20.9.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 231/72

1.1

sdílí názor Evropské komise, podle nějž nelze nástroj LIFE+ analyzovat odděleně od celkové změny definice finančních příspěvků EU a podmínek provádění různých součástí evropské politiky životního prostředí; nicméně se domnívá, že by bývalo bylo vhodné vyhotovit:

1.2

domnívá se, že Evropská komise měla návrh nařízení LIFE+ doplnit o analýzu potřeb financování v souvislosti s územním prováděním jednotlivých priorit politiky životního prostředí Společenství a o hodnocení těchto příspěvků s ohledem na princip subsidiarity.

1.3

oceňuje snahu Evropské komise o zjednodušení při provádění jediného nástroje financování, ale upozorňuje, že v současnosti je obtížné zjistit skutečné potřeby financování projektů v oblasti životního prostředí různými finančními nástroji, které budou zavedeny v období 2007–2013, a rovněž upozorňuje, že je třeba různé typy financování koordinovat tak, aby byly pokryty jednotlivé priority a způsoby poskytování finančních příspěvků Společenstvím.

1.4

bere na vědomí, že projekty dosud financované z kapitol LIFE Životní prostředí (projekty týkající se životního prostředí v hospodářství) a LIFE Třetí země již nebude možné financovat prostřednictvím programu LIFE+, a žádá, aby bylo upřesněno a zajištěno vložení kapitoly věnované životnímu prostředí do programů „Konkurenceschopnost a inovace“ a „Nástroj sousedství“, v jejichž rámci by tyto projekty mohly být v období 2007–2013 financovány.

1.5

domnívá se, že všechny výše uvedené aspekty jsou nezbytným předpokladem, bez nějž nelze navrhnout obsah a způsob financování projektů, které budou v souladu s hlavními osami evropské politiky životního prostředí (a činnost Evropské agentury pro životní prostředí); bez zohlednění těchto aspektů se bude na návrh nařízení LIFE+ pohlížet spíše jako na produkt finančního inženýrství, jehož logiku lze jen obtížně pochopit, a předkladatelé projektů z něj nebudou schopni zřetelně vyčíst priority Společenství a možnosti začlenění jejich iniciativ do těchto priorit.

1.6

varuje před tím, že v návrhu LIFE+ se podporují již jen studie, koncepce a plány a že konkrétní prováděcí opatření již nemohou být financována z prostředků programu LIFE. Integrace všech tematických priorit, o kterou se Komise snaží (strukturální fondy a fond pro rozvoj venkova), má za negativní následek skutečnost, že ekologické projekty musí soutěžit s ostatními úkoly.

2.1

je znepokojen deklarovanou snahou Evropské komise podstatnou část tvorby programů a rozpočtu (ve výši 75 až 80 % nástroje) LIFE+ decentralizovat na jednotlivé členské státy, aniž by text návrhu definoval způsob a podmínky této „decentralizace“.

2.2

varuje před tím, aby se snaha o zjednodušení a pružnost, která je důvodem návrhu nařízení, nezměnila v opětné převedení politiky životního prostředí Společenství na národní úroveň, a poukazuje na to, že je to vůbec poprvé, kdy je velký program podporující jednu z nejdůležitějších vnitřních politik Evropské komise takto převáděn na národní úroveň, aniž by to přitom bylo nutné, neboť evropské finanční prostředky na působení ve prospěch životního prostředí na místní úrovni již existují.

2.3

nepovažuje za vhodné, že u všech aspektů vymezujících rámec financovaných akcí je odkazováno na víceletý strategický program a na roční pracovní programy, a v této souvislosti zdůrazňuje, že způsob financování (výše grantů, akce a kritéria způsobilosti) není v návrhu nařízení upřesněn.

2.4

žádá o vyjasnění toho, co znamená pojem evropské přidané hodnoty a jak by se tento cíl měl promítnout do typu a výběru projektů, které budou podpořeny programem LIFE+, případně jiným použitelným financováním ze strany Společenství; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost vytvořit určitý počet objektivních kritérií a zabývat se možností modulace ve vztahu ke zřetelné evropské přidané hodnotě.

2.5

poukazuje na to, že v třetí části důvodové zprávy návrhu je zmíněna snaha vytvořit z LIFE+ zjednodušený a přiměřený nástroj, a přeje si, aby se tato přiměřenost důsledně dělila mezi všech pět hlavních os financování, přičemž bez ohledu na rozpočtové nároky by se z programu LIFE+ neměl stát nástroj jen jedné části politiky životního prostředí Společenství; tato důslednost by měla platit jak pro obě víceletá programová období na úrovni Společenství (2007–2009 a 2010–2013), tak pro případnou tvorbu programů na národní úrovni.

2.6

v této souvislosti žádá, aby Komise prostudovala důsledky a proveditelnost zavedení minimální výše závazků pro každou prioritní osu.

2.7

vyjadřuje velký zájem o zachování priorit a možností financování některých projektů, zejména financování vytváření a správy stanovišť a sítě NATURA 2000, jakož i projektů ke zlepšení ekologického stavu povrchových vod, je toho názoru že finanční nástroje předpokládané v rámci finančního výhledu pro roky 2007-2013 nezaručují odpovídající spuštění sítě a žádá Evropskou komisi, aby vyjasnila členění a výši volných (rezervovaných) prostředků v ostatních finančních nástrojích (EZFRV, ERDF) kromě LIFE+, které by tyto projekty mohly financovat.

2.8.

žádá Komisi zejména o to, aby významně zvýšila plánovaný finanční rámec pro LIFE+, který ročně obnáší 300 milionů EUR, aby se dostálo všem požadavkům a aby se zaručilo minimální procento, které bude věnováno na spuštění sítě NATURA 2000.

2.9

vyjadřuje pochybnost nad kapitolou „Provádění a správa“, jejímž cílem je zlepšit „znalostní základnu“ pro rozvoj a provádění politiky životního prostředí; aniž by zpochybňoval tuto potřebu, domnívá se, že takové financování spadá především do činnosti Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

2.10

vyzývá proto Evropskou komisi, aby lépe definovala akce předpokládané v tomto rámci a jejich koordinaci s iniciativami a rozpočty EEA.

3.1

se domnívá, že výdaje vynaložené na zlepšování stavu životního prostředí v průběhu příštího finančního výhledu by měly zaručit efektivní, účinné a doplňkové akce vedené na úrovni EU tak, aby podněcovaly akce na národní, regionální nebo místní úrovni, a zdůrazňuje, že největší část těchto výdajů připadá na regionální a místní úroveň a že regionální a místní orgány jsou hlavními podílníky na tomto financování.

3.2

se domnívá, že LIFE+ by neměl být jen doprovodným nástrojem tohoto financování, ale že stejně jako u projektů financovaných současným nástrojem LIFE by se mělo jednat o financování zaměřené na iniciativy, které přinášejí v oblasti politiky životního prostředí Společenství konkrétní evropskou přidanou hodnotu.

3.3

přikládá velký význam podílu místních a regionálních orgánů na vypracování a provádění programů financování v oblasti životního prostředí; vyjadřuje nicméně své znepokojení nad tím, že tato úloha není jasně a výslovně vymezena v návrhu nařízení přesto, že Komise chce přistoupit k podstatné decentralizaci tvorby programů a řízení LIFE+.

3.4

je toho názoru, že některé podmínky provádění nástroje LIFE+ by měly být upřesněny, zvláště co se týče způsobu, jímž by LIFE+ zajišťoval mechanismus spolufinancování s členskými státy, s regionálními nebo místními orgány a s jinými veřejnými či soukromými subjekty, a v této souvislosti zdůrazňuje, jak je obtížné získat prostředky od více účastníků (zvláště ze soukromého sektoru) na málo finančně rentabilní projekty v oblasti životního prostředí jen na základě čistě voluntaristického přístupu.

3.5

v této souvislosti žádá, aby byly prozkoumány pružné metody partnerství a aby byl zaveden přístup založený na tripartitním modelu, který se zaměří na způsob práce na základě smluvní činnosti, jež by místní a regionální zastupitelstva zapojila do plnění politických cílů, tak aby prováděcí mechanismy získaly na dynamice.