(1)

V souladu s čl. 109 odst. 8 směrnice (EU) 2018/1972 přijme Komise za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 v členských státech akty v přenesené pravomoci, přičemž první takový akt má být přijat do 21. prosince 2022. Tyto akty v přenesené pravomoci mají doplnit čl. 109 odst. 2, 5 a 6 směrnice o opatřeních nezbytných k zajištění slučitelnosti, interoperability, kvality, spolehlivosti a kontinuity tísňové komunikace v Unii, pokud jde o řešení týkající se informací o místě, kde se volající nachází, přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum tísňové komunikace (PSAP).

(2)

Tísňová komunikace je důležitým prvkem pro zajištění veřejné bezpečnosti, ochrany a zdraví. Již více než 30 let se občané Unie spoléhají na přístup k tísňovým službám prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112. V digitálním světě by jim to mělo být umožněno i nadále. Občané by měli mít prospěch z komplexního a včasného poskytování kontextových informací nezbytných pro řešení tísňových situací. Vysoká úroveň konektivity, na kterou je zaměřena digitální transformace Evropy, jak se odráží v rozhodnutí, kterým se zavádí program Cesta k digitální dekádě do roku 2030 (2), přináší technologický přechod na technologie elektronických komunikačních služeb využívaných občany, zejména osobami se zdravotním postižením. Přechod od technologií s přepojováním okruhů k technologiím s přepojováním paketů v sítích elektronických komunikací spouští zavádění hlasových služeb prostřednictvím pevných a mobilních řízených technologií VoIP založených na IP multimediálním subsystému, jako je Voice over Long Term Evolution (VoLTE), Voice over New Radio (VoNR v 5G) a Voice over Wi-Fi (VoWiFi). Technologie s přepojováním paketů umožňují také služby založené na textu a videu, jako jsou textové služby v reálném čase a úplná konverzace. Tyto komunikační služby založené na protokolu IP nemohou být podporovány staršími sítěmi s přepojováním okruhů, jako jsou sítě 2G a 3G, které jsou v procesu vyřazování z provozu. Proto je třeba přejít i v případě tísňové komunikace na technologie s přepojováním paketů. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby v tomto transformačním procesu byla zajištěna kvalita a spolehlivost tísňové komunikace.

(3)

Cílem tísňových služeb je zabránit mimořádným událostem, zmírnit je nebo zvládnout jejich následky prostřednictvím zásahů při mimořádných událostech. Doba potřebná k zásahu má zásadní vliv na výsledek mimořádných událostí. Účinný zásah při mimořádné události vyžaduje rychlou mobilizaci záchranných služeb, které by mohly účinně řešit mimořádnou událost, a rychlý příjezd na místo zásahu.

(4)

Cílem tísňové komunikace je umožnit koncovým uživatelům přístup k tísňovým službám, aby mohli požádat o pomoc v nouzi a získat ji od tísňových služeb. Ačkoli je tísňová komunikace nastavena mezi koncovým uživatelem a centrem PSAP, mělo by být zpracování přijatých informací a předání požadavku tísňovým službám úkolem nejvhodnějšího centra PSAP, čímž se zajistí přístup k tísňovým službám. V závislosti na vnitrostátní organizaci systémů center PSAP a tísňových služeb se mohou centra PSAP a tísňové služby překrývat nebo být samostatnými subjekty.

(5)

Aby byl umožněn přístup k tísňovým službám, měla by účinná tísňová komunikace zajistit jak včasnou komunikaci mezi koncovým uživatelem a nejvhodnějším centrem PSAP, tak včasné zpřístupnění kontextových informací, včetně informací o poloze volajícího. Kontextové informace přispívají k popisu mimořádné události, například fyzické prostředí, stav a schopnosti zasahujících osob, lokalizace události atd. Dostupnost a přesnost kontextových informací umožňuje včasné určení vhodných zásahových prostředků a rychlý příjezd na místo zásahu, např. je-li k dispozici přesná lokalizace volajícího. Tyto informace mohou být předány tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace koncovým uživatelem nebo mohou být získány automaticky ze zařízení koncového uživatele nebo ze sítě.

(6)

Poloha volajícího je jedním z nejdůležitějších typů kontextových informací spojených s tísňovou komunikací a má velký vliv na její účinnost. Přesnost a spolehlivost informací o poloze volajícího ovlivňuje dobu potřebnou k určení místa mimořádné události a příjezd tísňových služeb na místo.

(7)

Směrnice (EU) 2018/1972 vyžaduje, aby příslušné regulační orgány stanovily kritéria přesnosti a spolehlivosti lokalizace volajícího. Tato kritéria představují minimální úrovně přesnosti a spolehlivosti informací o poloze volajícího, které musí být zavedeny na území členského státu prostřednictvím technologií získaných ze sítě a z telefonního zařízení. Podle judikatury Evropského soudního dvora (3) by kritéria měla v rámci technických možností zajistit, aby poloha koncového uživatele byla lokalizována tak spolehlivě a přesně, jak je to nezbytné k tomu, aby tísňové služby mohly koncovému uživateli užitečně pomoci. Kombinace těchto technologií zajišťuje, že i v případech, kdy systémy získávání informací o poloze z telefonních zařízení selžou při předávání informací o poloze volajícího nejvhodnějšímu centru PSAP, mohou se tísňové služby spolehnout na určení polohy ze sítě, aby mohly užitečně pomoci koncovému uživateli, a to v souladu s kritérii přesnosti a spolehlivosti určení polohy volajícího, která stanoví členské státy. Kritéria pro určení polohy volajícího, která neumožňují stanovit minimální úrovně přesnosti a spolehlivosti, mohou vést k tomu, že zavedení služeb nezajistí, aby záchranné služby dostávaly informace o poloze volajícího, které by mohly účinně využít. Mělo by být na členských státech, aby posoudily kombinovaný účinek technicky proveditelných řešení lokalizace volajícího a stanovily minimální kritéria pro přesnost a spolehlivost lokalizace volajícího, která by v případě jejich zavedení umožnila záchranným službám užitečně zasáhnout. Užitečnost přesnosti informací o poloze volajícího se může lišit v závislosti na oblasti, ze které tísňová komunikace pochází (např. město nebo venkov), a mohla by se odpovídajícím způsobem odrazit v souboru kritérií. Aby byl v rámci Unie zajištěn harmonizovaný přístup ke stanovení kritérií přesnosti a spolehlivosti, který zajistí minimální úroveň informací o souvislostech, je nezbytné vymezit parametry, které by měly příslušné regulační orgány při stanovování těchto kritérií zohlednit. Kromě toho je důležité připomenout, že podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mají příslušné regulační orgány vzájemně spolupracovat při stanovování kritérií přesnosti a spolehlivosti informací o tom, kde se volající nachází, prostřednictvím konzultace se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) nebo s jinými příslušnými fóry, která mají v tomto ohledu pravomoc poskytovat pokyny s cílem zajistit plnou účinnost čl. 109 odst. 6 směrnice (EU) 2018/1972.

(8)

Přesnost informací o poloze volajícího lze vyjádřit jako maximální poloměr oblasti vyhledávání, který je oznámen tísňovým službám. Doba zásahu při mimořádných událostech by se mohla výrazně zkrátit, pokud budou nejvhodnějšímu centru PSAP k dispozici přesné a spolehlivé informace o poloze volajícího získané ze sítě a z telefonního zařízení, zejména v případech, kdy koncoví uživatelé žádající o tísňovou pomoc nejsou schopni svou polohu určit. U pevných sítí by proto členské státy měly vyjádřit minimální úroveň přesnosti, která má být na jejich území zavedena, jako informace o poloze volajícího vztahující se k fyzické adrese koncového bodu sítě, například odkazem na konkrétní adresu ulice, bytu, podlaží nebo podobnou informaci. U mobilních sítí by měly být minimální úrovně přesnosti vyjádřeny v metrech, aby se uvedl maximální poloměr horizontální oblasti vyhledávání, který je předložen tísňovým službám pro účely zásahu. Pokud je to možné a technicky proveditelné, mělo by být kritérium výškové nebo vertikální přesnosti vyjádřeno také v metrech. Členské státy by měly posoudit, zda je možné tyto parametry uplatnit na poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří jsou nezávislí na síti, pokud se používají v pevných nebo mobilních sítích.

(9)

Spolehlivost lokalizace volajícího by se měla týkat dvou aspektů informací o poloze volajícího: stanovení a přenos. Spolehlivost informací o poloze volajícího by měla být stanovena na základě statistických měření, která ukazují, s jakou úspěšností se skutečná poloha zařízení, které je původcem tísňové komunikace, shoduje s fyzickou oblastí uvedenou na základě informací o poloze volajícího. Tísňová komunikace by měla umožnit získání informací o poloze volajícího předávaných jak ze sítě, tak z telefonního zařízení, jsou-li k dispozici. Spolehlivost informací o poloze volajícího pro tísňové služby by měla být stanovena jako kombinovaný účinek těchto dvou technologií. Spolehlivost přenosu informací o poloze volajícího by měla být vyjádřena jako úspěšnost technického řešení přenosu informací o poloze volajícího na nejvhodnější centrum PSAP. Úspěšnost závisí na možnostech sítě předat informace v případě lokalizace volajícího ze sítě nebo na interoperabilitě telefonního zařízení a síťových zdrojů, které umožňují přenos v případě lokalizace volajícího odvozené z telefonního zařízení, a také na schopnostech nejvhodnějšího centra PSAP tyto informace přijímat.

(10)

Aby Komise mohla sledovat kritéria pro určení polohy volajícího stanovená v souladu s tímto nařízením, měly by členské státy podat zprávu o přijetí kritérií a vysvětlit, jak zohlednily parametry stanovené v tomto nařízení.

(11)

Směrnice (EU) 2018/1972 vyžaduje, aby byl přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace pro koncové uživatele se zdravotním postižením rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Zásada rovnocennosti znamená, že koncoví uživatelé se zdravotním postižením by měli mít možnost přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace nabízející funkci na stejné úrovni, jako mají ostatní koncoví uživatelé, zejména voláním na tísňové číslo 112 prostřednictvím hlasových služeb. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotné chápání požadavků na funkční rovnocennost, měly by být stanoveny požadavky, které kopírují funkce tísňové komunikace využívané jinými koncovými uživateli, zejména hlasovými službami. Pokud členské státy nejsou z technických důvodů schopny splnit požadavky na funkční rovnocennost stanovené tímto nařízením, měly by Komisi informovat o konkrétních důvodech, proč to není možné. Členské státy by měly Komisi informovat o tom, kdy technické provedení povinných způsobů přístupu k tísňovým službám nevyžaduje nebo neumožňuje použití jednotného evropského tísňového čísla 112 a o tom, jak je zajištěno, aby bylo dosaženo stejné nebo vyšší informovanosti koncových uživatelů se zdravotním postižením, pokud jde o tyto způsoby přístupu k tísňovým službám.

(12)

Aby mohla Komise sledovat slučitelnost, kvalitu, spolehlivost, interoperabilitu a kontinuitu způsobů přístupu k tísňovým službám pro koncové uživatele se zdravotním postižením, měly by členské státy informovat o způsobech přístupu k tísňovým službám, které jsou v jejich jurisdikci stanoveny pro koncové uživatele se zdravotním postižením, včetně těch, kteří využívají roamingové služby. Zpráva by měla obsahovat první posouzení souladu nahlášených způsobů přístupu s požadavky na funkční rovnocennost v souladu s tímto nařízením. Přechod na sítě AIPN umožní zavedení nových, dostupných komunikačních služeb, jako jsou textové služby v reálném čase a služby úplné konverzace. Členské státy by proto měly informovat o problémech s interoperabilitou, slučitelností nebo kontinuitou, které se vyskytly při zavádění těchto služeb, zejména u koncových uživatelů využívajících roaming. Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány by měly za účelem splnění své povinnosti podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 (4) informovat BEREC o způsobech přístupu k tísňovým službám, které jsou v jejich členském státě nařízeny a které je technicky možné využít pro zákazníky využívající roaming, případně stanovit technické důvody nedostupnosti tísňových komunikačních služeb pro koncové uživatele využívající roaming, pokud jsou tyto služby pro domácí koncové uživatele dostupné. První zpráva a údaje získané v následujících letech umožní Komisi posoudit nutnost přijetí dalších opatření k řešení těchto otázek, včetně mandátů pro vypracování norem.

(13)

Tísňová komunikace a informace o poloze volajícího musí být směrovány na nejvhodnější centrum PSAP, aby bylo možné tísňovou komunikaci řádně přijmout a vyřídit. Účinné směrování tísňové komunikace by mělo být zajištěno i v souvislosti s technologickým přechodem z technologií s přepojováním okruhů na technologie s přepojováním paketů. Nejvhodnější centrum PSAP obvykle určuje členský stát na základě územní příslušnosti k tísňové komunikaci nebo příslušnosti k určitému typu komunikace, například středisko tísňového volání vybavené pro zpracování textové komunikace v reálném čase nebo komunikace ve znakovém jazyce. Interpersonální komunikační služby poskytované prostřednictvím technologií s přepojováním paketů, které poskytují hlas, text – včetně textu v reálném čase – a video, mohou být směrovány v doméně veřejné sítě nebo v doméně PSAP. V závislosti na vnitrostátní organizaci center PSAP může být nutné, aby se tísňová komunikace dostávající se do systému centra PSAP prostřednictvím veřejných sítí dále směrovala přes doménu centra PSAP, aby se dostala k nejvhodnějšímu středisku tísňového volání. Aby byla zaručena dostupnost účinné tísňové komunikace ve prospěch všech koncových uživatelů, měly by členské státy zajistit včasné směrování všech typů tísňové komunikace a informací o poloze volajícího, které jsou na jejich území povinné, na nejvhodnější centrum PSAP.

(14)

Účinnost přístupu k tísňovým službám závisí na včasnosti předání kontextových informací tísňovým službám. Členské státy by měly zajistit, aby nejvhodnější centrum PSAP, na které je tísňová komunikace směrována, bylo technicky schopné včas předat tísňovým službám kontextové informace od okamžiku, kdy jsou tyto služby tímto centrem upozorněny. Podle vnitrostátní organizace center PSAP může nejvhodnější centrum PSAP posoudit užitečnost kontextových údajů a filtrovat informace, které mají být poskytnuty tísňovým službám.

(15)

Aby Komise mohla sledovat účinnost směrování na nejvhodnější centrum PSAP, měly by členské státy podávat zprávy o výkonnosti směrování tísňových komunikací na nejvhodnější centrum PSAP z hlediska jejich včasnosti, a to i při použití hlasových, textových nebo video služeb.

(16)

Zajištění bezproblémového přístupu k tísňovým službám bez předchozí registrace pro koncové uživatele, včetně koncových uživatelů se zdravotním postižením, kteří cestují v jiném členském státě, nemusí být pod výhradní kontrolou členského státu a vyžadovalo by dodržování společně dohodnutých požadavků na interoperabilitu. Aniž je dotčeno zavedení textových služeb a služeb úplné konverzace v reálném čase podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (5), mělo by být možné zavést přístup k tísňovým službám prostřednictvím hlasových a textových služeb nebo služeb s pomocí videozáznamu přes mobilní aplikace. Mobilní aplikace mohou umožnit přenos obsažných kontextových údajů na nejvhodnější centrum PSAP. Po stažení a instalaci mobilní aplikace může koncový uživatel komunikovat s nejvhodnějším centrem PSAP v celé Unii, pokud to umožňují společné požadavky na interoperabilitu a pokud poskytovatelé mobilních aplikací a vnitrostátní systémy center PSAP tyto požadavky splňují. Členské státy by měly v dobré víře spolupracovat s Komisí s cílem určit společné požadavky na interoperabilitu, jejichž zavedení by umožnilo používat takovou tísňovou komunikaci s nejvhodnějším centrem PSAP prostřednictvím mobilních aplikací v celé Unii.

(17)

Systémy PSAP, které byly vyvinuty pro příjem a zpracování komunikace s přepojováním okruhů, nemusí být schopny přijímat, vyřizovat a zpracovávat všechny funkce tísňové komunikace iniciované prostřednictvím technologie přepojování paketů. V zájmu zajištění transparentnosti vůči příslušným zúčastněným stranám, zejména poskytovatelům služeb elektronických komunikací a sítí, jakož i v zájmu zajištění soudržné a včasné modernizace systémů center PSAP na svém území by členské státy měly připravit plán modernizace schopností svých systémů center PSAP přijímat, vyřizovat a zpracovávat tísňová volání poskytovaná prostřednictvím technologií s přepojováním paketů. Plán by měl obsahovat předpokládaný časový harmonogram a datum zavedení nových způsobů přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace díky technologiím s přepojováním paketů, ať už jsou tyto služby umožněny v hlavní síti jako interpersonální komunikační služby založené na číslech, nebo jsou zavedeny prostřednictvím mobilní aplikace. Plán by měl obsahovat informace o časovém harmonogramu modernizace schopností systémů PSAP s ohledem na povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2019/882 a v ní stanovené zákonné lhůty. To se týká zejména vhodného přijímání tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem PSAP, a to použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li je poskytováno video, hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa, které jsou synchronizovány jako úplná konverzace. Případně by měl být uveden očekávaný právní mandát k zavedení tísňové komunikace prostřednictvím technologií s přepojováním paketů podle vnitrostátních právních předpisů. Plán by měl odkazovat na průběžné milníky, například konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami, legislativní opatření, testování interoperability, kontinuity a spolehlivosti, veřejné zakázky atd. Členské státy by měly plán poskytnout Komisi a informovat o jeho provádění. Členské státy by rovněž měly informovat o problémech s interoperabilitou a kontinuitou, které se vyskytly v souvislosti s poskytováním elektronických komunikačních služeb používaných pro přístup k tísňovým službám, aby Komise mohla posoudit nutnost přijetí dalších opatření, včetně mandátů pro standardizaci, která by tyto nedostatky řešila.

(18)

Pravidelné a strukturované shromažďování informací od členských států o několika aspektech týkajících se účinnosti služeb tísňové komunikace v Unii je nezbytné, aby Komise mohla sledovat jejich provádění a dodržování povinností stanovených v článku 109 směrnice (EU) 2018/1972, doplněné tímto nařízením. Po první zprávě podle tohoto nařízení by členské státy měly Komisi poskytnout aktualizované informace, jak je vyžadováno v rámci každého shromažďování údajů, které Komise zahájí pro účely plnění své povinnosti podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 109 odst. 4 směrnice (EU) 2018/1972.

(19)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací bylo konzultováno v souladu s čl. 109 odst. 8 směrnice (EU) 2018/1972 a vydalo stanovisko dne 14. října 2022.

(20)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 15. listopadu 2022,