Rozhodnutí Výkonného Výboru

ze dne 27. června 1996

o zásadách udělování schengenských víz podle čl. 30 odst. 1 písm. a) prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě

(SCH/Com-ex (96) 13 rev. 1)

VÝKONNÝ VÝBOR,

s ohledem na článek 132 prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě,

s ohledem na články 9, 17 a 30 uvedené úmluvy,

vzhledem k tomu, že je v zájmu všech států Schengenu vymezit práva a povinnosti zastupujících a zastupovaných zemí, neboť všechny státy Schengenu mají zastupitelské úřady, na kterých zastupují jiné státy, a místa, kde jsou samy zastupovány;

vzhledem k tomu, že hlavní zásadou, na níž je založena spolupráce mezi státy Schengenu, je naprostá důvěra ke způsobu uplatňování schengenského systému zastupování,

ROZHODL TAKTO:

Udělování schengenských víz ve třetích zemích, kde nemají zastoupení všechny státy Schengenu, se v souvislosti s čl. 30 odst. 1 písm. a) prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě řídí těmito zásadami:

a) Zastupování ve věci udělování víz se týká jednotných letištních průjezdních víz, průjezdních víz a krátkodobých víz udělovaných v rámci Schengenské úmluvy a v souladu se Společnou konzulární instrukcí.

Zastupující stát je povinen uplatňovat ustanovení Společné konzulární instrukce stejně pečlivě a rychle jako při udělování vlastních víz stejného druhu a se stejnou dobou platnosti.

b) Nestanoví-li dvoustranná dohoda výslovně jinak, nevztahuje se zastupování na víza udělená osobám za účelem výkonu výdělečné činnosti nebo činnosti vyžadující předchozí souhlas státu, v němž má být vykonávána. Žadatelé o tento druh víz se musí obrátit na akreditovaný konzulární úřad státu, ve kterém má být daná činnost vykonávána.

c) Státy Schengenu nemají povinnost být zastoupeny pro udělování víz ve všech třetích zemích. Mohou rozhodnout, že žádosti o udělení víza podané v určitých třetích zemích nebo žádosti o udělení určitého druhu víza se musí podávat konzulárnímu úřadu nebo diplomatické misi státu, který je hlavním cílem cesty žadatele.

d) Zhodnocení rizika nedovoleného přistěhovalectví při podání žádosti o udělení víza zcela přísluší diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, který žádost vyřizuje.

e) Zastoupené státy přijímají odpovědnost za vyřízení žádostí o azyl podaných držiteli víza uděleného zastupujícími státy jménem státu zastoupeného, na kterém je uvedeno, že bylo uděleno v zastoupení (v souladu s přílohou 13 Společné konzulární instrukce) [1].

f) Ve výjimečných případech mohou dvoustranné dohody stanovit, že zastupující stát předloží žádosti o udělení víza podané určitými kategoriemi cizinců orgánům zastoupeného státu, který je hlavním cílem cesty, nebo je zašle diplomatické misi tohoto státu. Tyto kategorie musí být vymezeny písemně, případně pro každou diplomatickou misi nebo konzulární úřad. Má se za to, že vízum bylo uděleno s povolením zastoupeného státu, jak stanoví čl. 30 odst. 1 písm. a) Schengenské úmluvy.

g) Dvoustranné dohody se mohou průběžně měnit na základě vnitrostátního hodnocení žádostí o azyl, které v určitém období podají držitelé víz udělených v zastoupení, a na základě dalších důležitých údajů týkajících se udělování víz.

Na základě získaných výsledků lze rozhodnout, že je možné v případě určitých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů (a případně pro některé státní příslušnosti) od zastupování upustit.

h) Zastupování se vztahuje pouze na udělování víz. Pokud nelze vízum udělit, neboť cizinecnení schopen poskytnout dostatečné důkazy, že splňuje podmínky, musí být informován o možnosti podat svou žádost konzulárnímu úřadu nebo diplomatické misi státu, který je hlavním cílem jeho cesty.

i) Systém zastupování může být dále zlepšen rozšířením konzultační sítě díky vývoji programového vybavení, které umožní konzulárním úřadům a diplomatickým misím zastupujícího státu snadno konzultovat ústřední orgány zastupovaného státu.

j) Přílohou tohoto dokumentu je tabulka zastupování při udělování schengenských víz ve třetích zemích, kde nemají všechny státy Schengenu své zastoupení. Ústřední skupina vezme na vědomí změny provedené v této tabulce vzájemnou dohodou mezi dotčenými státy Schengenu [2].

V Haagu dne 27. června 1996.

předseda

M. Patijn

[1] Příloha 13 Společné konzulární instrukce se odpovídajícím způsobem upraví. Viz SCH/Com-ex (99) 13.

[2] Viz dokument SCH/Com-ex (99) 13, příloha 4.

--------------------------------------------------