|
30.6.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/151 |
Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:
http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html
Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 99 — Jednotná ustanovení pro schvalování výbojkových zdrojů světla k užívání ve schválených výbojkových světlometech motorových vozidel
Zahrnuje veškerá platná znění až po:
dodatek 5 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 19. srpna 2010
OBSAH
PŘEDPIS
|
1. |
Oblast působnosti |
|
2. |
Správní ustanovení |
|
3. |
Technické požadavky |
|
4. |
Shodnost výroby |
|
5. |
Postihy za neshodnost výroby |
|
6. |
Definitivní ukončení výroby |
|
7. |
Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů |
PŘÍLOHY
|
Příloha 1 |
Listy dat výbojkových zdrojů světla |
|
Příloha 2 |
Sdělení o udělení (rozšíření, odmítnutí či odebrání schválení nebo definitivním ukončení výroby) typu výbojkového zdroje světla podle předpisu č. 99 |
|
Příloha 3 |
Příklad uspořádání značky schválení typu |
|
Příloha 4 |
Metoda měření elektrických a fonometrických vlastností |
|
Příloha 5 |
Optické nastavení pro měření polohy a tvaru oblouku a polohy elektrod |
|
Příloha 6 |
Minimální požadavky na postupy kontroly kvality výrobcem |
|
Příloha 7 |
Výběr vzorků a úrovně shody zkušebních záznamů výrobce |
|
Příloha 8 |
Minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem |
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tento předpis se vztahuje na výbojkové zdroje světla uvedené v příloze 1 a určené k použití ve schválených světlometech motorových vozidel.
2. SPRÁVNÍ USTANOVENÍ
2.1 Definice
2.1.1 Pojem „kategorie“ je v tomto předpisu použit k označení odlišných základních konstrukcí standardizovaných výbojkových zdrojů světla. Každá kategorie má určité označení, například: „D2S“.
2.1.2 Výbojkové zdroje světla různých „typů“ (1) jsou výbojkové zdroje světla v rámci stejné kategorie, které se liší v základních znacích, jakými jsou například:
|
2.1.2.1 |
výrobní nebo obchodní značka; to znamená:
|
|
2.1.2.2 |
konstrukce baňky a/nebo patice, pokud tyto rozdíly mají vliv na optické výsledky. |
2.2 Žádost o schválení
2.2.1 Žádost o schválení podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.
2.2.2 Ke každé žádosti se přiloží (viz též bod 2.4.2):
|
2.2.2.1 |
výkresy ve trojím vyhotovení, dostatečně podrobné, aby umožnily určení typu; |
|
2.2.2.2 |
technický popis, včetně určení napáječe; |
|
2.2.2.3 |
tři vzorky od každé barvy, pro kterou byla žádost podána; |
|
2.2.2.4 |
jeden vzorek napáječe. |
2.2.3 Pokud se typ výbojkového zdroje světla liší od typu, který byl již schválen, jen obchodním názvem nebo značkou, postačí předložit:
|
2.2.3.1 |
prohlášení výrobce, že předložený typ je (kromě obchodního názvu nebo značky) totožný s již schváleným typem a byl vyroben stejným výrobcem, který vyrábí schválený typ, jenž je identifikovatelný pod kódem schválení; |
|
2.2.3.2 |
dva vzorky nesoucí nový obchodní název nebo značku. |
2.2.4 Dříve než schválí daný typ, ověří příslušný orgán, zda existují vyhovující opatření k zabezpečení účinných kontrol shodnosti výroby.
2.3 Nápisy
2.3.1 Výbojkové zdroje světla, předložené ke schválení, musí mít na patici nebo na baňce uveden:
|
2.3.1.1 |
obchodní název nebo značku žadatele; |
|
2.3.1.2 |
mezinárodní označení příslušné kategorie; |
|
2.3.1.3 |
jmenovitý příkon; je-li součástí mezinárodního označení příslušné kategorie, nemusí být zvlášť vyznačen; |
|
2.3.1.4 |
dostatečně velké místo pro umístění značky schválení typu. |
2.3.2 Místo uvedené v bodě 2.3.1.4 musí být vyznačeno na výkresech připojených k žádosti o schválení.
2.3.3 Na patici mohou být umístěny i jiné nápisy než nápisy stanovené v bodech 2.3.1 a 2.4.4.
2.3.4 Napáječ použitý pro typové schválení světelného zdroje musí být označen typem obchodním názvem a jmenovitým napětím a příkonem, jak je uvedeno v příslušném listu dat světlometu.
2.4 Schválení
2.4.1 Schválení bude uděleno, pokud všechny vzorky typu výbojkového zdroje světla předložené v souladu s bodem 2.2.2.3 nebo 2.2.3.2, zkoušené s napáječem dle bodu 2.2.2.4, budou splňovat požadavky tohoto předpisu.
2.4.2 Každému schválenému kódu se přidělí číslo schválení. Jeho první znak označuje sérii změn, které zahrnují nejnovější technické změny předpisu v době vydání schválení typu.
Za těmito znaky následuje identifikační kód, který má nejvýše dvě místa. Použijí se pouze arabské číslice nebo velká písmena uvedená v poznámce pod čarou (2).
Stejná smluvní strana nesmí stejný kód přidělit jinému typu výbojkového zdroje světla. Na žádost žadatele může být stejný kód schválení přiděleno oběma výbojkovým zdrojům světla, které vyzařují bílé nebo selektivní žluté světlo (viz bod 2.1.2).
2.4.3 Osvědčení o schválení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení či o definitivním ukončení výroby typu výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu se oznámí stranám dohody, které uplatňují tento předpis, pomocí formuláře dle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu a výkresu, dodaného žadatelem o schválení, ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) a v měřítku nejméně 2:1.
2.4.4 Každý výbojkový zdroj světla, který se shoduje s typem schváleným podle tohoto předpisu, je na místě popsaném v bodě 2.3.1.4 a vedle nápisů uvedených v bodě 2.3.1 opatřen mezinárodní značkou schválení typu, jež se skládá ze:
|
2.4.4.1 |
seříznutého kruhu, uzavírajícího v sobě písmeno „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která daný typ schválila (3); |
|
2.4.4.2 |
kódu schválení, umístěného vedle seříznutého kruhu. |
2.4.5 Jestliže žadatel obdržel stejný kód schválení pro několik obchodních názvů nebo značek, jeden nebo více z nich postačí ke splnění požadavků bodu 2.3.1.1.
2.4.6 Značky a symboly specifikované v bodech 2.3.1 a 2.4.3 musí být jasně čitelné a nesmazatelné.
2.4.7 Příloha 3 tohoto předpisu udává příklad uspořádání značky schválení typu.
3. TECHNICKÉ POŽADAVKY
3.1 Definice
3.1.1 „Výbojkový zdroj světla“: zdroj světla, který vyzařuje světlo stabilizovaným obloukovým výbojem.
3.1.2 „Napáječ“: specifické elektrické napájení výbojkového zdroje světla.
3.1.3 „Jmenovité napětí“: vstupní napětí, vyznačené na napáječi.
3.1.4 „Jmenovitý příkon“: příkon vyznačený na výbojkovém zdroji světla a napáječi.
3.1.5 „Zkušební napětí“: napětí na vstupních svorkách napáječe, při kterém jsou elektrické a fotometrické vlastnosti výbojkového zdroje světla určeny a zkoušeny.
3.1.6 „Objektivní hodnota“: konstrukční hodnota elektrické nebo fotometrické vlastnosti. V rámci přípustných odchylek jí má být dosaženo, je-li výbojkový zdroj světla napájen napáječem pracujícím při zkušebním napětí.
3.1.7 „Standardní (etalonový) výbojkový zdroj světla“: zvláštní výbojkový zdroj světla, užívaný pro zkoušení světlometů. Má zredukované rozměrové, elektrické a fotometrické vlastnosti tak, jak je uvedeno v příslušném listu dat.
3.1.8 „Vztažná osa“: osa vymezená vzhledem k patici, na niž odkazují určité rozměry výbojkového zdroje světla.
3.1.9 „Vztažná rovina“: rovina vymezená vzhledem k patici, na niž odkazují určité rozměry výbojkového zdroje světla.
3.2 Obecné specifikace
3.2.1 Každý předložený vzorek, který je zkoušen s napáječem podle bodu 2.2.2.4, musí splnit příslušná ustanovení tohoto předpisu.
3.2.2 Výbojkové zdroje světla musí být konstruovány tak, aby správně fungovaly a tuto vlastnost si při normálním používání zachovaly. Nesmí mimoto vykazovat žádnou konstrukční nebo výrobní vadu.
3.3 Výroba
3.3.1 Baňka výbojkového zdroje světla nesmí vykazovat žádné rýhy nebo skvrny, které by mohly zhoršovat její účinnost a optickou výkonnost.
3.3.2 V případě barevné (vnější) baňky se její povrch po 15 hodinách provozu s napáječem při zkušebním napětí lehce otře bavlněnou látkou napuštěnou roztokem 70 % objemu n-heptanu a 30 % objemu toluenu. Po pěti minutách se povrch vizuálně zkontroluje. Nesmí vykazovat žádné zjevné změny.
3.3.3 Výbojkové zdroje světla musí být opatřeny standardními paticemi, které vyhovují údajům o paticích v listech z publikace IEC č. 60061, třetí vydání, jak je blíže určeno v jednotlivých listech dat přílohy 1.
3.3.4 Patice musí být pevná a pevně spojená s baňkou.
3.3.5 Pro zjištění, zda výbojkové zdroje světla vyhovují požadavkům bodů 3.3.3 a 3.3.4, se provede vizuální kontrola, kontrola rozměrů a případně zkušební montáž.
3.4 Zkoušky
3.4.1 Výbojkové zdroje světla se podrobí zkoušce zahoření podle přílohy 4.
3.4.2 Všechny vzorky se zkoušejí s napáječem podle bodu 2.2.2.4.
3.4.3 Elektrická měření se provádějí nástroji, které spadají alespoň do třídy 0,2 (0,2 procent z celkové stupnice přesnosti).
3.5 Poloha a rozměry elektrod, oblouku a pásků
3.5.1 Geometrická poloha elektrod musí být taková, jak je určeno v příslušných listech dat. Příklad způsobu měření polohy oblouku a elektrod je uveden v příloze 5. Mohou být použity i jiné metody.
|
3.5.1.1 |
Poloha a rozměry elektrod světelného zdroje se měří před zahořením, s vypnutým výbojkovým zdrojem světla a za použití optických metod měření přes skleněný kryt. |
3.5.2 Tvar a posunutí oblouku musí odpovídat požadavkům uvedeným v příslušném listu dat.
|
3.5.2.1 |
Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí. |
3.5.3 Poloha, rozměry a propustnost pásků musí splňovat požadavky uvedené v příslušném listu dat.
|
3.5.3.1 |
Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí. |
3.6 Charakteristiky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla
3.6.1 Spouštění
Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí se spustit ihned a zůstat rozsvícen.
3.6.2 Rozběh
Měří-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí vyzařovat nejméně:
|
|
po 1 sekundě: 25 % svého cílového světelného toku; |
|
|
po 4 sekundách: 80 % svého cílového světelného toku. |
Cílový světelný tok je určen v příslušném listu dat.
3.6.3 Opětovné spouštění za tepla
Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí se poté, co byl vypnutý po dobu určenou v listu dat, ihned znovu rozsvítit. Zdroj světla musí po jedné vteřině vyzařovat nejméně 80 % cílového světelného toku.
3.7 Elektrické vlastnosti
Měří-li se napětí a příkon světelného zdroje za podmínek stanovených v příloze 4, musí být uvedené napětí a příkon v mezích určených v příslušném listu dat.
3.8 Světelný tok
Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí být uvedený světelný tok v mezích určených v příslušném listu dat. V případě, že bílá a selektivně žlutá barva jsou určeny pro stejný typ, cílová hodnota platí pro zdroje světla vyzařující bílé světlo, zatímco světelný tok zdroje světla vyzařujícího selektivní žluté světlo musí tvořit nejméně 68 % jmenovité hodnoty.
3.9 Barva
3.9.1 Barva vyzařovaného světla musí být bílá nebo selektivně žlutá. Mimoto kolorimetrické vlastnosti vyjádřené v CIE chromatických souřadnicích musí ležet v mezích udaných v příslušném listu dat.
3.9.2 Na tento předpis se uplatňují definice barvy vyzařovaného světla uvedené v předpise č. 48 a v jeho sériích změn platných v době žádosti o schválení typu.
3.9.3 Barva se měří podle podmínek stanovených v bodě 10 přílohy 4.
3.9.4 Minimální obsah červené ve světle výbojkového zdroje světla musí být takový, aby platilo:
kde
|
Ee (λ) |
[W/nm] |
je spektrální rozšíření zářivého toku; |
|
V (λ) |
[1] |
je spektrální světelná účinnost; |
|
λ |
[nm] |
je délka vlny. |
Tato hodnota se vyčíslí s využitím intervalů jednoho nanometru.
3.10 Ultrafialové záření
Ultrafialové záření výbojkového zdroje světla musí být takové, aby platilo:
kde:
|
S (λ) |
[1] |
je spektrální váhová funkce; |
|
km = 683 |
[lm/W] |
je fotometrický ekvivalent vyzařování; |
|
(definice ostatních symbolů viz bod 3.9.4 výše). |
||
Tato hodnota se vyčíslí s využitím intervalů jednoho nanometru.
Ultrafialové záření se váží podle hodnot uvedených v následující tabulce:
|
λ |
S(λ) |
|
250 |
0,430 |
|
255 |
0,520 |
|
260 |
0,650 |
|
265 |
0,810 |
|
270 |
1,000 |
|
275 |
0,960 |
|
280 |
0,880 |
|
285 |
0,770 |
|
290 |
0,640 |
|
295 |
0,540 |
|
300 |
0,300 |
|
305 |
0,060 |
|
310 |
0,015 |
|
315 |
0,003 |
|
320 |
0,001 |
|
325 |
0,00050 |
|
330 |
0,00041 |
|
335 |
0,00034 |
|
340 |
0,00028 |
|
345 |
0,00024 |
|
350 |
0,00020 |
|
|
|
|
355 |
0,00016 |
|
360 |
0,00013 |
|
365 |
0,00011 |
|
370 |
0,000090 |
|
375 |
0,000077 |
|
380 |
0,000064 |
|
385 |
0,000053 |
|
390 |
0,000044 |
|
395 |
0,000036 |
|
400 |
0,000030 |
|
|
|
Vybrané vlnové délky jsou reprezentativní; ostatní hodnoty se interpolují.
Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“.
3.11 Standardní výbojkové zdroje světla
Standardní (etalonové) výbojkové zdroje světla musí splňovat požadavky příslušné pro zdroje světla schváleného typu a specifické požadavky uvedené v příslušném listu dat. U typu vyzařujícího bílé nebo selektivní žluté světlo musí standardizovaný zdroj světla vyzařovat bílé světlo.
4. SHODNOST VÝROBY
4.1 Výbojkové zdroje světla schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny v souladu se schváleným typem a odpovídat nápisům a technickým požadavkům stanoveným v bodě 3 a v přílohách 1 a 3 tohoto předpisu.
4.2 Pro ověření, zda jsou splněny požadavky bodu 4.1, se provedou vhodné kontroly výroby.
4.3 Držitel schválení musí zejména:
|
4.3.1 |
zajistit postupy účinné kontroly kvality výrobků; |
|
4.3.2 |
mít přístup ke zkušebnímu vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti každého schváleného typu; |
|
4.3.3 |
zajistit, aby byly zaznamenávány výsledné údaje zkoušek a aby přiložené doklady byly dostupné po období, které je třeba stanovit po dohodě se správním orgánem; |
|
4.3.4 |
analyzovat výsledky všech typů zkoušek podle kritérií přílohy 7 s cílem ověřit a zajistit stabilitu vlastností výrobku v přípustných odchylkách průmyslové výroby; |
|
4.3.5 |
zajistit, aby pro každý typ výbojkového zdroje světla byly prováděny alespoň zkoušky předepsané v příloze 6 tohoto předpisu; |
|
4.3.6 |
zajistit, aby po každém odebrání vzorků, u nichž se prokáže, že se neshodují s daným typem zkoušky, následoval další výběr vzorků a další zkouška. Musí být podniknuty veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti příslušné výroby. |
4.4 Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřovat metody kontroly shodnosti užívané v kterékoliv výrobní jednotce.
4.4.1 Při každé inspekci musí být inspektorovi předloženy zkušební knihy a záznamy o výrobě.
4.4.2 Inspektor může náhodně odebírat vzorky ke zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.
4.4.3 Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 4.4.2, vybere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zkoušky schválení typu provedla.
4.4.4 Příslušný orgán může provést jakoukoliv zkoušku stanovenou tímto předpisem. Tyto zkoušky se provedou na náhodně vybraných vzorcích, aniž by způsobily potíže v dodávkách výrobce, a v souladu s kritérii přílohy 8.
4.4.5 Příslušný orgán musí zajistit, aby obvyklá četnost inspekcí byla jednou za dva roky. To je ponecháno na úsudku příslušného orgánu a jeho důvěře v opatření, jež mají zajistit účinnou kontrolu shodnosti výroby. V případě, kdy jsou zjištěny neuspokojivé výsledky, musí příslušný orgán zajistit, aby byly co nejrychleji učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti výroby.
5. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY
5.1 Schválení udělené pro typ výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu může být odejmuto, nejsou-li splněny předepsané požadavky na shodnost výroby.
5.2 Pokud některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, musí o tom neprodleně informovat ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře zprávy podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.
6. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY
Pokud držitel schválení zcela zruší výrobu typu výbojkového zdroje světla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.
7. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben a názvy a adresy správních orgánů provádějících schvalovací zkoušky, které vydávají schválení daného typu a kterým se zasílají zprávy o udělení, rozšíření, odmítnutí či zrušení schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných státech.
(1) Selektivní žlutá žárovka nebo doplňková selektivní žlutá vnější žárovka, jejímž účelem je výlučně změna barvy a nikoliv jiných vlastností výbojkového zdroje světla, jež vyzařuje bílé světlo, nepředstavuje změnu typu výbojkového zdroje světla.
(2) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
A B C D E F G H J K L M N P R S T U V W X Y Z
(3) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (nepřiděleno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (nepřiděleno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (nepřiděleno), 34 pro Bulharsko, 35 (nepřiděleno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (nepřiděleno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (nepřiděleno), 42 pro Evropské společenství (schválení vydávají členské státy, přičemž použijí svůj příslušný symbol EHK), 43 pro Japonsko, 44 (nepřiděleno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (nepřiděleno), 56 pro Černou Horu, 57 (nepřiděleno) a 58 pro Tunisko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.
PŘÍLOHA 1
LISTY DAT VÝBOJKOVÝCH ZDROJŮ SVĚTLA
Přehled kategorií výbojkových zdrojů světla a čísla jejich listů dat:
|
Kategorie zdroje světla |
Čísla listu dat |
|
D1R |
DxR/1 až 7 |
|
D1S |
DxS/1 to 6 |
|
D2R |
DxR/1 až 7 |
|
D2S |
DxS/1 až 6 |
|
D3R |
DxR/1 až 7 |
|
D3S |
DxS/1 až 6 |
|
D4R |
DxR/1 až 7 |
|
D4S |
DxS/1 až 6 |
Seznam listů dat výbojkových zdrojů světla a jejich pořadí v této příloze:
|
Čísla listu dat |
|
DxR/1 až 7 |
|
DxS/1 až 6 |
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D1R – Typ se startérem – Patice PK32d-3
Obrázek 2
Kategorie D2R – Konektorový typ – Patice P32d-3
|
(1) |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
(2) |
Viz list DxR/3. |
|
(3) |
Vnější povrch baňky musí mít excentricitu menší než ± 0,5 mm ve směru B a menší než + 1 mm/– 0,5 mm ve směru A, pokud se měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na vztažnou osu. |
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 3
Kategorie D3R – Typ se startérem – Patice PK32d-6
Obrázek 4
Kategorie D4R – Konektorový typ – Patice PK32d-6
|
(1) |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
(2) |
Viz list DxR/3. |
|
(3) |
Vnější povrch baňky musí mít excentricitu menší než ± 0,5 mm ve směru B a menší než + 1 mm/– 0,5 mm ve směru A, pokud se měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na vztažnou osu. |
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/3
Obrázek 5
Definice vztažné osy (1)
Patice musí být zasouvána tímto směrem
Obrázek 6
Maximální vnější rozměry výbojky (2)
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/4
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
||||
|
Poloha elektrod |
List DxR/5 |
|||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List DxR/6 |
|||||
|
Poloha černých pásků |
List DxR/7 |
|||||
|
α1 (3) |
45° ± 5° |
|||||
|
α2 (4) |
45° min. |
|||||
|
D1R: Patice PK32d-3 D2R: Patice P32d-3 D3R: Patice PK32d-6 D4R: Patice P32d-6 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-3) |
|||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
||||||
|
|
D1R/D2R |
D3R/D4R |
D1R/D2R |
D3R/D4R |
||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (4) |
12 |
|||
|
Jmenovitý příkon |
W |
35 |
35 |
|||
|
Elektrické a fotometrické vlastnostI |
V |
13,5 |
13,5 |
|||
|
Napětí výbojky |
Cíl |
V |
85 |
42 |
85 |
42 |
|
Přípustné odchylky |
± 17 |
± 9 |
± 8 |
± 4 |
||
|
Příkon výbojky |
Cíl |
W |
35 |
35 |
||
|
Přípustné odchylky |
± 3 |
± 0,5 |
||||
|
Světelný tok |
Objective |
lm |
2 800 |
2 800 |
||
|
Přípustné odchylky |
± 450 |
± 150 |
||||
|
Chromatické souřadnice v případě bílého světla |
Cíl |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
||
|
Oblast přípustných odchylek (5) |
Hranice |
x = 0,345 |
y = 0,150 + 0,640 x |
|||
|
x = 0,405 |
y = 0,050 + 0,750 x |
|||||
|
Průsečík bodů |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
||||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
|||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
|||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
|||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
|||
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/5
Poloha elektrod
Tato zkouška se používá pro určení správného umístění elektrod vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
Směr měření: bokorys a půdorys světelného zdroje
|
Rozměr v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
d + 0,5 |
d + 0,2 |
|
a2 |
d + 0,7 |
d + 0,35 |
|
b1 |
0,4 |
0,15 |
|
b2 |
0,8 |
0,3 |
|
c |
4,2 |
4,2 |
|
d = Standardní zdroje světla d < 0,3 pro D1R a D2R, d < 0,4 pro D3R a D4R. |
||
Vršek elektrody bližší ke vztažné rovině musí být umístěn v oblasti určené a1 a b1. Vršek elektrody vzdálenější od vztažné roviny musí být umístěn v oblasti určené a2 a b2.
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/6
Poloha a tvar oblouku
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu D, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota Lmax se bude nacházet ve vzdálenosti r od vztažné osy. Body 20 % Lmax mají vzdálenost s, jak je zřejmé z výkresu níže.
When measuring the relative luminance distribution in the central cross section D as indicated in the drawing above, the maximum value Lmax has the distance r from the reference axis. The points of 20 % of Lmax have the distance s, as shown in the drawing below.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
|
D1R/D2R |
D3R/D4R |
||
|
r |
0,50 ± 0,25 |
0,50 ± 0,25 |
0,50 ± 0,20 |
|
s |
1,10 ± 0,25 |
1,10 + 0,25 – 0,40 |
1,10 ± 0,25 |
Měří-li se jas ve směru B podle listu DxR/7 s nastavením podle přílohy 5 a s kruhovým polem o průměru 0,2M mm, relativní hodnota jasu vyjádřená v procentech Lmax (v příčném řezu D) musí být:
|
Zóna A |
≤ 4,5 % |
Přímka B |
≤ 15 % |
Přímka C |
≤ 5,0 % |
Oblast zóny A je určena černým povlakem, vnějším povrchem baňky a rovinou ve vzdálenosti 24,5 mm od vztažné roviny.
Kategorie D1R, D2R, D3R a D4R List DxR/7
Poloha černých pásků
Tato zkouška se používá k určení, zda jsou černé pásky správně umístěny vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
Měří-li se rozložení jasu oblouku ve středním příčném řezu, jak je znázorněno v listu DxR/6, poté, co se zdroj světla otočil tak, že černý pásek zakrývá oblouk, musí být měřený jas ≤ 0,5 % Lmax.
V oblasti určené α 1 a α 3 může být černý povlak nahrazen jakýmkoliv prostředkem, který zabrání průchodu světla přes určitou oblast.
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
α1 |
45° ± 5° |
|
|
α3 |
70° min. |
|
|
α4 |
65° min. |
|
|
β1/24, β1/30, β2/24, β2/30 |
25° ± 5° |
|
|
f1/24, f2/24 (6) |
0,15 ± 0,25 |
0,15 ± 0,20 |
|
f1/30 |
f1/24 mv ± 0,15 (7) |
f1/24 mv ± 0,1 |
|
f2/30 |
f2/24 mv ± 0,15 (7) |
f2/24 mv ± 0,1 |
|
f1/24 mv – f2/24 mv |
± 0,3 max. |
± 0,2 max. |
|
d |
9 ± 1 |
|
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D1S – Typ se startérem – Patice PK32d-2
Obrázek 2
Kategorie D2S – Konektorový typ – Patice P32d-2
|
(1) |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
(2) |
Viz list DxS/3. |
|
(3) |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/2
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 3
Kategorie D3S – Typ se startérem – Patice PK32d-5
Obrázek 4
Kategorie D4S – Konektorový typ – Patice PK32d-5
|
(1) |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
(2) |
Viz list DxS/3. |
|
(3) |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/3
Obrázek 5
Definice vztažné osy (8)
Patice musí být zasouvána tímto směrem
Obrázek 6
Maximální vnější rozměry výbojky (9)
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/4
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
||||
|
Poloha elektrod |
List DxS/5 |
|||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List DxS/6 |
|||||
|
α1, α2 (10) |
55 ° min. |
55 ° min. |
||||
|
D1S: Patice PK32d-2 D2S: Patice P32d-2 D3S: Patice PK32d-5 D4S: Patice P32d-5 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-3) |
|||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
||||||
|
|
D1S/D2S |
D3S/D4S |
D1S/D2S |
D3S/D4S |
||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (11) |
12 |
|||
|
Jmenovitý příkon |
W |
35 |
35 |
|||
|
Zkušební napětí |
V |
13,5 |
13,5 |
|||
|
Napětí výbojky |
Cíl |
V |
85 |
42 |
85 |
42 |
|
Přípustné odchylky |
± 17 |
± 9 |
± 8 |
± 4 |
||
|
Příkon výbojky |
Cíl |
W |
35 |
35 |
||
|
Přípustné odchylky |
± 3 |
± 0,5 |
||||
|
Světelný tok |
Cíl |
lm |
3 200 |
3 200 |
||
|
Přípustné odchylky |
± 450 |
± 150 |
||||
|
Chromatické souřadnice v případě bílého světla |
Cíl |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
||
|
Oblast přípustných odchylek (12) |
Boundaries |
x = 0,345 |
y = 0,150 + 0,640 x |
|||
|
x = 0,405 |
y = 0,050 + 0,750 x |
|||||
|
Průsečík bodů |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
||||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
|||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
|||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
|||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
|||
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/5
Poloha elektrod
Tato zkouška se používá pro určení správného umístění elektrod vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
Směr měření: bokorys a půdorys světelného zdroje
|
Rozměr v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
d + 0,2 |
d + 0,1 |
|
a2 |
d + 0,5 |
d + 0,25 |
|
b1 |
0,3 |
0,15 |
|
b2 |
0,6 |
0,3 |
|
c |
4,2 |
4,2 |
|
d = průměr elektrody, d < 0,3 pro D1S a D2S, d < 0,4 pro D3S a D4S. |
||
Vršek elektrody bližší ke vztažné rovině musí být umístěn v oblasti určené a1 a b1. Vršek elektrody vzdálenější od vztažné roviny musí být umístěn v oblasti určené a2 a b2.
Kategorie D1S, D2S, D3S a D4S List DxS/6
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k určení tvaru oblouku a jeho polohy vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině měřením jeho zakřivení a rozptylu v příčném řezu ve vzdálenosti 27,1 mm od referenční roviny.
Tvar oblouku slouží pouze ke znázornění.
Směr měření: bokorys světelného zdroje
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota se musí nacházet uvnitř vzdálenosti r od vztažné osy. Bod 20 % maximální hodnoty se musí nacházet ve vzdálenosti s.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
r |
0,50 ± 0,40 |
0,50 ± 0,20 |
|
s |
1,10 ± 0,40 |
1,10 ± 0,25 |
(1) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 5.
(2) Skleněná baňka a podpěry nesmí dosáhnout pouzdra, jak je uvedeno na obrázku 6. Pouzdro je soustředné ke vztažné ose.
(3) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 kromě černých pásků.
(4) Použitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(5) Viz příloha 4.
(6) „f1/..“ představuje rozměr f1, který má být měřen ve vzdálenosti od vztažné roviny uvedené v mm po dopadu.
(7) „…/24 mv“ představuje hodnotu měřenou ve vzdálenosti 24 mm od vztažné roviny.
(8) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 5.
(9) Skleněná baňka a podpěry nesmí dosáhnout pouzdra, jak je uvedeno na obrázku 6. Pouzdro je soustředné ke vztažné ose.
(10) Část baňky v rozmezí úhlů ± 1 a ± 2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů ± 1 a ± 2.
(11) oužitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(12) Viz příloha 4
PŘÍLOHA 2
SDĚLENÍ
(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))
PŘÍLOHA 3
PŘÍKLAD USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU
(viz bod 2.4.3)
PŘÍLOHA 4
METODA MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH A FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ
1. Obecně
Zkoušky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla a měření elektrických a fotometrických vlastností výbojkového zdroje světla se provádí ve volné atmosféře při okolní teplotě 25 °C ± 5 °C.
2. Napáječ
Všechny zkoušky a měření se provedou s napáječem uvedeným v bodě 2.2.2.4 tohoto předpisu. Výkonové napájení pro zkoušky spouštění a rozběhu musí být schopné zajistit rychlý nárůst proudového impulzu.
3. Poloha výboje
Poloha výboje je vodorovná v rozmezí ± 10° s vývody směrem dolů. Poloha při zahořování a zkoušce musí být stejná. Jestliže je výbojka náhodně provozována ve špatném směru, musí se před začátkem měření znovu zahořet. Žádné elektricky vodivé předměty se nesmí nacházet během zahořování a měření uvnitř válce, jehož průměr činí 32 mm a délka 60 mm soustředně se vztažnou osou a symetricky k oblouku. Kromě toho je třeba se vyhnout nahodilým magnetickým polím.
4. Zahoření
Všechny zkoušky se provedou se zdroji světla, které byly zahořeny minimálně 15 cykly následujícího průběhu: 45 minut zapnuto, 15 sekund vypnuto, 5 minut zapnuto, 10 minut vypnuto.
5. Napájecí napětí
Všechny zkoušky se provedou při zkušebním napětí, které je uvedeno na příslušném listu dat.
6. Zkouška spouštění
Zkouška spouštění se provádí se zdroji světla, které nebyly zahořeny a nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně 24 hodin.
7. Zkouška rozběhu
Zkouška rozběhu se použije na zdroje světla, které nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně jedné hodiny.
8. Zkouška opětovného spouštění za tepla
Zdroj světla se spustí a nechá v činnosti pomocí napáječe při zkušebním napětí po dobu 15 minut. Napájecí napětí napáječe se pak vypne na dobu, která je uvedena v příslušném listu dat, a poté se znovu zapne.
9. Elektrická a fotometrická zkouška
Před každým měřením se zdroj světla stabilizuje po dobu 15 minut.
10. Barva
Barva zdroje světla se měří v integrační kouli s použitím měřicího systému, který udává chromatické souřadnice CIE přijímaného světla s rozlišením ± 0,002. Následující obrázek ukazuje rozsah přípustných odchylek pro bílou barvu a omezenou oblast přípustných odchylek pro výbojkové zdroje světla D1R, D1S, D2R, D2S, D3R, D3S, D4R a D4S.
PŘÍLOHA 5
Optické nastavení pro měření polohy a tvaru oblouku a polohy elektrod (1)
Výbojkový zdroj světla se umístí dle vyobrazení:
|
|
v obr. 1 nebo obr. 2 listu DxR/1 nebo listu DxS/1; |
|
|
v obr. 3 nebo obr. 4 listu DxR/2 nebo listu DxS/2. |
Optický systém musí promítnout skutečný obraz A' oblouku A se zvětšením nejlépe M = s′/s = 20 na měřicí stěně. Optický systém musí být aplanatický a achromatický. Clonka d, umístěná v ohniskové vzdálenosti f optického systému, vytvoří projekci oblouku s téměř rovnoběžnými směry pozorování. Aby byl získán úhel poloviční divergence ne větší než μ = 0,5°, nesmí být průměr clonky s ohledem na ohniskovou vzdálenost optického systému větší než d = 2f tan (μ). Činný průměr optického systému nesmí být větší než:
D = (1 + 1/M)d + c + (b1 + b2)/2, (c, b1 a b2 jsou uvedeny v listě DxS/5, resp. v listě DxR/5).
Stupnice na projekční stěně umožňuje měření polohy elektrod. Kalibrace sestavy může být výhodně provedena užitím odděleného projektoru s rovnoběžným paprskem ve spojení se měřidlem, jehož stín se promítne na měřicí stěnu. Zařízení ukáže vztažnou osu a rovinu rovnoběžnou se vztažnou rovinou a ve vzdálenosti „e“ mm od ní (e = 27,1 pro D1R, D1S, D2R, D2S, D3R, D3S, D4R a D4S).
Snímač se instaluje v rovině měřicí stěny s možností pohybu ve svislém směru na čáře odpovídající rovině v „e“ od vztažné roviny výbojkového zdroje světla.
Snímač musí mít relativní spektrální citlivost lidského oka. Velikost snímače nesmí být větší než 0,2 M mm ve vodorovném směru a ne větší než 0,025 M mm ve svislém směru (M = zvětšení). Rozsah měřitelného pohybu musí být takový, aby požadovaná měření zakřivení oblouku r a rozptyl oblouku s byla měřitelná.
(1) Tato metoda je jedním z příkladů metody měření; lze použít jakoukoli jinou metodu s odpovídající přesností měření.
PŘÍLOHA 6
Minimální požadavky na postupy kontroly kvality výrobcem
1. OBECNĚ
Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických (včetně ultrafialového záření), geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných listech dat přílohy 1 a příslušných listech dat pro patice.
2. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM
Výrobce nebo držitel značky schválení typu musí pro každý typ výbojkového zdroje světla provést v přiměřených intervalech zkoušky v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.
2.1 Povaha zkoušek
Zkoušky shodnosti výroby dle těchto specifikací musí zahrnovat fotometrické, geometrické a optické vlastnosti.
2.2 Metody zkoušek
|
2.2.1 |
Zkoušky se v zásadě provádějí v souladu s metodami stanovenými v tomto předpise. |
|
2.2.2 |
Uplatnění bodu 2.2.1 vyžaduje řádnou kalibraci zkušebního zařízení a korelaci měření s měřeními příslušného orgánu. |
2.3 Způsob výběru vzorků
Vzorky výbojkových zdrojů světla se vybírají náhodně z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor výbojkových zdrojů světla téhož typu definovaných podle výrobních metod výrobce.
2.4 Kontrolované a zaznamenané vlastnosti
Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují podle skupin vlastností uvedených v seznamu v příloze 7, tabulce 1.
2.5 Kritéria přijatelnosti
Výrobce nebo držitel schválení odpovídá za vypracování statistického rozboru výsledků zkoušek s cílem splnit specifikace stanovené pro kontrolu shodnosti výrobků podle bodu 4.1 tohoto předpisu.
Soulad je potvrzen, není-li překročena úroveň přijatelného nesouladu pro skupinu vlastností uvedených v tabulce 1 přílohy 7. To znamená, že počet výbojkových zdrojů světla, které nesplňují požadavky pro kteroukoliv skupinu vlastností kteréhokoliv typu výbojkového zdroje světla, nepřekročí v příslušných tabulkách 2, 3 nebo 4 přílohy 7 kvalifikační mez.
Poznámka: Každý jednotlivý požadavek týkající se výbojkového zdroje světla se považuje za vlastnost.
PŘÍLOHA 7
Výběr vzorků a úrovně shody zkušebních záznamů výrobce
Tabulka 1
Vlastnosti
|
Skupina vlastností |
Skupina (1) zkušebních záznamů mezi typy výbojkového zdroje světla |
Minimálně 12 výběrů vzorků pro každou skupinu za měsíc (1) |
Přípustná úroveň nesouladu pro jednotlivou skupinu vlastností (%) |
|
Značení, rozlišitelnost a trvanlivost |
Všechny typy se stejnými vnějšími rozměry |
315 |
1 |
|
Kvalita baňky |
Všechny typy se stejnými baňkami |
315 |
1 |
|
Vnější rozměry (vyjma patice) |
Všechny typy stejné kategorie |
315 |
1 |
|
Poloha a rozměry oblouku a pásků |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
6,5 |
|
Spouštění, rozběh a opětovné spouštění za tepla |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
|
Napětí a příkon výbojky |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
|
Světelný tok, barva a ultrafialové záření |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech zkušebních výsledků pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 2 jako maximální počet neshod. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 1 % neshody, při předpokladu přijatelné pravděpodobnosti nejméně 0,95.
Tabulka 2
|
Počet výsledků zkoušek pro jednotlivé vlastnosti |
Kvalifikační meze pro přijatelnost |
|
– 200 |
5 |
|
201 – 260 |
6 |
|
261 – 315 |
7 |
|
316 – 370 |
8 |
|
371 – 435 |
9 |
|
436 – 500 |
10 |
|
501 – 570 |
11 |
|
571 – 645 |
12 |
|
646 – 720 |
13 |
|
721 – 800 |
14 |
|
801 – 860 |
15 |
|
861 – 920 |
16 |
|
921 – 990 |
17 |
|
991 – 1 060 |
18 |
|
1 061 – 1 125 |
19 |
|
1 126 – 1 190 |
20 |
|
1 191 – 1 249 |
21 |
Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 3 jako maximální počet neshod. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 6,5 % neshod, při předpokladu přijatelné pravděpodobnosti nejméně 0,95.
Tabulka 3
|
Počet zaznamenaných výbojek |
Kvalifikační meze |
|
– 200 |
21 |
|
201 – 213 |
22 |
|
214 – 227 |
23 |
|
228 – 240 |
24 |
|
241 – 254 |
25 |
|
255 – 268 |
26 |
|
269 – 281 |
27 |
|
282 – 295 |
28 |
|
296 – 308 |
29 |
|
309 – 322 |
30 |
|
323 – 336 |
31 |
|
337 – 349 |
32 |
|
350 – 363 |
33 |
|
364 – 376 |
34 |
|
377 – 390 |
35 |
|
391 – 404 |
36 |
|
405 – 417 |
37 |
|
418 – 431 |
38 |
|
432 – 444 |
39 |
|
445 – 458 |
40 |
|
459 – 472 |
41 |
|
473 – 485 |
42 |
|
486 – 499 |
43 |
|
500 – 512 |
44 |
|
513 – 526 |
45 |
|
527 – 540 |
46 |
|
541 – 553 |
47 |
|
554 – 567 |
48 |
|
568 – 580 |
49 |
|
581 – 594 |
50 |
|
595 – 608 |
51 |
|
609 – 621 |
52 |
|
622 – 635 |
53 |
|
636 – 648 |
54 |
|
649 – 662 |
55 |
|
663 – 676 |
56 |
|
677 – 689 |
57 |
|
690 – 703 |
58 |
|
704 – 716 |
59 |
|
717 – 730 |
60 |
|
731 – 744 |
61 |
|
745 – 757 |
62 |
|
758 – 771 |
63 |
|
772 – 784 |
64 |
|
785 – 798 |
65 |
|
799 – 812 |
66 |
|
813 – 825 |
67 |
|
826 – 839 |
68 |
|
840 – 852 |
69 |
|
853 – 866 |
70 |
|
867 – 880 |
71 |
|
881 – 893 |
72 |
|
894 – 907 |
73 |
|
908 – 920 |
74 |
|
921 – 934 |
75 |
|
935 – 948 |
76 |
|
949 – 961 |
77 |
|
962 – 975 |
78 |
|
976 – 988 |
79 |
|
989 – 1 002 |
80 |
|
1 003 – 1 016 |
81 |
|
1 017 – 1 029 |
82 |
|
1 030 – 1 043 |
83 |
|
1 044 – 1 056 |
84 |
|
1 057 – 1 070 |
85 |
|
1 071 – 1 084 |
86 |
|
1 085 – 1 097 |
87 |
|
1 098 – 1 111 |
88 |
|
1 112 – 1 124 |
89 |
|
1 125 – 1 138 |
90 |
|
1 139 – 1 152 |
91 |
|
1 153 – 1 165 |
92 |
|
1 166 – 1 179 |
93 |
|
1 180 – 1 192 |
94 |
|
1 193 – 1 206 |
95 |
|
1 207 – 1 220 |
96 |
|
1 221 – 1 233 |
97 |
|
1 234 – 1 249 |
98 |
Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 4 jako procenta z výsledků, při předpokladu přijatelné pravděpodobnosti nejméně 0,95.
Tabulka 4
|
Počet výsledků zkoušek pro každou vlastnost |
Kvalifikační meze jako procento výsledků Přípustná úroveň 1 % neshod |
Kvalifikační meze jako procento výsledků Přípustná úroveň 6,5 % neshod |
|
1 250 |
1,68 |
7,91 |
|
2 000 |
1,52 |
7,61 |
|
4 000 |
1,37 |
7,29 |
|
6 000 |
1,30 |
7,15 |
|
8 000 |
1,26 |
7,06 |
|
10 000 |
1,23 |
7,00 |
|
20 000 |
1,16 |
6,85 |
|
40 000 |
1,12 |
6,75 |
|
80 000 |
1,09 |
6,68 |
|
100 000 |
1,08 |
6,65 |
|
1 000 000 |
1,02 |
6,55 |
(1) Hodnocení musí obecně pokrývat sériovou výrobu z jednotlivých závodů. Výrobce však může pro tentýž typ spojit záznamy z více závodů, pokud se v těchto závodech uplatňuje stejný systém kvality a řízení kvality.
PŘÍLOHA 8
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM
|
1. |
Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických, geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných listech dat přílohy 1 a příslušných listech dat pro patice. |
|
2. |
Shodnost hromadné výroby výbojkových zdrojů světla se nezpochybní, jestliže výsledky jsou ve shodě s bodem 5 této přílohy. |
|
3. |
Shodnost se zpochybní a výrobce je požádán, aby svoji výrobu uvedl do souladu s požadavky, jestliže výsledky nejsou ve shodě s bodem 5 této přílohy. |
|
4. |
Je-li uplatněn bod 3 této přílohy, do dvou měsíců se vybere další vzorek 250 výbojkových zdrojů světla, a to namátkou ze současné výroby. |
|
5. |
O tom, zda vyhoví, či ne, se rozhodne v souladu s hodnotami v tabulce 1. Pro každou skupinu vlastností musí být výbojkové zdroje světla buď schválené nebo neschválené v souladu s hodnotami v tabulce 1 (1). Tabulka 1
|
|||||||||||||||||||
(1) Navrhované schéma je navrženo tak, aby podle něj bylo možné posoudit shodu výbojkových zdrojů světla na přijatelnou úroveň neshody 1 % a 6,5 % a je založené na Plánu dvojitého výběru vzorků pro běžnou kontrolu v publikaci IEC č. 60410: Plány výběru vzorků a postupy kontrol jejich vlastností.
(2) Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v příloze 7 tabulce 1.