[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.6.2004

KOM(2004) 438 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Podporující rybolovné metody šetrnější vůči životnímu prostředí: funkce technických ochranných opatření

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Podporující rybolovné metody šetrnější vůči životnímu prostředí: funkce technických ochranných opatření

OBSAH

1. Rozsah a účel tohoto sdělení 3

2. Jaké jsou rybolovné metody šetrné vůči životnímu prostředí? 3

3. Jak můžeme snížit intenzitu rybolovu na udržitelné úrovně? 4

4. Jak můžeme optimalizovat odlovy cílových druhů a snížit nežádoucí odlovy na minimum? 5

5. Jak můžeme snížit vliv rybolovu na lokalitu? 7

6. Potřeba vyrovnat environmentální a ekonomickou udržitelnost 7

7. Postup kupředu 8

7.1. Decentralizovanější přístup 8

7.2. Větší zapojení rybářského odvětví 8

7.3. Sdílení a rozvíjení znalostí na úrovni Společenství 9

7.4. Zjednodušení pravidel 10

7.5. Změna chování rybářů vytvářením stimulů 10

8. Další kroky 11

1. ROZSAH A ÚčEL TOHOTO SDěLENÍ

Cílem společné rybářské politiky (SRP) je zajistit využití živých vodních zdrojů, které zaručují udržitelné ekonomické, environmentální a sociální podmínky.

Dále v článku 2 rámcového nařízení[1] je uvedeno, že „Společenství použije při přijímání opatření navržených k ochraně a záchraně živých vodních zdrojů bezpečnostní postup, aby zajistilo jejich udržitelné využití a snížilo vliv rybářských aktivit na mořské ekosystémy na minimum. Zaměřuje se na postupné provádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu.”.

K dosažení těchto cílů upravuje rámcové nařízení omezení možností rybolovu (celkový přípustný odlov a kvóty), řadu opatření včetně technických opatření pro ochranu a přímé omezení intenzity rybolovu.

Účelem tohoto sdělení je navrhnout způsoby jakými může Společenství dále podporovat použití rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí, zejména s pomocí technických opatření pro ochranu, berouce na vědomí nutnost nalezení rovnováhy mezi environmentálními a ekonomickými cíly.

2. JAKÉ JSOU RYBOLOVNÉ METODY šETRNÉ VůčI žIVOTNÍMU PROSTřEDÍ?

Udělat rybářské aktivity šetrnější vůči životnímu prostředí je specifickým cílem, ale bude rovněž přispívat na podporu udržitelných ekonomických a sociálních podmínek v rybářském odvětví. Rybáři potřebují zdravé rybí zásoby ve vyváženém životním prostředí. Jakékoliv porušení této rovnováhy vede k cyklu „konjunktura a krach”, který není z hlediska ekonomiky trvalý. Rybolov šetrný vůči životnímu prostředí je také šetrný vůči rybářům, protože pomáhá udržovat nezbytnou environmentální rovnováhu pro stabilní a předvídatelnou ekonomickou aktivitu.

V rámci integrovaného přístupu řízení existují tři hlavní cíle související s ochranou a s rozvojem rybolovu šetrného vůči životnímu prostředí:

(i) snížit intenzitu rybolovu na udržitelné úrovně a udržet ji na těchto úrovních :

Snížení rybolovného tlaku na udržitelné úrovně je jedním nejdůležitějším úkolem pro SRP. Navzdory posledním rozhodnutím Rady je rybolovná úmrtnost u většiny druhů trvale vyšší než je nutná k odebrání optimálních výnosů ze zásob. U některých hlubinných zásob byla rybolovná úmrtnost v poslední době tak vysoká, že zásoby jsou pod hrozbou kolapsu; u většiny jsou sazby rybolovné úmrtnosti odhadovány jako dlouhodobě neudržitelné.

(ii) optimalizovat odlovy cílových druhů a snížit nežádoucí odlovy na minimum

Zde je cílem učinit rybářské operace tak selektivní, jak je možné, pomocí zachycení cílových exemplářů správných druhů a velikosti s minimálním dopadem na jiné druhy nebo nedospělých ryb cílových druhů.

(iii) snížit vliv rybolovu na lokalitu

Použití některých typů lovných zařízení může poškodit nebo dokonce zničit citlivé mořské lokality. Specifikace zařízení a oblastní omezení použití určitého zařízení může být nezbytné ke snížení tohoto rizika.

Metody dosažení každého z těchto cílů jsou stručně projednány v následujících částech.

3. JAK MůžEME SNÍžIT INTENZITU RYBOLOVU NA UDRžITELNÉ ÚROVNě?

Přijetím reformy SRP v roce 2002 uznala Rada nutnost vypracovat víceleté přístupy formou programů obnovy a plánu řízení, a zahrnout omezení intenzity rybolovu, pokud je považováno za nezbytné k dosažení cílů programů.

Provádění víceletých plánů řízení pro zaručení, že intenzita rybolov je v mezích možností udržitelného rybolovu, je předběžnou podmínkou pro vypracování rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí. První přednost by měla být dána programům obnovy pro zásoby mimo bezpečné biologické hranice, s plány řízení pro zásoby uvnitř bezpečných biologických hranic.

Rada přijala na počátku roku 2004 programy obnovy pro několik zásob tresky obecné a štikozubce severního[2]. Očekává se, že během roku 2004 Rada přijme dva další návrhy na programy obnovy předložené Komisí k projednání[3].

Komise se v roce 2004 ujme dalších iniciativ na:

- zahrnutí dalších zásob, jako je treska obecná v Keltském moři, do stávajících programů obnovy;

- navržení programu obnovy pro platýse velkého v Severním moři v kombinaci s plánem řízení pro jazyk mořský v Severním moři;

- ve spolupráci s Norskem vypracování víceletých plánů řízení rybolovu tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé v Severním moři;

- vypracování víceletého plánu řízení rybolovu smačka menšího v Severním moři a v Skagerraku;

- vypracování víceletého plánu řízení rybolovu smačka menšího v Severním moři a v Skagerraku;

- provádění, v nařízení Společenství, víceletých plánů řízení schválených Mezinárodní komisí rybolovu v Baltském moři pro tresku obecnou z Baltu a losose atlantského.

4. JAK MůžEME OPTIMALIZOVAT ODLOVY CÍLOVÝCH DRUHů A SNÍžIT NEžÁDOUCÍ ODLOVY NA MINIMUM?

Kromě faktu, že mnoho rybích zásob Společenství je nadměrně odloveno, není využití rybolovných zdrojů rybářskými flotilami Společenství zdaleka optimální. Velmi vysoký rybolovný tlak na nedospělé ryby má za následek výnosy (vyjádřené buď v tunách nebo v ekonomické hodnotě), které jsou značně nižší než by mohly být, pokud by byly odlovy lépe řízeny. Vzhledem k tomu, že podměrečné ryby nemohou být loveny a dopraveny na břeh, vede to rovněž k viditelné ztrátě cenného zdroje.

Velké množství ryb ulovených a poté vyřazených rybářskými plavidly, jejichž velká část je složena z pohlavně nezralých ryb, je nejdůležitější oblastí zájmu o poškození životního prostředí způsobené rybolovem. Bylo odhadnuto, že v průměru 20 miliónů tun je každý rok vyřazeno z mořských rybolovných úlovků po celém světě[4]. To odpovídá přibližně 23% ročních odlovů. K dispozici nejsou žádné odhady o celkovém množství výmětů ve vodách Společenství. Nicméně celkové množství rybolovných výmětů v Severním moři v roce 1990 bylo přibližně 260.000 tun síha, 300.000 tun platýze, 15.000 tun rejnokovitých a máček, a 150.000 tun nejmenších bezobratlých[5]. Tyto výměty odpovídají přibližně 22% celkových vykládek ze Severního moře a jsou v souladu s celosvětovými číslicemi. Je zřejmé, že problém se netýká pouze Severního moře. V jiných rybolovných oblastech Společenství má problém vyřazování pravděpodobně podobnou řádovou hodnotu.

Protože mnoho rybích zásob obývá stejná loviště, není možné úplně vyloučit odlovy nežádoucích exemplářů (nebo náhodné odlovy), ale je možné významně snížit tyto odlovy úpravou lovného zařízení, aby bylo více selektivní. Významné snížení náhodných odlovů sníží rybolovnou úmrtnost v příslušných rybích zásobách a přispěje k optimalizaci výnosu z těchto zásob.

Navíc, aby byly rybolovné metody více druhově selektivní, měly by být více velikostně selektivní.

Snižování odlovu malých ryb bylo a nadále zůstává důležitým cílem řízení rybolovu. Není to jen otázkou zvětšování minimálních velikostí ok; jak je naznačeno výše, celkové snížení intenzity rybolovu obnoví zastoupení dospělých ryb a přispěje ke snížení nedospělých odlovů. Avšak podpora rybolovných metod šetrnějších k životnímu prostředí by se měla také pokusit co nejvíce zvýšit přispění technických ochranných opatření na snížení malých ryb.

Zdá se, že je zde malá možnost podstatně zvětšit velikost ok (kromě v oblasti Středozemního moře) kvůli skutečnosti, že většina rybolovů je druhově smíšená (zejména ty hlubinné). Vzhledem k tomu, že Komise nevylučuje v některých případech možné zvětšování velikostí ok, jsou nezbytné více inovační přístupy.

Všeobecný přístup by měl být k tomu, aby byl rybolov více druhově a velikostně selektivní, aniž by byl ohrožen odlov cílových druhů. Selektivita rozšířených druhů může být dosažena pomocí technických opatření, včetně:

- specifikace zařízení, jako je například použití panelů se čtvercovými oky nebo jiných zařízení, která dovolují únik necílových druhů ze sítě;

- uzavřených oblastí a sezón za účelem ochrany oblastí, kde dochází ke tření nebo líhni;

- zákazů používání určitých lovných zařízení, nebo omezení velikostního a druhového složení vykládek.

Nezbytná opatření budou záviset na typu rybolovu a na povaze nežádoucích odlovů. Přednost by měla být dána nežádoucím odlovům, které nejsou považovány za trvalé, a které by mohly ohrozit příslušné druhy. Nižší přednost by měla být dána náhodným odlovům, které jsou jak z biologického, tak z ekonomického hlediska zanedbatelné.

Komise vydala v roce 2002 akční plán na snížení výmětů ryb[6], ve kterém uvedla celkový přehled závažnosti problému, důvody vyřazování a zhodnotila možnosti snižování vyřazování. Na základě tohoto akčního plánu požádala Rada Komisi o zahájení pilotních projektů za účelem posouzení možností snížení výmětů.

Během roku 2004 zahájí Komise, ve spolupráci s členskými státy, subjekty rybářského odvětví a dalšími zainteresovanými stranami, mnoho pilotních projektů zahrnujících řadu druhů ryb, rybářských subjektů a oblastí v rámci Společenství. Pilotní projekty se budou zabývat všemi možnými opatřeními ke snížení vyřazování, včetně vyzkoušení lovných zařízení, dobrovolného opuštění rybolovných oblastí, uzavření v reálném čase, zákazu výmětů, kvót náhodných odlovů, kvótové pružnosti, řízení výkonu a lepšího použití ryb se spodní hodnotou. Budou zahrnovat případy (zásoby a/nebo rybolov), u kterých budou prováděny střednědobé zákazy výmětů, jak je uvedeno v rámci akčního plánu pro výměty 2002. Také budou zahrnovat další případy, u kterých není zákaz výmětů v několika dalších letech reálný navzdory (a do jisté míry) kvůli vysokým hladinám výmětů. U této druhé skupiny rybolovu by bylo plánem snížit výměty v průběhu doby, která bude schválena (4 až 5 let?), v úzké spolupráci s rybářským odvětvím. Společně schválený protokol pro odhad výmětů (před a na konci pilotních projektů) bude odsouhlasen, zatímco příslušné loďstvo by mohlo používat různé druhy opatření k dosažení cílového snížení.

V obou případech bude rybářské odvětví přímo zapojeno do přípravy a do kontroly pilotních projektů, i s pomocí Regionálních poradních rad, po jejich založení.

Přímý vliv snížených výmětů na příslušnou zásobu ryb i nepřímý vliv krmení ryb a mořských ptáků na výměty budou zkoumány jako součást pilotních projektů.

Rada již podnikla kroky ke snížení náhodných odlovů určitých necílových druhů, jako jsou například kytovci. První krok byl podniknut v roce 1997 přijetím omezení rybolovu pomocí tenatových sítí[7] k ochraně druhů, včetně kytovců, které by mohly být ohroženy rybolovem pomocí tenatových sítí. Další krok byl podniknut v březnu 2004 přijetím nařízení zaměřeným na snižování náhodných odlovů kytovců[8].

Zabývání se problémem nežádoucích odlovů by mělo také zahrnovat rybolovnou úmrtnost způsobenou ztracenými lovnými zařízeními. Vědecké studie potvrdily, že především sítě na chytání ryb za žábry mohou nadále odchytávat ryby, a to dlouho po tom, co došlo k jejich ztrátě. Ryby chycené ve ztracených zařízeních, často nazývané „opuštěné sítě”, zemřou a, podobně jako výměty, jsou považovány za ztrátu zdrojů. K přesnému určení tohoto zařízení, k podpoře hlášení o ztraceném zařízení a k opětovnému získání tohoto zařízení z mořského dna jsou nezbytná opatření.

5. JAK MůžEME SNÍžIT VLIV RYBOLOVU NA LOKALITU?

Přímé fyzické účinky lovných zařízení na mořské dno můžou změnit jeho fyzickou strukturu, a proto i změnit biologické společenství v oblasti. Některé lokality jsou citlivější na lovná zařízení více než jiná. Příklady zvláště citlivých lokalit ve vodách Společenství jsou útesy (korálové útesy ve studených vodách a skalnaté útesy), které jsou často vysoce produktivní a fungují jako hostitel pro velmi různorodou faunu a floru. Rybolov na útesech může změnit fyzickou strukturu do takové míry, že by mohl ohrozit ojedinělý biologický stav útesů.

K ochraně citlivých lokalit bude nezbytné uzavřít oblast pro některé typy rybolovu. Posledním příkladem tohoto opatření je nařízení Komise k ochranně hlubinných korálových útesů v severozápadním Skotsku. Komise má v úmyslu být aktivnější při přijímání většího množství opatření tohoto charakteru v dobře určených případech. Užitečnou roli může také hrát specifikace lovných zařízení.

6. POTřEBA VYROVNAT ENVIRONMENTÁLNÍ A EKONOMICKOU UDRžITELNOST

Používání rybolovných metod šetrnějších vůči životnímu prostředí nebude možná v některých případech levné. K nějakým ekonomickým efektům dojde, ať už z hlediska investic do nového zařízení nebo z hlediska krátkodobých ztrát zisku. Při předkládání významných nových návrhů v této oblasti posoudí Komise, podle potřeby a na základě dostupných informací, možné ekonomické a sociální vlivy. Nicméně tyto vlivy nebudou omezeny na vyhodnocení krátkodobých ztrát, ale budou zahrnovat odhad budoucích dlouhodobých přínosů. V souvislosti s víceletým řízením by mělo být vyhodnocení vlivu také víceleté.

7. POSTUP KUPřEDU

Je nezbytné dát čerstvý podnět k podpoře rybolovu šetrnějšího vůči životnímu prostředí v rámci SRP. To si vyžaduje akci pod následujícími nadpisy:

- decentralizovanější přístup k vytvoření rybolovných metod šetrnějších vůči životnímu prostředí;

- větší zapojení rybářského odvětví do regulačního procesu;

- sdílení a rozvíjení znalostí na úrovni Společenství;

- zjednodušení pravidel Společenství;

- změna chování rybářů vytvářením stimulů.

- Další vytvoření posudků vlivu na ekologické, ekonomické a sociální efekty rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí, zejména pokud jde o jejich dlouhodobé efekty.

7.1. Decentralizovanější přístup

Vytváření rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí podle SRP musí být přizpůsobivé, uznávající širokou různorodost ekosystémů i rybolovů uvnitř Společenství. Opatření mohou být účinná v jedné oblasti nebo rybolovu, a nepoužitelná nebo dokonce s opačným účinkem v jiné oblasti. Je nutné pečlivě uvážit, jaká opatření musí být použita v celém Společenství, a jaká opatření budou použita pouze na regionální nebo místní úrovni.

Z toho bude vyplývat decentralizovanější přístup k určitým aspektům řízení rybolovu, zejména technickým ochranných opatřením, v nichž bude uznána specifičnost konkrétních rybolovů v konkrétních oblastech. Zatímco některé instrumenty řízení, jako je například omezení odlovu nebo intenzity, by se měly použít pro celou oblast rozložení příslušných zásob, technická ochranná opatření jsou přístupnější decentralizovaným přístupům berouce v úvahu znaky rybolovu v různých oblastech a stavící na místních zkušenostech. Avšak tento přístup by neměl naznačovat, že různé normy environmentální ochrany a zachování rybolovu by se měly používat v různých oblastech. Společenství by se mělo soustředit na trvale vysokou úroveň environmentální ochrany a zachování rybolovných zdrojů ve všech vodách Společenství i v ostatních vodách, v nichž loví plavidla Společenství.

7.2. Větší zapojení rybářského odvětví

Kvůli průvodním potížím při prosazování rybářských nařízení na moři nebudou technická pravidla upravující rybolov řádně použita, pokud je rybáři nebudou chtít používat. Dosažení spolupráce a souhlasu rybářského průmyslu vyžaduje větší zapojení v navrhování, testování a provádění technických opatření. Účast rybářství při posuzování hodnoty stávajících opatření a při přípravě nových opatření by měla také pomoci k zaručení, že pravidla jsou jasněji vyjádřena a srozumitelná, a že jakýkoliv možný problém při jejich provádění byl již vyřešen.

Po založení Regionálních poradních rad zajistí tyto rady fórum pro toto přímé zapojení v procesu řízení. Tyto rady přidělí rybářskému průmyslu a dalším zainteresovaným stranám větší úlohu při vytváření regionálních rybolovných opatření šetrných vůči životnímu prostředí, z hlediska vlivu na jejich obsah a odpovědnosti za dohled nad jejich provádění a prosazování.

Technická a finanční pomoc Regionálních poradních rad ze státních orgánů bude možná muset být v budoucnosti zvýšena, aby mohly plně přijmout tuto odpovědnost.

Za účelem podpory Regionálních poradních rad ujmout se iniciativ na vytvoření rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí, by mohl být zaveden postup, podle kterého může Komise provádět technická opatření, která jsou vytvořena a schválena na základě souhlasu v rámci Regionálních poradních rad, v souladu s postupem odkazovaným v článku 30 odst. 2 rámcového nařízení (rozhodnutí Řídícího výboru). V tomto smyslu připraví Komise návrh.

7.3. Sdílení a rozvíjení znalostí na úrovni Společenství

Vědecký a technický výzkum, včetně výzkumu vývoje a testování nového lovného zařízení, bude hrát důležitou úlohu při vytváření rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí.

Další spolupráce při výzkumu v této oblasti by byla užitečná. V posledních 10 letech bylo v Evropské unii vynaloženo v této oblasti velké úsilí: rozpočet EU přispěl každý rok částkou 8 miliónů euro na více než 400 výzkumných projektů zaměřených na zvyšování selektivity lovného zařízení, snižování výmětů nebo kvantifikování vlivu rybolovu na životní prostředí.

Tato práce byla provedena s účastí a podporou národních správ, mořských výzkumných ústavů a odborů rybářství v celé EU.

Tyto výzkumné práce by měly pokračovat pod 7. rámcovým programem pro výzkum Společenství, s předností danou:

- podrobnější analýze vlivu na mořské ekosystémy různých lovných zařízení, z hlediska cílových druhů, náhodných odlovů a vlivu na lokalitu;

- rozvoji šetrných, druhově selektivních lovných zařízení;

- zkoumání následků výmětů na mořské ekosystémy;

- zkoumání ekonomického rozměru vyřazování, z hlediska motivace pro výměty a následků neselektivních rybolovných technik;

- uzavřené oblasti nebo mořské chráněné oblasti jako opatření ochrany lokalit a necílových druhů.

Druhým krokem by pro Společenství byla podpora větší nadnárodní spolupráce při technické práci zaměřené na vytváření nových rybolovných metod. Podobná práce je často prováděna při zdokonalování selektivity u stejného lovného zařízení v různých členských státech. Více spolupráce národních orgánů by mohla být nákladově efektivní.

Třetí oblast, ve které by mohlo Společenství přispívat, je zvyšování finanční pomoci pro experimentální používání nových rybolovných metod rybářskými plavidly. Pouze díky podpoře rybářského průmyslu při používání nových metod a lepšímu určení jejich výhod a nevýhod bude možné, že průmysl přijme změny přístupu. Komise posoudí tuto možnost při přípravě svých návrhů na strukturální fond v odvětví rybolovu pro období 2007-2013.

7.4. Zjednodušení pravidel

Jak je uvedeno v předcházejících částech, musí být rybolovná opatření šetrná vůči životnímu prostředí součástí širšího systému řízení. Ad hoc přístup, který převažoval až do současnosti, a kde byla technická opatření vytvořena z velké části v izolaci od jiných opatření řízení, by měl být nahrazen integrovaným plánem řízení, kde jsou opatření šetrná vůči životnímu prostředí vytvořena jako součást dlouhodobých plánů řízení.

Opatření musí být v souladu s cíly řízení, musí se vyhnout zbytečné složitosti a musí být vykonatelná.

Komise navrhuje, aby bylo po dobu dalších dvou let vynaloženo velké úsilí na kontrolu a, v případě potřeby, úpravu stávajících technických opatření v souvislosti s budoucími rozhodnutími Rady o dlouhodobém řízení rybích zásob. Tento proces by měl také vzít v úvahu regionální specifičnosti. Zjednodušení pravidel Společenství by mělo být jednoznačným cílem tohoto procesu.

7.5. Změna chování rybářů vytvářením stimulů

Vytvoření rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí znamená jak změnu rybolovných operací, tak chování rybářů. Společenství a členské státy musí být připraveny podporovat rybáře v jejich sbližování s rybolovnými metodami šetrnějšími vůči životnímu prostředí.

Příkladem je vydání výmětů, kde uvedená nařízení, která zakazují vykládku podměrečných ryb nebo zadržených ryb přesahující kvóty, nutí rybáře vyřazovat značnou část odlovů. Je možné vytvořit opatření, která dají rybářům možnost na vyřazení zakázané části jejich odlovu.

Do roku 2006 je již k dispozici finanční podpora podle finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR) pro použití selektivnějších rybolovných technik. Při přípravě nových pravidel FNOR zkoumá Společenství možnost kompenzace krátkodobých ztrát vyplývajících z experimentování s těmito rybolovnými technikami.

Možnost zavedení dalších stimulů pro užívání rybolovných metod šetrnějších vůči životnímu prostředí by měla být prozkoumána. To by mohlo zahrnovat další finanční podporu pro rybářská plavidla, která se účastní zkoušek lovných zařízení, a nefinanční stimuly pro rybolov šetrnější vůči životnímu prostředí, jako jsou například doplňkové kvóty nebo stanovení intenzity.

8. DALšÍ KROKY

Komise má v úmyslu udržovat zájem o nápadech naznačených výše podle následujícího časového rozvrhu.

(i) Kontrola současných technických opatření, 2004-2005:

Stávající technická opatření pro vody Severního moře a Atlantického oceánu budou vyhodnocena a upravena. Současný návrh na aktualizaci a kodifikaci nařízení 850/98 bude stažen a Komise zahájí rozhovor s členskými státy a depozitáři peněz o decentralizovanějším přístupu k technickým ochranným opatřením. Práce bude provedena v úzké spolupráci s členskými státy, rybářstvím a dalšími depozitáři peněz, a bude zahrnovat Regionální poradní rady, pokud byly založeny. Možnost provádění rychle vytvořených postupů, podle kterých mohou být prováděna technická opatření podporovaná příslušnými Regionálními poradními radami, budou zavedeny jako součást tohoto uplatnění.

Pokud jde o další rybolovné oblasti Společenství, Komise již předložila k projednání návrh pro Středozemní moře[9] a během roku 2004 předloží návrh na nařízení Rady o technických opatřeních v Baltském moři.

(ii) Snižování výmětů, 2004-2006:

V roce 2004 začne Komise, ve spolupráci s členskými státy, rybářstvím a nevládními organizacemi, vypracovávat řadu pilotních projektů týkajících se široké řady druhů, rybolovů a oblastí v rámci Společenství.

Během roku 2005 bude rovněž vypracován pilotní projekt, který se bude zabývat problémem opuštěného rybolovu ve vodách Společenství. Tento projekt bude zahrnovat systém vyhledávání na odstraňování ztracených lovných zařízení a metody na snížení ztrát lovných zařízení.

(iii) Výzkum, 2005-2006:

Vytvoření rybolovných metod šetrných vůči životnímu prostředí byla již přidělena vysoká priorita v 6. rámcovém programu výzkumu. Během tohoto období není nutná žádná doplňující akce. Další výzkumné práce v této oblasti budou také zahrnuty v plánování 7. rámcového programu (2007-2010).

(iv) Návrhy na nové finanční stimuly, 2004-2005:

Podle upraveného strukturálního fondu pro rybolov, který bude fungovat od roku 2007, by měla být vysoká přednost dána projektům, které podporují rybolov šetrný vůči životnímu prostředí, včetně rozvoje a použití selektivnějších lovných zařízení a kompenzace krátkodobých ztrát pro plavidla, která se účastní zkoušek rybolovných metod šetrnějších vůči životnímu prostředí. Komise zahrne příslušné návrhy v souvislosti s návrhem na budoucí FNOR.

[1] Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o ochraně a udržitelném využití rybolovných zdrojů podle společné rybářské politiky, Úř. věst. č. L 358, 31. 12. 2002, s. 59.

[2] Nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004 o stanovení opatření pro obnovu zásob tresky obecné, Úř. věst. č. L 70, 9. 3. 2004, s. 8; Nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004 o stanovení opatření pro obnovu zásob štikozubce severního, Úř. věst. č. L 150, 30. 4. 2004, s. 1.

[3] KOM(2003) 819 v konečném znění: Návrh na nařízení Rady o stanovení opatření pro obnovu zásob jazyku mořského v Západním kanálu a v Biskajském zálivu; KOM(2003) 818 v konečném znění: Návrh na nařízení Rady o stanovení opatření pro obnovu zásob štikozubce jižního a humra norského v Kantaberském moři a západní části Iberského poloostrova, a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98

[4] FAO (Výbor pro rybářství v Indickém oceánu), 1998 Stav světového rybolovu a akvakultury

[5] ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří), 2003 Stav životního prostředí v evropských mořích

[6] KOM(2002) 656 v konečném znění: Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčním plánu Společenství na snížení výmětů ryb.

[7] Nařízení Rady (ES) č. 894/97 ze dne 29. dubna 1997 o stanovení určitých technických opatření pro zachování rybolovných zdrojů, Úř. věst. č. L 132, 23. 5. 1997, s. 1.

[8] Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004 o stanovení opatření týkajících se náhodných odlovů kytovců v rybolovu, a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98, Úř. věst. č. L 150, 30. 4. 2004, s. 12.

[9] KOM(2003) 589 v konečném znění: Návrh na nařízení Rady o opatření řízení pro udržitelné využití rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, kterým se mění nařízení (ES) č. 2847/93 a (ES) č. 973/2001.