PŘÍLOHA 6
Provozní parametry a zkušební podmínky imobilizéru
1. Provozní parametry
Níže uvedené požadavky se nevztahují na:
|
a)
|
konstrukční části, které jsou namontovány a zkoušejí se jako součásti vozidla bez ohledu na to, zda je instalován imobilizér (například svítilny, poplašný systém, zařízení bránící neoprávněnému použití pomocí blokovacího systému), nebo
|
|
b)
|
konstrukční části, které byly již dříve zkoušeny jako součásti vozidla a existují o tom písemné doklady.
|
Všechny konstrukční části imobilizéru musí bez poruchy fungovat za níže uvedených podmínek.
1.1. Klimatické podmínky
Jsou stanoveny dvě kategorie teploty okolního prostředí:
|
a)
|
– 40 °C až + 85 °C pro části umístěné v prostoru pro cestující nebo pro zavazadla;
|
|
b)
|
– 40 °C až + 125 °C pro části umístěné v motorovém prostoru, není-li stanoveno jinak.
|
1.2. Stupeň ochrany týkající se instalace
Podle publikace IEC č. 60529:1989 musí být zajištěny tyto stupně ochrany:
|
a)
|
IP 40 pro části umístěné v prostoru pro cestující;
|
|
b)
|
IP 42 pro části umístěné v prostoru pro cestující kabrioletů a automobilů se sklápěcí střechou, jestliže poloha instalace vyžaduje vyšší stupeň ochrany než IP 40;
|
|
c)
|
IP 54 pro všechny ostatní části.
|
Výrobce imobilizéru je povinen v návodu k instalaci uvést případná omezení týkající se polohy instalace různých částí s ohledem na prach, vodu a teplotu.
1.3. Odolnost proti povětrnostním vlivům
Sedm dní podle publikace IEC č. 60068-2-30:1980.
1.4. Podmínky napájení elektrickou energií
Jmenovité napájecí napětí: 12 V
Pracovní rozsah napájecího napětí: od 9 V do 15 V v rozmezí teplot podle bodu 1.1.1
Dovolená doba pro zvýšené napětí při 23 °C:
U = 18 V, max. 1 h
U = 24 V, max. 1 min.
2. Zkušební podmínky
Všechny zkoušky musí být provedeny postupně na jediném imobilizéru. Na základě rozhodnutí zkušebního orgánu však mohou být použity jiné vzorky, pokud to neovlivní výsledky ostatních zkoušek.
2.1. Běžné zkušební podmínky
Napětí U = (12 ± 0,2) V
Teplota T = (23 ± 5) °C
3. Provozní zkouška
Všechny konstrukční části imobilizéru musí splňovat ustanovení bodů 3.2 až 3.9 tohoto předpisu.
3.1. Po dokončení všech níže uvedených zkoušek se imobilizér vyzkouší za běžných zkušebních podmínek podle bodu 2.1 tohoto předpisu, aby se ověřilo, zda stále normálně funguje. V případě potřeby lze před zkouškou vyměnit pojistky.
Jsou-li některé ze zkoušek, které mají být podle každého z těchto bodů provedeny před provozními zkouškami, prováděny v sériích na jediném imobilizéru, lze provozní zkoušku provést pouze jednou, a to po ukončení zvolených zkoušek, namísto provádění provozních zkoušek požadovaných v těchto bodech po každé zvolené zkoušce. Výrobci a dodavatelé vozidel musí zaručit vyhovující výsledky pouze při neakumulovaných postupech.
3.2. Odolnost vůči změnám teploty a napětí
Splnění požadavků vymezených v bodě 3.1 je třeba též ověřit při těchto podmínkách:
|
3.2.1.
|
|
Zkušební teplota
|
T (– 40 ± 2) °C
|
|
Zkušební napětí
|
U = (9 ± 0,2) V
|
|
Doba vystavení těmto podmínkám
|
4 hodiny
|
|
|
3.2.2.
|
Pro části umístěné v prostoru pro cestující nebo v prostoru pro zavazadla:
|
Zkušební teplota
|
T = (+ 85 ± 2) °C
|
|
Zkušební napětí
|
U = (15 ± 0,2) V
|
|
Doba vystavení těmto podmínkám
|
4 hodiny
|
|
|
3.2.3.
|
Pro části umístěné v motorovém prostoru, není-li stanoveno jinak:
|
Zkušební teplota
|
T = (+ 125 ± 2) °C
|
|
Zkušební napětí
|
U = (15 ± 0,2) V
|
|
Doba vystavení těmto podmínkám
|
4 hodiny
|
|
|
3.2.4.
|
Imobilizér se po dobu 1 hodiny vystaví v aktivovaném i deaktivovaném stavu zvýšenému napětí 18 ± 0,2 V.
|
|
3.2.5.
|
Imobilizér se po dobu 1 minuty vystaví v aktivovaném i deaktivovaném stavu zvýšenému napětí 24 ± 0,2 V.
|
3.3. Provozní spolehlivost po zkoušce odolnosti proti vniknutí cizího tělesa a vody
Po zkoušce odolnosti proti vniknutí cizího tělesa a vody podle publikace IEC č. 60529:1989 pro stupně ochrany podle bodu 1.1.2 se opakují provozní zkoušky podle bodu 3.1.
Se souhlasem technické zkušebny se tento požadavek nemusí použít za těchto okolností:
|
a)
|
Schválení typu imobilizéru, který má být typově schválen jako samostatný technický celek
V tomto případě musí výrobce imobilizéru:
|
i)
|
uvést v bodě 4.5 informačního dokumentu (příloha 1b), že požadavek tohoto bodu nebyl na imobilizér použit (v souladu s bodem 7 tohoto předpisu), a
|
|
ii)
|
uvést v bodě 4.1 informačního dokumentu seznam vozidel, pro něž je imobilizér určen, a v bodě 4.2 příslušné podmínky instalace.
|
|
|
b)
|
Schválení typu vozidla z hlediska imobilizéru
V tomto případě musí výrobce uvést v bodě 3.1.1.1 přílohy 1a informačního dokumentu (příloha 1a), že se požadavek tohoto bodu na imobilizér nepoužije vzhledem k povaze podmínek instalace, a výrobce vozidla to musí prokázat předložením příslušné dokumentace.
|
|
c)
|
Schválení typu vozidla z hlediska instalace imobilizéru, který je typově schválen jako samostatný technický celek
|
V tomto případě musí výrobce vozidla uvést v bodě 3.1.1.1 přílohy 1a informačního dokumentu (příloha 1a), že se požadavek tohoto bodu na instalaci imobilizéru nepoužije, pokud jsou splněny příslušné podmínky instalace.
Tento požadavek se nepoužije v případech, kdy informace požadované v bodě 3.1.3.1.1 přílohy 1a již byly předloženy pro účely schválení samostatného technického celku.
3.4. Provozní spolehlivost po zkoušce odolnosti proti kondenzaci vody
Po zkoušce odolnosti proti vlhkosti podle publikace IEC č. 60068-2-30:1980 se opakují provozní zkoušky podle bodu 3.1.
3.5. Zkouška ochrany proti přepólování
Imobilizér a jeho konstrukční části nesmí být zničeny obrácenou polaritou napětí do 13 V po dobu 2 minut. Po této zkoušce se opakují provozní zkoušky podle bodu 3.1, v případě nutnosti s vyměněnými pojistkami.
3.6. Zkouška ochrany proti zkratu
K ochraně proti zkratu musí být všechny elektrické spoje imobilizéru uzemněny a/nebo jištěny, a to až do napětí 13 V. Po této zkoušce se opakují provozní zkoušky podle bodu 3.1, v případě nutnosti s vyměněnými pojistkami.
3.7. Spotřeba energie v aktivovaném stavu
Spotřeba energie v aktivovaném stavu za podmínek podle bodu 2.1 nesmí pro celý imobilizér včetně indikátoru stavu překročit v průměru 20 mA.
Se souhlasem technické zkušebny se tento požadavek nemusí použít za těchto okolností:
|
a)
|
Schválení typu imobilizéru, který má být typově schválen jako samostatný technický celek
V tomto případě musí výrobce imobilizéru:
|
i)
|
uvést v bodě 4.5 informačního dokumentu (příloha 1 část 2), že požadavek tohoto bodu nebyl na imobilizér použit (v souladu s bodem 7 tohoto předpisu), a
|
|
ii)
|
uvést v bodě 4.1 informačního dokumentu seznam vozidel, pro něž je imobilizér určen, a v bodě 4.2 příslušné podmínky instalace.
|
|
|
b)
|
Schválení typu vozidla z hlediska imobilizéru
V tomto případě musí výrobce uvést v bodě 3.1.3.1.1 informačního dokumentu (příloha 1a), že se požadavek tohoto bodu na imobilizér nepoužije vzhledem k povaze podmínek instalace, a výrobce vozidla to musí prokázat předložením příslušné dokumentace.
|
|
c)
|
Schválení typu vozidla z hlediska instalace imobilizéru, který je typově schválen jako samostatný technický celek
V tomto případě musí výrobce vozidla uvést v bodě 3.1.3.1.1 informačního dokumentu (příloha 1a), že se požadavek tohoto bodu na instalaci imobilizéru nepoužije, pokud jsou splněny příslušné podmínky instalace.
Tento požadavek se nepoužije v případech, kdy informace požadované v bodě 3.1.3.1.1 přílohy 1a již byly předloženy pro účely schválení samostatného technického celku.
|
3.8. Provozní spolehlivost po vibrační zkoušce
|
3.8.1.
|
Pro tuto zkoušku se konstrukční části dělí na dva typy:
|
typ 1
|
:
|
konstrukční části běžně montované do vozidla,
|
|
typ 2
|
:
|
konstrukční části určené k montáži do motoru.
|
|
|
3.8.2.
|
Konstrukční části / imobilizér se podrobí sinusovým vibracím těchto parametrů:
|
3.8.2.1.
|
Pro typ 1
Proměnlivá frekvence od 10 Hz do 500 Hz s maximální amplitudou ± 5 mm a maximálním zrychlením 3 g (špičková hodnota 0).
|
|
3.8.2.2.
|
Pro typ 2
Proměnlivá frekvence od 20 Hz do 300 Hz s maximální amplitudou ± 2 mm a maximálním zrychlením 15 g (špičková hodnota 0).
|
|
3.8.2.3.
|
Pro oba typy 1 a 2
|
Změna frekvence 1 oktáva/min.
Počet cyklů je 10, zkouška musí být provedena podél každé ze 3 os.
Vibrace se aplikují při nízkých frekvencích při konstantní maximální amplitudě a na vyšších frekvencích při konstantním maximálním zrychlení.
|
|
3.8.3.
|
V průběhu zkoušky musí být imobilizér připojen ke zdroji elektrické energie a kabel musí být ve vzdálenosti 200 mm podepřen.
|
|
3.8.4.
|
Po vibrační zkoušce se opakují provozní zkoušky podle bodu 3.1.
|
3.9. Elektromagnetická kompatibilita
Imobilizér musí být podroben zkouškám předepsaným v příloze 7.
