30.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/70

 

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis č. 30 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

Revize 3

Obsahuje všechny následující platné texty až do:

dodatku 15 k sérii změn 02 – Datum vstupu v platnost: 10. listopadu 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.

 Rozsah působnosti

2.

 Definice

3.

 Značení

4.

 Žádost o schválení

5.

 Schválení

6.

 Požadavky

7.

 Změny typu pneumatiky a rozšíření schválení

8.

 Shodnost výroby

9.

 Postihy za neshodnost výroby

10.

 Definitivní ukončení výroby

11.

 Přechodná ustanovení

12.

 Názvy a adresy technických orgánů odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha I —

 Sdělení o udělení schválení, jeho rozšíření, zamítnutí nebo odebrání nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky pro motorová vozidla dle předpisu č. 30

Příloha II —

 Příklad uspořádání značky schválení

Příloha III —

 Uspořádání značení pneumatik

Příloha IV —

 Indexy únosnosti

Příloha V —

 Rozměry pneumatiky a jejich označení

Příloha VI —

 Metoda měření pneumatik

Příloha VII —

 Postup provádění výkonových zkoušek zatížením/rychlostí

1.   ROZSAH PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na nové pneumatiky určené především, avšak nikoli výhradně, pro vozidla kategorie M1, O1 a O2  (1).

Neplatí však pro pneumatiky určené k:

a)

vybavení historických vozidel

b)

soutěžím.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1

„Typem pneumatiky“ se rozumí kategorie pneumatik, které se neliší v takových zásadních ohledech, jako jsou:

2.1.1

výrobce;

2.1.2

označení rozměru pneumatiky;

2.1.3

kategorie použití (normální (silniční) pneumatika nebo pneumatika pro jízdu na sněhu nebo pro dočasné použití);

2.1.4

konstrukce (diagonální (bias-ply), smíšená konstrukce, radiální, run-flat pneumatika);

2.1.5

symbol kategorie rychlosti;

2.1.6

index únosnosti;

2.1.7

příčný průřez pneumatiky.

2.2

„Pneumatikou pro jízdu na sněhu“ se rozumí pneumatika, jejíž vzorek běhounu a konstrukce jsou určeny především k zajištění lepšího výkonu v blátě a v čerstvém či rozbředlém sněhu oproti běžné (silniční) pneumatice. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu je zpravidla tvořen drážkami (žebry) nebo masivními bloky, případně obojím, s větší roztečí než u běžné (silniční) pneumatiky.

2.3

„Konstrukcí“ pneumatiky se rozumí technické vlastnosti kostry pneumatiky. Rozlišují se zejména tyto druhy konstrukcí:

2.3.1

„diagonální“ neboli „bias-ply“ označuje konstrukci pneumatiky, v níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou střídavě kladeny pod úhly v zásadě menšími než 90° vůči střednici běhounu;

2.3.2

„smíšená (bias-belted)“ označuje konstrukci pneumatiky diagonálního typu, u níž je kostra obepnuta pásem obsahujícím dvě nebo více vrstev v podstatě neroztažitelného kordu, uspořádaných střídavě v úhlech blízkých úhlům kostry;

2.3.3

„radiální“ označuje konstrukci pneumatiky, u níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou pokládány v zásadě pod úhlem 90° vůči střednici běhounu a u nichž je kostra stabilizována v podstatě neroztažitelným obvodovým pásem;

2.3.4

„zesílená“ konstrukce nebo konstrukce „se zvýšenou nosností“ označuje konstrukci pneumatiky, u níž je kostra odolnější než u odpovídající standardní pneumatiky;

2.3.5

„náhradní pneumatikou pro dočasné použití“ se rozumí pneumatika odlišná od pneumatiky určené pro montáž na vozidle pro normální jízdní podmínky; je určena pouze pro dočasné použití při omezených jízdních podmínkách;

2.3.6

„typem T náhradní pneumatiky pro dočasné použití“ se rozumí typ náhradní pneumatiky pro dočasné použití konstrukčně určený pro užívání při vyšším hustícím tlaku, než je tlak stanovený pro normální a zesílené pneumatiky;

2.3.7

„run-flat pneumatika“ nebo „samonosná pneumatika“ označuje konstrukci pneumatiky vybavenou jakýmkoli technickým řešením (například zesílenými bočnicemi apod.), které při montáži pneumatiky na vhodné kolo umožňuje bez jakéhokoli přídavného prostředku zajistit na vozidle v provozním režimu defektu základní funkce pneumatiky při rychlosti nejméně 80 km/h (50 m/h) na vzdálenost nejméně 80 km.

2.4

„Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm (2).

2.5

„Kordem“ se rozumí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice (2).

2.6

„Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy (2).

2.7

„Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky kromě běhounu a pryžových bočnic, která po nahuštění nese zátěž (2).

2.8

„Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s podkladem (2).

2.9

„Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky mezi běhounem a patkou (2).

2.10

„Spodkem bočnice“ se rozumí plocha mezi bodem s největší šířkou průřezu pneumatiky a plochou konstrukčně určenou k překrytí okrajem ráfku (2).

2.10.1

U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se jím však rozumí plocha pneumatiky, která dosedá na ráfek.

2.11

„Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu (2).

2.12

„Šířkou průřezu“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, bez výčnělků vytvořených značením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry (2).

2.13

„Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, včetně značení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber (3).

2.14

„Výškou průřezu“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku (3).

2.15

„Jmenovitým profilovým číslem (Ra)“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením čísla, které vyjadřuje výšku průřezu v milimetrech, číslem vyjadřujícím jmenovitou šířku průřezu v milimetrech.

2.16

„Vnějším průměrem“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky (3).

2.17

„Označení rozměru pneumatiky“ je

2.17.1

označením, které udává:

2.17.1.1

jmenovitou šířku průřezu. Tato šířka musí být vyjádřena v milimetrech, s výjimkou těch typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu;

2.17.1.2

jmenovité profilové číslo, s výjimkou těch typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, nebo, podle typového provedení pneumatiky, jmenovitý vnější průměr vyjádřený v milimetrech;

2.17.1.3

smluvené číslo označující jmenovitý průměr ráfku a odpovídající jeho průměru vyjádřenému buď číselnými kódy (čísla do 100), anebo v milimetrech (čísla nad 100);

2.17.1.4

písmeno „T“ před jmenovitou šířkou průřezu u typu T náhradních pneumatik pro dočasné použití;

2.17.1.5

montážní konfiguraci pneumatiky na ráfek, pokud se tato konfigurace liší od standardní.

2.18

„Jmenovitým průměrem ráfku“ se rozumí průměr ráfku, k montáži na nějž je pneumatika konstrukčně určena.

2.19

„Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, na který dosedají patky pneumatiky (3).

2.19.1

„Montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ se rozumí typ ráfku, k montáži na nějž je pneumatika konstrukčně určena. V případě nestandardních ráfků se montážní konfigurace pneumatiky označuje symbolem na pneumatice, např. „CT“, „TR“, „TD“, „A“ nebo „U“.

2.20

„Teoretickým ráfkem“ se rozumí pomyslný ráfek, jehož šířka by se rovnala x násobku jmenovité šířky průřezu pneumatiky. Hodnotu x musí stanovit výrobce dané pneumatiky.

2.21

„Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely měření velikosti.

2.22

„Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na který je třeba pneumatiku namontovat pro účely zkoušení.

2.23

„Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu.

2.24

„Oddělováním kordů“ se rozumí oddělování kordů od jejich pryžového povlaku.

2.25

„Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev.

2.26

„Oddělováním běhounu“ se rozumí stahování běhounu z kostry.

2.27

„Indikátory opotřebení běhounu“ se rozumí výstupky uvnitř drážek běhounu konstrukčně určené k vizuální signalizaci stupně opotřebení běhounu.

2.28

„Indexem únosnosti“ se rozumí číslo přiřazené referenční hmotnosti, kterou pneumatika unese, je-li provozována v souladu s požadavky stanovenými výrobcem pro její použití.

2.29

„Kategorií rychlosti“ se rozumí maximální rychlost, kterou pneumatika vydrží, vyjádřená symbolem kategorie rychlosti (viz níže uvedená tabulka).

2.29.1

V této tabulce jsou uvedeny existující kategorie rychlosti:

Symbol kategorie rychlosti

Maximální rychlost

(km/h)

L

120

M

130

N

140

P

150

Q

160

R

170

S

180

T

190

U

200

H

210

V

240

W

270

Y

300

2.30

Drážky vzorku běhounu

2.30.1

„Hlavními drážkami“ se rozumí široké drážky umístěné ve středovém pásmu běhounu, v nichž se nacházejí indikátory opotřebení běhounu (viz bod 2.27).

2.30.2

„Vedlejšími drážkami“ se rozumí přídavné drážky vzorku běhounu, které mohou v průběhu životnosti pneumatiky vymizet.

2.31

„Maximálním zatížením“ se rozumí maximální hmotnost, kterou je pneumatika jmenovitě schopna nést.

2.31.1

U rychlosti nepřekračující 210 km/h nesmí maximální zatížení přesáhnout hodnotu přiřazenou indexu únosnosti pneumatiky.

2.31.2

U rychlosti od 210 km/h do 240 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „V“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

215

98,5

220

97

225

95,5

230

94

235

92,5

240

91

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.3

U rychlostí nad 240 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „W“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

240

100

250

95

260

90

270

85

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.4

U rychlostí nad 270 km/h (pneumatiky označené symbolem kategorie rychlosti „Y“) nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti vozidla, na které je pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

270

100

280

95

290

90

300

85

U mezilehlých maximálních rychlostí jsou přípustné lineární interpolace maximálního zatížení.

2.31.5

U rychlostí do 60 km/h včetně nesmí maximální zatížení překročit v následující tabulce uvedený procentuální podíl z hodnoty přiřazené indexu únosnosti pneumatiky s ohledem na maximální konstrukční rychlost vozidla, na které má být pneumatika namontována.

Maximální rychlost

(km/h)

Maximální zatížení

(%)

25

142

30

135

40

125

50

115

60

110

2.31.6

U rychlostí nad 300 km/h nesmí maximální zatížení překročit hmotnost stanovenou výrobcem pneumatiky s ohledem na rychlostní možnosti pneumatiky. U mezilehlých rychlostí od 300 km/h do maximální rychlosti povolené výrobcem pneumatiky platí lineární interpolace maximálního zatížení.

2.32

„Provozní režim defektu“ označuje stav pneumatiky, která si za provozu při hustícím tlaku od 0 do 70 kPa v zásadě zachovává svou konstrukční celistvost.

2.33

„Základními funkcemi pneumatiky“ se rozumí normální schopnost nahuštěné pneumatiky nést dané zatížení až do dané rychlosti a přenášet hnací, řídicí a brzdné síly na podklad, na němž je provozována.

2.34

„Run-flat systém“ nebo „systém prodlouženého dojezdu“ označuje soupravu vymezených funkčně závislých prostředků, včetně pneumatiky, které společně zajišťují vymezený výkon, poskytující vozidlu v provozním režimu defektu základní funkce pneumatiky při rychlosti nejméně 80 km/h (50 m/h) na vzdálenost 80 km.

2.35

„Výška průřezu pod zatížením“ je rozdíl mezi vychýleným poloměrem pneumatiky měřeným od středu ráfku k povrchu bubnu a polovinou jmenovitého průměru ráfku stanoveného ISO 4000-1.

3.   ZNAČENÍ

3.1   Pneumatiky předkládané ke schválení musí mít u symetrických pneumatik na obou bočnicích a u nesymetrických pneumatik alespoň na vnější bočnici:

3.1.1

obchodní název nebo obchodní značku;

3.1.2

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

3.1.3

údaj o konstrukci uvedený takto:

3.1.3.1

na diagonálních pneumatikách žádné značení nebo písmeno „D“ umístěné před značkou průměru ráfku;

3.1.3.2

na radiálních pneumatikách písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku a případně slovo „RADIAL“;

3.1.3.3

na pneumatikách smíšené konstrukce písmeno „B“ umístěné před značkou průměru ráfku a navíc slovní spojení „BIAS-BELTED“;

3.1.3.4

na radiálních pneumatikách vhodných pro rychlosti od 240 km/h do 300 km/h (pneumatiky označené v rámci provozního popisu symbolem rychlosti „W“ nebo „Y“) může být písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku nahrazeno nápisem „ZR“;

3.1.3.5

na „run-flat“ nebo „samonosných“ pneumatikách písmeno „F“ umístěné před značkou průměru ráfku.

3.1.4

údaj o kategorii rychlosti pneumatiky prostřednictvím symbolu uvedeného v bodu 2.29;

3.1.4.1

Na pneumatikách vhodných pro rychlosti nad 300 km/h se písmeno „R“ umístěné před značkou průměru ráfku nahradí nápisem „ZR“ a pneumatika musí být zároveň označena provozním popisem sestávajícím ze symbolu rychlosti „Y“ a odpovídajícího indexu únosnosti. Provozní popis musí být uveden v závorce, například jako „(95Y)“.

3.1.5

nápis M+S nebo M.S, případně M&S, jde-li o pneumatiku pro jízdu na sněhu;

3.1.6

index únosnosti podle ustanovení bodu 2.28 tohoto předpisu;

3.1.7

slovo „TUBELESS“, jde-li o pneumatiku konstrukčně určenou pro užití bez duše;

3.1.8

slovo „REINFORCED“ nebo slovní spojení „EXTRA LOAD“, jde-li o zesílenou pneumatiku;

3.1.9

datum výroby ve tvaru skupiny čtyř číslic, z nichž první dvě udávají týden a druhé dvě rok výroby. Toto značení, které může být umístěno pouze na jednu bočnici, však bude u všech pneumatik předkládaných ke schválení povinné až po dvou letech od data, kdy tento předpis vstoupí v platnost (4);

3.1.10

u pneumatik, k jejichž prvnímu schválení došlo poté, co vstoupil v platnost dodatek 13 k sérii změn 02 týkajících se předpisu č. 30, se identifikace uvedená v bodu 2.17.1.5 umístí bezprostředně za značení průměru ráfku uvedené v bodu 2.17.1.3;

3.1.11

u náhradních pneumatik pro dočasné použití slovní spojení „TEMPORARY USE ONLY“ provedené velkými písmeny o výšce nejméně 12,7 mm;

3.1.11.1

u typu „T“ náhradních pneumatik pro dočasné použití dále legendu „INFLATE TO 420 kPa (60 psi)“ s minimální výškou velkých písmen 12,7 mm;

3.1.12

níže uvedený symbol, jde-li o „run-flat“ nebo „samonosnou“ pneumatiku, přičemž „h“ je nejméně 12 mm.

Image

3.2   Pneumatiky musí poskytovat dostatečný prostor pro značku schválení podle přílohy II tohoto předpisu.

3.3   Příklad uspořádání značení pneumatik uvádí příloha III tohoto předpisu.

3.4   Značení uvedená v bodu 3.1 a značka schválení předepsaná bodem 5.4 tohoto předpisu musí být na pneumatice vylisovány v reliéfu nebo zahloubením. Musí být zřetelně čitelné a s výjimkou nápisu uvedeného v bodu 3.1.1 výše se musí nacházet na spodku alespoň jedné bočnice pneumatiky.

3.4.1   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však může značení nacházet kdekoli na vnější bočnici pneumatiky.

4.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.1   Žádost o schválení typu pneumatiky podává držitel obchodního názvu nebo obchodní značky nebo jeho řádně zmocněný zástupce. Žádost musí obsahovat:

4.1.1

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

4.1.2

obchodní název nebo obchodní značku;

4.1.3

kategorii použití (běžná (silniční) pneumatika nebo pneumatika pro jízdu na sněhu, případně pro dočasné použití);

4.1.4

konstrukci: diagonální, smíšená, radiální, run-flat;

4.1.5

kategorii rychlosti;

4.1.6

index únosnosti pneumatiky;

4.1.7

informaci, zda má být pneumatika použita společně s duší či nikoli;

4.1.8

informaci, zda jde o pneumatiku „standardní“ nebo „zesílenou“, případně „typ T náhradní pneumatiky pro dočasné použití“;

4.1.9

označení pevnosti kostry pláště (ply-rating) u diagonálních pneumatik;

4.1.10

celkové rozměry: celkovou šířku průřezu a vnější průměr;

4.1.11

ráfky, na něž má být pneumatika nasazena;

4.1.12

měřicí ráfek a zkušební ráfek;

4.1.13

zkušební tlak, pokud výrobce požaduje uplatnění bodu 1.3 přílohy VII tohoto předpisu;

4.1.14

činitel x uvedený v bodu 2.20 výše;

4.1.15

u pneumatik vhodných pro rychlosti nad 300 km/h maximální rychlost povolenou výrobcem pneumatiky a nosnost pneumatiky při této maximální rychlosti. Výrobce pneumatiky musí tyto hodnoty uvádět také v technické dokumentaci daného typu pneumatiky;

4.1.16

identifikaci specifických obrysů ráfku pro uchycení patky pro „provozní režim defektu“ nebo „run-flat pneumatiky“.

4.2   K žádosti o schválení musí být (vždy v trojím vyhotovení) přiložen nákres nebo názorná fotografie ukazující vzor běhounu pneumatiky a nákres obrysové plochy nahuštěné pneumatiky namontované na měřicí ráfek s uvedením odpovídajících rozměrů (viz body 6.1.1 a 6.1.2) typu pneumatiky předloženého ke schválení. Dle vlastního uvážení příslušného orgánu musí být přiložen také zkušební protokol vystavený schválenou zkušebnou anebo jeden či dva vzorky typu pneumatiky. Po zahájení výroby, nejpozději však do jednoho roku od data schválení typu, musí být předloženy výkresy či fotografie bočnice a běhounu pneumatiky.

4.3   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření k zajištění účinného řízení shodnosti výroby.

4.4   Jestliže výrobce pneumatik předloží žádost o schválení typu pro celou rozměrovou řadu pneumatik, nepovažuje se za nezbytné provádět zátěžovou/rychlostní zkoušku u každého typu pneumatiky v této řadě. Schvalovací orgán může dle vlastního uvážení vybrat nejméně příznivý případ.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1   Jestliže pneumatika předložená k schválení podle tohoto předpisu splní požadavky stanovené bodem 6 níže, bude tento typ pneumatiky schválen.

5.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 02) udávají sérii změn, které zahrnují poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Stejná smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu pneumatiky v působnosti tohoto předpisu.

5.3   O schválení, jeho rozšíření, zamítnutí nebo odebrání nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky podle tohoto předpisu musí být smluvní strany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, vyrozuměny prostřednictvím formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu.

5.3.1   V případě schválení typu pneumatiky vhodného pro rychlosti nad 300 km/h (viz bod 4.1.15) musí být v části 10 informačního formuláře (viz příloha I tohoto předpisu) sdělena příslušná maximální rychlost (v km/h) a nosnost (v kg) přípustná při dané maximální rychlosti a uvedeny mohou být také údaje o nosnosti při mezilehlých rychlostech nad 300 km/h.

5.4   Na každé pneumatice odpovídající typu pneumatiky schválenému podle tohoto předpisu musí být kromě značení předepsaného dle bodu 3.1 výše, v místě uvedeném v bodu 3.2 výše, nápadně umístěna mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

5.4.1

kružnice s vepsaným písmenem „E“, za kterou následuje rozlišovací číslo státu, jenž schválení udělil (5);

5.4.2

čísla schválení.

5.5   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.6   Příklad uspořádání značky schválení je uveden v příloze II tohoto předpisu.

6.   POŽADAVKY

6.1   Rozměry pneumatik

6.1.1   Šířka průřezu pneumatiky

6.1.1.1   Šířka průřezu se vypočte podle tohoto vzorce:

S = S1 + K (A – A1),

kde:

S

je „šířka průřezu“ vyjádřená v milimetrech a změřená na měřicím ráfku;

S1

je „jmenovitá šířka průřezu“ (v milimetrech) podle údaje uvedeného na bočnici pneumatiky podle předepsaného označení pneumatiky;

A

je šířka měřicího ráfku (v milimetrech) podle údaje poskytnutého výrobcem v popisné poznámce (6);

A1

je šířka teoretického ráfku (vyjádřená v milimetrech).

A1 se rovná hodnotě S1 násobené činitelem x podle údaje uvedeného výrobcem a K se rovná 0,4.

6.1.1.2   U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, však šířkou průřezu musí být údaj uvedený u daného označení pneumatiky v těchto tabulkách.

6.1.1.3   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však K musí rovnat 0,6.

6.1.2   Vnější průměr pneumatiky

6.1.2.1   Vnější průměr pneumatiky se vypočte podle tohoto vzorce:

D = d + 2H,

kde:

 

D je vnější průměr vyjádřený v milimetrech,

 

d je smluvené číslo podle ustanovení bodu 2.17.1.3 výše, vyjádřené v milimetrech (6),

 

H je jmenovitá výška průřezu v milimetrech, která se rovná:

H = 0,01 S1 × Ra,

 

S1 je jmenovitá šířku průřezu v milimetrech a

 

Ra je jmenovité profilové číslo.

Veškeré tyto hodnoty musí odpovídat označení velikosti pneumatiky uvedenému na bočnici pneumatiky v souladu s požadavky stanovenými bodem 3.4 výše.

6.1.2.2   U typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, však vnějším průměrem musí být údaj uvedený u daného označení „velikosti“ v těchto tabulkách.

6.1.2.3   U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ však musí být vnější průměr hodnotou uvedenou v označení velikosti pneumatiky na bočnici této pneumatiky.

6.1.3   Metoda měření pneumatik

Rozměry pneumatik se měří postupem uvedeným v příloze VI tohoto předpisu.

6.1.4   Vlastnosti šířky průřezu pneumatiky

6.1.4.1   Celková šířka pneumatiky může být menší než šířka průřezu stanovená podle bodu 6.1.1 výše.

6.1.4.2   Tuto hodnotu může překročit o následující procentuální podíly:

6.1.4.2.1

u diagonálních pneumatik: 6 %;

6.1.4.2.2

u radiálních, run-flat pneumatik: 4 %.

6.1.4.2.3

Dále pak, pokud má pneumatika zvláštní ochranná žebra (nebo pásy), může být údaj zvětšený o výše uvedené tolerance překročen o 8 mm.

6.1.4.2.4

U pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se však celková šířka pneumatiky na spodku bočnice rovná hodnotě jmenovité šířky ráfku, na němž je pneumatika namontována, uváděné výrobcem v popisné poznámce, plus 20 mm.

6.1.5   Vlastnosti vnějšího průměru pneumatiky

Vnější průměr pneumatiky nesmí být mimo rozmezí hodnot Dmin a Dmax získaných podle těchto vzorců:

 

Dmin = d + (2H × a)

 

Dmax = d + (2H × b),

kde:

6.1.5.1

u velikostí uvedených v příloze V a u pneumatik s „montážní konfigurací pneumatiky na ráfek“ (viz bod 3.1.10) označenou symbolem „A“ nebo „U“ se jmenovitá výška průřezu H rovná:

H = 0,5 (D – d), viz bod 6.1.2.

6.1.5.2

Pro jiné rozměry, které nejsou uvedeny v příloze V, jsou „H“ a „d“ definovány v bodu 6.1.2.1.

6.1.5.3

Koeficienty „a“ a „b“ se jednotlivě rovnají následujícím hodnotám:

6.1.5.3.1

koeficient „a“ = 0,97

6.1.5.3.2

koeficient „b“ u normálních (silničních) pneumatik

radiální, run-flat

diagonální a smíšená konstrukce

1,04

1,08

6.1.5.4

u pneumatik pro jízdu na sněhu může být celkový průměr (Dmax) stanovený výše uvedeným postupem překročen o 1 %.

6.2   Výkonová zkouška zatížením/rychlostí

6.2.1   U pneumatiky musí být postupem popsaným v příloze VII tohoto předpisu provedena výkonová zkouška zatížením/rychlostí.

6.2.1.1   Týká-li se žádost pneumatik obsahujících v označení velikosti písmena „ZR“ a vhodných pro rychlosti nad 300 km/h (viz bod 4.1.15), provádí se tato zkouška zatížením/rychlostí na jedné pneumatice při zatížení a rychlosti označených na pneumatice (viz bod 3.1.4.1). Další zkouška zatížením/rychlostí musí být provedena na druhém vzorku stejného typu pneumatiky při zatížení a rychlosti, které výrobce pneumatiky uvádí jako maximální (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu).

Se souhlasem výrobce pneumatiky může být druhá zkouška provedena na stejném vzorku pneumatiky.

6.2.1.2   V případě žádosti o schválení typu „run-flat systému“ se výše uvedená zkouška zatížením/rychlostí provádí na jedné pneumatice nahuštěné podle bodu 1.2 přílohy VII, a to při zatížení a rychlosti označených na pneumatice (viz bod 3.1.4.1). Další zkouška zatížením/rychlostí musí být provedena na druhém vzorku stejného typu pneumatiky podle ustanovení bodu 3 přílohy VII. Se souhlasem výrobce může být druhá zkouška provedena na stejném vzorku pneumatiky.

6.2.2   U pneumatiky, která po zkoušce zatížením/rychlostí nevykazuje žádné oddělování běhounu, oddělování vrstev, oddělování kordu, vytrhávání ani lomy kordu, se zkouška považuje za úspěšně absolvovanou.

6.2.2.1   U pneumatiky označené symbolem rychlosti „Y“, která po absolvování příslušné zkoušky vykazuje na běhounu pneumatiky tvorbu povrchových puchýřků způsobených konkrétním zkušebním zařízením a zkušebními podmínkami, se však zkouška považuje za úspěšně absolvovanou.

6.2.2.2   Jestliže „run-flat systém“ po absolvování zkoušky stanovené bodem 3 přílohy VII nevykazuje u výšky průřezu pod zatížením ve srovnání s výškou průřezu pod zatížením na počátku zkoušky změnu větší než 20 % a zůstává-li u něj běhoun připojen ke dvěma bočnicím, považuje se zkouška za úspěšně absolvovanou.

6.2.3   Vnější průměr pneumatiky měřený šest hodin po výkonové zkoušce zatížením/rychlostí se nesmí lišit od vnějšího průměru pneumatiky měřeného před zkouškou o více než ± 3,5 %.

6.3   Indikátory opotřebení běhounu

6.3.1   Pneumatika musí obsahovat nejméně šest příčných řad indikátorů opotřebení, přibližně rovnoměrně rozmístěných v hlavních drážkách běhounu. Indikátory opotřebení běhounu musí být takové, aby je nebylo možno zaměnit s hřebeny materiálu mezi žebry nebo bloky běhounu.

6.3.2   U pneumatik s rozměry odpovídajícími montáži na ráfky s jmenovitým průměrem 12 a méně jsou však přípustné čtyři řady indikátorů opotřebení běhounu.

6.3.3   Indikátory opotřebení běhounu musí s tolerancí +0,60/–0,00 mm zajistit zjištění stavu, kdy je již hloubka drážek běhounu pouze 1,6 mm a méně.

6.3.4   Výška indikátorů opotřebení běhounu se určí měřením rozdílu mezi vzdáleností od povrchu běhounu k vrcholu indikátoru opotřebení běhounu a ke dnu drážky běhounu v blízkosti sklonu u základny indikátoru opotřebení běhounu.

7.   ZMĚNY TYPU PNEUMATIKY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

7.1   Každá úprava typu pneumatiky musí být oznámena správnímu orgánu, jenž typ pneumatiky schválil. Tento orgán pak může buď:

7.1.1

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelně nepříznivý účinek a že pneumatika v každém případě stále vyhovuje požadavkům, anebo

7.1.2

požadovat další zkušební protokol od technického orgánu odpovědného za provádění zkoušek.

7.2   U úpravy vzorku běhounu pneumatiky se nepovažuje za nutné opakovat zkoušky předepsané bodem 6 tohoto předpisu.

7.3   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením změn se na základě postupu specifikovaného v bodu 5.3 výše sdělí stranám dohody, které uplatňují tento předpis.

7.4   Příslušný orgán vystavující rozšíření schválení přidělí tomuto rozšíření řadové číslo a sdělí je prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanovenými v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) společně s následujícími požadavky:

8.1

Pneumatiky schválené podle tohoto předpisu musí být vyráběny tak, aby splněním požadavků stanovených bodem 6 výše odpovídaly schválenému typu.

8.2

Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody zajištění shodnosti používané v každém výrobním zařízení. U každého výrobního zařízení se tato ověření běžně provádějí vždy nejméně jednou za dva roky.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1   Schválení udělené typu pneumatiky podle tohoto předpisu může být odejmuto, nebudou-li splněny požadavky stanovené bodem 8.1 výše nebo nesplní-li pneumatiky odebrané z příslušné řady zkoušky jím předepsané.

9.2   Pokud strana dohody, která tento předpis uplatňuje, odejme schválení, které dříve udělila, musí toto neprodleně sdělit prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám, které tento předpis uplatňují.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení zcela přestane vyrábět typ pneumatiky schválený podle tohoto předpisu, sdělí toto orgánu, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení tento orgán danou skutečnost sdělí prostřednictvím informačního formuláře odpovídajícího vzoru v příloze I tohoto předpisu ostatním stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují.

11.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

11.1   Smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn nebo dodatku k sériím změn tohoto předpisu.

11.2   Smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí odmítnout pneumatiku schválenou podle řady změn 01 tohoto předpisu.

11.3   Indikátory opotřebení běhounu:

11.3.1

Od data, kdy dodatek 4 k sérii změn 02 vstoupí v platnost, již smluvní strany, které tento předpis uplatňují, nesmějí s ohledem na požadavky bodu 6.3.3 vystavovat schválení podle dodatku 3 k sérii změn 02.

11.3.2

Všechny nové pneumatiky vyrobené od 1. října 1995 musí vyhovovat požadavkům bodu 6.3.3 ve znění dodatku 4 k sérii změn 02.

12.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ORGÁNŮ ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

12.1   Smluvní stany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických orgánů, které odpovídají za provádění schvalovacích zkoušek, a správních orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají formuláře potvrzující udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení nebo definitivní ukončení výroby, vydané v jiných zemích.

12.2   Strany dohody, které tento předpis uplatňují, mohou laboratořím výrobců pneumatik udělovat status schválených zkušeben.

12.3   Pokud strana dohody uplatní bod 12.2 výše, může být na vlastní žádost při zkouškách zastoupena jednou či více osobami dle své volby.

Vysvětlující vyobrazení

(viz bod 2 tohoto předpisu)

Image

(1)  Podle definice v příloze VII úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2 ve znění dodatku 4).

(2)  Viz vysvětlující vyobrazení.

(3)  Viz vysvětlující vyobrazení.

(4)  Před 1. lednem 2000 může být datum výroby uváděno skupinou tří číslic, z nichž první dvě udávají týden a poslední rok výroby.

(5)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují jeho členské státy pomocí svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Dalším státům se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, ve kterém k uvedené dohodě přistoupí, a takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(6)  Je-li uvedeno smluvené číslo v podobě kódu, hodnota v milimetrech se získá vynásobením tohoto čísla hodnotou 25,4.

PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(maximální formát: A 4 (210 × 297 mm))

Image

PŘÍLOHA II

Příklad uspořádání značky schválení

Image

Výše uvedená značka schválení uvedená na pneumatice udává, že předmětný typ pneumatiky byl schválen v Nizozemsku (E4) pod číslem schválení 022439.

Poznámka: První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno podle požadavků tohoto předpisu ve znění série změn 02.

Číslo schválení musí být umístěno v blízkosti kružnice buď nad, nebo pod písmenem „E“, nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice v čísle schválení musí být na téže straně písmene „E“ a musí vést stejným směrem. V čísle schválení by se neměly používat římské číslice z důvodu jejich možné záměny za jiné symboly.

PŘÍLOHA III

Uspořádání značení pneumatik

1.   Příklad značení, které musí nést typy pneumatik uváděné na trh po vstupu tohoto předpisu v platnost

Image

Toto značení určuje pneumatiku:

a)

se jmenovitou šířkou průřezu 185;

b)

se jmenovitým profilovým číslem 70;

c)

radiální konstrukce (R);

d)

se jmenovitým průměrem ráfku 14;

e)

s nosností 580 kg, odpovídající indexu únosnosti 89 podle přílohy IV tohoto předpisu;

f)

kategorie rychlosti T (maximální rychlost 190 km/h);

g)

pro montáž bez použití duše („tubeless“),

h)

typu pro jízdu na sněhu (M + S);

i)

vyrobenou ve dvacátém pátém týdnu roku 2003.

2.   V konkrétním případě pneumatik s montážní konfigurací pneumatiky na ráfek označenou „A“ nebo „U“ musí značení odpovídat tomuto příkladu:

185-560 R 400A nebo 185-560 R 400U, kde:

 

185 je jmenovitá šířka průřezu v milimetrech,

 

560 je vnější průměr vyjádřený v milimetrech,

 

R je údajem o konstrukci pneumatiky – viz bod 3.1.3 tohoto předpisu,

 

400 je jmenovitý průměr ráfku vyjádřený v milimetrech,

 

A nebo U je montážní konfigurace pneumatiky na ráfek.

Značení indexu únosnosti, kategorie rychlosti, data výroby a další značení musí být udáno podle výše uvedeného příkladu 1.

3.   Umístění a pořadí značek tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a)

označení rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu musí být uspořádáno podle výše uvedených příkladů: 185/70 R 14 a 185-560 R 400A nebo 185-560 R 400U;

b)

provozní popis sestávající z indexu únosnosti a symbolu rychlosti se musí nacházet bezprostředně za označením rozměru pneumatiky podle ustanovení bodu 2.17 tohoto předpisu;

c)

symboly „tubeless“, „reinforced“ a „M + S“ mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru.

PŘÍLOHA IV

Indexy únosnosti

Li

=

index únosnosti

kg

=

odpovídající hmotnost neseného vozidla


Li

kg

0

45

1

46,2

2

47,5

3

48,7

4

50

5

51,5

6

53

7

54,5

8

56

9

58

10

60

11

61,5

12

63

13

65

14

67

15

69

16

71

17

73

18

75

19

77,5

20

80

21

82,5

22

85

23

87,5

24

90

25

92,5

26

95

27

97,5

28

100

29

103

30

106

31

109

32

112

33

115

34

118

35

121

36

125

37

128

38

132

39

136

40

140

41

145

42

150

43

155

44

160

45

165

46

170

47

175

48

180

49

185

50

190

51

195

52

200

53

206

54

212

55

218

56

224

57

230

58

236

59

243

60

250

 

 

61

257

62

265

63

272

64

280

65

290

66

300

67

307

68

315

69

325

70

335

71

345

72

355

73

365

74

375

75

387

76

400

77

412

78

425

79

437

80

450

81

462

82

475

83

487

84

500

85

515

86

530

87

545

88

560

89

580

90

600

 

 

91

615

92

630

93

650

94

670

95

690

96

710

97

730

98

750

99

775

100

800

101

825

102

850

103

875

104

900

105

925

106

950

107

975

108

1 000

109

1 030

110

1 060

111

1 090

112

1 120

113

1 150

114

1 180

115

1 215

116

1 250

117

1 285

118

1 320

119

1 360

120

1 400

 

 

PŘÍLOHA V

Rozměry pneumatiky a jejich označení

Tabulka I

Pneumatiky diagonální konstrukce (evropské pneumatiky)

Rozměr

Kód šířky měřicího ráfku

Celkový průměr (1)

(mm)

Šířka průřezu pneumatiky (1)

(mm)

Jmenovitý průměr ráfku

„d“

(mm)

Řada superbalonových pneumatik

4.80-10

3.5

490

128

254

5.20-10

3.5

508

132

254

5.20-12

3.5

558

132

305

5.60-13

4

600

145

330

5.90-13

4

616

150

330

6.40-13

4.5

642

163

330

5.20-14

3.5

612

132

356

5.60-14

4

626

145

356

5.90-14

4

642

150

356

6.40-14

4.5

666

163

356

5.60-15

4

650

145

381

5.90-15

4

668

150

381

6.40-15

4.5

692

163

381

6.70-15

4.5

710

170

381

7.10-15

5

724

180

381

7.60-15

5.5

742

193

381

8.20-15

6

760

213

381

Řada pneumatik s nízkým profilem

5.50-12

4

552

142

305

6.00-12

4.5

574

156

305

7.00-13

5

644

178

330

7.00-14

5

668

178

356

7.50-14

5.5

688

190

356

8.00-14

6

702

203

356

6.00-15 L

4.5

650

156

381

Řada s pneumatik s velmi nízkým profilem (2)

155-13/6.15-13

4.5

582

157

330

165-13/6.45-13

4.5

600

167

330

175-13/6.95-13

5

610

178

330

155-14/6.15-14

4.5

608

157

356

165-14/6.45-14

4.5

626

167

356

175-14/6.95-14

5

638

178

356

185-14/7.35-14

5.5

654

188

356

195-14/7.75-14

5.5

670

198

356

Řada pneumatik se zvlášť nízkým průřezem

5.9-10

4

483

148

254

6.5-13

4.5

586

166

330

6.9-13

4.5

600

172

330

7.3-13

5

614

184

330


Tabulka II

Milimetrová řada – radiální (evropské pneumatiky)

Rozměr

Kód šířky měřicího ráfku

Celkový průměr (3)

(mm)

Šířka průřezu pneumatiky (3)

(mm)

Jmenovitý průměr ráfku

„d“

(mm)

125 R 10

3.5

459

127

254

145 R 10

4

492

147

254

125 R 12

3.5

510

127

305

135 R 12

4

522

137

305

145 R 12

4

542

147

305

155 R 12

4.5

550

157

305

125 R 13

3.5

536

127

330

135 R 13

4

548

137

330

145 R 13

4

566

147

330

155 R 13

4.5

578

157

330

165 R 13

4.5

596

167

330

175 R 13

5

608

178

330

185 R 13

5.5

624

188

330

125 R 14

3.5

562

127

356

135 R 14

4

574

137

356

145 R 14

4

590

147

356

155 R 14

4.5

604

157

356

165 R 14

4.5

622

167

356

175 R 14

5

634

178

356

185 R 14

5.5

650

188

356

195 R 14

5.5

666

198

356

205 R 14

6

686

208

356

215 R 14

6

700

218

356

225 R 14

6.5

714

228

356

125 R 15

3.5

588

127

381

135 R 15

4

600

137

381

145 R 15

4

616

147

381

155 R 15

4.5

630

157

381

165 R 15

4.5

646

167

381

175 R 15

5

660

178

381

185 R 15

5.5

674

188

381

195 R 15

5.5

690

198

381

205 R 15

6

710

208

381

215 R 15

6

724

218

381

225 R 15

6.5

738

228

381

235 R 15

6.5

752

238

381

175 R 16

5

686

178

406

185 R 16

5.5

698

188

406

205 R 16

6

736

208

406


Tabulka III

Řada 45 – radiální pneumatiky montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 5°

Rozměr

Šířka měřicího ráfku

Celkový průměr

Šířka průřezu pneumatiky

280/45 R 415

240

661

281

(1)  Dovolená odchylka: viz body 6.1.4 a 6.1.5.

(2)  Jsou uznávána následující označení rozměru: 185-14/7.35-14 nebo 185-14 nebo 7.35-14 nebo 7.35-14/185-14.

(3)  Dovolená odchylka: viz body 6.1.4 a 6.1.5.

PŘÍLOHA VI

Metoda měření pneumatik

1.1

Namontujte pneumatiku na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu a nahustěte ji na tlak 3 až 3,5 baru.

1.2

Tlak nastavte následujícím způsobem:

1.2.1

u standardních pneumatik smíšené konstrukce: na 1,7 baru;

1.2.2

u diagonálních pneumatik takto:

Označení pevnosti kostry pláště

(ply-rating)

Tlak (v barech)

Kategorie rychlosti

L, M, N

P, Q, R, S

T, U, H, V

4

1,7

2,0

—

6

2,1

2,4

2,6

8

2,5

2,8

3,0

1.2.3

u standardních radiálních pneumatik: na 1,8 baru;

1.2.4

u zesílených pneumatik: na 2,3 baru;

1.2.5

u typu T náhradních pneumatik pro dočasné použití: na 4,2 baru.

2.

Není-li bodem 6.2.3 tohoto předpisu stanoveno jinak, pneumatiku namontovanou na ráfku stabilizujte na okolní teplotu v místnosti po dobu nejméně 24 hodin.

3.

Tlak opětovně upravte na úroveň stanovenou bodem 1.2 této přílohy.

4.

Posuvným měřidlem změřte celkovou šířku v šesti rovnoměrně rozmístěných bodech s přihlédnutím k tloušťce ochranných žeber či pásů. Nejvyšší takto naměřená hodnota se považuje za celkovou šířku.

5.

Vnější průměr určete změřením maximálního obvodu a vydělením získaného údaje hodnotou π (3,1416).

PŘÍLOHA VII

Postup provádění výkonových zkoušek zatížením/rychlostí

1.   PŘÍPRAVA PNEUMATIKY

1.1.

Namontujte novou pneumatiku na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu.

1.2.

Pneumatiku nahustěte na příslušný tlak (v barech) podle níže uvedené tabulky:

Typ T náhradních pneumatik pro dočasné použití: na 4,2 baru.

Kategorie rychlosti

Diagonální pneumatiky

Radiální/s run-flat systémem

Pneumatiky smíšené konstrukce

Označení pevnosti kostry pláště (ply-rating)

Standardní

Zesílená

Standardní

4

6

8

L, M, N

2,3

2,7

3,0

2,4

2,8

—

P, Q, R, S

2,6

3,0

3,3

2,6

3,0

2,6

T, U, H

2,8

3,2

3,5

2,8

3,2

2,8

V

3,0

3,4

3,7

3,0

3,4

—

W

—

—

—

3,2

3,6

—

Y

—

—

—

3,2 (1)

3,6

—

1.3.

Výrobce může s udáním důvodů požadovat, aby byl použit jiný zkušební hustící tlak, než jsou tlaky uvedené v bodu 1.2 této přílohy. V tomto případě musí být pneumatika nahuštěna na takový tlak.

1.4.

Celek kola s pneumatikou stabilizujte na teplotu zkušební místnosti po dobu nejméně tří hodin.

1.5.

Tlak v pneumatice opětovně upravte na hodnotu stanovenou v bodu 1.2 nebo 1.3 této přílohy.

2.   PROVEDENÍ ZKOUŠKY

2.1.

Celek kola s pneumatikou namontujte na zkušební nápravu a přitlačte jej k vnějšímu povrchu zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2,0 m ± 1 %.

2.2.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 80 % následujících hodnot:

2.2.1.

maximálního zatížení rovnajícího se indexu únosnosti pneumatik se symbolem rychlosti L až H včetně;

2.2.2.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 240 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „V“ (viz bod 2.31.2 tohoto předpisu);

2.2.3.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 270 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „W“ (viz bod 2.31.3 tohoto předpisu);

2.2.4.

maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti 300 km/h u pneumatik se symbolem rychlosti „Y“ (viz bod 2.31.4 tohoto předpisu).

2.3.

V průběhu zkoušky pneumatiky se nesmí tlak v pneumatice korigovat a zkušební zatížení se musí udržovat konstantní.

2.4.

V průběhu zkoušky se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozsahu od 20 °C do 30 °C nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí.

2.5.

Zkoušku proveďte bez přerušení podle těchto náležitostí:

2.5.1.

doba přechodu z nulové rychlosti do počáteční zkušební rychlosti: 10 minut;

2.5.2.

počáteční zkušební rychlost: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky (viz bod 2.29.3 tohoto předpisu) zmenšená o 40 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo o 30 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %;

2.5.3.

intervaly následného zvyšování rychlosti: 10 km/h;

2.5.4.

trvání zkoušky v každém stupni rychlosti mimo posledního: 10 minut;

2.5.5.

trvání zkoušky v posledním stupni rychlosti: 20 minut;

2.5.6.

maximální zkušební rychlost: maximální rychlost předepsaná pro daný typ pneumatiky zmenšená o 10 km/h v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,7 m ± 1 % nebo rovna předepsané maximální rychlosti v případě zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 2 m ± 1 %;

2.5.7.

u pneumatik vhodných pro maximální rychlost 300 km/h (symbol rychlosti „Y“) je trvání zkoušky 20 minut v počátečním stupni zkušební rychlosti a 10 minut v posledním stupni rychlosti.

2.6.

Postup provádění druhé zkoušky (viz bod 6.2.1.1) pro posouzení výkonu pneumatiky vhodné pro rychlosti nad 300 km/h je následující:

2.6.1.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 80 % maximálního zatížení přiřazeného maximální rychlosti uvedené výrobcem pneumatiky (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu).

2.6.2.

Zkouška musí být provedena bez přerušení podle těchto náležitostí:

2.6.2.1.

deset minut pro náběh z nulové rychlosti na maximální rychlost uvedenou výrobcem pneumatiky (viz bod 4.1.15 tohoto předpisu);

2.6.2.2.

pět minut při maximální zkušební rychlosti.

3.   POSTUP PRO POSOUZENÍ „PROVOZNÍHO REŽIMU DEFEKTU“ U „RUN-FLAT SYSTÉMU“

3.1.

Namontujte novou pneumatiku na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 a 4.1.15 tohoto předpisu.

3.2.

Proveďte postup popsaný v bodu 1.2 až 1.5 této přílohy při teplotě zkušební místnosti 38 °C ± 3 °C s ohledem na teplotní stabilizaci celku kola s pneumatikou podle bodu 1.4.

3.3.

Vyjměte vložku ventilu a počkejte, dokud se pneumatika zcela nevypustí.

3.4.

Celek kola s pneumatikou namontujte na zkušební nápravu a přitlačte jej k vnějšímu povrchu zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2,0 m ± 1 %.

3.5.

Proveďte zatížení zkušební nápravy na 65 % maximálního zatížení odpovídajícího indexu únosnosti pneumatiky.

3.6.

Na počátku zkoušky změřte výšku průřezu pod zatížením (Z1).

3.7.

V průběhu zkoušky musí být teplota zkušebny udržována na 38 °C ± 3 °C.

3.8.

Zkoušku proveďte bez přerušení podle těchto náležitostí:

3.8.1.

doba přechodu z nulové rychlosti do konstantní zkušební rychlosti: 5 minut;

3.8.2.

zkušební rychlost: 80 km/h;

3.8.3.

trvání zkoušky při zkušební rychlosti: 60 minut.

3.9.

Na konci zkoušky změřte výšku průřezu pod zatížením (Z2).

3.9.1.

V procentech vypočítejte změnu výšky průřezu pod zatížením oproti výšce průřezu pod zatížením na počátku zkoušky podle vzorce ((Z1 – Z2)/Z1) × 100.

4.   ROVNOCENNÉ ZKUŠEBNÍ METODY

Užije-li se jiná metoda, než je metoda předepsaná v bodech 2 a 3 této přílohy, musí se prokázat její rovnocennost.

(1)  Hodnota „3,2“ u pneumatik s kategorií rychlosti „Y“ byla z dodatku 5 k sérii změn 02, která vstoupila v platnost dne 8. ledna 1995, omylem vypuštěna a lze ji považovat za opravu tohoto dodatku a za účinnou od uvedeného data.