(1)

Účelem nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 je zajistit, aby dokumenty historické nebo správní hodnoty byly uchovány a podle možností zpřístupněny veřejnosti. Za tímto účelem stanoví povinnost každého orgánu Unie, včetně Evropské centrální banky (ECB), zřídit své historické archivy a otevřít je pro veřejnost za podmínek stanovených uvedeným nařízením po uplynutí lhůty 30 let ode dne vytvoření dokumentu.

(2)

Přijetím tohoto rozhodnutí ECB uplatňuje své právo uchovávat a spravovat své historické archivy, aniž by je uložila v Evropském univerzitním institutu, a stanoví vnitřní pravidla nezbytná pro uplatňování nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83. Cílem těchto vnitřních pravidel je uvést do praxe uchovávání historických archivů ECB a jejich otevření veřejnosti při náležitém zohlednění institucionálních zvláštností ECB.

(3)

Článek 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 definuje pojem „archivy institucí Evropských společenství“. S ohledem na vysoce integrované struktury, v nichž ECB působí, tj. Evropský systém centrálních bank (ESCB) a Eurosystém, jakož i na přenos funkcí na ECB ze subjektů, které pracovaly na dokončení hospodářské a měnové unie (HMU), je třeba archivy ECB chápat tak, že mají širší rozsah, než je rozsah vymezený v čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83. Zaprvé, v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie tyto archivy zahrnují všechny dokumenty jakéhokoli typu a formy, na jakémkoli nosiči, které vytvořila nebo obdržela ECB nebo národní centrální banky v souvislosti s plněním úkolů ESCB a Eurosystému, bez ohledu na to, zda jsou v držení ECB nebo národních centrálních bank (2). Zadruhé zahrnují všechny dokumenty jakéhokoli typu a formy, na jakémkoli nosiči, které vytvořil nebo obdržel Výbor pro studium hospodářské a měnové unie (dále jen „Delorsův výbor“), Výbor guvernérů centrálních bank členských států Evropského hospodářského společenství, Evropský fond pro měnovou spolupráci a Evropský měnový institut a které jsou v držení ECB.

(4)

Článek 23.3 druhá věta rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2004/2 (3) opravňuje rozhodovací orgány ECB zpřístupnit veřejnosti dokumenty patřící do archivů ECB před uplynutím třiceti let. Dne 7. května 2019 Rada guvernérů ECB rozhodla zpřístupnit veřejnosti dokumenty, které vytvořil nebo obdržel Delorsův výbor a které byly do ECB převedeny v roce 2005 z Banky pro mezinárodní platby, jež pořádala většinu zasedání tohoto výboru. Dne 23. ledna 2020 Rada guvernérů ECB rozhodla zpřístupnit veřejnosti dokumenty, které vytvořil nebo obdržel Výbor guvernérů centrálních bank členských států Evropského hospodářského společenství, Evropský fond pro měnovou spolupráci a Evropský měnový institut a které jsou v držení ECB. Tímto rozhodnutím se provádějí uvedená rozhodnutí Rady guvernérů a dotčené dokumenty budou po zrušení stupně utajení jejich označením stupněm „ECB-PUBLIC“ zpřístupněny veřejnosti bez ohledu na uplynutí lhůty 30 let.

(5)

V článku 2 nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 se uznává, že z pravidla, podle něhož se dokumenty historické nebo správní hodnoty podle možností zpřístupňují veřejnosti, lze uplatnit výjimky a odkazuje se v něm v této souvislosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (4). Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 se na ECB nevztahuje, výjimky z pravidla, podle něhož jsou dokumenty historické nebo správní hodnoty zpřístupňovány veřejnosti, vyplývají z rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2004/3 (5). V čl. 4 odst. 6 rozhodnutí ECB/2004/3 se stanoví, že v případě dokumentů, na něž se vztahují výjimky týkající se soukromí nebo obchodních zájmů, lze výjimky uplatňovat i po uplynutí maximální doby 30 let. V případě dokumentů, na které se vztahují jiné výjimky stanovené v článku 4 rozhodnutí ECB/2004/3, lze výjimky uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let, nestanoví-li Rada guvernérů ECB výslovně jinak.

(6)

Vzhledem k tomu, že dokumenty, které patří do archivů ECB a souvisejí s plněním úkolů ESCB a Eurosystému, jsou rovněž v držení národních centrálních bank, které mohou chtít tyto dokumenty zpřístupnit veřejnosti jako součást svých vlastních historických archivů nebo mohou být požádány o jejich předání třetí osobě, jako je národní historický archiv, měla by interní pravidla nezbytná pro uplatňování nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 rovněž upravit povinnosti národních centrálních bank. Vzhledem k tomu, že národní centrální banky jsou nedílnou součástí ESCB a Eurosystému, nepovažují se za členské státy ve smyslu článku 6 nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 ani za třetí osoby ve smyslu tohoto rozhodnutí. Je vhodné, aby ECB a národní centrální banky úzce spolupracovaly s cílem zajistit, aby historické archivy ECB byly v rámci ESCB a Eurosystému zpracovávány konzistentně a s náležitou péčí.

(7)

Dokumenty, které patří do archivů ECB, mohly národní centrální banky před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost předat třetí osobě, například národnímu historickému archivu. V takových případech je vhodné, aby národní centrální banky zajistily, aby tyto třetí osoby nemohly tyto dokumenty zpřístupnit veřejnosti před uplynutím 30 let. Kromě toho, pokud má ECB v držení stejné dokumenty jako ty, které byly předány třetím osobám, musí národní centrální banky zajistit, aby tyto třetí osoby zpřístupnily veřejnosti po uplynutí 30 let jen ty dokumenty, u nichž ECB zrušila stupeň utajení jejich označením stupněm „ECB-PUBLIC“. Národní historické archivy a jiné vnitrostátní orgány veřejné moci jsou podle zásady loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie povinny jednat v dobré víře, aby zabránily předčasnému zpřístupnění dokumentů z archivů ECB nebo zpřístupnění utajovaných dokumentů.

(8)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) je ECB povinna poskytovat subjektům údajů informace o zpracování osobních údajů, které se jich týkají, a dodržovat jejich práva jako subjektů údajů. ECB by však měla nalézt rovnováhu mezi těmito právy a cíli archivace ve veřejném zájmu v souladu s právními předpisy o ochraně údajů.

(9)

Ustanovení čl. 16 odst. 5 písm. b) a čl. 19 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725 stanoví výjimky z práva subjektu údajů na informace a práva na výmaz v případě zpracování údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pokud je pravděpodobné, že by tato práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění cílů uvedeného zpracování. Právo na informace by se v zásadě nemělo uplatňovat v kontextu historických archivů ECB, neboť ECB by musela vynaložit nepřiměřené úsilí, aby poskytla informace o zpracování, jakmile budou její historické archivy zpřístupněny veřejnosti. Je však vhodné, aby subjekty údajů byly informovány o možnosti, že jejich osobní údaje mohou být zpřístupněny veřejnosti jako součást historických archivů ECB, a to současně s tím, kdy jsou informovány o operacích zpracování, pro něž byly jejich osobní údaje původně shromážděny. Rovněž právo na výmaz by se v zásadě nemělo uplatňovat v kontextu historických archivů ECB s ohledem na velikost a částečně fyzickou povahu archivů ECB a povahu archivace ve veřejném zájmu, pokud by výmaz osobních údajů obsažených v archivech ECB narušil platnost, integritu a autenticitu historických archivů ECB, což by mohlo by vážně ohrozit dosažení cílů archivace ve veřejném zájmu.

(10)

Ustanovení čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1725 umožňuje ECB stanovit odchylky od práv uvedených v článcích 17, 18, 20, 21 a 23 uvedeného nařízení, pokud je pravděpodobné, že by daná práva znemožnila nebo vážně ohrozila splnění účelu archivace ve veřejném zájmu, a tyto odchylky jsou pro splnění tohoto účelu nezbytné. Přijetím tohoto rozhodnutí ECB stanoví odchylky od práv uvedených v článcích 17, 18, 20, 21 a 23 nařízení (EU) 2018/1725 s výhradou organizačních a technických záruk požadovaných článkem 13 uvedeného nařízení. Poskytnutí přístupu k osobním údajům v případě, že žádost subjektu údajů neuvádí konkrétní informace o zpracování, jehož se žádost týká, může vzhledem k velikosti historických archivů ECB vyžadovat nepřiměřené úsilí nebo být prakticky nemožné. Oprava, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů by narušily integritu a autenticitu historických archivů ECB a mařily by účel archivace ve veřejném zájmu. V řádně odůvodněných případech týkajících se nepřesných osobních údajů však může ECB rozhodnout, že k příslušnému dokumentu připojí doplňující prohlášení nebo poznámku. Oznámení jakékoli opravy, výmazu nebo omezení zpracování osobních údajů může vyžadovat nepřiměřené úsilí nebo být prakticky nemožné. Vzhledem k tomu, že osobní údaje jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí historických archivů ECB, udělení práva vznést námitku proti zpracování osobních údajů obsažených v archivech ECB by znemožnilo dosažení účelu archivace ve veřejném zájmu.

(11)

ECB nesmí zpřístupňovat veřejnosti dokumenty obsahující zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2018/1725, osobní údaje týkající se odsouzení v trestních věcech a trestných činů podle článku 11 nařízení (EU) 2018/1725 ani osobní údaje dítěte mladšího 13 let. Vzhledem k velkému množství dokumentů a nepravděpodobnosti, že by dokumenty obsahující citlivé osobní údaje měly správní nebo historickou hodnotu, by zpřístupnění těchto dokumentů veřejnosti vedlo ke značnému zpoždění, a tudíž by vážně ohrozilo proces archivace. V 6. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2018/1725 se uvádí, že nařízení by se nemělo vztahovat na zpracování osobních údajů zesnulých osob. Vzhledem k tomu, že ECB ve většině případů nemůže zjistit, zda je subjekt údajů zesnulou osobou, je jako dodatečná záruka namístě, aby lhůta pro zpřístupnění dokumentu z historických archivů ECB, který obsahuje takové citlivé osobní údaje podle článků 10 a 11 nařízení (EU) 2018/1725 nebo údaje týkající se soukromí a osobnosti jednotlivce podle článku 4 rozhodnutí ECB/2004/3, byla stanovena na sto let od vytvoření tohoto dokumentu.

(12)

V souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 5. října 2022. ECB provedla doporučení evropského inspektora ochrany údajů.

(13)

Druhá věta čl. 23.3 rozhodnutí ECB/2004/2 se mění s cílem upřesnit, že dokumenty, které patří do archivů ECB, jsou volně přístupné až po uplynutí lhůty 30 let v souladu s tímto rozhodnutím, ledaže rozhodovací orgány rozhodnou o zkrácení této lhůty, například v případě dokumentů, které vytvořil nebo obdržel Delorsův výbor, Výbor guvernérů centrálních bank členských států Evropského hospodářského společenství, Evropský fond pro měnovou spolupráci a Evropský měnový institut a které jsou v držení ECB, nebo o prodloužení této lhůty, jak by tomu mohlo být například v případě jednotlivých zasedání Rady guvernérů, pokud by posouzení dotčené záležitosti vyvrátilo předpoklad, že nezávislost rozhodovacího procesu Rady guvernérů již není po 30 letech ohrožena,

1)

„předchůdci ECB“ se rozumí Výbor pro studium hospodářské a měnové unie, Výbor guvernérů centrálních bank členských států Evropského hospodářského společenství, Evropský fond pro měnovou spolupráci a Evropský měnový institut;

2)

„archivy ECB“ se rozumí:

3)

„historickými archivy ECB“ se rozumí veškeré dokumenty historické nebo správní hodnoty, které jsou součástí archivů ECB a byly vybrány k trvalému uchování;

4)

„datem vytvoření“ se rozumí:

5)

„národní centrální bankou“ se rozumí centrální banka členského státu;

6)

„třetí osobou“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jakýkoli subjekt mimo ESCB;

7)

„hodnocením“ se rozumí průběžný proces třídění archivů ECB s cílem určit dokumenty, které by měly by uchovávány pro účely historické archivace;

8)

„uchováváním“ se rozumí soubor činností nezbytných k zajištění trvalého přístupu k dokumentům vybraným jako součást historických archivů ECB a k minimalizaci ztráty informačního obsahu v těchto dokumentech;

9)

„utajovaným dokumentem“ se rozumí dokument z historických archivů ECB, kterému byl v rámci režimu utajování informací ECB (7) přidělen jeden ze čtyř následujících stupňů utajení, který nepovoluje jeho zpřístupnění veřejnosti, a to: „ECB-SECRET“, „ECB-CONFIDENTIAL“, „ECB-RESTRICTED“ a „ECB-UNRESTRICTED“;

10)

„dokumentem se zrušeným stupněm utajení“ se rozumí dokument z historických archivů ECB, který byl v rámci režimu utajování informací ECB označen stupněm „ECB-PUBLIC“;

11)

„osobními údaji“ se rozumí osobní údaje ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2018/1725;

12)

„osobními údaji dětí“ se rozumí osobní údaje dětí mladších 13 let;

13)

„citlivými osobními údaji“ se rozumí zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2018/1725, osobní údaje týkající se odsouzení v trestních věcech a trestných činů podle článku 11 nařízení (EU) 2018/1725 a osobní údaje dětí;

14)

„správcem“ se rozumí správce ve smyslu čl. 2 bodu 1 rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/655 (ECB/2020/28) (8).

a)

má-li ECB v držení stejné dokumenty jako ty, které byly předány této třetí osobě, a tato třetí osoba provádí hodnocení těchto dokumentů, aby bylo hodnocení této třetí osoby v souladu s výsledkem hodnocení provedeného ECB podle článku 3;

b)

má-li ECB v držení stejné dokumenty jako ty, které byly předány této třetí osobě, a tato třetí osoba přezkoumává stupeň utajení těchto dokumentů, aby bylo rozhodnutí o zrušení stupně utajení přijaté touto třetí osobou v souladu s výsledkem rozhodnutí o zrušení stupně utajení přijatého ECB v souladu s čl. 4 odst. 1 a

c)

aby tato třetí osoba tyto dokumenty se zrušeným stupněm utajení nezpřístupnila veřejnosti před uplynutím třiceti let ode dne vytvoření těchto dokumentů.