20.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/135

1.1

Cílem tohoto sdělení je, jak bylo oznámeno ve zprávě pro jarní summit 2004 (1), vymezit společný rámec podpory členských států při reformě a rozvoji zdravotní péče a dlouhodobé péče za pomoci „otevřené metody koordinace“.

1.2

Komise stanovila tři principy (2), schválené na summitu Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, jež by mohly sloužit jako základ pro reformu, a to dostupnost péče pro všechny založenou na spravedlnosti a solidaritě, vysoce kvalitní péči a dlouhodobou finanční udržitelnost této péče, jejichž cílem je učinit systém co nejefektivnější.

1.3

Definice zdravotní péče jako služby ve smyslu Smlouvy, přetrvávající nerovnosti a problémy s dostupností, někdy nedostatečná kvalita služeb a finanční nevyváženost zdůraznily potřebu posílit koordinaci národních politik, aby se zajistila modernizace a rozvoj sektoru a zároveň se bral v potaz vliv složitých důsledků demografického stárnutí na sociální soudržnost a zaměstnanost.

1.4

Aby bylo tyto výzvy možné řešit, musí proběhnout integrovaná a koordinovaná reforma systémů sociální ochrany. Zdravotní a dlouhodobá péče je sektorem, kde musí být koordinace sociální ochrany zmodernizována (3). Otevřená metoda koordinace je pro tento kontext ideálně vhodná, protože je to flexibilní nástroj, který respektuje specifické poměry a pravomoci každého státu (4).

1.5

Sdělení stanovuje následující kroky:

2.1.1

Pro společné cíle pro rozvoj systému zdravotnictví vyjadřuje EHSV znovu svou plnou podporu, kterou již vyjádřil ve svých předchozích stanoviscích. Zejména:

EHSV souhlasí s tím, že jsou tyto cíle velice důležité a že na sobě vzájemně závisejí a že jejich rozvoj a modernizace vyžadují efektivní řízení založené na zapojení příslušných aktérů a předání odpovědnosti, neboť k reformnímu úsilí musejí přispět i sociální partneři a celek občanské společnosti.

2.1.2

Nadto EHSV ve svém nedávném stanovisku z vlastní iniciativy uvedl, že schopnost národních systémů zdravotnictví naplňovat tyto cíle závisí na řadě socioekonomických a demografických faktorů, jež vyžadují hlubší analýzu, pokud chceme lépe porozumět složitosti problému a předvídat potenciálně ničivé trendy (5).

2.1.3

Takovéto faktory ovlivňují stávající a budoucí potřeby a dostupné zdroje. Dosažení efektivity systému zdravotnictví je též klíčové, poněvadž zdravotní péče působí společně s dalšími složkami systému sociální péče. Financování tohoto systému tudíž soupeří s požadavky dalších oblastí sociální ochrany a jeho problémy na ně mají dopad a obráceně.

2.1.4

Podobné soupeření o finanční prostředky a mechanismy interakce působí i v samotném sektoru zdravotnictví. Např. když se přidělují finanční prostředky, může mít modernizace jednoho sektoru na jiný sektor opačný dopad, než jaký byl zamýšlen. Přesun zaměstnanců z jednoho sektoru do jiného by mohl mít za následek nepředvídatelné zhoršení kvality. Takováto opatření by se proto měla u jakéhokoli plánu restrukturalizace ve zdravotnictví pečlivě analyzovat.

2.1.5

EHSV má za to, že řešení jednoho aspektu problému, aniž se zváží dopady na ostatní sektory, anebo nemonitorování vzájemně provázaných trendů v různých sektorech by mohlo způsobovat zkreslení nebo zabraňovat naplňování žádoucích cílů. Z tohoto důvodu je klíčové sdílet globální vizi problémů a jejich vzájemné závislosti a za pomoci společných strategií nalézat uskutečnitelná řešení.

2.1.6

Existuje zde důležitý sociální a psychologický aspekt zdravotní péče. Když lidé stojí tváří v tvář nemoci, utrpení či smrti, vždy očekávají nejlepší možnou péči a nepřestávají uvažovat o rentabilitě a udržitelnosti. To představuje ožehavý politický problém. Ti, kdo činí rozhodnutí ve veřejném sektoru, musejí stanovovat priority a poskytovat rentabilní udržitelné zdravotnické služby. Takováto rozhodnutí však často narážejí na zájmy sektoru a na subjektivní vnímání, kvůli čemuž je někdy na nabídku a poptávku služeb obtížné aplikovat potřebná restrukturalizační opatření.

2.1.7

Potřeby a očekávání lidí týkající se jejich vlastního zdraví – nezahrnuje to pouze touhu po kvalitě života, ale také touhu po životě, který stojí za to žít – by měly být řádně zohledněny při posuzování poměru mezi náklady a prospěchem a finanční trvalou udržitelností, abychom mohli zaručit, že všechna restrukturalizační opatření v sektoru zdravotnictví povedou k větší modernizaci a budou z dlouhodobého hlediska životaschopné. Mělo by to také zjednodušit rozhodování ve veřejném sektoru, které bere v úvahu skutečné potřeby obyvatelstva jako celku, a rovněž potřeby pacientů a lidí se zvláštními potřebami.

2.1.8

EHSV se domnívá, že zdravotní péče představuje v politice Společenství právo a prioritu. Tvrdí však, že proto, abychom toto právo z dlouhodobého hlediska zaručili, musíme stanovit efektivní nástroje s cílem zajistit spravedlivou úroveň péče, jež je dostupná pro všechny a slučitelná se zdroji, které jsou k dispozici. Je tudíž klíčové podniknout podrobný průzkum, abychom zjistili, jaké potřeby a očekávání obyvatelstva týkající se zdravotní péče jsou oprávněné. Je rovněž důležité stanovit nástroje podporující odpovědnost, které podnítí vhodné užívání zdrojů a efektivitu zdravotnictví, díky čemuž bude systém finančně udržitelný.

2.2.1

Demografické stárnutí znamená více než pouhý percentuální nárůst obyvatelstva ve věku nad 65 let, a ještě prudší nárůst počtu osob starších osmdesáti let a s tím často, ale nikoli nutně, spjatý nárůst pacientů s více nemocemi, fenomén, který se příliš neodrazí ve větším rozšiřování léků, jako spíše v holistickém přístupu k lidem. To způsobuje určité problémy, které jsou někdy opomíjeny, ale jež by se však měly řešit.

2.2.2

Sociální síť, která vznikla za různých demografických poměrů a potřeb, musí být znovu zvážena, aby bylo možné čelit strnulosti a odporu ke změnám, jenž je inherentně přítomen v organizacích, zaměstnaneckých sektorech a kulturních postojích. EHSV se domnívá, že toho lze dosáhnout posouzením zdravotního stavu a potřeb obyvatelstva, které se značně liší v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi, a předvídáním demografických změn, které již probíhají a které se zintensivní, třebaže nepředvídatelným způsobem.

2.2.3

Nadto by se měla najít řešení, jejichž cílem je zlepšit řízení nabídky a poptávky služeb, definovat dostupnost péče, uspokojit poptávku, napomoci zranitelnějším osobám mít plný užitek z poskytovaných služeb, zajistit integrované posouzení potřeb a personalizovaných pečovatelských programů, kontinuitu péče a systematické posuzování výsledků. Otevřená metoda koordinace by měla tyto aspekty rovněž zahrnovat, a tudíž podporovat homogennější přístupy a posílené mechanismy sociální soudržnosti.

2.2.4

Druhý aspekt demografické změny uvedený ve sdělení, tj. změny v rodinném životě a vyšší míra zaměstnanosti žen, snižuje schopnost rodiny poskytovat laickou péči. Tato skutečnost zase implikuje, že domácí péče musí být znovu zvážena, neboť ji vzhledem k nákladům a obtížnosti náboru zaměstnanců, k riziku ztráty 24 hodinové péče a v mnoha případech také k nutnosti vzít v potaz pacientovy další lidské potřeby nemohou obstarávat pouze odborní pečovatelé. Je tudíž důležité zvážit nové politiky sociální podpory pro domácí péči včetně možnosti poskytování určité formy odměny pro rodinného příslušníka-pečovatele, které zajišťují vhodné životní podmínky, dopravu a podobné podpůrné služby.

2.2.5

V současnosti poskytují domácí zdravotní péči v mnoha různých formách orgány národní a místní správy, národní zdravotnické služby a systémy zdravotního pojištění, neziskové organizace a sdružení poskytující sociální služby lidem. Bylo obecně zjištěno, že tato péče není v některých zemích dostatečně rozvinuta. Je zapotřebí, aby se zlepšila a vzala v potaz měnící se potřeby, jež vyplývají z vyššího epidemiologického výskytu demence, neurovaskulárního onemocnění a obecně z polypatologie, což vede ke ztrátě samostatnosti, která postihuje více než 30 % obyvatelstva nad 75 let.

2.2.6

EHSV doporučuje, aby se pokračující iniciativy podpory laických pečovatelů v členských státech důkladně srovnaly a analyzovaly. To by mohlo zahrnovat i daňové výhody, penzijní a sociální pojištění pro pečovatele, právo odejít ze zaměstnání a pečovat o příbuzného, zajištění náhradních pečovatelů během dovolené a zajištění center pečovatelské služby apod. (9)

2.2.7

Řešení tohoto typu se zdají být hospodárnější pro poskytovatele služby a také uspokojivější pro příjemce z řad seniorů, jestliže umožňují integraci odborných zdrojů a laických zdrojů, nabízejí solidaritu se seniory a zároveň výrazně snižují náklady péče. Jinými slovy, vytváří se situace příhodná pro všechny strany, poněvadž je zajištěna laická péče, která je poskytována kdykoli; náklady by totiž byly výrazně vyšší, kdyby se odpovídající úroveň péče poskytovala výlučně v pečovatelských domech.

2.3.1

Sektor zdravotnictví a dlouhodobé péče zaměstnává významné procento pracovních sil v Evropské unii. Je to druhý největší tvůrce zaměstnanosti. V letech 1997 až 2002 bylo v 15 členských státech EU vytvořeno 1,7 mil. pracovních míst. Existují zde však obavy, že by stárnutí pracovních sil ve zdravotnictví a problémy se zajišťováním kvalitních služeb mohly vést k závažné krizi v tomto sektoru.

2.3.2

Odborné a celoživotní školení se musí restrukturalizovat, aby splňovalo nově se objevující potřeby, aby se udržely kvalitní služby a zaručilo se, že zaměstnanci zůstanou po odborné stránce aktivní.

2.3.3

EHSV má za to, že kromě zlepšení školení pro různé kategorie pečovatelů, jak bylo popsáno výše, by se měly vytvořit následující nové oblasti:

2.3.4

EHSV je pro využívání Evropského sociálního fondu pro školicí programy, aby se zvýšila úroveň dovedností v sektorech zdravotnictví a dlouhodobé péče, předešlo se předčasnému odchodu pracovníků ze sektoru a zvýšila se kvalita, flexibilita a v důsledku toho i efektivita celého systému. Tento přístup je důležitý především pro nové členské státy, kde je proces modernizace rychlejší a intenzivnější a kde je tím pádem i větší potřeba mít odborná školení.

2.3.5

Aby se dosáhlo dobrých výsledků, musí se znovu pozitivně zvážit spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. O spolupráci se musí aktivně usilovat nejen proto, aby se zabránilo konkurenci mezi poskytovateli služeb ve světě, kde se bude podle prognóz aktivní část obyvatelstva stále percentuálně snižovat (to bude mít za následek problémy s počtem pracovníků a vzrůstající mzdové náklady), ale také proto, aby se do systémů zdravotnictví plně integrovala efektivita a pozornost k potřebám a cílům, které v současnosti tyto dva sektory sledují odděleně, a nikoli ve spolupráci.

2.4.1

Poskytovat dostupnou kvalitní zdravotní péči, aniž by se odčerpávaly finanční prostředky z jiných sektorů nebo politických priorit, představuje pro všechny stávající i budoucí členské státy hlavní výzvu. To vyžaduje strategii, která klade velký důraz na dlouhodobé trendy a jak na nabídku, tak na poptávku. Jednání, které oba tyto faktory nebere v potaz, není ve střednědobém horizontu úspěšné, pokud jde o udržení nákladů.

2.4.1.1

Rozpočtová omezení, která zčásti pramení z Paktu stability, obecně znemožňují vynakládání prostředků na sociální péči v poměru k rostoucí poptávce po sociálních službách. Nicméně je možné výrazné zlepšení za pomoci restrukturalizace existujících služeb a zaměření se na služby, které se ukázaly jako efektivní, a zároveň za pomoci eliminace neoprávněného využívání zdravotnických služeb. Efektivní zdravotnická politika dále znamená, že se bude muset znovu zvážit vzájemné působení zdravotnické péče a sociální pomoci s cílem určit struktury a typy léčení a odborných služeb, které lépe vyhovují stávajícím a budoucím kontextům a potřebám obyvatelstva.

2.4.1.2

Ve snaze řídit toto zvyšování byly vyzkoušeny různé přístupy včetně převodu části nákladů na uživatele (to nejenže přenáší finanční zátěž na jednotlivce, ale též to omezuje poptávku), udržování nabídky a poptávky co do ceny a objemu a dále reformy podporující efektivní využití zdrojů a převod zdrojů z nemocniční a sociální péče na péči domácí.

2.4.1.3

Užití otevřené metody koordinace prosazované v této analýze povede k lepšímu porozumění různorodým základním podmínkám a možnému dopadu na další sektory sociálních služeb, a umožní tak posoudit, jaká opatření byla nejefektivnější a jaká kombinace opatření bude pravděpodobně nejúspěšnější.

2.4.2

Ačkoli jsou politiky preventivní zdravotní péče bezesporu důležité a potřebné, jsou bohužel často opomíjeny. Konkrétní plán preventivních opatření (pokud možno dalekosáhlých a univerzálně použitelných opatření) by měl v navrhované strategii pro udržitelný rozvoj a reformu zdravotní péče hrát klíčovou úlohu. Různá preventivní opatření, a zejména ta, která se již vyzkoušela na národní úrovni, by měla být důkladně testována za pomoci otevřené metody koordinace, aby se zajistilo, že se podniknou specifické kroky. EHSV si uvědomuje, že naplňování preventivních opatření je obtížné, jelikož vyžaduje koordinaci politiky, které se stále nedosáhlo, a rovněž vzdělávací programy propagující zdravější životní styl (zdravější stravu a intenzivnější fyzickou a mentální aktivitu). Tyto programy by se měly zejména zaměřit na ty segmenty obyvatelstva, které jsou vice vystaveny zdravotnímu riziku a které jsou více socio-ekonomicky znevýhodněny, a měly by usilovat o zavedení lepších pracovních podmínek Tato opatření vyžadují mnoho času a úsilí, ale ještě nezaručují úspěch.

2.4.3

Diferenciace výdajů podle zdravotnických služeb, podle postupů posílání pacientů na odborná vyšetření a podle léčby představuje chvályhodný přístup k udržování nákladů. Jakékoli investice, jež zlepší schopnost systému zdravotnictví reagovat na potřeby nebo na modernizaci zařízení, se však musejí posuzovat jako prostředek, který má z dlouhodobého hlediska zdravotní péči učinit udržitelnější. Tento typ investic se ale někdy obětuje hospodářským nárokům. EHSV se domnívá, že by se investice do modernizace systému zdravotnictví měly kombinovat s opatřeními ovlivňujícími poptávku (kritéria pro posílání pacientů na odborná vyšetření, mez, nad kterou nese náklady jednotlivec, poplatky apod.) stejně jako nabídku (zdravotní infrastruktury, náklady na inovační technologie a léky, kde není poměr mezi náklady a prospěchem vždy jasný, kritéria a postupy přijetí, zvyšování povědomí zdravotnických pracovníků o zdravotnických nákladech apod.).

2.4.3.1

Struktura a provozní postupy systému zdravotnictví a rovněž přeřazení z jedné služby na druhou by se měly pečlivě analyzovat, aby se zajistil účinný a efektivní provoz a koordinace. To by mělo být pro otevřenou metodu koordinace prioritou.

2.4.3.2

Nové členské státy se intenzivně věnují modernizaci svých systémů zdravotnictví a EHSV jim pro podporu zlepšení infrastruktury systémů zdravotnictví silně doporučuje využít strukturální fondy, především Evropský regionální rozvojový fond a Fond soudržnosti. Kromě toho má EHSV za to, že posouzení zkušeností prostřednictvím otevřené metody koordinace by mohlo být pro nové členské státy zejména cenné, neboť by jim zamezilo přijmout systémy, jež pravděpodobně rychle zastarají.

2.4.4

Posílená spolupráce mezi poskytovateli péče, kteří v současnosti pracují izolovaně (intenzivní péče, primární zdravotní péče, sociální služby), jež byla doporučena ve sdělení, je bezesporu namístě, neboť lidé silně závislí na druhých zpravidla potřebují různé služby, z nichž ne všechny jsou lékařské. Pozitivní spolupráce mezi rodinami, pečovateli a lékařským personálem vytváří lepší výsledky za nižší cenu. EHSV doufá, že nedávno zřízená skupina pro zdravotnické služby a lékařskou péči na vysoké úrovni dostane jasný mandát obsahující úkol, aby doporučila konkrétní provozní opatření pro spolupráci.

2.4.5

Je bezesporu možné, že technologický pokrok a větší povědomí pacientů může omezit výdaje, neboť snižuje náklady na léčbu specifických potíží a snižuje jejich výskyt. Rovněž však vytváří nové potřeby a právo na to, aby tyto potřeby byly uspokojeny. Proto se opouštějí dobře zavedené, rentabilní a obecně dostatečné diagnostické a terapeutické postupy. Dokud se inovační postupy nezaměří konkrétně na efektivnější zdravotní péči pro seniory, budou mít na výdaje na zdravotní péči pravděpodobně negativní dopad namísto dopadu pozitivního. Tlak vyvíjený částí obyvatelstva, která má lepší vzdělání a má o zdraví lepší povědomí, by mohl vést k dalšímu úpadku služeb pro více znevýhodněný segment obyvatelstva, jehož přístup ke zdravotní péči je již nyní omezen.

3.1

Vzhledem k tomu, že evropská legislativa týkající se dlouhodobé zdravotní péče není možná, má EHSV za to, že otevřená metoda koordinace je nadmíru důležitá pro efektivní modernizaci a rozvoj dostupné, udržitelné, dlouhodobé a kvalitní zdravotní péče a pro zajištění ochrany veřejného zdraví v různých kontextech a ve světle vzrůstajícího tlaku a výzev.

3.1.1

Analýza a výměna zkušeností by se měla zaměřit na:

3.2

Použití otevřené metody koordinace obnáší stanovení ukazatelů, jež mohou poukázat na stávající mezery ve znalostech a zároveň brát v potaz převládající situace a dlouhodobou sociální dynamiku, která má na systém zdravotnictví dopad. Soubor ukazatelů musí obsahovat všechny strukturální zřetele (síť služeb, dostupnost zařízení a pracovníků, úrovně školení a zkušenosti apod.). Dále musí zahrnovat vlastní kvality zdravotní péče (metody poskytování služeb a provádění zákroků, provozní pokyny, lékařské předpisy a praxi, ochranu práv pacientů apod.). V neposlední řadě musí obsahovat i specifické výsledky zdravotní péče podle typu a sociálních očekávání.

3.2.1

Musí se vyvinout zvláštní úsilí, aby se zajistilo, že ukazatele umožňují sledovat a posuzovat trendy týkající se specificky seniorů a péče, která je jim poskytována, a nedostatky ukazatelů, které jsou v současnosti stanoveny nebo jež se používají. Práce na vývoji ukazatelů bude muset jít ruku v ruce se stanovením společných cílů. Prozatím bude užitečné shromáždit údaje, které jsou k dispozici z různých zdrojů, včetně WHO, OECD a ECHI (European Common Health Indicators). Údaje, které budou k dispozici podle nové EU SILC na konci roku 2004, by měly být také zohledněny.

3.3

„Další kroky“ navržené ve sdělení se dotýkají nesmírně relevantních aspektů problému a rozšiřují debatu na příslušné oblasti zájmu. Návrhy jsou však ve své podstatě obecné, a existuje zde tudíž riziko, že otevřenou metodu koordinace výrazně neposunou vpřed.

3.3.1

EHSV doufá, že budou určeny přesnější „společné cíle“ pod podmínkou, že nebudou příliš normativní a že nebudou mít negativní vliv na organizaci národních systémů. Navrhované předběžné zprávy by dále měly sloužit jako užitečné nástroje, které by neměly mít za následek další administrativní výdaje a zátěže a které by neměly napínat omezené zdroje nových členských států.

3.4

EHSV však doufá, že Komise podnikne kroky k tomu, aby:

3.5

Obzvláště důležitou a naléhavou potřebou je propagace činností zvyšujících dovednosti provozovatelů a odborníků za pomoci rozvoje vhodných školicích programů, které pokrývají společné odborné pozadí mezi zdravotní péčí a sociální prací týkající se zdraví. To přesahuje technické aspekty a vyžaduje nabytí nových dovedností, jako je např. řízení informací, zejména používání počítačových sítí a obecná finanční správa. Takovéto nové školicí programy by mělo Společenství podporovat a propagovat, aby využilo zkušeností, k jejichž výměně v rámci otevřené metody koordinace došlo.