(1)

Nařízením Rady (EHS) č. 2737/90 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33 % na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) („původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Rozhodnutím Komise 90/480/EHS (3) přijala Evropská komise (Komise) závazky dvou hlavních vývozců týkající se výrobku, který je předmětem opatření.

(2)

Po odvolání závazků dvěma dotčenými čínskými vývozci pozměnila Rada nařízením Rady (ES) č. 610/95 (4) nařízení (EHS) č. 2737/90 tak, že konečné clo ve výši 33 % se začalo vztahovat i na karbid wolframu a tavený karbid wolframu vyvážený těmito vývozci do Unie.

(3)

Nařízením Rady (ES) č. 771/98 (5) byla původní opatření po přezkumu před pozbytím platnosti prodloužena na další pětileté období.

(4)

Nařízením Rady (ES) č. 2268/2004 (6) Rada po přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila platnost původních opatření na další pětileté období.

(5)

Nařízením Rady (ES) č. 1275/2005 (7) pozměnila Rada definici výrobku tak, aby zahrnovala rovněž karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem.

(6)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 287/2011 (8) Rada po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (9) prodloužila platnost opatření na další pětileté období.

(7)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/942 (10) Komise prodloužila platnost antidumpingových opatření na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) na další pětileté období.

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (11) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost“).

(9)

Žádost o přezkum podaly dne 25. února 2022 společnosti Global Tungsten & Powders spol. s r.o., H.C. Starck Tungsten GmbH, Tikomet Oy, Treibacher Industrie AG, Umicore Specialty Powders France a Wolfram Bergbau und Hütten AG (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(10)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 1. června 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(11)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení opatření před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

Proběhlo jedno slyšení s uživatelem.

(15)

Připomínky byly obdrženy od tří čínských výrobců, konkrétně od společnosti Chongyi Zhangyuan Tungsten Co., Ltd. (dále jen „Zhangyuan Tungsten“), Guangdong Xianglu Tungsten Co., Ltd. (dále jen „Xianglu Tungsten“) a Xiamen Golden Egret Special Alloy (H.C.) Co., Ltd. (dále jen „Golden Egret“). Žadatelé rovněž reagovali na tvrzení vznesená třemi čínskými výrobci.

(16)

Komise konstatovala, že tito čínští výrobci předložili svá tvrzení téměř tři měsíce po uplynutí lhůty pro předložení připomínek stran k žádosti, a to bez jakéhokoli odůvodnění (tj. dne 26. září 2022). Přesto se Komise těmito tvrzeními výjimečně zabývala, pokud to bylo možné.

(17)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že v žádosti chybí důkazy, které by potvrzovaly pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(18)

Komise s tímto hodnocením nesouhlasila a měla za to, že podmínky pro zahájení šetření byly splněny. Analýza žádosti ukázala, že ve fázi zahájení šetření existovaly dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz z ČLR pozbyla platnosti. Žadatelé předložili důkazy o tom, že i když se dovoz z ČLR od roku 2018 snížil, stále má významný podíl na celkovém dovozu i na trhu Unie. Žadatelé založili svou analýzu nejen na volné kapacitě v ČLR, ale také na nekalém cenovém chování ČLR na jiných trzích. Pro stanovení vývozní ceny byly v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti použity tři metody, tj. průměrná čínská dovozní cena na úrovni TARIC, průměrná vývozní cena rovnocenného čínského výrobku zveřejněná ve veřejně dostupné zprávě společnosti Argus Metal a průměrná čínská vývozní cena do všech třetích zemí. Tyto tři metody byly shledány jako dostatečně podložené, aby splňovaly právní normu ve fázi zahájení řízení. Proto byla tvrzení, že žádost neposkytovala dostatečné důkazy, zamítnuta.

(19)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že v žádosti chybí důkazy týkající se celkového narušení odvětví wolframu a cen vstupů v Číně. Podle těchto tří vyvážejících výrobců nevedlo státní vlastnictví samo o sobě automaticky k narušení trhu. Tři čínští výrobci dále tvrdili, že tvrzení v žádosti týkající se přítomnosti státu, kontroly, omezení a vládních zásahů, které údajně vedou k narušení cen, jsou spekulativní. Tři čínští vyvážející výrobci dále tvrdili, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o tom, že ceny surovin byly vládními zásahy narušeny. Rovněž tvrdili, že následující dvě tvrzení v žádosti jsou rozporná: i) že Čína kontroluje více než 60 % světových zásob wolframové rudy, vyrábí 80 % světové produkce, ukládá vývozní omezení a uděluje licence státním podnikům a ii) že navzdory tomu se Čína nadále účastnila nabídkového řízení na trzích Unie s kovovým šrotem s cílem zvýšit ceny kovového šrotu na úroveň čínských cen parawolframanu amonného nebo nad ně. Tři čínští vyvážející výrobci dále tvrdili, že Čína má přirozenou konkurenční výhodu, pokud jde o zásoby wolframu, a že i) vývozní omezení a licence udělené státním podnikům jsou ve prospěch dodávek na trh Unie, protože chrání stabilitu a dostupnost dodávek, ii) jsou určeny k ochraně a zabezpečení nerostných zdrojů v Číně a iii) vývozní licence byly uděleny bez ohledu na to, zda jsou společnosti, které je využívají, ve vlastnictví státu či nikoli.

(20)

V této souvislosti Komise poznamenala, že čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení stanoví, že při podání žádosti o přezkum podle článku 11 základního nařízení může výrobní odvětví Unie pro účely šetření na ochranu obchodu vycházet z důkazů uvedených v pracovním dokumentu útvarů Komise o významných narušeních v hospodářství ČLR, pokud splňují standardy pro důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení, s cílem odůvodnit výpočet běžné hodnoty. Žadatelé rovněž předložili důkazy o tom, že čínská vláda zasahuje do odvětví karbidu wolframu a že tyto zásahy vedou k významným narušením obecně i pokud jde o konkrétní výrobní faktory a náklady výrobců karbidu wolframu. Žádný ze tří čínských vyvážejících výrobců nepředložil informace, které by tyto důkazy zpochybnily. Tyto strany dále nevysvětlily, v čem jsou obě prohlášení uvedená v 19. bodě odůvodnění rozporná. Komise se proto domnívala, že žadatelé v žádosti poskytli dostatečné důkazy o narušeních týkajících se odvětví wolframu a cen surovin, které odůvodňují zahájení současného přezkumu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(21)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret rovněž tvrdily, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy k prokázání existence obcházení a že tvrzení žadatelů o obcházení dovozem mírně upravených výrobků nebylo doloženo.

(22)

Ačkoli Komise nezjistila žádné praktiky obcházení ze strany čínských vyvážejících výrobců ve smyslu článku 13 základního nařízení, nebyla tato skutečnost podstatným důvodem, na jehož základě byl zahájen současný přezkum před pozbytím platnosti. Komise provedla posouzení žádosti na základě definice výrobku provedené v již platných opatřeních, a proto byla tato žádost zamítnuta.

(23)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že v žádosti nejsou žádné důkazy na podporu tvrzení, že volná kapacita Číny činí 18 000 tun.

(24)

Komise poznamenala, že žádost obsahovala informace o výrobní kapacitě v Číně ve výši 80 000 tun na základě zprávy o rozvoji čínského odvětví wolframu z roku 2020, kterou zveřejnilo Čínské sdružení odvětví wolframu (13). Žadatelé rovněž odhadli poptávku v Číně na 30 000 tun, a to na základě znalosti trhu výrobního odvětví Unie. Odečtením objemu výrobní kapacity od objemu poptávky v Číně a celkového objemu čínského vývozu získali žadatelé volnou kapacitu v Číně. Komise v průběhu šetření rovněž analyzovala volnou kapacitu (viz oddíl 4.1), což vedlo k vyšším objemům, než žadatelé původně vypočítali v žádosti. Případné podcenění volné kapacity v žádosti neznamenalo, že by Komise neměla dostatečné důkazy o pravděpodobné újmě, neboť to byl pouze jeden z dalších prvků, které Komise posuzovala.

(25)

Dne 4. května 2023 žadatelé předložili opravu výpočtu volné kapacity v Číně uvedené v žádosti o přezkum. Bylo vysvětleno, že v důsledku administrativní chyby (při výpočtu volné kapacity žadatelé nedopatřením použili údaje o cenách namísto údajů o objemu) žadatelé podcenili volnou kapacitu v Číně, když původně odhadli volnou kapacitu na 18 102 tun namísto 41 348 tun.

(26)

Dne 7. června 2023 společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že výrobní odvětví Unie údajně předložilo revidované údaje týkající se objemu vývozu karbidu wolframu z Číny. Bylo uvedeno, že žadatelé při revizi údajů neupřesnili zdroj informací a zda použité kódy HS zahrnují i jiné druhy souvisejících výrobků. Společnost dále tvrdila, že revidované údaje podhodnotily údaje o objemu vývozu a nadhodnotily domácí poptávku a že revidované údaje uvedly Komisi a ostatní zúčastněné strany v omyl ohledně vysoké volné kapacity v Číně.

(27)

Komise poznamenala, že žadatelé nezměnili údaje uvedené v žádosti o přezkum týkající se čínského vývozu karbidu wolframu, ale pouze opravili administrativní chybu. Tvrzení uvedené v 26. bodě odůvodnění je proto věcně nesprávné, a proto bylo zamítnuto.

(28)

Ve stejném podání ze dne 7. června 2023 společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret zpochybnily pravost a spolehlivost údajů použitých žadateli pro výpočet volné kapacity v žádosti o přezkum. Zejména uvedly, že v žádosti o přezkum nebyl uveden oficiální zdroj pro čínskou poptávku ve výši 30 000 tun. Dále bylo uvedeno, že zdroj pro výrobní kapacitu v Číně, který žadatelé použili v žádosti o přezkum, není autentický a spolehlivý, protože pochází od společnosti, a nikoli od odvětvového sdružení, a proto by k němu Komise neměla přihlížet. Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret požádaly Komisi, aby místo toho použila údaje, které údajně uvedlo Čínské sdružení odvětví wolframu a které se týkaly spotřeby karbidu wolframu v Číně a které uvedly v tabulce ve svém podání.

(29)

Komise uvedla, že společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret vznesly námitku týkající se zdroje údajů o čínské poptávce a výrobní kapacitě karbidu wolframu v Číně v žádosti o přezkum deset měsíců po uplynutí lhůty pro předložení vyjádření stran k žádosti. Ačkoli zdrojem informací poskytnutých dne 7. června 2023 ohledně spotřeby karbidu wolframu v Číně bylo údajně Čínské sdružení odvětví wolframu, společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret ve svém podání neposkytly v tomto ohledu žádné podpůrné důkazy. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(30)

Tři čínští vyvážející výrobci dále tvrdili, že existují důkazy, které uvedli ve svých podáních a které ukazují, že hlavními místy vývozu čínských výrobců wolframu jsou Japonsko a Jižní Korea, na které připadá více než 60 % čínského vývozu karbidu wolframu (s výjimkou roku 2020, který byl ovlivněn omezeními souvisejícími s Covid-19). Kromě toho se objem vývozu do Japonska a Jižní Koreje po roce 2020 opět výrazně zvýšil. Tři vyvážející výrobci proto tvrdili, že je přiměřené předpokládat, že čínský vývoz karbidu wolframu do Japonska a Jižní Koreje si vedle růstu čínského domácího trhu udrží silnou růstovou tendenci. Čínští vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že to vytváří ostrý kontrast mezi dovozem z Číny do Unie, protože trh Unie představuje pouze určitý podíl čínského vývozu ve srovnání s ostatními čínskými vývozními trhy.

(31)

Komise konstatovala, že argumenty předložené třemi čínskými vyvážejícími výrobci ohledně budoucích tendencí vývozu do Japonska a Jižní Koreje nebyly podloženy žádnými důkazy, a byly proto čistě spekulativní. Komise měla za to, že žadatelé poskytli dostatečné důkazy o vývozu na trhy jiných třetích zemí. Tyto argumenty byly proto zamítnuty. Stejní vyvážející výrobci tvrdili, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy. Zejména uvedli, že v žádosti chybějí důkazy pro tvrzení žadatelů, že bez opatření by nebyl možný rozvoj druhotných surovin (tj. odpadu) a vytvoření různých obchodních modelů (běžné smlouvy nebo přímé obchody vs. dohody o poplatcích nebo činnosti v oblasti konverze).

(32)

Žadatelé ve své žádosti popsali dva hlavní různé obchodní modely výrobního odvětví Unie, tj. běžné smlouvy nebo přímý obchod (výrobní odvětví Unie nakupuje surovinu) a dohody o poplatcích nebo činnosti v oblasti konverze (odběratel karbidu wolframu zůstává vlastníkem suroviny a platí výrobcům v Unii poplatek za zpracování suroviny na karbid wolframu). Žadatelé navíc poskytli dostatečné důkazy o ziskovosti obou obchodních modelů. Přestože ziskovost přímého obchodního modelu byla v období, na které se žádost vztahuje, kladná, mezi lety 2018 a 2020 výrazně poklesla, zatímco ziskovost obchodního modelu činnosti v oblasti konverze se zlepšila, i když po celé období, na které se žádost vztahuje, zůstala záporná. Žadatelé rovněž předložili důkazy o tom, že prodej karbidu wolframu vyrobeného z odpadu výrobním odvětvím Unie na trhu Unie představuje významný podíl na celkovém objemu prodeje v Unii, přičemž jejich záměrem je snížit závislost na dovozu surovin z Číny a přispět k ekologickému programu EU prostřednictvím recyklačních činností.

(33)

Podle důkazů poskytnutých v žádosti by se navíc objem dotčeného výrobku z ČLR, který by pronikl na trh EU v případě neexistence opatření, pravděpodobně vzrostl z důvodu nevyužité kapacity v dotčené zemi. Žadatelé předložili dostatečné důkazy o tom, že výrobní kapacita v ČLR se od posledního přezkumu před pozbytím platnosti zvýšila o více než 50 % a že by mohla více než dvojnásobně uspokojit domácí dodávky karbidu wolframu. Pokud by opatření pozbyla platnosti, čínské dovozní ceny by se mohly podbízet cenám výrobního odvětví Unie, což by vedlo k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(34)

Komise proto považovala důkazy v žádosti týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy za dostatečné důkazy ve fázi žádosti, které byly žadatelům přiměřeně dostupné. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(35)

Tři vyvážející výrobci dále tvrdili, že antidumpingová opatření by bývala dosáhla zamýšlených účinků. Zejména uvedli, že ve srovnání s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti se dovoz z Číny snížil, zatímco objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu a dovoz z jiných třetích zemí se zvýšil. Nedošlo tedy k pokračování újmy. Opakovaný výskyt újmy nebyl pravděpodobný ani proto, že dovoz z Číny byl nadále příliš nízký, a jak ukázaly odpovědi na otázky týkající se výběru vzorku, trh Unie nebyl pro čínské vyvážející výrobce důležitým vývozním trhem. Podle jejich názoru skutečnost, že výrobní odvětví Unie tvrdilo, že se jeho konkurenční situace zhoršila, nebyla slučitelná s účinností opatření.

(36)

V souvislosti s těmito tvrzeními Komise uvedla, že účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž tím, že pozitivně ovlivní stav výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v období, na které se žádost vztahuje, podstatnou újmu, nevylučuje, že by se tato újma nemohla opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho při posuzování podstatné újmy nemusí vykazovat zhoršující se tendenci všechny faktory újmy, ale je třeba vzít v úvahu stav výrobního odvětví Unie jako celku. Skutečnost, že se podíl výrobního odvětví Unie na trhu sám o sobě zvýšil, tedy neumožňuje učinit závěr, že mu nebyla způsobena podstatná újma. Kromě toho oznámení o zahájení přezkumu v bodě 4.2 objasňuje, že žadatelé tvrdili, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené ze strany ČLR, a nikoli její pokračování. V této souvislosti poskytli žadatelé dostatečné důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, současná úroveň dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země do Unie by se pravděpodobně vzhledem k nevyužité kapacitě výroby v ČLR zvýšila.

(37)

Žadatelé dále předložili důkazy o tom, že i když se dovoz z ČLR během období, na které se žádost vztahuje, snížil, trh Unie zůstal pro ČLR čtvrtým hlavním místem určení vývozu dotčeného výrobku, a to i po zavedení opatření. Navíc podle důkazů poskytnutých v žádosti a analyzovaných Komisí by objem dotčeného výrobku z ČLR, který by pronikl na trh Unie v případě neexistence opatření, pravděpodobně vzrostl z důvodu nevyužité kapacity v dotčené zemi. Jak bylo uvedeno, Komise považovala důkazy předložené v žádosti týkající se pravděpodobnosti obnovy újmy za dostatečné důkazy ve fázi žádosti, které měli žadatelé přiměřeně k dispozici. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(38)

Tři vyvážející výrobci tvrdili, že zhoršení, které zaznamenalo výrobní odvětví Unie, nelze přičítat čínskému vývozu. Tvrdili zejména, že i) výroba, využití kapacity a prodejní cena výrobního odvětví Unie se pohybovaly v souladu se spotřebou; ii) celkový pokles prodejní ceny byl do určité míry spojen s poklesem výrobních nákladů, a nikoli s cenovým tlakem ze strany čínského vývozu; iii) výkonnost činností v oblasti konverze nebyla ovlivněna čínským dovozem a iv) ziskovost výrobního odvětví Unie se zvýšila, když byl dovoz z Číny na nejnižší úrovni.

(39)

Komise připomněla, že důkazy žadatelů v žádosti nepoukazovaly na podstatnou újmu, ale na pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti. Zkoumání příčinné souvislosti během období přezkumného šetření proto není v tomto případě nutné. Komise rovněž usoudila, že jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění, žádost obsahuje dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené vývozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Tato tvrzení proto nebyla na místě a byla zamítnuta.

(40)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohla provést výběr vzorku zúčastněných stran.

(41)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska velikosti výroby a objemu prodeje na volném trhu v Unii v období přezkumného šetření a zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 69 % odhadovaného celkového objemu výroby v Unii a více než 59 % odhadovaného celkového objemu prodeje v Unii a zajistili také zeměpisné rozložení. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(42)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(43)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šest společností. Všechny však byly uživateli, a byly tedy požádány o vyplnění dotazníku pro uživatele. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, není nutný.

(44)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(45)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v dotčené zemi. S ohledem na omezený počet vyvážejících výrobců Komise rozhodla, že provádět výběr vzorku není nutné. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(46)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(47)

Komise vyzvala tři vyvážející výrobce, kteří odpověděli na výběr vzorku, tři výrobce v Unii zařazené do vzorku a známé uživatele, aby vyplnili příslušné dotazníky. Stejné dotazníky spolu s dotazníky pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, byly rovněž zpřístupněny on-line (14) v den zahájení přezkumu. Kromě toho zaslala Komise žadatelům dotazník.

(48)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od žadatelů, tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a sedmi uživatelů. Žádný ze tří čínských vyvážejících výrobců, kteří poskytli informace pro výběr vzorku, na dotazník neodpověděl. Stejně tak na dotazník neodpověděla ani čínská vláda.

(49)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Komise provedla inspekci na místě podle článku 16 základního nařízení (15):

(50)

Dne 7. června 2023 Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit konečné antidumpingové clo z dovozu karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejícího z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat stanoviska, Stanoviska předložily společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret a Betek GmbH & Co. KG (dále jen „Betek“). Na stanoviska společností Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret a společnosti Betek žadatelé rovněž reagovali.

(51)

V den poskytnutí konečných informací, tj. 7. června 2023, předložili společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret rovněž dodatečná stanoviska k žádosti o přezkum. Uvedenými stanovisky se toto nařízení zabývá.

(52)

Po poskytnutí konečných informací byla některým zúčastněným stranám poskytnuta příležitost ke slyšení podle ustanovení bodu 5.8 oznámení o zahájení přezkumu. Slyšení o poskytnutí konečných informací se uskutečnilo se společností Betek a výrobním odvětvím Unie.

(53)

Na základě obdržených stanovisek k poskytnutí konečných informací se Komise rozhodla neprovádět v rámci tohoto šetření restrukturalizaci kódů a popisů TARIC v rámci kódu KN 3824 30 00, která byla původně navržena v rámci poskytnutí konečných informací. Vzhledem ke složitosti a technické povaze této záležitosti bylo nutné provést další analýzu, kterou nebylo možné provést v zákonné lhůtě pro přezkum před pozbytím platnosti. Dne 30. června 2023 Komise informovala všechny zúčastněné strany o tomto rozhodnutí prostřednictvím poznámky ke spisu.

(54)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem, v současnosti kódů KN 2849 90 30 a ex 3824 30 00 (kód TARIC 3824300010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(55)

Karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem jsou sloučeniny uhlíku a wolframu vyrobené tepelným zpracováním. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je meziprodukt, který se používá jako vstupní materiál při výrobě součástek z tvrdých kovů, například řezných nástrojů a vysoce odolných součástek ze slinutého karbidu, povlaků odolných proti opotřebení, hrotů nástrojů pro ropné vrty a těžbu nerostných surovin a lisovacích forem a hrotů pro tažení a tvarování kovů.

(56)

Během posuzovaného období se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběl v Unii buď z „prvotních“, nebo „primárních“ surovin (což jsou, od předcházejících k navazujícím: ruda, wolframový koncentrát a další mezisloučeniny, konkrétně parawolframan amonný a oxid wolframu – „WO3“) v procesu nazvaném „výroba z prvotních surovin“ nebo z „druhotných“ surovin, konkrétně odpadu, v procesu nazvaném „výroba recyklací“. Tvrdokovový odpad vzniká ve výrobním procesu společností vyrábějících tvrdé kovy, v procesu výroby nástrojů a u konečných uživatelů výrobků z tvrdého kovu. V odvětví wolframu lze odpad recyklovat buď pomocí chemické recyklace, nebo v procesu regenerace zinku.

(57)

Výroba z prvotních surovin a chemická recyklace mají stejný výrobní postup. Jediný rozdíl spočívá ve výchozím bodě tohoto postupu: zatímco primární výroba může začít na kterékoli úrovni výrobního procesu (tj. z rudy, která je výchozím předcházejícím produktem, nebo z navazujících meziproduktů, kterými jsou wolframový koncentrát, parawolframan amonný a oxid wolframu (WO3)), chemická recyklace ve svém prvním kroku přeměňuje šrot vždy na parawolframan amonný.

(58)

Proces regenerace zinku je místo toho založen na reakci zinku s menším množstvím kobaltu přítomného v odpadu v peci. V procesu regenerace zinku určuje kvalita vstupu (tj. použitého odpadu) kvalitu výstupu (tj. karbidu wolframu). Jak však bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (16), karbid wolframu získaný z procesu regenerace zinku má podobné fyzikální a chemické vlastnosti a podobné použití jako karbid wolframu vyrobený z prvovýroby nebo ze šrotu v procesu chemické recyklace.

(59)

Typ karbidu wolframu nakupovaného a prodávaného v obchodních transakcích se určuje na základě jeho „jakosti“, tj. na základě rozměrů jeho zrn, od hrubé až po velmi jemnou a nano jakost.

(60)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR („dotčený výrobek“).

(61)

Jak bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, i tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(62)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(63)

Technogenia S.A.S. (dále jen „Technogenia“), uživatel, který se přihlásil ve stanovené lhůtě, avšak neposkytl odpověď na dotazník, tvrdil, že jediný známý výrobce taveného karbidu wolframu v Unii ukončil v roce 2022 výrobu, a proto se tavený karbid wolframu v Unii již nevyrábí. Vzhledem k tomu, že nákup taveného karbidu wolframu představoval značné procento jeho obratu a neexistovaly žádné alternativní suroviny, požádal tento uživatel Komisi o zrušení antidumpingových opatření na tavený karbid wolframu z Číny. Čína tavený karbid wolframu stále vyrábí.

(64)

Komise připomněla, že v přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je šetření omezeno na určení, zda by opatření měla či neměla být prodloužena na základě podmínek stanovených v tomto článku, zatímco jakákoli změna stávajících opatření, včetně jejich rozsahu, může být prošetřena pouze v rámci prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(65)

Komise však připomněla, že tavený karbid wolframu je již od původního šetření součástí definice výrobku, na který se vztahují antidumpingová opatření, a že se na něj rovněž vztahovala původní opatření. Potřebu dalšího zařazení taveného karbidu wolframu do definice výrobku posuzovala Komise několikrát v rámci několika šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. (17)

(66)

V souvislosti se současným šetřením potvrdilo výrobní odvětví Unie, že v době šetření se v Unii již tavený karbid wolframu nevyráběl. Současné šetření však rovněž potvrdilo, že karbid wolframu a tavený karbid wolframu jsou částečně zaměnitelné (karbid wolframu a tavený karbid wolframu jsou zaměnitelné při povrchovém zpevnění a potahování, ale nejsou zaměnitelné při výrobě slinutého karbidu, kde se používá pouze karbid wolframu), a proto nelze tavený karbid wolframu vyloučit z definice výrobku, i když by přezkum před pozbytím platnosti takové vyloučení právně umožnil. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(67)

Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto dne 12. srpna 2022 informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci by Komise mohla uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(68)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obdržených v žádosti, na informacích obdržených od výrobců v Unii a z dostupných statistik, konkrétně z databáze podle čl. 14 odst. 6 a z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (18).

(69)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz karbidu wolframu z ČLR. Podle Eurostatu představoval dovoz karbidu wolframu z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 2,2 % trhu Unie, v porovnání s 5,3% podílem na trhu během období původního šetření a 8,9 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech se úroveň dovozu od předchozího přezkumu snížila, nicméně zůstala na úrovni značně nad prahem de minimis definovaným v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Komise dospěla k závěru, že tento objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření dumping přetrvával.

(70)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(71)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 12. srpna 2022 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(72)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k dostupným důkazům může být nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách, a na základě informací uvedených v žádosti navrhla v tomto ohledu Turecko a Rusko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(73)

Dne 9. března 2023 informovala Komise v poznámce ke spisu zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“’), přičemž jako reprezentativní země bylo uvedeno Turecko. Rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k tomu, že nemohla identifikovat žádné výrobce karbidu wolframu se snadno dostupnými finančními údaji v příslušných reprezentativních zemích, stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisky na základě údajů společností působících v odvětví základních drahých a ostatních neželezných kovů, které podle žádosti o přezkum zveřejnila turecká centrální banka. Za obecnou kategorii výrobku, který je předmětem přezkumu, bylo považováno odvětví základních drahých a ostatních neželezných kovů.

(74)

Žadatelé ve svých vyjádřeních k poznámce uvedli, že Komise by měla vzít v úvahu referenční úroveň cen podle údajů společnosti Fastmarkets nebo Argus v Evropě namísto údajů Argus Metal získaných od Národního informačního centra pro nerostné suroviny Geologického průzkumu USA. Dále požadovali, aby se při výpočtu spotřebního materiálu zohlednily odpisy, náhradní díly aj. (tj. spotřební materiál, jako jsou kyseliny, kapaliny nebo plyny, a také náklady na údržbu a náklady na odpad). Pokud jde o přímou a nepřímou práci, žadatelé požadovali vyčíslit náklady na jednotlivé kategorie zaměstnanců. Těmto stanoviskům se věnuje 124. až 125., 128. až 129. a 134. bod odůvodnění.

(75)

V poznámce Komise představila hlavní výrobní faktory. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, určila Komise hlavní výrobní faktory na základě informací obsažených v žádosti.

(76)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(77)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(78)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(79)

V nedávném šetření týkajícím se odvětví wolframu v ČLR (19) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(80)

Při uvedeném šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (20). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví wolframu nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (21), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (22). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (23). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (24). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví wolframu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (25), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (26).

(81)

Stejně jako v předchozím šetření týkající se odvětví wolframu v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (27) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně karbidu wolframu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(82)

V žádosti (28)bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy a trhu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského odvětví wolframu při tomto šetření použít.

(83)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví wolframu (29), na zprávu a další zdroje žadatelé uvedli že: 1) čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (30); 2) konkrétně čínské odvětví wolframu je předmětem vysoké míry vládních zásahů a kontroly, přičemž má i vysoký podíl státních podniků. V další žádosti se podrobně uvádí, že čínská vláda stanoví roční těžební kvóty a výrobní kvóty pro státní podniky a tyto kvóty převádí na nižší státní podniky, soukromé firmy a společné podniky čínských a zahraničních podniků (31). Čínští výrobci wolframu jsou dále sdruženi v Čínském sdružení odvětví wolframu, které je součástí Čínského sdružení odvětví neželezných kovů, které ve svých stanovách zdůrazňuje, že dodržuje stranické pokyny a politiky, a vykonává tak kontrolu nad odvětvím wolframu (32). Čínské sdružení odvětví wolframu rovněž aktivně kontroluje výstupní produkt a ovlivňuje výběrová řízení na nákup wolframových koncentrátů (33).

(84)

V žádosti jsou dále uvedeny různé příklady řídících plánů, které ukazují vysokou míru vládních zásahů do odvětví wolframu. Za prvé, žádost zmiňuje 13. pětiletý plán, který ukládá zúčastněným průmyslovým subjektům dále rozvíjet materiály z vysokoteplotních slitin, podporovat zvyšování výrobních a vývozních kapacit v odvětví neželezných kovů a přímo ovlivňovat výrobní proces v odvětví neželezných kovů (34). Čtrnáctý pětiletý plán dále podporuje optimalizaci a strukturální přizpůsobení odvětví surovin včetně neželezných kovů (35). Třináctý pětiletý plán pro neželezné kovy uvádí wolfram jako jedno z odvětví podporovaných čínskou vládou, nastiňuje vytvoření skupiny mistrovských podniků a výrobků z neželezných kovů, které se mohou začlenit do zahraničních dodavatelských řetězců výrobků střední a vyšší třídy, a rovněž podporuje inovace prostřednictvím poskytování dotací pro toto odvětví průmyslu (36). Třináctý pětiletý plán pro neželezné kovy rovněž stanoví více kvantitativních cílů, stanovuje přísnou vládní kontrolu výrobní kapacity v oblasti neželezných kovů, nastiňuje domácí rezervní kapacity wolframové rudy, stanovuje cíl zlepšit omezení výroby, upravuje a kontroluje ukazatele kontroly objemu těžby wolframu, předvídá řízení vzácných zemin, včetně wolframu, a posiluje celkové ukazatele kontroly klíčových vzácných materiálů (37). Odvětví neželezných kovů jsou rovněž definována jako podporovaná odvětví v rámci iniciativy Made in China 2025, a jsou tedy podporována různými státními a bankovními fondy s cílem poskytovat pomoc podporovaným odvětvím (38).

(85)

Žádost dále poukazuje na státní zásahy ve vybraných provinciích, například v provinciích Che-pej, Ťiang-si a Chu-nan. Ve 13. pětiletém plánu pro nerostné zdroje je wolfram skutečně uveden na seznamu strategických nerostných surovin. Čínská vláda konsoliduje základny wolframových zdrojů v jižním Ťiang-si a Chu-nanu, aby stabilizovala rozsah těžebních operací a omezila celkový objem těžby wolframové rudy, stanovuje procentní cíle pro střední až velké doly a stabilizuje úroveň domácích efektivních dodávek wolframu (39). Plán rozvoje odvětví nových materiálů v provincii Che-pej na rok 2016 dále stanoví cíl vytvořit v provincii Che-pej průmyslové řetězce, včetně konkrétního řetězce odvětví wolframu (40). Ve 14. pětiletém plánu pro odvětví neželezných kovů v provincii Ťiang-si je odvětví wolframu, včetně odvětví práškového karbidu wolframu, uvedeno jako klíčové odvětví, které je třeba rozvíjet (41). A konečně je wolfram rovněž součástí seznamu produktů, na které se vztahují vývozní cla, licenční požadavky na vývoz a státní obchodování (42).

(86)

Jak bylo uvedeno v předchozím šetření Komise týkajícím se wolframu, na čínském trhu s wolframem dochází k výrazným vládním zásahům a k významnému narušení různých výrobních faktorů. To zahrnuje významnou kontrolu nad různými aspekty hospodářství, jako jsou ceny energií, vlastnictví půdy, mzdy, finance a úvěrové ratingy. V žádosti se uvádí, že primární a sekundární suroviny v Číně jsou narušeny, přičemž se odkazuje na nedávná zjištění Komise týkající se zkreslení v odvětví sazí (43). V žádosti se dále uvádí, že plyn v Číně vyrábějí a kontrolují především státní podniky a že ceny plynu reguluje a kontroluje Státní výbor pro rozvoj a reformy (44). Státní výbor pro rozvoj a reformy dále reguluje ceny elektřiny na domácím trhu a provádí politiku diferencovaných cen elektřiny, která podporuje oprávněné uživatele, aby uzavírali přímé dohody s výrobními společnostmi. V žádosti je uveden příklad řídícího stanoviska k vytváření vynikajícího tržního prostředí, podpoře strukturálních úprav a transformace odvětví neželezných kovů a zvyšování přínosů, které nastiňuje pokračující cíl politiky diferencovaných cen elektřiny, zvýhodňující různá odvětví (45). Stejně tak je veškerá půda v Číně ve vlastnictví státu a vláda ji přiděluje podle konkrétních politických cílů a hospodářských plánů (46).

(87)

Kromě toho je v žádosti uvedeno, že mzdové náklady v některých odvětvích, jako je například wolfram, jsou zkresleny neexistencí kolektivních práv zaměstnanců a zaměstnavatelů a také tím, že Čína neratifikovala úmluvy Mezinárodní organizace práce. Odbory nejsou nezávislé na státních orgánech a kolektivní vyjednávání a ochrana práv zaměstnanců jsou slabé. Kromě toho žádost poukazuje na to, že systém registrace domácností omezuje mobilitu pracovních sil (47).

(88)

Přístup k finančním prostředkům také poskytují instituce, jež realizují cíle veřejné politiky nebo jsou spojeny se státem. Například čínské banky plní výslovnou zákonnou povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením státní průmyslové politiky. V důsledku toho nejsou dostupnost a náklady na kapitál pro všechny účastníky trhu stejné, což vede k tendenci poskytovat úvěry státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými kontakty a klíčovým průmyslovým odvětvím (48). Žádost také poukazuje na studii MMF, která zjistila, že úvěrové ratingy jsou zkreslené, protože čínské úvěrové ratingy systematicky odpovídají nižším mezinárodním ratingům (49).

(89)

Kromě toho se v žádosti tvrdí, že vládou vyvolaná narušení vedla k cenovým signálům, které nejsou výsledkem volných tržních sil (50). Výpůjční náklady v Číně byly uměle udržovány na nízké úrovni, aby se stimuloval růst investic (51), a úvěrové ratingy jsou často ovlivňovány strategickým významem podniku pro vládu a silou jakékoli implicitní záruky ze strany vlády (52). V důsledku toho se problémy s nedobytnými pohledávkami řešily refinancováním, což vedlo k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (53).

(90)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(91)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení.

(92)

Šetření potvrdilo, že China Minmetals Co. (54), státní podnik spadající pod SASAC, vlastní několik největších čínských společností vyrábějících karbid wolframu, konkrétně Zhuzhou Cemented Carbide Group Co., Ltd. (55), Xiamen Golden Egret Special Alloy Co., Ltd. (56) a Zigong Cemented Carbide Group Co., Ltd. (57). Skupina Zhuzhou Cemented Carbide Group je v držení společnosti China Minmetals prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti China Tungsten Advanced Materials Co. Ltd., (58) zatímco společnost Xiamen Golden Egret Special Alloy je držena prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti Xiamen Tungsten Co., Ltd. (59) Pokud jde o přímá zkreslení, společnost China Minmetals ve své výroční zprávě za rok 2021 (60) uvedla všeobecnou finanční vládní dotaci ve výši 38,7 milionu RMB (61), jakož i dotaci z ústředního finančního fondu na podporu zombie podniků ve výši 46,8 milionu RMB (62). Společnost Xiamen Tungsten ve výroční zprávě za rok 2022 zaznamenala finanční vládní grant ve výši 300,3 milionu RMB (63). Ve veřejném článku na internetových stránkách společnosti China Minmetals se navíc zdůrazňuje přítomnost Komunistické strany Číny ve společnosti, když se uvádí, že: „Stranická organizace společnosti China Minmetals důsledně uplatňuje ducha národní konference o budování strany ve státních podnicích, [...] úzce se zaměřuje na společné posilování vedení strany spolu se zlepšováním správy a řízení podniků, [...] buduje systém moderních státních podniků s čínskými rysy (a) [...] účinně podporuje hlubokou integraci práce na budování strany s výrobními operacemi“ (64).

(93)

Navíc vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (65), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny. Soukromý výrobce karbidu wolframu OKE carbide (66) například ve své pololetní zprávě za rok 2022 (67) uvedl státní dotace ve výši 44,7 milionu RMB (68).

(94)

To je patrné i na úrovni Čínského sdružení odvětví wolframu a Čínského sdružení odvětví neželezných kovů. Podle článku 3 svých stanov se Čínské sdružení odvětví wolframu i Čínské sdružení odvětví neželezných kovů „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny“ a „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (69) .

(95)

Šetření dále potvrdilo, že čínská vláda zasahuje do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, přičemž Komise zjistila existenci osobních propojení mezi výrobci karbidu wolframu a Komunistickou stranou Číny. Například předseda představenstva společnosti Zhuzhou Cemented Carbide Group Co., Ltd. zastává současně funkci zástupce tajemníka stranického výboru (70). Podobně předseda představenstva společnosti Xiamen Golden Egret Special Alloy Co., Ltd. zastává funkci tajemníka stranického výboru (71). Vměšování Komunistické strany Číny do činnosti společnosti Xiamen Golden Eagle prostřednictvím stranického výboru je patrné také ze stanov její holdingové společnosti, SOE Xiamen Tungsten Co., Ltd., které uvádějí, že: „stranická organizace zajišťuje funkci (sic) vedoucího jádra a politického jádra, určuje směr, řídí celkovou situaci a zajišťuje realizaci“ (72) a „pokud stranický výbor společnosti zjistí, že představenstvo a tým předsedy hodlají přijmout rozhodnutí, která nejsou v souladu s linií, zásadami, politikou a vnitrostátními zákony a předpisy strany nebo mohou poškodit zájmy státu, veřejný zájem a oprávněná práva a zájmy společnosti a jejích zaměstnanců, je nutné vypracovat stanovisko ke zrušení nebo odložení rozhodnutí“ (73).

(96)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetřením byly zjištěny politické dokumenty, které ukazují, že výrobní odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů do výrobku, který je předmětem přezkumu, jako součásti odvětví wolframu.

(97)

Odvětví wolframu považuje čínská vláda za klíčové odvětví. To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty zmiňující wolfram, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví wolframu potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je oznámení ministerstva přírodních zdrojů o kontrole celkového množství těžby a první skupině ukazatelů vztahujících se na rudy vzácných zemin a wolframu v roce 2023 (74), které vyzývá k „posílení kontroly a řízení celkového množství těžby“ (75) a dále uvádí, že „ministerstvo průmyslu a informačních technologií a ministerstvo přírodních zdrojů přidělily kvóty pro kontrolu celkového množství těžby vzácných zemin všem skupinám podniků zabývajících se vzácnými zeminami“ (76). Dokument dále specifikuje konkrétní distribuce wolframu: „V roce 2023 je celkový kontrolní ukazatel těžby pro první dávku wolframových koncentrátů (65% obsah oxidu wolframu) stanoven na 63 000 tun“ (77). Oznámení ministerstva přírodních zdrojů týkající se kontroly celkového množství těžby a první dávky ukazatelů vztahujících se na rudy vzácných zemin a wolframu v roce 2022 (78) rovněž upřesňuje těžbu wolframu, přičemž tvrdí, že „v roce 2022 byl celkový ukazatel kontroly těžby národního wolframového koncentrátu (65% obsah oxidu wolframu) stanoven na 109 000 tun, z čehož klíčový ukazatel těžby činil 81 170 tun a ukazatel komplexního využití 27 830 tun“ (79). Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin uvádí (80), že „domácí nerostné zdroje budou racionálně rozvíjeny“, a nastiňuje, že „budou přijata opatření k optimalizaci mechanismu řízení použitelného na roční celkové kontrolní ukazatele těžby a k rozumné regulaci rozsahu těžby vzácných zemin, wolframu a dalších nerostných zdrojů“, (81)a dále „podporovat dominantní podniky při vytváření recyklačních základen a průmyslových aglomerací pro velkoobjemový ocelový šrot a obnovitelný hliník, měď, lithium, nikl, kobalt, wolfram a molybden“ (82).

(98)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví wolframu a řídit jej lze vidět i v různých čínských provinciích, například v provincii Ťiang-si, která ve svém 14. pětiletém plánu vysoce kvalitního rozvoje neželezných kovů (83) uvádí, že „v období 14. pětiletého plánu bude průměrná roční míra růstu provozních příjmů odvětví neželezných kovů provincie Ťiang-si činit přibližně deset procent. Z hlediska provozních příjmů bude mít odvětví neželezných kovů přibližně do roku 2023 rozsah více než jeden bilion RMB a odvětví wolframu, vzácných zemin a dalších strategických zdrojů bude mít do roku 2025 rozsah více než 100 miliard RMB“ (84), přičemž se upřesňuje, že „úroveň koncentrace mědi, wolframu, vzácných zemin a dalších klíčových odvětví se bude dále zvyšovat“ (85). Pětiletý plán rovněž věnuje celou část vývoji wolframu (86), jehož cílem je vyvinout „jakost wolframového prášku a prášku karbidu wolframu na úrovni nano, velmi jemné a velmi hrubé, vysoce čistý parawolframan amonný, vysoce čistý wolframový prášek, jakož i cílové wolframové suroviny atd.“ (87).

(99)

Podobně 14. pětiletý plán provincie Che-nan týkající se rozvoje vysoce kvalitního zpracovatelského odvětví (88) předpokládá „rozšíření průmyslového řetězce hloubkového zpracování wolframu, molybdenu, titanu a zirkonia a podporu rozšíření směrem ke špičkovým výrobkům“ (89).

(100)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě wolframu. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(101)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(102)

Odvětví wolframu je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě wolframu nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (90).

(103)

Kromě toho nebyl ve stávajícím šetření předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(104)

Komise konečně připomíná, že k výrobě karbidu wolframu je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci karbidu wolframu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(105)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny karbidu wolframu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(106)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(107)

Jak je vysvětleno v 73. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se relevantních zdrojů, které je třeba použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Poznámka obsahovala informace pro zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(108)

S ohledem na odpovídající náklady na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, ve vhodné reprezentativní zemi bylo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti navrženo zvolit jako reprezentativní zemi Rusko nebo Turecko.

(109)

Podle žadatelů se karbid wolframu vyrábí v Brazílii, Kanadě, ČLR, Izraeli, Japonsku, Rusku, Jižní Koreji a Spojených státech. Z těchto zemí představují země s vyššími středními příjmy podle klasifikace Světové banky pouze Brazílie a Rusko. Dále Komise označila za zemi s vyšším středním příjmem a výrobou karbidu wolframu Jihoafrickou republiku. Vzhledem k nedávnému geopolitickému a hospodářskému vývoji nepovažovala Komise Rusko za vhodnou reprezentativní zemi. Jižní Afrika a Brazílie byly vyloučeny z důvodu nedostupnosti veřejných údajů.

(110)

Komise následně vyhledala země, které vyrábějí výrobky stejné obecné kategorie a/nebo v odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Jak žadatelé uvedli, výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, patří do odvětví neželezných kovů. Relevantní veřejné údaje, pokud jde o výrobce, byly v tomto odvětví k dispozici pro Rusko a Turecko.

(111)

Komise dále zvažovala, zda by bylo možné použít hlavní výrobní faktory karbidu wolframu z příslušných reprezentativních zemí.

(112)

Podle žádosti je výrobní postup karbidu wolframu celosvětově stejný a vyrábí se buď z primárních (neboli prvotních) materiálů, tj. rud, nebo ze sekundárních materiálů, tj. ze šrotu karbidu wolframu. V závislosti na předcházející integraci však mohou výrobci začít postup buď od primárních materiálů, parawolframanu amonného, nebo oxidu wolframu („WO3“).

(113)

Komise rozhodla, že při výpočtu běžné hodnoty bude vycházet z nákladů na parawolframan amonný, tj. hlavní materiál, s přihlédnutím k informacím uvedeným v žádosti a s ohledem na to, že se jedná o první výrobní krok bez ohledu na zdroj suroviny. Parawolframan amonný představuje více než 90 % celkových nákladů na výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(114)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise zjišťovala dostupnost údajů o dovozních cenách parawolframanu amonného ve všech zemích vyšší střední příjmové třídy na základě kódu HS 2841 80. Podle databáze GTA byl parawolframan amonný dovážen do Argentiny, Brazílie, Malajsie, Ruska, Thajska, Turecka a Jihoafrické republiky. Objemy dovozu ve všech těchto zemích však byly velmi nízké, a proto se nepovažují za reprezentativní pro stanovení spolehlivé referenční ceny. Kromě toho dovoz do Argentiny pocházel výhradně z ČLR. Většina dovozu do Ruska (více než 75 %) a Jihoafrické republiky (97 %) pochází rovněž z ČLR. Vzhledem k tomu, že pro žádnou z uvedených zemí nebyly k dispozici dostatečně reprezentativní informace, rozhodla se Komise použít pro tento vstup mezinárodní referenční hodnotu podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážky, založenou na cenách Argus Metals International.

(115)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti měla Komise za to, že podrobné a snadno dostupné údaje týkající se práce, energie a prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro zemi s vyššími středními příjmy má k dispozici Turecko. Komise proto považovala Turecko za vhodnou reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(116)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země.

(117)

V návaznosti na poznámku nevznesla žádná zúčastněná strana k výběru Turecka jako reprezentativní země žádné připomínky.

(118)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Turecko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(119)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(120)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise rovněž uvedla, že k určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu ze dvou výrobních faktorů, zejména nákladů na suroviny, GTA a mezinárodní referenční ceny Argus Metals International, které zveřejňuje National Minerals Information Center of the U.S. Geological Survey. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na dodavatele pracovní síly, elektřiny a plynu v Turecku použije informace od tureckého statistického úřadu.

(121)

A konečně Komise uvedla, že k určení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije informace o průměrných prodejních, správních a režijních nákladech a zisku společností působících v odvětví výroby základních drahých a ostatních neželezných kovů, které zveřejňuje turecká centrální banka, jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění.

(122)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace získané následně během řízení byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory karbidu wolframu

(123)

Za účelem určení nezkreslené ceny hlavní suroviny parawolframanu amonného u výrobce v reprezentativní zemi Komise uvedla, že dovoz parawolframanu amonného do Turecka je nevýznamný, a proto jej nelze považovat za reprezentativní, jak je vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění. Komise použila vážený průměr dovozních cen založený na mezinárodních referenčních cenách Argus Metals International, které získala od Národního informačního centra pro nerostné suroviny Geologického průzkumu USA (93). V tomto případě, i když referenční hodnota může zahrnovat dovoz ze zkreslených zdrojů, Komise připomněla, že v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti není třeba přepočítávat cla; pouze zjistit pravděpodobnost dumpingu. Proto Komise považovala za vhodné použít v tomto případě jako referenční hodnotu ceny společnosti Argus Metals International.

(124)

V návaznosti na poznámku žadatelé požádali o použití údajů společnosti Fastmarkets nebo Argus pro ceny parawolframanu amonného v Evropě namísto údajů Argus Metal získaných od Národního informačního centra pro nerostné suroviny Geologického průzkumu USA. Tvrdili, že v Turecku se s parawolframanem amonným obchoduje především podle kotací společnosti Fastmarkets pro (širší) Evropu, nikoliv pro USA.

(125)

Komise konstatovala, že v žádosti byl uveden pouze souhrn průměru parawolframanu amonného za období, o které se žádá, protože od držitele autorských práv, společnosti Fastmarkets, nebyl získán souhlas s použitím údajů během šetření. Vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí být použité údaje veřejně dostupné, založila Komise výpočet běžné hodnoty na referenční hodnotě parawolframanu amonného založené na cenách Argus Metals International získaných z Národního informačního centra pro nerostné suroviny Geologického průzkumu USA. Komise rovněž poznamenala, že rozdíl mezi referenčními cenami společnosti Fastmarkets a U.S. Geological je malý. Rozdíl ve výpočtu dumpingového rozpětí by proto byl malý (1 %).

(126)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také náklady vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu přezkumů před pozbytím platnosti, které jsou zaměřeny na zjištění, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával nebo by mohl být obnoven, spíše než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou v tomto případě nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(127)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (94). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ s kódem NACE C.24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu cen domácích výrobců (95), aby odrážely náklady na období přezkumného šetření.

(128)

V návaznosti na poznámku výrobní odvětví Unie tvrdilo, že pro účely výpočtu dumpingu by mělo být použito podrobné rozdělení druhů zaměstnanců.

(129)

Komise tuto připomínku zamítla, jelikož turecký statistický úřad takto podrobné členění neposkytuje, vzhledem k tomu, že se jedná o přezkum před pozbytím platnosti, a jak bylo uvedeno výše, není nutné vypočítat přesný rozsah dumpingu.

(130)

Ke stanovení referenční ceny elektřiny a plynu použila Komise ceny pro společnosti (průmyslové odběratele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem (96). Referenční hodnota byla stanovena na základě cen elektřiny a plynu zveřejněných dne 31. března 2022. Uvedená cena je průměrem za rok 2021. Ke stanovení referenční ceny elektřiny a plynu použila Komise ceny pro společnosti (průmyslové odběratele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem.

(131)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(132)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatelů proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(133)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky nákladů prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů o společnostech působících v odvětví výroby základních drahých a ostatních neželezných kovů, které zveřejňuje turecká centrální banka. (97) Jak je uvedeno ve 121. bodě odůvodnění, toto odvětví se považuje za obecnou kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise použila prodejní, režijní a správní náklady ve výši 9,50 % a zisk ve výši 6,61 % nákladů na prodané zboží.

(134)

V návaznosti na poznámku byly obdrženy připomínky od výrobního odvětví Unie, aby byly ve výrobních režijních nákladech zohledněny náhradní díly a další suroviny, jakož i odpisy. Komise tato vyjádření zohlednila při výpočtu dumpingu, jak je popsáno ve 137. bodě odůvodnění.

(135)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(136)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití dvou hlavních surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. V případě práce a energie vycházela Komise z informací poskytnutých jedním výrobcem v Unii.

(137)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadateli. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly zjištěny na základě nejnovějších dostupných finančních údajů pro společnosti působící v průmyslovém odvětví základních drahých a ostatních neželezných kovů, které zveřejňuje turecká centrální banka (98) (viz oddíl 3.3.2). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(138)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(139)

Jak bylo zmíněno výše v 48. bodě odůvodnění, vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců vycházela vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, tj. z informací z Eurostatu.

(140)

Vývoz z Číny se uskutečnil v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku i v rámci běžného režimu. Jak je uvedeno v 191. bodě odůvodnění, jelikož vývoz uskutečněný v rámci běžného režimu představoval v období přezkumného šetření pouze 0,3 % podílu na trhu Unie, považoval se za zanedbatelný a výpočty byly provedeny pouze na základě vývozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku jako přiměřeně dostupné informace o ceně, která by byla účtována v případě neexistence opatření. Komise stanovila vývozní cenu na základě dostupných statistik, konkrétně databáze Comext (Eurostat). Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné), byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti týkající se nákladů na dopravu, manipulaci a námořní přepravu.

(141)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(142)

Na základě tohoto srovnání bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí je významné (68 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(143)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření. Komise považovala ceny IPP za přiměřeně dostupnou informaci o ceně, která by byla účtována v případě neexistence opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: 1) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, 2) zásoby wolframové rudy a vývozní daň z wolframového koncentrátu a 3) atraktivita trhu Unie a vývozní ceny do třetích zemí.

(144)

V důsledku nedostatečné spolupráce čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, konkrétně na údajích uvedených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných informacích a informacích z databáze GTA.

(145)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že skutečnost, zda byl trh atraktivní, není požadovaným právním standardem, který by měl být posuzován v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, jelikož dynamický a volně konkurenční trh zůstává atraktivní pro všechny hospodářské subjekty.

(146)

Jak je uvedeno níže ve 156. až 163. bodě odůvodnění, Komise v rámci „atraktivity trhu Unie“ zkoumá, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili svůj vývoz karbidu wolframu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a zda by se tento vývoz uskutečňoval za dumpingové ceny. Je to plně v souladu s právním kritériem podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(147)

V žádosti žadatelé poskytují informace o výrobní kapacitě a volné kapacitě karbidu wolframu v Číně. Podle zprávy o rozvoji čínského odvětví wolframu z roku 2020, kterou zveřejnilo Čínské sdružení odvětví wolframu (99), činila výrobní kapacita v Číně 80 000 tun. Žadatelé rovněž odhadli poptávku v Číně na 30 000 tun, a to na základě své znalosti trhu. Po odečtení vývozu z Číny do všech zemí byla volná kapacita vypočtena na 18 000 tun. Během šetření však žadatelé objasnili, že při svém výpočtu nedopatřením použili sloupec s cenou místo sloupce s objemem, a proto správná volná kapacita v Číně činila přibližně 41 000 tun.

(148)

Komise rovněž vypočítala volnou kapacitu karbidu wolframu v ČLR během období přezkumného šetření. Podle zprávy o rozvoji čínského odvětví wolframu z roku 2021, kterou zveřejnilo Čínské sdružení odvětví wolframu (100), činila výrobní kapacita karbidu wolframu v Číně 90 000 tun. Na základě zprávy o výhledu společnosti Roskill Tungsten do roku 2030 (101) a s ohledem na to, že přibližně 60 % produkce wolframu se používá k výrobě karbidu wolframu, byla výroba karbidu wolframu v Číně odhadnuta na přibližně [30 000 – 35 000] tun (102). Z těchto odhadů vyplývá volná kapacita ve výši [55 000 – 60 000] tun, tj. [61 % – 67 %]. Vzhledem k tomu, že spotřeba Unie na volném trhu činila v období přezkumného šetření 15 101 tun (viz tabulka 4), byla čínská volná kapacita více než 3,5krát vyšší než spotřeba Unie na volném trhu.

(149)

Ve svých stanoviscích po poskytnutí konečných informací společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret zopakovaly své tvrzení, že zdroj použitý pro výrobní kapacitu karbidu wolframu v Číně, jak je uveden ve 148. bodě odůvodnění, není spolehlivý, a poskytly odkaz na internetové stránky Čínského sdružení odvětví wolframu.

(150)

Komise poznamenala, že společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret neposkytly žádné informace týkající se výrobní kapacity karbidu wolframu v Číně. Komise prohledala internetové stránky poskytnuté čínským výrobcem a žádné údaje týkající se výrobní kapacity karbidu wolframu v Číně nenašla. Místo toho Komise zjistila, že na základě zprávy o výhledu společnosti Roskill Tungsten do roku 2030 (103) byla čínská výrobní kapacita karbidu wolframu v roce 2021 odhadnuta na [50 000 – 75 000] tun ročně, pokud jde o wolfram, nebo [53 000 – 80 000] tun karbidu wolframu (104). Při použití objemu výroby uvedeného ve 148. bodě odůvodnění, který společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret nezpochybnily, činila volná kapacita karbidu wolframu v Číně stále [23 000 – 45 000] tun, což představuje více než 1,5násobek spotřeby Unie na volném trhu během období přezkumného šetření, což bylo stále považováno za významné.

(151)

Komise rovněž porovnala výrobní kapacitu karbidu wolframu v ČLR během období přezkumného šetření s kapacitou během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a konstatovala podstatný nárůst. Zatímco během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti byla výrobní kapacita odhadována na 42 000 až 50 000 tun, během období přezkumného šetření v rámci současného šetření se odhaduje na 90 000 tun. To vede k nárůstu o více než 80 %, a to navzdory již existující volné kapacitě 12 000 až 20 000 během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, aniž by cokoli nasvědčovalo tomu, že by takto navýšenou kapacitu mohl absorbovat čínský domácí trh nebo trh jakékoli třetí země. Tato situace povede v konečném důsledku k ještě větší volné kapacitě, která by mohla být nasměrována na trh Unie.

(152)

Komise dále v odpovědích čínských vyvážejících výrobců na výběr vzorku zaznamenala značné volné kapacity. Tři vyvážející výrobci vykázali během období přezkumného šetření celkový objem výroby 13 500 tun, zatímco celková výrobní kapacita činila 17 800 tun. To znamená, že volná kapacita činí 30 %.

(153)

Přebytek výrobních kapacit je pobídkou k dalšímu vývozu za dumpingové ceny. Je zřejmé, že čínští vývozci musí využít všech stávajících možností ke zvýšení výroby, aby mohli plně využívat významných investic do instalovaných kapacit, které uskutečnili. Nejzřetelnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je proniknout na jakýkoli otevřený trh kdekoli po světě a velmi pravděpodobně za dumpingové ceny, jako je tomu v případě současného šetření.

(154)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci disponují významnou volnou kapacitou, kterou by pravděpodobně využili k vývozu karbidu wolframu za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(155)

ČLR kontroluje více než 55 % světových zásob wolframové rudy (105) a zároveň vybírá 20% vývozní daň na wolframový koncentrát (106). Toto omezení vede k vysoké dostupnosti surovin na čínském trhu, což umožňuje čínským vyvážejícím výrobcům rychle zaplnit jejich volnou kapacitu uvedenou ve 151. bodě odůvodnění.

(156)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úroveň cen čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s úrovní cen čínského vývozu do Unie. Objem čínského vývozu a atraktivita trhu Unie byly zjištěny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení a na základě údajů databáze GTA a informací v žádosti.

(157)

Komise použila údaje z databáze GTA a zaměřila se na tři hlavní čínské vývozní trhy, a to Japonsko, Jižní Koreu a USA, které představují přibližně 75 % celkového vývozu ČLR. Během období přezkumného šetření byla průměrná cena čínského vývozu výrobků spadajících pod čínský kód zboží 2849 9020 do Unie na podobné úrovni jako průměrná cena vývozu na tři hlavní trhy třetích zemí. Na úrovni jednotlivých zemí však byly čínské vývozní ceny do Německa vyšší než čínské vývozní ceny do Jižní Koreje a čínské vývozní ceny do Nizozemska byly vyšší než čínské vývozní ceny do Japonska. To ukazuje, že některé trhy v Unii jsou pro dotčený výrobek lukrativnější než dva ze tří hlavních čínských vývozních trhů. Komise při analýze nezohlednila čínský vývoz pod čínským kódem zboží 3824 3000, protože by mohl zahrnovat i jiné výrobky než dotčený výrobek, a proto by průměrná cena nebyla pouze cenou za karbid wolframu.

(158)

Ve svých stanoviscích po poskytnutí konečných informací společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že Komise nezohlednila jimi poskytnuté informace o vývoji čínského vývozu karbidu wolframu do jiných třetích zemí na základě obchodní mapy ITC (107). Zopakovaly, že na základě těchto údajů se čínský vývoz do jiných třetích zemí spíše než vývoz na trh Unie dále zvýší. Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že Komise nevysvětlila, proč tyto informace nezohlednila.

(159)

Objasňuje se, že Komise nezanedbala údaje poskytnuté z obchodní mapy ITC jako takové. Jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění, Komise použila údaje z databáze GTA, které stejně jako obchodní mapa ITC ukázaly, že hlavními vývozními trhy pro Čínu jsou Japonsko a Jižní Korea a že v letech 2019 až 2021 existuje rostoucí trend vývozu na tyto trhy. Komise však nesouhlasila se závěrem, že tento trend musí nutně pokračovat i v budoucnu v takové míře, aby mohl absorbovat vysoké volné kapacity, které jsou v Číně k dispozici. Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret nepředložily žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení a nevzaly v úvahu zjištění Komise, že trh Unie je pro čínský vývoz atraktivním trhem, pokud by opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k vysoké volné kapacitě v Číně je proto velmi pravděpodobné, že v případě, že by opatření pozbyla platnosti, by velká část této kapacity směřovala do Unie. Totéž platí pro údajně rostoucí spotřebu v Číně. Vyvážející výrobce nepředložil žádné důkazy o současné spotřebě v Číně nebo o tom, že by budoucí domácí poptávka pravděpodobně absorbovala značnou volnou kapacitu v Číně. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(160)

Ve svých stanoviscích po poskytnutí konečných informací společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret nesouhlasily se závěrem Komise uvedeným ve 157. bodě odůvodnění, že vývozní ceny do některých zemí Unie se zdají být lukrativnější než ceny na dva největší čínské vývozní trhy. Tvrdily, že na každém trhu panuje jiná konkurenční situace, zatímco ceny odrážejí vývoj poptávky a nabídky.

(161)

Je pravda, že ceny jsou ovlivněny poptávkou a nabídkou na určitém trhu. Tento závěr však neznehodnocuje skutečnost, že ceny v některých zemích Unie jsou ve srovnání s cenami na hlavních čínských vývozních trzích vyšší a že trh Unie, zejména trh některých členských států, je proto ve srovnání s nimi atraktivnější. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(162)

Je třeba připomenout, že karbid wolframu představuje důležitý meziprodukt pro velký počet odvětví v Unii, včetně výrobků osobní hygieny a papíru, strojů, železničních kolejových vozidel, vlaků a letadel, a je proto nedílnou součástí průmyslového hodnotového řetězce v Unii. Význam karbidu wolframu naznačuje velký tržní potenciál pro čínské vyvážející výrobce. Je pozoruhodné, že i po zavedení opatření přetrvával čínský vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(163)

Na základě výše uvedených skutečností a zejména s ohledem na úroveň čínských vývozních cen do Unie ve srovnání s jinými vývozními trhy a na klíčovou úlohu karbidu wolframu v mnoha odvětvích vnitřního trhu vyplývá, že čínští vývozci by měli silnou motivaci pokračovat ve vývozu za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a to i vzhledem k tomu, že jiné vývozní trhy by nebyly schopny absorbovat značné množství čínského karbidu wolframu.

(164)

Vzhledem ke značné volné kapacitě v ČLR a s přihlédnutím k důkazům o atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci aktivovali volnou kapacitu a pravděpodobně by dokonce přesměrovali vývoz z třetích zemí na trh Unie, a to za dumpingové ceny a ve značném objemu.

(165)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(166)

Obdobný výrobek vyrábělo v posuzovaném období v Unii devět výrobců patřících do sedmi skupin. Sedm z těchto výrobců vyrábí a prodává na volném trhu a zbývající dva výrobci vyrábějí karbid wolframu především jako vstupní surovinu pro své navazující výrobky („využití pro vlastní spotřebu“). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(167)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 17 026 tun. Komise stanovila tento údaj na základě ověřených makrodat v odpovědi na dotazník, kterou poskytli žadatelé. Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 69 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(168)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie se skládá ze dvou segmentů trhu (tj. prvovýroby a recyklace), a že vzhledem k tomu, že několik recyklačních výrobců včetně sdružení spolupracovalo na šetření a bylo proti zrušení opatření, měla by Komise provést dvě samostatné analýzy újmy, jednu pro každý segment.

(169)

V této souvislosti Komise připomněla, že podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení se definice výrobního odvětví Unie vztahuje na obdobný výrobek. Poté, co Komise v 61. bodě odůvodnění stanovila, že obdobný výrobek odpovídá definici přezkoumávaného výrobku, uvedla, že obdobný výrobek vyrobený z prvovýroby a obdobný výrobek vyrobený recyklací mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití. Liší se pouze surovinou: zatímco pro prvovýrobu se používá wolframová ruda nebo následné meziprodukty (wolframový koncentrát, wolframan amonný, oxid wolframu), pro recyklační výrobu je surovinou šrot pocházející z použitých nástrojů z tvrdého kovu obsahujících karbid wolframu. Výsledný výrobek je naprosto stejný. Údajné segmenty trhu založené na rozdílech ve výrobním postupu a surovinách neodpovídají rozdílům ve výstupu. Pro segmentaci trhu a provádění různých analýz újmy proto nebyl důvod. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(170)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret ve svých stanoviscích k poskytnutí konečných informací zopakovaly svá vyjádření uvedená ve 168. bodě odůvodnění, tj. že výrobní odvětví Unie se skládá ze dvou tržních segmentů (tj. primárního a recyklačního) a že by Komise měla provést dvě samostatné analýzy újmy, jednu pro každý segment. Argumentovaly zejména tím, že rozdíl v surovinách pro primární a recyklační výrobní procesy má vliv na náklady a finanční ukazatele a může být důvodem pro segmentaci trhu, i když karbid wolframu vyráběný primární výrobou a karbid wolframu vyráběný recyklací jsou podobné výrobky. Rovněž požadovaly více podrobností o dopadu nákladů na příslušné suroviny na oba výrobní procesy.

(171)

Rozdíl v surovinách však neodpovídal rozdílu ve výstupu, a proto nebyla segmentace trhu mezi prvovýrobou a recyklací opodstatněná. Finanční ukazatele uvedené v oddíle 5.5 zahrnují oba výrobní procesy. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(172)

Jak je uvedeno v (166). bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, především pro vlastní spotřebu jako primární surovinu při výrobě různých navazujících výrobků, a proto byla spotřeba na závislém a volném trhu analyzována zvlášť.

(173)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená pro volný trh podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem výrobku, který je předmětem přezkumu, a ceny jsou cenami na volném trhu.

(174)

Komise stanovila celkovou spotřebu v Unii (pro vlastní spotřebu a volný trh) na základě ověřených makrodat v odpovědích na dotazník poskytnutých žadateli (pro celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie) a údajů Eurostatu (pro dovoz do Unie). Údaje o celkové spotřebě v Unii jsou v níže uvedené tabulce uvedeny v rozpětí, aby byla chráněna důvěrnost údajů o spotřebě pro vlastní potřebu, která v posuzovaném období pocházela z činnosti pouze dvou výrobců v Unii, jak je uvedeno ve 180. bodě odůvodnění.

(175)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(176)

Spotřeba v Unii se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 29 % a následně se v období přezkumného šetření zvýšila o 37 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 3 %.

(177)

Vývoj spotřeby v Unii vyplynul ze skutečnosti, že podle žadatelů byla v roce 2018 poptávka Unie po výrobku, který je předmětem přezkumu, nad střednědobým až dlouhodobým průměrem výrobního odvětví. Spotřeba v Unii v roce 2018 skutečně představovala vrchol rostoucího trendu spotřeby pozorovaného v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (108). Po zvýšené spotřebě v roce 2018 pak poptávka v Unii v roce 2019 klesla o 23 %. V roce 2020 vedla omezení zavedená v souvislosti s pandemií COVID-19 k dalšímu, byť dočasnému, poklesu poptávky po výrobku, který je předmětem přezkumu. Konkrétně několik významných uživatelů výrobku, který je předmětem přezkumu, zvláště subjekty ve stavebnictví a automobilovém průmyslu, muselo dočasně omezit nebo ukončit výrobu. V období přezkumného šetření se v souvislosti se zmírněním opatření týkajících se pandemie COVID-19 začala poptávka oživovat. V průběhu období přezkumného šetření trh Unie těžil z oživení poptávky i z doplňování zásob. Žadatelé v této souvislosti uvedli, že logistické problémy a problémy v dodavatelském řetězci (např. nedostatek kontejnerů a zpoždění v námořních přístavech) vyvolaly obavy o bezpečnost dodávek, a proto vedly k dodatečnému zásobování formou vytváření zásob nebo regulačního skladu. Spotřeba v Unii však nedosáhla úrovně před pandemií.

(178)

Na základě ověřených makrodat v odpovědích na dotazník, které žadatelé poskytli pro celou činnost výrobního odvětví Unie (vlastní spotřeba a volný trh), Komise stanovila, že přibližně [8–10] % celkové výroby Unie v období přezkumného šetření bylo určeno pro vlastní spotřebu.

(179)

Na volném trhu vyrábí mimoto výrobní odvětví Unie na základě běžných dohod (výrobní odvětví Unie nakupuje surovinu) a na základě dohod o poplatcích (vlastníkem suroviny je stále odběratel karbidu wolframu a výrobcům v Unii hradí poplatek za zpracování, tj. za přeměnu suroviny na karbid wolframu). Dohody o poplatcích se využívají u činností v oblasti recyklace, jelikož odběratelé dodávají výrobnímu odvětví Unie odpad ke zpracování. Během období přezkumného šetření bylo 96 % celkového objemu výroby vyrobeno na základě běžných dohod, zatímco zbytek výroby (4 %) byl vyroben na základě dohod o poplatcích.

(180)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Během posuzovaného období měli pouze dva výrobci v Unii využití pro vlastní potřebu, proto jsou údaje v níže uvedené tabulce uvedeny v rozmezích, aby byla zachována důvěrnost údajů dotčených výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 3

Vlastní spotřeba (v tunách)

(181)

Vlastní spotřeba v Unii se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 16 % a v období přezkumného šetření se následně zvýšila o 11 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se vlastní spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 7 %.

(182)

Vlastní spotřeba Unie vykazovala ve srovnání s celkovou spotřebou Unie mírně odlišný trend. Pandemie COVID-19 měla ve skutečnosti na vnitřní spotřebu výrobců v Unii menší dopad a v roce 2020 vykázala mírný nárůst oproti roku 2019.

(183)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě: a) objemu prodeje v Unii všech známých výrobců v Unii na volném trhu a b) celkového objemu dovozu do Unie podle údajů Eurostatu. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 4

Spotřeba na volném trhu (v tunách)

(184)

Spotřeba na volném trhu v Unii se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 30 % a v období přezkumného šetření se pak zvýšila o 40 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se spotřeba na volném trhu v Unii během posuzovaného období snížila o 2 %.

(185)

Vývoj spotřeby na volném trhu v Unii kopíroval celkový vývoj spotřeby v Unii.

(186)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl rovněž stanoven na základě údajů o dovozu z Eurostatu a o spotřebě v Unii. Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(187)

Dovoz z Číny se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 59 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšil o 14 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově dovoz z Číny v posuzovaném období poklesl o 53 %.

(188)

Podíl dovozu z Číny na trhu poklesl během posuzovaného období o 2,4 procentního bodu.

(189)

Dovoz z Číny sledoval trend poptávky Unie. Úroveň v roce 2021 nedosáhla úrovně z roku 2018, a dokonce ani z roku 2019. Podle žadatele oživení dovozu v roce 2021 nedosáhlo vyšších objemů v důsledku několika faktorů: i) přetrvávající omezení ovlivňující dodavatelské řetězce a přepravu z Číny a ii) obavy uživatelů o bezpečnost dodávek z Číny. Jak ukazuje tabulka 7, trend podílů čínského dovozu na trhu je naopak trvale klesající, i když se dovozní ceny trvale snižovaly, protože v období přezkumného šetření se spotřeba v Unii zvýšila více než objem čínského dovozu.

(190)

Dotčený výrobek byl dovezen z Číny jak v běžném dovozním režimu, tak v režimu aktivního zušlechťovacího styku, jak je uvedeno níže:

Tabulka 6

Objem dovozu a podíl na trhu podle dovozního režimu

(191)

Během posuzovaného období se téměř veškerý dovoz z Číny uskutečnil v rámci aktivního zušlechťovacího styku. Dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 62 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšil o 14 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se dovoz z Číny v rámci aktivního zušlechťovacího styku snížil během posuzovaného období o 56 %. Dovoz z Číny v běžném dovozním režimu byl během celého posuzovaného období zanedbatelný a jeho podíl na trhu se pohyboval mezi 0,1 % a 0,3 %.

(192)

Dovoz z Číny v rámci aktivního zušlechťovacího styku sledoval obecný trend dovozu z Číny a odrážel vývoj spotřeby Unie. Dovoz v rámci běžného režimu vykázal nárůst již v roce 2020, ale jeho objem neovlivnil celkový trend dovozu z Číny vzhledem k jeho zanedbatelnému objemu.

(193)

Ceny dovozu z Číny stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Jelikož objemy dovozu z ČLR v rámci běžného dovozního režimu byly zanedbatelné, při stanovení průměrné dovozní ceny a při výpočtu cenového podbízení se k nim nepřihlíželo. Cenové podbízení při dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a údajů Eurostatu.

(194)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 7

Ceny dovozu pro aktivní zušlechťovací styk (v EUR za tunu)

(195)

Průměrná cena dotčeného výrobku dováženého v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku se v posuzovaném období snížila o 16 %.

(196)

Komise nemohla vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců ověřit důvody tohoto trendu. Konstatovala však, že klesající trend byl v průběhu celého posuzovaného období konzistentní.

(197)

Na základě informací, které poskytli spolupracující uživatelé, a dovozních režimů používaných při dovozu z ČLR se veškerý dovoz výrobku, který byl předmětem přezkumu, z ČLR uskutečňuje na základě běžných dohod podle 32. bodu odůvodnění. Za účelem správného srovnání se proto při výpočtu cenového podbízení nepřihlíželo k prodeji výrobního odvětví Unie, který se uskutečnil na základě dohod o poplatcích. Jak je uvedeno v 191. bodě odůvodnění, dovoz v rámci běžného režimu byl v celém posuzovaném období zanedbatelný, a proto se nebral v potaz. Výpočet cenového podbízení tudíž vycházel pouze z dovozních cen v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tento výpočet navíc bral v úvahu skutečnost, že se regenerovaný zinkový prášek v období přezkumného šetření z ČLR nedovážel, a byl tudíž vyloučen.

(198)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(199)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 7 %.

(200)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí než z ČLR pocházel zejména ze Spojených států amerických (dále jen „USA“), Jižní Koreje a Indie. Množství a cenový trend vycházejí z údajů Eurostatu a vztahují se na všechny dovozní režimy (běžný režim, aktivní zušlechťovací styk a pasivní zušlechťovací styk). Většina objemu dovozu ze třetích zemí je dovážena v rámci běžného režimu.

(201)

(Agregovaný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 8

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(202)

Celkový dovoz ze všech třetích zemí s výjimkou Číny se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 44 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšil o 16 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny v posuzovaném období snížil o 35 %. Jeho vývoj kopíroval obecný trend spotřeby v Unii. Podíl tohoto dovozu na trhu se snížil z 15,3 % v roce 2018 na 10,1 % v období přezkumného šetření, zatímco dovozní ceny se během posuzovaného období snížily o 3 %.

(203)

Dovoz z Indie tento celkový trend nesledoval a během posuzovaného období mírně vzrostl, nicméně zůstal na nižší úrovni než čínský dovoz v období přezkumného šetření. Jeho podíl na trhu se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření snížil o 0,4 procentního bodu, zatímco celkově se během posuzovaného období zvýšil o 0,7 procentního bodu. Průměrné indické dovozní ceny byly v posuzovaném období v průměru nižší než čínské dovozní ceny. Nízkou úroveň dovozních cen z Indie lze vysvětlit skutečností, že určitý objem dovozu z Indie byl ve skutečnosti prodejem indického výrobce karbidu wolframu uživateli v Unii ve spojení, přičemž oba tyto subjekty byli ve spojení s výrobcem v Unii, a proto tyto ceny pravděpodobně nebyly tržními cenami. V Indii nejsou známi žádní další výrobci karbidu wolframu.

(204)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(205)

Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(206)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů v odpovědi na dotazník, které poskytli žadatelé a které zahrnovaly údaje o všech výrobcích v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(207)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(208)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(209)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(210)

Údaje ve výše uvedené tabulce zahrnují jak výrobu na základě běžných dohod, tak dohod o poplatcích, a to pro prvotní výrobky a výrobky z recyklace.

(211)

Objem výroby se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 33 % a v období přezkumného šetření se pak zvýšil o 42 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 5 %.

(212)

Vývoj výroby kopíroval vývoj spotřeby. Kromě připomínek uvedených ve 177. bodě odůvodnění Komise uvedla, že v roce 2020 někteří výrobci v Unii na určitá období zcela zastavili výrobu.

(213)

Výrobní kapacita zůstala mezi lety 2018 a 2020 téměř stabilní a následně se v období přezkumného šetření zvýšila o 2 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se výrobní kapacita v posuzovaném období zvýšila o 2 %.

(214)

Vývoj výrobní kapacity je způsoben skutečností, že výrobci v Unii během posuzovaného období investovali do malých rozšíření kapacity, zejména recyklační kapacity, k čemuž došlo v roce 2021. Kapacita navíc závisí na skladbě vyráběných jakostních tříd: pro výrobu hrubých zrn je zapotřebí větší kapacita, zatímco pro výrobu jemnějších zrn je zapotřebí menší kapacita.

(215)

Míra využití kapacity se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 33 % a v období přezkumného šetření se pak zvýšila o 40 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se míra využití kapacity v posuzovaném období snížila o 7 %.

(216)

Komise konstatovala, že volná kapacita výrobního odvětví Unie neodpovídá pouze rozdílu mezi výrobou a výrobní kapacitou. V různých výrobních krocích před konečnou přeměnou wolframového kovového prášku na karbid wolframu vznikaly další výrobky, zejména: parawolframan amonný, oxid wolframu, wolframový kovový prášek. Proto je v závislosti na cenách těchto výrobků a na obchodní úvaze vždy určitá část kapacity přidělena těmto ostatním výrobkům. Volná kapacita vyplývající z údajů v tabulce 9 je tedy mírně nadhodnocená.

(217)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Objem prodeje a podíl na trhu

(218)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 26 % a v období přezkumného šetření se pak zvýšil o 44 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období zvýšil o 7 %.

(219)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 7,5 procentního bodu a během období přezkumného šetření dosáhl 87,6 %.

(220)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se vyvíjel obdobně jako spotřeba v Unii uvedená ve 177. bodě odůvodnění. Objem prodeje v období přezkumného šetření byl však vyšší než v roce 2018, na rozdíl od spotřeby a výroby v Unii, kde byly úrovně v období přezkumného šetření mírně nižší než v roce 2018. To by mohlo být způsobeno faktorem uvedeným ve 189. bodě odůvodnění, že uživatelé byli znepokojeni narušením dodavatelského řetězce spojeným s dodávkami ze zámoří, a proto dávali přednost nákupu od výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období skutečně zvýšilo svůj podíl na trhu, zatímco podíl na trhu čínského dovozu a dovozu z jiných třetích zemí než z Číny se snížil.

(221)

Na volném trhu Unie pochází 3 % prodeje výrobního odvětví Unie z dohod o poplatcích a 97 % z běžných dohod.

(222)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie vyrábějící obdobný výrobek téměř obnovilo úroveň výroby z roku 2018 a zvýšilo svůj prodej v Unii i počet zaměstnanců. Výroba a prodej sledovaly vývoj spotřeby v Unii, která se v období přezkumného šetření téměř vrátila na úroveň z roku 2018. Kromě toho nárůst počtu zaměstnanců mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření sledoval oživenou spotřebu. Jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění, faktory, jako jsou logistické problémy a obavy uživatelů ohledně bezpečnosti dodávek, upřednostňovaly v období přezkumného šetření nákup od výrobního odvětví Unie před dovozem ze třetích zemí. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období zvýšil o 7,5 procentního bodu.

(223)

Výroba v období přezkumného šetření však byla stále nižší než v roce 2018 a investice výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření stále zaostávaly za úrovní roku 2018 o 21 %. S přihlédnutím k poklesu ziskovosti a peněžního toku se ukázalo, že finanční situace výrobního odvětví Unie se musí ještě zlepšit.

(224)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Zaměstnanost a produktivita

(225)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2019 mírně zvýšil o 0,3 %, v roce 2020 zůstal stabilní a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2020 zvýšil o 3 %. Celkově se počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období zvýšil o 3 %.

(226)

Zatímco nárůst počtu zaměstnanců mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření sledoval spotřebu v Unii, stabilní počet zaměstnanců mezi lety 2019 a 2020 byl způsoben podpůrnými opatřeními vlády v důsledku pandemie COVID-19.

(227)

V důsledku poklesu výroby v letech 2018 až 2020 se produktivita v letech 2018 až 2020 snížila o 33 %. V důsledku nárůstu výroby mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření a navzdory nárůstu počtu zaměstnanců ve stejném období se pak produktivita v období přezkumného šetření zvýšila o 42 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se v důsledku celkového mírného poklesu výroby během posuzovaného období produktivita snížila o 6 %.

(228)

Dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření bylo výrazně vyšší než nepatrné. Zároveň úroveň dovozu během období přezkumného šetření představovala 2,2 % spotřeby na volném trhu Unie. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(229)

V posuzovaném období se vážený průměr jednotkových prodejních cen výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, pro běžné dohody i dohody o poplatcích, upravený na úroveň ceny ze závodu, vyvíjel takto:

Tabulka 12

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (běžné dohody a dohody o poplatcích) (v EUR za tunu)

(230)

Průměrná jednotková prodejní cena u běžných dohod i dohod o poplatcích výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 17 % a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2020 zvýšila o 4 %. Celkově se průměrná jednotková prodejní cena během posuzovaného období snížila o 13 %.

(231)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie sledovala vývoj spotřeby. Kromě toho sledovala i vývoj ceny hlavní suroviny pro obdobný výrobek, tj. parawolframan amonný, jejíž cena v letech 2018 až 2020 klesala a v období přezkumného šetření se pak oproti roku 2020 zvýšila.

(232)

Jednotkové výrobní náklady u běžných dohod i dohod o poplatcích výrobního odvětví Unie se v letech 2018 až 2019 mírně zvýšily o 2 %, v letech 2019 až 2020 pak klesly o 10 % a v období přezkumného šetření se ve srovnání s rokem 2020 následně opět zvýšily o 0,3 %. Celkově se během posuzovaného období jednotkové výrobní náklady snížily o 8 %.

(233)

Nárůst jednotkových výrobních nákladů mezi roky 2018 a 2019 byl důsledkem nižší výroby, zatímco pokles mezi roky 2019 a 2020 byl důsledkem poklesu nákladů na suroviny.

(234)

Kromě toho Komise pro účely stanovení cenového podbízení uvedeného ve 199. bodě odůvodnění použila vážený průměr prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, pouze na základě běžných dohod, s výjimkou regenerovaných zinkových prášků, upravený na úroveň ceny ze závodu, jelikož veškerý dovoz z ČLR byl uskutečněn na základě běžných dohod. Na tomto základě bylo možné během posuzovaného období zvažovat cenové podbízení pouze u dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, proto jsou údaje v níže uvedené tabulce uvedeny v rozmezí, aby byla zachována důvěrnost údajů o dotčených výrobcích v Unii. Během posuzovaného období se jejich trend vyvíjel takto:

Tabulka 13

Prodejní ceny podle běžných dohod v Unii (v EUR za tunu)

(235)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie v rámci běžných dohod se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 15 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšila o 8 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se průměrná jednotková prodejní cena v rámci běžných dohod během posuzovaného období snížila o 8 %.

(236)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie v rámci běžných dohod se mezi lety 2018 a 2019 zvýšily o 9 % a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2019 snížily o 15 %. Celkově se jednotkové výrobní náklady v rámci běžných dohod během posuzovaného období snížily o 7 %.

(237)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(238)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie se v letech 2018 až 2019 mírně zvýšily o 3 %, v letech 2019 až 2020 pak klesly o 11 % a v období přezkumného šetření se následně ve srovnání s rokem 2020 opět zvýšily o 10 %. Celkově se průměrné náklady práce na zaměstnance za posuzované období mírně zvýšily o 5 %.

(239)

Snížení průměrných nákladů práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie v letech 2019–2020 navzdory stabilitě počtu zaměstnanců bylo způsobeno podpůrnými opatřeními vlády v důsledku pandemie COVID-19. Nárůst mezi obdobím přezkumného šetření a rokem 2020 byl způsoben úpravami inflace, najímáním odborníků na výzkum a vývoj a produkčními prémiemi.

(240)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 15

Zásoby

(241)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se mezi lety 2019 a 2018 snížila o 20 % a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2019 zvýšila o 42 %. Celkově se úroveň zásob během posuzovaného období zvýšila o 14 %.

(242)

Vysoká úroveň zásob výrobního odvětví Unie v roce 2020 sledovala nízkou spotřebu, zatímco vysoká úroveň zásob v období přezkumného šetření odrážela nárůst výroby.

(243)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 16

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(244)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že hrubý zisk ze všech prodejů obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním (vypočtený jako rozdíl mezi obratem a náklady na prodané zboží) vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období ziskové, přičemž míra ziskovosti kolísala. Pozoruhodné je, že ziskovost výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 83 % a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2020 zvýšila o 285 %. Celkově se ziskovost během posuzovaného období snížila o 33 %.

(245)

V letech 2019 až 2021 byla ziskovost nižší než cílový zisk ve výši 10 % stanovený v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (109). Toto odvětví se vyznačuje vysokým procentem fixních nákladů spojených s výrobním postupem, protože pece nelze vypnout. Komise proto dospěla k závěru, že cílový zisk ve výši nejméně 10 % je stále platný a v posuzovaném období, tedy v roce 2018, byl skutečně dosažen.

(246)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku vykázal mezi lety 2018 a 2020 pokles o 66 % a v období přezkumného šetření pak nárůst o 153 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 14 %. Čistý peněžní tok sledoval trend ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(247)

Investice výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2020 snížily o 41 % a v období přezkumného šetření se pak ve srovnání s rokem 2020 zvýšily o 34 %. Celkově investice v posuzovaném období poklesly o 21 %. Během posuzovaného období překročily investice výrobního odvětví Unie 43 milionů EUR. Byly provedeny investice do zlepšení recyklačního procesu pomocí nového výrobního postupu, do zlepšení výrobních a výzkumných a vývojových kapacit pro výrobky s jemnějším zrnem a do rozvoje dalších surovinových kapacit s cílem méně se spoléhat na dodavatele surovin ze třetích zemí. Investice do rozšíření výrobní kapacity byly realizovány zejména v letech 2018 a 2019 a jejich efekt se projevil v roce 2021, jak je uvedeno v tabulce 9. Investovalo se také do nových, technologicky vyspělých pecí a do úspory energie.

(248)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období kladná. Návratnost investic výrobního odvětví Unie vykázala mezi lety 2018 a 2020 pokles o 86 % a v období přezkumného šetření pak nárůst o 322 % ve srovnání s rokem 2020. Celkově se návratnost investic během posuzovaného období snížila o 42 %.

(249)

Díky platným antidumpingovým clům se situace výrobního odvětví Unie zlepšuje.

(250)

Během posuzovaného období se dovoz z Číny snížil o 53 %. Zejména dovoz z Číny v rámci aktivního zušlechťovacího styku se snížil o 56 %. V posuzovaném období se však snížila i cena dovozu z Číny v rámci aktivního zušlechťovacího styku, a to o 16 %.

(251)

Dovozní cena z Číny v rámci aktivního zušlechťovacího styku byla v letech 2018 a 2020 mírně vyšší než ceny v Unii (3 % v roce 2018, 3 % v roce 2019 a 4 % v roce 2020). To vysvětluje, proč objem dovozu z Číny ve stejném období mezi lety 2018 a 2020 trvale klesal. V období přezkumného šetření však byly čínské ceny aktivního zušlechťovacího styku o 7 % nižší než ceny Unie. To se časově shodovalo s nárůstem objemu dovozu z Číny o 14 % v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2020.

(252)

Objem prodeje, podíl na trhu a počet zaměstnanců se v průběhu posuzovaného období celkově zvýšil, jelikož se výrobnímu odvětví Unie podařilo přizpůsobit nárůstu spotřeby.

(253)

Výroba a využití kapacity však celkově mírně poklesly.

(254)

Ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie (ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic) byly během celého posuzovaného období kladné, i když všechny měly celkově klesající tendenci.

(255)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(256)

Komise ve 255. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(257)

V tomto ohledu Komise zkoumala i) výrobní kapacity a volnou kapacitu v Číně, ii) atraktivitu trhu Unie, iii) pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a iv) jejich pravděpodobný dopad na výrobní odvětví Unie.

(258)

Jak je vysvětleno ve 147. až 154. bodě odůvodnění, Čína má značnou výrobní kapacitu pro výrobu dotčeného výrobku ve výši přibližně 90 000 tun a volnou kapacitu ve výši [56 000 – 60 000] tun. Taková volná kapacita odpovídá více než 3,5násobku spotřeby na volném trhu Unie během období přezkumného šetření.

(259)

V případě neexistence antidumpingových opatření by volná kapacita byla pravděpodobně použita k výrobě na vývoz do Unie, jelikož Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivním trhem, jak je popsáno v 156. až 163. bodě odůvodnění. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by se zvýšila poptávka po výrobku, který je předmětem přezkumu, na trzích třetích zemí a ČLR, zatímco spotřeba v Unii vykázala od roku 2020 prudké oživení. Dovoz z ČLR by proto na trh Unie vstupoval opět ve značném množství, pokud opatření pozbudou platnosti.

(260)

Jako ukazatel výše ceny, za kterou bude dotčený výrobek pravděpodobně dovážen na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena, byly vzaty v úvahu čínské vývozní ceny do Unie během období přezkumného šetření. Jak je uvedeno ve 191. bodě odůvodnění, téměř veškerý dovoz do Unie během období přezkumného šetření se uskutečnil v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Na tomto základě by ceny aktivního zušlechťovacího styku bez antidumpingových cel a se započtením cel byly stále v průměru o 2 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Jelikož tedy čínské dovozní ceny zůstaly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, je pravděpodobné, že by se čínský dovoz bez současných opatření zvýšil.

(261)

Vzhledem k velkým volným kapacitám je pravděpodobné, že se objem čínského dovozu výrazně zvýší a bude vyvíjet značný cenový tlak na trh Unie. V rámci tohoto scénáře je velmi pravděpodobné, že výrobní odvětví Unie nebude schopno udržet své současné cenové úrovně, ale bude nuceno snížit své ceny a přizpůsobit je čínským dovozním cenám.

(262)

Přestože výrobní odvětví Unie pravděpodobně zůstane ziskové i při dorovnání cen o 2 %, tato úroveň ziskovosti by nebyla udržitelná ve střednědobém a krátkodobém horizontu, protože by byla (z velké části) pod cílovým ziskem 10 %. Tento scénář však nezohledňuje ztrátu objemu prodeje výrobního odvětví Unie, ke které pravděpodobně dojde, pokud budou opatření ukončena, jak je vysvětleno ve 163. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie ve skutečnosti potřebuje určitou úroveň zisku, aby mohlo nadále investovat do zlepšení výrobního postupu recyklace, vzhledem k obtížím při získávání prvotních surovin, do neustálého zlepšování výroby a kapacit výzkumu a vývoje pro jemnozrnné výrobky a do rozvoje dalších surovinových kapacit, aby bylo méně závislé na dodavatelích surovin ze třetích zemí.

(263)

Komise se rovněž domnívala, že čínští vyvážející výrobci mohou své ceny do Unie snížit, když do jiných třetích zemí stále prodávají za ceny vyšší, než je tato úroveň. Na základě značných volných kapacit v Číně a skutečnosti, že šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by tyto volné kapacity mohly být absorbovány na trzích jiných třetích zemí nebo na domácím čínském trhu, existuje pro čínské vyvážející výrobce vysoká motivace dále snižovat cenové úrovně (tj. pod ceny aktivního zušlechťovacího styku) s cílem získat podíl na trhu v Unii. To bude možné, protože, jak je uvedeno ve 155. bodě odůvodnění, Čína kontroluje 60 % světových zásob wolframové rudy a současně vybírá vývozní daň z wolframového koncentrátu ve výši 20 %. Kromě toho čínské ceny z období přezkumného šetření zahrnují také dočasně zvýšené náklady na námořní dopravu v důsledku narušení dodavatelského řetězce způsobeného pandemií Covid-19. Podle tohoto scénáře budou vysoké objemy levného karbidu wolframu vyvíjet značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které bude muset dále snížit své ceny, aby bylo schopno prodávat na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie však současně přijde o objemy prodeje, jelikož nebude s to snížit své ceny na stejnou nízkou úroveň jako čínské vývozní ceny. Výrobní odvětví Unie proto bude reagovat kombinací strategií v podobě snížení cen a objemu.

(264)

V této souvislosti Komise vzala v úvahu dva hlavní faktory. Za prvé, výrobní odvětví Unie je kapitálově náročné a vyznačuje se vysokými fixními náklady, protože pece nelze vypnout. Za druhé, vzhledem k této struktuře nákladů má pokles cen na ziskovost větší dopad než pokles objemu prodeje, protože pokles objemu prodeje lze absorbovat, jsou-li pokryty fixní náklady.

(265)

Na tomto základě, stejně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (110), Komise nejprve analyzovala scénář poklesu objemu prodeje o 25 %. Tento scénář se pravděpodobně uskuteční v krátkodobém horizontu. V období přezkumného šetření by toto snížení činilo 4 250 tun, tj. pouze [10–13] % volné čínské kapacity. Při nejpravděpodobnější reakci výrobního odvětví Unie spočívající v kombinaci snížení cen a objemu by se výrobní odvětví Unie stalo v období přezkumného šetření ztrátovým (při výpočtu na základě cen v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku by již bylo ztrátové o 2 %).

(266)

Za druhé, Komise analyzovala scénář poklesu objemu prodeje o 50 %. K tomuto scénáři pravděpodobně dojde ve střednědobém horizontu (2–3 roky), zejména v případě použití výrobků s hrubou jakostí a výrobků s nižší přidanou hodnotou, kdy budou uživatelé nuceni kupovat levnější dotčený výrobek namísto obdobného výrobku. V období přezkumného šetření by takové snížení činilo 8 500 tun neboli [21–26] % čínských volných kapacit. V případě smíšené reakce na snížení cen a objemu by se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým (již nyní je ztrátové z 16 % při výpočtu na základě cen v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku).

(267)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem pokles prodejní ceny na úroveň nižší než dovozní cena v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku během období přezkumného šetření ve spojení s poklesem objemu prodeje přemění výrobní odvětví Unie na ztrátové. V krátkodobém horizontu je pravděpodobné, že výrobci v Unii, kteří nejsou integrovaní na navazujícím trhu, budou nuceni své podnikání ukončit, jelikož budou na volném trhu přímo vystaveni tlaku na snižování cen vyvíjenému levným dumpingovým dovozem z Číny. Místo toho budou navazující integrovaní výrobci v Unii nadále prodávat karbid wolframu uživatelům ve spojení za nižší ceny. V dlouhodobějším horizontu je pravděpodobné, že svou činnost ukončí také výrobci v Unii integrovaní na navazujícím trhu, neboť nebudou schopni tomuto tlaku dlouhodobě konkurovat, jelikož se uživatelé, kteří jsou s nimi ve spojení, rozhodnou pořizovat karbid wolframu i z Číny.

(268)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(269)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret ve svých stanoviscích k poskytnutí konečných informací uvedly, že vzhledem k celkovému pozitivnímu růstu výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozním cenám, množství dovozu a podílu čínských vývozců na trhu Unie na straně druhé se závěr Komise o pravděpodobnosti obnovení újmy nezdá být podložen důkazy.

(270)

Posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy bylo založeno na prvcích uvedených v 257. až 267. bodě odůvodnění, jako jsou i) výrobní kapacita a volné kapacity v Číně, ii) atraktivita trhu Unie, iii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny v případě neexistence antidumpingových opatření a iv) jeho pravděpodobný dopad na výrobní odvětví Unie, a nikoli tedy na prvcích navrhovaných společnostmi Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(271)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret rovněž tvrdily, že více než tři desetiletí ochrany vyvolávají dojem, že pravděpodobnost opakování újmy pro výrobní odvětví Unie zřejmě trvale existuje.

(272)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Současné šetření prokázalo obnovení újmy na základě prvků uvedených v 257. bodě odůvodnění. To, zda opatření platí již dlouhou dobu, nemá vliv na analýzu pravděpodobnosti obnovení újmy, která se provádí při každém přezkumu před pozbytím platnosti. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(273)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo zjevně v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při zjišťování zájmu Unie vycházela z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dodavatelů surovin. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(274)

Na úvod je třeba upozornit na význam výrobku, který je předmětem přezkumu, pro řadu průmyslových odvětví v Unii. Karbid wolframu je nezbytný pro výrobu strojů, zejména v automobilovém a leteckém průmyslu, pro stroje ve stavebnictví, zejména infrastrukturu, jako jsou silnice, dálnice a železniční tratě, a pro důlní a vrtné nástroje. Kromě toho se karbid wolframu používá v bezpečnostních a obranných aplikacích. Všechna tato použití naznačují, že na průběžných a častých dodávkách opotřebitelných dílů nebo povrchových povlaků z karbidu wolframu závisí několik hodnotových řetězců, aby mohly udržet stroje a nástroje v provozu.

(275)

Kromě toho je nutno připomenout, že se v původním šetření mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(276)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(277)

Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek devět výrobců v Unii, kteří patřili do sedmi skupin. Z nich bylo šest žadatelů, kteří patřili do pěti skupin. Kromě toho společnost Nashira Hardmetals S.r.l. (dále jen „Nashira“) při šetření spolupracovala jako uživatel, a to z důvodu převažujícího používání výrobku, který je předmětem přezkumu, nad jeho výrobou v rámci své činnosti. Většina výrobního odvětví Unie se proto šetření aktivně účastnila.

(278)

Vzhledem k závěrům ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v (249). až (255). bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo vysvětleno v (256). až (268). bodě odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení své finanční situace, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti. Ukázalo se, že opatření jsou nezbytná pro zachování výroby karbidu wolframu v Unii, jelikož by výrobní odvětví Unie nebylo schopno čelit tlaku velkých objemů dumpingového dovozu karbidu wolframu z ČLR, který je na trhu Unie prodáván za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(279)

Má se za to, že pokračování opatření by bylo pro výrobní odvětví Unie přínosné, neboť současná opatření snížila přímou konkurenci ze strany nekalých cen karbidu wolframu z Číny. Umožnila výrobcům karbidu wolframu v Unii intenzivně investovat do inovací výrobního procesu a zvýšit recyklační a surovinové kapacity s cílem snížit závislost na dovozu z Číny a přispět k oběhovému hospodářství, které je součástí programu Zelená dohoda pro Evropu (111).

(280)

Pokud by byla naopak opatření zrušena, bude to mít pravděpodobně na výrobní odvětví Unie negativní dopad. Vážně to ohrozí životaschopnost výrobního odvětví Unie, které by v důsledku toho případně muselo ukončit své činnosti, což by tudíž snížilo dostupné zdroje dodávek a konkurenci na trhu Unie. Pokud výrobci v Unii ukončí výrobu, budou výrobci nástrojů a strojních součástí z tvrdého kovu v Unii závislí především na dovozu surovin ze třetích zemí, a to především z ČLR, která je nejen předním světovým výrobcem wolframu, ale vlastní také většinu světových zásob.

(281)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(282)

Jak žadatelé v žádosti uvedli, důvodem pro neposkytnutí odpovědi může být skutečnost, že dovozci obecně obchodují s širokým portfoliem kovů a kromě Unie a Číny mají alternativní zdroje dodávek karbidu wolframu, jako jsou Izrael, Rusko, Japonsko, Jižní Korea a USA.

(283)

V souladu se zjištěními učiněnými v předchozích šetřeních neexistovaly žádné důkazy o tom, že by dovozci nebyli schopni pokračovat v získávání dodávek z ČLR nebo že by existovaly závažné obtíže při hledání jiných zdrojů.

(284)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že dovozci nemají žádné závažné důvody proti zachování stávajících opatření.

(285)

Při zahájení bylo kontaktováno 54 známých dovozců/uživatelů, kterým byl poskytnut odkaz na dotazník na internetových stránkách Komise. Devět z těchto uživatelů se přihlásilo ve stanovené lhůtě (včetně společnosti Nashira, jak je uvedeno v 277. bodě odůvodnění, která rovněž vyráběla menší množství obdobného výrobku). Karbid wolframu používali mimo jiné k výrobě slinutého karbidu pro výrobu nástrojů z tvrdého kovu určených pro různá průmyslová odvětví, například automobilový, strojírenský a letecký průmysl.

(286)

Odpovědi na dotazník přišly od sedmi z těchto devíti uživatelů (tři z těchto sedmi uživatelů jsou ve spojení).

(287)

Dalších deset uživatelů se přihlásilo ještě před zveřejněním. Tito uživatelé vyjádřili svůj postoj k pokračování platných opatření, ale na dotazník neodpověděli. Kromě toho jiný uživatel uvedl své stanovisko před zveřejněním, ale protože nepotvrdil, zda je důvěrné, a neposkytl jeho shrnutí, které není důvěrné, nebylo jeho stanovisko vzato v úvahu.

(288)

Ze sedmi uživatelů, kteří odpověděli na dotazník, se pět vyslovilo proti pokračování opatření: Betek, Gühring, Konrad Friedrichs, G-ELIT a Höganäs Germany GmbH (dále jen „Höganäs“). Naproti tomu společnost Nashira podporovala pokračování opatření, zatímco společnost Saar-Hartmetall und Werkzeuge GmbH (dále jen „Saar-Hartmetall“), ačkoli obecně podporovala antidumpingová opatření, uvedla, že jako menší společnost trpí antidumpingovými opatřeními více než větší společnosti.

(289)

Kromě toho z deseti uživatelů, kteří sdělili svůj postoj před zveřejněním, ale nepředložili odpověď na dotazník, jich šest podpořilo pokračování opatření: Ceratizit Austria GmbH, Ceratizit Luxembourg S.à r.l., AB Sandvik Coromant, Seco Tools AB, Dormer Pramet s.r.o. a Hyperion Materials & Technologies („Hyperion“). Na základě veřejných informací bylo pět z těchto uživatelů ve spojení s výrobním odvětvím Unie. Naopak čtyři byli proti pokračování opatření: Fabricación Metales Duros S.A.L., Atlas Diamant GmbH, Abitzsch Präzisionsnormteile GmbH a Oerlikon Metco WOKA GmbH.

(290)

Pět uživatelů spojených s výrobním odvětvím Unie uvedlo, že wolfram je strategickou surovinou a karbid wolframu je základní složkou nástrojů a strojních součástí z tvrdých kovů, které se v Unii široce používají v průmyslovém a stavebním odvětví. Dále tvrdili, že vzhledem k tomu, že nástroje a díly jsou spotřebním materiálem, jsou stabilní dodávky karbidu wolframu pro výrobu nových nástrojů a dílů nezbytné pro celkové fungování hodnotového řetězce výrobního odvětví Unie i širšího hospodářství Unie. Tvrdili, že odvětví karbidu wolframu v Unii hraje klíčovou roli při zajišťování stability dodávek.

(291)

Společnost Hyperion rovněž podpořila pokračování těchto opatření, a to z důvodu úlohy průmyslu Unie při zajišťování bezpečnosti dodávek na trh Unie, jakož i z důvodu udržitelnosti, oběhového hospodářství a ochrany životního prostředí.

(292)

Společnost Saar-Hartmetall tvrdila, že v případě zrušení opatření by uživatelé krátkodobě profitovali z nízkých dovozních cen z Číny a výrobní odvětví Unie by bylo vytlačeno z trhu. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by však čínští výrobci dotčeného výrobku získali na trhu dominantní postavení a mohli by určovat ceny v Unii. Společnost Hyperion dále uvedla, že útlum nebo ukončení výroby výrobního odvětví Unie by vedlo k problémům se zabezpečením dodávek karbidu wolframu na trh Unie. Jak ukázala pandemie COVID-19, zásobování na dálku z Číny je nestabilní, a proto musí místní zásobování v Unii zůstat životaschopnou možností.

(293)

Čtyři uživatelé, kteří byli proti pokračování opatření a kteří neodpověděli na dotazník, uvedli, že antidumpingová cla na karbid wolframu by oslabila jejich celosvětovou konkurenceschopnost.

(294)

Společnosti Betek, Gühring Group, Höganäs, Nashira a Saar-Hartmetall (dále jen „spolupracující uživatelé“) nakoupily v období přezkumného šetření množství výrobku, který je předmětem přezkumu, odpovídající 22,9 % spotřeby na volném trhu v Unii. Výrobek, který je předmětem přezkumu, nakupovali od výrobního odvětví Unie, Číny a dalších třetích zemí. Většina jejich dovozu z Číny byla uskutečněna v rámci aktivního zušlechťovacího styku. Mezi další třetí země dodávající karbid wolframu spolupracujícím uživatelům v období šetření patřily: Izrael, Rusko, Japonsko a Vietnam.

(295)

Šetřením bylo zjištěno, že obrat z prodeje výrobků obsahujících karbid wolframu u spolupracujících uživatelů představoval v období přezkumného šetření přibližně 24 % až 100 % jejich celkového obratu. Někteří uživatelé byli součástí vertikálně integrovaných skupin a prodávali některé vyrobené výrobky jiným společnostem ve skupině, zatímco jiní byli nezávislými subjekty. Nezávislé subjekty prodávaly nástroje ze slinutého karbidu jak na trhu Unie, tak mimo něj. V případě prodeje mimo Unii byla podstatná část karbidu wolframu použitého jako surovina nakoupena z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a proto nebylo placeno žádné dovozní clo.

(296)

Spolupracující uživatelé vyráběli široký sortiment různých výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu. Význam nákladů na karbid wolframu se u jednotlivých uživatelů značně lišil. Na základě informací poskytnutých různými uživateli představoval karbid wolframu 13 % až 71 % nákladů na výrobky obsahující karbid wolframu a 7 % až 22 % celkových nákladů společností na všechny vyrobené výrobky. Někteří uživatelé poskytli údaje o nákladech pro reprezentativní typy výrobků, které si vybrali, zatímco jiní poskytli náklady za celou společnost. Proto byla tato analýza provedena na základě údajů, které měla Komise k dispozici pro každé z obou srovnání.

(297)

Spolupracující uživatelé byli během období přezkumného šetření obecně ziskoví, a to jak na úrovni celé společnosti, tak i výrobků obsahujících dotčený výrobek. Ziskovost na úrovni společnosti představovala 1 až 7 % celkového obratu, zatímco ziskovost výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu, představovala 3 až 6 % obratu z prodeje výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu.

(298)

Jeden ze spolupracujících uživatelů, společnost Höganäs, tvrdil, že v důsledku platných antidumpingových opatření musí konkurovat společnostem vyrábějícím hotové výrobky mimo Unii, které mají přístup k levnějším surovinám. V důsledku toho musel akceptovat nižší marže než uživatelé ve třetích zemích.

(299)

Komise uvedla, že šetření ukázalo, jak bylo připomenuto v 297. bodě odůvodnění, že uživatelé byli během období přezkumného šetření obecně schopni dosáhnout určitého zisku. Na základě těchto skutečností argument, že uživatelé v jiných zemích údajně vytvářejí větší zisky než uživatelé v Unii, sám o sobě nestačí k závěru, že opatření jsou jednoznačně proti zájmu Unie. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(300)

Pokud by byla opatření zachována, skupina Gühring, která se proti nim postavila, tvrdila, že by ztratila podíl na trhu se svými výrobky ze slinutého karbidu, protože by byla znevýhodněna vůči konkurentům mimo Unii, kteří by mohli nakupovat čínský karbid wolframu, aniž by platili antidumpingová cla. Tvrdila, že hlavní náklady na její výrobky představují suroviny (tj. karbid wolframu), které nelze nahradit jinými surovinami. Rovněž by nebylo možné absorbovat vyšší náklady na suroviny a jedinou možností, jak se vyhnout ztrátě podílu na trhu, by bylo přemístění výrobních závodů mimo Unii.

(301)

Pokračování opatření by se omezilo na pokračování sazby antidumpingového cla stanovené v původním šetření tím, že by se zachovala stejná celní sazba. Uživatelé by proto nemuseli čelit vyšším nákladům na suroviny, než mají v současnosti. Komise uvedla, že šetření ukázalo, jak bylo připomenuto v 297. bodě odůvodnění, že uživatelé byli během období přezkumného šetření obecně ziskoví. Pokud jde o tvrzení týkající se přesunu uživatelů, Komise konstatovala, že uživatelé většinu své výroby nepřesunuli, přestože opatření byla zavedena, a nebyly k dispozici žádné důkazy, které by prokazovaly opak, totiž že zrušení opatření by zabránilo přesunu uživatelů do Číny nebo jiných třetích zemí. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(302)

Společnost Saar-Hartmetall uvedla, že zatímco v případě pokračování opatření by výrobní odvětví Unie přežilo, uživatelé, kteří vyrábějí nástroje z tvrdého kovu, by nebyli v případě výrobků náročnějších na materiál a výrobků bez specifického technologického know-how konkurenceschopní.

(303)

Komise konstatovala, že opatření dosud nebránila uživatelům zpracovávat dotčený výrobek bez cla, neboť převážná většina dovozu probíhala v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, tedy bez cla. Jak je uvedeno v tabulce 7, uživatelé zaplatili antidumpingové clo pouze z 38 tun dovezených během období přezkumného šetření v běžném režimu. Kromě toho se nezdá, že by tento způsob obchodu byl nutně vyvolán těmito opatřeními: jak bylo připomenuto ve 274. bodě odůvodnění, karbid wolframu nachází rozmanité využití v mnoha odvětvích ve všech zemích, a proto jsou nástroje z tvrdého kovu, karbidu wolframu, v každém případě celosvětovými výrobky, které jsou náchylné k vývozu z Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(304)

Šetřením bylo zjištěno, že navzdory platným antidumpingovým opatřením mohl značný počet uživatelů, kteří předložili připomínky, pokračovat ve své činnosti v Unii prostřednictvím nákupů od výrobního odvětví Unie, dovozem v rámci aktivního zušlechťovacího styku z Číny bez placení antidumpingového cla a dovozem karbidu wolframu z jiných zdrojů. Během období přezkumného šetření bylo skutečně zaplaceno antidumpingové clo pouze z 38 tun dovozu karbidu wolframu v běžném režimu. Kromě toho byli uživatelé obecně ziskoví, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením. Navíc několik uživatelů, kteří jsou i nejsou ve spojení s výrobním odvětvím Unie a kteří se podílejí i nepodílejí na výrobě obdobného výrobku, podpořilo zachování opatření. Za těchto okolností dospěla Komise k závěru, že platná opatření nemají na uživatele významný negativní dopad.

(305)

Dvě společnosti a jedno sdružení v předcházejícím odvětví recyklace vyjádřily podporu pokračování opatření. Těmito dvěma společnostmi byly RS-Recycling GmbH a PA Metals Recycling OHG, zatímco sdružením byla Evropská konfederace recyklačního průmyslu (EuRIC). Přihlásil se další dodavatel, který předložil své vyjádření, ale protože nepotvrdil, zda je důvěrné, a neposkytl jeho shrnutí, které není důvěrné, nebylo jeho vyjádření vzato v úvahu.

(306)

Dvě výše uvedené společnosti a sdružení tvrdily, že do recyklace wolframu a dalšího kovového odpadu investují značné prostředky a že s ohledem na cíle Unie a celosvětové cíle v oblasti životního prostředí nabývá na významu rozvoj oběhového hospodářství a udržitelných hodnotových řetězců. Dále tvrdili, že Čína má největší zásoby wolframu na světě a že čínská vláda má sklon udržovat nízké ceny wolframových výrobků na primární bázi, aby odradila od používání druhotných surovin. Tvrdili proto, že pokud by opatření pozbyla platnosti a dumpingový dovoz karbidu wolframu z Číny (vyráběného převážně z primárních surovin) by se obnovil, Unie by ztratila důležitou část svého oběhového hodnotového řetězce, což by vystavilo recyklační společnosti v Unii riziku ukončení činnosti a zmařilo by to úsilí Unie o vytvoření udržitelných a oběhových dodavatelských řetězců.

(307)

Komise na základě toho vyvodila závěr, že zachování platných antidumpingových opatření je v zájmu dodavatelů.

(308)

Vyvážející výrobci Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdili, že na trhu Unie působí úzce propojené subjekty s dlouhodobými obchodními vztahy, což by zúčastněné strany odradilo od otevřeného vyjádření proti opatřením. Tvrdili, že trh Unie je dobře chráněným a soběstačným trhem bez potřeby diverzifikace zdrojů dodávek nebo potřeby konkurence a je ovládán vlivnými hráči na úkor uživatelů a dovozců. Uvedli, že obavy některých uživatelů ohledně tvorby cen a zisku naznačují, že náklady a ceny na trhu Unie jsou stanoveny na mnohem vyšší úrovni než v jiných zemích.

(309)

Připomíná se, že na trhu existuje sedm skupin výrobců v Unii, kteří používají různé výrobní postupy a různé suroviny. Jak je uvedeno v 56. až 58. bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii používají pouze prvotní suroviny a někteří používají prvotní suroviny i odpad. Sedm skupin výrobců v Unii není vzájemně závislých a na trhu Unie spolu soutěží. Šetření mimoto prokázalo, že na trhu Unie existují i jiné zdroje dodávek, jak je uvedeno ve 294. bodě odůvodnění. Komise nakonec konstatovala, že ve srovnání s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti, kdy na trhu působilo šest skupin výrobců v Unii, vstoupila na trh nová společnost Nashira, nový výrobce v Unii. Ukázalo se tak, že trh Unie je nadále dynamický a překážky vstupu na něj lze překonat. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(310)

Od roku 2011 se wolfram důsledně považuje pro Unii za kritickou surovinu (112). Jeho pokračující zařazení na seznamu kritických surovin Unie navrhla Komise ve svém návrhu evropského aktu o kritických surovinách (113).

(311)

Kromě toho Komise ve svém návrhu evropského aktu o kritických surovinách navrhla wolfram také jako strategickou surovinu, což je pojem zahrnující suroviny s vysokým významem pro technologii, které podporují cíle v oblasti souběžné ekologické a digitální transformace a obrany a letectví (114).

(312)

Pozornost, kterou Unie věnovala dodavatelskému řetězci wolframu, byla konečně potvrzena i zařazením wolframu mezi konfliktní minerály v nařízení o konfliktních minerálech (115). Z toho vyplývá, že dovoz wolframu vyžaduje povinnosti náležité péče, které se vztahují na dovozce z Unie s cílem zajistit, že obchod s wolframem nebude využíván k financování ozbrojených skupin, k nucené práci a jinému porušování lidských práv a k podpoře korupce a praní špinavých peněz v politicky nestabilních oblastech.

(313)

Vzhledem ke složitému regulačnímu rámci dodavatelského řetězce wolframu, jakož i k jeho strategickému významu, je proto v zájmu Unie zachovat výrobu karbidu wolframu v Unii, podporovat recyklace k snížení spotřeby primárních surovin a snížit relativní závislosti na dovozu.

(314)

Společnost Höganäs, která se postavila proti zachování opatření, tvrdila, že musí platit antidumpingové clo z karbidu wolframu, ale zároveň neexistuje antidumpingové clo z navazujících výrobků.

(315)

Společnost Nashira, která je výrobcem i uživatelem a která byla pro zachování opatření, rovněž tvrdila, že čelí silné konkurenci ze strany čínských výrobců nástrojů z tvrdých kovů, kteří jsou často vertikálně integrovaní, vyrábějí rovněž karbid wolframu a v některých případech vlastní wolframové doly. Společnost Nashira dále tvrdila, že antidumpingová opatření týkající se karbidu wolframu nejsou dostatečná k ochraně a stabilizaci trhu s wolframem v Evropě, a navrhla zavést antidumpingová opatření rovněž na výrobky na bázi wolframu položek 8207 a 8209.

(316)

Komise konstatovala, že rozsah současného šetření je omezen na karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovými prášky. V rámci tohoto šetření nelze definici výrobku měnit. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(317)

Společnosti Zhangyuan Tungsten, Xianglu Tungsten a Golden Egret tvrdily, že antidumpingová opatření na dotčený výrobek jsou v platnosti již příliš dlouho, a proto je jejich pokračování neoprávněné.

(318)

Komise připomněla, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení musí být tato opatření zachována, je-li zjištěno přetrvávání nebo obnovení dumpingu působícího újmu a nejsou-li opatření zjevně v rozporu se zájmem Unie jako celku. V tomto šetření byly všechny podmínky splněny. Dotyčné strany obdobně neprokázaly zvláštní důvod z hlediska celkového zájmu Unie, který by jasně hovořil proti pokračování opatření. Komise proto nemá jinou možnost než uložit antidumpingová opatření. Tento argument byl proto zamítnut.

(319)

Společnost Technogenia tvrdila, že již není v zájmu Unie podporovat antidumpingová opatření týkající se taveného karbidu wolframu, protože výrobní odvětví Unie jej přestalo vyrábět.

(320)

Ačkoli šetření skutečně odhalilo, že tavený karbid wolframu se na trhu Unie již nevyrábí, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jsou částečně zaměnitelné, jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění. Kromě toho Komise zjistila, že existují alternativní zdroje a tavený karbid wolframu lze dovážet z Kanady bez antidumpingových cel. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(321)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že neexistují přesvědčivé důvody v zájmu Unie proti zachování stávajících opatření uložených na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR.

(322)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem z ČLR zachována.

(323)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (116) by v případě, že má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(324)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,