(1)

Dne 30. ledna 2020 uzavřela Rada Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (3) (dále jen „dohoda o vystoupení“). Uvedená dohoda vstoupila v platnost dnem 1. února 2020.

(2)

Dne 29. dubna 2021 uzavřela Rada jménem Unie Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (4) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“). Uvedená dohoda byla prozatímně prováděna ode dne 1. ledna 2021 a vstoupila v platnost dnem 1. května 2021.

(3)

Dohoda o vystoupení i dohoda o obchodu a spolupráci stanoví, že v konkrétních případech a za podmínek a podle postupů v nich stanovených může smluvní strana přijmout určitá opatření. Tato opatření mohou vést k pozastavení plnění některých povinností podle dotčené dohody.

(4)

Unie a Spojené království mohou mezi sebou uzavírat další dvoustranné dohody, které jsou doplňujícími dohodami k dohodě o obchodu a spolupráci, a tyto doplňující dohody jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených uvedenou dohodou a tvoří součást celkového rámce. Připomíná se, že v souladu s čl. 774 odst. 3 dohody o obchodu a spolupráci se uvedená dohoda nevztahuje na Gibraltar, ani nemá na tomto území žádné účinky.

(5)

V případě potřeby přijmout jednostranná opatření, jak stanoví dohoda o vystoupení, včetně Protokolu o Irsku/Severním Irsku, a dohoda o obchodu a spolupráci, by Unie měla být s ohledem na obecný zájem Unie schopna rychle a přiměřeně, účinně a pružně využít nástroje, které má k dispozici, a zároveň plně zapojit členské státy. Unie by rovněž měla mít možnost přijmout vhodná opatření, nelze-li účinně využít závazného mechanismu pro řešení sporů podle dohody o vystoupení nebo dohody o obchodu a spolupráci z důvodu, že Spojené království při takovém postupu nespolupracuje. Je proto nezbytné stanovit pravidla a postupy pro přijímání takových opatření.

(6)

Připomíná se, že postupem pro přijímání autonomních opatření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5) není podle tohoto nařízení dotčen pokračující a trvalý výkon funkcí Rady v oblasti tvorby politik, koordinace a rozhodování, které jí byly svěřeny Smlouvami, pokud jde provádění dohod mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

(7)

Pro účely výkonu pravomocí stanovených v čl. 16 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) je interní rozhodování v souvislosti s prováděním dohody o vystoupení a dohody o obchodu a spolupráci zohledněno v rozhodnutích Rady (EU) 2020/135 (6) a (EU) 2021/689 (7). Aby mohla Rada v tomto ohledu plně vykonávat své funkce v oblasti tvorby politik, koordinace a rozhodování, měla by být nepřetržitě průběžně a pravidelně informována o provádění uvedených dohod, včetně veškerých obtíží, které by mohly nastat, zejména o potenciálních případech porušení uvedených dohod a o dalších situacích, které mohou vést k přijetí opatření podle tohoto nařízení. V tomto ohledu by Rada měla být včas a řádně informována o možných reakcích, které má Unie k dispozici k zajištění toho, aby byly uvedené dohody plně a řádně prováděny, jakož i o krocích navazujících na veškerá přijatá opatření.

(8)

Evropský parlament by podle ustanovení čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování EU měl být okamžitě a plně informován, aby mohl v souladu se Smlouvami v plném rozsahu uplatňovat své výsady. Komise by měla včas informovat Evropský parlament o všech obtížích, které mohou nastat, zejména o možných porušeních dohody o vystoupení a dohody o obchodu a spolupráci a o dalších situacích, které by mohly vést k přijetí opatření podle tohoto nařízení.

(9)

Pravidla a postupy stanovené v tomto nařízení by měly mít přednost před veškerými ustanoveními práva Unie přijatými na základě Smlouvy o fungování EU, která upravují stejný předmět.

(10)

K zajištění toho, aby toto nařízení i nadále odpovídalo svému účelu, by Komise měla do tří let od jeho vstupu v platnost provést přezkum jeho oblasti působnosti a provádění a předložit svá zjištění Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. K tomuto přezkumu by měly být případně připojeny příslušné legislativní návrhy.

(11)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, a zejména za účelem zajištění rychlého, účinného a pružného výkonu příslušných práv Unie podle dohody o vystoupení a dohody o obchodu a spolupráci, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání opatření podle tohoto nařízení a k případnému přijímání opatření omezujících obchod nebo jiné činnosti. Tyto pravomoci by se měly vztahovat i na změnu, pozastavení nebo zrušení přijatých opatření. Měly by být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k tomu, že plánovaná opatření zahrnují přijetí aktů s obecnou působností a že se většina plánovaných opatření týká oblastí uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení, měl by být pro přijetí těchto opatření použit přezkumný postup. V řádně odůvodněných případech, kdy to vyžadují závažné a naléhavé důvody k náležité ochraně zájmů Unie, by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(12)

Pokud Rada rozhodne podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU o úplném nebo částečném pozastavení přístupu plavidel Spojeného království do vod Unie za účelem rybolovu podle dílu pět dohody o obchodu a spolupráci, měla by zohlednit účinnost tohoto pozastavení, pokud jde o dosažení toho, aby Spojené království dodržovalo příslušnou dohodu a veškerá zvláštní kritéria v ní stanovená. Toto pozastavení by mělo být v souladu s hlavou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (8) prováděno ve vztahu k jednotlivým plavidlům Spojeného království.

(13)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla a postupy upravující výkon práv Unie podle dohody o vystoupení a dohody o obchodu a spolupráci a zmocnit Komisi k přijetí nezbytných opatření, včetně případných omezení obchodu, investic nebo jiných činností v oblasti působnosti dohody o obchodu a spolupráci, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. Kromě toho vzhledem k tomu, že smluvní stranou dohody o vystoupení a dohody o obchodu a spolupráci je pouze Unie, může na úrovni mezinárodního práva ve vztahu k těmto dohodám jednat pouze Unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,