SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU - ]Zlepsování přístupu k informacím pro orgány zajisťující průchod zákona (informační politika EU)

KAPITOLA I - ÚVOD, ZDŮVODNĚNÍ A POLITICKÉ SOUVISLOSTI

Přehled

Prohlásení Evropské rady o terorismu [1] ukládá Radě, aby prosetřila legislativní opatření zaměřená na zjednodusení výměny informací a tajných zpráv mezi orgány členských států, které zajisťují průchod zákona. Komise se zádá, aby červnovému zasedání Evropské rady předlozila návrhy ohledně výměny osobních údajů a ohledně vyuzívání údajů o cestujících pro účely boje s terorismem. Návrhy Komise by rovněz měly obsahovat opatření, která by orgánům, jez v jednotlivých státech prosazují průchod zákona, umoznily přístup do celoevropských informačních systémů.

[1] Deklarace o boji s terorismem vydaná zasedáním Evropské rady dne 25. března 2004

Toto Sdělení je prvním příspěvkem, kterým Komise reaguje na uvedenou zádost Rady.

V tomto Sdělení Komise uvádí a objasňuje prvky, které mají kritický význam pro zajistění neruseného oběhu informací mezi orgány členských států určenými k prosazování průchodu zákona, a to tak, aby tyto informace byly předávány strukturovaněji nez tomu bylo dosud. V současné době se nerusenému oběhu informací staví do cesty překázky, coz mj. přimělo Radu, aby třetí kolo vzájemných hodnocení věnovala prosetřování "výměny údajů a zpravodajských informací mezi Europolem a členskými státy a mezi členskými státy navzájem". Výměně informací brání jejich skatulkování a absence jasné politiky, kterou by se řídilo vyuzívání informačních kanálů. Náročnost překonávání situace, kdy v rámci daného státu jsou od sebe oddělovány informace jednotlivých resortů, dále zvysují právní, technické a praktické problémy bránící výměně informací mezi členskými státy. Pro získání přesnějsího obrazu těchto překázek Komise navrhuje, aby se uskutečnila komplexní inventarizace podmínek, jaké platí pro přístup k informacím, jakoz i aby se uskutečnily siroké a otevřené konzultace se vsemi zainteresovanými subjekty, jmenovitě s představitelem Evropského dohledu nad ochranou údajů. Cílem tohoto sdělení rovněz je zajistit prostředky, jimiz bude mozno se vyhnout tomu, aby se v praxi projevila závazná ohrození, ke kterým patří terorismus, a to zavedením koncepce prosazování průchodu zákona na základě zpravodajských informací na úrovni EU. Uvádí na pořad jednání způsoby, jak toho dosáhnout, a ohlasuje zákonná opatření k vyřesení konkrétních právních problémů. Hlavně je toto Sdělení zaměřeno na zlepsování přístupu k potřebným a relevantním informacím, jakoz i na siroce pojaté zavádění koncepcí prosazování průchodu zákona vedených na základě zpravodajských informací na úrovni EU. Bude to rovněz mít své dopady na mezinárodní úlohu, kterou EU bude schopna zastávat.

Tyto dva prvky tvoří stavební kameny informační politiky EU na poli prosazování průchodu zákona. Společná akce na těchto úsecích podpoří postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém volný pohyb osob zůstane zajistěn i ve střetu s novými náročnými úkoly na úseku bezpečnosti, které terorizmus a jiné formy závazné a organizované trestné činnosti představují pro Unii jako celek. Účinnost činností směřujících k prosazení průchodu zákona by měla stavět na dodrzování lidských práv a základních svobod, které chrání mezinárodní, evropské a ústavní tradice, které jsou členským státům společné. Navíc pak při vytváření této politiky Komise zajistí patřičné zohlednění komunitárního práva i politiky ES. Zejména by takováto politika neměla vyvolávat právní nejistotu ani by neměla přílisně zatězovat hospodářství.

Komise vyzývá členské státy a zúčastněné subjekty, aby se angazovaly v níze uvedených smělých akcích, které by měly být vedeny společně.

Za prvé aby podnikly nezbytné kroky ke zpřístupnění potřebných a relevantních údajů a informací orgánům EU zajisťujícím průchod zákona s cílem předcházet terorizmu i jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti a jimi působenému ohrození a bojovat s nimi. V tomto ohledu je třeba mít na paměti, ze často i trestná činnost, která zjevně nespadá do kategorie "závazné nebo organizované" trestné činnosti, k ní můze vést nebo s ní můze být propojena.

Za druhé aby vytvářely kvalitní zpravodajské informace EU o trestné činnosti a téz jich vyuzívaly Znalosti, které přitom nabudou, pak na politické úrovni budou napomáhat spojenému úsilí zaměřenému na stanovení priorit EU na poli prosazování průchodu zákona, a orgánům činným při prosazování průchodu zákona budou napomáhat k tomu, aby se mohly účinně potýkat s trestnou činností a s hrozbami, které ohrozují zivoty, zdraví a bezpečnost nasich občanů.

Za třetí aby podporovaly budování vzájemné důvěry mezi orgány činnými při zajisťování průchodu zákona. Zavedení například jednotných podmínek přístupu k systémům dat a sdílení know-how přispěje k ustavení společné platformy informační politiky zejména tím, ze odstraní objektivní překázky bránící účinnému sdílení údajů a zpravodajských informací.

Informační politika EU na poli zajisťování průchodu zákona se opírá o celou řadu úvah. Ty souvisejí s rostoucím uvědomováním si zranitelnosti Evropské unie takovými hrozbami, jakými je na jedná straně například teroristická činnost nebo na druhé straně závislost Unie na propojených sítích; s potřebou vytvářet posílené toky informací mezi zodpovědnými úřady a orgány, s přínosy nových technologií a s moznostmi posilovat prosazování zákona na základě rozvoje znalostí a současně zlepsovat ochranu údajů, bezpečnost a související sledovací a dohlízecí mechanismy.

Záměrem tohoto sdělení je zlepsit výměnu informací mezi vsemi úřady a orgány činnými na úseku zajisťování průchodu zákona, tj. nejen mezi policejními sbory, nýbrz rovněz mezi celními úřady, útvary pro odhalování finanční trestné činnosti, v interakci s činností soudů a státních zastupitelství i vsech ostatních veřejných orgánů na tomto procesu zúčastněných, coz pokrývá pole od včasného odhalování ohrození bezpečnosti a trestných činů az po odsuzování a tresty pachatelů. Je bez diskuse, ze orgány státní bezpečnosti a státní zpravodajské instituce zde sehrávají základní úlohu. Výčet velkého počtu vzájemně propojených náročných výzev, které informační politika EU na úseku zajisťování průchodu zákona hodlá řesit, je uveden v následujících odstavcích.

Konečně je třeba brát v úvahu, ze celá tato zálezitost má i svůj externí rozměr, coz je dáno mezinárodní povahou výzvy, kterou terorismus a organizovaný zločin představují a se kterou se potýkáme. Jiné země vyvinuly nebo mohou v budoucnu vyvinout svá vlastní pojetí informační politiky na poli zajisťování průchodu zákona, a jiz jsme zaznamenali případy, kdy tato jejich politika měla své dopady na občany EU a na podnikatelské subjekty EU. Mohou se objevit téz otázky reciprocity. A mozná bude zapotřebí hledat multilaterální řesení na specializovaných fórech. Rovněz bude třeba patřičně vzít v úvahu dopad této politiky EU na státní příslusníky třetích zemí, aby bylo zajistěno, ze jednak nedojde k poskození spolupráce s těmito zeměmi na poli zajisťování průchodu zákona a téz ze budou práva občanů respektována bez diskriminace.

Tato politika nejprve orgánům činným v prosazování zákonnosti zpřístupní údaje a informace, které jsou potřebné a relevantní pro předcházení terorismu a jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti a jimi působenému ohrození i pro boj s nimi [2]. Za druhé podpoří vytváření a vyuzívání kvalitních zpravodajských informací o trestné činnosti na úrovni EU, které budou orgánům a úřadům při politických rozhodnutích a při zajisťování průchodu zákona pomáhat účinně s touto trestnou činností bojovat. Za třetí podpoří budování důvěry mezi oprávněnými sluzbami. Při budování této politiky budou téz vzaty v úvahu ostatní úseky politiky Společenství a nástroje, které má Společenství při prosazování zákonů k disposici; zejména bude tato politika plně respektovat základní práva.

[2] Pro účely tohoto Sdělení výraz "údaje" nebo "informace" označuje "údaje, informace a tajné zpravodajství", není-li uvedeno jinak; výraz "tajné zpravodajství" se vztahuje na "zpravodajské informace týkající se trestné činnosti".

Tato informační politika musí vzít v úvahu následující prvky:

* Náročný úkol zajistění bezpečnosti nezbytně vyzaduje společnou a sladěnou akci bezprecendentního rozměru; jejími aktéry jsou orgány jednotlivých států činné při prosazování zákonnosti, vlády států, instituce evropské výkonné i zákonodárné moci a dalsí orgány na evropské úrovni i v sirsím mezinárodním kontextu.

* Náročný úkol zajisťování lidských práv znamená jednak nalézt tu správnou rovnováhu mezi masivní ochranou údajů a patřičným respektem vůči jiným základním právům a jednak vysoce výkonné vyuzívání informací spadajících do oblasti zajisťování průchodu zákona s cílem chránit zásadní veřejné zájmy jako bezpečnost státu a zajisťovat předcházení trestné činnosti i její odhalování a stíhání.

* Na úseku technologie je zapotřebí mít kompatibilní informační systémy chráněné proti nezákonnému přístupu a vybavené vhodnou ochranou údajů, včetně sledování a dohledu nad zpracováním dat a včetně setření podrobovaných auditorské kontrole. Zvysování odolnosti informačních technologií proti ovlivňování trestnou činností by mělo odhalit jejich slabiny a přílezitosti pro průnik zločinných činností a mělo by soustředit pozornost na analýzu dat, například na posuzování rizik a profilování.

* Pro usnadnění účinné spolupráce budou uplatňovány jednotné standardy pro sběr a shromazďování údajů, jejich ukládání a uchovávání, analýzu a výměnu, které zajistí kritickou podporu procesu budování důvěry mezi pověřenými sluzbami jak na úrovni jednotlivých států, tak i na úrovni EU.

* Realizace vícestupňového přístupu si nezbytně vyzádá trvalou spolupráci při uskutečňování dlouhodobých akcí.

KAPITOLA II - ZLEPŠOVÁNÍ PŘÍSTUPU K ÚDAJŮM A ZAVÁDĚNÍ ZPRAVO-DAJSKÉHO PŘÍSTUPU K PROSAZOVÁNÍ PRŮCHODU ZÁKONA NA ÚROVNI EU

2.1. Strategické cíle

Cílem tohoto Sdělení je zalozit informační politiku EU na úseku zajisťování průchodu zákona, která přispěje k uskutečnění cílů vymezených článkem 29 Smlouvy o Evropské unii, a to tím, ze zajistí lepsí informace a jejich přenos zabezpečenými kanály pro stávající spolupráci na úseku prosazování zákonnosti a polozí základy účinného zajisťování průchodu zákona na základě zpravodajských informací na místní, celostátní i celoevropské úrovni, podpořené nezbytným budováním důvěry. Součástí tohoto plánu vytváření politiky jsou právní, technické a organizační akce, které ve svém úhrnu poskytnou orgánům činným na úseku prosazování zákonnosti určitý rámec pro spolupráci, jehoz cílem bude zprostředkovávat přístup k údajům, které jsou pro zajisťování průchodu zákona relevantní, usnadňovat jejich zpracování a produkovat zpravodajské informace o trestné činnosti.

V podrobnějsím pohledu má mít zamýslená informační politika tyto výstupy:

* optimalizovat přístup k informacím s cílem podporovat stězejní činnosti směřující k prosazování zákonnosti a téz produkovat zpravodajské informace o trestné činnosti;

* zajisťovat, aby relevantní údaje produkované pro jiné účely nez je zajisťování průchodu zákona byly pro tyto účely k disposici, pokud to bude vhodné, potřebné a přiměřené sledovaným konkrétním a legitimním cílům [3];

[3] Legislativní návrh o uchovávání údajů předlozily čtyři členské státy na zasedání Rady JHA v dubnu 2004. Komise předpokládá, ze k tomuto tématu proběhnou otevřené konsultace.

* vytvořit jednotné horizontální standardy, resp. tam, kde tyto jiz existují, podpořit jejich účinné vyuzívání na úseku přístupu k údajům, vydávání povolení, utajení informací, spolehlivosti, zabezpečení a ochrany dat, jakoz i uplatnit standardy interoperability pro databáze jednotlivých států a mezinárodní databáze;

* vytvořit dohodnuté formy resp. formáty zpravodajských informací na pomoc rozhodování na politické i operační úrovni a podporovat vývoj a vyuzívání ekvivalentních postupů analýzy např. zločinných sítí, ohrození trestnou činností, rizik a profilů, které by bylo dále podpořeno vyhodnocováním hospodářských skod;

* vytvořit základ, na kterém bude mozno stanovovat priority shromazďování a analýzy informací v celé EU a následně volit takový způsob jednání, který bude nejpříhodnějsí pro předcházení terorismu, jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti a jimi vyvolaným ohrozením i pro boj s nimi v rámci stanovených priorit;

* zprostředkovávat a usnadňovat společně vedené a koordinované akce zaměřené na prosazování zákonnosti s cílem účinně a vhodnými způsoby předcházet terorismu, jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti a jimi vyvolaným ohrozením a tyto vysetřovat nebo rozrusovat.

Zlepsený přístup k údajům, informacím a zpravodajství podpoří prosazování zákonnosti v kazdém členském státě a na celoevropské úrovni, aby bylo mozno předcházet terorismu, jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti i jimi vyvolaným ohrozením. Přidaná hodnota se jestě zvýsí, budou-li prováděny metodické rozbory těchto údajů, aby z nich mohlo vznikat prvotřídní zpravodajství o trestné činnosti. Na podporu prosazování průchodu zákona vedeného na základě zpravodajských informací na úrovni EU by měly být přijaty určité minimální standardy pro zpravodajské systémy o trestné činnosti vedené v jednotlivých státech, coz umozní kompatibilní vyhodnocování rizik na celoevropské úrovni.

2.2. Stězejní prvky efektivního přístupu k údajům a informacím a k jejich shromazďování, ukládání a uchovávání, analýze a výměně

2.2.1. Zásada rovnosti orgánů zajisťujících průchod zákona při přístupu k údajům

První stězejním cílem Informační politiky na úseku zajisťování průchodu zákona je zajistit volný pohyb informací mezi sluzbami činnými na poli prosazování zákonnosti, včetně organizací EUROPOL a EUROJUST. V současné době mohou orgány činné na poli zajisťování průchodu zákona vyhledávat v databázích přístupných v rámci daného státu. Avsak přístup k informacím, které jsou v drzení sluzeb činných na poli zajisťování průchodu zákona v jiných členských státech se střetává s takovými problémy, ze prakticky vzato jsou tyto databáze nepřístupné.

Cílem informační politiky je tyto informace v praxi zpřístupnit vsem institucím činným při prosazování zákonnosti v EU, včetně organizací EUROPOL a EUROJUST, aby jim pomáhaly při výkonu jejich funkcí a v souladu se zákonem.

Zásada, kterou tato Informační politika zavádí, aby se vyřesily problémy uvedené v předcházející kapitole, je zásada "práva na stejný přístup k údajům". To by orgánům, institucím a úředníkům činným v EU na poli prosazování zákonnosti poskytlo rovnocenná práva přístupu k údajům a databázím uchovávaným v jiných členských státech EU za podmínek srovnatelných s těmi, které mají orgány a instituce činné při prosazování zákonnosti v daném členském státě. Z tohoto práva vyplývá závazek umozňovat úředníkům z jiných členských států činným při prosazování zákonnosti přístup za stejných podmínek jako úředníkům činným při prosazování zákonnosti v daném členském státě.

To v sobě zahrnuje závazek členských států postupovat v rámci modelu EU, který řesí problémy jako je synchronizace při posuzování ohrození na základě jednotné metodiky a poskytování soustavné podpory vyuzívání odvětvových studií zranitelnosti k posuzování ohrození.

Podle zásady rovného přístupu se uznává, ze:

- zodpovědnost za bezpečnost Unie a jejích občanů je společná,

- členské státy jsou na sobě vzájemně závislé při prosazování zákonnosti s cílem předcházet terorismu a jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti, bojovat s nimi a zvládat ohrození jimi působená;

- orgány činné při prosazování zákonnosti v jednom členském státě plní podobné úkoly a mají stejnou potřebu informací jako obdobné orgány v jiných členských státech;

- orgány činné při prosazování zákonnosti postupují zákonným způsobem, jestlize si opatřují údaje nebo je vyhledávají v databázích při výkonu svých povinností a v mezích stanovených jednotnými standardy ochrany a zabezpečení údajů.

Zásadně by zmiňované právo na stejný přístup nemělo snizovat účinnost stávajících nástrojů vzájemné právní pomoci. Jakékoliv potenciální právní dopady bude třeba podrobit pečlivé analýze.

Průhledné a přímočaré podmínky přístupu k potřebným a relevantním informacím pro vsechny orgány a instituce činné v EU na poli prosazování průchodu zákona by měly být vytvářeny na základě jednotných standardů, včetně standardů pro ochranu a zabezpečení údajů. Členské státy za vytvoření těchto podmínek ponesou zodpovědnost. Bude vytvořen systém sledování postupu realizace, jakmile během inventarizační akce budou vyjasněny uvedené podmínky přístupu (viz odstavec 2.2.2).

S těmi hlavními překázkami výměny informací mezi orgány a institucemi činnými na poli zajisťování průchodu zákona je mozno se účinně potýkat pouze na základě pevného odhodlání členských států k podniknutí konkrétních opatření zaměřených na sestavení Evropského modelu zpravodajství o trestné činnosti (viz odstavec 2.3).

Cílem Evropské informační politiky je zavést zásadu práva na stejný přístup k potřebným a relevantním údajům a informacích pro vsechny orgány a instituce činné v EU na poli zajisťování průchodu zákona. Komise spolu se členskými státy prosetří, jaké překázky zde existují, a na tomto základě posoudí, zda bude vhodné předlozit Radě a Evropskému parlamentu legislativní návrh ohledně jejího zavedení.

2.2.2. Stanovení rozsahu podmínek přístupu

Komise navrhuje provést na základě stávajících informací a téz na základě informací k tomuto účelu poskytnutých členskými státy komplexní inventarizační akci s cílem zmapovat následující prvky:

- jaké údaje resp. databáze jsou přístupné orgánům činným na poli zajisťování průchodu zákona v členských státech a k jakým je mozno se dostat v zahraničí, včetně rejstříkových databází (obsah);

- jaký účel má dotyčná databáze (definice účelu);

- jaký druh orgánů činných při prosazování zákonnosti má k těmto údajům přístup (uzivatelé);

- za jakých podmínek mají tyto orgány přístup k těmto údajům a databázím (přístupový protokol);

- jaké technické pozadavky platí pro přístup k těmto údajům a databázím (technické protokoly);

- jak často se vyskytují dotazy na tyto údaje a jak často se vstupuje do těchto databází (relevance);

- které údaje nebo databáze jsou pro orgány činné na poli zajisťování průchodu zákona zajímavé, ale nejsou jim přístupné; jaká opatření se uplatňují na ochranu těchto údajů (stanovení rozsahu potřeb).

Záměrem Komise je:

- rozběhnout zmíněnou inventarizaci do konce roku 2004, s cílem určit rozsah, potřeby a omezení platná pro přístup orgánů činných při prosazování zákonnosti k údajům a databázím.

- zahájit studii zaměřenou na právní ustanovení, podmínky včetně řesení IT k zajistění přístupu k údajům (ne)týkajícím se zajisťování průchodu zákona a postupy na úseku ustanovení spjatých s ochranou a zabezpečením údajů.

2.2.3. Shromazďování údajů

Orgány činné při prosazování zákonnosti v EU vyuzívají rozličných přístupů ke shromazďování údajů a informací a k jejich zařazování do kategorií. V současné době neexistuje zádné jediné fórum pro zatřiďování stupně utajení různých informačních zdrojů.

Tím prvním a nejpřednějsím zdrojem informací je sběr a shromazďování údajů, které mají správy sluzeb činných při prosazování zákonnosti. Přístup k údajům, které nejsou shromazďovány pro účely zajisťování průchodu zákona, představuje dalsí politický problém. Vyzaduje to siroce pojaté a otevřené konsultace se vsemi zainteresovanými subjekty, neboť to můze mít své důsledky pro provozovatele a uzivatele i pro komunitární legislativu a politiku.

Základnu pro účinné řízení přístupu by zajistil určitý systém správy vsech různých přístupových privilegií, např. jednotné Evropské standardy pro vydávání oprávnění pro přístup k utajovaným informacím, společný systém uzivatelských přístupových profilů pro správo četných přístupových práv a hodnověrný způsob registrace oprávněných uzivatelů (srv. uzivatelské účty). Téz by bylo mozno vyuzívat uzivatelských profilů pro soustavné sledování a pro kontrolu přístupu k datům a jejich zpracování, které by mohly být uchovávány v systémech sledování přihlásených uzivatelů a provedených kontrol.

Záměrem Komise je uskutečnit studie na podporu zpracování legislativních a nelegislativních iniciativ ve vztahu k minimálním standardům, které by platily pro sběr a shromazďování dat; jednotných procedurálních standardů pro zatřiďování dat podle stupně utajení a spolehlivosti; společných standardů pro povolování přístupu k utajovaným informacím a uzivatelských přístupových profilů.

Dále bude Komise organizovat konsultace a víceoborové semináře v rámci Fóra EU pro prevenci organizované trestné činnosti, kde by se mělo jednat o partnerstvích státních a soukromých subjektů a zejména o přístupu k údajům, které nejsou shromazďovány pro účely prosazování zákonnosti.

2.2.4. Výměna a zpracování údajů

Vedle různých způsobů přístupu k údajům a do databází na základě zásady stejného přístupu je dalsí mozností, jak zlepsovat zpřístupnění stávajících údajů a databází, jejich napojování do sítí nebo vytváření ústředních databází. V této souvislosti Evropská rada [4] vyzvala Komisi, aby "předlozila návrhy na zlepsení interoperability mezi evropskými databázemi (SISII, VIS a EURODAC) s cílem vytězovat v rámci jejich jednotlivých právních a technických vymezení jejich přidanou hodnotu pro předcházení terorismu a pro boj s ním" [5]. Zvýsená interoperabilita bude muset brát patřičné ohledy na platná právní ustanovení o ochraně údajů.

[4] Deklarace o boji s terorismem vydaná zasedáním Evropské rady dne 25. března 2004

[5] Na toto téma bude připraveno samostatné sdělení Komise.

Podle názoru Komise bude do budoucna jediným schůdným řesením vytvoření interoperabilních a vzájemně propojených systémů EU. Koncepčně komplexní architektura IT, která zajistí integraci propojení v rámci států, na úrovni EU i v mezinárodním měřítku, nabízí v dlouhodobém pohledu značné úspory, synergické účinky a politické přílezitosti, a to jak v oblasti zpravodajství zaměřeného na trestnou činnost, tak i v sirsím kontextu vyvíjející se Celoevropské bezpečnostní strategie.

Měl by být formulován vícestupňový přístup zalozený na vytvoření harmonizovaných formátů kódování dat a přístupových formátů vhodných pro různé systémy. Při počátečních konsultacích se zúčastněnými subjekty, které vedla Evropská komise [6], jiz byla zjistěna řada okolností, které mohou působit jako překázky bránící sdílení informací. Sem patří zejména nedostatky na těchto úsecích:

[6] Dublinská deklarace a závěry jednání Fóra pro prevenci organizované trestné činnosti.

- společné standardy a jednotné podmínky zpracování dat;

- jednotné standardy pro zpřístupňování údajů;

- vzájemně slučitelné definice trestné činnosti a statistiky trestné činnosti;

- kompatibilní technologie IT pro vyuzití správami pověřenými prosazováním zákonnosti;

- kultura zajisťování průchodu zákona vycházející ze spolupráce, která přesahuje hranice institucí;

- spolupráce aktérů ze státního a ze soukromého sektoru;

- povědomí o jednotných pravidlech ochrany údajů a chybějící společný rámec zabezpečení dat.

Komise předpokládá, ze předlozí sdělení, ve kterém bude provedeno prozkoumání účinných způsobů, jak odstraňovat klíčové překázky zbrzďující sdílení údajů, a které podle potřeby bude podpořeno odpovídajícími legislativními iniciativami.

2.2.5. Výzkum

Současné evropské výzkumné programy řesí problém zabezpečení informací, komunikačních systémů a komunikační infrastruktury. Komise jiz posoudila potřebu urychlení přípravy Evropského programu bezpečnostního výzkumu pro zlepsení bezpečnosti evropských občanů rozběhnutím Přípravné akce bezpečnostního výzkumu [7]. Tato "Přípravná akce výzkumu na úseku bezpečnosti", která je určena na léta 2004-2006 (s rozpočtem 65 mil. EUR), by podpořila průzkumné činnosti zaměřené na komplexní Evropský program bezpečnostního výzkumu od roku 2007 a zajistila jejich financování.

[7] COM (2004) 72 v konečném znění

Terorismus a organizovaný zločin byly rozpoznány jako dvě oblasti nejvyssího zájmu vyvolávající obavy evropských občanů (80 % občanů EU označilo terorismus a organizovaný zločin za jevy, kterých se velice obávají). Stávající výzkumné programy nedostatečně pokrývají výzkumné činnosti na úseku zpravodajských systémů zaměřených na trestnou činnost nebo prosazování zákonnosti. Proto existuje potřeba definovat vedle stávajících programů jestě konkrétní výzkumné akce. Kromě toho je mozno spolufinancovat výzkumné činnosti téz v rámci programu AGIS.

- Podporovat výzkum zabezpečených a utajených komunikačních kanálů prostřednictvím programu AGIS;

- Iniciovat vývoj standardů zabezpečené výměny informací, zejména informací předávaných a sdílených orgány činnými při zajisťování průchodu zákona;

- Zahájit specifický výzkum zaměřený na vyuzití a realizaci celoevropských systém zpravodajství o trestné činnosti, včetně souvisejících společných standardů pro meta data, zabezpečené výměny údajů, modernizované nástroje pro ochranu dat, automatizovanou analýzu, posuzování hrozeb a rizik a profilovací metody.

2.3. Stězejní prvky zajistění účinné kapacity pro prosazování průchodu zákona na základě zpravodajských informací na úrovni EU

Druhým stězejním cílem Informační politiky je navrhnout kroky k zajistění vývoje koncepcí EU k prosazování průchodu zákona na základě zpravodajských informací. Zpravodajství zaměřené na trestnou činnost pomáhá pověřeným úřadům a orgánům při výkonu jejich strategických nebo operačních úkolů s cílem předcházení terorismu, jiným formám závazné nebo organizované trestné činnosti a jimi vyvolaným ohrozením i s cílem boje s nimi [8]. Zavedení Evropského modelu zpravodajství o trestné činnosti by zefektivnilo prosazování zákonnosti vedené zpravodajskými informacemi a posílilo akceschopnost na bázi spolupráce. Jeho součástí by byly otázky jako časové sladění při vyhodnocování ohrození, vycházející z jednotné metodiky, soustavná podpora posuzování ohrození na základě odvětvových studií zranitelnosti a přidělování potřebných finančních prostředků a lidských zdrojů.

[8] Zpravodajství o trestné činnosti se dělí na strategické a operační (či taktické) zpravodajství. Strategické zpravodajství umozňuje proniknout k podstatě otázky, jaké hrozby a jakou trestnou činnost je třeba řesit, a operační zpravodajství poskytuje taktické návody ohledně toho, jak se s nimi nejlépe vypořádávat a jaké priority jim přiřazovat.

Cílem Informační politiky EU na úseku prosazování zákonnosti je zpřístupnit potřebné informace zpravodajské síti EU zaměřené na trestnou činnost a vygenerovat na tomto úseku prvotřídní zpravodajské informace EU, jejichz výsledkem budou periodicky produkovaná strategická a operační hodnocení na úrovni EU. Dostupnost informačního systému Europolu téz sehraje významnou úlohu při vývoji takovéto zpravodajské způsobilosti EU.

Dále popsané kroky by měly vést k vytvoření situace, kde strategická hodnocení budou snadno dostupná činitelům s rozhodovacími pravomocemi tak, aby bylo mozno podle potřeby revidovat priority v oblasti prosazování zákonnosti. Vedle toho by tato operační hodnocení byla zpřístupněna Pracovní skupině náčelníků policejních sborů (Chiefs of Police Task Force, CPTF), kterým by poskytovala ty nejlepsí dostupné taktické znalosti pro předcházení hrozbám trestné činnosti včetně terorismu nebo pro boj s ní podle toho, jaké priority Rada stanoví.

V současnosti nejsou orgány a instituce EU činné při prosazování zákonnosti vedeny zpravodajstvím o trestné činnosti, které by postihovalo bezpečnost EU jako celku. Dnes je naléhavě zapotřebí chránit občany EU před novými bezpečnostními riziky a novými druhy ohrození. Proto je nezbytně nutné, aby rychle doslo ke zpřístupnění strategických a operačních hodnocení EU. Stejně pak by se výměna zpravodajských informací měla řídit zákonem a respektovat základní práva kazdého jedince.

Proto se počítá s následujícím dvoustupňovým přístupem:

* V krátkodobém výhledu by se kriminalistické zpravodajské sluzby měly setkávat jedenkrát měsíčně, mozná pod zástitou Europolu, k projednávání strategických a operačních hodnocení svých zemí. Europol by měl přispívat vsemi zpravodajskými informacemi, které si dokáze opatřit. Výsledné zpravodajství by mělo být shromazďováno resp. soustřeďováno a mělo by slouzit k pořizování strategických hodnocení EU například dvakrát za rok a operačních hodnocení EU vzdy jednou za měsíc. Strategická hodnocení EU by Radě umozňovala nastavení priorit na úseku prosazování zákonnosti. Pracovní skupina náčelníků policejních sborů by měla operační hodnocení předávat níze postaveným operačním úrovním v rámci společenství orgánů a institucí zajisťujících průchod zákona vzdy v dané zemi.

Ta by se v první fázi měla opírat o informace, ke kterým kriminální zpravodajství členských států a Europol mají ze zákona přístup na ¨podkladě současné legislativy, a měla by vyuzívat dostupné analytické nástroje.

* V dlouhodobějsím výhledu mohou orgány kriminálního zpravodajství jednotlivých států začít produkovat zprávy o trestné činnosti za pouzití standardizovaných analytických nástrojů na základě takových relevantních údajů o činnosti na úseku prosazování zákonnosti, kterými bude Evropská unie disponovat.

Význam Europolu by měl narůstat, neboť údaje a postupy budou "celoevropstějsí". To by mělo vést k produkování vyssí kvality zpravodajství o trestné činnosti, neboť bude probíhat standardizovaněji a tudíz bude mít zajistěno sirsí porozumění. Vztahy mezi Europolem, Radou a Pracovní skupinou náčelníků policejních sborů (CPTF) se budou muset přizpůsobovat měnícím se okolnostem. V té době jiz EU bude v situaci, kdy se dokáze prosadit na mezinárodní scéně jakozto partner osobitého charakteru a osobité kvality na úseku prosazování zákonnosti.

Komise předpokládá, ze prostuduje kroky potřebné k vytvoření systému schopného včasně produkovat spolehlivá hodnocení zalozená na zpravodajských informacích o trestné činnosti a ze předlozí zprávu Radě do konce roku 2005.

Rada bude stanovovat priority na základě strategických hodnocení zpracovávaných Skupinou pro kriminální zpravodajství. Takové operační hodnocení by mělo poskytovat moznost zajisťovat specifické výstupy, např. zadrzování osob, zabavování nebo propadání majetku získaného trestnou činností nebo cílené akce zaměřené na rozbití určité zločinecké skupiny.

Bězně uzívané zpravodajské postupy by měly být upraveny do takové formy, aby byly vhodné pro pouzití nejen obecně na úrovni EU, nýbrz aby téz mohly řesit specifické mezinárodní nebo regionální zálezitosti (např. Pracovní skupina Baltického moře pro boj s organizovaným zločinem). Evropská komise a Europol by měly uskutečnit studii různých postupů, které ve zpravodajství zaměřeném na trestnou činnost vyuzívají orgány členských států, a do konce roku 2005 navrhnout celoevropskou analytickou metodiku kriminálního zpravodajství. V napojení na to by bylo mozno pozádat CEPOL o sestavení náplně skolení, kde by se analytici trestné činnosti učili těchto postupů vyuzívat, a pracovníci vyssích stupňů řízení by se učili co nejlépe vyuzívat operačních hodnocení. Jednotně vyuzívané analytické postupy [9] by měly produkovat výsledky pouzitelné k sestavování strategických a operačních hodnocení EU.

[9] K těmto postupům patří analýzy na těchto úsecích: dosahované výsledky, struktury trestné činnosti, kriminální trhy, zločinecké sítě, rizika (i sama o sobě vyuzívaná jako nástroj řízení), cílové profily (často nazývané "profilování"), profily nezákonného podnikání, a demografické a sociální trendy.

- Myslenky obsazené v tomto Sdělení by mohla podpořit Rada tím, ze podnikne vhodná opatření k jejich realizaci.

- Pod zástitou Europolu by představitelé agentur kriminálního zpravodajství členských států měli shromázdit strategická a operační hodnocení ze svých států.

- Rada by mohla členské státy vyzvat, aby zpravodajství zpřístupnily Europolu a aby Europol pověřily vypracováním komplexního posouzení stávajících ohrození. Orgánům celních správ a hraniční kontroly by mohla být vydána instrukce, aby produkci svého zpravodajství koordinovaly s Europolem.

- Měly by být rozpracovány jednotné definice statistik trestné činnosti a standardy pro podávání hlásení a zpráv.

- Měly by být vyvinuty společné analytické postupy určené pro produkci zpravodajství na úrovni EU, mozná pod zástitou Europolu.

2.4. Budování důvěry

Třetím klíčovým cílem Informační politiky je přispívat k budování důvěry mezi evropskými institucemi činnými na poli zajisťování průchodu zákona a mezi jejich úředníky a partnery vytvořením společné platformy sdílených hodnot, standardů a politických orientací.

Zavádění společných standardů má klíčový význam pro vytváření důvěryhodného prostředí pro sběr a shromazďování, zpřístupňování a výměny informací (viz zejména oddíl 2.2). Společné standardy pro přístup k údajům a pro zpracování dat, jakoz i kompatibilní metodiky na úsecích vyhodnocování ohrození, rizik a profilů, poskytnou nezbytnou základnu pro účinné sdílení informací a zpravodajství na strategické i na operační úrovni. Tato opatření budou účinná jen tehdy, pokud bude existovat trvalá politická podpora realizaci jednotného prostoru prosazování zákonnosti v celé EU, zakládající se na vzájemně slučitelných systémech kriminálního zpravodajství jednotlivých států, které společně vytvoří koncepčně sjednocený model celoevropského kriminálního zpravodajství.

Proto je třeba vybudovat formální a neformální pracovní vztahy, aby tento systém mohl fungovat. K rozvoji těchto aspektů přispěje skolení pracovníků orgánů činných při prosazováni zákonnosti vedené tak, aby společně a jednotně chápali kriminální zpravodajství stejným způsobem. V tomto kontextu by významnou úlohu měl sehrát CEPOL, a to zejména tím, ze

- sestaví kurzy pravidelného skolení pro potenciální budoucí pracovníky na rozhodovací úrovni a pro pracovníky vrcholového řízení;

- rozpracuje modelové osnovy resp. náplň skolení o zálezitostech celoevropského kriminálního zpravodajství na úrovni jednotlivých států pro vedoucí pracovníky střední úrovně;

- uskuteční opatření zaměřená na skolení věnované vsem prvkům informační politiky EU.

Dalsí opatření by měla posilovat snahy o vytváření sítí, včetně těch, které vyuzívají stávajících nástrojů jako jsou vzájemná hodnocení, účelové projekty v rámci programu AGIS nebo činnosti prováděné pod patronátem Fóra pro prevenci organizované trestné činnosti.

Konečně by měly být brány patřičné ohledy na úlohu institucí dohledu jednotlivých států nad informacemi, neboť tyto instituce přispějí k vytváření potřebných záruk na podporu dodrzování práva a budou zajisťovat účinnou demokratickou kontrolu.

Opatření směřující k budování důvěry a jistoty i metody jejich provádění mají zásadní význam (jednotné standardy a metodiky). Komise hodlá předlozit své návrhy do konce roku 2005.

Soubězně by Rada mohla vyzvat CEPOL k zahájení prací na sestavení jednotných osnov skolení funkcionářů zpravodajských sluzeb.

KAPITOLA III - LEGISLATIVNÍ INICIATIVY PROPOJENÉ S TÍMTO SDĚLENÍM

Komise bude nadále rozvíjet politiku včetně legislativních iniciativ v souvisejících oblastech ochrany osobních údajů v rámci třetího pilíře a vyuzívání informací o cestujících pro účely prosazování zákonnosti, přičemz v tomto posledním zmíněném případě bude postupováno ve shodě se zásadami vytyčenými ve Sdělení Komise z prosince 2003 [10].

[10] COM (2003) 826 v konečném znění ze dne 16. 12. 03 o přenosu údajů o jménech cestujících v letecké dopravě (Transfer of Air Passenger Name Record, PNR). Globální přístup EU.

Návrhem Rámcového rozhodnutí o ochraně údajů budou vytvořeny jednotné standardy pro zpracování osobních údajů vyměňovaných podle ustanovení Hlavy VI Smlouvy o Evropské unii s cílem zajistit zmocnění pro přístup policie a soudních orgánů k veskerým relevantním údajům týkajícím se prosazování zákonnosti při dodrzování základních práv. Tímto Rámcovým rozhodnutím by mělo dojít k vytvoření jediného a vseobecného rámce ochrany údajů pro účely spolupráce vedené s cílem předcházet zločinné činnosti i ohrození bezpečnosti a tyto odhalovat, vysetřovat a stíhat. Vytvoří se tím rámec pro konkrétnějsí ustanovení obsazená v různých právních nástrojích přijímaných na úrovni EU a dále se zmensí praktické rozdíly ve vyměňování informací mezi členskými státy navzájem na jedné straně a členskými státy a třetími zeměmi na straně druhé, přičemz do tohoto rámce zároveň bude zabudován mechanismus zajisťující ochranu základních práv.

***