DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 6. března 2023,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2023/1)

(2023/C 158/01)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3), a zejména na čl. 458 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (4), a zejména na oddíl II kapitoly 4 hlavy VII uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (5), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (6) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

V doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 (7) se doporučuje, aby příslušný aktivační orgán při předložení žádosti o reciprocitu Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné.

(4)

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 79/2019 ze dne 29. března 2019, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2019/2133] (8), s účinkem ode dne 1. ledna 2020 do Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) začlenilo směrnici 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/873 (10), které zavedly významné změny směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, byly začleněny do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 383/2021 ze dne 10. prosince 2021, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP (11), a rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 301/2021 ze dne 29. října 2021, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP (12). Směrnice (EU) 2019/878 a nařízení (EU) 2020/873 jsou nyní použitelné v Norsku.

(5)

S účinkem ode dne 31. prosince 2020 se na úvěrové instituce povolené v Norsku vztahuje: i) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % pro expozice nacházející se v Norsku podle článku 133 směrnice 2013/36/EU; ii) minimální úroveň (expozicí vážené) průměrné rizikové váhy ve výši 20 % pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013 (uplatňuje se na úvěrové instituce, které používají přístup založený na interním ratingu (IRB)); a iii) minimální úroveň (expozicí vážené) průměrné rizikové váhy ve výši 35 % pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu vi) nařízení (EU) č. 575/2013 (uplatňuje se na úvěrové instituce, které používají přístup IRB). Norské orgány poskytly úvěrovým institucím, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, období pro postupné zavedení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika.

(6)

Dne 2. února 2021 podala Finansdepartementet (norské ministerstvo financí), jež vystupuje jako norský pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 1 směrnice 2013/36/EU i čl. 458 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, ESRB žádost o reciprocitu sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU a minimální úrovně rizikové váhy podle čl. 458 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

(7)	Na žádost Finansdepartementet adresovanou ESRB přijala ESRB doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 (13), čímž tato opatření zařadila na seznam opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění v souladu s doporučením ESRB/2015/2.

(8)

Dne 16. prosince 2022 oznámila Finansdepartementet ESRB svůj záměr i) nově stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro expozice nacházející se v Norsku, která se uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku, a ii) prodloužit o další dva roky minimální úrovně rizikové váhy, jež se uplatňují na expozice úvěrových institucí povolených v Norsku, které používají přístup IRB, v oblasti obytných a komerčních nemovitostí, které se nacházejí v Norsku. Oznámené nové stanovení a rozšíření opatření nemá vliv na nastavení a strukturu těchto opatření. Finansdepartementet však prodloužila období pro zavedení sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % na úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, do 30. prosince 2023. Do uvedeného data je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použitelná na expozice nacházející se v Norsku stanovena na 3 % pro úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB. Pro reciproční uplatnění tohoto opatření by se pro zahraniční úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, mělo použít podobné zaváděcí období.

(9)

Oznámení ze dne 16. prosince 2022 rovněž obsahovala žádost, aby ESRB i nadále doporučovala reciproční uplatňování všech tří opatření. Pokud jde o reciproční uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, Finansdepartementet navrhla snížit práh podstatnosti a stanovit jej na hodnotu rizikově vážené expozice ve výši 5 miliard NOK, což odpovídá přibližně 0,16 % celkové hodnoty rizikově vážené expozice úvěrových institucí, které provádějí vykazování v Norsku.

(10)

Na žádost Finansdepartementet adresovanou ESRB a s cílem i) zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky v Norsku, a ii) zachovat rovné podmínky mezi úvěrovými institucemi v EHP generální rada ESRB rozhodla ponechat tato opatření i nadále na seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2, a mírně pozměnit parametry uvedeného doporučení za účelem recipročního uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika.

(11)

V souladu s žádostí Finansdepartementet by měl být práh podstatnosti pro reciproční uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika snížen a stanoven na hodnotu rizikově vážené expozice ve výši 5 miliard NOK. Norský bankovní trh je úzce propojen s trhy v jiných severských zemích, jako je Dánsko, Finsko a Švédsko. Na integrovaném finančním trhu zabraňuje nízký práh podstatnosti potenciálním únikům a regulatorní arbitráži, čímž přispívá k zachování finanční stability a rovných podmínek. Kromě toho se administrativní zátěž vyplývající z recipročního uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika považuje za poměrně nízkou vzhledem k tomu, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika, kterou mají norské orgány uplatňovat, je jednoduché a standardizované opatření a úvěrové instituce a orgány jsou již schopny určit, ve které zemi se expozice nacházejí. Vzhledem k tomu, že snížení prahu podstatnosti by mohlo vyžadovat přijetí nových vnitrostátních recipročních opatření nebo změnu stávajících opatření, mělo by se pro provádění recipročních opatření použít standardní tříměsíční přechodné období, které započne po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud jde o reciproční uplatnění jiných opatření uvedených v oznámeních ze dne 16. prosince 2022, jejichž reciproční uplatňování ESRB nadále doporučuje, nepředpokládá se žádné nové přechodné období, neboť reciproční uplatnění se již doporučuje na základě doporučení ESRB/2021/3.

(12)

Kromě toho je třeba uvést, že doporučení ESRB/2021/3, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 tak, aby zahrnovalo norská opatření, bylo provedeno, když se na úvěrové instituce povolené v Norsku ještě nevztahovala směrnice (EU) 2019/878. Příslušné orgány v členských státech, které již provedly směrnici (EU) 2019/878, byly proto schopny recipročně uplatnit norskou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika způsobem a na úrovni, která zohledňovala jakékoli překrývání nebo rozdíly v kapitálových požadavcích platných v jejich členském státě a v Norsku. Směrnice (EU) 2019/878 byla od té doby začleněna do Dohody o EHP a nyní je použitelná i v Norsku. Veškeré odkazy na směrnici (EU) 2019/878 by proto měly být z doporučení ESRB/2015/2 odstraněny. Kromě toho ESRB nenalezla žádné důkazy o tom, že by sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, kterou znovu stanoví norské orgány, zcela nebo částečně kopírovala fungování rezervy ostatních systémově významných institucí (J-SVI), jak je stanovena v článku 131 směrnice 2013/36/EU.

(13)

Touto změnou doporučení ESRB/2015/2 není dotčena kontinuita doporučování recipročního uplatnění vnitrostátních makroobezřetnostních opatření aktivovaných norskými orgány dne 31. prosince 2020, jak je stanoveno v doporučení ESRB/2021/3. Stávající změny doporučení ESRB/2015/2, s výjimkou snížení prahové hodnoty pro dobrovolné reciproční uplatnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a prodloužení zaváděcího období pro kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika pro úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, jsou pouze redakční povahy. Proto se pro uznání norských opatření nedoporučuje opětovné přechodné období, jak je popsáno v doporučení ESRB/2021/3. Standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie se použije pouze ve vztahu k opatřením nebo jejich změnám, kterými se recipročně uplatňuje kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika, kterou musí vnitrostátní orgány přijmout v důsledku snížení prahu podstatnosti.

(14)	Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Změny

Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

v oddílu 1 dílčím doporučení C 1) se opatření pro Norsko nahrazují tímto:

„—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % pro všechny expozice nacházející se v Norsku, která se podle článku 133 směrnice 2013/36/EU platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (*1) (Dohoda o EHP) (dále jen „směrnice o kapitálových požadavcích platná v Norsku ke dni 31. prosince 2022“) uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku;

—

minimální úroveň (expozicí vážené) průměrné rizikové váhy ve výši 20 % pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013 platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o EHP (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022“) uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB);

—

minimální úroveň (expozicí vážené) průměrné rizikové váhy ve výši 35 % pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.

(*1) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.“;"

2.	příloha se mění v souladu s přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 6. března 2023.

Vedoucí sekretariátu ESRB

jménem generální rady ESRB

Francesco MAZZAFERRO

(1) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(4) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(5) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(6) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(7) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 ze dne 20. října 2017, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 431, 15.12.2017, s. 1).

(8) Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 170.

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/873 ze dne 24. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o některé úpravy v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 204, 26.6.2020, s. 4).

(11) Rozhodnutí ze dne 10. prosince 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(12) Rozhodnutí ze dne 29. října 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(13) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 ze dne 30. dubna 2021, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 222, 11.6.2021, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

opatření pro Norsko se nahrazují tímto:

„—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % pro expozice nacházející se v Norsku, která se podle článku 133 směrnice 2013/36/EU platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP) (dále jen ‚směrnice o kapitálových požadavcích platná v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na všechny úvěrové instituce povolené v Norsku;

—

minimální úroveň (expozicí vážené) průměrné rizikové váhy ve výši 20 % pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) (EU) č. 575/2013 platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 v souladu s podmínkami Dohody o EHP (dále jen ‚nařízení o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022‘) uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB);

—

minimální úroveň (expozicí vážené) rizikové váhy ve výši 35 % pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku, která se podle čl. 458 odst. 2 písm. d) bodu iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Norsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.“;

I. „Popis opatření“ se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

S účinkem od 31. prosince 2020 zavedl Finansdepartementet (norské ministerstvo financí) tři makroobezřetnostní opatření, a to: i) kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s článkem 133 směrnice o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022; ii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022; a iii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022.“;

b)	v odstavci 2 se datum „31. prosince 2022“ nahrazuje datem „30. prosince 2023“;

II. „Reciprocita“ se mění takto:

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5a.

Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily norská opatření pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU a s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013. Příslušným orgánům se doporučuje, aby sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika recipročně uplatnily do 18 měsíců od zveřejnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 (**) v Úředním věstníku Evropské unie. Minimální úrovně rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech v Norsku by měly být recipročně stanoveny ve standardním tříměsíčním přechodném období, které započne po zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie.

5b.

Vzhledem k tomu, že snížení prahu podstatnosti, jak je uvedeno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/1 (***), by mohlo vyžadovat, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření nebo změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně provádí norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, pro provádění recipročních opatření se použije standardní tříměsíční přechodné období, které započne po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie.

(**) Úř. věst. C 222, 11.6.2021, s. 1."

(***) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.“;"

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.

Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která jsou k dispozici v jejich jurisdikci a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný výše uvedeným opatřením, která se doporučují recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje, aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění minimální úrovně průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech do 12 měsíců od zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie a aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do 18 měsíců od uvedeného zveřejnění. V rozsahu, v jakém snížení prahu podstatnosti vyžaduje, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření, jak je popsáno v tomto pododstavci, nebo aby změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně uplatňuje norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, použije se pro provádění recipročních opatření standardní tříměsíční přechodné období, které započne po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie.“;

c)	odstavec 7 se zrušuje;

v části III. „Práh podstatnosti“ se písmeno a) v odstavci 8 nahrazuje tímto:

„a)	pro kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika je práh podstatnosti stanoven na objem rizikově vážené expozice ve výši 5 miliard NOK, což odpovídá přibližně 0,16 % celkového objemu rizikově vážených expozic úvěrových institucí, které provádějí vykazování v Norsku;“;

(**) Úř. věst. C 222, 11.6.2021, s. 1.

(***) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.“;‘