—

Smlouvu o založení Evropského společenství,

—

Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005 (1),

—

Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,

—

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008) (2).

—

závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu ze dne 19. a 20. června 2008 (3), podle nichž se kulturní spolupráce a mezikulturní dialog považují za nedílnou součást všech příslušných vnějších politik.

—

usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (4),

—

závěry Rady ze dne 21. května 2008 o mezikulturních kompetencích (5),

—

a na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (6).

—

sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (7).

—

mezikulturní dialog může přispívat ke sbližování jednotlivců i národů, k předcházení konfliktům a k procesům usmiřování, a to zejména v oblastech, kde je nestabilní politická situace,

—

kulturní výměny a akce kulturní spolupráce, a to i v audiovizuální oblasti, mohou přispívat k vytváření vztahů založených na partnerství, k posilování postavení a úlohy občanské společnosti, k procesům demokratizace a řádné správy věcí veřejných, jakož i k prosazování lidských práv a základních svobod,

—

kultura jakožto základní složka znalostní ekonomiky je rovněž odvětvím se silným hospodářským potenciálem, zejména pokud jde o kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví trvale udržitelné kulturní turistiky,

—

z uměleckého, intelektuálního a vědeckého hlediska závisí postavení Evropy ve světě do značné míry na dynamice její kulturní tvorby a kulturních výměn se třetími zeměmi,

—

kulturní vazby mezi Evropou a ostatními regiony světa mohou hrát významnou roli pro rozvoj mezikulturního dialogu a uskutečňování společných kulturních projektů; Unie se musí také věnovat podpoře své kulturní a jazykové rozmanitosti.

1.

posilovat postavení a úlohu kultury v politikách a programech prováděných v rámci vnějších vztahů a podporovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi působícími v oblasti kultury, především s organizací UNESCO a s Radou Evropy, a to s cílem zlepšit kvalitu a rozmanitost organizovaných kulturních akcí, a obecněji se podílet na uskutečňování cílů vnější politiky a udržitelném rozvoji;

2.

šířit Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005:

3.

podněcovat mezikulturní dialog tím, že se bude pokračovat v konkrétních projektech, ve zvyšování povědomí o osvědčených postupech úspěšně prováděných v členských státech a mimo Unii v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu (2008), zejména s ohledem na letošní hodnocení, které vypracuje Komise, a přispívat k výměně těchto osvědčených postupů.

—

vypracování evropské strategie, která bude mít za cíl souvisle a systematicky začleňovat kulturu do vnějších vztahů Unie a přispívat k tomu, aby činnosti Unie doplňovaly činnosti jejích členských států,

—

provádění konkrétních strategií s regiony a třetími zeměmi s cílem upřesnit cíle a prostředky působení v oblasti kulturních vztahů; tyto strategie se přizpůsobí zejména stavu a možnostem udržitelného rozvoje v odvětví kultury v těchto zemích a regionech, stavu kulturních výměn s Unií, jakož i jejich hospodářské a sociální situaci,

—

tyto konkrétní strategie lze vymezit v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným Smlouvou, na základě procesu zahrnujícího odborná posouzení a konzultace s dotčenými zeměmi a regiony.

—

akcí kulturní spolupráce se třetími zeměmi, a to na místní regionální i celostátní úrovni, s cílem zejména podporovat kulturní a umělecké výměny a koprodukce, přispívat k odbornému vzdělávání a mobilitě umělců a kulturních pracovníků a v případě potřeby zvyšovat, zejména prostřednictvím výměny odborných znalostí, možnosti rozvoje kulturních odvětví jednotlivých partnerských zemí,

—

mezinárodního prosazování evropských kulturních činností, statků a služeb, včetně audiovizuální oblasti, například vnějších audiovizuálních služeb, a mobility evropských umělců a kulturních pracovníků mimo Unii,

—

mnohojazyčnosti, zejména prostřednictvím výuky jazyků, překladu a rozvoje potenciálu všech evropských jazyků za účelem rozvoje kulturního a ekonomického dialogu se zbytkem světa, a rozvoji mezikulturních kompetencí,

—

mobility mladých lidí v rámci příslušných iniciativ a programů Společenství, jejich kulturního a uměleckého vzdělávání, včetně jejich vzdělávání v oblasti sdělovacích prostředků, a rovněž podporovaly jejich přístup k rozmanitým uměleckým dílům,

—

ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících a předcházení padělání a pirátství a boji proti nim na mezinárodní úrovni v rámci příslušných dvoustranných a vícestranných dohod, politického dialogu a spolupráce se třetími zeměmi,

—

ochrany, zachování a zhodnocování hmotného i nehmotného kulturního dědictví, mezinárodní spolupráce, a to i prostřednictvím výměny zkušeností s ohledem na výše uvedenou úmluvu UNESCO z roku 1970, v oblasti prevence krádeží a nedovoleného obchodu s kulturními statky a boje proti nim, zejména pak v souvislosti se statky, které byly nabyty nezákonně prostřednictvím nepovolených vykopávek nebo vykrádáním historických památek.

—

provádět rozbory kulturních odvětví třetích zemí, včetně jejich možností rozvoje a jejich regulačních rámců, s cílem přispět k lepšímu stanovení strategií a činností, které se mají provést; k tomuto rozboru přispěje i Komise ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi,

—

využívat zkušeností členských států a podporovat spolupůsobení, a tím přispívat ke vzájemnému doplňování činností prováděných Unií a činností jejích členských států a dále podněcovat společné kulturní akce a kulturní projekty na mezinárodní úrovni; k tomu by mohla přispět i otevřená metoda „kulturní“ koordinace,

—

zajistit, v rámci stávajících finančních nástrojů, aby se stanovily operační programy přizpůsobené specifickým rysům v oblasti kultury, zejména malým produkčním a distribučním společnostem, a místním zvláštnostem jednotlivých členských států a partnerských zemí: zlepšit přístup pracovníků k informacím o programech a podpůrných činnostech, zjednodušit postupy k získání dotací, vyčlenit finanční podpory v dlouhodobém rámci atd.,

—

při sjednávání mezinárodních dohod s regionálními organizacemi či partnerskými zeměmi zohlednit strategie, které byly stanoveny pro každou z nich,

—

podporovat zapojení umělců, kulturních pracovníků a v širší míře občanské společnosti, členských států i partnerských zemí, do přípravy a provádění vnějších kulturních politik,

—

v neposlední řadě rovněž podněcovat širší spolupráci mezi kulturními institucemi členských států Unie působícími ve třetích zemích, včetně kulturních institutů a jejich ekvivalentů v těchto zemích, zejména prostřednictvím vytváření sítí.