SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU - Evropská unie a Irák - Rámec pro angazovanost

I. Úvod

Toto sdělení reaguje na pozadavek Evropské rady konané 16. a 17. října 2003 na vypracování strategie vztahů Evropské unie s Irákem a přispívá ke strategickému partnerství EU s oblastí Středozemního moře a Středního východu. Sdělení si klade za cíl dát základ pro diskusi s budoucí svrchovanou vládou Iráku a s celou iráckou společností. Iráckému lidu, který léta trpěl řadou válek, sankcemi a krutým autoritářským rezimem, chce vyjádřit snahu Evropské unie o vytvoření bezpečného, stabilního a prosperujícího Iráku, který zije v míru se svými sousedy a je začleněn do mezinárodního společenství.

Sdělení je přijímáno v době naprosté nejistoty vládnoucí po válce v roce 2003, která kazdodenně souzí obyvatele Iráku a brzdí politickou, hospodářskou a sociální obnovu země. Jmenování nové prozatímní irácké vlády a přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546 ze dne 8. června 2004 potvrzující předání plné odpovědnosti a pravomocí Iráčanům ke 30. červnu 2004 a posilující úlohu OSN je vsak pro EU přílezitostí, aby podpořila irácké úsilí o nové nasměrování země.

Toto sdělení analyzuje základní zájem EU o větsí angazovanost v Iráku a stanoví střednědobé cíle pro rozvoj vztahů EU-Irák. Obsahuje argumenty, ze Evropská unie by měla nabídnout rámec umozňující postupné utuzování vztahů EU-Irák v souladu v pokrokem dosazeným v oblasti politiky a bezpečnosti. EU musí být připravena přezkoumat svůj přístup podle skutečného vývoje situace.

II. Evropská unie a Irák

Během 24leté existence rezimu Saddáma Hussajna neměla EU s Irákem ani politické ani smluvní vztahy a její úloha se omezovala na zavádění sankcí Rady bezpečnosti OSN. EU vsak hrála významnou úlohu v oblasti humanitární. Od roku 1992 bylo Evropské společenství (ES) největsím jednotlivým poskytovatelem humanitární pomoci Iráku, a to po Organizaci spojených národů (OSN). I obchodní styky EU-Irák byly významné, předevsím pak v oblasti energetiky.

Řada členských států EU se navíc podílela na zajisťování bezpečnosti a doplňovala tak úsilí EU po válce v roce 2003, jez se soustředilo na humanitární pomoc a politickou a finanční pomoc pro nastartování obnovy země. Počátkem roku 2003 vyčlenilo ES 100 milionů eur pro Úřad pro humanitární pomoc (ECHO) na humanitární pomoc Iráku a členské státy přislíbily přes 731 milionů eur. Po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483 dne 22. května 2003 zrusila EU sankce proti Iráku.

Dárcovská konference konaná 23. a 24. října 2003 v Madridu zahájila mnohostranné úsilí o obnovu Iráku. EU na konferenci včetně příspěvku ES přislíbila jako celek přes 1,25 miliardy eur. Konference rovněz uvítala záměr OSN a Světové banky zřídit svěřenecký fond více dárců pro Irák - Mezinárodní fond pro obnovu Iráku (International Reconstruction Fund Facility for Iraq).

Rozsah pomoci EU se od října 2003 rozsiřuje. Humanitární potřeby obyvatelstva se snizují a zdroje na obnovu tak doplňují práci v humanitární oblasti při rekonstrukci základních veřejných sluzeb a zahrnují i poskytování zaměstnanosti, snizování chudoby a posilování iráckých institucí a správy. Pomoc ES je zaměřena i na podporu úlohy OSN v oblasti politiky a při rozvoji irácké občanské společnosti a demokratických institucí. EU od roku 2003 poskytla Iráku z rozpočtu ES pomoc ve výsi 305 milionů eur [1].

[1] 100 milionů eur bylo věnováno na humanitární činnosti v roce 2003, 200 milionů eur bylo přislíbeno na obnovu v letech 2003-04 a dalsí 2 miliony eur byly poskytnuty v roce 2003 na odminování. ECHO snízil svůj původní odhad pro Irák na rok 2004 na 3 miliony eur. Dalsí prostředky lze vsak vyčlenit na nové naléhavé humanitární potřeby. Viz http://europa.eu.int/comm/world/iraqsit/reconstruct/index.htm pro dalsí informace o zdrojích a určení pomoci ES Iráku v letech 2003-2004.

Zájem EU o bezpečný, stabilní, demokratický a prosperující Irák

EU má velký zájem na spolupráci s Irákem při obnově jeho politických a právních institucí, reformě hospodářství a ozivení občanské společnosti. Mj. se jedná o tyto zájmy:

* Základní zájem na úspěsném politickém přechodu při budování stabilní, pluralitní demokracie spočívající na ústavě zaručující právní stát, dodrzování lidských práv a základních svobod. Lidu Iráku to dá naději a pomůze to zajistit územní celistvost a vnitřní bezpečnost Iráku.

* Stejný zájem je i na pomoci při podpoře hospodářského růstu a diverzifikace, snizování chudoby a nezaměstnanosti a zvysování zivotní úrovně iráckého obyvatelstva. Fungující, konkurenceschopná a diverzifikovaná trzní ekonomika, obnova irácké infrastruktury, zvlástě pak propojení irácké dopravní sítě s celoevropskými dopravními koridory, a hospodářská integrace Iráku v rámci regionu pomohou zlepsit rovnoměrnost rozlození blahobytu ve společnosti, snízí zranitelnost Iráku vůči vnějsím otřesům a vytvoří potenciál pro vzájemně výhodné vazby mezi EU a Irákem v oblasti obchodu a investic, lidských vztahů a kulturních svazků. Stabilita a vyssí prosperita by měly rovněz usnadnit dobrovolný návrat iráckých uprchlíků z Evropy a posílit sociální a profesní vazby mezi státy EU a Irákem.

* Dalsí zájem je na mozném přínosu Iráku k bezpečnosti a stabilitě regionu. Konec rezimu Saddáma Hussajna je přílezitostí k překonání regionálního napětí. Irák zijící v míru se svými sousedy a regionem rovněz přispěje k dosazení cílů stanovených v Evropské bezpečnostní strategii. Vznik stabilního a demokratického Iráku znamená potenciální přínos i pro kandidátskou zemi na členství v EU, Turecko.

* Silný zájem na vybudování spravedlivého, transparentního a nediskriminačního právního rámce v Iráku. Předvídatelnost a právní jistota jsou předpoklady pro významné investice, které tato země potřebuje, v neposlední řadě v odvětví energetiky. Vzhledem k významnému přínosu Iráku pro zabezpečení dodávek energie a moznostem vzájemných výhod ze zvýsené tězby ropy a zemního plynu v Iráku, má na rovných podmínkách pro investice a sblizování předpisů v oblasti energetiky velký zájem jak EU tak Irák.

III. Cíle v oblasti rozvoje vztahů EU a Iráku

Pro stabilitu a prosperitu Iráku je nutná nejenom podpora EU, ale i společné úsilí mezinárodního společenství a předevsím pak samotných Iráčanů. EU by se proto měla angazovat u nové irácké správy a irácké společnosti při diskusi o tom, jakou úlohu by podle nich měla EU hrát v Iráku a postupně, s pokračujícím procesem přechodu, rozvinout svou přítomnost a angazovanost v Iráku. Cílem by mělo být polození základů pro siroké vzájemně výhodné vztahy ve střednědobém horizontu. EU by v diskusi s Irákem mohla navrhnout zaměření střednědobé strategie na následující cíle:

- Rozvoj bezpečného, stabilního a demokratického Iráku, který má parlament a vládu volené podle ústavy zaručující dodrzování lidských práv a základních svobod vsech obyvatel Iráku.

- Vybudování otevřené, stabilní, udrzitelné a diverzifikované trzní ekonomiky a společnosti jako základu pro bezpečnost lidí, hospodářský růst, tvorbu zaměstnanosti a snizování chudoby se zdroji na podporu spravedlivého hospodářského a sociálního vývoje.

- Hospodářské a politické začlenění Iráku v rámci regionu a otevřeného mezinárodního systému.

Bezpečný, stabilní a demokratický Irák

Irák má nyní přílezitost zbavit se minulosti v podobě autoritářského řízení a vybudovat stabilní demokratické instituce zaručující práva vsech Iráčanů, včetně zen a etnických, nábozenských a kmenových mensin. Základem úspěchu politického vývoje bude řesení takové problematiky, jako je úloha nábozenství ve státě, účinná bezpečnost pod demokratickou kontrolou a uspořádání vztahů mezi správou provincií a centrální správou. Budování demokratických institucí bude vyzadovat rovněz národní usmíření a dosazení konsensu.

Jak potvrzuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546, bude OSN čerpat ze svých rozsáhlých zkuseností z předválečného Iráku a z práce započaté zvlástním vyslancem OSN Sergio de Mello před loňským tragickým útokem na ústředí OSN v Bagdádu, v které pokračuje zvlástní vyslanec Lakhdar Brahimi tak, aby OSN zastávala klíčovou úlohu v pomoci Iráčanům při zvládání politického přechodu. EU by proto měla pokračovat v podpoře této vedoucí úlohy OSN a zajistit řádnou koordinaci akcí na pomoc Iráku s touto organizací.

Vzhledem k vlastním úspěsným zkusenostem EU při podpoře přechodu od autoritářského systému vlády k systému zalozenému na demokracii i k různorodým zkusenostem členských států s federativním a decentralizovaným uspořádání, by EU mohla:

- Přivítat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1546, která potvrzuje svrchovanost prozatímní irácké vlády po 30. červnu 2004, a pomoci s jejím prosazováním.

- Navázat dialog s budoucími orgány Iráku s cílem prokázat podporu EU politickému a ústavnímu procesu.

- Stanovit priority pomoci EU v oblasti voleb, dobré správy věcí veřejných, rozvoje irácké občanské společnosti a ochraně a prosazování lidských práv.

- Zvázit rozsíření pomoci a zahrnout opatření na podporu bezpečnosti, předevsím při zajisťování právního státu, spravedlnosti a reformy bezpečnostního sektoru.

Otevřená, udrzitelná a diverzifikovaná irácká trzní ekonomika

Hospodářství Iráku bylo az do roku 2003 charakteristické rozsáhlými vládními zásahy, a to jak přímo, prostřednictvím státních podniků, tak nepřímo, prostřednictvím rozsáhlého systému právních předpisů, cenových omezení a dotací. Hlavním hnacím prvkem hospodářství byl státem ovládaný ropný průmysl. Ten je třeba v krátkodobém výhledu rychle rozvinout, aby bylo mozno financovat obnovu. Ze střednědobého hlediska se vsak Irák musí vypořádat s trojím přechodem k hospodářství vycházejícímu z mírového rozvoje, fungující trzní ekonomiky a udrzitelných zdrojů domácích příjmů.

V Iráku je siroce rozsířená chudoba a nezaměstnanost, jez jsou zdrojem politického a sociálního napětí. Zásadní jsou opatření ke zmírnění sociálních dopadů reforem, jez jsou nezbytné pro zvýsení zivotní úrovně ve střednědobém horizontu, předevsím ve vztahu k liberalizaci cen, restrukturalizaci státních podniků a veřejných sluzeb. Z krátkodobého hlediska bude nezbytné vytvořit účinnou záchranou sociální síť, vyvinout úsilí ke zvýsení zaměstnanosti vyuzitím schopností místní lidí v projektech rekonstrukce [2] a vyrovnat regionální nerovnováhu zdrojů. Ve střednědobém výhledu je třeba vyřesit otázku ústavního rámce rozdělování iráckých výnosů z ropy.

[2] Např. obnova výroby a rozvodu elektřiny a dalsí nezbytné infrastruktury.

Předpokladem opětovné finanční zivotaschopnosti Iráku a udrzitelné hospodářské a sociální obnovy je řesení jeho vnějsího dluhu, jenz se v současnosti odhaduje na 120 [3] miliard USD; konečná dohoda Pařízského klubu bude mít nejspíse rozsáhlé dopady na vsechny aspekty hospodářské aktivity Iráku. Pařízský klub věřitelských národů se zavázal vypracovat řesení v roce 2004, ale obdobné zacházení bude nutné i u institucionálních věřitelů mimo tento klub a u soukromých věřitelů. Snízení finanční zátěze Iráku vyzaduje rovněz kroky k řesení stavu nároků poskytnutých Kompenzační komisí OSN po první válce v Perském zálivu, a nároků které nejsou dořeseny.

[3] Bez pozadavků přiznaných Kompenzační komisí OSN.

EU má rozsáhlé zkusenosti z práce s ekonomikami v transformačním procesu i vlastní zkusenosti ze spojení sociální soudrznosti s budováním pevných trzních institucí, liberalizací a integrací. Má také rozsáhlý vnitřní trh, který je schopen absorbovat irácké zbozí a sluzby. V této souvislosti by EU mohla:

- Podpořit řesení iráckého vnějsího dluhu vypracováním společného stanoviska a doporučení k podmínkám hospodářské politiky.

- Pokračovat v pomoci ES při rozvoji schopností a mozností iráckých správních a hospodářských institucí v transformační problematice, předevsím při tvorbě funkční celní správy, jez by umoznila uplatnit vseobecný systém preferencí (GSP).

- Pomoci Iráku s rozvojem soudnictví a rámce zákonných předpisů a nařízení s cílem podpořit mezinárodní investice, včetně energetiky, a potlačit korupci, organizovaný zločin a kriminalitu.

- Zdůraznit nutnost řesení problematiky nezaměstnanosti a chudoby, pomoci se zřízením účinné záchranné sítě a řesením regionální nerovnováhy při rozdělování zdrojů.

- Zdůraznit, ze významné nerostné bohatství Iráku je třeba vyuzít na podporu těchto úkolů, na diverzifikaci iráckého hospodářství, tvorbu zaměstnanosti, budování nezbytného fyzického, institucionálního a lidského kapitálu a na snízení rozdílů v příjmech.

Mírové souzití Iráku se sousedy a jeho začlenění do mezinárodního společenství

Transformační proces Iráku je přílezitostí k řesení legitimních bezpečnostních zájmů jednotlivých aktérů v regionu a k zajistění toho, ze nově vznikající politický řád v Iráku bude sousedními státy pozitivně vnímán. Jedná se rovněz o rámec, v němz Irák, Rada pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Írán mohou vyjadřovat názory na to, jak má region zvládat společnou hospodářskou problematiku. Pokrok transformačního procesu by měl rovněz předznamenat úsilí Iráku na cestě k významnějsí úloze v mezinárodních politických a hospodářských otázkách a zvýsit jeho účast v mezinárodních uskupeních.

Rozhodnutí sousedů Iráku uspořádat po válce z roku 2003 společné fórum (setkání sousedů - Neighbours' Meetings) pro diskusi o situaci v Iráku je důkazem společného pochopení mozností při zintenzivnění spolupráce v rámci regionu. Z dlouhodobého hlediska můze být mechanismem pro zvýsenou stabilitu v sirsím regionu a řesení existujících regionálních rozporů postupné zřízení politicko-ekonomického rámce regionální spolupráce, snizování napětí a postupný přechod ke spolupráci v oblasti bezpečnosti.

Těsná spolupráce s iráckými sousedy, vlastní historie poválečného usmíření i úsilí o podporu regionální integrace, to vse je zdrojem rozsáhlých kontaktů, zkuseností a odborných znalostí EU, jez mohou být přínosem pro Irák a celý region v sirsím slova smyslu. V souladu se zásadami stanovenými v dokumentu Strategické partnerství EU s oblastí Středozemního moře a Středního východu a v souladu s podporou, kterou jiz EU poskytla přihlásce Iráku na statut pozorovatele ve Světové hospodářské organizaci (WTO) by EU mohla:

- Vyuzít svého vlivu a stávajícího dialogu se zeměmi regionu, zejména pak sousedy Iráku, k podpoře konstruktivní angazovanosti v Iráku a zintenzivnění spolupráce uvnitř regionu.

- Vyzvat Irák k účasti na Strategickém partnerství EU s oblastí Středozemního moře a Středního východu.

- Pozitivně posoudit budoucí členství Iráku v organizaci WTO, jakmile budou splněny nezbytné podmínky v souladu s postojem EU k přihláskám dalsích zemí, včetně zemí z regionu, a podpořit jeho účast v ostatních mezinárodních uskupeních.

IV. Rámec pro postupnou angazovanost

Praktické uskutečňování cílů stanovených v části III bude závislé na míře, do jaké budou sdíleny budoucí iráckou vládou a na vývoji bezpečnostní a politické situace v Iráku. Následující navrhovaná opatření proto vyjadřují moznosti roztříděné tak, aby odrázely tři samostatné fáze předpokládané v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1546, a jez je třeba dopracovat po projednání s budoucí iráckou vládou.

Zvlástě významné bude rovněz zajistění realizační spolupráce členských států EU, Evropské komise a vysokého zástupce, a to v plném souladu se Spojenými národy jak v místě tak v rámci mezinárodních uskupení. Zásadní bude i těsná koordinace se Světovou bankou, MMF a dalsími mezinárodními finančními institucemi.

Fáze I - Akce k okamzité realizaci

30. června 2004 přejde svrchovanost na prozatímní iráckou vládu a prozatímní koaliční správa bude zrusena. Kromě pokračující pomoci při obnově, by EU mohla v období do voleb do prozatímního národního shromázdění zvázit následující iniciativy:

Podpora voleb ze strany EU: do 31. prosince 2005 mají proběhnout volby do prozatímního národního shromázdění, které vytvoří novou vládu a navrhne novou ústavu, vselidové hlasování ke schválení nové ústavy a vseobecné volby. Bude-li o to pozádána prozatímní vládou nebo OSN, měla by EU být připravena sehrát významnou úlohu při přípravě voleb v Iráku. EU bude muset rovněz posoudit, zda je potřebné i dalsí úsilí a zda místní situace, předevsím pak bezpečnostní, je taková, ze lze doporučit misi volebních pozorovatelů EU.

Neformální politický dialog: EU by se měla snazit co nejdříve navázat styky se svrchovanou prozatímní iráckou vládou. Pokud to bezpečnost dovolí, bylo by mozné uspořádat setkání ,trojky" na úrovni ministrů v Bagdádu nebo během Valného shromázdění OSN v září 2004. Mohou se rovněz konat jednorázová setkání na úrovni vyssích úředníků.

Při přípravě uvedených kontaktů a získávání pozitivních stanovisek iráckých úřadů by mohly sehrát významnou úlohu mise EU. Mise EU by měly vycházet z poskytované finanční podpory lidských práv, rozvoje občanské společnosti, vzdělávání voličů a ústavního procesu a jejich úkolem by mohlo být i navázání neformálního dialogu s iráckou občanskou společností v sirsím slova smyslu, včetně nevládních organizací, nábozenských uskupení, odborů a vznikajících politických stran.

Právní stát a civilní správa. Při budování a zajisťování bezpečného prostředí v Iráku hrají prvořadou úlohu účinně pracující instituce a účinný právní stát. EU má zkusenosti s podporou budování justice a bezpečnosti v jiných oblastech světa, a také z oblastí, které jsou rozhodující pro stabilitu v poválečném období, jako např. výcvik policejních slozek, jejich sledování a instruktáz. V této souvislosti by Evropská komise a členské státy EU mohly zvázit, zda soubězně s nástroji ES případně pouzít i mechanismy, jez umozňují prostředky EU pro řesení civilních krizí.

Podpora pozitivní angazovanosti ze strany sousedů Iráku. EU by měla podporovat setkání sousedů a veskeré případné výsledné iniciativy v oblasti spolupráce a měla by vyzvat Irák k účasti na realizaci strategického partnerství EU s oblastí Středozemního moře a Středního východu. O budoucnosti Iráku by EU mohla rovněz pravidelně diskutovat s Íránem, Sýrií, Tureckem, Jordánskem a státy Rady pro spolupráci v zálivu (GCC). Mise EU v těchto zemích by mohly zajistit kontinuitu. EU by mohla nabídnout rozsíření této podpory na začlenění konkrétních opatření na vybudování důvěry mezi Irákem a jeho sousedy, např. na oblasti správy hranic a celní správy.

Koordinovaný pohled na vzájemnou podmíněnost dluhu a navazující hospodářské politiky. Konečné rozhodnutí o podmínkách takového ujednání je sice na samotných věřitelských státech, ovsem několik členských států se angazuje v současných jednáních Pařízského klubu o restrukturalizaci nebo odpustění iráckého dluhu. Pravděpodobné pouzití nového přístupu Pařízského klubu s názvem Evian, jenz byl vypracován pro země se střední úrovní příjmů, bude mít na budoucí vztahy s Irákem dopad, bylo by vsak mozné vyvinout úsilí na koordinaci stanovisek na příslusné ekonomické podmínky, jez by mohly být přílohou dohody. Koordinaci stanovisek a činností v této oblasti by mohl napomoci i pravidelný dialog Evropské komise, MMF, Světové banky a Evropské investiční banky.

Obchodní preference GSP. Irák je příjemcem vseobecného systému preferencí (GSP) Evropského společenství, ale vzhledem k sankcím a následnému konfliktu nebyl systém od první války v Perském zálivu prakticky uplatňován. Evropská komise by měla spolupracovat s iráckou správou na zřízení systému administrativní spolupráce, jenz je nutný pro fungování systému, jakmile to podmínky dovolí.

Pokračující poskytování humanitární pomoci a pomoci na obnovu. Strategie pomoci ES se v letech 2003/04 zaměřuje na sledování situace v Iráku, reakci na nové naléhavé humanitární potřeby tak, jak vznikají, rychlé poskytování dodatečných zdrojů na obnovu Iráku, se zvlástním důrazem na tvorbu pracovních míst, a na podporu budování mnohostranného rámce pod zástitou Spojených národů a mezinárodních finančních institucí. Proto bylo agenturám OSN a Mezinárodnímu fondu pro obnovu Iráku převedeno 200 milionů eur přislíbených na madridské konferenci o obnově Iráku a v této fázi by se mělo urychlit jejich vynakládání.

Kancelář ES: otevření plnoprávné delegace Evropské komise v Iráku závisí na bezpečnostní situaci a na dostupných zdrojích Společenství. Jako první krok vsak Komise zřizuje kancelář s působností v Iráku v prostorách delegace v Ammánu s cílem pomoci s přípravou politického zastoupení a zajistit místní koordinaci pomoci na obnovu s členskými státy EU. Kancelář bude rovněz styčným místem s misí OSN pro pomoc Iráku a Mezinárodním fondem pro obnovu Iráku. Jakmile to podmínky dovolí, bude mozné kancelář přesunout do Bagdádu.

Fáze II - Po volbách

Volby do prozatímního národního shromázdění by měly vést k vytvoření prozatímní vlády a předznamenat intenzifikaci prací na návrhu nové ústavy, která by měla být potvrzena ve vselidovém hlasování ve druhé polovině roku 2005. Tato fáze tak v celé řadě oblastí otevře cestu pro dalsí spolupráci a dialog s Irákem. Kromě činností zahájených během fáze I mohou být součástí iniciativ následující aktivity:

Příspěvek EU k obnově a přestavbě. Evropská komise navrhla příspěvek dalsích 200 milionů eur na přestavbu Iráku pro rok 2005 [4] a předpokládá, ze obdobná částka bude potřebná i v roce 2006, a to za předpokladu, ze to umozní rozpočtová omezení a schopnost utratit prostředky vyčleněné v roce 2005. Větsina prostředků bude i nadále směřovat do Mezinárodního fondu pro obnovu Iráku, ovsem část prostředků by bylo mozné vyčlenit pro přímé poskytování programů technické pomoci a na podporu budování kapacit.

[4] 190 milion eur z rozpočtové polozky 19 08 07 - Pomoc na obnovu a přestavbu Iráku a 10 milionů vyčleněných v rozpočtové polozce 19 04 03 - Rozvoj a posílení demokracie a právního státu - dodrzování lidských práv a základních svobod.

Takové programy by mohly podpořit budování institucí v celé řadě oblastí, podle iráckých zájmů. V oblasti politiky a bezpečnosti by EU mohla, v plném souladu s OSN, poskytnout rady v ústavním procesu, jakoz i dalsí pomoc při demokratizaci, prosazování občanského práva, právního státu, oblasti spravedlnosti a lidských práv. V sociální a hospodářské oblasti by bylo mozné se zaměřit předevsím na: tvorbu politiky a dobrou správu věcí veřejných, a to včetně daňové a měnové problematiky a na rozvoj národních statistik; na vybudování fungujícího obchodního, celního a investičního rezimu; na energetiku a dopravu; nápravu zivotního prostředí a jeho ochranu; podporu soukromého sektoru, rozvoj malých a středních podniků a nediskriminační systém veřejných zakázek.

Kromě pomoci při rekonstrukci by bylo mozné zvázit, počínaje touto fází, i pouzití dalsích nástrojů pro pomoc k ulehčení potřeby externího financování v důsledku transformace a na podporu reforem. To by se řídilo pokrokem dosazeným při odpustění vnějsího dluhu a souhlasem Iráku s komplexním programem makroekonomických reforem s podporou MMF.

Formální politický dialog. EU by mohla navrhnout sjednání společného politického prohlásení EU a Iráku s cílem politický dialog institucionalizovat. Tento dialog by se mohl zabývat diskusí o lidských právech, regionální stabilitě, boji proti terorismu a nesíření zbraní. Evropský parlament a parlamenty členských států EU by mohly být rovněz vedeny k realizaci kontaktů s prozatímním národním shromázděním.

Společné pracovní skupiny v oblastech společného zájmu. Bylo by mozné zřídit pracovní skupiny EU/Irák pro diskusi o spolupráci v oblastech jako je ekonomika, problematika statistik a obchodu, energetika (včetně elektřiny), doprava, technické předpisy a normy, informační společnost, lidská práva a právní stát, migrace a boj proti terorismu. Bylo by mozné rychle navázat neformální dialog EU a Iráku v oblasti energetiky a EU by mohla podpořit účast Iráku v dalsích regionálních uskupeních zabývajících se energetikou a dopravou. Dvoustranný dialog by mohl být východiskem pro budoucí dialogy v rámci regionu.

Fáze III - Střednědobá

Jmenování demokraticky zvolené vlády, přijetí nové ústavy Irákem a volby do exekutivy a parlamentu by EU měly umoznit normalizovat vztahy s Irákem. V této fázi by EU mohla učinit následující dodatečné kroky:

Jednání o dvoustranné dohodě. Dvoustranná dohoda mezi EU a Irákem by měla odrázet vzájemný zájem na rozvoji partnerství a podpořit politické, hospodářské a sociální reformy Iráku. Jako první krok by bylo vhodné uzavřít dohodu o obchodu a spolupráci, obdobnou dohodám, uzavřeným s dalsími státy východně od řeky Jordán. Následně lze zvazovat uzavření dohody se sirsím záběrem.

Pomoc s hospodářskou diverzifikací a snizováním chudoby. S růstem vlastních zdrojů Iráku, předevsím z vyssí tězby ropy, by měly klesat jeho pozadavky na pomoc od externích dárců. EU by mohla zaměřit pomoc na technické programy a programy budování kapacit a na podporu hospodářské diverzifikace a snizování chudoby/zajistění obzivy.

Vytvoření regionálního rámce. EU by mohla prozkoumat moznosti vyuzití zkuseností Barcelonského procesu při podpoře spolupráce v odvětvích, jako např. energetika, doprava, zivotní prostředí, věda a technika, vzdělávání, dialog mezi kulturami a podpora občanské společnosti pro rozsíření regionální spolupráce Iráku a jeho sousedů. EU by rovněz mohla zvázit, jak zapojit Irák do dialogu EU s dalsími partnery v regionu, předevsím pak východně od Jordánu.

Pokračování pomoci právnímu státu, demokratizaci a lidským právům. Vseobecnými volbami demokratizace Iráku neskončí. EU by proto měla i nadále stanovit priority pomoci ve střednědobém výhledu při zvysování schopností a mozností irácké vlády a občanské společnosti posilovat demokracii, zajistit respektování lidských práv (včetně práv zen a mensin), právní stát, bojovat s korupcí a podporovat transparentnost, odpovědnost a dobrou správu věcí veřejných.

Půjčky Evropské investiční banky. S tím, jak se tězistě vnějsí pomoci přesouvá od darů, mohly by půjčky Evropské investiční banky (EIB) pomoci překlenout období mezi dary a zapojením soukromého sektoru po vyřesení iráckého vnějsího zadluzení a nastartovat projekty náročné na financování, jako např. v oblasti infrastruktury. Mandát EIB půjčovat Iráku by bylo mozné zvázit v rámci nového finančního výhledu, případně jako součást regionálního mandátu zahrnujícího státy na východ od Jordánu.

Delegace Evropské komise. Bylo by mozné zvázit otevření delegace v Bagdádu.

V. Závěr

Toto sdělení obsahuje počáteční úvahy o tom, jakým směrem by EU mohla jít ve svých vztazích s Irákem, a to na základě politiky postupné angazovanosti, která je základem pro významnějsí a trvalejsí vztahy ve střednědobém výhledu. Doporučení obsazená v tomto sdělení bude třeba neustále přezkoumávat a přizpůsobovat vývoji situace na místě. Rada ministrů se vyzývá, aby tato doporučení zvázila tak, aby Evropská rada vyslala jasný signál o odhodlání EU posílit vztahy s Irákem v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546 a pomohla polozit základy bezpečného, stabilního, demokratického a prosperujícího Iráku, zijícího v míru se svými sousedy a celým regionem, který je plnoprávnou a aktivní součástí mezinárodního společenství.