DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2023/1425

ze dne 27. června 2023

o usnadnění financování přechodu k udržitelnému hospodářství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Přechod k udržitelnému hospodářství do roku 2050 představuje výzvu, ale nabízí rovněž příležitosti pro hospodářství Unie. Investice do zelené transformace pomohou Evropě k tomu, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem s udržitelným hospodářstvím.

(2)

V tomto desetiletí je třeba přijmout naléhavá opatření, aby se do roku 2030 emise skleníkových plynů snížily o 55 % a abychom dosáhli našich environmentálních cílů, zejména cílů souvisejících s přírodní krizí a krizí v oblasti vodních zdrojů. Unie bude muset v období let 2021–2030 každoročně investovat částky o přibližně 700 miliard EUR vyšší než v období 2011–2020, aby zajistila dekarbonizaci svého hospodářství a dosáhla svých environmentálních cílů (1) a cílů stanovených v navrženém aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (2)..

(3)

Podniky, které se chtějí stát udržitelnými, ale nejsou schopny přejít v jednom kroku na model fungování, který je plně šetrný k životnímu prostředí a klimaticky neutrální, dnes potřebují financování přechodu ke klimaticky neutrálnímu a udržitelnému hospodářství. Financování přechodu bude v nadcházejících letech nutné k tomu, aby se zajistil včasný a řádný přechod reálné ekonomiky k udržitelnosti při současném zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky EU. Všechny technologie pro udržitelné hospodářství zatím nejsou dostupné a hospodářské subjekty mohou těchto cílů dosahovat různým tempem.

(4)	Udržitelné financování se týká jak financování toho, co je již nyní šetrné k životnímu prostředí, tak toho, co na takovou úroveň výkonnosti v průběhu času přechází. Během přechodu by se měla úroveň udržitelných investic postupně zvyšovat.

(5)

Přestože právní rámec Unie obsah pojmu financování přechodu nedefinuje, financování přechodu by mělo být chápáno jako financování zlepšení v oblasti klimatické a environmentální výkonnosti s cílem přejít na udržitelné hospodářství, a to tempem, které je slučitelné s klimatickými a environmentálními cíli EU.

(6)

Rámec EU pro udržitelné financování, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (3), metodiky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (5) a návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech (6) obsahují záruky a zásady, které mohou poskytnout další informace o tom, co představuje financování přechodu.

(7)

Financování přechodu na klimaticky neutrální a udržitelné hospodářství je jádrem sdělení Komise z roku 2021 o strategii financování přechodu na udržitelné hospodářství (7), v němž se uvádí potřeba inkluzivního přístupu k udržitelnému financování bez ohledu na odvětví, zeměpisné oblasti, aktéry a různé výchozí pozice v procesu přechodu.

(8)	Toto doporučení objasňuje pojem financování přechodu a uznává podstatnou úlohu, kterou mohou účastníci trhu sehrát tím, že v případě potřeby k financování přechodu dobrovolně využijí nástroje z unijního rámce udržitelného financování.

(9)	Podniky, finanční zprostředkovatelé a investoři, členské státy a orgány dohledu by mohli získávat a poskytovat financování přechodu nebo k němu mít přístup prostřednictvím dobrovolného využívání nástrojů udržitelného financování, jak je uvedeno v tomto doporučení.

(10)	Cílem tohoto doporučení je podpořit financování přechodu v prostředí, které je pro investory důvěryhodné, podporou dobrovolného využívání nástrojů udržitelného financování a zveřejňování informací způsobem, který může zajistit důvěryhodnost investičních příležitostí v oblasti přechodu.

(11)

Toto doporučení vychází z unijního rámce udržitelného financování a z prvků předních mezinárodních iniciativ pro financování přechodu, jako jsou Pokyny OECD pro financování přechodu (8), rámec G20 pro financování přechodu (9), Zpráva o financování přechodu vypracovaná Mezinárodní platformou pro udržitelné financování (10) a zpráva skupiny odborníků OSN na vysoké úrovni pro závazky nestátních subjektů v oblasti čistých nulových emisí (11). Mezinárodní investoři, kteří se řídí tímto doporučením, by proto měli být schopni sladit hlavní aspekty svých cílů v oblasti přechodu a potřeb financování s praxí na mezinárodním trhu.

(12)

Přechod za účelem dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu (12) zahrnuje přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050 s cílem omezit změnu klimatu na globální oteplení o 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (13), přechod k hospodářství odolnému vůči změně klimatu a přechod k hospodářství udržitelnému z hlediska životního prostředí, konkrétně k oběhovému hospodářství s nulovým znečištěním a příznivým vlivem na přírodu a k udržitelnému využívání vodních a mořských zdrojů.

(13)	Účastníci trhu mohou toto doporučení uplatnit na přechod v oblasti klimatu i životního prostředí.

(14)

Podniky (včetně nefinančních i finančních podniků) mohou mít při přechodu k udržitelnosti různé výchozí pozice závisející na různých faktorech, jako jsou odvětví a zeměpisné oblasti, v nichž působí. Podniky mají rovněž s ohledem na přechod různé možnosti a kapacity, a to v závislosti na své velikosti, dostupných finančních a fyzických zdrojích nebo dostupnosti infrastruktury a technologií. V důsledku toho budou mít podniky různé finanční potřeby.

(15)

Využití financování přechodu je dobrovolné. Ne všechny podniky a ne všechna hospodářská odvětví mají významné potřeby týkající se financování přechodu v oblasti klimatu nebo životního prostředí. Tam, kde lze dopady snížit a kde se tyto dopady snižují, by však toto zlepšení mělo být zaznamenáno a mělo by být usnadněno jeho financování.

(16)

Malé a střední podniky (MSP) mohou mít potřebu zajistit financování svého přechodu a v takovém případě by mohly mít prospěch ze získání financování přechodu, jelikož by mohly poskytovat klíčové informace o udržitelnosti. Vzhledem k jejich velikosti a omezenějším zdrojům to však může být obtížné a nákladné. Při zvažování svých potřeb v oblasti financování přechodu a přístupu k financování přechodu v praxi mohou malé a střední podniky potřebovat podporu svých finančních partnerů, dodavatelů a zákazníků ve svém hodnotovém řetězci. Velkým podnikům a finančním zprostředkovatelům se doporučuje, aby při spolupráci s malými a středními podniky uplatňovali zásadu proporcionality a při vyžadování informací od partnerů, dodavatelů a zákazníků v hodnotovém řetězci malých a středních podniků zachovávali zdrženlivost.

(17)

Financování přechodu může rovněž pomoci financovat přechod podniků, které působí v odvětvích, jež jsou přechodem k udržitelnému hospodářství nejvíce dotčena. Nové investice a související kapitálové výdaje těchto podniků mohou být kupříkladu slučitelné s přechodem za účelem plnění unijních klimatických a environmentálních cílů.

(18)

Potřeby financování přechodu lze určit pomocí plánování a stanovení cílů přechodu. Toho lze dosáhnout například stanovením krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů a opatření na úrovni společnosti v souladu s přechodem na klimaticky neutrální a udržitelné hospodářství a investičních a akčních plánů, které uvádějí již přidělené zdroje a zdroje, které ještě budou zapotřebí, aby bylo dosažení cílů a plánování a provádění opatření zajištěno transparentním, důvěryhodným a konzistentním způsobem. To lze provést jak na úrovni společnosti, tak na úrovni činnosti, v závislosti na tom, kde vzniká potřeba financování přechodu.

(19)

Plánování přechodu, což je proces, při kterém podniky převádějí své environmentální a klimatické ambice do podoby opatření, může podnikům pomoci minimalizovat strategická a finanční rizika spojená s přechodem, identifikovat obchodní příležitosti a ujasnit obchodní strategii, která může přilákat nové investory a obchodní partnery.

(20)

Podniky však mohou využívat nástroje Unie pro udržitelné financování, jako je taxonomie, nejen ke zveřejňování činností a kapitálových výdajů, které jsou v souladu s taxonomií, ale také jako výhledový nástroj pro svůj proces přechodu, přičemž kritéria taxonomie mohou používat jako referenční body pro stanovení cílů. Taxonomie je pro účely financování přechodu používána stále častěji, přičemž mnoho podniků vykazuje kapitálové výdaje v souladu s taxonomií, které jsou významně vyšší než příjmy v souladu s taxonomií, zejména v odvětvích, která mají značný dopad.

(21)

Investice k dosažení souladu s taxonomií do pěti (výjimečně deseti) let se uznávají jako kapitálové výdaje, které jsou plně v souladu s taxonomií, pokud jsou doprovázeny plánem kapitálových výdajů, který je plánem přechodu na úrovni činností (14). Kromě toho jsou investice do přechodných činností, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2020/852, investicemi do nejlepších dostupných technologií, a proto jsou rovněž uznány jako investice, které jsou v souladu s taxonomií, za předpokladu, že nevedou k dlouhodobému zakonzervování („lock-in“) s ohledem na vysoké emise uhlíku nebo nebrání vývoji zelenějších technologií. Jedná se o hospodářské činnosti, u nichž v současné době neexistuje žádná alternativní technologie a jejichž výkonnost již směřuje k budoucí klimatické neutralitě. Aby se zajistilo neustálé zlepšování během přechodu, nařízení (EU) 2020/852 stanoví přezkum technických screeningových kritérií pro přechodné činnosti jednou za tři roky, aby se zohlednily nové technologie a vědecké důkazy, a to jakmile se stanou dostupnými.

(22)

Taxonomie může být rovněž užitečným vodítkem, které doplní klimatické nebo environmentální cíle nebo plány přechodu, pokud jde o hospodářské činnosti, které nejsou schopny dosáhnout významného přínosu k jednomu z environmentálních cílů stanovených v nařízení (EU) 2020/852, ale u nichž je stále možné dosáhnout podstatného zlepšení environmentální výkonnosti. Její kritéria a zásady lze použít ke stanovení průběžných nebo minimálních cílů, pro které by bylo možné získat finanční prostředky z financování přechodu, pokud jsou investice slučitelné s klimatickými a environmentálními cíli EU (15). To by mělo být zajištěno prostřednictvím plánu přechodu pro konkrétní činnost (plán přechodu založený na činnosti).

(23)	Údaje ukazují, že taxonomie funguje tak, jak má, přičemž společnosti zařazené do indexu STOXX Europe 600, které dosud udávaly soulad s taxonomií jiný než nula (16), v průměru vykazují soulad s taxonomií přibližně 23 % u kapitálových výdajů, 24 % u provozních výdajů a 17 % u příjmů (17).

(24)

Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu jsou vhodnými nástroji pro tvorbu portfolií s cíli v oblasti dekarbonizace. Investiční fondy, které sledují tyto referenční hodnoty, značně rostly a v současné době mají hodnotu 116 miliard EUR. Stále častěji se také používají referenční hodnoty cílů ESG s prvky environmentální udržitelnosti.

(25)

Plány přechodu jsou užitečným nástrojem, který umožňuje převést klimatické nebo environmentální cíle na úrovni podniků i hospodářských činností do podoby opatření a investičního plánu při komunikaci s finančními zprostředkovateli a investory. Finanční zprostředkovatelé a investoři mohou při posuzování rizik spojených s přechodem a fyzickou udržitelností investice zohlednit také informace z plánů přechodu a integritu, transparentnost a odpovědnost cílů obsažených v plánech.

(26)

Plány přechodu nejsou v současné době povinné, ale stávají se jedním z klíčových nástrojů zaměřených na budoucnost, které mohou podniky použít ke stanovení a formulování svých cílů a financování potřebného k dosažení těchto cílů, a zahrnují informace o milnících, činnostech, procesech a zdrojích. Plány přechodu lze stanovit na základě směrnice (EU) 2022/2464 a standardů pro podávání zpráv podle této směrnice, pokud jsou plány přechodu součástí celkové obchodní strategie podniku, který se snaží přizpůsobit cíli Pařížské dohody omezit celosvětový nárůst teploty na 1,5 °C.

(27)

Podniky, na které se vztahuje povinnost podávat zprávy podle směrnice (EU) 2022/2464, budou muset oznámit veškeré časově vymezené cíle v oblasti udržitelnosti, které případně mají, a rovněž veškeré plány, které mohou mít k zajištění toho, aby jejich obchodní model a strategie byly slučitelné s přechodem k udržitelnému hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C.

(28)

V únoru 2022 předložila Komise návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (18) s cílem zajistit, aby společnosti působící na vnitřním trhu napomohly přechodu našich ekonomik k udržitelnosti. Podle navržené směrnice by společnosti, na které se vztahuje, měly přijmout plán zajišťující, že obchodní modely a strategie dané společnosti budou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou.

(29)

Plán přechodu, který je součástí celkové strategie podniku, může zahrnovat i přechod k environmentálním cílům. Věrohodnost plánu přechodu by mohla být posílena jeho přijetím ze strany vedení společnosti, zahrnutím strukturovaného souboru krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů a opatření, včetně přidělených a potřebných zdrojů k zajištění důvěryhodného a konzistentního provádění cílů a opatření, i se zohledněním a vyloučením dlouhodobého zakonzervování („lock-in“) činností nebo aktiv s vysokými emisemi skleníkových plynů nebo významně poškozujících životní prostředí s ohledem na životnost těchto aktiv.

(30)

Finanční zprostředkovatelé hrají v podpoře přechodu reálné ekonomiky k udržitelnosti klíčovou roli. Poskytování financování přechodu reálné ekonomice proto umožňuje finančnímu sektoru plnit jeho funkci financování během přechodu, snižuje riziko přechodu v čase a umožňuje tomuto odvětví provést vlastní řádný přechod. Financování přechodu a související investice mohou v budoucnu snížit finanční riziko přechodu, i když nejsou automaticky vystaveny menšímu finančnímu riziku než jiné investice.

(31)

Bankovní úvěry i investice jsou nejen důležité pro financování reálné ekonomiky, ale očekává se, že obě tyto oblasti poskytnou podnikům významný objem financování přechodu. Banky a další institucionální investoři mají obzvláště dobrou pozici pro poskytování financování přechodu svým klientům, neboť mohou využít svých blízkých vztahů s klienty. V této souvislosti mohou banky zvážit toto doporučení ve spojení s ustanoveními o rizicích přechodu a fyzických rizicích ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (19) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (20), která jsou v současné době revidována.

(32)	Chystané stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví k zeleným úvěrům (21) a činnost platformy pro udržitelné financování (22) se budou zabývat různými aspekty financování přechodu a poskytnou relevantní podklady pro budoucí úvahy o tomto tématu.

(33)

Zveřejňování informací o udržitelnosti pomáhá zefektivnit výměnu informací mezi finančními zprostředkovateli a podniky v procesu přechodu. Výhledové informace o cílech v oblasti klimatu nebo životního prostředí nebo plánech přechodu, pokud existují, by mohly poskytnout užitečné informace investorům a finančním zprostředkovatelům, kteří se sami zavázali k přechodu. Tyto informace pomohou finančním zprostředkovatelům a investorům při rozhodování o tom, co zahrnout či nezahrnout do investičních produktů, a také při posuzování důsledků různých časových horizontů investic a rizik uvízlých aktiv.

(34)	Finanční zprostředkovatelé a investoři mohou k přechodu přispět také tím, že nabídnou konkrétní řešení financování související s přechodem, která jsou spojena s cíli v oblasti klimatu nebo životního prostředí stanovenými podniky.

(35)

Členské státy se vyzývají, aby pokračovaly ve zvyšování povědomí o přístupech k hledání nebo poskytování financování přechodu. Rovněž se vyzývají, aby pokračovaly v zajišťování vzdělávání a technické pomoci, které mohou pomoci zvýšit využívání financování přechodu a poskytnout konkrétní řešení financování související s přechodem pro podniky, které se chtějí do přechodu zapojit.

(36)

Evropské orgány dohledu a vnitrostátní příslušné orgány v Unii by měly pokračovat ve zvyšování povědomí o příslušných přístupech k financování přechodu. To pomůže vzbudit v účastnících trhu důvěru, pokud jde o to, jak účinně využívat nástroje udržitelného financování v Unii, a motivovat k využívání financování přechodu a ke snižování rizika lakování nazeleno (tzv. greenwashingu).

(37)	Toto doporučení neposkytuje doporučení týkající se všech aspektů financování přechodu ke klimaticky neutrálnímu a udržitelnému hospodářství. Jeho cílem je objasnit základní pojmy financování přechodu a používání nástrojů, které mohou podpořit větší využívání soukromého financování přechodu.

(38)

Toto doporučení není vyčerpávající, neboť účastníci trhu mohou najít jiné způsoby, jak podpořit nebo získat financování přechodu, které je v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství. Mělo by být zvažováno společně s budoucím vývojem trhu nebo legislativy. Platforma pro udržitelné financování pomůže identifikovat relevantní tržní postupy související s financováním přechodu a účastníci trhu mohou poskytnout zpětnou vazbu k dalšímu zdokonalení prvků rámce udržitelného financování a jeho využití pro financování přechodu prostřednictvím platformy nebo prostřednictvím osvětových akcí pořádaných Komisí, jako jsou workshopy a dialogy se zúčastněnými stranami. Komise rovněž rozšíří svou spolupráci s mezinárodními partnery, například prostřednictvím Mezinárodní platformy pro udržitelné financování a budoucího poradenského centra pro udržitelné financování v rámci strategie Global Gateway, aby podpořila zavádění a mezinárodní interoperabilitu financování přechodu v celosvětovém měřítku,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1. ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1.

Toto doporučení navazuje na sdělení Komise o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství (23).

1.2.

Cílem tohoto doporučení je podpořit účastníky trhu, kteří chtějí získat nebo poskytnout financování přechodu, tím, že nabízí praktické návrhy, jak k financování přechodu přistupovat.

1.3.

Toto doporučení je určeno podnikům, které chtějí přispět k přechodu ke klimatické neutralitě a environmentální udržitelnosti při současném posílení své konkurenceschopnosti a které za tímto účelem hledají finanční prostředky na investice. Jeho cílem je vysvětlit využití nástrojů udržitelného financování pro tento účel. Financování přechodu a zelené financování (24) lze odlišit od obecného financování, které nemá cíle v oblasti udržitelnosti.

1.4.

Toto doporučení se obecně nemá vztahovat na mikropodniky (25), a to vzhledem k jejich velikosti a administrativní kapacitě.

1.5.

Toto doporučení je rovněž určeno

a)	finančním zprostředkovatelům a investorům, kteří jsou ochotni poskytnout podnikům financování přechodu;

b)	členským státům a orgánům finančního dohledu, aby zvýšily povědomí o tomto tématu a poskytly technickou pomoc s cílem podpořit využívání a poskytování financování přechodu reálné ekonomice.

1.6.

Tímto doporučením nejsou dotčeny právní předpisy Unie, které stanoví právně závazné povinnosti.

1.7.

Neunijní subjekty mohou toto doporučení rovněž využít, ovšem mohou mít zvláštní potřeby, které nejsou v tomto doporučení zohledněny.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení platí následující definice:

2.1.

Přechodem se rozumí přechod od současných úrovní klimatické a environmentální výkonnosti ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu a je udržitelné z hlediska životního prostředí, v časovém rámci, který umožňuje dosažení:

a)	cíle omezit celosvětový nárůst teploty na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a pro podniky a činnosti v Unii cíle dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (26);

b)	cíle přizpůsobování se změně klimatu (27) a

c)	dalších environmentálních cílů Unie stanovených v nařízení (EU) 2020/852, kterými jsou prevence a omezování znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, udržitelné využívání a ochrana mořských a sladkovodních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

2.2.

Financováním přechodu se rozumí financování investic, které jsou slučitelné s přechodem a přispívají k němu a které předcházejí zakonzervování („lock-in“), včetně:

a)	investic do portfolií sledujících referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (dále jen „referenční hodnoty EU v oblasti klimatu“);

investic do hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií, zahrnujících:

—	přechodné hospodářské činnosti ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud jde o cíl zmírňování změny klimatu,

—	hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, které se stanou hospodářskými činnostmi, jež jsou v souladu s taxonomií, podle čl. 1 bodu 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (28) během období nejvýše pěti (výjimečně deseti) let;

c)	investic do podniků nebo hospodářských činností s věrohodným plánem přechodu na úrovni podniku nebo na úrovni činnosti;

d)	investic do podniků nebo hospodářských činností s věrohodnými vědecky podloženými cíli (je-li to přiměřené), které jsou podpořeny informacemi zajišťujícími integritu, transparentnost a odpovědnost.

2.3.

Plánem přechodu se rozumí aspekt celkové strategie podniku, který stanoví cíle a opatření subjektu pro jeho přechod ke klimaticky neutrálnímu nebo udržitelnému hospodářství, včetně opatření, jako je snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem omezení změny klimatu na 1,5 °C.

3. DOPORUČENÍ PODNIKŮM USILUJÍCÍM O FINANCOVÁNÍ PŘECHODU

Nástroje udržitelného financování pro stanovení a formulování potřeb v oblasti financování přechodu

3.1.

Podniky mohou zvážit své potřeby v oblasti financování přechodu na základě svých dopadů, rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti. Ty lze identifikovat prostřednictvím posouzení významnosti.

3.2.

Při určování svých potřeb v oblasti financování přechodu by podniky mohly začít stanovením cílů přechodu a definováním jednotlivých cest přechodu na základě vědecky podložených scénářů a cest (29).

3.3.

K podpoře stanovení cílů přechodu a formulování konkrétních potřeb v oblasti financování přechodu na úrovni podniku a na úrovni hospodářských činností lze využít nástroje udržitelného financování, zejména taxonomii nebo referenční hodnoty EU v oblasti klimatu, jakož i věrohodné plány přechodu (30).

3.4.

Díky jasnému začlenění cílů přechodu a souvisejících potřeb v oblasti financování přechodu do věrohodného plánu přechodu mohou finanční zprostředkovatelé a investoři snáze pochopit, srovnat a porovnávat možnosti financování přechodu.

3.5.

Potřeby v oblasti financování přechodu lze specifikovat jako plánované kapitálové výdaje a případně provozní výdaje související s dosažením cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, jakož i běžné nebo cílové příjmy související s přechodem.

3.6.

Podniky by případně mohly s finančními zprostředkovateli a investory projednat své specifické potřeby v oblasti financování přechodu a nejvhodnější řešení financování.

4. VYUŽITÍ VĚROHODNÝCH CEST PŘECHODU PRO STANOVENÍ VĚDECKY PODLOŽENÝCH CÍLŮ

4.1.

Podniky mohou využít veřejně dostupné meziodvětvové nebo odvětvové scénáře a cesty k dekarbonizaci, a pokud existují, i scénáře zlepšování životního prostředí, jako reference pro stanovení vědecky podložených cílů a určení svých potřeb v oblasti financování přechodu.

4.2.

Při používání scénářů nebo cest se doporučuje používat ty, které jsou vědecky podložené, a v případě cest k dekarbonizaci ty, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou, jako jsou scénáře 1,5 °C Mezinárodní energetické agentury nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu s nulovým nebo omezeným překročením (31).

4.3.

Doporučuje se upravit cesty pro jednotlivé podniky v souladu s unijními klimatickými a environmentálními cíli a na základě míst, kde působí, a výchozí pozice podniku. Na podporu tohoto postupu se doporučuje při hodnocení výzev spojených s klimatickou transformací a dostupných nejlepších technologií v dané třídě a obecnějších výzev týkajících se přechodu na zelené, digitální a odolné hospodářství v daném odvětví seznámit se s kvalitativně zaměřenými dokumenty Evropské komise týkajícími se cest přechodu v EU pro jednotlivé průmyslové ekosystémy (32).

4.4.

Vědecky podložené cíle přechodu by mohly být použity k získání financování přechodu i bez plánu přechodu, je-li to přiměřené komplexnosti, velikosti a dopadům příslušného podniku a jsou-li podpořeny informacemi, které zajistí integritu a transparentnost těchto cílů a odpovědnost za provádění opatření k jejich dosažení.

5. POUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT EU V OBLASTI KLIMATU

5.1.

Podniky mohou ve vhodných případech použít metodiky využívané pro referenční hodnoty EU v oblasti klimatu jako doplněk vědecky podložených scénářů nebo cest. Mohou jim pomoci definovat jednotlivé cesty na úrovni podniku nebo projektu nebo stanovit cíle přechodu a pomoci určit jejich potřeby v oblasti financování přechodu.

5.2.

Stejné metodiky lze použít i k tomu, aby se nové investice nestaly potenciálně uvízlými aktivy, a mohly by umožnit zahrnout emise cenných papírů podniku nebo kapitál získaný pro příslušný projekt přechodu do investičního nebo úvěrového portfolia, které sleduje referenční hodnotu EU v oblasti klimatu (33).

6. POUŽITÍ TAXONOMIE EU

6.1.

Při stanovování cílů přechodu pro konkrétní hospodářské činnosti v hospodářských odvětvích, na něž se vztahují akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení (EU) 2020/852 (34), mohou podniky stanovit své potřeby v oblasti financování přechodu dobrovolným použitím taxonomie spolu s dalšími vědecky podloženými referenčními body.

6.2.

Podniky se vyzývají, aby využívaly taxonomii k plánování investic ke splnění kritérií taxonomie pro danou hospodářskou činnost do pěti (výjimečně deseti) let, neboť v případě takových investic je již uznáno, že jsou plně v souladu s taxonomií.

6.3.

Podniky mohou taxonomii využít ke stanovení milníků a průběžných cílů pro přechod hospodářských činností, k dalšímu zlepšování environmentální výkonnosti nebo ke konečnému sladění s taxonomií v delším časovém horizontu, který je stále dostatečně krátký, aby byl slučitelný s přechodem. V případě potřeby mohou podniky například využít kritéria taxonomie k plánování postupného slaďování s taxonomií: jako první časově vymezený cíl pro přechod nad úroveň výkonnosti definovanou kritérii „významně nepoškozovat“ a jako druhý časově vymezený cíl pro sladění s kritérii významného přínosu, vysvětlenými v plánu přechodu založeném na činnosti. (35)

6.4.

Aby bylo možné využít taxonomii k získání financování přechodu, podniky by mohly specifikovat své potřeby v oblasti financování přechodu z hlediska kapitálových výdajů podniku. V případě potřeby by mohly tyto potřeby specifikovat také z hlediska svých současných a cílových provozních výdajů nebo příjmů:

a)	které jsou v souladu s taxonomií;

b)	u nichž souladu s taxonomií bude dosaženo v budoucnu, nebo

c)	které vykazují neustálé zlepšování výkonnosti jako součást věrohodného plánu přechodu, jenž je v souladu s přechodem.

7. POUŽITÍ VĚROHODNÉHO PLÁNU PŘECHODU

7.1.

Aniž jsou dotčeny právně závazné požadavky, podniky, zejména ty s činnostmi, které jsou spojeny s významnými dopady nebo se složitými cestami přechodu, mohou vypracovat plány přechodu buď na úrovni podniku, nebo na úrovni činnosti, případně na obou úrovních, aby strukturovaně a konzistentně formulovaly cíle přechodu, milníky, opatření a potřeby zdrojů.

7.2.

Standardy pro podávání zpráv podle směrnice (EU) 2022/2464 poskytují šablonu pro vypracování věrohodných plánů přechodu a akčních plánů, které by podniky mohly používat s cílem zajistit u těchto plánů integritu, transparentnost a odpovědnost.

7.3.

Taxonomii a referenční hodnoty EU v oblasti klimatu lze použít společně s vědecky podloženými scénáři nebo cestami k určení cílů nebo finančních potřeb zahrnutých do těchto plánů na úrovni podniků i hospodářských činností.

7.4.

Plány směřující k environmentální udržitelnosti mohou rovněž využívat strategické akční plány EU v oblasti životního prostředí pro oběhové hospodářství (36), biologickou rozmanitost (37) a nulové znečištění (38).

8. FINANČNÍ NÁSTROJE PRO ZÍSKÁNÍ FINANCOVÁNÍ PŘECHODU

8.1.

Podnikům se doporučuje, aby k získání financování přechodu využily jeden z finančních nástrojů souvisejících s přechodem, jako jsou specifické typy úvěrů nebo emise na kapitálovém trhu se specifickými prvky, nebo kombinaci více těchto nástrojů (39).

Zelené úvěry nebo jiné úvěry spojené s udržitelností

8.2.

Pokud podnik potřebuje financování přechodu, může požádat o specifické typy úvěrů, jako jsou úvěry vázané na udržitelnost, zelené úvěry nebo jiné úvěry pro specifické účely.

8.3.

Finanční zprostředkovatelé začínají takové úvěry nabízet a mohou nabídnout konkurenceschopné úrokové sazby, pokud předpokládaná environmentální výkonnost, která je základem úvěrů, pomáhá snižovat rizika přechodu nebo umožňuje finančnímu zprostředkovateli nižší sazby pro refinancování.

8.4.

Investice k dosažení konkrétního cíle přechodu, jako je modernizace aktiv nebo nové investice, které umožní výrobu s nízkým dopadem na klima a životní prostředí, by mohly být financovány prostřednictvím účelového úvěru, přičemž získané finanční prostředky by byly použity výhradně pro tento účel (tzv. „financování s vázaným použitím získaných peněžních prostředků“). Vyjádření účelu prostřednictvím cílů přechodu souvisejících s kritérii taxonomie by mohlo podpořit čerpání úvěrů určených na přechod.

8.5.

Investice do zlepšení výkonnosti na úrovni podniků by mohly být financovány prostřednictvím úvěru vázaného na udržitelnost, přičemž jako pojistka by sloužily vědecky podložené a časově vymezené cíle v oblasti klimatické nebo environmentální výkonnosti a úrokové sazby by byly vázány na dosažení plánovaných výkonnostních cílů v oblasti udržitelnosti, čímž by se zabránilo důsledkům zakonzervování („lock-in“ efektu).

Zelené dluhopisy nebo jiné dluhopisy spojené s udržitelností

8.6.

Podniky mohou k financování svého přechodu rovněž vydávat nástroje kapitálového trhu nebo specifické typy dluhopisů, jako jsou zelené dluhopisy nebo jiné dluhopisy spojené s udržitelností. Dluhopisy lze použít k získání kapitálu jak na úrovni podniku, tak na úrovni hospodářské činnosti.

8.7.

Pro získání financování přechodu pro konkrétní účel by emitenti mohli zvážit vydání dluhopisů, které prokazují použití peněžních prostředků, které jejich vydáním získají, pro účely přechodu. Ačkoli existují mezinárodní normy pro zelené dluhopisy, které by mohly být využity k získání financování přechodu, podniky by pro účely vydávání zelených dluhopisů k financování hospodářských činností, které se stanou hospodářskými činnostmi, jež jsou v souladu s taxonomií, do pěti (výjimečně deseti) let, mohly zvážit rovněž využití standardu pro evropské zelené dluhopisy.

8.8.

Dluhopisy vázané na udržitelnost lze použít k získání kapitálu na zlepšení výkonnosti podniku v oblasti udržitelnosti jak na úrovni podniku, tak na úrovni činnosti. Měly by být navázány na řádné výkonnostní cíle v oblasti udržitelnosti – například na klíčové ukazatele výkonnosti podle taxonomie – a na časový rámec, který je v souladu s přechodem, neboť kupóny jsou obvykle vydávány pod podmínkou dosažení předpokládané výkonnosti a motivace k ní.

8.9.

Nástroje udržitelného financování uvedené v bodech 3 až 7 lze využít jako výkonnostní cíle a k dalšímu posílení důvěryhodnosti dluhopisů vázaných na udržitelnost.

Kapitálové financování a specializované úvěry

8.10.

Podniky mohou také vydávat kapitálové nástroje nebo zvážit specializovaná úvěrová řešení, která jsou navázána na cíle udržitelnosti na úrovni podniku, projektu nebo hospodářské činnosti. Pro stanovení těchto výkonnostních cílů lze použít přístupy podobné těm, které jsou popsány výše.

9. DOPORUČENÍ FINANČNÍM ZPROSTŘEDKOVATELŮM A INVESTORŮM, KTEŘÍ JSOU OCHOTNI POSKYTNOUT FINANCOVÁNÍ PŘECHODU

Nástroje pro stanovení cílů financování přechodu a pro určení projektů nebo podniků

9.1.

Finanční zprostředkovatelé mohou přispět k financování přechodu tím, že zohlední cíle financování přechodu ve své úvěrové nebo investiční strategii.

9.2.

Při stanovování cílů přechodu a navrhování přístupů k financování přechodu u portfolií a investičních nebo úvěrových strategií mohou finanční zprostředkovatelé:

a)	zvážit doporučení podnikům týkající se určení potřeb v oblasti financování přechodu a stanovení cílů (40);

zajistit, aby přístup k financování přechodu napomáhal přechodu a dekarbonizaci reálné ekonomiky, zohledňoval různé výchozí pozice podniků, naplňoval zásadu proporcionality (zejména u malých a středních podniků) a zahrnoval příslušné záruky v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s definicí financování přechodu uvedenou v tomto doporučení;

c)	promítnout přístup k financování přechodu do konkrétních cílů souvisejících s klimatickými a environmentálními cíli, a to pro všechny třídy aktiv a se zahrnutím všech druhů financování a všech hospodářských odvětví, která jsou pro přechod důležitá;

d)	považovat poradenství a zapojení za důležitou součást strategie financování přechodu.

9.3.

Investoři a vlastníci aktiv mohou vyvinout podobné přístupy pro svá vlastní aktiva.

9.4.

K provádění investičních strategií s přístupy k financování přechodu a k identifikaci podniků a projektů, které splňují cíle přechodu, mohou finanční zprostředkovatelé a investoři (41):

a)	využívat informace poskytnuté podniky ke stanovení cílů přechodu a potřeb v oblasti financování přechodu, včetně plánů přechodu a podnikového výkaznictví;

b)	používat metodiky v oblasti dekarbonizace vyžadované v rámci referenčních hodnot EU v oblasti klimatu, jako jsou jasné cíle podniků v oblasti dekarbonizace a omezení nových investic do potenciálně uvízlých aktiv;

využívat rámec a kritéria taxonomie k identifikaci investic, které jsou způsobilé a mohly by se stát investicemi, jež jsou v souladu s taxonomií, v případě potřeby prostřednictvím průběžných kroků podle časového plánu, který je slučitelný s přechodem. Například v případě potřeby lze jako první krok zvážit financování kroků k přechodu nad rámec úrovní výkonnosti definovanou kritérii „významně nepoškozovat“ a jako druhý krok sladění s kritérii významného přínosu, objasněnými v plánu přechodu založeném na činnosti;

d)	používat zveřejňované informace a prospekty doprovázející emisi zelených dluhopisů, dluhopisů k zajištění přechodu a dluhopisů vázaných na udržitelnost nebo akcií.

10. SPOLUPRÁCE S PODNIKY, KTERÉ POTŘEBUJÍ FINANCOVÁNÍ PŘECHODU

10.1.

Finanční zprostředkovatelé se vyzývají, aby se zapojili do spolupráce s klienty a podniky, do kterých se investuje, v procesu přechodu, zejména pokud existuje významná potřeba financování přechodu.

10.2.

Politika zapojení by mohla zahrnovat popis příslušných úvěrových nebo investičních strategií, které by mohly být vhodné pro příslušné potřeby v oblasti financování přechodu, a podmínky způsobilosti pro financování v rámci těchto strategií.

10.3.

Při spolupráci s klienty a podniky, do kterých se investuje, by mohly být projednávány následující aspekty:

a)	významné dopady, rizika a příležitosti v oblasti udržitelnosti a způsob řešení dopadů a rizik v oblasti klimatu a životního prostředí;

b)	způsob, jakým se určuje příspěvek ke klimatickému nebo environmentálnímu cíli a jaké jsou časové horizonty úvěrů nebo investic;

c)	základní cesty přechodu, aby se zajistilo, že úvěrová nebo investiční strategie je s přechodem slučitelná;

d)	zda a jak se uplatňuje zásada „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a jak se řeší nepříznivé dopady;

e)	jak bude zohledněna výkonnost v oblasti udržitelnosti a cíle a plány podniků v oblasti přechodu, včetně posouzení rizika uvízlých aktiv a obecněji rizik přechodu a fyzických rizik.

11. SPECIFICKÁ ŘEŠENÍ PRO FINANCOVÁNÍ PŘECHODU

11.1.

Vedle řešení v oblasti obecného úvěrování a financování mohou finanční zprostředkovatelé nabízet specifická řešení pro financování přechodu určená podnikům nebo projektům s významnými potřebami v oblasti financování přechodu.

11.2.

To zahrnuje například nabídku úvěrů nebo finančních produktů, které mohou pomoci financovat přechod v praxi, jako jsou ty, které jsou založeny na:

a)	investicích v souladu s nařízením (EU) 2020/852, které pomáhají smysluplně zvyšovat podíl činností vykonávaných podnikem, které jsou v souladu s taxonomií;

b)	referenčních hodnotách EU v oblasti klimatu, pokud doplňují vědecky podložené scénáře nebo cesty;

c)	věrohodných plánech přechodu na úrovni subjektů nebo činností, které realizují vědecky podložené cíle;

d)	věrohodných vědecky podložených cílech (je-li to přiměřené), které jsou podpořeny informacemi zajišťujícími integritu, transparentnost a odpovědnost;

e)	snižování environmentální stopy na základě strategických akčních plánů EU v oblasti životního prostředí pro oběhové hospodářství (42), biologickou rozmanitost (43) a nulové znečištění (44) a v souladu s uvedenými strategickými akčními plány EU;

f)	kombinaci výše uvedených možností, například když plány přechodu zahrnují potřeby v oblasti financování přechodu stanovené prostřednictvím taxonomie nebo referenčních hodnot EU v oblasti klimatu.

11.3.

Finanční zprostředkovatelé mohou zvážit nastavení pobídek na podporu dobrého plnění cílů podniku v oblasti přechodu, kupříkladu odměňování pokroku při plnění cílů přechodu nebo kritérií taxonomie prostřednictvím atraktivních úrokových sazeb, například na základě snížení rizika přechodu nebo zlepšení nákladů na financování.

12. RIZIKA PŘECHODU A FYZICKÁ RIZIKA

12.1.

Finanční zprostředkovatelé a investoři se vyzývají, aby se zabývali řešením rizik vyplývajících z nesouladu s přechodem tím, že posoudí, jak jsou jejich cíle přechodu a cíle financování přechodu sladěny s jejich strategiemi řízení rizik a jak k nim přispívají.

12.2.

Finanční zprostředkovatelé a investoři jsou vyzýváni zejména k tomu, aby:

a)	v rámcích řízení rizik a zapojení zohlednili výhledové informace od protistran, jako jsou cíle a plány přechodu, včetně informací o jejich důvěryhodnosti a každoročního podávání zpráv o pokroku;

b)	zvážili financování projektů přechodu, které mají potenciál snížit negativní dopady na faktory udržitelnosti a budoucí rizika přechodu a fyzická rizika, např. v souladu s pokyny z taxonomie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu.

13. DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Malé a střední podniky usilující o financování přechodu

13.1.

Pokud mají malé a střední podniky zájem o získání financování přechodu, budou potřebovat přiměřená opatření daná jejich velikostí, administrativní kapacitou a zdroji, a proto se jim doporučuje, aby se spojily s finančními zprostředkovateli a investory a prozkoumaly, jaké možnosti financování a podpůrné služby jsou k dispozici.

13.2.

Malé a střední podniky, které mají zájem podílet se na přechodu, by mohly zvážit získání financování přechodu na investice související s přechodem, které by mohly být okamžité, nebo realizovány v budoucnu, např. na:

a)	nové zelené technologie;

b)	modernizaci stávajících hospodářských činností nebo aktiv;

c)	investice do podpůrných technologií;

d)	politiky v oblasti získávání zelených zdrojů (např. obnovitelné zdroje energie);

e)	činnosti vedoucí k ekologizaci jejich podpůrných funkcí, jako je zvyšování energetické účinnosti jejich budov nebo pronájem či pořízení elektrických vozidel, dekarbonizace jejich dopravy, ekologizace jejich zásobování potravinami atd.

13.3.

Kótované malé a střední podniky spadají do oblasti působnosti směrnice (EU) 2022/2464 a v budoucnu budou zveřejňovat informace o udržitelnosti podle zjednodušených standardů vykazování. Malé a střední podniky, které do oblasti působnosti uvedené směrnice nespadají, ale mají zájem sdělovat své klíčové informace o udržitelnosti, by mohly zvážit použití těchto zjednodušených standardů vykazování nebo jiných dobrovolných standardů vykazování, které jsou pro tento účel přizpůsobeny malým a středním podnikům (45).

13.4.

Velké podniky se důrazně vyzývají, aby přiměřeným způsobem podporovaly malé a střední podniky ve svém hodnotovém řetězci, které mají zájem o financování přechodu, při posuzování potřeb v oblasti financování přechodu a případně při získávání klíčových informací o udržitelnosti, ať už spadají do oblasti působnosti povinného podávání zpráv o udržitelnosti, či nikoli.

13.5.

V příslušných případech by větší podniky mohly rovněž spolupracovat s finančními institucemi, aby mohly nabízet výhodné podmínky financování a/nebo podmínky nákupu svým partnerům v hodnotovém řetězci, kteří potřebují financování přechodu, zejména malým a středním podnikům v odvětvích, která jsou pro přechod důležitá (46).

14. ŘEŠENÍ FINANCOVÁNÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY

14.1.

Malé a střední podniky mají omezenou schopnost poskytovat podrobné informace, a proto se finanční zprostředkovatelé a investoři vyzývají, aby při jednání s klienty z řad malých a středních podniků uplatňovali zásadu proporcionality. Při požadování informací od partnerů v hodnotovém řetězci malých a středních podniků by neměli požadovat více informací, než je nezbytné, a měli by zachovávat zdrženlivost.

14.2.

Finanční zprostředkovatelé se vyzývají, aby nabízeli vzdělávací a osvětové programy, poradenské služby nebo internetové nástroje, které pomohou malým a středním podnikům, jež mají zájem o financování přechodu, zvýšit jejich povědomí o rizicích a příležitostech s přechodem spojených.

14.3.

V rámci toho by mohla být zájemcům z řad malých a středních podniků poskytnuta podpora, aby mohli jednoduchým způsobem posoudit své potřeby v oblasti financování přechodu.

14.4.

Malým a středním podnikům by mohla být nabízena specifická řešení zeleného financování a financování přechodu, která jsou přiměřená a vhodná pro využití malými a středními podniky a která motivují k jejich využívání, s přihlédnutím k tomu, že nekótované malé a střední podniky nepodléhají povinnostem podávání zpráv podle směrnice (EU) 2022/2464 a nařízení (EU) 2020/852.

15. DOPORUČENÍ ČLENSKÝM STÁTŮM

Členské státy se vyzývají, aby zvážily následující doporučení na podporu financování přechodu:

15.1.

Členské státy se vyzývají, aby mezi účastníky trhu zvyšovaly povědomí o potřebě financovat investice do přechodu na zelenou ekonomiku a o existujících normách, zásadách a zárukách, které mohou zajistit důvěryhodnost a environmentální integritu těchto investic. Mohly by vysvětlovat výhody využití nástrojů udržitelného financování EU pro tento účel.

15.2.

Členské státy by mohly účastníky trhu vybízet k používání referenčních scénářů, které jsou vědecky podložené a odrážejí cesty k dekarbonizaci v souladu s Pařížskou dohodou, jako jsou scénáře 1,5 °C Mezinárodní energetické agentury (IEA) nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s nulovým nebo omezeným překročením, nebo cest na úrovni EU, jednotlivých států nebo odvětví odkazujících na tyto scénáře agentury IEA nebo panelu IPCC.

15.3.

Členské státy by mohly v rámci unijních a vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže podporovat spolupráci mezi účastníky trhu s cílem sdílet získané zkušenosti a osvědčené postupy při poskytování nebo hledání financování přechodu a řešení společných problémů. Členské státy by mohly využít role, kterou v tomto ohledu mohou sehrát průmyslová sdružení a další respektované subjekty.

15.4.

Členské státy by mohly podporovat budování kapacit v oblasti nástrojů a politik financování přechodu, včetně vzdělávání úředníků, regulátorů a odborníků z finančního sektoru, aby podpořily navrhování řešení a politik financování souvisejících s přechodem, které zohledňují zeměpisné závislosti.

15.5.

Členské státy by mohly podporovat a prosazovat inovativní udržitelné finanční produkty a služby přizpůsobené malým a středním podnikům, přičemž by měly zohlednit zásadu proporcionality.

15.6.

Členské státy by mohly podpořit malé a střední podniky v dobrovolném poskytování klíčových informací o udržitelnosti a financování přechodu zúčastněným stranám a finančním zprostředkovatelům a investorům, což by mohlo zvýšit rozmanitost možností financování nabízených malým a středním podnikům.

15.7.

Členské státy by mohly vyzvat mezinárodní rozvojové banky a národní podpůrné banky, aby toto úsilí podpořily nabídkou technické pomoci.

15.8.

Členské státy by mohly podpořit iniciativy mezi místními bankami a malými a středními podniky zaměřené na vytváření a provádění strategií udržitelného financování a věrohodných cílů přechodu nebo případně plánů přechodu pro malé a střední podniky.

16. DOPORUČENÍ EVROPSKÝM ORGÁNŮM DOHLEDU A PŘÍSLUŠNÝM VNITROSTÁTNÍM ORGÁNŮM

Evropské orgány dohledu a příslušné vnitrostátní orgány se vyzývají, aby:

16.1.

zvážily toto doporučení při sledování a kontrole rizik lakování nazeleno (greenwashingu) spojených s přechodem;

16.2.

při posuzování finančních rizik dohlížených subjektů spojených s přechodem zohledňovaly relevantní výhledové informace obsažené v cílech přechodu, věrohodných plánech přechodu nebo informacích zveřejňovaných podle taxonomie;

16.3.

zvyšovaly povědomí dohlížených subjektů o tom, jak regulační rámec umožňuje využívat výhledové informace od protistran nebo podniků, do nichž se investuje, k posuzování, řízení a sledování rizik přechodu a fyzických rizik;

16.4.

ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány budovaly kapacity v oblasti financování přechodu a podporovaly vytváření důvěryhodného prostředí pro financování přechodu v celé EU.

V Bruselu, 27. června 2023.

Za Komisi

Mairead MCGUINNESS

členka Komise

(1) Unie bude muset v období let 2021–2030 každoročně investovat o 477 miliard EUR více než v období 2011–2020, aby splnila své cíle snižování emisí v odvětví energetiky a dopravy. K dosažení svých environmentálních cílů bude muset každý rok investovat dalších 110 miliard EUR. Podrobnosti viz pracovní dokument útvarů Komise o posouzení investičních potřeb a dostupných finančních prostředcích k posílení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v EU, SWD(2023) 68 final, a sdělení Komise Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí, COM(2021) 662 final.

(2) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise), COM(2023) 161 final.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o vytvoření rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). V dalším textu se pojem „taxonomie“ vztahuje na nařízení (EU) 2020/852 ve spojení s akty v přenesené pravomoci, které byly na základě uvedeného nařízení přijaty.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 17).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(6) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech, COM/2021/391 final. Dne 28. února 2023 dospěli spolunormotvůrci v souvislosti s tímto návrhem k politické dohodě.

(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, COM(2021) 390 final.

(8) OECD (2022), OECD Guidance on Transition Finance: Ensuring Credibility of Corporate Climate Transition Plans, Green Finance and Investment (Pokyny OECD k financování přechodu: Zajištění důvěryhodnosti podnikových plánů klimatického přechodu, zeleného financování a investic), OECD Publishing, Paříž.

(9) G20 (2022), 2022 G20 Sustainable Finance Report (Zpráva G20 o udržitelném financování 2022).

(10) Mezinárodní platforma pro udržitelné financování (2022), Report on Transition Finance (Zpráva o financování přechodu). K dispozici na adrese: https://finance.ec.europa.eu/system/files/2022-11/221109-international-platform-sustainable-report-transition-finance_en.pdf

(11) Skupina odborníků OSN na vysoké úrovni pro závazky nestátních subjektů v oblasti čistých nulových emisí (2022), Integrity Matters: Net Zero Commitments by Businesses, Financial Institutions, Cities and Regions (Zásadní význam věrohodnosti: závazky podniků, finančních institucí, měst a regionů v oblasti čistých nulových emisí).

(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(13) Schváleno Unií dne 5. října 2016; rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a formy informací, které mají podniky, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU o environmentálně udržitelných hospodářských činnostech, zveřejňovat, a upřesněním metodiky pro splnění této povinnosti zveřejňování (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9), příloha I.

(15) Výdaje na plány přechodu založené na činnosti nelze považovat za plány, které jsou v souladu s taxonomií, pokud zcela nesplňují příslušná kritéria taxonomie, mohou být však smysluplným krokem ke zlepšení úrovní výkonnosti v oblasti udržitelnosti a pobídkou k financování přechodu.

(16) Ke dni 17. května 2023 zveřejnilo svou způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií pro rozpočtový rok 2022 již 63 % podniků zařazených do indexu STOXX Europe 600; zdroj: Bloomberg.

(17) Téměř dvě ze tří společností, které zveřejnily kapitálové výdaje způsobilé podle taxonomie, vykázaly u souladu jiný než nulový údaj a každá druhá společnost, která zveřejnila způsobilé příjmy, vykázala jinou než nulovou míru příjmů, které jsou v souladu s taxonomií; zdroj: Bloomberg.

(18) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, COM(2022) 71 final.

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a o zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(21) Chystané doporučení v návaznosti na žádost o poskytnutí poradenství v oblasti zelených úvěrů a hypoték adresovanou Evropskému orgánu pro bankovnictví; žádost je k dispozici na adrese: https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/About%20Us/Missions%20and%20tasks/Call%20for%20Advice/2022/CfA%20on%20green%20loans%20and%20mortgages/1043881/EBA%20Call%20for%20Advice%20Green%20Loans%20and%20Mortgages_Clean.pdf

(22) Platforma pro udržitelné financování zřízená článkem 20 nařízení (EU) 2020/852. Více informací o této platformě je k dispozici na adrese: https://finance.ec.europa.eu/sustainable-finance/overview-sustainable-finance-old/platform-sustainable-finance_en

(23) Sdělení Komise Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, COM(2021) 390 final.

(24) Rozdíl a přesahy mezi financováním přechodu a zeleným financováním a jejich vývoj v čase je znázorněn v oddíle 1 přílohy.

(25) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1) definuje mikropodnik jako podnik, který má méně než deset zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo konečná roční rozvaha nepřesahuje 2 miliony EUR.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(27) Podle definice v nařízení (EU) 2020/852.

(28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(29) V oddíle 2 přílohy je znázorněno, jak se různé charakteristiky cílů podniku v oblasti přechodu mohou odrážet v potřebách v oblasti financování přechodu s různými časovými horizonty. Obrázek 2 v příloze uvádí různé možnosti formulování potřeb v oblasti financování přechodu.

(30) V oddíle 3 přílohy je uveden přehled nástrojů, které by mohly být použity k určení potřeb v oblasti financování přechodu a možností, jak prostředky na financování přechodu získat.

(31) Možným zdrojem takových scénářů by mohly být scénáře zveřejněné Sítí pro ekologizaci finančního systému (NGFS).

(32) Evropská komise, kvalitativně zaměřené cesty přechodu v EU, k dispozici na adrese: https://single-market-economy.ec.europa.eu/industry/transition-pathways_en.

(33) V oddíle 4 přílohy jsou podrobněji vysvětleny metodiky referenčních hodnot EU v oblasti klimatu a způsob jejich využití pro formulování potřeb v oblasti financování přechodu.

(34) Například akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu a veškeré budoucí akty v přenesené pravomoci, které stanoví technická screeningová kritéria.

(35) V oddíle 5 přílohy je blíže uvedeno, jakým způsobem lze taxonomii pro tento účel použít.

(36) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa. COM(2020) 98 final.

(37) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života. COM(2020) 380 final.

(38) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“. COM(2021) 400 final.

(39) V oddíle 6 přílohy jsou uvedeny příklady níže popsaných finančních nástrojů.

(40) Rovněž při zohlednění oddílu 2 přílohy.

(41) Oddíl 7 přílohy obsahuje další možnosti týkající se těchto nástrojů.

(42) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa. COM(2020) 98 final.

(43) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života. COM(2020) 380 final.

(44) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“. COM(2021) 400 final.

(45) Podle směrnice (EU) 2022/2464 začne podávání zpráv v případě kótovaných malých a středních podniků (s výjimkou mikropodniků) v roce 2027 na základě účetního roku 2026. Kótované malé a střední podniky budou moci podávat zprávy podle samostatných a přiměřených standardů vypracovaných skupinou EFRAG.

(46) Společnosti mohou například podporovat malé a střední podniky, ať už spadají do oblasti působnosti povinného podávání zpráv o udržitelnosti, nebo ne, aby dobrovolně využívaly nástroje Unie pro udržitelné financování nebo jiné vědecky podložené nástroje k tomu, aby transparentně a věcně informovaly banky o svých projektech přechodu, cílech přechodu nebo plánech přechodu za účelem řešení rizik spojených s přechodem.

PŘÍLOHA

Tato příloha je připojena k doporučení Komise o usnadnění financování přechodu k udržitelnému hospodářství (1). Doporučení doplňuje podrobnějšími úvahami a obrázky s cílem podpořit dobrovolné využívání nástrojů z rámce EU pro udržitelné financování, které mohou sloužit k financování přechodu. Poskytuje podnikům a finančním institucím různé varianty a možnosti, jak stanovit cíle přechodu, formulovat a určit potřeby a projekty v oblasti financování přechodu a jak získat nebo poskytnout financování přechodu.

Obsah

Vztah mezi zeleným financováním a financováním přechodu

Úvahy o tom, jak by se různé typy dopadů, rizik a příležitostí podniku mohly odrazit v jednotlivých cílech přechodu

Přehled nástrojů udržitelného financování pro formulování a určení potřeb v oblasti financování přechodu

Metodiky referenčních hodnot EU v oblasti klimatu

Taxonomie EU

5.1

K čemu lze taxonomii EU použít

5.2

Taxonomie jako nástroj přechodu

5.3

Možnosti použití taxonomie k vymezení potřeb v oblasti financování přechodu

Finanční nástroje pro získání financování přechodu

Využívání nástrojů Evropské unie pro udržitelné financování finančními zprostředkovateli a investory

1. Vztah mezi zeleným financováním a financováním přechodu

Udržitelné financování se týká jak financování toho, co je šetrné k životnímu prostředí již nyní, tak toho, co na takovou úroveň výkonnosti v průběhu času přechází.

Níže uvedený obrázek 1 ukazuje, jak financování přechodu souvisí s obecným financováním a zeleným financováním a jak se tyto různé formy financování mohou vyvíjet v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Obecné financování, které nemá žádné cíle v oblasti udržitelnosti, lze odlišit od zeleného financování a od financování přechodu. K tomuto obecnému financování mohou v současné době patřit jak činnosti s velkým, tak i malým dopadem. Postupem času, jak bude v hospodářství probíhat přechod, se budou muset činnosti s vysokým dopadem proměnit na činnosti s nízkým dopadem.

Cílem financování přechodu je tento přechod financovat. Může sem patřit jak financování s vázaným použitím získaných peněžních prostředků, tak financování pro obecné (podnikové) účely. V krátkodobém horizontu financování přechodu často nepovede ke zlepšením, která by splňovala zelené výkonnostní cíle. V dlouhodobém horizontu však musí být financování přechodu v souladu s klimatickými a environmentálními cíli EU, a proto bude považováno buď za zelené, nebo za mající nízký dopad.

2. Úvahy o tom, jak by se různé typy dopadů, rizik a příležitostí podniku mohly odrazit v jednotlivých cílech přechodu

Tento oddíl se týká bodů 3 a 4 doporučení Komise.

Jako součást tohoto posouzení by podniky mohly využívat analýzu scénářů souvisejících s klimatem a životním prostředím k určení a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Na základě výsledku takového posouzení významnosti (2) by podniky mohly stanovit cíle přechodu a případně určit potřeby a závazky v oblasti financování přechodu.

Obrázek 2 poskytuje přehled nástrojů, které lze použít při zvažování toho, jak definovat potřeby v oblasti financování přechodu v případě významných dopadů a jak definovat potřeby financování pro řešení nízkých nebo zbytkových dopadů.

Při plánování přechodu a definování potřeb v oblasti financování přechodu se podnikům doporučuje, aby zvážily stanovení cílů přechodu na základě příslušných cest přechodu, které jsou s přechodem slučitelné, s přihlédnutím k typu dopadů a dalším faktorům, jako je závažnost, rozsah, oblast a nevratnost těchto dopadů. Podniky mohou za tímto účelem vycházet ze standardů a pokynů dostupných podle směrnice (EU) 2022/2464 a jejího provádění pro tento účel (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti).

Podniky se vyzývají, aby zvážily, jak by se různé dopady, rizika a příležitosti mohly promítnout do cílů přechodu a souvisejících potřeb v oblasti financování přechodu.

Tabulka 1.

Obecné úvahy o stanovení klimatických a environmentálních cílů v případě významných dopadů

Zvážit věrohodné referenční rámce, které by sloužily jako podklady pro metodiku použitou v tomto procesu, včetně:

—

analýzy vědecky podložených scénářů a celosvětových, unijních nebo národních odvětvových cest týkajících se hranice 1,5 °C bez jejího překročení nebo s omezeným překročením, s odkazem na Mezivládní panel pro změnu klimatu, Mezinárodní energetickou agenturu nebo jiné věrohodné a vědecky podložené soukromé iniciativy. Zvážit scénáře, které zohledňují konkrétní souvislosti podniku z hlediska zeměpisné polohy a hospodářských činností,

—	regulačního rámce Unie pro udržitelné financování, včetně nařízení o taxonomii a metodiky pro referenční hodnoty EU v oblasti klimatu (viz oddíly 3 až 5 této přílohy),

—	strategických akčních plánů Unie v oblasti životního prostředí pro oběhové hospodářství (3), biologickou rozmanitost (4) a nulové znečištění (5).

—	pokud jde o aspekty související s klimatem, seznámení se při hodnocení výzev spojených s přechodem a dostupných nejlepších technologií v dané třídě v příslušném odvětví s kvalitativně zaměřenými dokumenty Komise týkajícími se cest přechodu v EU (6).

2)	Zvážit stanovení časově vymezených, vědecky podložených a realizovatelných cílů přechodu, aby byla zajištěna jejich důvěryhodnost.

3)	Zvážit rozčlenění těchto cílů na úroveň činností a produktů a určit klíčové páky na úrovni činností, včetně finančních zdrojů, k zajištění realizace těchto cílů.

Ve vhodných případech s odkazem na bod 3) zvážit upřesnění očekávaných dekarbonizačních pák a jejich celkového kvantitativního přínosu k dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů, jakož i klíčových plánovaných opatření, včetně změn v portfoliu výrobků a služeb podniku a zavádění nových technologií.

5)	Zvážit metriky, podle kterých se bude měřit a sledovat plnění cílů přechodu, jako je účinnost opatření, dosažený pokrok v čase a zapojení zúčastněných stran.

6)	Zvážit upřesnění toho, jak postupy obchodního plánování a finančního plánování a rámec pro řízení rizik zohledňují cíle přechodu.

7)	Zvážit celkovou environmentální integritu cílů přechodu, nevyměňovat jeden cíl za druhý a pro tento účel zvážit použití zásady „významně nepoškozovat“ v souladu s nařízením o taxonomii. Zvážit také dodržování minimálních záruk týkajících se lidských a pracovních práv.

Zvážit přijetí opatření k zajištění transparentnosti cílů a základu, na němž byly stanoveny, aby byli investoři a finanční zprostředkovatelé motivováni k jejich zohlednění při poskytování financování přechodu. Zvážit například formulaci cílů v rámci věrohodného plánu přechodu s cílem zvýšit věrohodnost jejich dosažení, přičemž se vezmou v potaz vnější závislosti (7) ve všech lokalitách, kde podnik působí.

Zvážit zajištění spolehlivého procesu řízení na podporu provádění a dohledu nad cíli přechodu, včetně:

a)	schválení cílů přechodu správními, řídícími a dozorčími orgány podniku;

b)	zavedení řádných vnitřních kontrol včetně jasného rozdělení rolí a odpovědností za dohled a provádění opatření souvisejících s podporou provádění těchto cílů přechodu;

c)	pravidelného podávání zpráv řídícím orgánům o plnění cílů přechodu.

10)	Zvážit případně využití ověřování třetí stranou, aby se zajistila dodatečná věrohodnost cílů přechodu a souvisejícího procesu stanovování cílů a následných opatření.

Tabulka 2.

Úvahy o jednoduchých cílech pro zlepšení v případě nevýznamných dopadů

V případě podniků, jejichž hlavní hospodářská činnost má nízké dopady, může být možné snížit zbytkové dopady, které mohou například existovat v podpůrných funkcích tohoto podniku (např. energetická účinnost kancelářských budov, emise z dopravy nebo mobility, nákup obnovitelné energie, ekologizace zásobování potravinami atd.).

Ve vhodných případech zvážit:

jednoduché cíle pro zlepšení u investic do energetické účinnosti budov, výrazné snížení emisí z používání elektřiny nebo vytápění a podobné investice, zejména prostřednictvím podpůrných činností, na které se vztahují akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii);

b)	politiku zadávání veřejných zakázek se zaměřením na udržitelnost.

3. Přehled nástrojů udržitelného financování pro formulování a určení potřeb v oblasti financování přechodu

Nástroje udržitelného financování, zejména taxonomie nebo referenční hodnoty EU v oblasti klimatu, jakož i věrohodné plány přechodu mohou být použity na podporu vymezení cílů přechodu a formulování konkrétních potřeb v oblasti financování přechodu na úrovni podniku a na úrovni hospodářských činností. Financování přechodu pak lze získat prostřednictvím zelených dluhopisů nebo dluhopisů vázaných na udržitelnost, úvěrů, kapitálového financování nebo specializovaných úvěrů.

Na obrázku 3 níže je uveden přehled nástrojů, které lze použít k formulování potřeb a získání financování přechodu.

4. Metodiky referenčních hodnot EU v oblasti klimatu

Tento oddíl se týká bodu 5 doporučení Komise.

V případě, že neexistují vědecky podložené cesty nebo plány pro konkrétní odvětví, mohly by podniky zvážit metodiky referenčních hodnot EU v oblasti klimatu a použít je způsobem, který zajistí soulad se scénářem 1,5 °C podle Mezinárodní energetické agentury nebo Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Pokud existují vědecky podložené scénáře a cesty pro konkrétní odvětví, mohly by podniky zvážit, zda jejich použití umožní splnit i minimální standardy referenčních hodnot EU v oblasti klimatu.

Emise podniků na kapitálovém trhu, které splňují minimální standardy metodik referenčních hodnot v oblasti klimatu a prokazují je (například prostřednictvím věrohodného plánu přechodu s ohledem na standardy a pokyny dostupné podle směrnice (EU) 2022/2464 a jejího provádění), budou s větší pravděpodobností zařazeny do portfolií, která se řídí referenčními hodnotami EU v oblasti klimatu.

Minimální standardy pro referenční hodnoty v oblasti klimatu

Referenční hodnoty EU v oblasti klimatu jsou založeny na souboru kritérií, jejichž cílem je zajistit pro portfolia určitou cestu přechodu, která je slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství (8). Minimální standardy pro dekarbonizační cíl a dekarbonizační trajektorii referenčních hodnot v oblasti klimatu vyžadují roční snížení intenzity emisí skleníkových plynů o minimálně 7 % nebo absolutní cíl emisí skleníkových plynů (9).

Za každý rok, ve kterém nebylo cílů dosaženo, by měly být nesplněné cíle kompenzovány úpravou cílů v dekarbonizační trajektorii pro následující rok směrem nahoru.

Pokud je to možné, zohlednit prokázání nižších průměrných emisí ve srovnání s obdobnými podniky a vyhnout se konkrétním faktorům pro vyloučení, které jsou uvedeny v článcích 9 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020.

Přidání váhy podnikům, které stanovují a zveřejňují cíle snižování emisí skleníkových plynů

Emisím podniků na kapitálovém trhu lze přiřadit větší váhu v referenční hodnotě, která se řídí referenčními hodnotami EU v oblasti klimatu, pokud emitující podnik může prokázat, že stanovil a zveřejnil cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

a)	tento emitent cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, důsledně a přesně zveřejňuje své emise skleníkových plynů rámců 1, 2 a 3;

b)	emitent cenných papírů, jež jsou složkami referenční hodnoty, snižuje svou intenzitu emisí skleníkových plynů nebo případně své absolutní emise skleníkových plynů včetně emisí skleníkových plynů rámců 1, 2 a 3 v průměru nejméně o 7 % ročně po dobu nejméně tří po sobě následujících let.

5. Taxonomie EU

Tento oddíl se týká bodu 6 doporučení Komise.

5.1 K čemu lze taxonomii EU použít

Podniky mohou taxonomii využít jako nástroj financování přechodu, při plánování přechodu svých hospodářských činností a vyčlenění potřebných investic na přechod. Jako taková může být použita pro klasifikaci udržitelných investic, měření současné a plánované klimatické nebo environmentální výkonnosti, stanovení cílů a komunikaci, včetně formulování cílů spojených s taxonomií v plánech přechodu.

5.2 Taxonomie jako nástroj přechodu

Tím, že taxonomie definuje environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, nikoli podniky, umožňuje podnikům zajistit přechod postupným zvyšováním podílu environmentálně udržitelných činností.

Obrázek 5 ukazuje, jak může podnik postupně měnit své činnosti, zde činnosti prováděné v závodech, a investovat do jejich modernizace s cílem zvýšit do budoucna podíl zelených činností. Plány přechodu založené na činnostech mohou být klíčovou součástí strategie přechodu na úrovni subjektu.

5.3 Možnosti použití taxonomie k vymezení potřeb v oblasti financování přechodu

Podniky mohou využít taxonomii k definování svých potřeb v oblasti financování přechodu na úrovni činností.

Taxonomie nepředepisuje časový rámec, podle kterého by měl podnik přizpůsobit své činnosti některému z jejích kritérií. Namísto toho ponechává účastníkům trhu flexibilitu, aby se řídili harmonogramy svých vlastních vědecky podložených cest přechodu. Podniky mohou při stanovování klimatických a environmentálních cílů odkazovat na kritéria podle taxonomie, přičemž pokud jsou tyto cíle v souladu s přechodem a jejich dosažení je věrohodné, mohou na jejich realizaci získat financování přechodu.

Obrázek 6 znázorňuje, jak lze pro tento účel použít taxonomii, která poskytuje možnosti, jež lze zohlednit v daném pořadí, přičemž nejprve je třeba zohlednit proveditelnost náročnějších možností.

1) Financování hospodářských činností, které jsou již v souladu s taxonomií

Pokud je hospodářská činnost již v souladu s taxonomií, podniky mohou zohlednit všechny současné a budoucí finanční potřeby tak, aby byl soulad s taxonomií udržen i v budoucnu.

2) Investice, které jsou v souladu s taxonomií

Pokud je hospodářská činnost způsobilá, ale dosud není v souladu s taxonomií, podniky mohou zvážit její sladění s technickými screeningovými kritérii taxonomie do pěti (výjimečně deseti) let (10). Uveďte investice do přechodu potřebné k dosažení těchto cílů v plánu kapitálových výdajů. Tyto kapitálové výdaje se považují za investice v souladu s taxonomií.

3) Investice, které vedou k dosažení souladu s taxonomií v delším časovém horizontu

V případech, kdy dosažení souladu s taxonomií v horizontu pěti (výjimečně deseti) let není proveditelné, je možné zvážit sladění aktiva nebo hospodářské činnosti se souvisejícími výkonnostními kritérii taxonomie v delším časovém horizontu, který je stále slučitelný s přechodem. Investice do přechodu, které přinesou dosažení souladu s taxonomií až v delším časovém horizontu, než je pět (výjimečně deset) let, jak je uznáno podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, mohou být doprovázeny plánem přechodu pro konkrétní činnost, který je v souladu s přechodem a který odůvodňuje delší časový horizont pro dosažení cílů (11) a ukazuje způsob, jakým bude souladu s taxonomií dosaženo v následném kroku.

Pokud jde o environmentální aspekty, cíle by mohly být sladěny s mezinárodními a unijními cíli a záměry politiky životního prostředí, včetně těch, které se týkají udržitelné ochrany a obnovy vodních a mořských zdrojů, oběhového hospodářství, předcházení a kontroly znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů.

4) Investice do přechodu nad rámec úrovně zmírnění změny klimatu „významně nepoškozovat“ v prvním kroku

Podniky, jejichž činnosti v současné době nedosahují prahových hodnot kritérií „významně nepoškozovat“ podle taxonomie a u nichž přechod na kritéria významného přínosu v období do pěti (výjimečně deseti) let není v současné době proveditelný, by mohly zvážit zlepšení environmentální výkonnosti těchto činností nad rámec úrovní výkonnosti definovaných kritériem „významně nepoškozovat“ v časovém rámci, který je dostatečně krátký, aby byl slučitelný s přechodem (12). Pro takové investice do přechodu, které jako první krok přechodu zlepšují výkonnost nad rámec kritérií taxonomie „významně nepoškozovat“, by mohly podniky zvážit, že je doprovodí plánem přechodu pro konkrétní činnost, který je v souladu s přechodem a který zdůvodňuje, proč je tento krok přechodu nutný a jak bude v dalším kroku dosaženo souladu s taxonomií.

Plán by mohl prokázat, i) jak bude u dané činnosti proveden přechod se smysluplným zlepšením výkonnosti nad úroveň kritérií „významně nepoškozovat“ směrem k úrovni kritérií významného přínosu a ii) jak neustálé zlepšování klimatické nebo environmentální výkonnosti zajistí, že v budoucnu nedojde ke způsobení významné škody, protože ekonomika se blíží klimatické neutralitě a úrovně tolerance pro škody, které jsou považovány za významné, se budou v průběhu času rovněž měnit.

5) Investice upřesněné jinými způsoby v plánu přechodu založeném na činnosti

V případě hospodářských činností s vysokým dopadem, na které se dosud nevztahují akty v přenesené pravomoci v oblasti taxonomie a kde neexistuje alternativa s malým dopadem, na kterou se vztahuje nařízení o taxonomii, mohou podniky zvážit pro stanovení cílů a finančních potřeb použití jiných prostředků, například vědecky podložené cesty.

6) Investice do přechodných činností s nízkými dopady na životní prostředí

U hospodářských činností s nízkým dopadem, na které se proto taxonomie nevztahuje, mohou podniky zvážit použití příslušných kritérií taxonomie k řešení zbytkových dopadů, například prostřednictvím investic do energetické účinnosti budov, nízkoemisní mobility, základních technologií atd.

6. Finanční nástroje pro získání financování přechodu

Tento oddíl se týká bodu 8 doporučení Komise.

Podniky mohou zvážit využití jednoho nebo kombinace několika finančních nástrojů souvisejících s přechodem k získání finančních prostředků na přechod, jako jsou konkrétní typy úvěrů nebo emise na kapitálovém trhu se specifickými prvky. V tabulce 3 níže jsou k tomuto účelu uvedeny příklady.

Tabulka 3

Příklady úvěrových nástrojů nebo nástrojů financování na kapitálovém trhu pro získání prostředků na financování přechodu

Zelené úvěry a jiné úvěry spojené s udržitelností

Financovat projekty nebo investice prostřednictvím úvěru s účelovým určením pro přechod (s vázaným použitím získaných peněžních prostředků), jako jsou úvěry na modernizaci aktiv nebo nové investice, které umožní nízkouhlíkovou výrobu nebo podstatně lepší environmentální výkonnost. Například:

—	úvěry na financování projektů přechodu, které mají věrohodný plán přechodu založený na činnosti nebo jsou součástí věrohodného plánu přechodu na úrovni subjektu (13),

—	úvěry na financování hospodářských činností způsobilých podle taxonomie a dosažení souladu s taxonomií v časovém horizontu pěti (výjimečně deseti) let,

—	věrohodné vědecky podložené cíle, pokud jsou přiměřené, které jsou podloženy informacemi zajišťujícími integritu, transparentnost a odpovědnost,

—	úvěry na financování dalších investic do přechodu u činností uvedených v bodě 2.2 tohoto doporučení,

—	definování spolehlivých indikátorů environmentální výkonnosti pro financování podnikových investic, které jsou zahrnuty v plánu přechodu.

Nalézt úvěr na obecné (podnikové) účely spojený se zlepšením celkové výkonnosti v oblasti udržitelnosti v souladu s přechodem definovaným v bodě 2.1. Například:

—	úvěry s klíčovými výkonnostními cíli na financování investic do přechodu, které jsou v souladu s vědecky podloženými cestami přechodu,

—	úvěry s klíčovými výkonnostními cíli pro financování investic do přechodu, které jsou založeny na celkovém podílu souladu s taxonomií, jehož má být dosaženo,

—	úvěry na financování investic do přechodu, které jsou založeny na věrohodném plánu přechodu s klíčovými výkonnostními cíli.

Zelené dluhopisy a jiné dluhopisy spojené s udržitelností

Zvážit vydání dluhopisů pro konkrétní účel přechodu tím, že se prokáže použití získaných peněžních prostředků.

Například vydat dluhopis v souladu s nařízením o evropských zelených dluhopisech za účelem financování investic do přechodu u hospodářských činností způsobilých podle taxonomie a dosažení souladu s taxonomií v časovém horizontu pěti (výjimečně deseti) let.

Zvážit vydání dluhopisu vázaného na výkonnostní cíl podniku v oblasti přechodu (např. dluhopis vázaný na udržitelnost) s využitím taxonomie, věrohodných plánů přechodu na úrovni subjektu (14) a činnosti nebo případně věrohodných vědecky založených cílů a:

—	definovat klíčové výkonnostní cíle pro financování významných podnikových investic, které jsou zahrnuty v plánu přechodu,

—	podniky se vyzývají, aby své požadavky na udržitelnost v rámci dluhopisů vázaných na udržitelnost spojily s cílem souvisejícím s taxonomií nebo s referenčními hodnotami EU v oblasti klimatu,

—	může to zahrnovat financování investic do přechodu definovaných prostřednictvím cílů založených na taxonomii.

3)	Zvážit využívání šablony pro dobrovolné zveřejňování informací podle nařízení o evropských zelených dluhopisech k poskytování standardizovaných informací investorům a finančním zprostředkovatelům u emisí dluhopisů, které se neřídí standardem pro evropské zelené dluhopisy.

Kapitálové financování

Pokud jsou vhodným nástrojem financování emise akcií, zvážit použití podobných kritérií přechodu, která jsou uvedena výše, za účelem upřesnění klíčových výkonnostních cílů udržitelnosti.

Specializované financování

Zvážit specializované financování, jako jsou leasing, strukturovaná finanční řešení, projektové financování a smíšené finanční nástroje, a to pomocí podobných kritérií přechodu, jaká jsou uvedena výše, za účelem určení klíčových cílů udržitelnosti.

7. Využívání nástrojů Evropské unie pro udržitelné financování finančními zprostředkovateli a investory

Tento oddíl se týká bodu 9 doporučení Komise.

Finanční zprostředkovatelé a investoři, kteří jsou ochotni poskytovat financování přechodu na podporu přechodu reálné ekonomiky, by mohli využívat nástroje udržitelného financování ke stanovení cílů portfolia a určení projektů nebo podniků pro financování přechodu. V tabulce 4 níže jsou v tomto ohledu uvedeny další příklady.

Tabulka 4

jak používat nástroje udržitelného financování pro stanovení cílů portfolia a identifikaci projektů nebo podniků pro financování přechodu.

Zvážit použití dekarbonizačních metodik referenčních hodnot EU v oblasti klimatu ke stanovení cílů přechodu portfolia a určení příslušných společností

Použití dekarbonizačních metodik referenčních hodnot EU v oblasti klimatu ke stanovení cílů dekarbonizace:

Zvážit využívání referenčních hodnot EU v oblasti klimatu k realizaci dekarbonizačních strategií a investovat do portfolia podniků s různými klimatickými cíli a potřebami v oblasti financování přechodu. Vytvořit finanční produkty kopírující metodiky výše uvedených referenčních hodnot (15).

Administrátorům referenčních hodnot se doporučuje, aby zvážili přidat váhu společnostem na základě cílů v oblasti dekarbonizace, které tyto společnosti nastavily.

Zvážit využívání metodiky referenčních hodnot k systematickému hodnocení finančních nástrojů a portfolií a navrhovat směřování portfolia za účelem dosažení klimatické neutrality s minimálními standardy pro meziroční dekarbonizaci.

Použití metodik referenčních hodnot EU v oblasti klimatu k určení podniků, kterým má být poskytnut úvěr nebo do kterých se má investovat:

Zvážit používání referenčních hodnot EU v oblasti klimatu nebo jiných vědecky podložených environmentálních, sociálních a správních (ESG) referenčních hodnot k určení společností, které uskutečňují přechod způsobem slučitelným s přechodem na udržitelné hospodářství. Zvážit používání referenčních hodnot, které správcům umožňují dát větší váhu podnikům s vědecky podloženou cestou přechodu a vědecky podloženým plánem přechodu.

Finanční zprostředkovatelé a investoři mohou použít kritéria vyloučení z metodik referenčních hodnot EU v oblasti klimatu, aby se případně vyloučily environmentálně nebo sociálně škodlivé hospodářské činnosti a výrobní metody a ty, které jinak významně poškozují jakékoli klimatické nebo environmentální cíle.

Zvážit použití taxonomie pro stanovení cílů na úrovni portfolia a určení příslušných podniků

Použití kritérií taxonomie pro stanovení klimatických a environmentálních cílů na úrovni portfolia

Zvážit použití kritérií taxonomie a zveřejňovaných informací ke stanovení cílů a sledování pokroku v čase na úrovni portfolia, a v případě vlastníků aktiv k celkové alokaci aktiv.

Zvážit použití informací zveřejňovaných podle taxonomie ke sledování podílu investic způsobilých podle taxonomie, podílu investic, které jsou v souladu s taxonomií, a pokroku při slaďování s kritérii taxonomie.

V závislosti na dostupnosti údajů zvážit použití poměru zelených aktiv a poměru zelených investic na základě taxonomie ke stanovení cílů pro jednotlivá odvětví na úrovni portfolia, ke kterým se může průměr portfolia během přechodu přiblížit. Banky mohou například použít podíl zelených aktiv a absolutní emise uhlíku v příslušných portfoliích nebo průměrnou energetickou účinnost hypotečního portfolia k vypracování cílů pro snižování emisí nebo cíle energetické účinnosti a průběžných milníků.

Zvážit použití podílu plánovaných příjmů, kapitálových výdajů nebo provozních výdajů souvisejících s přechodem podniků, které budou sladěny s taxonomií v časovém horizontu pěti (výjimečně deseti) let (ale nesplňují podmínky nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, aby mohly být okamžitě uznány jako kapitálové výdaje v souladu s taxonomií), jako budoucí nebo plánovaný poměr zelených aktiv, pokud jsou podloženy věrohodným plánem přechodu.

Podobná kritéria by mohla být navržena i pro činnosti, které nejsou způsobilé pro taxonomii a na které se vztahuje věrohodný plán přechodu.

Použití informací zveřejněných podle taxonomie pro určení podniků, kterým má být poskytnut úvěr nebo do kterých se má investovat:

Zvážit využití informací zveřejňovaných podle taxonomie ze strany podniků, které se týkají příjmů, kapitálových výdajů a případně i provozních výdajů, které jsou způsobilé pro taxonomii a jsou s ní v souladu, k doplnění dalších údajů o podniku, aby bylo možné určit projekty přechodu

V případě projektů způsobilých podle taxonomie zvážit využívání povinného a případně dobrovolného zpřístupňování informací, které souvisejí s taxonomií, ve zveřejňovaných podnikových informacích nebo plánech přechodu na úrovni subjektu nebo jsou specifické pro jednotlivé činnosti za účelem určení projektů s cíli financování přechodu, které stanoví cíle související:

—	se sladěním taxonomie s cílem splnit kritéria taxonomie v jednotlivých krocích nebo ve stanoveném časovém horizontu,

—	s prvky kritérií taxonomie, například „významně nepoškozovat“ se zajištěním výrazného zlepšení výkonnosti,

—	s kontrolou, zda jsou pro jednotlivé činnosti zavedeny plány přechodu na udržitelnou ekonomiku, aby se zajistilo, že cíle těchto projektů jsou v souladu s přechodem na udržitelnou ekonomiku,

—	v případě hospodářských činností, na které se nevztahují akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení o taxonomii, s použitím zásady stanovené v čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii jako vodítka pro minimální podmínky, za kterých lze činnost považovat za financování přechodu.

Zvážit využití zveřejňování informací o podnicích podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti za účelem výběru podniků se specifickými cíli a potřebami v oblasti přechodu

Zvážit používání společných kritérii v plánech přechodu, a to jak na úrovni subjektů, tak na úrovni činností, aby bylo možné systematicky určit potřeby v oblasti financování přechodu v určitých odvětvích na základě finančních kritérií a investičních plánů, které podniky vykazují, například:

—	cílů snížení emisí skleníkových plynů pro emise rámce 1, rámce 2 a pokud možno i pro významné emise rámce 3,

—	souladu taxonomie a plánů na soulad pro hospodářské činnosti v odvětvích s vysokým dopadem,

—	kapitálových výdajů na financování kroků přechodu s odkazy na použitá klíčová kritéria udržitelnosti (např. kapitálové výdaje založené na taxonomii),

—	věrohodnosti cílů přechodu založené na opatřeních a pákách, které podniky plánují použít k dosažení cílů, a jejich závislosti na vnějších faktorech (16) a očekávaných nákladech na přechod,

—	rizik přechodu a jak mohou potenciální cíle přechodu tato rizika v průběhu času snížit,

—	expozice vůči finančním příležitostem souvisejícím s klimatem (např. jako % celkového portfolia/upisovací činnosti),

—	současných a plánovaných financovaných emisí v jednotlivých odvětvích, zeměpisných oblastech a časových rámcích,

—	kritérií sladění portfolia (např. vážená průměrná uhlíková náročnost, implikovaný nárůst teploty, financované emise ve vztahu k běžně používané vědecky podložené referenční hodnotě).

Zvážit využívání zveřejňovaných informací o plánech přechodu k určení konkrétních podniků nebo projektů s jasnými cíli dekarbonizace, které v současné době fungují s vysokou úrovní emisí, ale mají věrohodné plány přechodu k jejímu postupnému snižování, což portfoliu umožní, aby se dekarbonizovalo stejným tempem jako podniky, do nichž bylo investováno.

Zvážit využití standardů a pokynů podle směrnice (EU) 2022/2464 a jejího provádění (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnost), pokud jsou k dispozici, k posouzení klimatické a environmentální výkonnosti podniku, jeho výchozího bodu a individuální cesty přechodu, k doplnění informací o cílech přechodu, plánech přechodu a údajích finančního výkaznictví.

Zvážit použití zveřejňovaných informací a prospektů doprovázejících emisi zelených dluhopisů, dluhopisů k zajištění přechodu a dluhopisů vázaných na udržitelnost nebo akcií:

Zvážit využití informací poskytnutých emitenty zelených dluhopisů, dluhopisů vázaných na udržitelnost nebo jiných dluhopisů s prvky financování přechodu k výběru investic s environmentální integritou a úrovní ambicí, kterou investor hledá.

Zvážit využití vysoké míry transparentnosti, kterou poskytuje nařízení o evropských zelených dluhopisech, k výběru projektů pro financování přechodu, u nichž je environmentální integrita zajištěna taxonomií. Zlepšená transparentnost použití získaných peněžních prostředků zvyšuje věrohodnost a spolehlivost těchto investic, zejména pokud jsou spojeny s prahovými hodnotami nebo cíli udržitelnosti stanovenými podnikem a zveřejněnými v informacích zpřístupněných podnikem.

Zvážit využití vysoké míry transparentnosti, kterou emitenti poskytují pomocí šablon pro dobrovolné zveřejňování informací, v případě emitentů používajících jiné standardy, než které stanoví nařízení o evropských zelených dluhopisech, k výběru projektů pro financování přechodu, které jsou v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství.

Zvážit použití informací o cílech přechodu nebo potřebách v oblasti financování přechodu obsažené v prospektech pro emise podniků v procesu přechodu za účelem posouzení rizik udržitelnosti a vlastností dané emise spolu s dalšími finančními riziky a přínosy projektu (17).

(1) Doporučení Komise o usnadnění financování přechodu k udržitelnému hospodářství (C(2023) 3844).

(2) Záležitost udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních či negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Významná záležitost udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje dopady, které podnik způsobil nebo k nimž přispěl, a dopady, které jsou přímo spojeny s provozem, výrobky a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Významná záležitost udržitelnosti může mít význam i z finančního hlediska, například pokud se riziko v oblasti udržitelnosti naplní v podobě uvízlých aktiv.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98 final).

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života. COM(2020) 380 final.

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final).

(6) Evropská komise, cesty přechodu v EU, k dispozici na adrese: https://single-market-economy.ec.europa.eu/industry/transition-pathways_en

(7) Závislost podniku na vnějších faktorech v zeměpisných oblastech, pokud jde o dosažení plánu přechodu na úrovni subjektu, např. možné budoucí politiky, technologická připravenost, sociální přijatelnost, dostupnost zdrojů a fyzické klimatické dopady ve všech lokalitách, kde podnik působí.

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, články 6–12.

(9) Minimální požadavky jsou stanoveny v článcích 7 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020.

(10) Podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle taxonomie může lhůta pro dosažení souladu s taxonomií přesáhnout pět let pouze v případě, že je delší doba objektivně odůvodněna specifickými znaky dané hospodářské činnosti a dané modernizace, nejdéle však může trvat deset let.

(11) Související kapitálové výdaje se nepovažují za sladěné s taxonomií, ale mohou být významným krokem na cestě přechodu k vyšší úrovni udržitelnosti.

(12) Související kapitálové výdaje se nepovažují za sladěné s taxonomií, ale mohou být významným krokem na cestě přechodu k vyšší úrovni udržitelnosti.

(13) Podle směrnice (EU) 2022/2464 a jejího provádění (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti).

(14) Podle směrnice (EU) 2022/2464 a jejího provádění (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti).

(15) Pro referenční hodnoty je potřebný základní požadavek na dekarbonizaci ve výši 30 % u referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a 50 % u referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, požadavek na 7 % meziroční dekarbonizaci, zahrnutí emisí z rámce 3, omezení přidělování kapitálu s cílem zajistit, že zastoupení průmyslových odvětví odpovídá zastoupení v rámci základní referenční hodnoty (zamezení zkreslení vyplývajícího z odlišného zastoupení průmyslových odvětví).

(16) Např. možná budoucí politika, technologická připravenost, sociální přijatelnost, dostupnost zdrojů a fyzické dopady na klima ve všech lokalitách, kde působí.

(17) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu (COM(2022) 762 final), přispívá k transparentnosti tím, že požaduje zahrnutí informací o udržitelnosti do prospektů týkajících se emisí s tvrzeními o udržitelnosti.