NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1668

ze dne 25. května 2023,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy upřesňující měření rizik nebo prvků rizik, která nejsou kryta nebo dostatečně kryta kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, a orientační kvalitativní měřítka výše dodatečného kapitálu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (1), a zejména na čl. 40 odst. 6 čtvrtý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby bylo zajištěno harmonizované uplatňování dodatečného kapitálového požadavku v celé Unii, je nezbytné stanovit jednotný přístup k měření rizik a prvků rizik, jenž by podpořil určení výše kapitálu, která je přiměřená k pokrytí všech významných rizik, jimž mohou být investiční podniky vystaveny. Příslušné orgány by proto měly zajistit, aby investiční podniky disponovaly přiměřeným dodatečným kapitálem ke krytí každé kategorie rizika (riziko pro zákazníka, riziko pro podnik a riziko pro trh), jakož i jakýchkoli dalších významných rizik.

(2)

Aby příslušné orgány mohly náležitě sledovat rizikový profil investičních podniků a identifikovat, posuzovat a kvantifikovat významná rizika, je nezbytné stanovit podrobnou a komplexní metodiku přiměřenou povaze, rozsahu a složitosti činností investičního podniku na základě všech dostupných zdrojů informací, včetně informací shromážděných pro účely článku 36 směrnice (EU) 2019/2034.

(3)

Výše dodatečného kapitálového požadavku se považuje za přiměřenou, pokud snižuje pravděpodobnost selhání investičního podniku a omezuje riziko neřízené likvidace, která by ohrozila zákazníky investičního podniku a širší trh, včetně ostatních finančních institucí, tržních infrastruktur nebo trhu jako celku. Vzhledem k tomuto dvojímu cíli dodatečného kapitálového požadavku a v souladu se strukturou kapitálových požadavků, jak jsou stanoveny v části třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (2), by příslušné orgány měly zvlášť posuzovat rizika spojená s probíhajícími činnostmi investičního podniku a riziko neřízené likvidace investičního podniku.

(4)

Aby bylo zajištěno, že jsou řádně pokryta všechna rizika nebo prvky rizik, kterým je investiční podnik vystaven nebo která představuje pro jiné osoby, měl by investiční podnik s ohledem na svůj model podnikání a na rozsah a složitost svých činností disponovat dostatečným kapitálem, aby byl schopen nést dodatečné provozní náklady spojené s řádným procesem likvidace. Aby bylo zajištěno, že tento kapitál bude přiměřený určitým hospodářským okolnostem, měly by příslušné orgány během procesu dohledu a hodnocení prováděného orgány dohledu v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2019/2034 zvážit různé věrohodné hospodářské scénáře. Během procesu likvidace nesmí být ohrožena zejména kontinuita činnosti, ochrana investorů a integrita trhu. Za tímto účelem by měl být investiční podnik schopen i během tohoto procesu absorbovat náklady a ztráty, které nejsou kryty dostatečným objemem zisku. Vzhledem k tomu, že délka procesu likvidace se může v závislosti na konkrétních okolnostech značně lišit, měly by příslušné orgány tuto skutečnost při stanovení dodatečného kapitálového požadavku zohlednit. Vzhledem k potenciálně různorodým právním formám investičních podniků by navíc příslušné orgány měly zohlednit platné vnitrostátní insolvenční, podnikové a obchodní právo, které by mohlo ovlivnit délku procesů likvidace, jakož i související náklady a rizika.

(5)

V zájmu zajištění proporcionality při určování dodatečného kapitálového požadavku by se rizika a prvky rizik, která nejsou kryta nebo dostatečně kryta požadavkem dle K-faktorů uvedeným v článku 15 nařízení (EU) 2019/2033, měly měřit pouze u těch investičních podniků, na které se vztahuje požadavek dle K-faktorů stanovený v uvedeném článku, a nikoli u malých a nepropojených podniků, které splňují podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení. Pro investiční podniky existují další rizika, která nejsou kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033 vůbec pokryta, včetně rizik, která jsou z těchto kapitálových požadavků výslovně vyloučena. Proto je nezbytné upřesnit, že tato rizika jsou příslušnými orgány posuzována a měřena na základě velikosti a modelu podnikání investičního podniku, jakož i na základě rozsahu, povahy a složitosti jeho činností.

(6)

Aby bylo zajištěno správné měření a pokrytí všech rizik, která jsou uvedena v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033, ale která nejsou těmito požadavky plně nebo přiměřeně kryta, měla by být tato rizika měřena zvlášť pro každou kategorii rizika (riziko pro zákazníka, riziko pro trh a riziko pro podnik). Ze stejného důvodu by měla být rizika, která nejsou zahrnuta v části třetí a čtvrté uvedeného nařízení, včetně těch, která jsou z těchto požadavků výslovně vyloučena, měřena podle jednotlivých rizik. Pokud je však měření podle jednotlivých kategorií rizika nebo podle jednotlivých rizik příliš zatěžující nebo není proveditelné v případech investičních podniků, které podléhají nižšímu požadavku na počáteční kapitál, než je požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034, mělo by se v těchto případech měření rizik provádět na souhrnné úrovni s přihlédnutím k zásadě proporcionality.

(7)

V zájmu dosažení správné rovnováhy mezi důvody obezřetnostního dohledu a přiměřeným uplatňováním by se měření rizik na souhrnné úrovni nemělo uplatňovat u investičních podniků, na které se vztahuje požadavek na počáteční kapitál stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034. Investiční podniky, které podléhají vyšším požadavkům na počáteční kapitál, by měly být z hlediska rizik posuzovány měřením podle jednotlivých kategorií rizika a podle jednotlivých rizik.

(8)

Aby byla zajištěna konzistentnost při měření významných rizik, která by investiční podniky mohly představovat pro ostatní osoby nebo kterým samy čelí, měly by příslušné orgány vycházet z harmonizovaného souboru minimálních orientačních kvalitativních měřítek. Vzhledem k tomu, že rizika se během cyklu podnikání podniku vyvíjejí, měly by příslušné orgány provádět nejen statické hodnocení, ale také analýzu historických trendů těchto měřítek. Aby byla řádně pokryta všechna relevantní rizika, měly by se pro investiční podniky s různými modely podnikání a činnostmi používat různá měřítka. Aby byla řádně pokryta všechna relevantní rizika investičního podniku s ohledem na konkrétní model podnikání nebo činnost, právní formu a dostupnost spolehlivých údajů, měly by příslušné orgány za určitých podmínek, zejména s ohledem na specifika modelu podnikání podniku nebo kvalitu údajů, upravit měřítka a použít tato upravená měřítka, nebo pokud to není možné, použít alternativní měřítka, která jsou přiměřená velikosti, složitosti, modelu podnikání a provoznímu modelu investičního podniku a která by zajistila vhodné posouzení rizik.

(9)	Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(10)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Riziko neřízené likvidace

1. Příslušné orgány s ohledem na právní formu, model podnikání, podnikatelskou strategii a strategii v oblasti rizik a rozsah a složitost činností investičního podniku během procesu dohledu a hodnocení prováděného v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2019/2034 měří riziko neřízené likvidace investičního podniku stanovením výše kapitálu, která by byla považována za přiměřenou pro řádnou likvidaci tohoto podniku podle věrohodných scénářů.

2. Měření uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené složitosti, rizikovému profilu a rozsahu činnosti investičního podniku a potenciálnímu dopadu jeho likvidace na zákazníky a trhy a musí zahrnovat následující:

a)	odhad reálného časového rámce pro likvidaci investičního podniku;

b)	posouzení provozních a právních úkolů investičního podniku během procesu likvidace v reálném časovém rámci;

c)	identifikaci a posouzení významných fixních a variabilních nákladů;

d)	identifikaci a posouzení významných rizik nebo prvků rizik, která by se mohla projevit během procesu likvidace;

e)	jakýkoli jiný aspekt důležitý pro proces likvidace.

3. Pokud se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4), zohlední příslušné orgány pro účely odst. 2 písm. b) a c) dostupné informace o ozdravných opatřeních a systémech správy a řízení v ozdravném plánu investičního podniku nebo skupiny, pokud příslušné orgány považují tyto informace za dostatečně důvěryhodné a spolehlivé.

4. V případě investičních podniků, na které se vztahuje požadavek na počáteční kapitál stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034, příslušné orgány do svého měření zahrnou:

a)	náklady na uzavření, včetně nákladů na soudní řízení pro účely odst. 2 písm. c) tohoto článku;

b)	ztrátu příjmů a ztrátu čisté realizovatelné hodnoty aktiv, které se očekávají v důsledku procesu likvidace, pro účely odst. 2 písm. d) tohoto článku.

5. Příslušné orgány identifikují a kvantifikují významné náklady, rizika nebo prvky rizik a určí kapitál, který se považuje za přiměřený k jejich absorpci v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

Příslušné orgány použijí příslušná orientační kvalitativní měřítka uvedená v čl. 6 odst. 1 a zkombinují je se statickou analýzou a analýzou historických trendů, přičemž podle potřeby použijí svůj odborný úsudek.

6. Kapitál považovaný za přiměřený ke krytí rizika neřízené likvidace investičního podniku měřeného v souladu s tímto článkem se rovná alespoň požadavku dle fixních režijních nákladů tohoto investičního podniku vypočtenému v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2019/2033.

Článek 2

Významná rizika nebo prvky rizik, která nejsou kryta nebo plně kryta požadavkem dle K-faktorů stanoveným v části třetí hlavě II nařízení (EU) 2019/2033

1. Pokud investiční podnik nesplňuje podmínky pro to, aby mohl být považován za malý a nepropojený investiční podnik ve smyslu čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, příslušné orgány s ohledem na model podnikání, právní formu, podnikatelskou strategii a strategii v oblasti rizik a rozsah a složitost činností investičního podniku během svých přezkumů prováděných v souladu s články 36 a 37 směrnice (EU) 2019/2034 změří všechna významná rizika nebo významné prvky rizik vyplývající z probíhajících činností investičního podniku, která tento podnik představuje pro sebe, své zákazníky a trh a která nejsou kryta nebo plně kryta požadavkem dle K-faktorů stanoveným v části třetí hlavě II nařízení (EU) 2019/2033.

Příslušné orgány určí kapitál, který bude považován za přiměřený ke krytí příslušných rizik souvisejících s požadavkem dle K-faktorů.

2. Měření uvedené v odstavci 1 se provádí zvlášť pro každou kategorii rizika stanovenou jako „riziko pro zákazníka“, „riziko pro trh“ a „riziko pro podnik“ v článku 15 nařízení (EU) 2019/2033.

Odchylně od prvního pododstavce se u investičních podniků, na které se vztahuje nižší požadavek na počáteční kapitál než požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034, měření provede na souhrnné úrovni, pokud příslušné orgány považují podrobnější kvantifikaci za neproveditelnou nebo příliš zatěžující.

3. Při měření uvedeném v odstavci 2 jsou identifikována a kvantifikována významná rizika nebo prvky rizik pro každou kategorii rizika, včetně rizik vyplývajících z použití přístupu založeného na alternativních interních modelech podle čl. 22 písm. c) nařízení (EU) 2019/2033, na základě orientačních kvalitativních měřítek stanovených v čl. 6 odst. 2, 3 a 4 tohoto nařízení a na základě odborného úsudku příslušných orgánů.

4. Příslušné orgány zajistí, aby kapitál považovaný za přiměřený ke krytí významných rizik souvisejících s požadavkem dle K-faktorů nebyl nižší než celkový požadavek dle K-faktorů.

Článek 3

Významná rizika nebo prvky rizik, která nejsou kryta kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033

1. Pokud investiční podnik nesplňuje podmínky pro to, aby mohl být považován za malý a nepropojený investiční podnik ve smyslu čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, příslušné orgány s ohledem na model podnikání, právní formu, podnikatelskou strategii a strategii v oblasti rizik a rozsah a složitost činností investičního podniku během procesu dohledu a hodnocení stanoveného v článku 36 směrnice (EU) 2019/2034 změří veškerá významná rizika nebo významné prvky rizik vyplývajících z jakékoli probíhající činnosti investičního podniku, kromě rizik uvedených v článku 2 tohoto nařízení, a dosud nekrytých kapitálovými požadavky tohoto podniku stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033, a to tak, že na základě jednotlivých rizik určí dodatečný kapitál, který se považuje za přiměřený ke krytí významných rizik nebo prvků rizik.

2. Měření podle odstavce 1 zahrnuje identifikaci, posouzení a případně kvantifikaci následujících rizikových oblastí:

a)	rizika pro bezpečnost sítě a informačních systémů investičního podniku, aby byla zajištěna důvěrnost, integrita a dostupnost jejich procesů, dat a aktiv;

b)	úrokové riziko a úvěrové riziko vyplývající z investičního portfolia.

U investičních podniků, na které se vztahuje nižší požadavek na počáteční kapitál než požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034, se měření provede na souhrnné úrovni, pokud příslušné orgány považují podrobnější kvantifikaci za neproveditelnou nebo příliš zatěžující.

3. Při provádění měření podle odstavců 1 a 2 použijí příslušné orgány příslušná orientační kvalitativní měřítka uvedená v čl. 6 odst. 5 a zkombinují je se statickou analýzou a analýzou historických trendů, přičemž podle potřeby použijí svůj odborný úsudek.

Článek 4

Celkové významné riziko, které není kryto nebo plně kryto kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033

1. Příslušné orgány vypočítají celkovou výši dodatečného kapitálu považovaného za přiměřený ke krytí významných rizik nebo významných prvků rizik, která představují probíhající činnosti investičního podniku, jako součet kapitálu považovaného za přiměřený, vypočteného v souladu s články 2 a 3.

2. Příslušné orgány změří celkové významné riziko, které není kryto nebo plně kryto kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) 2019/2033, tak, že určí výši požadovaného dodatečného kapitálu jako rozdíl mezi vyšší z částek vypočtených v souladu s článkem 1 nebo odstavcem 1 tohoto článku a kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí nebo čtvrté nařízení (EU) 2019/2033.

Článek 5

Obecná kvalitativní měřítka pro určení dodatečného kapitálového požadavku

1. Při určování výše dodatečných kapitálových požadavků pro účely článků 1, 2 a 3 příslušné orgány zohlední následující skutečnosti:

a)	výsledky postupu pro hodnocení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu a vnitřních postupů pro hodnocení rizik investičním podnikem podle článku 24 směrnice (EU) 2019/2034;

b)	údaje vykazované v souladu s články 54 a 55 nařízení (EU) 2019/2033;

c)	výsledky přezkumů provedených v souladu s články 36 a 37 směrnice (EU) 2019/2034;

d)	výsledky všech ostatních činností dohledu;

e)	další relevantní vstupy, včetně úsudku orgánů dohledu.

2. Příslušné orgány zajistí srovnatelnost kvantifikace uložených dodatečných kapitálových požadavků mezi všemi investičními podniky, které spadají do jejich působnosti dohledu.

Článek 6

Orientační kvalitativní měřítka

1. Pro účely čl. 1 odst. 5 druhého pododstavce jsou orientační kvalitativní měřítka následující:

a)	počet vázaných zástupců v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců;

b)	průměrná doba trvání likvidace v dané jurisdikci s přihlédnutím ke složitosti činnosti investičního podniku;

c)	podíl nevypověditelných smluv a jejich zbývající doba platnosti;

d)	identifikace trhů, kde je investiční podnik hlavním poskytovatelem služeb;

e)	hodnota a likvidita stálých aktiv, kterých by se investiční podnik musel během likvidace zbavit;

f)	průměrné odstupné splatné v případě likvidace, s přihlédnutím k pracovněprávním předpisům a smlouvám se zaměstnanci.

2. Pro účely článku 2, pokud jde o měření rizika pro zákazníka, jsou orientační kvalitativní měřítka následující:

a)	objem peněžních prostředků zákazníků držený za předchozích pět let;

b)	objem spravovaného majetku za předchozích pět let;

c)	objem majetku, který byl uschováván a spravován pro zákazníky v předchozích pěti letech;

výše ztrát nebo škod, které investiční podnik utrpěl v důsledku porušení svých zákonných nebo smluvních povinností za předchozích nejméně pět let, včetně ztrát vzniklých v důsledku:

i)	nevhodného poradenství poskytnutého investorům a souvisejícího odškodnění investorů;

ii)	nezavedení, neprovedení a neudržování vhodných postupů pro prevenci porušení;

iii)	chyb v obchodování nebo oceňování;

iv)	narušení provozu, selhání systému, selhání zpracování obchodů nebo řízení procesů;

v)	činnosti vázaných zástupců nebo jmenovaných zástupců investičního podniku, za kterou investiční podnik odpovídá;

e)	konkrétně u investičních podniků, které drží peněžní prostředky zákazníků, jakákoli neschopnost investičního podniku včas vrátit peněžní prostředky zákazníkům, když je to požadováno, a související finanční důsledky za posledních pět let.

3. Pro účely článku 2, pokud jde o měření rizika pro trh, jsou orientační kvalitativní měřítka následující:

a)	proměnlivost hodnoty pozic, a to i v důsledku měnících se tržních podmínek;

b)	podíl složitých a nelikvidních produktů v obchodním portfoliu investičního podniku z hlediska objemu a čistého příjmu;

c)	konkrétně pro investiční podniky používající interní modely, dostupnost pravidelného zpětného testování modelů používaných pro regulační účely.

4. Pro účely článku 2, pokud jde o měření rizika pro podnik, jsou orientační kvalitativní měřítka následující:

a)	denní objem obchodování a průměrný denní objem obchodování za předchozích pět let;

b)	všechny významné provozní události spojené s denním objemem obchodování a související finanční ztráty za předchozích pět let, včetně chyb při zpracování;

c)	proměnlivost příjmů a výnosů investičního podniku za předchozích pět let;

d)	veškeré ztráty vzniklé v důsledku změn pozic ve finančních nástrojích, cizích měnách a komoditách za předchozích pět let;

e)	míra selhání zákazníků nebo protistran a související ztráty za předchozích pět let;

f)	případné ztráty v důsledku významných změn účetní hodnoty aktiv, včetně v důsledku změn tržních podmínek a úvěruschopnosti protistran;

g)	výše a proměnlivost plateb nebo příspěvků v rámci dávkově definovaného penzijního programu za předchozích pět let;

h)	jakákoli koncentrace aktiv investičního podniku, včetně koncentrace zákazníků a protistran, jakož i odvětvové a zeměpisné koncentrace;

i)	podíl podrozvahové expozice v porovnání s celkovými aktivy investičního podniku a související úvěrové riziko.

5. Pro účely článku 3 jsou orientační kvalitativní měřítka následující:

jakékoli náznaky významných finančních rizik, která nejsou řešena kapitálovými požadavky stanovenými v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, zejména:

i)	průměr celkových ztrát z operačního rizika vůči hrubým výnosům za předchozích pět let;

ii)	veškeré významné provozní události a související finanční ztráty za předchozích pět let;

iii)	podíl čistého příjmu investičního podniku pocházejícího ze služeb nebo činností, které nejsou uvedeny v oddíle A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5);

jakékoli náznaky významného rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), zejména:

i)	celková složitost architektury IKT, včetně podílu externě zajišťovaných služeb IKT;

ii)	počet významných změn v prostředí IKT za předchozích pět let;

iii)	veškeré ztráty způsobené narušením provozu v důsledku incidentů, které ovlivnily kritické služby IKT, za předchozích pět let;

iv)	počet kybernetických útoků a související ztráty za předchozích pět let;

jakékoli náznaky významného úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia, zejména:

i)	objem obchodů na základě úrokových sazeb nebo jinak závislých na úrokových sazbách, mimo obchodní portfolio investičního podniku;

ii)	politika investičního podniku v oblasti zajištění a potenciální nesoulad mezi pozicí a zajištěním mimo obchodní portfolio investičního podniku.

6. Příslušné orgány mohou seznam orientačních kvalitativních měřítek uvedených v odstavcích 1 až 5 rozšířit, přičemž zajistí, aby tato dodatečná měřítka byla přiměřená velikosti, složitosti, modelu podnikání a provoznímu modelu investičního podniku.

7. Příslušné orgány upraví měřítka stanovená v odstavcích 1 až 5 a použijí tato upravená měřítka, pokud platí některá z následujících podmínek:

a)	měřítko není vhodné vzhledem ke specifické právní formě, strukturálním změnám, modelu podnikání a provoznímu modelu investičního podniku;

b)	odhad měřítka je vzhledem k velikosti a složitosti činností investičního podniku příliš zatěžující;

c)	odhad měřítka není proveditelný z důvodu nedostatku spolehlivých údajů, pokud se na tyto údaje nevztahují články 54 a 55 nařízení (EU) 2019/2033 nebo čl. 39 odst. 2 písm. j) směrnice (EU) 2019/2034;

odhad měřítka není proveditelný z důvodu nedostatku spolehlivých historických údajů, čímž se období historické analýzy stává irelevantním. V takových případech příslušné orgány omezí období historické analýzy na dobu, která uplynula od posledního procesu dohledu a hodnocení stanoveného v článku 36 směrnice (EU) 2019/2034.

Pokud není možné, aby příslušné orgány upravily měřítka, jak stanoví první pododstavec, použijí podle potřeby alternativní měřítka, přičemž zajistí, aby tato alternativní měřítka byla přiměřená velikosti, složitosti, modelu podnikání a provoznímu modelu investičního podniku.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).