Vysvětlivky

pomůcka k vyplnění formátu zprávy podle článku 12 směrnice 2009/147/ES (směrnice o ochraně ptáků)

OBSAH

Úvod

33

ČÁST A

OBECNÝ FORMÁT ZPRÁVY

34

Členský stát

34

1.

Hlavní úspěchy při provádění směrnice 2009/147/ES

34

1.1.

Text v národním jazyce

34

1.2.

Překlad do anglického jazyka (nepovinný)

35

1.3.

Název, kód a období druhu / poddruhu, který figuruje v dosažených úspěších

35

2.

Zdroje obecných informací o provádění směrnice 2009/147/ES

35

2.1.

Obecné informace o směrnici 2009/147/ES

35

2.2.

Informace o síti Natura 2000 (síti zvláště chráněných oblastí)

35

2.3.

Programy monitorování (čl. 4 odst. 1 a článek 10 směrnice 2009/147/ES)

35

2.4.

Ochrana druhů (články 5 až 8 směrnice 2009/147/ES)

35

2.5.

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu (právní texty)

35

3.

Výzkum a činnosti nezbytné pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně (článek 10 směrnice 2009/147/ES)

36

3.1.

Národní atlas ptáků

36

3.2.

Přehled celostátního monitorování ptáků

36

3.3.

Národní červený seznam ohrožených druhů ptáků

36

3.4.

Další publikace celounijního významu (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů)

36

4.

Nepůvodní druhy ptáků (článek 11 směrnice 2009/147/ES)

36

4.1.

Vědecký název druhu

36

4.2.

Poddruhová jednotka

36

4.3.

Hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení

37

4.4.

Konzultace s Komisí

37

4.5.

Doplňující informace (nepovinné)

37

ČÁST B

FORMÁT ZPRÁVY O STAVU A TRENDECH DRUHŮ PTÁKŮ (ČLÁNEK 12 SMĚRNICE 2009/147/ES)

37

Druhy, které je nutno vykazovat

37

Vysvětlivky k vyplnění formátu zprávy o stavu a trendech druhů ptáků

40

1.

Informace o druhu

42

1.1.

Členský stát

42

1.2.

Kód druhu

42

1.3.

Kód EURING

42

1.4.

Vědecký název druhu

42

1.5.

Poddruhová populace

43

1.6.

Alternativní vědecký název druhu (nepovinné)

43

1.7.

Obecný název (nepovinné)

43

2.

Období

43

2.1.

Období

43

2.2.

První hlášení

43

2.3.

Doplňující informace

43

3.

Velikost populace

43

3.1.

Rok nebo období

43

3.2.

Velikost populace

43

3.3.

Typ odhadu

44

3.4.

Použitá metoda

45

3.5.

Zdroje

45

3.6.

Změna a důvod změny (od předchozí zprávy)

45

3.7.

Doplňující informace (nepovinné)

46

4.

Trend početnosti populace

46

4.1.

Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

46

4.1.1.

Období pro krátkodobý trend

46

4.1.2.

Směr krátkodobého trendu

46

4.1.3.

Velikost krátkodobého trendu

47

4.1.4.

Krátkodobý trend – použitá metoda

48

4.1.5.

Zdroje

48

4.2.

Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

48

4.2.1.

Období pro dlouhodobý trend

48

4.2.2.

Směr dlouhodobého trendu

48

4.2.3.

Velikost dlouhodobého trendu

49

4.2.4.

Dlouhodobý trend – použitá metoda

49

4.2.5.

Zdroje

49

4.3.

Doplňující informace (nepovinné)

49

5.

Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

49

5.1.

Citlivé druhy

49

5.2.

Rok nebo období

49

5.3.

Mapa hnízdního rozšíření

49

5.4.

Rozsah hnízdního rozšíření

50

5.5.

Použitá metoda

50

5.6.

Doplňkové mapy (nepovinné)

50

5.7.

Zdroje

51

5.8.

Doplňující informace (nepovinné)

51

6.

Trend hnízdního rozšíření

51

6.1.

Krátkodobý trend (posledních 12 let)

51

6.1.1.

Období pro krátkodobý trend

51

6.1.2.

Směr krátkodobého trendu

51

6.1.3.

Velikost krátkodobého trendu

51

6.1.4.

Krátkodobý trend – použitá metoda

52

6.1.5.

Zdroje

52

6.2.

Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

52

6.2.1.

Období pro dlouhodobý trend

52

6.2.2.

Směr dlouhodobého trendu

53

6.2.3.

Velikost dlouhodobého trendu

53

6.2.4.

Dlouhodobý trend – použitá metoda

53

6.2.5.

Zdroje

53

6.3.

Doplňující informace (nepovinné)

53

7.

Hlavní tlaky a hrozby

53

7.1.

Charakterizace tlaků

54

7.2.

Použité metody (nepovinné)

55

7.3.

Zdroje informací (nepovinné)

56

7.4.

Doplňující informace (nepovinné)

56

8.

Ochranná opatření

56

8.1.

Stav opatření

56

8.2.

Rozsah přijatých opatření

56

8.3.

Hlavní účel přijatých opatření

56

8.4.

Umístění opatření

57

8.5.

Odezva na opatření

57

8.6.

Seznam hlavních ochranných opatření

57

8.7.

Doplňující informace (nepovinné)

57

9.

Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

57

9.1.

Velikost populace v rámci sítě Natura 2000 (sítě zvláště chráněných oblastí)

58

9.2.

Typ odhadu

58

9.3.

Velikost populace v rámci sítě – použitá metoda

58

9.4.

Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – směr

58

9.5.

Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – použitá metoda

59

9.6.

Doplňující informace (nepovinné)

59

10.

Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)

59

10.1.

Typ mezinárodního plánu

59

10.2.

Byl přijat vnitrostátní plán spojený s mezinárodním akčním plánem na ochranu druhů (SAP) / plánem péče (MP) / stručným prohlášením o péči (BMS)?

60

10.3.

Posouzení účinnosti akčních plánů na ochranu druhů (SAP) u celosvětově ohrožených druhů

60

10.4.

Posouzení účinnosti plánů péče (MP) u lovných druhů, které nemají status ochrany

60

10.5.

Zdroje dalších informací

61

11.

Informace týkající se druhů uvedených v příloze II (článek 7 směrnice 2009/147/ES)

61

11.1.

Je tento druh v daném státě loven?

61

11.2.

Množství úlovků

61

11.3.

Množství úlovků – použitá metoda

61

11.4.

Doplňující informace (nepovinné)

61

Odkazy

61

Úvod

Ústředním prvkem provádění a úspěchu směrnice 2009/147/ES je dobrá úroveň informací o stavu a trendech, pokud jde o druhy ptáků, jak vyžaduje článek 12 uvedené směrnice. Je potřeba, aby údaje a informace byly uvedeny ve strukturovaném a porovnatelném formátu, který Komisi umožní jejich souhrnné zpracování a analýzu. Právním základem pro poskytování údajů ve strukturovaném formátu je čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec.

Tento dokument obsahuje informace a pokyny k vyplnění jednotlivých datových polí formátu zprávy podle článku 12 (část A a část B). Skládá se především z popisu informací, které mají být v jednotlivých polích vykazovány, a ze základních požadavků, které mají vykazované informace splňovat.

Podrobnější popisy pojmů a metod pro vykazované informace jsou uvedeny v pokynech, které nejsou součástí tohoto prováděcího aktu. Kromě toho je na internetovém „referenčním portálu pro článek 12“ k dispozici další dokumentace, která by měla být použita pro správné vyplnění formátu zprávy.

Referenční portál pro článek 12

Referenční portál obsahuje dokumentaci týkající se informací poskytovaných ve formátech zpráv podle článku 12 směrnice 2009/147/ES.

Obsahuje:

—	formát zprávy spolu s vysvětlivkami a pokyny,

—	referenční materiály, např. seznamy druhů ptáků, seznam tlaků a hrozeb, seznam ochranných opatření a evropské souřadnicové sítě (systému ETRS s buňkami 10 × 10 km), které by měly být použity pro mapování rozšíření,

—	příklady, které názorně objasňují informace uvedené v pokynech.

ČÁST A

OBECNÝ FORMÁT ZPRÁVY

Obecná zpráva má stručný strukturovaný formát, jehož cílem je shrnout nejdůležitější fakta a údaje o obecném provádění směrnice 2009/147/ES, včetně odkazů na zdroje podrobnějších informací.

Od každého členského státu se očekává, že vypracuje jednu obecnou zprávu pokrývající celé evropské území členského státu.

Ve volných textových polích lze použít jakýkoli úřední jazyk EU. Doporučuje se však používat angličtinu.

Veškeré internetové adresy vyplňované v polích zprávy by měly být uvedeny celé, včetně počátečního „http://“, případně „https://“.

Členský stát

Členské státy by měly vybrat svůj dvoupísmenný kód, který je jim přidělen dle normy ISO 3166 a který je v souladu se seznamem uvedeným na referenčním portálu pro článek 12. Nepředkládejte samostatné obecné zprávy vypracované za nižší než národní jednotky.

1.   HLAVNÍ ÚSPĚCHY PŘI PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2009/147/ES

Účelem tohoto oddílu je informovat o hlavních úspěších dosažených při provádění směrnice 2009/147/ES, včetně sítě zvláště chráněných oblastí, v členském státě během sledovaného období. Informace by měly být uvedeny především v národním jazyce (pole 1.1), pokud možno s překladem do anglického jazyka (nepovinné pole 1.2).

1.1.   Text v národním jazyce

Hlavní úspěchy:

Stručně popište hlavní úspěchy dosažené při provádění směrnice o ochraně ptáků během vykazovaného období, se zvláštním důrazem na síť zvláště chráněných oblastí. To může zahrnovat například:

—	prokázané přínosy pro různé druhy,

—	zkušenosti s novými nebo zdokonalenými postupy péče,

—	pozitivní změny v přijímání ochrany biologické rozmanitosti veřejností,

—	zlepšení spolupráce mezi úřady, ochránci přírody a dalšími zájmovými skupinami,

—	klíčové případy prosazování práva,

—	iniciativy, které spojují zřizování lokalit sítě Natura 2000 a místní ekonomiku,

—	opatření přijatá s cílem minimalizovat dopad invazních druhů na původní druhy ptáků, a to v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014 o invazních nepůvodních druzích (1),

—	informace doplňující údaje uvedené v oddíle 3 o výzkumu a činnostech nezbytných pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně. To může zahrnovat návrhy na naléhavý výzkum, který vyžaduje koordinaci na úrovni EU (např. prostřednictvím financování z programu LIFE),

—	přijatá opatření a jejich účinek (výsledky),

—	faktory úspěchu, výhled do budoucna a úlohu sítě Natura 2000.

Příklad dosaženého úspěchu

Uvedení „příběhu o dosaženém úspěchu“ (pokud je k dispozici) poskytuje členskému státu příležitost předvést příklad, jak směrnice funguje v jeho zemi. Každý příklad dosaženého úspěchu by měl být založen na taxonu, u něhož je během vykazovaného období zaznamenáno skutečné zlepšení, tj. rostoucí krátkodobý trend početnosti populace (rozmnožování/hnízdění nebo zimování) projevující se bez ohledu na jeho dlouhodobý trend, či stabilní/kolísavý krátkodobý trend početnosti populace, jenž se ukazuje i přes klesající dlouhodobý trend. Popsaná zlepšení by měla vycházet z ochranných opatření a měla by se týkat aktuálního vykazovaného období, ale mohou zahrnovat i opatření, která byla zahájena dříve.

Navrhovaná struktura:

—	uvedení druhu/období

—	základní informace o druhu, dosavadní vývoj a jeho příčiny (tlaky atd.), výzvy v oblasti ochrany

—	přijatá opatření a jejich účinek (výsledky)

—	úloha sítě Natura 2000 (je-li to relevantní)

—	faktory úspěchu

—	výhled do budoucna

Text by měl zabírat maximálně dvě až tři strany. Pokud si členský stát přeje k požadované dokumentaci přidat další dokumenty, měl by tyto přílohy a jejich názvy uvést na konci tohoto pole a příslušné soubory nahrát spolu s ostatními částmi zprávy do mechanismu podávání zpráv agentury EEA.

1.2.   Překlad do anglického jazyka (nepovinný)

Toto pole je nepovinné a slouží k překladu informací uvedených v poli 1.1 do anglického jazyka (pokud byly vykázány v jiném jazyce).

1.3.   Název, kód a období druhu / poddruhu, který figuruje v dosažených úspěších

Toto pole se vyplní v případě, že se použije příběh popisující příklad dosaženého úspěchu, který má vyzdvihnout hlavní úspěchy dosažené při provádění směrnice a popsané v poli 1.1. Lze vybrat více druhů.

Vyplňte:

a)	kód a název druhu ptáka

b)

období

2.   ZDROJE OBECNÝCH INFORMACÍ O PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2009/147/ES

Účelem tohoto oddílu je nasměrovat zájemce z řad veřejnosti na zdroje informací, které se týkají směrnice 2009/147/ES a sítě zvláště chráněných oblastí v příslušném členském státě. Obecně jsou vyžadovány pouze odkazy na internetové adresy. Nicméně v případech, kdy je potřeba vysvětlit, jak se ke zdroji informací dostat, např. v případě, kdy existuje více zdrojů informací, lze použít i volný text. Měla by být vyplněna všechna následující pole.

2.1.   Obecné informace o směrnici 2009/147/ES

Uveďte odkazy na obecné informace o směrnici (např. národní portál poskytující znění směrnic EU o ochraně přírody).

2.2.   Informace o síti Natura 2000 (síti zvláště chráněných oblastí)

Uveďte odkazy na obecné informace o síti zvláště chráněných oblastí (např. online databáze lokalit sítě Natura 2000, publikace pojednávající o této síti).

2.3.   Programy monitorování (čl. 4 odst. 1 a článek 10 směrnice 2009/147/ES)

Uveďte odkazy na obecné informace o monitorování (např. portál představující celostátní program(y) monitorování, pokyny pro monitorování).

2.4.   Ochrana druhů (články 5 až 8 směrnice 2009/147/ES)

Uveďte odkazy na obecné informace o ochraně druhů.

2.5.   Provedení směrnice ve vnitrostátním právu (právní texty)

Uveďte odkazy na obecné informace o provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

3.   VÝZKUM A ČINNOSTI NEZBYTNÉ PRO OCHRANU, UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ POPULACÍ PTÁKŮ A PRO PÉČI O NĚ (ČLÁNEK 10 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se týká povinnosti podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2009/147/ES, která od členských států vyžaduje, aby Komisi zaslaly veškeré informace nezbytné pro přijetí odpovídajících opatření ke koordinaci výzkumu a dalších činností nezbytných pro ochranu, využívání populací původních druhů ptáků a pro péči o ně. Další informace ve formě volného textu, které jsou relevantní z hlediska provádění článku 10 směrnice 2009/147/ES, lze uvést v oddíle 1 (hlavní úspěchy). Požadované informace se omezují na:

3.1.   Národní atlas ptáků

Uveďte název nejnovějšího národního atlasu ptáků (pole 3.1.1) s informací o roce vydání (pole 3.1.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.1.3).

3.2.   Přehled celostátního monitorování ptáků

Uveďte název nebo podobné označení a krátký popis přehledů celostátního monitorování ptáků zveřejněných během vykazovaného období, obsahující sledované druhy, hlavní výsledky atd. (pole 3.2.1), v délce textu maximálně 500 znaků. Uveďte informace o roce vydání (pole 3.2.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.2.3). Pokud byl zveřejněn více než jeden přehled, měla by se pole 3.2.1 až 3.2.3 vyplnit opakovaně.

3.3.   Národní červený seznam ohrožených druhů ptáků

Uveďte název nejnovějších národních červených seznamů ohrožených druhů ptáků (pole 3.3.1) s informací o roce vydání (pole 3.3.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.3.3).

3.4.   Další publikace celounijního významu (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů)

Uveďte název nebo podobné označení a krátký popis dalších publikací, které jsou významné z hlediska celé EU (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů) a které byly vydány během vykazovaného období nebo v nedávné době, obsahující publikované druhy, hlavní výsledky atd. (pole 3.4.1), v délce textu maximálně 500 znaků. Uveďte informace o roce vydání (pole 3.4.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.4.3). Pokud byl zveřejněn více než jeden přehled, měla by se pole 3.4.1 až 3.4.3 vyplnit opakovaně, přičemž by se mělo uvést maximálně deset publikací.

Obecnější informace o provádění článku 10 směrnice 2009/147/ES lze uvést ve volném textovém poli „Hlavní úspěchy při provádění směrnice 2009/147/ES“ v oddíle 1.

4.   NEPŮVODNÍ DRUHY PTÁKŮ (ČLÁNEK 11 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se týká povinnosti vyplývající z článku 11 směrnice 2009/147/ES, podle níž „[č]lenské státy dbají, aby vysazování druhů ptáků, jež se ve volné přírodě na evropském území členských států nevyskytují, nepříznivě neovlivnilo místní rostliny a živočichy. V této souvislosti konzultují s Komisí“.

Pokud během vykazovaného období nebylo konzultováno, rozhodnuto nebo provedeno žádné vysazení podle článku 11, tento oddíl se nevyplní.

Každý druh by měl být nahlášen takto:

4.1.   Vědecký název druhu

Uveďte vědecký název druhu.

4.2.   Poddruhová jednotka

V relevantních případech uveďte popis poddruhové populace.

4.3.   Hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení

Uveďte hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení (volný text; maximálně 250 znaků), včetně informací o odůvodnění, počtu jedinců a době trvání veškerých povolení.

4.4.   Konzultace s Komisí

Uveďte datum konzultace s Komisí.

4.5.   Doplňující informace (nepovinné)

V nepovinném poli 4.5 lze uvést doplňující informace týkající se oddílu 4.

ČÁST B

FORMÁT ZPRÁVY O STAVU A TRENDECH DRUHŮ PTÁKŮ (ČLÁNEK 12 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Druhy, které je nutno vykazovat

Taxonomie a nomenklatura

Taxonomie a nomenklatura, které by měly být použity v seznamu druhů pro účely článku 12 (dostupném na referenčním portálu), odrážejí taxonomii a nomenklaturu použité v Seznamu ptáků Evropské unie (dále též jen „Seznam ptáků EU“ (2)). Do verze Seznamu ptáků EU zveřejněné v srpnu 2015 a aktualizované v roce 2018 byly zapracovány taxonomické a nomenklaturní změny navržené v průvodci a seznamu ptáků od autorů del Hoyo & Collar vydaném v roce 2014 (3) a příslušné změny obsažené v průvodci a seznamu od stejných autorů vydaném v roce 2016. Budou prováděny taxonomické aktualizace, aby byl zachován soulad s taxonomickými odkazy, které sleduje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

Obecně se požaduje, aby byly informace vykazovány především na úrovni druhu, protože to je taxonomická jednotka, na niž je odkazováno v celém znění směrnice, jakož i jednotka, která byla použita v předchozích komplexních posouzeních stavu ptáků v EU. V menšině případů jsou však požadovány zprávy o „poddruhových jednotkách“, tj. poddruzích nebo samostatných populacích, jejichž stav je obzvláštního významu a/nebo je relevantní z hlediska postupů (např. v souvislosti se zařazením poddruhů do příloh směrnice). Kompletní odůvodnění vysvětlující, které poddruhové populace by měly být vykazovány samostatně, naleznete v pokynech, jež obsahují technické pokyny k pojmům a definicím. Pro zjednodušení se ve většině případů uvedených níže používá termín „druh“, a to i v případech, kdy se vztahuje i na poddruhové jednotky.

Pravidelně se vyskytující druhy

Členské státy by měly podávat zprávy o všech „pravidelně se vyskytujících“ hnízdících druzích (i když jsou jejich populace malé nebo považované za „nepatrné“), aby bylo možné sestavit celounijní přehled o velikosti a trendu početnosti jejich populací. Druh lze považovat za pravidelně se vyskytující například tehdy, pokud se rozmnožoval ve čtyřech nebo více letech v rámci šestiletého vykazovaného období. Druhy, které se vyskytují méně pravidelně, by měly být rovněž uvedeny, pokud jejich celostátní populace v letech, kdy se v daném státě vyskytují, mohou představovat významný podíl (např. > 1 %) celkové populace v EU, nebo pokud se dříve vyskytovaly pravidelněji (viz též kapitola „Vyhynulé druhy“ níže). Podobná kritéria by se měla použít pro příslušné zimující a tažné druhy (viz níže). Pravidelně se vyskytující druhy jsou označeny kódem výskytu PRE v seznamu druhů ptáků pro účely článku 12 na referenčním portálu.

Druhy ptáků vyskytující se v období zimování a během tahu

Hlavní zimující druhy

Členské státy by dále měly podávat zprávy o některých klíčových zimujících druzích – zejména o stěhovavých vodních ptácích, jako je lovné ptactvo (kachny, husy a labutě) a brodiví ptáci (bahňáci), kteří jsou v EU v zimě výrazně hojnější a/nebo jejichž velikost a trend početnosti populace se lépe sleduje v zimě (kdy se shromažďují ve velkém počtu na relativně malém počtu míst). U těchto druhů může být posouzení stavu jejich populace v EU založeno především (nebo v některých případech dokonce zcela) na údajích o jejich zimujících populacích, a proto jsou od všech členských států, kde tyto druhy pravidelně zimují (viz též výše uvedená kapitola „Pravidelně se vyskytující druhy“), požadovány zimní zprávy. Další informace o důvodech, které vedly k určení podskupiny druhů, u nichž je předložení zimních zpráv povinné, jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

Druhy, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti (včetně druhů uvedených v příloze I) a druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES, které se vyskytují v období zimování a během tahu

Zimní zprávy jsou dále vyžadovány u řady dalších pravidelně zimujících druhů, jež nesplňují výše uvedená kritéria, ale jsou uvedeny v příloze I směrnice nebo jsou uvedeny/určeny členskými státy jako druhy, které jsou vzhledem ke svému výskytu v zimě podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi. Ve všech těchto případech poskytují zimní zprávy důležité informace týkající se provádění směrnice na vnitrostátní úrovni, i když uváděné údaje o velikosti a trendu početnosti populace nelze vždy použít pro celkové posouzení zimující populace v EU.

Obecně se od členských států nevyžaduje, aby podávaly zprávy o velikosti nebo trendu početnosti populací druhů během jejich tahu (tj. při migraci do/z jejich hnízdišť a zimovišť), protože vnitrostátní údaje o velikosti a trendu početnosti populace je obtížné agregovat na úrovni EU bez podrobných doplňujících informací, které by umožnily interpretaci potřebnou při případném dvojím započítání.

Zprávy za období tahu jsou však vyžadovány u některých klíčových stěhovavých druhů, o nichž by jinak nebyly podány důležité informace. Patří mezi ně:

—	druhy uvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES,

—	jiné stěhovavé druhy, jejichž výskyt během tahu je podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi (4) (jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu).

V těchto případech poskytují (zjednodušené) zprávy za období tahu důležité informace, které by jinak nebyly jinde zachyceny, například informace o velikosti migrujících populací druhů, jež jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, nebo údaje o vnitrostátních tlacích a hrozbách pro klíčové stěhovavé druhy.

Od členských států se očekává, že budou podávat zprávy o zimujících druzích uvedených v příloze II, s výjimkou stálých (nestěhovavých) druhů, u nichž se vyžaduje pouze zpráva o hnízdění. Zjednodušené zprávy za období tahu jsou vyžadovány rovněž u tažných druhů uvedených v příloze II, které v dané zemi nezimují ani se v ní nerozmnožují.

Více informací o podávání zpráv u těchto konkrétních skupin druhů naleznete v

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Zatoulané a příležitostné druhy

Zatoulaní nebo „náhodní“ ptáci jsou ti, kteří se zatoulali daleko mimo svůj obvyklý hnízdní, zimovací nebo migrační areál. V Seznamu ptáků EU se v kategorii A „zatoulaný“ objevuje více než 300 druhů a několik dalších se pravidelně vyskytuje v některých částech EU, ale v jiných členských státech pouze jako zatoulané druhy. Vzhledem k tomu, že výskyt zatoulaných ptáků je nepředvídatelný a pravděpodobně je do značné míry odrazem vnějších faktorů (klimatické podmínky v hlavních migračních obdobích, trendy mimo území EU atd.), jejich zařazení ve zprávách podle článku 12 se nevyžaduje. Totéž platí pro „příležitostné“ druhy, které se mohou nacházet blíže svému obvyklému areálu, ale jejichž výskyt v daném členském státě a/nebo ročním období není pravidelný nebo stabilní (viz výše uvedená kapitola „Pravidelně se vyskytující druhy“).

Nově přilétající druhy

V některých případech nemusí druh ještě pravidelně hnízdit nebo zimovat, ale je pravděpodobné – např. na základě novějších vzorců výskytu nebo podobných trendů v sousedních zemích – že se chystá usadit nebo se z něj stává pravidelný návštěvník. V těchto případech se členské státy vyzývají, aby podaly zprávu o daných druzích, a to i v případě, kdy není možné uvést podrobnosti ve všech příslušných oddílech a polích níže. U druhů uvedených v celostátním seznamu s výskytem „ARR“ – což znamená, že se v členském státu usadily během období pro krátkodobý trend – budou kontroly „QA/QC“ u některých polí zmírněny (např. pole 4.2.1 „Období pro dlouhodobý trend“). Pokud druh není ještě zahrnut v seznamu druhů pro příslušný členský stát, může být přidán při předložení národní zprávy o mechanismu podávání zpráv.

Viz též pole 4.1.3 „Velikost krátkodobého trendu“, kde jsou uvedeny pokyny ke specifické otázce vykazování velikosti trendu od počáteční velikosti populace rovné nule (tj. nově přilétající druhy).

Vyhynulé druhy

Druhy, které v dané zemi vyhynuly před rokem 1980 (tj. přibližně v době, kdy byla přijata / vstoupila v platnost směrnice 2009/147/ES), by neměly být do zprávy zařazeny, ledaže by v této zemi probíhal projekt jejich opětovného vysazení. Zprávy by však měly být poskytnuty u druhů, které se v dané zemi dříve pravidelně vyskytovaly, ale od roku 1980 zde vyhynuly (tj. druhy uvedené v celostátním seznamu s výskytem „EXBA“). To se týká i druhů, u nichž byl poslední záznam (i kdyby se jednalo o pouhého jedince) v členském státě zaznamenán po datu, kdy směrnice vstoupila v platnost; tyto druhy se dříve v členském státě vyskytovaly trvale/pravidelně.

Ve zvláštním případě bývalých hnízdících druhů, které se již pravidelně nerozmnožují, ale stále se vyskytují během období rozmnožování (např. jako nepároví jedinci), by členské státy měly tyto druhy i nadále považovat za „pravidelně se vyskytující“ (5), zejména pokud jejich status (např. zařazení do přílohy I směrnice 2009/147/ES a/nebo obecná vzácnost) znamená, že pokračující přítomnost malého počtu jedinců může být stále předmětem širšího zájmu.

Druhy, které se v dané zemi v malém počtu uhnízdily, ale trvale se zde neusídlily, a tudíž v celostátním měřítku opět vymizely, a to vše od roku 1980, by se měly považovat za příležitostné druhy a není nutno je vykazovat.

I když u druhu uvedeného jako „EXBA“ nebude vždy možné vyplnit všechny příslušné oddíly a pole, je důležité zachytit rok, kdy druh v celostátním měřítku vyhynul (nebo se přestal pravidelně vyskytovat, pokud vyhynutí nebylo jednoznačné (6)), a přibližnou velikost jeho vnitrostátní populace (a případně hnízdního areálu) přibližně v roce 1980, aby bylo možné zohlednit rozsah a rychlost jeho úbytku (podrobnější pokyny k uvedení informací o velikosti trendu u druhů, které vyhynuly během období, za něž je trend sledován, naleznete také ve vysvětlivkách k poli 4.1.3 „Velikost krátkodobého trendu“).

Nepůvodní populace

Kromě vykazování „ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě“, jak je uvedeno v článku 1 směrnice, se požaduje také podávání zpráv o všech populacích tří převážně vysazených druhů uvedených v příloze II směrnice (Branta canadensis (7) , Meleagris gallopavo a Phasianus colchicus (8)) a o populacích volně žijících ptáků Columba livia. Podávání zpráv o jiných nepůvodních druzích (včetně druhů uvedených v kategorii C Seznamu ptáků EU (9)) je nepovinné, ale doporučuje se v případech, kdy se v členském státě nachází nepůvodní populace druhu, který se přirozeně vyskytuje jinde v EU (a je tedy v Seznamu ptáků EU uveden v kategorii A „původní“/„běžný“), nebo v případě, že druh představuje hrozbu pro původní populace/druhy (např. jedná-li se o druh uvedený v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (10): Oxyura jamaicensis, Alopochen aegyptiaca, Threskiornis aethiopicus, Corvus splendens, Pycnonotus cafer a Acridotheres tristis).

Tabulka 1:

Přehled druhů, které by měly být vykazovány ve zprávě, v členění podle kategorií výskytu a kódů druhů uvedených v seznamu ptáků pro účely článku 12

Kód výskytu / kód druhu (ze seznamu pro účely článku 12 na referenčním portálu)	Popis	Zařazení do zprávy
PRE	Pravidelný výskyt	Povinné
ARR	Nově přilétající	Nepovinné, ale doporučeno
EXBA	Druhy vyhynulé po roce 1980	Povinné
např.A115-X	X označuje nepůvodní subpopulaci druhu	Nepovinné, ale doporučeno. Povinné vykázání ve zprávě POUZE u druhů A044-X Branta canadensis, A115-X Phasianus colchicus, A460-X Meleagris gallopavo (nepůvodní populace) a A206-X Columba livia (volně žijící populace).

Vysvětlivky k vyplnění formátu zprávy o stavu a trendech druhů ptáků

Formát zprávy by měl být vyplněn za každý druh a za každé období spadající pod kritéria uvedená v tabulce 2. Druhy, které mají být vykazovány, jsou uvedeny v seznamu pro účely článku 12.

U některých členských států by měl být předložen samostatný formát zprávy za nižší územní jednotky, než je stát. To platí pro Azory (Portugalsko), Madeiru (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko). Předchozí posouzení na úrovni EU ukázala, že mnohé populace ptáků v Makaronésii mají velmi odlišný stav a trendy než populace na Pyrenejském poloostrově, a proto bylo od vykazovaného období 2008–2012 zavedeno oddělené vykazování pro jednotlivá dílčí území.

Formát zprávy o stavu a trendech druhů ptáků („zpráva o druzích“) obsahuje těchto jedenáct oddílů:

Hlášení v souvislosti s obdobím

1)

Informace o druhu

2)

Období

3)

Velikost populace

4)

Trend početnosti populace

5)

Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

6)

Trend hnízdního rozšíření

7)

Hlavní tlaky a hrozby

8)

Ochranná opatření

9)

Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

Hlášení na úrovni druhů/poddruhů

10)

Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)

11)

Informace týkající se druhů uvedených v příloze II směrnice 2009/147/ES Tabulka 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků (včetně druhů uvedených v příloze I a II směrnice 2009/147/ES a dalších stěhovavých druhů, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti (ZCHO))   Příloha I a podnět pro ZCHO Rozmnožování/hnízdění (včetně stálého) Příloha I a podnět pro ZCHO Zimování Příloha I a podnět pro ZCHO Tah Příloha II Rozmnožování/hnízdění (včetně stálého) Příloha II Zimování Příloha II Tah Jiné hnízdění Jiné klíčové zimování Hlášení v souvislosti s obdobím 1. Informace o druhu X X X X X X X X 2. Období X X X X X X X X 3. Velikost populace X X X X X je-li podnětem pro ZCHO (*1) X X 4. Trend početnosti populace X X nepovinné X X nepovinné X X 5. Mapa a rozsah hnízdního rozšíření X - – X – – X – 6. Trend hnízdního rozšíření X - – X – – X – 7. Hlavní tlaky a hrozby X X X X X je-li důvodem pro ZCHO (*1) – – 8. Ochranná opatření X X X X X je-li důvodem pro ZCHO (*1) – – 9. Pokrytí zvláště chráněných oblastí v rámci sítě Natura 2000 X X X je-li podnětem pro ZCHO je-li podnětem pro ZCHO je-li podnětem pro ZCHO – – Hlášení na úrovni druhů 10. Pokrok v plnění akčních plánů a plánů péče je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní je-li relevantní 11. Informace týkající se přílohy II jsou-li uvedeny v příloze II jsou-li uvedeny v příloze II jsou-li uvedeny v příloze II X X X – – Hlášení za období „hnízdění/rozmnožování“, „zimování“ a „tahu“ v tabulce 2 odpovídají období zvolenému v oddíle 2 formátu zprávy. Další vysvětlení k výskytu druhů, který má být zahrnut do zprávy, naleznete výše v oddíle „Druhy, které je nutno vykazovat“. U stálých druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES se požaduje pouze jedna zpráva založená na údajích z období rozmnožování (zpráva o hnízdění), ale tlaky a hrozby a ochranná opatření (uváděné v oddílech 7 a 8) by se měly uvádět za celý rok, nikoli pouze ve vztahu k období rozmnožování. U druhů uvedených v příloze I a jiných druhů uvedených ve směrnici 2009/147/ES, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, jež mají v členském státě v jednotlivých obdobích rozmnožování/hnízdění, zimování a/nebo tahu odlišné populace, by měly být vypracovány samostatné zprávy za jednotlivá uvedená období, jak je uvedeno na seznamu v článku 12. U stálých druhů uvedených v příloze II se vyžaduje pouze předložení zprávy za období rozmnožování/hnízdění. U druhů s mezinárodními (11) akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) nebo stručnými prohlášeními o péči (BMS) (jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu) by se měl vyplnit oddíl 10. Není sice nutné, aby veškeré údaje použité ve zprávě byly shromážděny v průběhu vykazovaného období, ale zpráva by měla poskytovat informace, které jsou pro vykazované období (např. 2019–2024) relevantní. A dále je třeba dodat, že ačkoli není pro jednotlivé přílohy a období povinné vyplnit všechny oddíly formátu zprávy, důrazně se doporučuje tak učinit v případě, že jsou tyto informace k dispozici. Doporučuje se, aby veškeré informace uvedené formou volného textu byly napsány v anglickém jazyce, což usnadní jejich zpracování při analýze za celou EU i jejich zpřístupnění širšímu okruhu čtenářů.

1.   INFORMACE O DRUHU

Oddíl 1 by měl být vyplněn pro všechny pravidelně se vyskytující druhy uvedené na referenčním portálu v seznamu ptáků pro účely článku 12.

1.1.   Členský stát

Členské státy by měly použít příslušný kód země ze seznamu na referenčním portálu. Ve většině případů to bude jednoduše dvoupísmenný kód podle normy ISO 3166 přidělený vašemu členskému státu. Pro několik členských států platí samostatné vykazování za územní jednotky nižší než stát (s ohledem na stav konkrétních druhů nebo populací v odlišných zeměpisných oblastech) a v případě Azor (Portugalsko), Madeiry (Portugalsko) a Kanárských ostrovů (Španělsko) by se měl použít příslušný čtyřpísmenný kód pro nižší územní jednotku, jak je uvedeno na referenčním portálu.

1.2.   Kód druhu

Členské státy by měly používat kódy druhů uvedené v seznamu druhů (a seznamu kódů) na referenčním portálu. V případě potřeby lze přidělit nové kódy. Další informace o seznamu kódů druhů a případných změnách naleznete na referenčním portálu.

1.3.   Kód EURING

Členské státy by měly používat kódy EURING uvedené v seznamu druhů (a seznamu kódů) na referenčním portálu. Jedinečné kódy EURING, které jsou pro účely koordinace kroužkování evropských ptáků přiděleny téměř všem druhům ptáků (a několika poddruhům), jež jsou v Evropě původní, se široce používají (12).

1.4.   Vědecký název druhu

Členské státy by měly používat vědecké názvy uvedené v seznamu druhů na referenčním portálu, který nyní z velké části odráží nomenklaturu a taxonomii přijaté v nejnovější verzi Seznamu ptáků Evropské unie (13). V malém počtu případů obsahuje položka vědeckého názvu anglický výraz „all others“, který znamená, že daná taxonomická jednotka zahrnuje všechny zbývající (původní) poddruhy, které nejsou v přílohách směrnice výslovně uvedeny (např. „Accipiter gentilis all others“ cf. „Accipiter gentilis arrigonii“ uvedený v příloze I směrnice 2009/147/ES). Budou prováděny taxonomické aktualizace, aby byl zachován soulad s taxonomickými odkazy, které sleduje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

1.5.   Poddruhová populace

Členské státy by měly v příslušných případech používat popisy poddruhů populací uvedené v seznamu druhů na referenčním portálu. V mnoha případech jsou názvy poddruhových populací spojeny se stručnými popisy, které se používají k identifikaci jednotlivých migrujících populací druhů, na něž se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků. V jiných případech upřesňují taxonomické nebo nomenklaturní zpracování uplatněné v seznamu nebo pomáhají rozlišit vysazené populace druhů, které jsou původní v jiných částech EU.

1.6.   Alternativní vědecký název druhu (nepovinné)

Pokud se vědecký název uvedený v poli 1.4 liší od vědeckého názvu, jenž se v dané zemi běžně používá, mohou členské státy uvést alternativní název.

1.7.   Obecný název (nepovinné)

Pokud si členské státy přejí uvést obecný název druhu (nebo poddruhu), který se v jejich zemi používá, mohou tak učinit zde. To by mohlo být užitečné v případě, že bude návrh zprávy rozesílán k připomínkám osobám, které nemusí být obeznámeny s vědeckým názvem, nebo při komunikaci o zprávě s veřejností.

2.   OBDOBÍ

2.1.   Období

Vyberte období, během něhož byla shromážděna většina vykazovaných údajů, a vyberte z možností „rozmnožování/hnízdění“, „zimování“ a „tah“.

2.2.   První hlášení

Je-li druh v členském státě vykazován poprvé, měla by tato skutečnost být uvedena zde. Pole pro první hlášení lze použít v případech, kdy je druh nově vykazován nebo je vykazován v období, které dosud nebylo vykazováno. Toto pole není určeno pro případy, kdy byl aktualizován taxonomický název druhu. Některá pole ve formátu hlášení nemusejí být u druhů, jež jsou vykazovány poprvé, použitelná, např. při uvádění změny a důvodu změny provedené od posledního vykazovaného období. První hlášení lze v tomto poli označit volbou „Ano“.

2.3.   Doplňující informace

Toto pole umožňuje členským státům uvést formou volného textu jakékoli informace, které považují za důležité. Je-li druh vykazován poprvé, vysvětlete proč (tj. zda se jedná o nově zaznamenaný druh, nebo jiný důvod). Jakékoli další doplňující informace v tomto oddíle jsou nepovinné.

3.   VELIKOST POPULACE

3.1.   Rok nebo období

Uveďte rok nebo období, ve kterém byla velikost populace naposledy stanovena: RRRR (pro rok) a RRRR–RRRR (pro období, rok–rok).

Mnohé zprávy budou obsahovat období, neboť velikost populací mnoha druhů se běžně odhaduje v průběhu projektů prováděných pro národní atlas, které obvykle sestávají z několikaleté práce v terénu. V mnoha případech bude práce v terénu přesahovat hranice aktuálního vykazovaného období. Vykazovaný rok nebo období by mělo zahrnovat skutečné období, během něhož byly údaje shromážděny.

V některých případech bude velikost populace odhadnuta na základě úplného sčítání druhů nebo soupisu, které se uskutečnily v dřívějším vykazovaném období, ale které byly aktualizovány na základě výsledků pravidelného monitorování či s využitím údajů z online systémů pro sběr dat z terénu. Uváděný rok nebo období by mělo být rokem, k němuž se vztahuje uváděný odhad velikosti populace.

3.2.   Velikost populace

Členské státy by měly používat jednotky velikosti populace (pole 3.2 písm. a) „Jednotka“), které jsou pro jednotlivé kombinace druh – období uvedeny v seznamu druhů. Aby bylo možné vypočítat celkovou velikost populace každého druhu v EU, měly by všechny členské státy vykazovat vnitrostátní údaje za použití stejné jednotky velikosti populace. U převážné většiny hnízdících druhů by se počty měly uvádět v jednotkách hnízdících párů („p“), přičemž je třeba vzít v úvahu, že odhady u mnoha druhů, včetně mnoha běžných a rozšířených, jsou v praxi často založeny na počtu obsazených teritorií (např. zpívajících samců) v období rozmnožování/hnízdění. Je-li velikost hnízdní populace uváděna jako počet hnízdících párů, ale údaje jsou odvozeny z primárních údajů shromážděných v terénu s použitím jiné jednotky (např. zjevně obsazená hnízda u některých mořských ptáků), lze tyto informace uvést v poli 3.7 „Doplňující informace“.

V malé menšině případů, které se týkají druhů s neobvyklou/komplikovanou rozmnožovací biologií nebo skrytým chováním, jsou pro vykazování velikosti populace namísto párů vhodnější jiné jednotky, například hnízdící samice („bfemales“) nebo tokající samci („cmales“). Mezi tyto druhy patří někteří motáci, chřástalovití, dropovití a tetřevovití. Jednotky, které by se měly používat pro vykazování velikosti populace těchto druhů, jsou uvedeny v seznamu druhů na referenčním portálu.

Ve zprávách za období „zimování“ a „tahu“ by se velikost populace měla uvádět podle potřeby s použitím jednotek „jedinci“ („i“).

Pro vykazování hodnot velikosti populace jsou k dispozici tři pole: „b) Minimum“, „c) Maximum“ a „d) Nejlepší jednotlivá hodnota“. Počet použitých polí se bude lišit podle povahy informací o velikosti populace, které jsou pro daný druh k dispozici (viz níže), ale měl by se řídit jednou z těchto logických kombinací: b) a c), jen d), nebo b), c) a d).

Pokud neexistuje přesný odhad velikosti populace a odhady jsou k dispozici pouze jako rozpětí (tj. minimum–maximum), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích b) a c). Členské státy se vyzývají, aby uváděly věrohodnou minimální a maximální velikost populace, a to i u druhů, o nichž mají málo poznatků, aby se minimalizovala nejistota přenášená do odhadu celkové velikosti a trendů početnosti populace EU (což zahrnuje „vážené průměrování“ podle velikostí vnitrostátních populací), ale pokud to není možné, lze přesto v poli 3.2 písm. d) uvést dolní hranici (nejlépe s doplňující poznámkou v poli 3.7, např. „Maximální velikost populace pravděpodobně nepřekročí 100 000 párů.“), přičemž v poli 3.3 „Typ odhadu“ se zvolí „minimum“.

Je-li populace velmi dobře monitorována (a často, ale ne vždy, je relativně malá), může být k dispozici jediná přesná hodnota a v takovém případě ji lze uvést v poli d). V jiných případech může být k dispozici rozmezí (minimum–maximum) a průměrná nebo „nejpravděpodobnější“ hodnota, a v takovém případě je lze uvést všechny v polích b), c) a d).

V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota velikosti populace (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí b) „Minimum“ nebo c) „Maximum“. Vysvětlení lze uvést v poli 3.7 (Doplňující informace).

Pokud existují základní neupravené údaje a/nebo přesné odhady, měly by být na úrovni členských států uváděny bez zaokrouhlování; případné zaokrouhlení bude v případě potřeby provedeno později na úrovni EU.

Pokud druh po roce 1980 v celostátním měřítku vyhynul (tj. jeho výskyt je v celostátním seznamu uveden jako „EXBA“), měla by být v poli d) uvedena hodnota „0“ a v poli 3.7 by měl být v ideálním případě uveden také údaj o době vyhynutí (např. „Poslední hnízdění zaznamenáno v roce 1998.“). Není-li jasné, zda druh v celostátním měřítku vyhynul, nebo se stále ještě vyskytuje ve velmi malém počtu, lze v poli b) zadat hodnotu „0“ a v poli c) uvést např. hodnotu „1“.

3.3.   Typ odhadu

Vyberte nejvhodnější popis typu odhadu velikosti populace uvedeného v poli 3.2. Pokud byly vyplněny hodnoty ve všech polích 3.2 písm. b), c) a d), vyberte kategorii, která údaje nejlépe vystihuje (často je to „víceletý průměr“ nebo „95% interval spolehlivosti“). Další podrobnosti o možnostech jsou uvedeny níže:

—

nejlepší odhad – nejlepší dostupný jednotlivý údaj (včetně případů, kdy je k dispozici pouze maximální hodnota velikosti populace) nebo interval odvozený například ze sčítání populace, souboru údajů z lokalit, odhadu založeného na hustotě populace a údajích o rozšíření nebo odborném posudku, u něhož však nebyly vypočteny 95% meze spolehlivosti. Zda nejlepší odhad vychází z údajů z monitorování, extrapolace nebo odborného posudku, lze uvést v poli 3.4,

—	víceletý průměr – průměrná hodnota (a interval, tj. nejhorší a nejlepší roční odhad), pokud byla velikost populace odhadnuta za několik let během vykazovaného období (jak je uvedeno v poli 3.1),

—	95% interval spolehlivosti – odhady odvozené z výběrových průzkumů nebo modelu, pro něž lze vypočítat 95% meze spolehlivosti (jak je uvedeno v polích 3.2 písm. b) a 3.2 písm. c)) pro nejlepší jednotlivou hodnotu (uvedenou v poli 3.2 písm. d)),

—

minimum – v případech, kdy není k dispozici dostatek údajů, na jejichž základě by bylo možné poskytnout byť jen volně ohraničený odhad, ale kdy je známo, že velikost populace je vyšší než určitá hodnota, nebo kdy uváděné intervalové odhady vycházejí z výběrového průzkumu nebo monitorovacího projektu, ale pravděpodobně podhodnocují skutečnou velikost populace.

Pokud jsou uvedeny hodnoty ohraničující interval (pole 3.2 písm. b) „Minimum“ a 3.2 písm. c) „Maximum“) a zároveň jednotlivá hodnota (pole 3.2 písm. d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“), mělo by pole 3.3 „Typ odhadu“ odpovídat nejpřesnějšímu odhadu. Tato skutečnost by měla být uvedena v poli 3.7 „Doplňující informace“.

3.4.   Použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro odhad velikosti populace v poli 3.2. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. z výběrových průzkumů většiny známého rozšíření);

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. z výběrových průzkumů v malé části areálu rozšíření, s použitím modelů založených na údajích o hustotě/početnosti a rozšíření, nebo ze stávajícího odhadu aktualizovaného pomocí údajů o trendech);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Pokud jsou uvedeny hodnoty ohraničující interval (pole 3.2 písm. b) „Minimum“ a 3.2 písm. c) „Maximum“) a zároveň jednotlivá hodnota (pole 3.2 písm. d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“), měla by použitá metoda odpovídat nejpřesnějšímu odhadu. Tato skutečnost by měla být uvedena v poli 3.7 „Doplňující informace“.

3.5.   Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 3.1 až 3.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

3.6.   Změna a důvod změny (od předchozí zprávy)

Toto pole se používá k uvedení informace, zda od předchozího vykazovaného období došlo ke změně velikosti vykazované populace, a pokud ano, pak i k popisu povahy této změny.

Pokud došlo ke změně, uveďte, která z následujících možností b) až f) platí (je možné odpovědět „Ano“ na více než jednu z těchto možností) (14):

a)	ne, nedošlo k žádné změně

b)	ano, v důsledku skutečné změny

c)	ano, díky lepším znalostem nebo přesnějším údajům

d)	ano, z důvodu použití jiné metody (15) (včetně taxonomické změny)

e)	ano, ale povaha změny není známa

f)	ano, z jiných důvodů

Nakonec je třeba uvést, zda příčinou jednotlivých rozdílů je především (vyberte jednu možnost):

a)	skutečná změna

b)	lepší znalosti nebo přesnější údaje

c)	použití jiné metody

d)	neznámá příčina

e)	jiné důvody

Pokud si členský stát přeje uvést další informace, může tak učinit v poli 3.7 „Doplňující informace“. Je-li zaškrtnuto políčko „ano, z jiných důvodů“, je třeba jej dále upřesnit v poli „Doplňující informace“. Toto pole by se mělo používat pouze ve velmi omezených případech.

3.7.   Doplňující informace (nepovinné)

Toto nepovinné pole lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu, které se týkají údajů poskytnutých pro posouzení velikosti populace v polích 3.1 až 3.6, jako jsou podrobnosti o všech konverzních faktorech použitých k přepočtu terénních odhadů velikosti populace na hnízdící páry (viz text vztahující se k poli 3.2) nebo jiné důvody pro změnu (pole 3.6). Například pokud členský stát v důsledku změny metod vykazuje stejnou velikost populace jako v předchozí zprávě, přestože došlo ke skutečné změně, lze zde tuto skutečnost rovněž uvést.

4.   TREND POČETNOSTI POPULACE

4.1.   Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

Pole 4.1.1 až 4.1.5 slouží k poskytnutí informací o krátkodobém trendu ve velikosti populace, který vychází z dvanáctiletého období.

4.1.1.   Období pro krátkodobý trend

Období pro krátkodobé trendy je dvanáct let (což odpovídá přibližně dvěma cyklům podávání zpráv). U zpráv za období 2019–2024 to znamená, že se jedná o období 2013–2024 nebo o období, které se mu co nejvíce blíží. Je povolena určitá flexibilita, takže ačkoli by se trendy v ideálním případě vykazovaly za období 2013–2024, budou akceptovány například údaje z let 2010–2021, pokud se k průzkumům učiněným v těchto letech vztahují nejlepší dostupné údaje nebo pokud by díky použití dřívějšího konečného bodu časového rozmezí mohla být vnitrostátní zpráva podle článku 12 předložena bez prodlení. Je však třeba vzít na vědomí, že vzhledem k tomu, že k odhadu celkového trendu na úrovni EU je nutno vnitrostátní trendy sloučit, budou všechny vykázané trendy, které nebudou vycházet z „ideálního“ období pro daný trend, podle potřeby extrapolovány nebo „ořezány“ (více informací naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím). U nově přilétajících druhů by se trendy měly v ideálním případě vykazovat s počátečním rokem, který je shodný s rokem, kdy se druh v daném státě poprvé uhnízdil/vyskytl; např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2018, pak by v případě vykazovaného období 2019–2024 bylo období pro krátkodobý trend 2018–2024.

4.1.2.   Směr krátkodobého trendu

Uveďte, zda trend početnosti populace v období uvedeném v poli 4.1.1 byl (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)

stabilní

b)

kolísavý

c)

rostoucí

d)

klesající

e)

nejistý

f)

neznámý

Rozlišení „stabilních“ trendů od mírně „rostoucích“ nebo „klesajících“ bude záviset na povaze informací, které jsou pro daný druh k dispozici jako podklad pro stanovení těchto trendů. Jsou-li k dispozici statisticky spolehlivé údaje z monitorování, mělo by být možné rozlišit (a tedy i vykázat) relativně mírný – ale statisticky významný – nárůst nebo pokles (např. pokud se 95% intervaly spolehlivosti změny nepřekrývají s nulou). Na druhou stranu, je-li přiřazení kategorie směru trendu založeno na méně spolehlivých údajích (nebo na odborném posudku), měla by se pro rozlišení „stabilního“ trendu od „rostoucího“ nebo „klesajícího“ trendu použít určitá prahová hodnota (celková změna o 10 % za období trendu). V obou případech se členským státům doporučuje, aby v poli 4.3 „Doplňující informace“ uvedly příslušné vysvětlující/dodatečné informace (např. „Krátkodobý trend za období 2013–2024 vycházející z údajů získaných na základě celostátního společného programu monitorování ptáků činil –0,4 % (s 95% intervalem spolehlivosti: = –1,1 % a +0,4 % za rok), takže změna za celé období činila –4 % (95% interval spolehlivosti: –11 % a +4 %), a proto je zařazen do kategorie „stabilní“.“). Další pokyny naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím.

Kategorie „kolísavý“ se vztahuje na druhy, jejichž průměrná úroveň populace se během období trendu výrazně nezměnila, ale které se vyznačují velkými meziročními výkyvy v početnosti, někdy o jeden až dva řády. Mezi druhy, které obvykle vykazují takovou dynamiku, patří boreální a arktické hnízdící druhy, jako jsou některé sovy a křivky, jejichž početnost je úzce spojena s dostupností potravy, která se vyznačuje cyklickými vrcholy a poklesy, ale tato kategorie se může vztahovat i na druhy, které jsou zvláště ovlivněny nepříznivými nebo proměnlivými klimatickými podmínkami. Členské státy se žádají, aby omezily používání této kategorie na druhy, které vykazují meziroční nárůst/pokles populace o ≥ 50 %. To se týká mimo jiné druhů, o nichž se celkově soudí, že hnízdí nebo zimují „pravidelně“ (např. spíše častěji), ale přesto se nemusejí vyskytovat každým rokem.

Kategorie „nejistý“ by měla být použita v případech, kdy je k dispozici určité množství údajů z monitorování, ale tyto údaje nejsou dostatečné pro spolehlivé rozlišení mezi dvěma nebo více směry trendu, např. mezi kolísavým nebo klesajícím. To může být způsobeno malým výběrem pro pozorování a/nebo tím, že programy monitorování byly zavedeny teprve relativně nedávno. Další podrobnosti, např. o dostupných údajích a/nebo odborném posudku odvozujícím pravděpodobný „skutečný“ trend, lze uvést v poli 4.3 „Doplňující informace“. Trendy získané z vnitrostátních programů monitorování běžných druhů ptáků, které jsou například v programu TRIM (16) zařazeny do kategorie „nejisté“, by měly být vykazovány s použitím této kategorie (nikoliv „kolísavý“). Další pokyny naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím.

Kategorie trendu „neznámý“ by se měla používat pouze v případech, kdy nejsou k dispozici žádné informace o vnitrostátním trendu druhu – ať už kvantitativní, nebo kvalitativní. Nicméně i v těchto případech budou mít vnitrostátní odborníci často představu o pravděpodobnějších scénářích vývoje – nebo alespoň o pravděpodobných „hranicích“ případného nárůstu nebo poklesu – a jakýkoli takový údaj (17) může být při posuzování stavu populace na úrovni EU stále velmi užitečný.

Další pokyny týkající se trendů početnosti populace jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

4.1.3.   Velikost krátkodobého trendu

Pokud je v poli 4.1.2 vybráno „rostoucí“, „klesající“ nebo „nejistý“, uveďte celkovou procentuální změnu velikosti populace za období trendu uvedené v poli 4.1.1.

Vyberte z těchto možností:

a)

Minimum

b)

Maximum

c)

Nejlepší jednotlivá hodnota — Je-li pro vyjádření velikosti k dispozici pouze interval (např. 20–30 %), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích „a) „Minimum“ a „b) Maximum“. — Je-li k dispozici přesný údaj (např. 27 %), měl by být uveden v poli „c) Nejlepší jednotlivá hodnota“. — Je-li k dispozici průměrný nebo „nejpravděpodobnější“ trend spolu s 95% mezemi spolehlivosti, lze všechny tyto tři hodnoty uvést v bodech c), a) a b). — V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí „a) Minimum“ nebo „b) Maximum“. — U všech velikostí, které vykazují negativní trend, by se měly uvádět záporné hodnoty velikosti (tj. měly by obsahovat znaménko „–“), a to včetně případů, kdy je směr již označen jako „klesající“. Ovšem aby se předešlo zbytečnému zadávání údajů, u pozitivních trendů není nutné uvádět znaménko „+“ (tj. velikost trendu „15“ se považuje za +15 %). V případě negativních trendů upozorňujeme, že pole „Minimum“ a „Maximum“ se matematicky vztahují k minimálním a maximálním hodnotám (nikoli k minimálním a maximálním poklesům).

Ve zvláštním případě druhů, které se během období trendu uhnízdily nebo usadily (např. druhy, které jsou v celostátním seznamu druhů uvedeny jako nově přilétající („ARR“)), by se velikost nárůstu populace měla vypočítat na základě velikosti populace v počátečním roce (18). Například je-li vykazováno období 2019–2024 a druh se poprvé uhnízdil (jeden pár) v roce 2018, ale hnízdní populace v roce 2024 činí osm párů, mělo by být v poli 4.1.1 uvedeno „2018–2024“, v poli 4.1.2 by mělo být vybráno „rostoucí“ a v poli 4.1.3 písm. c) by mělo být uvedeno „700“ (tj. procentuální nárůst z jednoho na osm). V ideálním případě by měla být v poli 4.3 „Doplňující informace“ uvedena také doplňující poznámka potvrzující rok uhnízdění a počáteční velikost populace (např. „Druh se poprvé uhnízdil (jeden pár) v roce 2018.“).

Naproti tomu u druhů, které během období trendu v dané zemi vyhynuly, neposkytuje pouhé uvedení poklesu o 100 % všechny informace potřebné k posouzení relativního významu poklesu (jedná-li se např. o poklesy na nulu z počátečních velikostí populací 1 nebo 100, oba představují poklesy o 100 %). V příkladu druhu, který měl v roce 2014 hnízdní populaci 10 párů, ale v roce 2021 jako hnízdící druh vyhynul, se do pole 4.1.1 uvede „2014–2021“, v poli 4.1.2 se vybere „klesající“, v poli 4.1.3 písm. c) se uvede „–100“ a do pole 4.3 „Doplňující informace“ by se měla přidat doplňující poznámka uvádějící velikost populace v roce 2014 (např. „Druh poklesl z deseti hnízdících párů v roce 2014 do stavu vyhynutí hnízdícího druhu v roce 2021.“).

Ačkoli u trendů vykazovaných jako „stabilní“ nebo „kolísavý“ (19) není velikost trendu povinná, lze ji rovněž uvést v poli 4.1.3. Veškeré další relevantní vysvětlující/doplňující informace, jako například intervaly spolehlivosti „stabilních“ trendů nebo další podrobnosti o kolísání, lze uvést v poli 4.3 „Doplňující informace“.

4.1.4.   Krátkodobý trend – použitá metoda

Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. porovnání dvou odhadů velikosti populace pocházejících z úplných sčítání nebo specializovaný monitoring populace s dobrou statistickou silou);

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. trendy odvozené z údajů získaných pouze z relativně malého vzorku populace, nebo založené na nedostatečném vzorku, nebo trendy extrapolované z některých jiných měření);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Pole „Použitá metoda“ se vztahuje jak na směr krátkodobého trendu (pole 4.1.2), tak na velikost trendu (4.1.3), protože tato dvě pole jsou součástí jednoho hodnocení a měla by se zde zohlednit obě.

4.1.5.   Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 4.1.1 až 4.1.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

4.2.   Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

4.2.1.   Období pro dlouhodobý trend

Ideálním obdobím pro vykazování dlouhodobých trendů je období přibližně od roku 1980 (kdy byla směrnice 2009/147/ES přijata, resp. kdy vstoupila v platnost) do přibližně posledního roku vykazovaného období. Existuje zde však určitá flexibilita, a proto pokud členský stát provedl vnitrostátní sčítání populace (například) v letech 1980, 1995, 2015 a 2020, měl by se pro vykazované období 2019–2024 uvést trend za období 1980–2020. U druhů, které se usadily po roce 1980, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil/objevil, např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2000, pak by období pro dlouhodobý trend začínalo rokem 2000. U nově přilétajících druhů by počáteční datum spadalo do posledních dvou vykazovaných období (tj. u vykazovaného období 2019–2024 by spadalo do období mezi lety 2013 až 2024, viz též text k poli 4.1.1).

Členským státům, které nemají k dispozici údaje z programu monitorování populací před rokem 2000, se doporučuje, aby čerpaly z jiných potenciálních zdrojů informací o trendech, jako jsou dvě vydání publikace Birds in Europe (Ptáci v Evropě) (20), která uvádí pásmové odhady trendů početnosti národních populací (plus podpůrné odkazy) pro většinu druhů za období 1970–1990 a 1990–2000.

4.2.2.   Směr dlouhodobého trendu

Viz pole 4.1.2 výše týkající se směru krátkodobého trendu.

Je-li přiřazení kategorie směru trendu založeno na méně spolehlivých údajích (nebo na odborném posudku), měla by se pro rozlišení „stabilního“ trendu od „rostoucího“ nebo „klesajícího“ trendu použít určitá prahová hodnota (celková změna o 20 % za období dlouhodobého trendu) (v poli 4.1.2 se pro krátkodobý trend používá prahová hodnota 10 %).

Další pokyny týkající se trendů početnosti populace jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

4.2.3.   Velikost dlouhodobého trendu

Viz pole 4.1.3 výše týkající se velikosti krátkodobého trendu.

4.2.4.   Dlouhodobý trend – použitá metoda

Viz pole 4.1.4 výše týkající se metody použité pro krátkodobý trend.

4.2.5.   Zdroje

Viz pole 4.1.5 výše.

4.3.   Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu, které se vztahují k údajům poskytnutým pro posouzení trendů početnosti populace v polích 4.1 a 4.2 (viz text k předchozím polím obsahující příklady).

5.   MAPA A ROZSAH HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ

Pro většinu členských států EU již existují národní atlasy hnízdících ptáků a v roce 2020 byl zveřejněn nový Evropský atlas hnízdících ptáků (European Breeding Bird Atlas, neboli „EBBA2“) (21). Naproti tomu jen málo zemí vydalo národní atlasy zimních ptáků a mnoho druhů ptáků se v zimě beztak mnohem více přesunuje. Proto nejsou požadovány žádné údaje o zimním rozšíření.

5.1.   Citlivé druhy

Některé druhy jsou obzvláště zranitelné z důvodu pronásledování, nezákonného zabíjení nebo sběru, a proto by mohly čelit skutečně zvýšenému riziku pro jejich ochranu nebo péči o ně, pokud by byly zveřejněny podrobné informace o jejich rozšíření. V menšině případů mohou členské státy zastávat názor, že určitý druh může být vystaven riziku, je-li zveřejněno jeho rozšíření v požadovaném standardním měřítku sítě 10 × 10 km (viz pole 5.3). Pokud jsou informace o rozšíření, jež jsou vykazovány v souladu se specifikacemi v poli 5.3, považovány za „citlivé“, lze to uvést zaškrtnutím „Ano“ v tomto poli.

Je-li druh označen jako „citlivý“, Komise a agentura EEA jeho rozšíření nezveřejní (například umístěním této informace ve veřejně dostupné databázi nebo na internetových stránkách).

5.2.   Rok nebo období

Zadejte rok (např. 2021) nebo období (např. 2019–2023), kdy bylo hnízdní rozšíření naposledy určeno. Mnohé zprávy budou obsahovat období, neboť rozšíření mnoha druhů se běžně mapuje v průběhu projektů prováděných pro národní atlas, které obvykle sestávají z několikaleté práce v terénu. Vykazovaný rok nebo období by mělo zahrnovat skutečné období, během něhož byly údaje shromážděny.

Pokud neexistují aktuální informace z atlasu, členské státy se vyzývají, aby uvedly aktuálnější údaje, a to tak, že přemapují vnitrostátní rozšíření pomocí jiných údajů, jako jsou výsledky každoročních programů monitorování, údaje získané z internetu a z vnitrostátních nebo regionálních průzkumů. V takových případech se mapa rozšíření vypracuje na základě údajů z předchozího vykazovaného období nebo s využitím starších údajů o rozšíření, které byly aktualizovány na základě výsledků pravidelného monitorování, nebo s využitím údajů z on-line systémů pro sběr dat. Rok nebo období uvedené ve zprávě by měly být rokem nebo obdobím, k němuž se vztahuje vykazované rozšíření.

5.3.   Mapa hnízdního rozšíření

Předložte mapu rozšíření spolu s příslušnými metadaty (projekce, datum, měřítko). Standardem jsou buňky souřadnicové sítě systému ETRS89 o rozměrech 10 × 10 km v projekci LAEA (EPSG:3035) (22). Soubor údajů o rozšíření je tvořen buňkami sítě o rozteči 10 km, kde je zaznamenáno nebo je pravděpodobné hnízdění (viz pokyny níže pro mapování rozšíření druhu); použití atributových údajů k vyznačení přítomnosti nebo nepřítomnosti druhu v buňce sítě není povoleno. Období, za které byly údaje o rozšíření shromážděny, by mělo být součástí metadat podle pokynů infrastruktury INSPIRE (23). Technické specifikace map rozšíření jsou uvedeny na referenčním portálu.

Členské státy nebo malá území, jako jsou Kanárské ostrovy, Madeira nebo Azory, mohou používat mapy se souřadnicovou sítí 1 × 1 km. Tyto údaje budou pro vizualizaci na evropské úrovni agregovány do sítě 10 × 10 km.

Souřadnicové sítě pro jednotlivé členské státy jsou k dispozici ke stažení na referenčním portálu.

Mapa by měla v jednotlivých buňkách sítě zobrazovat hnízdní výskyt (tj. přítomnost či nepřítomnost) druhu. Obecně by měly být zahrnuty pouze ty buňky sítě, kde je hnízdní výskyt „potvrzený“, „pravděpodobný“ nebo „možný"; definice hnízdních kategorií a kódů jsou uvedeny v tabulce 2 v „Metodice“ nového Evropského atlasu hnízdících ptáků (24). V případech, kdy je známo, že pokrytí průzkumem a dostupnost údajů jsou nedostatečné, mohou být na základě odborných znalostí nebo modelování zahrnuty i buňky, u nichž se předpokládá, že se v nich hnízdící populace (zejména běžných druhů) nacházejí. V těchto případech lze v poli 5.8 „Doplňující informace“ uvést další informace týkající se spolehlivosti údajů.

5.4.   Rozsah hnízdního rozšíření

Uveďte celkovou plochu současného rozšíření v členském státě v km2. Ve většině případů se jedná o počet obsazených čtverců 10 × 10 km vynásobený 100. Plochu rozšíření by měly představovat buňky souřadnicové sítě (10 × 10 km nebo 1 × 1 km), které se nacházejí zcela nebo částečně v rámci členského státu (tj. buňky protnuté hranicemi členského státu by měly být započítány celé).

U druhů, jejichž výskyt je omezen jen na určité místo, je možné uvést plochu rozšíření s jemnějším rozlišením; například u druhů omezených na jednu lokalitu je areálem rozšíření plocha lokality, kde se druh vyskytuje, což může být i několik hektarů.

5.5.   Použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro výpočet rozsahu hnízdního rozšíření v poli 5.4. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

Pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Volba „d) nedostatečné nebo žádné dostupné údaje“ by měla být v poli „Použitá metoda“ zvolena v případech, kdy mapa rozšíření (získaná komplexním mapováním, modelováním či extrapolací nebo výjimečně odbornou interpretací), z níž vychází odhadovaná plocha rozšíření, pokrývá méně než 75 % předpokládaného skutečného rozšíření druhu a k vyplnění této mezery v odhadu plochy rozšíření nebyly použity žádné další údaje (tj. výsledná mapa je ve srovnání s předpokládaným rozšířením druhu neúplná, a proto je plocha rozšíření podhodnocena).

5.6.   Doplňkové mapy (nepovinné)

Toto pole je určeno pro případy, kdy si členský stát přeje předložit další mapu odlišnou od standardní mapy předkládané v rámci pole 5.3. Upozorňujeme, že toto pole je nepovinné a nenahrazuje potřebu uvést mapu v poli 5.3.

Zde lze vykázat mapy s jiným rozlišením než 10 × 10 km nebo s jinými souřadnicovými sítěmi, než je síť ETRS89 LAEA (EPSG:3035).

5.7.   Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 5.1 až 5.6 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

5.8.   Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 5.1 až 5.7 poskytnutým pro posouzení hnízdního rozšíření.

6.   TREND HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ

6.1.   Krátkodobý trend (posledních 12 let)

Pole 6.1.1 až 6.1.5 slouží k poskytnutí informací o krátkodobých trendech v hnízdním rozšíření vycházejících z dvanáctiletého období. Pokud údaje pro krátkodobý trend chybí nebo nejsou známy, obvykle se doporučuje využít odborný posudek nebo jiné zdroje údajů, např. v případě, kdy novější studie specifické pro daný druh poskytují náhled na nedávné trendy, nebo v případě velmi vzácných/lokálně se vyskytujících hnízdících druhů, kdy znalost bývalých/existujících hnízdišť umožňuje jednoduché srovnání (např. v roce 2013 bylo zaznamenáno hnízdění na třech lokalitách a na stejných třech lokalitách se vyskytovalo ještě v roce 2024 nebo okolo roku 2024, takže krátkodobý trend rozšíření je v podstatě stabilní), lze směr trendu odborně posoudit na základě těchto informací.

6.1.1.   Období pro krátkodobý trend

Období pro krátkodobé trendy je dvanáct let (dva cykly podávání zpráv). U zpráv za období 2019–2024 to znamená, že se jedná o období 2013–2024 nebo o období, které se mu co nejvíce blíží. Je povolena určitá flexibilita, takže ačkoli by se trendy v ideálním případě vykazovaly za období 2013–2024, budou akceptovány i jiné údaje uváděné za jiné, ale srovnatelné časové období (např. 2009–2023), pokud se nejlepší dostupné údaje vztahují k průzkumům provedeným v těchto letech. U nově přilétajících druhů, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil, např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2018, pak by období pro krátkodobý trend pro vykazované období 2019–2024 bylo 2018–2024. Použité období uveďte v tomto poli.

6.1.2.   Směr krátkodobého trendu

Uveďte, zda trend rozšíření v období uvedeném v poli 4.1.1 byl (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)

stabilní

a)

kolísavý

b)

rostoucí

c)

klesající

d)

nejistý

e)

neznámý

Další pokyny k interpretaci a použití těchto kategorií směru trendu jsou uvedeny v textu k poli 4.1.2 Směr krátkodobého trendu v populaci. Do kategorie „kolísavý“ bude pravděpodobně spadat menší množství trendů rozšíření, než je tomu u trendů početnosti populace, ale přesto může být vhodná například v případech, kdy je vnitrostátní rozšíření (pravidelně se vyskytujícího) druhu silně ovlivněno sezónními podmínkami na jiných místech (např. vysychání oblíbených mokřadních lokalit dále na jih).

6.1.3.   Velikost krátkodobého trendu

Pokud je v poli 6.1.2 vybráno „rostoucí“, „klesající“ nebo „nejistý“, uveďte celkovou procentuální změnu rozsahu rozšíření za období trendu uvedené v poli 6.1.1.

Vyberte z těchto možností:

a)

Minimum

b)

Maximum

c)

Nejlepší jednotlivá hodnota — Je-li k dispozici pouze interval (např. 20–30 %), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích „a) „Minimum“ a „b) Maximum“. — Je-li k dispozici přesný údaj (např. 27 %), měl by být uveden v poli „c) Nejlepší jednotlivá hodnota“. — Je-li k dispozici průměrný nebo „nejpravděpodobnější“ trend spolu s 95% mezemi spolehlivosti, lze všechny tyto tři hodnoty uvést v bodech c), a) a b). — V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí „a) Minimum“ nebo „b) Maximum“. U všech velikostí, které vykazují negativní trend, by se měly uvádět záporné hodnoty velikosti (tj. měly by obsahovat znaménko „–“), a to včetně případů, kdy je směr již označen jako „klesající“. Ovšem aby se předešlo zbytečnému zadávání údajů, u pozitivních trendů není nutné uvádět znaménko „+“ (tj. velikost trendu „15“ se považuje za +15 %). V případě negativních trendů upozorňujeme, že pole „Minimum“ a „Maximum“ se matematicky vztahují k minimálním a maximálním hodnotám (nikoli k minimálním a maximálním poklesům).

U „stabilního“ nebo „kolísavého“ trendu lze rovněž uvést velikost trendu, je-li k dispozici.

Viz související text k poli 4.1.3 Krátkodobý trend – velikost populace, kde jsou uvedeny konkrétní případy druhů, které se během období trendu v dané zemi buď usadily, nebo zde vyhynuly.

6.1.4.   Krátkodobý trend – použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro výpočet velikosti krátkodobého trendu. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. porovnání dvou map rozšíření založených na přesných údajích o rozšíření nebo specializovaný monitoring rozšíření druhu s dobrou statistickou silou);

b)

založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. trendy odvozené z údajů o výskytu shromážděných pro jiné účely nebo z údajů shromážděných pouze z části zeměpisného areálu rozšíření stanoviště nebo trendy založené na měření některých jiných prediktorů rozšíření stanoviště, jako jsou změny krajinného pokryvu);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

6.1.5.   Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 6.1.1 až 6.1.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

6.2.   Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

6.2.1.   Období pro dlouhodobý trend

Ideálním obdobím pro vykazování dlouhodobých trendů je období přibližně od roku 1980 (kdy byla směrnice o ptácích přijata, resp. kdy vstoupila v platnost) do přibližně posledního roku vykazovaného období. Existuje zde však určitá flexibilita, a proto pokud členský stát provedl vnitrostátní průzkumy pro národní atlas (například) v letech 1980, 1995, 2015 a 2020, měl by se pro vykazované období 2019–2024 uvést trend za období 1980–2020.

U druhů, které se usadily po roce 1980, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil; např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2000, pak by období pro dlouhodobý trend začínalo rokem 2000. U nově přilétajících druhů by počáteční datum spadalo do posledních dvou vykazovaných období (tj. u vykazovaného období 2019–2024 by spadalo do období mezi lety 2013 až 2024, viz též text k poli 6.1.1).

Členské státy, které nemají k dispozici údaje o trendech rozšíření před rokem 2000, mohou čerpat z původního atlasu EBCC (25) nebo z atlasu Birds in Europe (26), který uvádí pásmové odhady trendů rozšíření jednotlivých druhů v jednotlivých zemích v letech 1970 až 1990.

6.2.2.   Směr dlouhodobého trendu

Viz pole 6.1.2 výše týkající se směru krátkodobého trendu.

6.2.3.   Velikost dlouhodobého trendu

Viz pole 6.1.3 týkající se velikosti krátkodobého trendu.

6.2.4.   Dlouhodobý trend – použitá metoda

Viz pole 6.1.4 týkající se metody použité pro krátkodobý trend.

6.2.5.   Zdroje

Viz pole 6.1.5.

6.3.   Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 6.1 a 6.2 poskytnutým pro posouzení trendů hnízdního rozšíření. Členský stát může například chtít vykázat informace o geografických změnách v rozšíření (krátkodobých nebo dlouhodobých) nebo o fragmentaci rozšíření, i když nejsou vykazovány žádné změny v celkovém rozsahu rozšíření.

7.   HLAVNÍ TLAKY A HROZBY

Tento oddíl je určen k zachycení informací o hlavních faktorech, které způsobují úbytek jednotlivých druhů, snižují jejich početnost nebo omezují jejich areály rozšíření. Měl by se vyplnit pro všechny pravidelně se vyskytující druhy (uvedené v seznamu ptáků pro účely článku 12) spadající do těchto skupin:

—	druhy uvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES,

—	hnízdící a zimující druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES,

—	všechny ostatní stěhovavé druhy, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi.

Členské státy se vyzývají, aby poskytly tyto informace o všech zbývajících druzích, o nichž jsou informace k dispozici.

Další informace týkající se podávání zpráv za jednotlivá období hnízdění, zimování nebo tahu druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES a dalších druhů, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, naleznete v

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Tlaky působí v aktuálním vykazovaném období a mají dopad na dlouhodobou životaschopnost druhu nebo jeho stanoviště; hrozby jsou budoucí/předvídatelné dopady (během následujících dvou vykazovaných období), které mohou ovlivnit dlouhodobou životaschopnost druhu a/nebo jeho stanoviště (viz tabulka 3). Hrozby nejsou uváděny samostatně; je pochopitelné, že tlak, který je vykazován s časovým určením „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“, je jak tlakem, tak hrozbou, zatímco tlak s časovým určením „pouze v budoucnu“ je pouze hrozbou. Hrozby by měly představovat ty problémy, které jsou považovány za přiměřeně pravděpodobné (např. na základě aktuálních hlášených tlaků nebo předvídatelných rozvojových projektů). Definice tlaků a hrozeb je uvedena v tabulce 3 níže.

Tabulka č. 3:

Definice tlaku a hrozby (v souvislosti s podáváním zpráv podle článku 12)

	Období působení / definice	Časový rámec
Tlak	Působí nyní a/nebo během (části nebo celého) aktuálního vykazovaného období.	Aktuální šestileté vykazované období.
Hrozba	Faktory, jejichž působení se očekává v budoucnu po skončení aktuálního vykazovaného období.	Budoucí dvě vykazovaná období, tj. během dvanácti let následujících po konci aktuálního vykazovaného období.

7.1.   Charakterizace tlaků

Uveďte seznam tlaků: vyjmenujte maximálně dvacet tlaků. Seznam tlaků je k dispozici na referenčním portálu.

Pro každý taxon ptáků:

a)	vyberte maximálně dvacet položek pro tlaky s použitím kódu na druhé úrovni hierarchicky sestaveného seznamu. Seznam tlaků a hrozeb je k dispozici na referenčním portálu;

b)

pro každý tlak uveďte časové vymezení, což je časový rámec, ve kterém tlak působí. Časové vymezení v minulosti, ale nyní je díky opatřením pozastaven Týká se vykázání tlaků, které byly v určitém okamžiku aktuálního vykazovaného období pozastaveny. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv. probíhá Týká se vykázání tlaků, které probíhají ve vykazovaném období, tj. není prokázáno, že by byly pozastaveny z důvodu opatření. probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu Týká se vykázání jak tlaků, tak hrozeb. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv u té části záznamu, která se týká hrozby, ale pouze pro tu část, která se týká tlaku. pouze v budoucnu Týká se vykázání hrozeb. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv.

c)

u každého z nich uveďte podíl populace, na kterou tlak působí (rozsah) – „celá > 90 %“, „většina 50–90 %“ nebo „menšina < 50 %“. Rozsah (podíl zasažené populace)* (* vyplňuje se pouze, je-li vybráno časové vymezení „probíhá“ nebo „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“. I když druhá z těchto kategorií zahrnuje také hrozby, vykazování „rozsahu“ a „vlivu“ se týká pouze tlaků.) celá > 90 % tlakem je zasaženo více než 90 % populace vykazované v daném členském státě většina 50–90 % tlakem je zasaženo 50 až 90 % populace vykazované v daném členském státě menšina < 50 % tlakem je zasaženo méně než 50 % populace vykazované v daném členském státě

d)

označte vliv na populaci nebo stanoviště druhu – „velký vliv“, „střední vliv“ nebo „malý vliv“. Vliv udává, do jaké míry tlak ovlivňuje úbytek populace nebo stanoviště druhu. Vliv (na populaci nebo stanoviště druhu)* (* vyplňuje se pouze, je-li vybráno časové vymezení „probíhá“ nebo „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“. I když druhá z těchto kategorií zahrnuje také hrozby, vykazování „rozsahu“ a „vlivu“ se týká pouze tlaků.) velký vliv Uvedený tlak je velmi významným faktorem, který přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu. Jedná se o významný přímý nebo bezprostřední vliv na populaci. střední vliv Uvedený tlak přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu, ale nejedná se o tlak s velkým nebo malým vlivem. Má středně silný přímý/bezprostřední nebo nepřímý vliv na populaci. malý vliv Uvedený tlak přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu, i když není hlavním faktorem a působí v kombinaci s jinými tlaky a/nebo faktory.

e)

uveďte místo, kde tlak primárně působí. Měla by být vybrána pouze jedna možnost. Místo* (* vyberte možnost odpovídající místu, kde tlak primárně působí) v rámci členského státu Vybírá se u tlaků, které působí uvnitř členského státu, nebo které působí uvnitř i vně členského státu, ale na vnitrostátní populaci ptáků mají přibližně stejný dopad jinde v EU Pokud tlak působí především jinde v EU (ale může působit i uvnitř členského státu) mimo EU Pokud je známo, že tlak působí převážně mimo členské státy EU v EU i mimo ni Pokud tlak působí v členských státech EU i mimo ně neznámé Místo, kde tlak působí, není známo

Celkový dopad tlaku, zachycený v polích s časovým vymezením, rozsahem a vlivem, by měl odrážet vliv tlaku na trendy druhu.

Jsou-li mezi tlaky vybrány invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, je povinné uvést názvy těchto druhů v poli f). Pro tyto druhy bude k dispozici rozbalovací seznam. Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii naleznete na referenčním portálu pro článek 12. Pokud se tlak týká kategorie „ostatní invazní nepůvodní druhy – jiné než druhy s významným dopadem na Unii“, je uvedení názvů těchto druhů v poli g) nepovinné. Vyberte z databáze EASIN (viz referenční portál pro článek 12). V obou případech lze vybrat více druhů.

Pokud si členský stát přeje uvést přesnější informace o povaze určitého tlaku, může je uvést v poli 7.4 „Doplňující informace“.

Podrobnější pokyny k vykazování tlaků/hrozeb jsou uvedeny v pokynech a v poznámkách k seznamu tlaků a hrozeb, který je k dispozici na referenčním portálu.

7.2.   Použité metody (nepovinné)

Nepovinné pole „Použité metody“ slouží k poskytnutí obecných informací pro vykazování tlaků a není vyžadováno pro konkrétní tlaky. Pokud se pro konkrétní tlak používá určitá metodika, lze tyto informace uvést v poli 7.4 „Doplňující informace“.

Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

7.3.   Zdroje informací (nepovinné)

Aby byla k údajům vykázaným v poli 7.1 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, může členský stát uvést podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích, které jsou podkladem pro informace o vykazovaných tlacích. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Pokud byl v poli uveden odborný posudek 7.2, lze jej dále rozvést v tomto poli. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

7.4.   Doplňující informace (nepovinné)

Pokud si členský stát přeje uvést další informace o určitých tlacích (např. odhady roční úmrtnosti způsobené určitým tlakem, např. nezákonným zabíjením) nebo metodiku, lze je uvést v tomto poli.

8.   OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Členské státy se žádají, aby popsaly nejdůležitější ochranná opatření přijatá pro druhy, u nichž jsou tyto informace vyžadovány (viz

tabulka 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků). Členské státy se rovněž vyzývají, aby tyto informace poskytly i pro všechny zbývající druhy, pokud jsou k dispozici.

8.1.   Stav opatření

Vyberte, zda jsou opatření nezbytná či nikoliv. Pokud je odpověď „Ano“, pokračujte výběrem z těchto možností (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)	opatření jsou stanovena, ale žádné z nich zatím nebylo přijato;

b)	je potřeba opatření, ale nelze je stanovit;

c)	byla přijata část stanovených opatření;

d)	byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření.

8.2.   Rozsah přijatých opatření

Pokud byla přijata část stanovených opatření (volba 8.1 písm. c)) nebo byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření (volba 8.1 písm. d)), uveďte rozsah těchto opatření, tj. podíl populace, na kterou mají dopad:

a)

< 50 %

b)

50–90 %

c)

> 90 %

Posouzení by mělo být provedeno v obecné rovině.

8.3.   Hlavní účel přijatých opatření

A.

Uveďte hlavní účel přijatých opatření. Tato část by měla být vyplněna pouze v případě, že byla přijata ochranná opatření (tzn. když pole 8.1 písm. c) „byla přijata část stanovených opatření“ nebo pole 8.1 písm. d) „byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření“ má příznak „Ano“). Lze určit několik účelů: a) zachování současného rozšíření, populace a/nebo stanoviště druhu; b) zvětšení současného rozšíření druhu; c) zvětšení velikosti populace a/nebo zlepšení dynamiky populace (zvýšení úspěšnosti reprodukce, snížení úmrtnosti, zlepšení věkové/pohlavní struktury); d) obnova stanoviště druhu.

B.	Uveďte, zda hlavním účelem přijatých opatření je (lze vybrat pouze jednu možnost): — zachování současného stavu; — zvětšení rozšíření; — zvýšení velikosti nebo zlepšení stavu populace; — obnova stanoviště.

Smyslem tohoto pole není popsat účinek opatření, ale spíše zamýšlený cíl provedených opatření. Odpověď je dále rozvedena v poli 8.5 níže.

8.4.   Umístění opatření

Uveďte, kde se opatření většinou provádějí. Tato část by měla být vyplněna pouze v případě, že byla přijata ochranná opatření (tzn. když pole 8.1 písm. c) „byla přijata část stanovených opatření“ nebo pole 8.1 písm. d) „byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření“ má příznak „Ano“) – (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)	pouze v rámci sítě Natura 2000;

b)	v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni;

c)	pouze mimo síť Natura 2000.

Toto pole by mělo zachycovat, kde je hlavní těžiště ochranných opatření. Zvolte proto možnost a), pokud se veškerá ochranná opatření nebo jejich převážná většina omezují na síť Natura 2000, možnost b), pokud je zhruba stejná snaha provádět opatření v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni, a možnost c), pokud jsou všechna opatření nebo jejich převážná většina prováděny mimo síť Natura 2000.

8.5.   Odezva na opatření

Uveďte odhad, kdy začnou nebo mají začít opatření, která mají neutralizovat tlak a přinést pozitivní účinky (s ohledem na hlavní účel opatření uvedený v poli 8.3). Vyberte jednu z možností:

a)	krátkodobá odezva (v rámci aktuálního vykazovaného období, např. 2019–2024);

b)	střednědobá odezva (během následujících dvou vykazovaných období, např. 2025–2036);

c)	dlouhodobá odezva (např. po roce 2036).

8.6.   Seznam hlavních ochranných opatření

Vyjmenujte maximálně dvacet ochranných opatření. Členské státy by měly použít kódy uvedené na referenčním portálu.

Podrobnější pokyny k používání ochranných opatření jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím a v poznámkách k seznamu ochranných opatření, který je k dispozici na referenčním portálu.

8.7.   Doplňující informace (nepovinné)

Zde lze uvést další informace, které pomohou porozumět informacím o ochranných opatřeních.

9.   POKRYTÍ SÍTĚ NATURA 2000 (ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH OBLASTÍ)

Tento oddíl je určen k zachycení informací o pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí) u jednotlivých druhů. Podle článku 4 směrnice jsou členské státy povinny označit nejvhodnější území pro určité druhy jako zvláště chráněné oblasti. Aby bylo možné posoudit rozsah pokrytí sítě zvláště chráněných oblastí pro příslušné jednotlivé druhy na úrovni EU, měly by členské státy vykázat velikost (a krátkodobý trend) populace, která se vyskytuje v rámci jejich vnitrostátní sítě zvláště chráněných oblastí.

Tento oddíl by měl být vyplněn pouze v případě druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES a dalších stěhovavých druhů, které jsou v dané zemi podnětem k vyhlášení zvláště chráněné oblasti, jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu.

Další informace týkající se podávání zpráv za jednotlivá období hnízdění, zimování nebo tahu druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES a dalších druhů, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, naleznete v

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Viz základní informace v technických pokynech k pojmům a definicím.

9.1.   Velikost populace v rámci sítě Natura 2000 (sítě zvláště chráněných oblastí)

Uveďte odhad celkové velikosti populace, která se nachází v celé vnitrostátní síti zvláště chráněných oblastí ve stejném roce nebo období, jak je uvedeno v poli 3.1. Podrobnosti o tom, jak vyplnit pole a), b), c) a/nebo d) naleznete výše ve vysvětlivkách k poli 3.2 Velikost populace.

Aby se předešlo nadhodnoceným číslům, může být nutné, aby členské státy u některých zimujících druhů, které se častěji přesunují, upravily celkovou velikost populace v rámci sítě Natura 2000 směrem dolů, čímž se zohlední významné přesuny jedinců mezi zvláště chráněnými oblastmi, jak tomu může být například u různých druhů hus, které zimují v severozápadní Evropě.

9.2.   Typ odhadu

Vyberte jednu z těchto možností:

—

nejlepší odhad – nejlepší dostupný jednotlivý údaj (včetně případů, kdy je k dispozici pouze maximální hodnota velikosti populace) nebo interval odvozený například ze sčítání populace, souboru údajů z lokalit, odhadu založeného na hustotě populace a údajích o rozšíření nebo odborném posudku, u něhož však nebyly vypočteny 95% meze spolehlivosti. Zda nejlepší odhad vychází z údajů z monitorování, extrapolace nebo odborného posudku, lze uvést v poli 9.3,

—	víceletý průměr – průměrná hodnota (a interval), pokud byla velikost populace odhadnuta za několik let během sledovaného období,

—	95% interval spolehlivosti – odhady odvozené z výběrových průzkumů nebo modelu, pro něž lze vypočítat 95% meze spolehlivosti (jak je uvedeno v polích 9.1 písm. b) a 9.1 písm. c)),

—

minimum – v případech, kdy není k dispozici dostatek údajů, na jejichž základě by bylo možné poskytnout byť jen volně ohraničený odhad velikosti populace, ale kdy je známo, že velikost populace je vyšší než určitá hodnota, nebo kdy uváděný interval vychází z výběrového průzkumu nebo monitorovacího projektu, ale pravděpodobně podhodnocuje skutečnou velikost populace.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 3.3 „Typ odhadu“ pro velikost populace.

9.3.   Velikost populace v rámci sítě – použitá metoda

Vyberte jednu z těchto možností (obdoba pole 3.4 „Použitá metoda“):

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 3.4 „Použitá metoda“ pro velikost populace.

9.4.   Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – směr

Stejně jako v poli 4.1.2 „Směr krátkodobého trendu“ uveďte, zda byl trend početnosti populace v síti zvláště chráněných oblastí v období krátkodobého trendu (jak je uvedeno v poli 4.1.1) (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)

stabilní

b)

kolísavý

c)

rostoucí

d)

klesající

e)

nejistý

f)

neznámý

Další pokyny k interpretaci a použití těchto kategorií směru trendu jsou uvedeny v popisu k poli 4.1.2 „Směr krátkodobého trendu“.

9.5.   Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – použitá metoda

Vyberte, která z následujících možností nejlépe vystihuje metodu použitou k posouzení směru krátkodobého trendu (podle pole 4.1.4 „Krátkodobý trend – použitá metoda“):

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 4.1.4 „Krátkodobý trend – použitá metoda“.

9.6.   Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 9.1 až 9.5.

Níže uvedené informace pro oddíl 10 „Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)“ a oddíl 11 „Informace týkající se druhů uvedených v příloze II“ je třeba uvést pro každý taxon za všechna příslušná období.

10.   POKROK V ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH S MEZINÁRODNÍMI AKČNÍMI PLÁNY NA OCHRANU DRUHŮ (SAP), PLÁNY PÉČE (MP) A STRUČNÝMI PROHLÁŠENÍMI O PÉČI (BMS)

Tento oddíl má zachytit informace o činnostech členských států týkajících se nejohroženějších druhů ptáků v EU, pro které byly vypracovány mezinárodní (nebo mnohostranné (27)) akční plány na ochranu druhů nebo stručná prohlášení o péči, a zaměřených rovněž na soubor lovných druhů, které jsou v EU považovány za druhy ve špatném stavu a pro které byly vypracovány plány péče (28). Mezi vykazované informace patří i činnosti vykonané v rámci plánů přijatých jinými mezinárodními organizacemi, jichž je EU signatářem, jako je Bernská úmluva (29), Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) (30) a Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) (31).

Od 90. let 20. století byly na ochranu mnoha těchto druhů vynaloženy značné prostředky EU (např. prostřednictvím projektů programu LIFE), a proto se členské státy žádají, aby shrnuly, co učinily na vnitrostátní úrovni pro provádění těchto plánů a zlepšení stavu příslušných druhů. Seznam příslušných taxonů s uvedením typu plánu je k dispozici na referenčním portálu. Tento oddíl se vyplňuje na úrovni druhu nebo poddruhu.

10.1.   Typ mezinárodního plánu

Použijte typ mezinárodního plánu (akční plán na ochranu druhů (SAP), plán péče (MP) nebo stručné prohlášení o péči (BMS)) uvedený na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány.

10.2.   Byl přijat vnitrostátní plán spojený s mezinárodním akčním plánem na ochranu druhů (SAP) / plánem péče (MP) / stručným prohlášením o péči (BMS)?

Vyberte „Ano“ nebo „Ne“. V případě odpovědi „Ano“ uveďte odkaz na webové stránky (a/nebo bibliografický odkaz) na vnitrostátní plán v poli 10.5 „Zdroje dalších informací“ níže. Pole 10.3 a 10.4 se vyplňují bez ohledu na to, zda je zde vybráno „Ano“ nebo „Ne“.

10.3.   Posouzení účinnosti akčních plánů na ochranu druhů (SAP) u celosvětově ohrožených druhů

Toto pole slouží k poskytnutí informací o vnitrostátním stavu druhu (z hlediska velikosti populace a areálu/rozšíření) ve vztahu k cílům stanoveným v akčních plánech na ochranu druhů (SAP) / stručných prohlášeních o péči (BMS). Seznam druhů se SAP a BMS, pro které je třeba toto pole vyplnit, je uveden na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány (32). Podrobnější seznam včetně cílů, které je třeba při posuzování u jednotlivých druhů zohlednit, je uveden na referenčním portálu.

Některé plány uvádějí různé krátkodobé a dlouhodobé cíle. Například pro druh Clanga clanga (= Aquila clanga) jsou v akčním plánu uvedeny tyto cíle týkající se buď rozšíření, nebo velikosti populace:

a)	„v krátkodobém horizontu zastavit pokles velikosti populace a ochránit všechna stávající hřadoviště, hnízdiště a zimoviště“;

b)	„v dlouhodobém horizontu zajistit rozšíření a početnost evropské populace orla volavého a obnovit jeho areál rozšíření na úroveň z roku 1920“.

Pokud bylo dosaženo krátkodobého cíle (např. stabilizace velikosti populace) nebo došlo k pokroku v plnění cíle, měla by být vybrána možnost „a) směřuje k dosažení cílů/úkolů plánu“.

Některé plány obsahují cíle, které nejsou přímo vyjádřeny jako zvýšení/stabilizace populace nebo areálu rozšíření, ale například snížení úmrtnosti způsobené určitými tlaky nebo ochrana/obnova určitých klíčových lokalit. Účinnost plánu by měla být posuzována s ohledem na dopad těchto opatření na velikost/rozšíření populace. Například pokud bylo obnoveno několik klíčových lokalit druhu (krátkodobý cíl byl splněn) při současném dlouhodobém cíli stabilizovat populaci druhu, ale velikost populace stále klesá (s nezměněnou mírou), měla by být vybrána možnost „b) zůstává beze změny“.

Vyberte jednu z těchto možností:

a)	směřuje k dosažení cílů/úkolů plánu;

b)	zůstává beze změny;

c)	nadále se zhoršuje a vzdaluje se od cílů/úkolů plánu.

10.4.   Posouzení účinnosti plánů péče (MP) u lovných druhů, které nemají status ochrany

Toto pole je určeno pro lovné druhy, které nemají status ochrany. Slouží k poskytování informací o jejich stavu (z hlediska velikosti populace a rozšíření) na vnitrostátní úrovni ve vztahu k cílům stanoveným v plánech péče. Seznam druhů s plány péče (MP), pro které je třeba toto pole vyplnit, je uveden na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány (33). Podrobnější seznam včetně cílů, které je třeba při posuzování u jednotlivých druhů zohlednit, je uveden na referenčním portálu.

Vyberte jednu z těchto možností (postupujte podle stejných pokynů jako u pole 10.3):

a)	zlepšuje se;

b)	zůstává beze změny;

c)	nadále se zhoršuje.

10.5.   Zdroje dalších informací

V tomto poli by členské státy měly uvést odkazy na příslušné webové stránky, internetové a/nebo bibliografické odkazy na příslušné publikace (např. vnitrostátní plán), kontaktní údaje odpovědných organizací atd.

11.   INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE DRUHŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOZE II (ČLÁNEK 7 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se vyplňuje na úrovni druhu nebo poddruhu.

11.1.   Je tento druh v daném státě loven?

Ne všechny druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES jsou loveny ve všech (příslušných) členských státech. Zde uveďte, zda je daný druh ve vaší zemi (34) skutečně loven. V případě odpovědi „Ano“ vyplňte níže uvedená pole 11.2 až 11.4.

Toto pole uvádí, zda je druh v praxi loven na vnitrostátní úrovni. Například pokud není druh klasifikován jako lovný podle vnitrostátních/regionálních právních předpisů (takže jej nelze lovit) nebo pokud existuje trvalý zákaz (u lovných druhů), měla by odpověď znít „Ne“. Další informace lze uvést v poli 11.4 „Doplňující informace“.

11.2.   Množství úlovků

Uveďte celostátní statistiky úlovků (v počtu jedinců) za rok nebo za loveckou sezónu, a to za šest let vykazovaného období: v poli 11.2 písm. a) uveďte jednotku (jedinci) a pokračujte vyplněním pole 11.2 písm. b), je-li to relevantní (tj. lovecká sezóna, nepovinné), a 11.2 písm. c) s uvedením informací za loveckou sezónu nebo za rok (pokud se lovecká sezóna nepoužívá). Pro vykazované období 2019–2024 je první loveckou sezónou 2018/2019 (začíná na podzim 2018 a končí na jaře 2019); šestá sezóna je 2023/2024. Je-li známa přesná hodnota, uveďte ji do polí „minimum“ i „maximum“. Je-li k dispozici pouze minimální hodnota, měla by se uvést pouze do pole „Min.“, je-li k dispozici pouze maximální hodnota, měla by se uvést pouze do pole „Max.“. K dispozici je také možnost „neznámé“.

V případech, kdy jsou statistické údaje o úlovcích k dispozici pouze pro skupinu druhů bez spolehlivého členění na jednotlivé druhy, je potřeba odhadnout podíl každého druhu (např. 50–90 % úlovků připadajících na dominantní druh a 0–5 % připadajících na ostatní druhy) a uvést jej jako hodnoty „Min.“ a „Max.“ v poli 11.2. V poli 11.4 „Doplňující informace“ by mělo být uvedeno příslušné vysvětlení (např. „Statistika úlovků (min–max) byla získána pro skupinu druhů ([druh 1], [druh 2], [druh x]), ale více než 90 % se pravděpodobně týká druhů v této zprávě“). „Použitá metoda“ (pole 11.3) by měla odrážet skutečnost, že uvedená čísla jsou ve skutečnosti přibližná, a měla by tedy být vybrána jedna z možností „b)“ nebo „c)“.

11.3.   Množství úlovků – použitá metoda

Vyberte, která z následujících možností nejlépe vystihuje metodu použitou k uvedení statistik lovu:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

11.4.   Doplňující informace (nepovinné)

Uveďte odkazy na webové stránky nebo bibliografické odkazy na klíčové zdroje informací použité k vyplnění polí v oddíle 11, včetně podrobností o všech vnitrostátních zprávách nebo online databázích. Lze zde rovněž uvést jakékoli další informace týkající se statistik úlovků, například informace týkající se validačních kontrol kvality a přesnosti údajů, nebo jsou-li shromažďovány další demografické údaje (např. prostřednictvím průzkumů křídel (wing survey)). Mohou se uvést i jakékoli nedávné změny v metodách průzkumu nebo informačních nástrojích.

Odkazy

BirdLife International (2004), Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 12), Cambridge, Spojené království.

del Hoyo, J. & Collar, N. J. (2014), HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Volume 1: Non-passerines. Lynx Edicions, Barcelona.

Hagemeijer, E. J. M. & Blair, M., eds. (1997), The EBCC Atlas of European Breeding Birds: their distribution and abundance. T & A D Poyser, Londýn.

Sokos, C. & Birtsas, P. (2014), The last indigenous black-necked pheasant population in Europe. G@lliformed 8: 13–22.

Tucker, G. M. & Heath, M. F. (1994), Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 3), Cambridge, Spojené království.