkům nových finančních nařízení, které vstoupili v platnost v roce 2003.

Provedení projektu za použití ročních pracovních plánů (AWP)[10] vlastně nebylo nadále možné, protože ověřování podle článku 164 finančních regulací nevydala ještě své závěry.

Jak je uvedeno v příloze VIII částky vyplacené na základě AWP na projekty provedené mezi roky 1999 a 2004 dosáhly 62,60 milionů eur, zatímco náklady byly 35,67 milionů eur.

Ačkoliv bylo zaznamenáno výrazné zpoždění v provádění projektů v letech 2003 a 2004, situace by se měla zlepšit na začátku roku 2005, protože ověřování podle článku 164 finančních nařízení umožňuje decentralizované řízení ve většině zemí.

7. MONITOROVÁNÍ

Zatímco v době původní monitorovací mise do všech karibských zemí v roce 2001 se neprováděly žádné aktivity, příslušné projekty byly mezitím úspěšně zahájeny.

Generální ředitelství AGRI si najalo konzultanta ze společné organizace trhu s banány k provedení omezené analýzy SFA. Bylo dohodnuto, že podmínky reference budou rozšířeny tak, aby zahrnovaly detailní analýzu dopadu SFA od roku 1999 do 2004.

Monitorovací mise se také zaměří na současné strategie pro trh s banány a odhadne jejich citlivost vůči jednotné celní sazbě, která se má zavést. Navíc bude zhodnocena efektivnost, s jakou programy navržené a provedené v rámci SFA přispívají ke strategii zemí-příjemců.

Mise, která navštíví všech 12 zemí, začala na konci roku 2004 a měla by podat zprávu do půli roku 2005.

8. DOPORUčENÍ A ZÁVěRY

Kvůli ověřování podle článku 164 finančních nařízení došlo k výraznému zpoždění v provádění projektů v posledních dvou letech. Ustanovení tohoto článku dovolují decentralizované řízení ve většině dotčených zemí. Provádění by se tak mělo zlepšit začátkem roku 2005.

Současně se zavedením 15% redukčního koeficientu pro úroveň dostupné pomoci a jeho proporcionální redukce vzhledem ke zjištěnému růstu konkurenceschopnosti, se provádění a programy posunuly od podpory konkurenceschopnosti k podpoře primární diverzifikace. Tento trend pokračoval v období 2002-2004.

V roce 2002 bylo zadáno a vypracováno hodnocení provádění nařízení (ES) č. 856/1999. Zjistilo se, že jeho doporučení, tj. víceleté programy, které mají snížit počet administrativních kroků a následně se zjednodušit administrativní proces, neodpovídá požadavkům nařízení o SFA a finančního nařízení. Byly zadány, navrženy a provedeny další hodnocení pro jiné dárce.[11] Komise v současnosti zkoumá jejich závěry a doporučení s ohledem na další zjednodušování a urychlování provádění SFA v kontextu existujícího regulačního rámce. WORKING DOCUMENTS

Introduction to the Annexes:

Annexes II (1999), III (2000), IV (2001), V (2002) and VIII (recapitulative) show per country:

- payments (transfer from EC account to double signature account)

- disbursements (final payments of invoices) for annual work programmes

- payments/disbursements for specific commitments.

ANNEX I:BANANA BUDGET LINE 21-03-18 (Ex B7-8710) COUNTRY ALLOCATIONS for 2003 AND 2004

+++++ TABLE +++++

ANNEX II:SFA 1999

Financial situation as at:15/10/2004 for payments 31/12/2003 for disbursements

+++++ TABLE +++++

ANNEX III: SFA 2000

Financial situation as at:15/10/2004 for payments 31/12/2003 for disbursements

+++++ TABLE +++++

ANNEX IV: FA 2001

Financial situation as at:15/10/2004 for payments 31/12/2003 for Disbursements

+++++ TABLE +++++

ANNEX V:SFA 2002

Financial situation as at:15/10/2004 for payments 31/12/2003 for disbursements

+++++ TABLE +++++

ANNEX VI:Overview of activities by type of assistance

[pic]

1) Irrigation and drainage 2) Renewal of plantations (3) Phyto-sanitary treatment (4) Fertiliser (5) Packing (6) Cold storage (7) Agriculture/rural development (8) Roads (9) Social infrastructure (10) Microcredit (11) Social projects (12) Training (13) Institutional support (14) Technical Assistance ANNEX VII:CHART:Global payments on AWP over Global Payments on Specific Commitments

[pic]

ANNEX VIII:CHART:Global payments over Global Disbursements on AWP only

[pic]

+++++ TABLE +++++

[1] Rozhodnutí WTO ze dne 14. listopadu 2001: WT/MIN(01)15: „Evropská společenství – Dohoda o partnerství AKT-ES.“

[2] Rozhodnutí WTO ze dne 14. listopadu 2001: WT/MIN(01)16: „Evropská společenství – Přechodný režim pro sazbu autonomní celní kvóty na dovoz banánů.“

[3] Nařízení Rady (ES) č. 216/2001

[4] Čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č 856/1999 a čl. 5 nařízení Komise (ES) č. 1609/1999

[5] Úř. věst. č. L 108, 27.4.1999, s. 2

[6] Úř. věst. č. L 190, 23.7.1999, s. 14

[7] Rozhodnutí E/2003/359 – C(2003)766

[8] Rozhodnutí E/2004/644 – C(2004)1142

[9] KOM(2002)763 v konečném znění

[10] Roční pracovní plán (AWP), také nazývaný programový odhad, je dokument stanovující potřebné lidské a materiální zdroje, rozpočet a podrobná technická a administrativní opatření pro provedení projektu v průběhu daného období.

[11] Například zpráva společnosti NERA Economic Consulting „O vlivu eroze preferencí na banány v Karibských zemích“ vyhotovená pro Odbor mezinárodního vývoje (DFID) v srpnu 2004

[12] Approximate amount calculated at the exchange rate of December 2003.

[13] The disbursed amount is higher than the one paid from HQ because of the exchange rates fluctuations.

[14] Approximate amount calculated at the exchange rate of December 2003.

[15] The disbursed amount is higher than the one paid from HQ because of the exchange rates fluctuations.