Nařízení Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK-OSN) č. 105 – Jednotné předpisy týkající se schvalování typu vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí s ohledem na zvláštní konstrukční vlastnosti těchto vozidel (1)

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Ustanovení tohoto předpisu se použijí na konstrukci základních motorových vozidel kategorie N a jejich přípojných vozidel kategorií 02, 03 a 04 (2), které jsou určeny pro přepravu nebezpečných věcí a kterých se týká oddíl 9.1.2 „přílohy B Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)“.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se:

2.1.   „základním vozidlem“ (dále jen „vozidlem“), rozumí podvozek s kabinou, tahač návěsů, podvozek přívěsu nebo návěsu se samonosnou nástavbou, které jsou určeny pro přepravu nebezpečných věcí;

2.2.   „typem vozidla“ rozumí vozidla, mezi kterými nejsou zásadní rozdíly týkající se konstrukčních vlastností uvedených v tomto předpisu.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU

3.1.   Žádost o schválení typu vozidla, týkající se koncepčních znaků předloží výrobce vozidla, nebo jeho řádně akreditovaný zástupce.

Žádost o schválení typu bude doplněna níže uvedenými podklady předloženými trojmo a následujícími údaji:

3.2.1.   podrobný popis typu vozidla z hlediska konstrukce, motoru (vznětový, zážehový), rozměrů, uspořádání a použité materiály;

3.2.2.   označení vozidla podle odstavce 9.1.1.2 ADR (EX/II, EX/III, AT, FL, OX);

3.2.3.   výkresy vozidla;

3.2.4.   maximální technicky přípustná hmotnost dokončeného vozidla v kg.

3.3.   Technické zkušebně, která je pověřena zkouškami pro schválení typu, musí být předloženo vozidlo reprezentující schvalovaný typ.

4.   SCHVÁLENÍ TYPU

4.1.   Pokud vozidlo přistavené ke schválení typu podle tohoto předpisu splňuje ustanovení níže uvedené části 5, schválení typu pro tento typ je uděleno.

4.2.   Součástí každého schválení typu je přidělení čísla schválení typu, jehož dvě první číslice (v současné době 02 pro sérii 02 změn tohoto předpisu) musí uvádět sérii změn odpovídající nejnovějším velkým technickým změnám provedeným na zařízení k datu vydání schválení typu. Tatáž smluvní strana nemůže přidělit toto číslo jinému typu vozidla podle odstavce 2.2.

4.3.   Schválení typu nebo rozšíření schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být oznámeno smluvním stranám pomocí tiskopisu shodného se vzorem uvedeném v příloze 1.

Každé vozidlo shodné s typem vozidla schváleného jako typ podle tohoto předpisu se viditelně a na snadno přístupném místě, označeném v dokumentu o schválení typu, označí mezinárodní značkou schválení typu, která se skládá z:

4.4.1.   kružnice, ve které je uvedeno písmeno „E“, za kterým následuje číslo různé podle země, která schválení typu vydala (3);

4.4.2.   čísla tohoto předpisu, za kterým následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu popsané v odstavci 4.4.1., které jsou umístěny napravo od kružnice a z

4.4.3.   dodatečné značky oddělené od čísla schválení typu, tvořené značko, která určuje označení vozidla podle odstavce 9.1.1.2 ADR.

4.5.   Pokud je vozidlo shodné s typem vozidla schváleného jako typ podle jiného předpisu nebo více jiných předpisů, které jsou přiloženy k této dohodě, v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, značka uvedená v odstavci 4.4.1. nemusí být opakována\; v takovémto případě budou předpisy a čísla schválení typu i dodatečné značky všech předpisů, podle kterých bylo schválení typu uděleno v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, umístěna do svislých sloupců napravo od značky uvedené v odstavci 4.4.1.

4.6.   Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.7.   Značka schválení typu je umístěna v blízkosti štítku opatřeného výrobcem, který udává charakteristiky vozidel, nebo přímo na tomto štítku.

4.8.   V příloze 2 tohoto předpisu je uveden příklad značky schválení typu.

5.   TECHNICKÁ USTANOVENÍ

Podle svého označení musí vozidla dodržovat ustanovení uvedená v tabulce na následující straně (4).

5.1.1.   ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

5.1.1.1.   Obecná ustanovení

Elektrické zařízení jako celek musí vyhovovat ustanovením tabulky v odstavci 5.1.

5.1.1.2.   Rozvodné soustavy

5.1.1.2.1.   Vodiče musí být správně propočítány, aby nedocházelo k jejich přehřívání. Musejí být vhodným způsobem izolovány. Všechny okruhy musejí být chráněny pojistkami nebo automatickými jističi, s výjimkou následujících okruhů:

Výše uvedené nechráněné okruhy musejí být co možná nejkratší.

5.1.1.2.2.   Elektrické rozvodné soustavy musí být pevně připevněny a umístěny tak, aby řidiči byli vhodně chráněni proti nepříznivým mechanickým a tepelným účinkům.

5.1.1.3.   Odpojovač baterií

5.1.1.3.1.   Co možná nejblíže k baterii, jak je to jen prakticky proveditelné, musí být namontován vypínač sloužící k odpojení elektrických obvodů.

5.1.1.3.2.   V kabině řidiče musí být umístěn ovládač vypnutí a zapnutí tohoto vypínače. Řidič k němu musí mít snadný přístup a jednotlivé polohy musejí být označeny odlišně. Musí být vybaven buď ochranným krytem, nebo ovládáním s komplexním pohybem, nebo jakýmkoli jiným zařízením, které zabrání jeho neúmyslnému stisknutí. Mohou být instalována dodatečná ovládací zařízení, pokud budou označena odlišným označením a chráněna proti nevhodnému spuštění.

5.1.1.3.3.   „Vypínač musí být možno umístit do krabice, která má stupeň krytí IP65 podle normy IEC 529“.

5.1.1.3.4.   Elektrické spoje na vypínači musejí mít stupeň krytí IP54. Toto však není vyžadováno, pokud jsou spoje uvnitř skříňky, což může být skříňka baterie, a stačí tedy chránit tyto spoje proti zkratu například pryžovým krytem.

5.1.1.4.   Baterie

Svorky baterie musejí být elektricky izolovány nebo kryty izolujícím krytem skříně na baterii. Pokud jsou baterie umístěny jinde než pod kapotou motoru, musejí být uchyceny do odvětrávané skříně na baterii.

5.1.1.5.   Trvale napájené okruhy

5.1.1.5.1.   Části elektrické instalace, včetně vodičů, které musejí zůstat pod napětím při vypnutém odpojovači baterie, musejí vyhovovat použití v nebezpečných prostorách. Toto vybavení musí splňovat příslušná ustanovení normy IEC 60079 (5), části 0 a 14 a použitelná doplňková ustanovení této normy IEC, části 1, 2, 5, 6, 7, 11, 15 nebo 18 (6).

Při použití normy IEC 60079, části 14 (6), musí být použita následující klasifikace:

Elektrické zařízení, které je trvale pod napětím, včetně vodičů, na které se nevztahují ustanovení odstavců 5.1.1.3 a 5.1.1.4 musí splňovat požadavky použitelné na oblast 1 pro obecné elektrické vybavení, nebo požadavky použitelné na oblast 2 pro elektrické vybavení, které se nachází v kabině řidiče. Musí vyhovovat požadavkům použitelným na výbušnou třídu IIC a teplotní třídu T6.

Pro elektrické zařízení, které je trvale pod napětím a je umístěné v prostředí, kde teplota vyvolaná neelektrickým zařízením umístěným v tomto prostředí přesahuje teplotní meze T6, teplotní třída elektrického zařízení, které je trvale pod napětím, musí být přesto nejméně T4.

5.1.1.5.2.   Boční přípojky na odpojovači baterií pro elektrické zařízení, které musí zůstat pod napětím při vypnutém odpojovači baterií, musí být chráněny proti přehřátí vhodným zařízením, například pojistkou, odpojovačem nebo bezpečnostním mechanismem (omezovač proudu).

5.1.1.6.   Ustanovení týkající se části elektrické instalace umístěné v zadní části kabiny řidiče

Celá tato elektrická instalace musí být navržena, provedena a chráněna tak, aby při běžném použití vozidla nemohla způsobit ani požár, ani zkrat a aby tato nebezpečí byla minimalizována v případě nárazu nebo deformace. Zejména:

5.1.1.6.1.   Rozvodné soustavy

Rozvodné soustavy umístěné v zadní části kabiny řidiče musí být při běžném použití vozidla chráněny proti nárazům, proti oděru a tření. Na obrázcích 1, 2, 3 a 4 jsou uvedeny příklady vhodné ochrany. Kabely protiblokovacího systému brzdové soustavy přesto nepotřebují dodatečnou ochranu.

5.1.1.6.2.   Osvětlení

Nesmí být použity žárovky se závitovou paticí.

5.1.1.6.3.   Mechanismus elektrického zvedání

Mechanismus elektrického zvedání nápravy musí být umístěn mimo podélníků podvozku v těsné skříňce.

5.1.2.   OCHRANA PŘED NEBEZPEČÍM VZNIKU POŽÁRU

5.1.2.1.   Obecná ustanovení

Níže uvedená technická ustanovení se použijí v souladu s tabulkou v odstavci 5.1.

OBRÁZEK

5.1.2.2.   Kabina

5.1.2.2.1.   Při konstrukci kabiny mohou být použity pouze nehořlavé materiály. Toto ustanovení je považováno za splněné, pokud, v souladu s postupem definovaným normou ISO 3795:1989, nepřesahuje rychlost hoření následujících součástí 100 mm.min -1: sedáky sedadel, opěradlo sedadla, bezpečnostní pásy, obložení stropu, otevírací střechy, loketní opěrky, všechny výplně dveří a přední, boční a zadní obložení kabiny, příčky, opěrky hlavy, koberce, sluneční clony, záclonky, závěsy, pláště náhradního kola, kapoty motorového prostoru, pokrývky postele a všechny ostatní materiály použité uvnitř kabiny, včetně výplní a prvků, které se rozvinou v případě nehody, za účelem pohlcení energie při styku s uživatelem.

5.1.2.2.2.   Pokud kabina není konstruována z nehořlavých materiálů, musí být za kabinou umístěný kovový štít, nebo z jiného vhodného materiálu, o šířce stejné jako je šířka cisterny. Všechna okna v zadní části kabiny nebo štítu musejí být hermeticky uzavřená, být z bezpečnostního skla odolného vůči ohni a musejí mít nehořlavou úpravu. Mezi cisternou a kabinou nebo štítem musí být volný prostor nejméně 15 cm.

5.1.2.3.   Palivové nádrže

Palivové nádrže pro motor vozidla musejí splňovat následující požadavky:

5.1.2.3.1.   v případě úniku musí palivo unikat na zem a nesmí se dostat do styku s teplými částmi vozidla ani nákladu;

5.1.2.3.2.   nádrže obsahující benzin musejí být vybaveny účinným zařízením na zhašení plamene, které se přizpůsobí plnícímu otvoru nebo zařízení, které umožní, aby plnící otvor zůstal hermeticky uzavřený.

5.1.2.4.   Motor

Motor pohánějící vozidla musí být vybaven a umístěn tak, aby se předešlo jakémukoli nebezpečí pro náklad vyplývajícímu z přehřátí nebo požáru. Vozidla třídy EX/II a EX/III musí být vybavena vznětovým motorem.

5.1.2.5.   Výfukový systém

Výfukový systém i výfukové potrubí musí být umístěny a chráněny tak, aby se předešlo jakémukoli nebezpečí pro náklad vyplývajícímu z přehřátí nebo požáru. Části výfukového systému, které se nacházejí přímo pod palivovou nádrží (na naftu) musejí být ve vzdálenosti nejméně 100 mm nebo musejí být chráněny tepelným krytem.

5.1.2.6.   Odlehčovací brzda vozidla

Vozidla vybavená systémem odlehčovací brzdy, který dosahuje zvýšených teplot a je umístěný za zadní stěnou kabiny, musejí být vybavena tepelnou izolací mezi tímto zařízením a cisternou nebo nákladem, tento systém musí být pevně uchycen a upraven tak, že umožní zabránit každému přehřátí cisterny nebo nákladu, a to i lokálnímu. Toto izolační zařízení musí dále chránit přístroj proti únikům či přetečení přepravovaného produktu, a to i náhodnému. Za vyhovující bude považována ochrana, která má například kryt s dvojitou stěnou.

5.1.2.7.   Spalovací topná zařízení

5.1.2.7.1.   (Vyhrazeno)

5.1.2.7.2.   Spalovací topná zařízení a jejich odvody plynů musejí být zkonstruovány, umístěny a chráněny nebo kryty tak, aby se zabránilo veškerým nepřijatelným nebezpečím přehřátí nebo požáru nákladu. Předpokládá se, že nádrž splňuje tento požadavek, pokud nádrž a systém na odvádění plynů jsou v souladu s ustanoveními odpovídajícími ustanovením, která jsou předepsána pro palivové nádrže a výfukové systémy vozidel v odstavcích 5.1.2.3 a 5.1.2.5.

5.1.2.7.3.   Vypnutí spalovacích topných zařízení musí být zajištěno nejméně následujícími způsoby:

5.1.2.7.4.   Po vypnutí pomocných topných zařízení je jejich zbytkový chod možný. Pokud jde o metody uvedené v odstavcích 5.1.2.7.3 b) a c), po nejdéle 40 sekundách zbytkového chodu musí být vhodným způsobem odpojena dodávka vzduchu do spalování.

Mohou být použita pouze spalovací topná zařízení, pro která bylo prokázáno, že výměník tepla v průběhu svého obvyklého používání vydrží cyklus omezeného zbytkového chodu o délce 40 sekund.

5.1.2.7.5.   Spalovací topné zařízení se musí spouštět ručně. Programovací zařízení jsou zakázána.

5.1.2.7.6.   Topná zařízení používající jako palivo plyn nejsou povolena.

5.1.3.   BRZDOVÉ ZAŘÍZENÍ

Vozidla, na která se vztahují požadavky poznámky 10 221 ADR, musejí dodržet veškeré požadavky předpisu č. 13, včetně příslušných požadavků, které jsou uvedeny v příloze 5 ve znění pozdějších změn, v souladu s uvedenými daty použitelnosti.

5.1.3.1.   Vozidla označená kódy EX/III, AT, FL a OX musejí splňovat všechny příslušné požadavky předpisu č. 13, včetně požadavků, které jsou uvedeny v příloze 5.

5.1.3.2.   Vozidla označená kódy EX/II musejí splňovat všechny příslušné požadavky předpisu č. 13. Požadavky přílohy 5 se však nepoužijí.

5.1.4.   OMEZOVAČ RYCHLOSTI

Motorová vozidla (nákladní automobily a tahače návěsů) o maximální přípustné hmotnost přesahující 12 tun musejí být v souladu s technickými požadavky předpisu č. 89 vybaveny omezovačem rychlosti. Omezovač bude nastaven tak, aby rychlost nemohla přesáhnout 90 km/h, s ohledem na technickou toleranci omezovače.

5.1.5.   ZAŘÍZENÍ NA PŘIPOJENÍ PŘÍVĚSU

Zařízení na připojení přívěsu musejí splňovat technické požadavky předpisu č. 55, včetně požadavků, které jsou uvedeny v příloze 5 ve znění pozdějších změn, v souladu s uvedenými daty použitelnosti.

6.   ZMĚNA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU

Každá změna typu vozidla musí být oznámena správnímu orgánu, který schválil typ vozidla, které poté může:

6.1.1.   buď uvážit, že provedené změny nejsou takové, aby měly značný nepříznivý účinek, a že v každém případě vozidlo i nadále splňuje požadavky;

6.1.2.   nebo bude po technické zkušebně, která je pověřena zkouškami, požadovat nový zkušební protokol.

6.2.   Potvrzení nebo odmítnutí schválení typu musí být spolu se změnou zasláno smluvním stranám, postupem podle odstavce 4.3.

6.3.   Příslušný orgán, který vydá rozšíření schválení typu vozidla, musí každému formuláři oznámení o schválení typu přiřadit číslo série vydané pro uvedené rozšíření, a informuje o tom ostatní strany pomocí formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem uvedeném v příloze 1.

7.   SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby musejí být shodné s postupy shodnosti, které jsou definovány v příloze 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), a musejí zahrnovat následující požadavky:

7.1.   každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v odstavci 5.

7.2.   Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit kontrolní postupy shodnosti používané v každé výrobní jednotce. Obvyklá četnost takových ověřování musí být jednou za dva roky.

8.   POSTIHY V PŘÍPADĚ NESHODNOSTI VÝROBY

8.1.   Schválení typu vydané pro typ vozidla podle tohoto předpisu může být odejmuto, pokud požadavky uvedené výše v odstavci 7 nejsou splněny.

8.2.   Pokud smluvní strana dohody z roku 1958, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení typu, které již dříve vydala, musí o tom okamžitě uvědomit ostatní strany dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem uvedeným v příloze 1 tohoto předpisu.

9.   ÚPLNÉ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení typu ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom uvědomit orgán, který udělil schválení typu, a který o tom uvědomí ostatní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem uvedeným v příloze 1 tohoto předpisu.

10.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

10.1.   Ode dne oficiálního vstupu v platnost série změn 02 nebude moci žádná smluvní strana, která používá tento předpis, odmítnout vydat schválení typu EHS podle tohoto předpisu změněného sérií změn 02.

10.2.   Do 31. prosince 2002 musejí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, i nadále udělovat schválení typu EHS a rozšíření k těmto schválením typu vozidel, která splňují požadavky tohoto předpisu, pozměněného předchozí sérií změn.

10.3.   Od 1. ledna 2003 smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělovat schválení typu EHS a rozšíření k těmto schválením typu vozidel, pouze pokud typ schvalovaného vozidla splňuje požadavky tohoto předpisu, pozměněného sérií změn 02.

10.4.   Žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, nesmí odmítnout vnitrostátní schválení typu typu vozidla schválenému podle série 02 změn tohoto předpisu.

10.5.   Do 31. prosince 2002 nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout vnitrostátní schválení typu typu vozidla schválenému podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

10.6.   Od 1. ledna 2003 smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout vnitrostátní registraci (první uvedení do provozu) vozidlu, které nesplňuje požadavky série 02 změn tohoto předpisu.

11.   JMÉNA A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN POVĚŘENÝCH ZKOUŠKAMI PRO SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI A SPRÁVNÍCH ÚTVARŮ

Smluvní strany Dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, musejí sdělit na sekretariát Organizace spojených národů jména a adresy technických zkušeben pověřených zkouškami pro schválení typu konstrukční části a správních útvarů, které vydávají schválení typu a kterým musejí být odeslány dokumenty o schválení typu nebo o rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení typu vydaného v jiných zemích.

(1)  Bývalý název dohody:

Série změn 01 – Datum vstupu v platnost: 13.01.00

Série změn 02 – Datum vstupu v platnost: 05.12.01

Oprava 1 série změn 02 – Datum vstupu v platnost:13.03.2002

Oprava 2 série změn 02 – Datum vstupu v platnost: 13.11.02

Oprava 3 série změn 02 – Datum vstupu v platnost: 12.03.2003

(2)  Jak jsou definovány v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument TANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2).

(3)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Velkou Británii, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu-Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbajdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení typu jsou vydávána členskými státy, které používají své symboly EHS), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii a 46 pro Ukrajinu. Další čísla budou přidělena dalším zemím v časovém pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo k této dohodě přistoupí a generální tajemník Organizace spojených národů sdělí takto přidělená čísla smluvním stranám.

(4)  Snahou v tomto předpisu EHK je, aby se odkazy na jiné předpisy EHK týkaly všech ostatních mezinárodních pravidel, jejichž technické požadavky jsou stejné jako v odpovídajícím předpisu EHK. Odkazy na zvláštní odpovídající části předpisu EHK budou vykládány následně.

(5)  Ustanovení normy IEC 60079 části 14 se nevztahují na ustanovení tohoto předpisu.

(6)  Není-li stanoveno jinak, mohou být použita obecná ustanovení normy EN 50014 a doplňková ustanovení norem EN 50015, 50016, 50017, 50018, 50019, 50020, 50021 nebo 50028.