7.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 302/35

1.1

Program GALILEO představuje pro Evropskou unii, její nezávislost, technologickou a vědeckou kapacitu, její hospodářství, a především pro její kosmický průmysl a odvětví telekomunikací velkou výzvu. V posledních letech byl rozvoj kosmického průmyslu v EU založen hlavně na komerční aktivitě spojené s družicovými telekomunikacemi. Potíže, které postihly odvětví telekomunikací, měly vážný dopad na kosmický průmysl, který nebyl dostatečně institucionálně a politicky podporován, zejména ve srovnání s jeho hlavními konkurenty.

1.2

Program GALILEO, který byl opožděn kvůli diskusím o rozdělení „přiměřených výnosů“ z programu mezi různé státy, které jsou členy Evropské agentury pro vesmír, i kvůli mimoevropským tlakům, vstoupil definitivně do skutečné zahajovací fáze po uzavření dohody v rámci Rady Evropské agentury pro vesmír (EAV) dne 26. května 2003 o příslušných finančních příspěvcích členských států EAV.

1.3

Program GALILEO má ve srovnání se systémem GPS jeden významný rys, a to, že to je civilní program. Tento významný infrastrukturní projekt má rozhodující strategický význam pro Evropu a její nezávislost, jak již zdůraznil EHSV, Evropský parlament a Evropská rada. Program GALILEO dokonale ladí s lisabonskou strategií. Měl by se rovněž zdůraznit význam takovéhoto rozsáhlého projektu pro podporu evropské integrace.

1.4

Systém GALILEO bude poskytovat pět služeb:

1.5

Jelikož GALILEO je civilním systémem, je jeho hlavní využití pro každodenní účely, zejména v oblasti dopravy. Bude proto muset být s to zajistit nepřetržitou a bezpečnou službu, v případě poruchy lze zapojit jeho civilní složku, přičemž u GPS tomu tak není.

1.6

Konečně GALILEO bude o něco přesnější než GPS a především bude mít rozsah pokrývající celou zeměkouli. Může rovněž zajistit ověřování integrity signálu v reálném čase; to je u některých aplikací velmi důležitý požadavek, zejména v oblasti civilního letectví.

1.7

Základním cílem přezkoumávaného oznámení je podat zprávu o pokroku programu GALILEO, načrtnout perspektivy pro budoucnost a určit řadu stávajících nejistot, co se týče projektu, jehož náklady se odhadují na 3,2 miliard EUR a který zahrnuje tři fáze, a to:

—

pokrok vývojové fáze;

—

vývoj mezinárodní spolupráce;

—

přechod na instalační a provozní fázi.

—

nedávných prací v rámci definiční fáze;

—

základní infrastruktury;

—

systému EGNOS, který bude brzy v provozu;

—

evropského radionavigačního plánu.

2.1.3.1

Projednávané otázky byly pro EU mimořádně důležité a měly dva cíle:

2.1.3.2

Diskuse probíhala na pozadí historického monopolu amerického systému GPS. EU však zajistila výsledek, který dává naději na to, že zde bude nestranná multilaterální koordinace, co se týče podmínek pro využívání kmitočtového spektra, i jeho požadavku.

2.2.1

Jak Rada při různých příležitostech zdůrazňovala, je mezinárodní spolupráce jedním z podstatných prvků k zajištění toho, aby byly z programu GALILEO získány maximální přínosy. Žádosti třetích zemí o přidružení k projektu jsou stále četnější. V tomto kontextu chce Komise prosazovat souběžně dva přístupy, a to bilaterální přístup a regionální přístup.

2.2.2

Dne 30. října 2003 byla podepsána počáteční smlouva s Čínou a probíhají jednání s Indií a Izraelem. Stejné kroky se podnikají v případě Jižní Koreje, Brazílie, Japonska, Kanady, Austrálie, Mexika a Chile.

2.2.3

Co se týče regionální spolupráce, byl zahájen dialog se středomořským regionem, Latinskou Amerikou a Afrikou.

2.2.4

Probíhají rovněž jednání s dvěma státy, které již mají k dispozici družicový radionavigační systém, a to Ruskem a Spojenými státy. Tato jednání jsou zvlášť důležitá, jelikož mají zajistit technickou kompatibilitu a interoperabilitu jejich systémů se systémem GALILEO. Je nutno poukázat na to, že Spojené státy zpočátku zpochybňovaly hodnoty programu GALILEO. Mechanismus konzultací, který se v současné době projednává, musí být založen na systému, podle něhož má každý z partnerů symetrická práva a povinnosti vzhledem k druhému partnerovi, zejména v souvislosti s výkonem případného práva veta.

2.3.1.1

Procedura pro udělování koncese je řízena Společným podnikem. Tato procedura byla zahájena v říjnu 2003. Byly přijaty a prohlášeny za způsobilé čtyři nabídky. Nabídky předložila konsorcia tvořená určitým počtem vedoucích partnerů s podporou skupiny přidružených společností. Všechny nabídky počítaly s tím, že by budoucí evropský systém mohl generovat významné komerční výnosy, a každé bylo ochotno investovat značnou část svého příspěvku ze svých vlastních prostředků.

2.3.1.2

Tento faktor je o to důležitější, že Komise chce, aby financování Společenství u instalační fáze nepřesáhlo jednu třetinu financí. Během druhé fáze procedury pro udělování koncese známé jako „konkurenční vyjednávání“ byla vybrána na stručný seznam tři konsorcia (Alcatel/Alenia/Vinci, EADS/Thalès/Inmarsat, Eutelsat).

2.3.1.3

Bylo stanoveno šest typů zdrojů, a to:

2.3.2.1

Komise zaslala Radě a Evropskému parlamentu návrh nařízení o vytvoření struktur pro řízení evropského družicového radionavigačního programu. Bylo navrhováno, aby byl vytvořen dohlížecí orgán a centrum pro zabezpečení a bezpečnost; tento druhý orgán by měl být umístěn pod přímou odpovědnost generálního tajemníka Rady/vysokého zástupce pro společnou bezpečnostní a zahraniční politiku. Definitivně se ukázalo, že by měl skutečně být zřízen dohlížecí orgán, který bude mít odpovědnost za zabezpečení. Centrum pro zabezpečení a bezpečnost by nemělo být zřízeno; v případě krize přijme v reálném čase rozhodnutí Rada sama.

2.3.2.2

Další klíčovou otázkou, co se týče rámcové struktury pro systém, je otázka možných hrozeb pro soukromí jednotlivce. Je nutno poukázat na to, že systém GALILEO sám o sobě nepředstavuje hrozbu pro soukromí, jelikož nezískává od uživatelů žádné informace (neexistuje zde žádný „uplink“). Na druhé straně lze informace, které uživatel obdrží, přenášet jiným systémem – např. mobilními telefony, což umožní určit místo, kde se uživatel nachází. Odpovědnost za regulování takovéhoto využití informací poskytovaných systémem GALILEO nenáleží v žádném případě řídícím strukturám programu EU, ale státním orgánům jednotlivých zemí. Státní orgány by měly být upozorněny na opatření, za jejichž přijetí odpovídají, s cílem regulovat využívání systému GALILEO i využívání systému GPS.

3.1

Výbor oceňuje rozhodný přístup, který Komise přijala ve svém oznámení, se zřetelem na skutečnost, že dotyčný projekt má jasně nejvyšší význam a že zahrnuje i značné potíže. V tomto duchu – vyznačujícím se odhodláním uspět – by se měla trvalá pozornost věnovat těmto otázkám:

3.2

Úspěch tohoto významného projektu závisí na tom, zda Komise jasně potvrdí svou politickou a finanční vůli a zda bude tento postoj pevně dodržovat. Zavázáním se k projektu GALILEO ukázala Rada své ambice jak pro EU, tak i pro její kosmickou politiku.

4.1

Zdá se, že Komise ve svých závěrech ukazuje určitou obavu nebo nejistotu, co se týče otázky financování. To je záležitost základního významu; bylo-li by zpochybněno financování, mohl by být celý program ohrožen. EHSV může pouze znovu potvrdit fakt, že projekt GALILEO má pro EU, pro budoucnost jejího kosmického průmyslu a podporu evropské integrace důležitý strategický význam, jak to již důrazně a podrobně demonstroval ve svých stanoviscích k zelené a bílé knize Komise vztahující se k Evropské politice kosmického výzkumu (1). EHSV sdílí spokojenost Komise, co se týče skutečného pokroku, kterého bylo dosaženo při rozjezdu tohoto projektu, a doufá, že optimismus Komise nebude potížemi v poslední chvíli dotčen.