NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1616

ze dne 3. května 2023,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23, pokud jde o regulační technické normy upřesňující okolnosti, za nichž je osoba považována za nezávislou na orgánu příslušném k řešení krize a na ústřední protistraně, metodiku pro posouzení hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany, oddělení ocenění, metodiku výpočtu rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění, a metodiku oceňování pro použití zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (1), a zejména na čl. 25 odst. 6 třetí pododstavec, čl. 26 odst. 4 třetí pododstavec a čl. 61 odst. 5 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 25 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 musí být osoba, která provádí ocenění uvedené v článcích 24 a 61 uvedeného nařízení (dále jen „odhadce“), nezávislá na jakémkoli veřejném orgánu a oceňované ústřední protistraně. Proto by se měla uplatňovat jednotná pravidla k určení okolností, za nichž je pro účely čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 osoba považována za nezávislou na příslušných veřejných orgánech, včetně orgánu příslušného k řešení krize, a na ústřední protistraně. Tato pravidla by měla zahrnovat požadavky zajišťující absenci významného zájmu této osoby, který by byl společný nebo protichůdný se zájmem orgánu příslušného k řešení krize nebo ústřední protistrany; požadavky týkající se kvalifikace, zkušeností, schopností, znalostí a zdrojů této osoby a její schopnost účinně provést ocenění, aniž by se nežádoucím způsobem spoléhala na jakýkoli příslušný veřejný orgán nebo ústřední protistranu, a požadavky týkající se strukturálního oddělení této osoby od příslušných veřejných orgánů i ústřední protistrany.

(2)

S cílem řešit ohrožení nezávislosti, jako je sebehodnocení, existence vlastního zájmu, protekční vztah, spřízněnost, nadměrná důvěra nebo zastrašování, je nezbytné, aby odhadce neměl žádný významný zájem, který by byl společný nebo protichůdný se zájmem jakéhokoli příslušného veřejného orgánu, včetně orgánu příslušného k řešení krize, nebo dané ústřední protistrany, včetně jejího vrcholného vedení, ovládajících akcionářů či subjektů skupiny. Kromě toho by odhadce neměl být pokládán za nezávislého, pokud má s jakýmkoli členem clearingového systému, klientem nebo věřitelem významné společné nebo protichůdné zájmy, které by byly zásadně dotčeny opatřením k řešení krize nebo které výrazně přispěly k situaci, jež vedla k řešení krize ústřední protistrany. Významný zájem by mohl být dán i v případě osobních vztahů. V souladu s tím by měl orgán příslušný k řešení krize posoudit, zda jsou přítomny jakékoli významné společné nebo protichůdné zájmy.

(3)

Aby orgán příslušný k řešení krize mohl posoudit, zda jsou přítomny jakékoli významné společné nebo protichůdné zájmy, měl by odhadce uvědomit orgán příslušný k řešení krize o jakémkoli skutečném nebo potenciálním zájmu, o němž se domnívá, že by mohl při posouzení tohoto orgánu představovat významný zájem, a měl by poskytnout veškeré informace, které by orgán příslušný k řešení krize mohl přiměřeně požadovat. Odhadce by po svém jmenování měl dodržovat obecné zásady a postupy podle použitelných etických kodexů a profesních standardů, aby zjistil, zda není dán skutečný ani potenciální zájem, o němž se domnívá, že by mohl představovat významný společný nebo protichůdný zájem. Orgán příslušný k řešení krize by měl neprodleně oznámit jakékoli zjištěné skutečné nebo potenciální zájmy a měl by zvážit, zda představují významný zájem, přičemž v takovém případě by měl jmenování odhadce ukončit a měl by jmenovat odhadce nového.

(4)

Záruku, která zmírňuje rizika střetů zájmů, představují ujednání o strukturálním oddělení. Proto by jejich existence měla být při posouzení potenciálního odhadce zohledněna. V případě právnických osob by tedy měla být nezávislost odhadce posouzena s odkazem na společnost nebo partnerství jako celek, ale s přihlédnutím k případnému strukturálnímu oddělení a dalším ujednáním, která mohla být zavedena s cílem odlišit pracovníky, kteří by se mohli podílet na ocenění, od jiných pracovníků. Je-li význam těchto hrozeb v porovnání s uplatněnými zárukami takový, že je ohrožena nezávislost společnosti nebo partnerství, které se ucházejí o funkci odhadce, neměly by být tato společnost nebo toto partnerství akceptovány jako odhadce.

(5)

Aby se zamezilo ohrožení nezávislosti v důsledku sebehodnocení, neměl by být v žádném případě pokládán za nezávislého statutární auditor, který v roce předcházejícím jeho posouzení způsobilosti vykonávat činnost odhadce provedl audit dané ústřední protistrany. Pokud jde o jiné auditorské nebo oceňovací služby poskytnuté dotčené ústřední protistraně v letech bezprostředně předcházejících datu, k němuž má být nezávislost posouzena, mělo by se rovněž mít za to, že tyto služby představují významný společný nebo protichůdný zájem.

(6)

Nezávislost odhadce lze posílit podmínkami, které zajistí, že odborné znalosti a zdroje odhadce budou dostatečné a přiměřené. Je proto nezbytné zajistit, aby měl odhadce potřebnou kvalifikaci, zkušenosti, schopnosti a znalosti ve všech příslušných oblastech, včetně oceňování finančních nástrojů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, platných požadavků na ústřední protistrany podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2), stávajících ozdravných plánů a souborů pravidel ústředních protistran a použitelných nástrojů k řešení krize podle nařízení (EU) 2021/23.

(7)	Aby byl odhadce schopen ocenění provést účinně, je třeba rovněž zajistit, aby měl k dispozici dostatečné lidské a technické zdroje k provedení ocenění nebo aby k nim měl přístup.

(8)

S cílem zajistit nezávislost odhadce a zamezit nepatřičnému zasahování do jeho povinností by měl být odhadce schopen provést ocenění účinně, aniž by se nežádoucím způsobem spoléhal na jakýkoli příslušný veřejný orgán, včetně orgánu příslušného k řešení krize, nebo na danou ústřední protistranu. Za případ, kdy se nezávislý odhadce nežádoucím způsobem spoléhá na výše uvedené subjekty, by však nemělo být pokládáno poskytnutí instrukcí či vodítek, které jsou nezbytné k podpoře prováděného ocenění a týkají se např. metodiky poskytované podle právních předpisů Unie v oblasti oceňování pro účely související s řešením krizí, jestliže jsou tyto instrukce či vodítka považovány za nezbytné k podpoře prováděného ocenění. Kromě toho by nemělo být bráněno poskytování pomoci, jako je poskytnutí systémů, finančních výkazů, regulačních zpráv, tržních údajů, jiných záznamů nebo jiné pomoci odhadci ze strany dotčené ústřední protistrany, pokud je to podle posouzení orgánu příslušného k řešení krize považováno za nezbytné k podpoře prováděného ocenění. V souladu s případnými zavedenými postupy by mělo být poskytování instrukcí, vodítek a dalších forem podpory předmětem dohody v jednotlivém případě či en bloc.

(9)

Nezávislost může být ohrožena, pokud ocenění provádí osoba, která je zaměstnána u jakéhokoli příslušného veřejného orgánu, včetně orgánu příslušného k řešení krize, a u dané ústřední protistrany nebo která je s nimi spojena, a to i v případech, kdy je v rámci právnické osoby zavedeno úplné strukturální oddělení. Je proto nutné zajistit, aby odhadce nebyl zaměstnancem ani dodavatelem žádného příslušného veřejného orgánu, včetně orgánu příslušného k řešení krize, ani dané ústřední protistrany a aby nenáležel do stejné skupiny společností jako ústřední protistrana.

(10)	Aby bylo zajištěno, že bude k dispozici dostatečný počet osob, které by mohly být při zahájení procesu řešení krize bezprostředně k dispozici jako odhadci, měl by orgán příslušný k řešení krize vést předběžný seznam potenciálních odhadců a tento seznam by měl pravidelně revidovat.

(11)

Článek 24 nařízení (EU) 2021/23 rozlišuje v průběhu řešení krize ústřední protistrany dvě ocenění: počáteční ocenění, při němž se posuzuje, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, a druhé ocenění, které tvoří základ rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize použít jeden nebo více nástrojů k řešení krize. Pro účely počátečního ocenění je vhodné zajistit, aby bylo při určování, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řešení krize, provedeno poctivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany. V případě druhého ocenění, jehož účelem je poskytnout informace pro opatření k řešení krize, je důležité zajistit, aby ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany vycházelo z poctivých, obezřetných a realistických předpokladů.

(12)	Aby byla přesně vyjádřena situace ústřední protistrany a převládající tržní podmínky, měla by být ocenění stanovená v nařízení (EU) 2021/23 provedena co nejdříve ode dne vydání rozhodnutí o řešení krize.

(13)

Aby byla ocenění stanovená v nařízení (EU) 2021/23 provedena účinně a efektivně, měl by mít odhadce přístup k veškerým zdrojům relevantních informací a odborných znalostí, jako jsou interní záznamy, systémy a modely ústřední protistrany. Odhadce by měl rovněž využívat informace, které poskytnou přímo pracovníci ústřední protistrany, její vedení a auditoři, a v příslušných případech i veřejně dostupné informace o struktuře trhu.

(14)

Náleží-li ústřední protistrana do skupiny, měl by odhadce s ohledem na to, že smluvní ujednání o podpoře uvnitř skupiny může ústřední protistraně poskytnout další finanční podporu při řešení krize a ovlivnit strategii řešení krize, zvážit účinek těchto smluv, je-li pravděpodobné, že tato ujednání budou použita. Odhadce by měl zvážit další formální nebo neformální ujednání o podpoře ve skupině, je-li pravděpodobné, že v napjaté situaci nebo při řešení krize zůstanou v platnosti. Podobně by měl odhadce pečlivě zohlednit riziko, že by finanční zdroje ústřední protistrany mohly být použity k pokrytí ztrát jiných subjektů skupiny, neboť to by dále snížilo hodnotu aktiv ústřední protistrany.

(15)

Jelikož dohody o interoperabilitě vedou k vzájemné finanční propojenosti, která může ovlivnit ocenění, měl by odhadce v případě, že ústřední protistrana uzavřela dohody o interoperabilitě s jinými ústředními protistranami Unie, zvážit všechna smluvní ujednání spojená s dohodou o interoperabilitě, včetně případů, kdy uzavření služby v rámci tohoto spojení může odčerpat likviditu dané ústřední protistrany.

(16)

Jelikož cílem oceňování je podpora rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize před zahájením řešení krize a při provádění strategie řešení krize, měl by odhadce tento orgán informovat. Odhadce by proto měl shrnout předpoklady, metodiky a výsledek ocenění ve zprávě pro orgán příslušný k řešení krize. Zpráva by měla obsahovat veškeré informace, které jsou považovány za relevantní, s cílem orgánu příslušnému k řešení krize pomoci.

(17)

Aby bylo zajištěno poctivé, obezřetné a realistické ocenění, měl by odhadce posoudit dopad každého opatření k řešení krize, které orgán příslušný k řešení krize pravděpodobně přijme, na ocenění a v případě potřeby by měl tyto dopady konzultovat s orgánem příslušným k řešení krize, aby je mohl zohlednit. Odhadce by měl mít rovněž možnost konzultovat s orgánem příslušným k řešení krize, aby určil okruh zvažovaných opatření k řešení krize. V případě potřeby by měl být odhadce schopen předložit samostatná ocenění, která odráží dopad dostatečně různorodého okruhu opatření k řešení krize.

(18)

Ze stejných důvodů by ocenění pro účely poskytnutí informací k určení toho, zda jsou splněny podmínky pro řešení krize, ze strany příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize mělo být v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním rámcem. Odhadce by však měl být schopen odchýlit se od předpokladů učiněných vedením ústřední protistrany, podle nichž se vypracovávají finanční výkazy, v takové míře, v jaké je taková odchylka v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním rámcem.

(19)

Je vhodné mít pravidla, která zajistí, že ocenění pro účely poskytnutí informací pro výběr opatření k řešení krize bude poctivé, obezřetné a realistické, aby bylo zajištěno, že všechny ztráty budou v okamžiku uplatnění nástrojů k řešení krize plně uznány. U konkrétních opatření k řešení krize, jež orgán příslušný k řešení krize zvažuje, by měl být zvolen nejvhodnější oceňovací základna.

(20)

Ocenění pro účely poskytnutí informací pro výběr a návrh opatření k řešení krize by měla posuzovat ekonomickou hodnotu ústřední protistrany, nikoli její účetní hodnotu. Uvedená ocenění by měla zohlednit současnou hodnotu peněžních toků, kterou může daná ústřední protistrana důvodně očekávat, a to i v případě, že to vyžaduje odchýlení se od účetního rámce nebo od obezřetnostního rámce pro oceňování. Takové ocenění by mělo rovněž zohlednit, že by mohly vzniknout peněžní toky z dalšího držení aktiv, a zároveň by mělo brát ohled na potenciální účinky řešení krize na budoucí peněžní toky. Případně – pokud ústřední protistrana není schopna držet aktiva nebo je k dosažení cílů řešení krize považováno za nezbytné nebo vhodné jejich zcizení – by ocenění mělo zohlednit, že tyto peněžní toky by mohly vzniknout ze zcizení aktiv, závazků nebo linií podnikání posuzovaných během určitého období zcizení.

(21)

Hodnota zcizení by měla být obecně chápána jako odpovídající dostupné tržní ceně, kterou by bylo možné získat na trhu za konkrétní aktivum nebo skupinu aktiv, a mohla by zohlednit slevu, která je přiměřená s ohledem na objem převáděných aktiv. Odhadce by však měl být schopen tam, kde je to vhodné vzhledem k opatřením, jež mají být přijata v rámci programu řešení krize, určit hodnotu zcizení uplatněním slevy při případném urychleném prodeji na takovou dostupnou tržní cenu. Pokud aktiva nemají likvidní trh, měla by se hodnota zcizení určit na základě dostupných cen na trzích, na kterých se obchoduje s obdobnými aktivy, nebo na základě modelových výpočtů provedených s použitím dostupných tržních parametrů s případným zohledněním slev pro nelikviditu. Pokud se uvažuje o použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany, mělo by být možné při stanovení hodnoty zcizení zohlednit přiměřená očekávání ohledně franšízové hodnoty.

(22)

Pro zajištění souladu mezi výpočtem odhadu zacházení, kterého by se jednotlivým třídám akcionářů a věřitelů dostalo, pokud by instituce nebo subjekt byly zlikvidovány v běžném úpadkovém řízení, požadovaného podle čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2021/23, a oceněním po vyřešení krize podle článku 61 uvedeného nařízení je důležité, aby odhadce v příslušných případech použil kritéria stanovená pro druhé uvedené ocenění.

(23)

Prozatímní ocenění podle článku 26 nařízení (EU) 2021/23, jež vytváří základ pro rozhodování o přijetí vhodných opatření k řešení krize, má obsahovat rezervu, jejímž cílem je odhadnout výši dodatečných ztrát. Tato rezerva by měla vycházet z poctivého, obezřetného a realistického posouzení těchto dodatečných ztrát. Rozhodnutí a předpoklady, o něž se opírá výpočet rezervy, by měly být plně vysvětleny a zdůvodněny ve zprávě o ocenění.

(24)	Rezerva by neměla předjímat posouzení, které má provést orgán příslušný k řešení krize, včetně toho, zda jsou splněny podmínky pro řešení krize stanovené v článku 22 nařízení (EU) 2021/23, jakož i při přijímání informovaného rozhodnutí o vhodných opatřeních k řešení krize, která mají být přijata.

(25)

Ocenění podle článku 61 nařízení (EU) 2021/23 má provést odhadce, který splňuje podmínky stanovené v článku 25 uvedeného nařízení, co nejdříve po provedení opatření k řešení krize, i když jeho dokončení může nějakou dobu trvat. Toto ocenění by mělo vycházet z relevantních informací dostupných ke dni, k němuž bylo přijato rozhodnutí k řešení krize dané ústřední protistrany, aby se vhodně zohlednily zvláštní okolnosti, jako je krize na trhu, jež existovaly ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize. Informace získané po dni vydání rozhodnutí k řešení krize by se měly použít pouze tehdy, mohly-li být k tomuto dni přiměřeně známy.

(26)

Aby bylo zajištěno provedení komplexního a věrohodného ocenění, měl by mít odhadce přístup k příslušné právní dokumentaci, včetně seznamu všech identifikovatelných aktiv, pohledávek, podmíněných aktiv a podmíněných pohledávek vůči subjektu, které jsou klasifikovány podle své priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce by měl mít možnost uzavírat dohody za účelem získání odborného poradenství či odborných znalostí, jež jsou podle okolností zapotřebí.

(27)

Pro účely určení zacházení, kterého by se akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům dostalo, kdyby byla ústřední protistrana zrušena v běžném úpadkovém řízení, by měl odhadce posoudit diskontovanou výši očekávaných peněžních toků, které by každý akcionář, člen clearingového systému a další věřitelé obdrželi v rámci běžného úpadkového řízení po plném uplatnění příslušných smluvních závazků a dalších ujednání v provozních pravidlech ústřední protistrany. Odhadce by měl odhlédnout od jakéhokoli poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně nebo jakéhokoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

(28)

Odhadce by měl rovněž zohlednit obchodně přiměřený odhad přímých reprodukčních nákladů, které vzniknou členům clearingového systému v běžném úpadkovém řízení. Tyto náklady by měly pokrýt náklady vzniklé při nahrazování transakcí otevřených u ústřední protistrany před platební neschopností, včetně úvěrových nákladů, nákladů na likviditu a transakčních nákladů, jakož i provozních nákladů souvisejících s novými spojeními s jinou protistranou a případných významných nákladů na financování nových požadavků na zajištění souvisejících s těmito transakcemi.

(29)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, neboť se zabývají okolnostmi a metodikou oceňování aktiv a závazků v souvislosti s řešením krize ústřední protistrany. V zájmu věcné návaznosti mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a v zájmu zjednodušení postupu řešení krize je nutné, aby ústřední protistrany, členové clearingového systému, jejich klienti, orgány a účastníci trhu, včetně investorů, kteří nejsou rezidenty Unie, měli komplexní přehled o svých právech a povinnostech a byli s nimi obeznámeni na základě kompaktního dokumentu. Je proto vhodné zahrnout příslušné regulační technické normy požadované podle čl. 25 odst. 6, čl. 26 odst. 4 a čl. 61 odst. 5 nařízení (EU) 2021/23 do jediného nařízení.

(30)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(31)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„příslušným veřejným orgánem“:

a)	orgán příslušný k řešení krize určený v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2021/23;

b)	příslušný orgán pro ústřední protistranu v režimu řešení krize určený v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)	členové a pozorovatelé kolegia k řešení krize podle čl. 4 odst. 2 a 4 nařízení (EU) 2021/23;

d)	členové kolegia podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)	příslušný orgán pro jakýkoli subjekt ve stejné skupině jako ústřední protistrana v režimu řešení krize;

f)	systém pojištění vkladů, k němuž je ústřední protistrana v režimu řešení krize přidružena, pokud je tato ústřední protistrana rovněž povolena jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4);

g)	orgán odpovědný za mechanismy financování k řešení krizí, pokud je ústřední protistrana povolena také jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí 2013/36/EU;

h)	v příslušných případech orgán příslušný k řešení krize skupiny, do níž ústřední protistrana náleží, a orgán příslušný k řešení krize jakéhokoli subjektu ve stejné skupině jako ústřední protistrana;

i)	příslušné ministerstvo určené v souladu s čl. 3 odst. 8 nařízení (EU) 2021/23;

j)	jakýkoli jiný veřejný orgán zapojený do procesu řešení krize ústřední protistrany;

2.	„odhadcem“ právnická nebo fyzická osoba pověřená prováděním ocenění podle článku 24, čl. 26 odst. 1 a článku 61 nařízení (EU) 2021/23;

3.	„reálnou hodnotou“ cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu v den ocenění, dle vymezení v příslušném účetním rámci;

„hodnotou držení“ současná hodnota peněžních toků, diskontovaná s použitím odpovídající sazby, kterou může ústřední protistrana na základě poctivých, obezřetných a realistických předpokladů důvodně očekávat, ponechá-li si určitá aktiva a závazky, s ohledem na faktory ovlivňující chování zákazníka nebo protistrany nebo na jiné parametry oceňování v souvislosti s řešením krize;

5.	„hodnotou zcizení“ hodnota vypočítaná podle čl. 17 odst. 5;

„franšízovou hodnotou“ čistá současná hodnota peněžních toků, vyšší nebo nižší než hodnota vyplývající ze smluvních podmínek aktiv a závazků existujících ke dni ocenění, která podle důvodných předpokladů vyplyne z údržby a obnovy aktiv a závazků nebo činností a která zahrnuje dopad jakýchkoli případných obchodních příležitostí, včetně příležitostí vyplývajících z různých opatření k řešení krize posuzovaných odhadcem;

7.	„kapitálovou hodnotou“ odhadovaná tržní cena převedených nebo vydaných akcií, jež vyplývá z použití obecně uznávaných metod oceňování a která by v závislosti na povaze aktiv nebo činnosti mohla zahrnovat franšízovou hodnotu;

8.	„oceňovací základnou“ přístup k určování peněžních částek, v nichž odhadce vyjadřuje aktiva nebo závazky;

9.	„dnem vydání rozhodnutí o řešení krize“ datum rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize o přijetí opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2021/23.

KAPITOLA II

Nezávislost odhadců

Článek 2

Prvky nezávislosti

1. Odhadce se považuje za nezávislého na jakémkoli příslušném veřejném orgánu a na dané ústřední protistraně, pokud jsou v době jeho jmenování a během oceňování aktiv a závazků ústřední protistrany podle článku 24, čl. 26 odst. 1 a článku 61 nařízení (EU) 2021/23 splněny všechny tyto podmínky:

a)	odhadce nemá žádný významný společný nebo protichůdný zájem ve smyslu článku 3 tohoto nařízení;

b)	odhadce má potřebnou kvalifikaci, zkušenosti, schopnosti, znalosti a zdroje požadované podle článku 4 tohoto nařízení, aby mohl účinně provádět ocenění podle článku 24, čl. 26 odst. 1 a článku 61 nařízení (EU) 2021/23;

c)	odhadce je v souladu s článkem 5 tohoto nařízení oddělen od příslušných veřejných orgánů a od dané ústřední protistrany.

2. Orgán příslušný k řešení krize sestaví seznam potenciálních odhadců, kteří splňují požadavky stanovené v tomto článku. Seznam se pravidelně přezkoumává.

Článek 3

Významné společné nebo protichůdné zájmy

1. Odhadce nemá žádný skutečný ani potenciální významný zájem, který je společný nebo protichůdný se zájmem jakéhokoli příslušného veřejného orgánu nebo dané ústřední protistrany.

2. Pro účely odstavce 1 považuje orgán příslušný k řešení krize skutečný nebo potenciální zájem za významný, má-li za to, že takový zájem pravděpodobně ovlivní nebo bude pravděpodobně externími zúčastněnými stranami vnímán jako zájem ovlivňující úsudek odhadce při oceňování podle článku 24, čl. 26 odst. 1 a článku 61 nařízení (EU) 2021/23.

Pro účely prvního pododstavce vezme orgán příslušný k řešení krize v úvahu:

a)	minulé nebo současné poskytování služeb možným odhadcem dané ústřední protistraně nebo příslušnému veřejnému orgánu;

b)	veškeré osobní a finanční vztahy mezi možným odhadcem a danou ústřední protistranou nebo příslušným veřejným orgánem.

3. Pro účely odstavce 1 má orgán příslušný k řešení krize za to, že relevantní jsou zájmy společné nebo protichůdné se zájmy těchto stran:

a)	vrcholového vedení a členů vedoucího orgánu dané ústřední protistrany a jakékoli společnosti ve skupině ústřední protistrany podle čl. 2 bodu 28 nařízení (EU) 2021/23;

b)	právnických nebo fyzických osob, které mají v ústřední protistraně kvalifikovanou účast;

c)	věřitelů, které orgán k řešení krize na základě informací, které má k dispozici, určil jako významné;

d)	členů clearingového systému ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2021/23; klientů ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 18 uvedeného nařízení a nepřímých klientů ústřední protistrany ve smyslu čl. 2 bodu 20 uvedeného nařízení;

e)	inoperabilních ústředních protistran ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2021/23.

4. Orgán příslušný k řešení krize má za to, že odhadce má skutečný významný zájem společný nebo protichůdný se zájmem ústřední protistrany, pokud:

a)	v roce předcházejícím datu, k němuž se posuzuje způsobilost odhadce, dokončil odhadce povinný audit dané ústřední protistrany podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (5);

b)	odhadce byl v průběhu tří let předcházejících posouzení jeho nezávislosti zaměstnán u dané ústřední protistrany nebo u příslušného veřejného orgánu.

5. Osoba jmenovaná odhadcem:

a)	v souladu s použitelnými etickými kodexy a profesními standardy dodržuje obecné zásady a postupy pro určení jakéhokoli skutečného nebo potenciálního zájmu, který lze pokládat za významný zájem;

neprodleně oznámí orgánu příslušnému k řešení krize jakýkoli skutečný nebo potenciální zájem společný nebo protichůdný se zájmem jakéhokoli příslušného veřejného orgánu nebo dané ústřední protistrany, o němž se odhadce domnívá, že může být podle posouzení orgánu příslušného k řešení krize považován za významný zájem;

c)	podnikne vhodné kroky k zajištění toho, aby žádný z pracovníků nebo jiných osob podílejících se na oceňování neměl žádný významný zájem společný nebo protichůdný se zájmem jakéhokoli příslušného veřejného orgánu nebo dané ústřední protistrany;

d)	oznámí orgánu příslušnému k řešení krize jakékoli významné investice nebo jiné významné finanční zájmy a potvrdí, že nejsou v rozporu s jejím postavením odhadce;

je-li tato osoba právnickou osobou, předloží důkazy o efektivním strukturálním oddělení nebo jiných ujednáních, která byla nebo mají být zavedena k řešení jakéhokoli ohrožení nezávislosti, jako je sebehodnocení, existence vlastního zájmu, protekční vztah, spřízněnost, nadměrná důvěra nebo zastrašování, včetně ujednání k odlišení pracovníků, kteří se mohou podílet na oceňování, od jiných pracovníků;

f)	je-li tato osoba statutárním auditorem, zajistí, aby se na daného auditora řádně vztahovala vnitřní pravidla pro řízení případného střetu zájmů;

g)	oznámí orgánu příslušnému k řešení krize své činnosti relevantní pro jmenování za období tří let předcházejících posouzení nezávislosti odhadce;

h)	neusiluje o finanční nebo jiné výhody od jakéhokoli příslušného veřejného orgánu nebo od dané ústřední protistrany ani je nepřijme, aniž je dotčena úhrada odměny a výdajů, které jsou přiměřené v souvislosti s oceňováním, odhadci.

Článek 4

Kvalifikace, zkušenosti, schopnosti, znalosti a zdroje

1. Odhadce má potřebnou kvalifikaci, zkušenosti, schopnosti a znalosti a disponuje dostatečnými lidskými a technickými zdroji nebo k nim má přístup, aby byl schopen provést účinně ocenění a nezávisle jej posoudit, aniž by se nežádoucím způsobem spoléhal na jakýkoli příslušný veřejný orgán nebo danou ústřední protistranu.

2. Odhadce má kvalifikaci statutárního auditora nebo auditorské společnosti ve smyslu čl. 2 bodů 2 a 3 směrnice 2006/43/ES.

3. Pro účely odstavce 1 osoba, která je zvažována na pozici odhadce, prokáže nebo písemně potvrdí potřebné zkušenosti, schopnosti a znalosti v těchto oblastech:

a)	oceňování finančních nástrojů, oceňování v poobchodní situaci, a zejména nástrojů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana;

b)	nařízení (EU) 2021/23 a nařízení (EU) č. 648/2012;

c)	uplatňování a pochopení ozdravných plánů a souborů pravidel ústřední protistrany;

d)	uplatňování a pochopení plánu řešení krize dané ústřední protistrany a použitelných nástrojů k řešení krize podle nařízení (EU) 2021/23.

4. Odhadce je schopen uplatnit své kompetence a zkušenosti nezávisle a nemusí vyžadovat ani přijímat žádné instrukce či vodítka od jakéhokoli příslušného veřejného orgánu ani od dané ústřední protistrany.

5. Odstavec 4 nebrání poskytování instrukcí, vodítek, prostor, technického vybavení nebo jiných forem podpory, považuje-li to orgán příslušný k řešení krize za nezbytné a nemá-li to vliv na úsudek odhadce při oceňování podle článku 24 nařízení (EU) 2021/23.

Článek 5

Strukturální oddělení

1. Odhadce je právně, strukturálně, provozně a účinně oddělen od jakéhokoli příslušného veřejného orgánu a od dané ústřední protistrany.

2. Pro účely odstavce 1 platí tyto požadavky:

a)	je-li odhadce fyzickou osobou, není zaměstnancem ani dodavatelem žádného příslušného veřejného orgánu ani dané ústřední protistrany;

b)	je-li odhadce právnickou osobou, nenáleží do stejné skupiny společností jako daná ústřední protistrana.

KAPITOLA III

Metodika pro posouzení hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany před vyřešením krize a po něm

Oddíl 1

Obecná ustanovení použitelná na oceňování podle článku 24 a čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23

Článek 6

Obecná kritéria

1. Při oceňování podle článku 24 a čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 zohlední odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, okolnosti ovlivňující očekávané peněžní toky a diskontní sazby použitelné na aktiva a závazky ústřední protistrany, které vyplývají ze selhání členů clearingového systému ústřední protistrany nebo z událostí jiných než selhání.

Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, usiluje o věrné zobrazení finanční pozice ústřední protistrany v souvislosti s příležitostmi a riziky, jimž je vystavena.

2. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, sdělí a odůvodní klíčové předpoklady použité při ocenění.

Každá významná odchylka od předpokladů nebo pravidel použitých vedením ústřední protistrany při sestavování finančních výkazů a při výpočtu regulatorního kapitálu a kapitálových požadavků ústřední protistrany, použitá při ocenění, se odůvodní na základě nejlepších dostupných informací.

3. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, poskytne co nejpřesnější bodový odhad hodnoty daného aktiva, závazku nebo jejich kombinace.

Je-li to vhodné, poskytnou se výsledky ocenění také ve formě rozpětí hodnot.

4. Kritéria stanovená v tomto nařízení pro ocenění jednotlivých aktiv a závazků určité ústřední protistrany se použijí také při ocenění portfolií, skupin aktiv, kombinací aktiv a závazků, činností nebo ústřední protistrany posuzované jako celek podle toho, jak to vyžadují okolnosti.

5. V rámci ocenění se věřitelé rozdělí do tříd na základě stupně priority podle použitelného insolvenčního práva a uvedou se tyto odhady:

a)	hodnoty pohledávek v každé třídě podle použitelného insolvenčního práva, a je-li to případné a proveditelné, podle smluvních práv přiznaných věřitelům;

b)	výnosů, jež by každá třída získala, kdyby byla daná ústřední protistrana likvidována v běžném úpadkovém řízení. Při výpočtu odhadů podle písmen a) a b) může odhadce postupovat podle metodiky uvedené v článku 22 tohoto nařízení.

6. Je-li to vhodné a proveditelné s ohledem na načasování a věrohodnost ocenění, může si orgán příslušný k řešení krize vyžádat několik ocenění. V takovém případě orgán příslušný k řešení krize stanoví kritéria pro určení, jak se tato ocenění použijí pro cíle uvedené v článku 24 nařízení (EU) 2021/23.

Článek 7

Den ocenění

Dnem ocenění je jeden z těchto dnů:

referenční datum určené odhadcem nebo orgánem příslušným k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, a stanovené co nejblíže před očekávaným datem vydání rozhodnutí orgánem příslušným k řešení krize, že přijme opatření k řešení krize v souvislosti s ústřední protistranou v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2021/23 nebo že uplatní pravomoc k odpisu nebo konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle článku 33 uvedeného nařízení;

b)	provádí-li se konečné ocenění, jež vyžaduje čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2021/23, den vydání rozhodnutí o řešení krize;

c)	ve vztahu k závazkům vyplývajícím ze smluv uvedených v čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 datum ukončení těchto smluv.

Článek 8

Zdroje informací

Ocenění se zakládá na všech informacích, které jsou k datu ocenění k dispozici a které odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, považuje za relevantní. Kromě finančních výkazů dané ústřední protistrany, zpráv o ocenění, souvisejících zpráv o auditu a regulačních výkazů za období končící co nejblíže přede dnem ocenění mohou tyto relevantní informace zahrnovat:

a)	aktualizované finanční a regulační výkazy vypracované ústřední protistranou co nejblíže ke dni ocenění;

b)	vysvětlení pravidel, hlavních metodik, předpokladů a úsudků, které ústřední protistrana používá za účelem vypracování finančních a regulačních výkazů;

c)	údaje obsažené v záznamech ústřední protistrany;

d)	relevantní tržní údaje;

e)	závěry vyvozené odhadcem z rozhovorů s vedením a auditory;

f)	jsou-li dispozici, posouzení finanční situace ústřední protistrany v rámci dohledu, včetně informací získaných podle čl. 18 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2021/23;

g)	celoodvětvová posouzení kvality aktiv, pokud jsou relevantní pro aktiva dané ústřední protistrany, a výsledky zátěžových testů;

h)	ocenění provedená u jiných ústředních protistran, případně patřičně upravená tak, aby odrážela konkrétní situaci dané ústřední protistrany;

i)	historické informace, případně patřičně upravené s cílem vyloučit faktory, které již nejsou relevantní, a začlenit jiné faktory, které na tyto historické informace neměly vliv, nebo

j)	analýzy trendů, případně patřičně upravené, aby odrážely konkrétní situaci dané ústřední protistrany.

Článek 9

Dopad skupinových ujednání

1. Je-li daná ústřední protistrana součástí skupiny, odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlední dopad stávajících smluvních ujednání o podpoře uvnitř skupiny na hodnotu aktiv a závazků, pokud je vzhledem k okolnostem pravděpodobné, že tato ujednání budou použita.

2. Dopad jiných formálních nebo neformálních ujednání o podpoře v rámci skupiny zohlední odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, pouze v případě, kdy je vzhledem k okolnostem pravděpodobně, že tato ujednání zůstanou v souvislosti s napjatou finanční situací skupiny nebo při řešení krize v platnosti.

3. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, určí, zda jsou zdroje ústřední protistrany, která je součástí skupiny, k dispozici k pokrytí ztrát jiných subjektů skupiny.

Článek 10

Dopad dohod o interoperabilitě

Uzavřela-li ústřední protistrana dohody o interoperabilitě v souladu s článkem 54 nařízení (EU) č. 648/2012, odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlední potenciální dopad těchto dohod na hodnotu aktiv a závazků dané ústřední protistrany.

Článek 11

Zpráva o ocenění

Odhadce vypracuje pro orgán příslušný k řešení krize zprávu o ocenění, která obsahuje:

a)	informace uvedené v čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2021/23, s výjimkou prozatímních ocenění podle čl. 26 odst. 1 uvedeného nařízení;

b)	informace uvedené v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2021/23, s výjimkou prozatímních ocenění podle čl. 26 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)	ocenění závazků vzniklých ze smluv podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23;

d)	shrnutí ocenění včetně vysvětlení nejpřesnějšího bodového odhadu, rozpětí hodnot a zdrojů nejistoty ocenění;

vysvětlení hlavních metodik a předpokladů, které odhadce při oceňování použil, společně s vysvětlením, jak citlivé je ocenění na výběr metodik a předpokladů, a je-li to proveditelné, vysvětlení, jak se tyto metodiky a předpoklady liší od metodik a předpokladů použitých při jiných relevantních oceněních včetně jakýchkoli případných prozatímních ocenění v rámci řešení krize;

f)	jakékoli další informace, které by podle názoru odhadce byly užitečné pro orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán pro účely čl. 24 odst. 1, 2 a 3 a čl. 26 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) 2021/23.

Oddíl 2

Kritéria pro oceňování pro účely čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/23

Článek 12

Obecné zásady

1. Ocenění pro účely uvedené v čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/23 se provádí na základě poctivých, obezřetných a realistických předpokladů a ve snaze zajistit, aby ztráty v rámci příslušného scénáře byly plně uznány.

Pokud je takové ocenění k dispozici, poskytne příslušnému orgánu nebo případně orgánu příslušnému k řešení krize informace k posouzení v rámci zjištění, že je ústřední protistrana „v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí“ podle čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/23.

Na základě stávajících pokynů v oblasti dohledu nebo jiných všeobecně uznávaných zdrojů uvádějících kritéria pro poctivé a realistické ocenění různých druhů aktiv a závazků může odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zpochybnit pravidla, předpoklady, údaje, metodiky a úsudky, na kterých daná ústřední protistrana založila ocenění, která používá ke splnění svých povinností v rámci finančního výkaznictví nebo k výpočtu svého regulatorního kapitálu či svých kapitálových požadavků, a pro účely jejich ocenění od nich odhlédnout.

2. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, určí nejvhodnější metodiky oceňování, které mohou vycházet z interních modelů a pravidel dané ústřední protistrany, jestliže to odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, považují za vhodné s ohledem na povahu rámce řízení rizik dané ústřední protistrany a kvalitu dostupných údajů a informací.

3. Ocenění jsou v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním rámcem.

Článek 13

Oblasti vyžadující při oceňování zvláštní pozornost

Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, se zaměří zejména na oblasti, které se vyznačují velkou mírou nejistoty při oceňování a které mají významný dopad na celkové ocenění pro účely čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/23.

Pro oblasti uvedené v prvním pododstavci poskytne odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, výsledky ocenění ve formě co nejpřesnějších bodových odhadů a případně rozpětí hodnot, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 3. K těmto oblastem patří:

a)	smlouvy podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23;

b)	úvěry, u nichž očekávané peněžní toky závisí na schopnosti, ochotě nebo motivaci protistrany plnit své závazky;

c)	zpětně nabytá aktiva, u nichž má na peněžní toky vliv jak reálná hodnota daného aktiva v době, kdy daná ústřední protistrana přistoupí k výkonu zadržovacího práva na příslušný cenný papír nebo zástavu, tak očekávaný vývoj takové hodnoty po výkonu zadržovacího práva;

d)	jakékoli jiné nástroje oceněné reálnou hodnotou, pokud určení této reálné hodnoty v souladu s účetními nebo obezřetnostními požadavky uplatňujícími se na jejich tržní ocenění nebo ocenění podle modelu již není vzhledem k okolnostem použitelné nebo platné;

e)	goodwill a nehmotná aktiva, pokud test snížení jejich hodnoty může záviset na subjektivním úsudku, a to i pokud jde o rozumně dosažitelné peněžní toky, diskontní sazby a okruh penězotvorných jednotek;

f)	právní spory a regulační opatření, u nichž mohou očekávané peněžní toky podléhat různé míře nejistoty ohledně jejich výše nebo načasování;

g)	položky zahrnující penzijní aktiva a závazky a položky odložené daňové povinnosti.

Článek 14

Faktory ovlivňující ocenění

1. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlední obecné faktory, jež mohou ovlivnit hlavní předpoklady, z nichž vycházejí hodnoty aktiv a závazků v oblastech uvedených v článku 13, včetně těchto faktorů:

a)	ekonomických a odvětvových okolností, které ovlivňují ústřední protistranu, včetně událostí selhání nebo událostí jiných než selhání a relevantního vývoje na trhu;

b)	obchodního modelu ústřední protistrany a změn v její strategii;

c)	kritérií výběru aktiv ústřední protistrany;

d)	okolností a postupů, které pravděpodobně povedou k platebním otřesům;

e)	okolností ovlivňujících kapitálové požadavky;

f)	dopadu finanční struktury ústřední protistrany na její schopnost ponechat si aktiva a smlouvy po očekávanou dobu držení a na její schopnost vytvářet předvídatelné peněžní toky;

g)	provozních pravidel a alokace ztrát ústřední protistrany;

h)	obav týkajících se likvidity nebo financování obecně nebo likvidity a financování dané ústřední protistrany.

2. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, jasně oddělí veškeré významné nerealizované zisky zjištěné v rámci ocenění v rozsahu, v jakém tyto zisky nebyly v ocenění uznány, a ve zprávě o ocenění uvede náležité informace o mimořádných okolnostech, jež k těmto ziskům vedly.

Oddíl 3

kritéria pro oceňování pro účely čl. 24 odst. 3 a čl. 26 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/23

Článek 15

Obecné zásady

1. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, posoudí dopad každého opatření k řešení krize, které orgán příslušný k řešení krize pravděpodobně přijme, na ocenění s cílem poskytnout informace pro rozhodnutí podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2021/23.

Aniž je dotčena nezávislost odhadce, může orgán příslušný k řešení krize uskutečnit konzultace s odhadcem za účelem zjištění okruhu opatření k řešení krize, jež tento orgán zvažuje, včetně opatření obsažených v plánu řešení krize nebo, jsou-li odlišná, v jakémkoli navrženém programu řešení krize.

2. V příslušných případech odhadce po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize nebo tento orgán, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, předloží samostatná ocenění, která zohledňují dopad dostatečně různorodého okruhu opatření k řešení krize.

3. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zajistí, aby při použití nástrojů k řešení krize nebo při uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků stanovených v článku 32 nařízení (EU) 2021/23 byly v rámci scénářů, které jsou relevantní pro okruh zvažovaných opatření k řešení krize, plně uznány veškeré ztráty z aktiv ústřední protistrany.

4. Pokud se hodnoty v ocenění provedeném odhadcem nebo orgánem příslušným k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, významně liší od hodnot, které ústřední protistrana uvedla ve svých finančních výkazech, odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, použijí předpoklady vlastního ocenění k poskytnutí informací pro úpravy předpokladů a účetních pravidel nezbytných pro sestavení aktualizované rozvahy podle čl. 25 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) 2021/23, a to způsobem, který je v souladu s platným účetním rámcem.

Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, uvede výši ztrát, které zjistil, ale které nemohou být v aktualizované rozvaze uznány, popíše důvody, z nichž určení ztrát vychází, a uvede pravděpodobnost a časový horizont jejich výskytu.

5. Pokud jsou nástroje účasti a dluhové nástroje nebo jiné nezajištěné závazky konvertovány na kapitál, uvede se v ocenění odhad kapitálové hodnoty nových akcií, převedených nebo vydaných jako protiplnění držitelům konvertovaných kapitálových nástrojů nebo jiným věřitelům, po konverzi. Tento odhad představuje základ pro stanovení konverzního koeficientu či konverzních koeficientů podle čl. 33 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) 2021/23.

Článek 16

Výběr oceňovací základny

1. Při výběru nejvhodnější oceňovací základny či základen zohlední odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, okruh opatření k řešení krize posuzovaných v souladu s čl. 15 odst. 1.

2. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, určí na základě poctivých, obezřetných a realistických předpokladů peněžní toky, které může ústřední protistrana očekávat ze svých stávajících aktiv a závazků po přijetí určeného opatření či určených opatření k řešení krize, a diskontuje je vhodnou sazbou stanovenou v souladu s odstavcem 6.

3. Peněžní toky se stanoví na příslušné úrovni agregace.

4. Pokud opatření k řešení krize podle čl. 15 odst. 1 vyžadují, aby si aktiva a závazky ponechala ústřední protistrana, která je i nadále životaschopným subjektem, použije odhadce jako vhodnou oceňovací základnu hodnotu držení.

Považuje-li odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, hodnotu držení za poctivou, obezřetnou a realistickou, může tato hodnota předjímat normalizaci tržních podmínek.

Hodnota držení se jako oceňovací základna nepoužije v případech, kdy jsou aktiva převedena na překlenovací protistranu podle článku 42 nařízení (EU) 2021/23, nebo pokud se použije nástroj převodu činnosti podle článku 40 uvedeného nařízení.

5. Pokud opatření k řešení krize podle čl. 15 odst. 1 předpokládají prodej aktiv, odpovídají očekávané peněžní toky předpokládaným hodnotám zcizení podle čl. 17 odst. 5 v očekávaném horizontu zcizení.

6. Diskontní sazby se stanoví s ohledem na načasování peněžních toků, rizikový profil, náklady financování a tržní podmínky vhodné pro oceňované aktivum nebo oceňovaný závazek, na zvažovanou strategii zcizení a na finanční pozici subjektu po vyřešení krize.

Článek 17

Specifické faktory související s odhadem a diskontováním očekávaných peněžních toků

1. Při odhadu peněžních toků uplatní odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, při určování klíčových charakteristik oceňovaných aktiv nebo závazků svůj odborný úsudek.

Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, uplatní svůj odborný úsudek též při určování toho, jak tyto peněžní toky ovlivní ponechání těchto aktiv nebo závazků, jejich případné obnovení nebo refinancování, ukončení nebo zcizení, jež předpokládá opatření k řešení krize uvedené v čl. 15 odst. 1.

2. Pokud opatření k řešení krize uvedené v čl. 15 odst. 1 předpokládá, že ústřední protistrana bude držet aktivum, ponechá si závazek nebo bude pokračovat v činnosti, může odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlednit následující faktory, které mohou potenciálně ovlivnit budoucí peněžní toky:

změny předpokladů nebo očekávání v porovnání s předpoklady a očekáváními, jež převažovaly v den ocenění, odpovídající dlouhodobým historickým trendům a zvažované v přiměřeném časovém horizontu, který odpovídá předpokládanému období držení aktiv nebo období předpokládanému pro ozdravení ústřední protistrany;

b)	další nebo alternativní základy nebo metodiky pro oceňování, které odhadce považuje za vhodné a jsou v souladu s tímto nařízením, a to i v souvislosti s posouzením kapitálové hodnoty akcií po konverzi.

3. Pokud jde o skupiny aktiv a závazků nebo činností, o nichž se předpokládá, že budou ukončeny, zohlední odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, náklady a přínosy tohoto řešení.

4. Pokud situace ústřední protistrany této protistraně brání v držení aktiva nebo v pokračování v určité činnosti nebo pokud orgán příslušný k řešení krize k dosažení cílů řešení krize považuje za nutný prodej z jiných důvodů, očekávané peněžní toky se ocení v hodnotách zcizení očekávaných během daného období zcizení.

5. Hodnotu zcizení určí odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, na základě peněžních toků po odečtení nákladů zcizení a po odečtení očekávané hodnoty případných poskytnutých záruk, které může ústřední protistrana rozumně očekávat za převládajících tržních podmínek při běžném prodeji nebo převodu aktiv či závazků.

Je-li to vhodné s ohledem na opatření, jež mají být přijata v rámci programu řešení krize, může odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, určit hodnotu zcizení uplatněním slevy při případném urychleném prodeji na dostupnou tržní cenu tohoto prodeje nebo převodu.

Při určování hodnoty zcizení aktiv, jež nemají likvidní trh, odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlední dostupné ceny na trzích, na nichž se obchoduje s obdobnými aktivy, nebo modelové výpočty s použitím dostupných tržních parametrů, s případným zohledněním slev pro nelikviditu.

6. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zohlední následující faktory, které by mohly ovlivnit hodnoty zcizení a období zcizení:

a)	hodnoty zcizení a období zcizení zjištěné u podobných transakcí, patřičně upravené s ohledem na rozdíly v obchodním modelu a ve finanční struktuře stran těchto transakcí;

b)	výhody nebo nevýhody konkrétní transakce, které jsou specifické pro zúčastněné strany nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

c)	jednotlivé atributy aktiva nebo činnosti, které mohou být relevantní pouze pro konkrétního potenciálního kupujícího nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

d)	pravděpodobný dopad očekávaných prodejů na franšízovou hodnotu ústřední protistrany.

7. Při posuzování hodnoty činností pro účely použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany může odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, vzít v úvahu rozumná očekávání týkající se franšízové hodnoty. Taková očekávání týkající se franšízové hodnoty zahrnují očekávání vyplývající z obnovy aktiv, z refinancování otevřeného portfolia nebo z pokračování či obnovení činnosti v souvislosti s opatřeními k řešení krize.

8. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, který posoudí, že neexistuje reálná vyhlídka na zcizení aktiva nebo činnosti, nestanoví hodnotu zcizení, ale odhadne související peněžní toky na základě příslušných vyhlídek na pokračování nebo ukončení.

První pododstavec se nevztahuje na nástroj převodu činnosti.

9. V případě částí skupiny aktiv nebo činnosti, které budou pravděpodobně likvidovány v běžném úpadkovém řízení, může odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, přihlédnout k hodnotám zcizení a obdobím zcizení zjištěným na aukcích s aktivy podobné povahy a v podobném stavu.

Při určování očekávaných peněžních toků zohlední odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, nelikviditu a absenci spolehlivých vstupů pro stanovení hodnot zcizení a z toho vyplývající nutnost použít metodiky oceňování vycházející z nezjistitelných vstupních údajů.

Článek 18

Metodika pro výpočet a zahrnutí rezervy na dodatečné ztráty

1. Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, zahrne do ocenění rezervu ke zohlednění skutečností a okolností nasvědčujících dalším ztrátám s nejistou výší nebo nejistým načasováním.

Odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, dostatečně vysvětlí a odůvodní předpoklady, z nichž výpočet rezervy vychází.

2. Při určování výše rezervy určí odhadce nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud provádí prozatímní ocenění podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, faktory, které by mohly ovlivnit očekávané peněžní toky v důsledku opatření k řešení krize, která budou pravděpodobně přijata.

KAPITOLA IV

Oddělení ocenění v rámci řešení krize a ocenění pro účely uplatnění zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a metodika oceňování pro účely uplatnění této zásady

Článek 19

Obecná ustanovení

1. Při určování zacházení s akcionáři a věřiteli v běžném úpadkovém řízení se ocenění zakládá pouze na informacích o skutečnostech a okolnostech, které existovaly a které mohly být přiměřeně známy ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize, jež by v případě, že by byly odhadci známy, ovlivnily ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany k tomuto dni.

2. Při určování skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize vychází odhadce z dostupných informací týkajících se skutečností a okolností, které existují k datu či datům, kdy akcionáři a věřitelé obdrží náhradu (dále jen „datum nebo data přiznání skutečného zacházení“).

3. Referenčním datem pro ocenění je datum vydání rozhodnutí o řešení krize, jež se může lišit od data přiznání skutečného zacházení.

Považuje-li odhadce dopad diskontování výnosů za zanedbatelný, lze nediskontované výnosy ke dni provedení opatření k řešení krize porovnat přímo s diskontovanou částkou hypotetických výnosů, jež by akcionáři a věřitelé obdrželi v případě, že by ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize vstoupila ústřední protistrana do běžného úpadkového řízení.

Článek 20

Soupis aktiv a pohledávek

1. Odhadce vyhotoví soupis všech identifikovatelných a podmíněných aktiv ve vlastnictví ústřední protistrany.

Tento soupis zahrnuje aktiva, u nichž je prokázána existence souvisejících peněžních toků nebo ji lze přiměřeně očekávat.

2. Ústřední protistrana poskytne odhadci soupis všech pohledávek a podmíněných pohledávek vůči této ústřední protistraně.

Tento soupis kategorizuje všechny pohledávky a podmíněné pohledávky podle jejich priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce může uzavřít dohody za účelem odborného poradenství či odborných znalostí, pokud jde o soulad pořadí pohledávek s použitelným insolvenčním právem.

3. Zatížená aktiva a pohledávky, které jsou těmito aktivy zajištěny, určí odhadce odděleně.

Článek 21

Jednotlivé kroky ocenění

Při určování, zda existuje rozdílné zacházení podle čl. 61 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/23, odhadce posoudí:

zacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům, ve vztahu k nimž byla přijata opatření k řešení krize, pokud by ústřední protistrana ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize vstoupila do běžného úpadkového řízení, po plném uplatnění příslušných smluvních závazků a dalších ujednání v jejích provozních pravidlech, přičemž se odhlédne od případného poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory;

hodnotu restrukturalizovaných pohledávek po uplatnění pravomocí a nástrojů k řešení krize a hodnotu jiných výnosů, jež akcionáři a věřitelé obdrží k datu nebo datům přiznání skutečného zacházení a které jsou diskontovány ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize, považuje-li se to za nutné, aby bylo možné provést spravedlivé srovnání se zacházením uvedeným v písmeni a);

c)	zda zacházení uvedené v písmeni a) převyšuje zacházení uvedené v písmeni b) pro jednotlivé věřitele v souladu s pořadím jejich priority v běžném úpadkovém řízení určeným podle článku 20.

Článek 22

Určení zacházení s akcionáři a věřiteli v běžném úpadkovém řízení

1. Metodu provedení ocenění podle čl. 21 písm. a) představuje určení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení.

2. Očekávané peněžní toky jsou diskontovány sazbou nebo sazbami, které případně zohledňují načasování spojené s takovými očekávanými peněžními toky, situaci ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize, bezrizikové úrokové míry, rizikové přirážky u podobných finančních nástrojů, které vydaly obdobné subjekty, tržní podmínky nebo diskontní sazby uplatňované potenciálními kupujícími a jiné relevantní vlastnosti oceňovaného prvku či prvků.

3. Metodika stanovená v odstavci 2 pro výpočet diskontní sazby se nepoužije, pokud jsou v použitelném insolvenčním právu nebo praxi stanoveny konkrétní diskontní sazby relevantní pro ocenění.

4. Při stanovení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení odhadce zohlední:

a)	platná provozní pravidla ústřední protistrany, smluvní ujednání, insolvenční právo a praxi v příslušné jurisdikci, které by mohly ocenění ovlivnit;

b)	přiměřeně předvídatelné správní náklady, transakční náklady, náklady na údržbu, náklady na prodej a jiné náklady, které by vynaložil správce nebo konkurzní správce, jakož i náklady na financování;

c)	informace o nedávných případech úpadku podobných subjektů, jsou-li dostupné a relevantní;

d)	odhad přímých reprodukčních nákladů, které vznikly členům clearingového systému, vypočtený v souladu s článkem 23.

5. U aktiv obchodovaných na aktivním trhu použije odhadce zjištěnou cenu, s výjimkou případů, kdy obchodovatelnosti aktiv ústřední protistrany brání zvláštní okolnosti.

U aktiv, která nejsou obchodována na aktivním trhu, zohlední odhadce při stanovení částky a načasování očekávaných peněžních toků tyto faktory:

a)	ceny zjištěné na aktivních trzích, na nichž se obchoduje s obdobnými aktivy;

b)	ceny zjištěné v běžném úpadkovém řízení či v rámci jiných transakcí s aktivy podobné povahy a stavu, které byly realizovány v tísni;

c)	ceny zjištěné při transakcích zahrnujících převod činnosti nebo převod na překlenovací ústřední protistranu v rámci řešení krize v souvislosti s podobnými subjekty;

d)	pravděpodobnost toho, že aktivum vytvoří v běžném úpadkovém řízení čistý peněžní tok;

e)	očekávané tržní podmínky v daném období zcizení, včetně hloubky trhu a schopnosti trhu vyměnit příslušný objem aktiv v daném období, a

f)	délku daného období zcizení, která odráží důsledky platného insolvenčního práva.

6. Odhadce zohlední, zda by finanční situace ústřední protistrany ovlivnila očekávané peněžní toky, mimo jiné omezením schopnosti správce vyjednávat podmínky s potenciálními kupujícími.

7. S výhradou použitelných ustanovení příslušného insolvenčního rámce zohledňují peněžní toky pokud možno smluvní, statutární nebo jiná zákonná práva věřitelů či postupy běžného úpadkového řízení.

8. Hypotetické výnosy plynoucí z ocenění jsou přiděleny akcionářům a věřitelům v souladu s pořadím jejich priority podle použitelného insolvenčního práva určeným v článku 20.

Článek 23

Přímé reprodukční náklady, které vzniknou členům clearingového systému v běžném úpadkovém řízení

1. Při výpočtu nákladů podle čl. 22 odst. 4 písm. d) zohlední odhadce v souladu s čl. 61 odst. 3 prvním pododstavcem písm. c) nařízení (EU) 2021/23 obchodně přiměřený odhad přímých reprodukčních nákladů, které by členům clearingového systému vznikly, aby mohli v přiměřeném období znovu otevřít srovnatelné čisté pozice na trhu.

2. Odhadce zohlední tyto náklady členů clearingového systému:

a)	hypotetické úvěrové expozice členů clearingového systému vůči dané ústřední protistraně v době znovuotevření srovnatelných čistých pozic, pokud by tyto pozice zůstaly do tohoto data otevřené u dané ústřední protistrany;

b)	veškeré náklady na likviditu a koncentraci, které členům clearingového systému vzniknou při opětovném otevření srovnatelných čistých pozic;

veškeré významné nevyhnutelné provozní náklady, které členům clearingového systému vzniknou v souvislosti s novými spojeními nebo transakcemi mezi členy clearingového systému a jakoukoli protistranou nebo ústřední protistranou, včetně poplatků za členství, obchodování, clearing, platby, vypořádání a úschovu;

d)	jakékoli další významné náklady na financování vyplývající z rozdílu v platných maržových požadavcích a příspěvcích do fondu pro riziko selhání a související s opětovným otevřením čistých pozic u kterékoli protistrany nebo ústřední protistrany.

Článek 24

Určení skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize

1. Odhadce určí všechny pohledávky, které nejsou uhrazeny po odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a uplatnění případných opatření k řešení krize, a postoupí tyto pohledávky na právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli ústřední protistrany ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize.

Odhadce určí skutečné zacházení s právnickými a fyzickými osobami, které byly ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize akcionáři a věřiteli ústřední protistrany, v souladu s odstavci 2, 3 a 4, s výjimkou případů, kdy tyto osoby obdrží v důsledku řešení krize peněžní náhradu.

2. Pokud právnické a fyzické osoby, které byly ke dni vydání rozhodnutí o řešení krize akcionáři a věřiteli ústřední protistrany, obdrží v důsledku řešení krize náhradu ve formě kapitálu, určí odhadce skutečné zacházení s těmito osobami poskytnutím odhadu celkové hodnoty akcií, které byly převedeny na držitele kapitálových nástrojů, dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků, jež byly konvertovány, nebo které jim byly vydány jako protiplnění. Tento odhad může vycházet ze stanovené tržní ceny vyplývající z obecně uznávaných metodik oceňování.

3. Pokud právnické a fyzické osoby, které byly ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize akcionáři a věřiteli ústřední protistrany, obdrží v důsledku řešení krize náhradu dluhu, určí odhadce skutečné zacházení tak, že zohlední změny smluvních peněžních toků, které vyplývají z odpisu nebo konverze, uplatnění jiných opatření k řešení krize a příslušné diskontní sazby vypočtené v souladu s metodikou stanovenou v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení.

4. U neuhrazených pohledávek může odhadce zohlednit ceny zjištěné na aktivních trzích se stejnými nebo podobnými nástroji vydanými ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo jinými podobnými subjekty, jsou-li k dispozici, a to společně s faktory popsanými v odstavcích 2 a 3.

5. Při porovnávání skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize s oceněním pro účely uplatnění zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, odhadce rovněž zohlední skutečné přímé reprodukční náklady, které vzniknou členům clearingového systému a které jsou uvedeny v čl. 23 odst. 2.

Článek 25

Zpráva o ocenění

Odhadce vypracuje pro orgán příslušný k řešení krize zprávu o ocenění, která obsahuje tyto prvky:

a)	shrnutí ocenění, včetně uvedení rozpětí hodnot a zdrojů nejistoty ocenění;

b)	vysvětlení hlavních metodik a přijatých předpokladů a toho, nakolik je ocenění na jejich výběr citlivé;

c)	je-li to proveditelné, vysvětlení toho, proč se ocenění liší od jiných relevantních ocenění, včetně ocenění v rámci řešení krize, která byla provedena v souladu s nařízením (EU) 2021/23, nebo jiných obezřetnostních či účetních ocenění.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. května 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).