1.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 415/1


Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží

(2020/C 415/01)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

1.

Práce s mládeží je široký pojem zahrnující celou škálu činností sociální, kulturní, vzdělávací, environmentální nebo politické povahy, jimž se věnují mladí lidé nebo do nichž jsou mladí lidé zapojeni či které jim jsou určeny a jsou prováděny ve skupinách nebo individuálně. Práce s mládeží je vykonávána placenými a dobrovolnými pracovníky s mládeží a je založena na neformálním a informálním učení zaměřeném na mladé lidi a na dobrovolnou účast. Práce s mládeží je ze své podstaty sociální praxí, při níž se pracuje s mladými lidmi a se společnostmi, v nichž žijí, a jíž se usnadňuje aktivní zapojení a začlenění mladých lidí do jejich komunit a rozhodovacího procesu (1).

2.

Ačkoli panuje obecná shoda ohledně primární funkce práce s mládeží, v jednotlivých členských státech EU má velmi rozmanité podoby a je definována nebo popisována různými způsoby a spojována s různým vnímáním, tradicemi, zúčastněnými stranami a postupy. Probíhá v různých formách a prostředích (2). Práce s mládeží hraje důležitou úlohu z hlediska osobního a sociálního rozvoje mladých lidí a jejich účasti na společnosti a přechodových situacích, jimiž procházejí. Je zaměřena na všechny mladé lidi, včetně těch, kteří se méně angažují ve společnosti či mají méně příležitostí nebo jejichž plná účast na politickém a společenském životě je ohrožena z důvodu individuálních nebo strukturálních znevýhodnění (3) nebo diskriminace.

3.

Mladí lidé se dobrovolně, organizovaným nebo samostatně organizovaným způsobem angažují v mládežnických organizacích, sdruženích, iniciativách mladých lidí nebo jiných otevřených formách, čímž přispívají k rozvoji společnosti na všech úrovních. Práce s mládeží hraje při podpoře této angažovanosti klíčovou úlohu. Jedná se o způsob, jakým lze oslovit malé a odlehlé komunity a podpořit dialog s mladými lidmi formou, která je otevřená a přístupná všem.

4.

Práce s mládeží umožňuje mladým lidem, aby se obeznámili a získali zkušenosti s univerzálními hodnotami, jako jsou lidská práva, genderová rovnost, demokracie, mír, pluralismus, rozmanitost, začleňování, solidarita, tolerance a spravedlnost.

5.

Práce s mládeží je svébytnou oblastí a důležitým neformálním a informálním socializačním prostředím. Vykonává ji široké společenství praxe (4) zabývající se prací s mládeží. Práce s mládeží je zaměřena na individuální potřeby a požadavky mladých lidí a přímo řeší výzvy, kterým mladí lidé čelí v dnešní společnosti. Základním prvkem práce s mládeží je vytváření bezpečného, přístupného, otevřeného a autonomního prostoru ve společnosti, jakož i podpůrného a zkušenostního vzdělávacího prostředí pro mladé lidi. Účast mladých lidí na koncipování a vykonávání práce s mládeží má zásadní význam pro zajištění toho, aby organizace, programy a činnosti odpovídaly potřebám a ambicím mladých lidí a aby byly z tohoto hlediska relevantní.

6.

Práce s mládeží usnadňuje učení a angažovanost mladých lidí, a podporuje tak demokratické povědomí a aktivní evropské občanství.

7.

Na druhé evropské konferenci o práci s mládeží, která se konala v roce 2015, se zúčastněné strany snažily dospět ke společnému evropskému chápání práce s mládeží a popsat její hlavní funkce ve vztahu k mladým lidem: vytváření prostoru pro mladé lidi a budování mostů v jejich životě;

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

8.

V posledních desetiletích se práce s mládeží stala samostatnou oblastí práce, která je na evropské úrovni vykonávána mladými lidmi nebo do níž jsou mladí lidé zapojeni či která jim je určena. V některých členských státech je práce s mládeží již dobře zavedenou oblastí. Aby však bylo možné plně posoudit její potenciál, je třeba dále rozvíjet příslušné kapacity.

9.

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží stálo u zrodu celé řady nedávných vývojových změn v této oblasti. Tyto změny byly umožněny díky široké škále zúčastněných stran, které se podílejí na řešení specifických potřeb v oblasti práce s mládeží. Odrážejí velkou rozmanitost práce s mládeží a její rozdílné tradice v jednotlivých členských státech.

10.

Práce s mládeží v Evropě čelí i nadále četným výzvám:

a)

Koncepční rámec: Práce s mládeží musí i nadále reagovat na změny ve společnosti a v každodenním životě mladých lidí, na nové znalosti a na politické souvislosti a současně musí být aktivně inkluzivní a nabízet rovné příležitosti všem mladým lidem. Proto je třeba rozvíjet společné základní chápání a společné zásady. Rovněž je nezbytné, aby existoval bezpečný, přístupný, otevřený a autonomní prostor pro práci s mládeží, aby průběžně probíhala reflexe o metodikách a inovacích postupů, aby byly analyzovány trendy a nový vývoj a byly přizpůsobovány koncepční rámce, strategie a postupy, ve vhodných případech společně s partnery z jiných odvětví. Dále je nezbytné se zabývat globálními trendy, jako jsou demografické výzvy, změny klimatu a digitalizace, a podporovat rozvoj inovativních řešení a inteligentní a digitální práce s mládeží.

b)

Kompetence: Pro neustálý rozvoj práce s mládeží je důležité poskytovat dostatečné zdroje. Kvalitní vzdělávání a odborná příprava a praktická podpora pracovníků s mládeží v celé EU jsou předpokladem pro to, aby bylo podporováno uznávání a validace kompetencí pracovníků s mládeží v členských státech.

c)

Věrohodnost: Ve společnosti je třeba podporovat postupy v oblasti práce s mládeží a kvalita práce s mládeží musí splňovat očekávání a požadavky v dané oblasti a společnosti a musí odpovídat povaze, sebehodnocení a profesní praxi v této oblasti, aby bylo zajištěno, že úloha a význam práce s mládeží, jakož i výsledky, které přináší, budou uznávány i mimo tuto oblast samotnou. Aby byly tyto požadavky splněny, je rovněž nutné zlepšit, monitorovat a hodnotit kvalitu práce s mládeží. V oblasti práce s mládeží by měl být prováděn výzkum, aniž by se však vytvářela zbytečná byrokratická zátěž.

d)

Kontakty: Má-li společenství praxe zabývající se prací s mládeží dále rozvíjet práci s mládeží jako oblast, která se řídí potřebami mladých lidí, měla by být podporována vnitřní spolupráce, včetně kontaktů mezi zajišťovateli práce s mládeží a tvůrci politik v oblasti mládeže, a spolupráce s dalšími odvětvími a oblastmi politiky. Důležitými faktory jsou kromě toho společenské uznání, zapojení do politiky v oblasti mládeže, vhodné právní rámce, finanční zdroje, institucionální rámce a vhodné a udržitelné struktury.

e)

Krize a příležitosti: Práce s mládeží se neustále potýká se zásadními výzvami a musí se přizpůsobovat, aby reagovala na měnící se potřeby. Samotná existence a udržitelnost mnoha mládežnických sdružení, organizací pro práci s mládeží a služeb pro mladé lidi je ohrožena v důsledku krizí, jako je pandemie COVID-19. Omezení sociálních kontaktů má vážný dopad na způsob, jakým práce s mládeží funguje, a tudíž i na mladé lidi, zejména pak na ty, kteří mají méně příležitostí. V případě práce s mládeží se nicméně ukázalo, že je schopna na podobnou krizi rychle reagovat a zajistit, aby byly názory mladých lidí zohledněny v procesu přípravy programu týkajícího se mládeže pro budoucnost Evropy po skončení krize.

11.

Strategie EU pro mládež (2019–2027) i strategie Rady Evropy pro oblast mládeže 2030 vyzývají k vypracování Evropské agendy práce s mládeží. Ve strategii EU pro mládež se uvádí, že je třeba podněcovat hledání dalších synergií s činnostmi, které v této oblasti provádí Rada Evropy. To by umožnilo podporovat vzájemnou spolupráci a vytvářet synergie mezi EU a Radou Evropy v zájmu dalšího rozvoje postupů a politik v oblasti práce s mládeží;

DOSÁHLI DOHODY O TOMTO STRATEGICKÉM RÁMCI – EVROPSKÉ AGENDĚ PRÁCE S MLÁDEŽÍ:

12.

Evropská agenda práce s mládeží (dále jen „agenda“) je strategickým rámcem pro posilování a rozvoj kvality a inovací v oblasti práce s mládeží a pro uznávání práce s mládeží. Zaujímá cílený přístup k dalšímu rozvoji práce s mládeží v Evropě založené na znalostech a k propojení politických rozhodnutí s jejich praktickým prováděním. Agenda se vyznačuje koordinovanou spoluprací mezi zúčastněnými stranami na různých úrovních a v různých oblastech práce s mládeží a slouží rovněž k posílení práce s mládeží jakožto samostatné oblasti práce, která může být považována za rovnocennou s ostatními oblastmi politiky.

13.

Agenda zahrnuje tyto prvky:

a)

Politický základ

V souladu se strategií EU pro mládež (2019–2027) by měla Evropská agenda práce s mládeží usilovat o kvalitu a inovace v oblasti práce s mládeží a o uznávání práce s mládeží. Pokud jde o provádění, činnosti EU v oblasti práce s mládeží by měly přispívat k obecným cílům strategie a měly by se opírat o nástroje a řízení, které byly schváleny pro tuto strategii.

Podnět k posílení, uznávání a dalšímu rozvoji politik a postupů v oblasti práce s mládeží poskytují doporučení Rady Evropy týkající se práce s mládeží a strategie pro oblast mládeže 2030, které tak přispívají k rozvoji agendy.

Výše uvedené dokumenty vyzývají k vytváření synergií nebo k úzké spolupráci mezi Radou Evropy a orgány Evropské unie a jejich členskými státy.

b)

Spolupráce v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží

Spolupráce v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží v členských státech a na evropské úrovni má zásadní význam pro účinnost agendy a bude utvářet obsah agendy i její budoucí rozvoj.

c)

Zavedení agendy do praxe: „bonnský proces“

Proces provádění agendy, tzv. „bonnský proces“ (5), by měl být utvářen společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží v rámci jeho příslušných oblastí působnosti a jeho různých mandátů, úloh a kapacit. Spočívá v rozvoji a navrhování prováděcích strategií, opatření a priorit na všech úrovních, které mají být uskutečňovány prostřednictvím činností od místní až po evropskou úroveň, napříč celým spektrem prostředí práce s mládeží a v rámci příslušných oblastí působnosti.

d)

Programy financování v oblasti mládeže

Podporu a financování v zájmu usnadnění procesu provádění agendy v souladu s cíli programů mohou nabídnout uplatňované příslušné programy financování EU v oblasti mládeže (zejména Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity);

VYTYČILI SI ZA CÍL:

14.

Podporovat další rozvoj a posilování kvality a inovací v oblasti práce s mládeží a uznávání práce s mládeží a zdokonalit v partnerství se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží rámec, v němž je práce s mládeží prováděna, a to na všech úrovních, mimo jiné tím, že bude využívána meziodvětvová spolupráce a fakticky podložené přístupy.

15.

Věnovat zvláštní pozornost provádění agendy jako součásti strategie EU pro mládež a tam, kde je to možné, plně začlenit politiky v oblasti práce s mládeží do všech úrovní politiky v oblasti mládeže a do souvisejících strategií (celostátních, regionálních a místních) v členských státech.

16.

Zajistit existenci udržitelných struktur a dostupnost odpovídajících zdrojů pro kvalitní práci s mládeží, aby všichni mladí lidé mohli získat pozitivní zkušenosti s opatřeními zavedenými v této oblasti nebo aby mohli sami tato opatření utvářet, se zvláštním zaměřením na činnost na místní úrovni a v odlehlých a venkovských oblastech, kde je pro práci s mládeží méně příležitostí.

17.

Posilovat a rozšiřovat společné zásady práce s mládeží v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží tím, že budou zlepšovány znalosti a povědomí o vývoji v oblasti práce s mládeží v Evropě a že bude podporována pravidelná spolupráce, výměny a společné postupy, přičemž současně budou zohledňovány rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi a oblastmi práce s mládeží.

18.

Zlepšit porozumění koncepcím, metodám a nástrojům používaným pro účely vzdělávání a odborné přípravy v oblasti práce s mládeží, v příslušných případech dále rozvíjet rámce založené na kompetencích pro formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti práce s mládeží a poskytovat jednotlivým aktérům zapojeným do práce s mládeží dostatečně kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, vedení a podporu.

19.

Pravidelně monitorovat a hodnotit stav, vývoj a výzvy v oblasti práce s mládeží, analyzovat potřeby mladých lidí a trendy relevantní pro práci s mládeží, zapojovat mladé lidi do vypracovávání strategií a podporovat společenství praxe zabývající se prací s mládeží ve spolupráci s dalšími dotčenými odvětvími, aby bylo možné reagovat na tento vývoj a nadále odpovídajícím způsobem rozvíjet příslušné pracovní postupy.

20.

Ve vhodných případech dále rozvíjet strategie a činnosti, které umožňují uznávání a validaci neformálního a informálního učení v oblasti práce s mládeží a uznání přínosu práce s mládeží k posílení postavení mladých lidí.

21.

Zvýšit schopnost práce s mládeží posilovat postavení mladých lidí, aby mohli přispívat k rozvoji inkluzivních, udržitelných, demokratických, pluralitních a mírumilovných společností.

22.

Rozšířit příležitosti pro přeshraniční interakci a výměny mezi mladými lidmi s různým kulturním a sociálně-ekonomickým zázemím a pro mezikulturní výměnu v rámci členských států, přičemž je třeba učinit tyto postupy při práci s mládeží běžnou praxí, a usnadnit vytváření strategičtějších projektů spolupráce v oblasti práce s mládeží v celé Evropě.

23.

S ohledem na zkušenosti získané v souvislosti s pandemií COVID-19 a vzhledem k možným budoucím krizím zajistit na všech úrovních pokračující existenci a provoz jednotlivých zařízení a struktur zapojených do práce s mládeží tím, že budou vytvořeny mechanismy a zdroje odolné vůči krizím, včetně digitálních technologií, a zajistit, aby se zařízení a struktury uměly přizpůsobit současné situaci a podobným situacím, které mohou nastat v budoucnu.

24.

Posílit spolupráci mezi členskými státy a Radou Evropy i mezi příslušnými institucemi s cílem podpořit rozvoj kvalitní práce s mládeží v celé Evropě;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA SVOU KONKRÉTNÍ VNITROSTÁTNÍ SITUACI:

25.

začleňovaly práci s mládeží do stávajících a budoucích strategií politiky v oblasti mládeže a jejich provádění na všech správních úrovních s cílem usnadnit rozsáhlejší inovace, zvýšit kvalitu a rozšířit uznávání v této oblasti, se zvláštním důrazem na činnost na místní úrovni při utváření a rozvoji agendy;

26.

určily témata a oblasti činnosti pro další rozvoj práce s mládeží na místní, regionální a celostátní úrovni v souladu se společnými cíli agendy, které by měly být vypracovány a prováděny v rámci strategie EU pro mládež a ve spolupráci se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží. Tento proces by měl být co nejvíce konkrétně zaměřen a měl by být ve vhodných případech začleněn do stávajících strategií;

27.

informovaly o agendě a jejím provádění všechny příslušné aktéry v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží na celostátní, regionální a místní úrovni a zajistily, aby byl s nimi i mezi nimi veden náležitý dialog;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

28.

podporovaly evropský rozměr práce s mládeží prostřednictvím přeshraničních a nadnárodních výměn, spolupráce, mezikulturního učení a vzájemného učení;

29.

usnadňovaly provádění a další rozvoj agendy tím, že budou využívat stávající struktury a nástroje nebo ve vhodných případech určí nebo vytvoří nové, podpůrné struktury, nástroje, partnerství nebo jiné vhodné metody spolupráce na různých úrovních;

30.

usilovaly o to, aby agendu v co největší míře utvářelo společenství praxe zabývající se prací s mládeží, a poskytovaly mu informace, příležitosti a prostor, které jeho zapojení usnadní. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost věnována mladým lidem a pracovníkům s mládeží;

31.

plánovaly v zásadě každých pět let uspořádání evropské konference o práci s mládeží, která by sloužila jako fórum pro další rozvoj agendy, zvážily přizvání členských států Rady Evropy v rámci politiky sousedství EU a prozkoumaly možnosti, jak podpořit přípravu a provádění agendy prostřednictvím programu Erasmus+ Mládež a Evropského sboru solidarity;

32.

vytvořily otevřenou a konzultační „síť pro rozvoj práce s mládeží v Evropě“ sestávající z příslušných struktur, které budou účinně přispívat k rozvoji práce s mládeží tím, že budou prosazovat inovativní přístupy, podporovat rozvoj a spolupráci s různými aktéry a mezi nimi v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží i mimo něj, poskytovat podporu a šířit informace o různých tematických prioritách, přístupech, sítích a cílových skupinách. V tomto ohledu by tato síť měla být podporována také prostřednictvím poradenství a odborných znalostí z jiných odvětví. Síť by měla usilovat o to, aby se do její činnosti související s rozvojem práce s mládeží zapojovali i noví aktéři;

33.

zkoumaly možnosti, jak by programy financování EU, jako je Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity, mohly ve vhodných případech aktivně přispívat k provádění agendy za využití různých nástrojů financování programů;

34.

prosazovaly mezi všemi mladými lidmi aktivní, kritické občanství a demokratické povědomí a schopnost ocenit rozmanitost jako stálé a základní součásti práce s mládeží, mimo jiné tím, že budou podporovat zdokonalování kompetencí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy pracovníků s mládeží, a poskytovaly všem mladým lidem bez diskriminace příležitost jednat z vlastní iniciativy, rozvíjet vlastní účinnost a uplatňovat pozitivní vliv;

35.

monitorovaly a hodnotily provádění agendy. Za tímto účelem by zpráva EU o mládeži měla obsahovat zvláštní kapitolu o rozvoji struktur pro práci s mládeží a souvisejících podpůrných nástrojů, partnerství nebo jiných vhodných metod spolupráce v členských státech a na evropské úrovni;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

36.

zajistila, že agenda bude začleněna do provádění strategie EU pro mládež, včetně evropských cílů v oblasti mládeže, a zvýšila její viditelnost využitím nástrojů a mechanismů řízení, které jsou stanoveny ve strategii EU pro mládež, za účelem provádění agendy a sledování, hodnocení, šíření a využívání jejích výsledků;

37.

zajistila součinnost s dalšími mezinárodními organizacemi a posílila stávající partnerství s Radou Evropy při provádění agendy prostřednictvím vzájemně se doplňující a koordinované činnosti. Partnerství EU a Rady Evropy v oblasti mládeže by mohlo hrát ústřední úlohu při zajišťování synergií a usnadňování dialogu pro pracovníky s mládeží;

38.

zvážila vytvoření zvláštní otevřené a vícejazyčné evropské digitální platformy věnované práci s mládeží v úzké spolupráci se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží, jejímž prostřednictvím by probíhala výměna informací, znalostí a osvědčených postupů a která by umožňovala zapojit se do spolupráce a vzájemného učení. Tím by se usnadnil rozvoj agendy a jejího provádění, případně i pokud jde o její vnější rozměr. K procesu vytváření a zavádění platformy by mohla přispívat a poradenství v této souvislosti by mohla poskytovat skupina odborníků zastupující společenství praxe zabývající se prací s mládeží;

39.

posílila rozvoj poznatků a fakticky podložené přístupy v oblasti práce s mládeží v Evropě tím, že usnadní výměny odborníků a výzkum založený na vědeckých a praktických poznatcích o dopadu zásad, vývoje, koncepcí, činností a postupů používaných v této oblasti, zejména zapojením výzkumných pracovníků z oblasti mládeže a vytvořením databáze odborných znalostí v rámci organizací pro práci s mládeží.


(1)  Popis viz doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům CM/Rec (2017)4 týkající se práce s mládeží.

(2)  Například v mládežnických střediscích, v rámci projektů zaměřených na mladé lidi a osvětové/otevřené práce s mládeží, v neformálních mládežnických skupinách, na táborech pro mládež, prostřednictvím informování mládeže, v mládežnických organizacích a mládežnických hnutích, jak je uvedeno v závěrečné zprávě expertní skupiny s názvem „Přínos práce s mládeží, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání“.

(3)  Strukturální znevýhodnění nejsou na rozdíl od znevýhodnění individuálních spojeny se samotnou osobou, ale s regulačními rámci, jimž dotyčná osoba podléhá, a s jejími základními životními podmínkami.

(4)  Viz definice v příloze II.

(5)  Začátkem procesu provádění agendy je třetí evropská konference o práci s mládeží, digitální akce vysílaná z Bonnu.


PŘÍLOHA I

Podklady

Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, odkazují při přijímání tohoto usnesení na tyto dokumenty:

Dokumenty Rady

Usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1)

Závěry Rady o digitální práci s mládeží (Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2)

Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2)

Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží (Úř. věst. C 412, 9.12.2019, s. 12)

Závěry Rady s názvem „Více příležitostí pro mladé lidi ve venkovských a odlehlých oblastech (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 3)

Usnesení Rady o práci s mládeží (Úř. věst. C 327, 4.12.2010, s. 1)

Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1)

Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1)

Dokumenty Evropské komise

Studie o práci s mládeží a podnikatelském vzdělávání (Study on youth work and entrepreneurial learning) (2017)

Studie o hodnotě práce s mládeží v EU: souhrnná zpráva – případové studie – zprávy o jednotlivých zemích (Study on the value of youth work in the EU: general report – case studies – country reports) (2014)

Studie dopadů pasu mládeže (Youthpass). Osobní rozvoj a zaměstnatelnost mladých lidí a uznávání práce s mládeží (Youthpass impact study. Young people’s personal development and employability and the recognition of youth work) (2013)

Zprávy expertní skupiny v rámci spolupráce Rady v oblasti mládeže

Zpráva expertní skupiny: Rozvoj digitální práce s mládeží – Politická doporučení, potřeby v oblasti odborné přípravy a příklady osvědčených postupů (Developing digital youth work – Policy recommendations, training needs and good practice examples) (2018)

Zpráva expertní skupiny: Přínos práce s mládeží k předcházení marginalizaci a násilné radikalizaci (The contribution of youth work to preventing marginalisation and violent radicalisation) (2017)

Zpráva expertní skupiny: Přínos práce s mládeží, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání (The contribution of youth work to address the challenges young people are facing, in particular the transition from education to employment) (2015)

Zpráva expertní skupiny: Kvalitní práce s mládeží – společný rámec pro další rozvoj práce s mládeží (Quality Youth Work – A common framework for the further development of youth work) (2015)

Dokumenty Rady Evropy

Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům CM/Rec (2017)4 týkající se práce s mládeží

Usnesení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Res (2020)2 týkající se strategie Rady Evropy pro oblast mládeže 2030

Další dokumenty

Prohlášení z druhé evropské konference o práci s mládeží (1)

Evropská strategie odborné přípravy v oblasti mládeže Podpora rozvoje kvalitní práce s mládeží v Evropě prostřednictvím budování kapacit (European Training Strategy in the field of Youth. Supporting the development of quality youth work in Europe through capacity building) (2015) (2)


(1)  Webová stránka https://pjp-eu.coe.int/documents/42128013/47262187/The+2nd+European+Youth+Work+Declaration_FINAL.pdf/cc602b1d-6efc-46d9-80ec-5ca57c35eb85.

(2)  Webová stránka https://ec.europa.eu/youth/sites/youth/files/eu-training-strategy-youth_en.pdf


PŘÍLOHA II K PŘÍLOZE

Pro účely tohoto usnesení se použije tato definice:

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží (1)

V oblasti práce s mládeží by mělo být společenství praxe zabývající se prací s mládeží chápáno jako skupina lidí, profesionálů i neprofesionálů, kteří sdílejí stejné zájmy, pokud jde o řešení určitého problému, zlepšování jejich dovedností a vzájemnou výměnu zkušeností.

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží zahrnuje zúčastněné strany na všech úrovních, od místní úrovně až po úroveň evropskou, jako jsou:

pracovníci s mládeží a vedoucí mládeže;

vedoucí pracovníci v oblasti práce s mládeží;

projektové subjekty;

akreditované a nezávislé organizace pro práci s mládeží;

školitelé;

výzkumní pracovníci;

vzdělavatelé pracovníků s mládeží;

místní komunity a obce;

národní agentury pro program Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity;

zastoupení mládeže a mladí lidé a

tvůrci politik v oblasti mládeže.

Všichni aktéři ze společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží mají v rámci svých příslušných oblastí působnosti různé mandáty, úlohy a kapacity pro další rozvoj práce s mládeží.


(1)  Pojem „společenství praxe zabývající se prací s mládeží“ je teoretický termín, který rozvíjeli pedagogičtí psychologové Jean Laveová a Étienne Wenger.


PŘÍLOHA III K PŘÍLOZE

Infografika k Evropské agendě práce s mládeží

Image 1