a)

vycházet ze zkušeností z minulých let;

b)

usilovat o jasnější a jednodušší proces;

c)

realizovat pokud možno pracovní cykly v délce 18 měsíců;

d)

v každém cyklu určit jednu tematickou prioritu;

e)

stanovit pracovní plán;

f)

zajistit flexibilitu, pokud jde o aktéry, kteří se účastní řízení a provádění dialogu EU s mládeží;

g)

provádět průběžné sledování pro monitorování výsledků v oblasti kvality a dopadu procesu jako takového;

h)

uznat úlohu vnitrostátních pracovních skupin. Jedná se o subjekty na úrovni členských států, jejichž úkolem je přispívat k organizaci konzultací, propagaci a dopadu dialogu s mládeží (2). V souladu s ustanoveními strategie Evropské unie pro mládež „se členské státy vyzývají, aby umožnily účast mladých lidí ve všech fázích provádění dialogu EU s mládeží mimo jiné tím, že ve vnitrostátní pracovní skupině svěří významnou úlohu národní radě mládeže“ (3).

a)

poskytovat obecné pokyny k dialogu EU s mládeží týkající se otázek, jako je tematická priorita cyklu, konzultační nástroje, akce související s konzultacemi, včetně konferencí EU zaměřených na otázky mládeže;

b)

popřípadě poskytovat vstupy, nástroje a podporu, aby byla zajištěna kvalita dialogu EU s mládeží a tematická soudržnost v rámci každého cyklu;

c)

zajišťovat účinnou spolupráci s vnitrostátními pracovními skupinami tím, že v případě potřeby poskytne pokyny, nástroje a podporu, aby byla zajištěna kvalita provádění dialogu EU s mládeží;

d)

zajišťovat participativní hodnocení cyklu, jakož i jeho monitorování a sledování a využívání a rozsáhlé šíření výsledků dialogu EU s mládeží;

e)

podporovat zachování institucionální paměti s cílem předat ji s pomocí Evropské komise následující trojici předsednictví;

f)

činit opatření k usnadnění hladkého přechodu k následující trojici předsednictví;

g)

věnovat se veškerým dalším aspektům, které může trojice předsednictví v konzultaci s členskými státy považovat za vhodné.