20.9.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 231/50

1)

Vzhledem k tomu, že studie dochází k závěru, že „existuje souvislost mezi legální a nelegální migrací, avšak jejich závislost je složitá a určitě ne přímá.“

2)

Vzhledem k tomu, že studie navrhuje množství politických iniciativ pro vývoj společné migrační politiky.

3)

Vzhledem k tomu, že studie zdůrazňuje potřebu spolehlivější a srovnatelné statistiky na úrovni EU.

4)

Vzhledem k tomu, že stárnoucí populace a zmenšující se populace v pracovním věku povedou k nedostatku kvalifikovaných pracovních sil na evropském trhu práce, která způsobí pokračující potřebu migrace do EU.

5)

Vzhledem k tomu, že Hagský program, který byl schválen Evropskou radou v listopadu 2004, navrhuje pracovní program v rámci vývoje migrační politiky.

1.1

vítá vypracování studie Evropské komise o vztazích mezi legální a nelegální migrací a domnívá se, že je cenným přínosem pro vývoj imigrační politiky EU, zejména svými návrhy politických iniciativ;

1.2

se velmi zajímá o studii vzhledem k významné úloze, kterou hrají regionální a místní orgány při přijímání, usazování a integraci migrantů. Místní a regionální orgány hrají hravní úlohu při poskytování veřejných služeb migrantům. Jedná se zejména o služby v oblasti bydlení, vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnání;

1.3

si přeje, aby byla studie posuzována v kontextu vývoje migrační a azylové politiky EU, zejména v kontextu závazků tamperské Evropské rady, jenž se uskutečnila v říjnu 1999, a v kontextu přijetí Hagského programu Evropskou radou v listopadu 2004, který zdůrazňuje význam migrační politiky;

1.4

znepokojuje pomalý pokrok Evropské rady při vypracování migrační politiky EU, která vychází ze závěrů dosažených na tamperské Evropské radě;

1.5

upozorňuje na to, že studie dochází k závěru, že „existuje souvislost mezi legální a nelegální migrací, avšak jejich závislost je složitá a určitě ne přímá, jelikož je nutné vzít v úvahu řadu různých faktorů;“ VÝBOR REGIONŮ však zdůrazňuje, že v EU je nelegální migrace v centru pozornosti, protože může podkopat politiky, jejichž cílem je podporovat regulérní migraci, a podporovat nepřátelství v hostitelských komunitách. Účinná ochrana před nelegální migrací je tedy klíčovým elementem vnitřní bezpečnosti EU. Kromě toho mohou být nelegální migranti osobně ohrožováni a vystaveni riziku vykořisťování. Z tohoto hlediska je důležité mít vyrovnanou politiku, která bude podporovat opatření k zabezpečení stejné úrovně regulérní migrace společně s opatřeními, která budou odrazovat od nelegální migrace;

1.6

zdůrazňuje své obavy nad používáním termínu ilegální migrace, zejména proto, že mnozí přistěhovalci v této kategorii nejsou v trestním řízení, a tak bychom dali v náležitých případech přednost používání formulace neregulérní migrace;

1.7

upozorňuje na to, že studie uvádí velký počet nesrovnalostí ve výzkumu, a požaduje, aby Evropská komise vytvořila výzkumný program, který by tyto nesrovnalosti překlenul, a tím ovlivnil vytváření politik;

1.8

upozorňuje na to, že studie odkazuje na další politiky EU, které ovlivňují migranty, jako politika rozvoje a Evropská strategie zaměstnanosti. Dále si je vědom široké škály politik EU, které mají vliv na migrační politiku, zejména v oblastech sociální a hospodářské politiky a požaduje, aby byla v Evropské komisi vytvořena skupina, která by zahrnovala různá generální ředitelství a koordinovala činnosti ovlivňující migranty.

1.9

souhlasí se závěry studie, že na úrovni EU neexistuje dostatečné množství spolehlivých a srovnatelných dat a domnívá se, že akční plán Komise týkající se statistiky Společenství v oblasti imigrace (KOM (2003) 179 v konečném znění) a první výroční zpráva o migraci a integraci (KOM(2004) 508 v konečném znění) začínají tento problém řešit;

1.10

zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hrají místní a regionální orgány při sběru dat a ve statistice, a požaduje, aby byly místní a regionální orgány plně zapojeny do konzultací týkajících se zavedení spolehlivých a srovnatelných dat v celé Evropské unii poté, co byla shromážděna srovnatelná data

1.11

podporuje skutečnost, že studie požaduje „intenzívní cílené využívání konzultací a výměny informací“ a vítá vytvoření skupiny odborníků známé jako Výbor pro imigraci a azyl a sítě Národních kontaktních bodů pro integraci;

1.12

souhlasí s vytvořením Evropské migrační sítě a observatoře a domnívá se, že místní a regionální orgány budou v rámci této sítě hrát velmi důležitou úlohu, protože mohou přispět konkrétní přímou zkušeností a osvědčenými metodami;

1.13

se domnívá, že by mělo být více příležitostí pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů, včetně činností jako zkoumání vrstevnických skupin z hlediska imigrační politiky a upozorňuje na to, že toho lze dosáhnout prostřednictvím přijetí otevřené metody spolupráce při formulaci imigrační politiky EU, a vybízí Evropskou radu, aby přijala návrhy Evropské komise v této oblasti;

1.14

podporuje stanovisko Evropské komise, že v důsledku demografického poklesu a stárnutí populace, bude nábor pracovníků z řad státních příslušníků třetích zemí a imigrace do EU nejspíše dále pokračovat a stoupat. Toto téma je zmíněno v Kokově zprávě, která uvádí, že „stárnutí zvýší požadavky na podporu důchodů a zdravotní péče za současného snížení počtu lidí v produktivním věku, aby bylo dosaženo potřebné úrovně bohatství.“ (6) Kromě toho Kok připomíná projekty Evropské komise, které „odhadují, že čistý dopad stárnutí populace sníží potenciální tempo růstu EU ze současných 2 – 2,25 % na přibližně 1,2 % do roku 2040 (7) navíc by měly být zdůrazněny další kladné hospodářské a sociální vnější vlivy související s migrací, např. nový lidský kapitál, specializace, obohacení lidské dimenze“;

1.15

zdůrazňuje význam regionální dimenze v rámci evropské politiky imigrace a integrace a domnívá se, že představuje důležitou oblast pro diskusi. Regionální dimenze je klíčová s tím, jak se v některých regionech EU snižuje populace a jak trpí obrovským nedostatkem kvalifikované pracovní síly, zatímco v jiných regionech se populace rychle zvyšuje a vytváří tlak na místní služby a přijatelné bydlení; domnívá se, že se v rámci rozvoje regionální a místní dimenze migrace musí udělat ještě hodně práce především v oblasti integrace. V současnosti se touto problematikou zabývá program INTI. Na rok 2004 bylo programu přiděleno 6 milionů EUR, ale přitom bylo podáno 158 žádostí o grant, tedy celkově byla požadovaná suma 42.58 milionů EUR. Výbor žádá o podstatné zvýšení dotací do tohoto programu na období 2007-2013;

1.16

vítá záměr Komise zahájit komplexní konzultační proces o přijímání pracovních migrantů. Zelená kniha o Přístupu EU k řízení hospodářské integrace (KOM(2004) 811 v konečném znění) byla publikována v roce 2005. Výbor regionů se domnívá, že jeho zapojení bude velmi důležité z hlediska případných účinků migrace na regionální trhy práce a služby poskytované místními a regionálními orgány;

1.17

souhlasí se studií, která zdůrazňuje skutečnost, že posílení integrace státních příslušníků třetích zemí, kteří mají legálně trvalé bydliště v členských státech, je „základním cílem imigrační politiky EU.“ Za klíčová témata Komise považuje začlenění do trhu práce, usnadnění mobility státních příslušníků třetích zemí v rámci EU a uznávání odborných kvalifikací státních příslušníků třetích zemí;

1.18

vítá princip mobility, který zavedla směrnice týkající se statutu dlouhodobých rezidentů (listopad 2003.). Směrnice zavedla práva mobility pro ty rezidenty, kteří pobývají v EU více než pět let, a mobilita státních příslušníků třetích zemí byla usnadněna přijetím rozšíření nařízení 1408/71; souhlasí s tím, že určitý stupeň mobility lze nalézt také v návrhu Komise k přijímání zahraničních studentů a výzkumníků;

1.19

klade důraz na to, aby bylo v EU zaměstnáváno více výzkumníků, jestliže mají být splněny lisabonské cíle. Výbor se domnívá, že tato oblast získávání pracovníků bude důležitým testem vývoje migrační politiky EU a její schopnosti pokrýt nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem vědeckého výzkumu (KOM (2004) 178 v konečném znění) Evropská komise vyslovila předpoklad, že do roku 2010 bude zapotřebí dalších 700 000 výzkumníků, má-li EU splnit lisabonské cíle;

1.20

upozorňuje na to, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci schválila obecný přístup ke směrnici v listopadu 2004. I když tento přístup zahrnuje uznávání vzdělání, pracovních podmínek a daňových výhod, zdá se, že nezahrnuje uvolnění vstupních podmínek pro rodiny krátkodobých výzkumných pracovníků. Výbor má za to, že se jedná o klíčový faktor pro přijímání výzkumných pracovníků, jež by rovněž přivedl členské státy EU na úroveň jiných zemí, např. USA a Kanady.

1.21

zdůrazňuje důležitou úlohu Evropské strategie zaměstnanosti a Evropského sociálního fondu při poskytování odborných a pracovních dovedností, jenž jsou rozhodující pro integraci nových migrantů. Integrace znevýhodněných skupin na trhu práce byla klíčovým tématem Evropské strategie zaměstnanosti s cílem udržet pracovní poptávku, maximalizovat přizpůsobivost a reagovat na nedostatek pracovních sil v různých sektorech a regionech. Nové hlavní směry politiky zaměstnanosti v EU mají za cíl zmenšit rozdíl v zaměstnávání mezi státními příslušníky členských zemí EU a státními příslušníky zemí, jenž nejsou členy EU, který v roce 2002 činil 11,7 %. Studie neobsahuje žádnou zmínku o činnostech v rámci Evropského sociálního fondu, které podporují integraci imigrantů na trhu práce a inovační práci místních a regionálních orgánů v této oblasti;

1.22

upozorňuje na závěry studie týkající se efektivnosti regularizačních opatření jak z hlediska migrantů, tak z hlediska členských států a a je přesvědčen, že regularizační opatření ve velkých měřítcích obvykle nebývají nejvhodnějším řešením problémů neregulérní imigrace. Nicméně, regularizace na bázi případu od případu může být užitečným nástrojem pro jednání s mnohými případy neregulérní migrace;

1.23

souhlasí se zjištěním studie, jenž „dává váhu názoru, že regularizace by neměly být považovány za metodu řízení migračních toků, jelikož se často jeví jako záporný důsledek migrační politiky.“ Ale regularizace může být potřebná, zvažovaná případ od případu, když se imigranti usadí v místních komunitách a vyvedou lidi ze skryté ekonomiky, zvýší daňové příjmy a podpoří sociální soudržnost. V tomto kontextu je zajímavý komentář ke zprávě Sněmovny lordů; (8)

1.24

souhlasí se zprávou Sněmovny lordů, jenž uvádí, že „určitá forma regularizace dlouhodobých nelegálních imigrantů je nevyhnutelná, nemá-li vzniknout rostoucí třída nejchudších lidí, kteří se nachází v nerovné situaci a kteří jsou zneužíváni.“ Zpráva Sněmovny lordů klade důraz na potřebu minimalizovat „přitahující“ faktory způsobené regularizací a uvádí, že to lze do velké míry překonat tím, že se budou posuzovat jednotlivé případy zvlášť a že se nebude jednat o celoplošnou amnestii. Sněmovna lordů se také domnívá, že amnestie může „poskytnout vzácnou příležitost k získání spolehlivých informací o velikosti a charakteru populace nelegálních migrantů“ (9);

1.25

bere na vědomí různé formy nelegální migrace a problémy s nimi spojené při provádění výzkumu. Domnívá se však, že v oblasti různých druhů nelegální migrace musí být proveden další výzkum, který by umožnil efektivnější formulaci politik. V tomto ohledu je důležité rozlišovat mezi:

1.26

podporuje názory uvedené ve studii, že vypracování komunitární politiky vracení migrantů, příprava klíčových dohod o spolupráci se zeměmi původu a transformace nehlášené práce na řádné zaměstnání tvoří klíčové prvky v boji s neregulérní imigrací;

1.27

vítá návrhy uvedené ve studii týkající se vypracování komunitární politiky vracení migrantů. V listopadu 2002 schválila Evropská rada návrh na akční program pro vracení migrantů a v současné době se musí uspíšit jeho zavedení;

1.28

souhlasí se studií, která uvádí, že „spolupráce třetích zemí má zásadní význam, pokud má dojít ke snížení nelegálních migračních toků“, a s novými závěry Evropských rad, které „zdůraznily potřebu komplexního přístupu k migraci řešením problémů v oblasti lidských práv, politiky a vývoje v zemích a regionech, ze kterých migranti pochází či kterými prochází“;

1.29

schvaluje synergii mezi politikami migrace a rozvoje, jenž uvádí studie, a domnívá se, že politika rozvoje může zlepšit hospodářské a sociální podmínky ve třetích zemích, a tak snížit „vyháněcí“ faktory, které vedou k migraci do EU;

1.30

zdůrazňuje, že je nutné, aby byla Evropská unie aktivní při podpoře společných iniciativ se sousedními zeměmi prostřednictvím programů jako Nástroj pro nové sousedství, Tacis, Meda, Encas a INTERREG. Je důležité, aby byl vytvořen „okruh přátel“, aby se mír a solidarita rozšířily v zemích, které hraničí s EU, poté, co se Unie rozšířila. Evropská unie musí s těmito zeměmi pracovat v partnerství, aby se jejich hospodářská a sociální situace zlepšila a snížily „vyháněcí“ faktory jako vysoká nezaměstnanost, nízké mzdy, nedostatek demokracie a organizovaný zločin. Jednou z prioritních oblastí spolupráce bude řízení migrace. Některé sousední země vypracovaly akční plány konkrétně zaměřené na neregulérní migraci a EU je připravena podpořit jejich zavedení, a stejně tak i zásahy proti neregulérní migraci těch států, jež podobné plány připraví;

1.31

zdůrazňuje klíčovou roli místních a regionálních orgánů v programech jako Tacis, Meda, Encas a INTERREG a připomíná Komisi a členským státům, že by místní a regionální orgány měly hrát klíčovou úlohu při vypracování následných programů;

1.32

z velké části vítá návrhy na Nástroj pro nové sousedství, avšak není spokojen s tím, že nástroj (jenž je předmětem zvláštního stanoviska Výboru regionů) nedává větší roli místním a regionálním orgánům, a to zejména proto, že mnoho oblastí politiky, které tento nástroj pokrývá, je v kompetenci místních a regionálních orgánů.

1.33

souhlasí se studií, která zdůrazňuje potřebu řešit problém neoficiálního trhu práce a stínové ekonomiky a která uvádí, že „je rozsah stínové ekonomiky odhadován na 7-16 % HDP EU, i když tu v žádném případě netvoří jen nelegální migranti.“ Existuje potřeba transformace nehlášené práce na řádné zaměstnání, což bylo zařazeno mezi jednu z deseti priorit ze směrů zaměstnanosti pro rok 2003. Několik členských států navrhlo zvláštní opatření pro zahraniční pracovníky a migranty v neregulérní situaci ve v programu z Haagu, aby členské státy splnily cíle stanovené svých Národních akčních plánech zaměstnanosti pro rok 2003 (NAP) a Výbor vítá výzvu, vyslovenou v Evropské strategii pro zaměstnanost o redukci neregulovaného trhu práce;

1.34

upozorňuje na potřebu větší podpory hraničním regionům, které v porovnání s ostatními regiony především pociťují ve větší míře dopad neregulérního vstupu a podporuje vytvoření evropského útvaru pohraniční stráže (European Corps of Border Guards), které by spolu se systémem včasného varování měl zajistit nutné účinné společné řízení vnějších hranic Unie, dále pak by měla být prohloubena spolupráce v oblasti práva a policejních sborů jak na centrální, tak na regionální a místní úrovni.

2.1

připomíná institucím EU významnou úlohu, kterou hrají místní a regionální orgány při integraci migrantů a z hlediska této úlohy vyzdvihuje klíčovou úlohu, kterou hrají místní a regionální orgány v celé řadě iniciativ uvedených ve studii. Jedná se o výměnu zkušeností týkajících se integračních opatření, vypracování programů, jako Nástroj nového sousedství, a nástupnických programů, jako Tacis a INTERREG atd., a tudíž doporučuje, aby byly místní a regionální orgány plně zapojeny do těchto programů;

2.2

zastává názor, aby byly vytvářeny příležitosti pro výměnu zkušeností a nejlepších postupů, včetně činností jako zkoumání vrstevnických skupin z hlediska imigrační politiky a upozorňuje na to, že toho lze dosáhnout přijetím otevřené metody koordinace při vývoji imigrační politiky EU a apeluje na Evropskou radu, aby přijala návrhy Evropské komise v této oblasti

2.3

požaduje, aby Evropská komise vytvořila skupinu složenou z pracovníků generálních ředitelství, jejichž politiky a opatření ovlivňují státní příslušníky třetích zemí, aby mohly být stávající činnosti efektivněji integrovány a koordinovány;

2.4

požaduje, aby Evropská komise vyhlásila vědecký program, který by zaplnil prázdná místa ve výzkumu, o nichž hovoří studie;

2.5

žádá o podstatné zvýšení prostředků v programu INTI tak, aby se místní a regionální orgány mohly zúčastnit většího počtu nadnárodních projektů týkajících se integrace přistěhovalců a dotovaných EU;

2.6

zdůrazňuje významnou úlohu migrace z hlediska pokrytí nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a požaduje, aby Evropská rada v těchto oblastech vypracovala účinné politické iniciativy, včetně přijímání státních příslušníků třetích zemí do vědeckého výzkumu;

2.7

zdůrazňuje příležitost vytvořit vhodné politiky rozvoje ve třetích zemích. Je rovněž důležité, aby studie o migraci vzaly v úvahu nové charakteristiky migračních toků, jako například to, že obsahují vysoké procento žen, neboť se jedná o fakta pro formulaci a aplikaci imigračních politik zásadní;

2.8

požaduje, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do vývoje spolehlivých a srovnatelných dat na evropské úrovni;

2.9

vítá záměr Evropské komise zahájit komplexní konzultační proces k Zelené knize o Přístupu EU k řízení hospodářské integrace (COM(2004) 811 final) a připomíná Komisi, že je nutné, aby v rámci tohoto procesu proběhly konzultace s Výborem regionů a místními a regionálními orgány;

2.10

se domnívá, že je nutné provést naléhavá opatření, jejichž cílem bude další vývoj Evropské migrační sítě a observatoře za plného zapojení místních a regionálních orgánů;

2.11

vyjadřuje znepokojení nad pomalým postupem Evropské rady při vypracování evropské imigrační politiky a při přijímání opatření přijatých na tamperské Evropské radě v roce 1999. Z tohoto hlediska zdůrazňuje, že je nutné učinit rychlá rozhodnutí v souvislosti s problémy uvedenými v Hagském programu.