(1)

Unie je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (2), která vyžaduje, aby všichni členové mezinárodního společenství spolupracovali při zachování a řízení živých mořských zdrojů.

(2)

Unie je též smluvní stranou Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (3).

(3)

Unie má výlučnou pravomoc v oblasti zachování mořských biologických zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Tyto pravomoci Unie na vnitřní úrovni zahrnují také pravomoc Unie spolupracovat v rámci mezinárodních organizací, včetně spolupráce na činnosti v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(4)

Polsko je smluvní stranou Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře (dále jen „úmluva“). Unie není stranou této úmluvy. Podle čl. 6 odst. 9 bodu 1 Aktu z roku 2003 má ode dne přistoupení spravovat dohody o rybolovu uzavřené přistupujícími členskými státy se třetími zeměmi Unie. Unie by proto měla provést ve svém právním řádu veškerá rozhodnutí podle úmluvy.

(5)

V zájmu Unie je, aby v provádění úmluvy hrála účinnou úlohu. Takový postup také podpoří soudržnost přístupu Unie k zachování zdrojů moří a oceánů a upevní její závazek v oblasti dlouhodobého zachování a udržitelného využívání rybolovných zdrojů v celosvětovém měřítku.

(6)

Rada svým rozhodnutím ze dne 11. dubna 2016 povolila Polsku, aby vyjednávalo v zájmu Unie o změně úmluvy, která by umožnila, aby se Unie stala plnohodnotnou stranou úmluvy. Za tímto účelem mělo Polsko navrhnout změnu úmluvy s cílem umožnit účast organizací regionální hospodářské integrace a umožnit, aby se Unie stala stranou úmluvy.

(7)

Polsko navrhlo takovou změnu úmluvy depozitáři úmluvy v říjnu 2016.

(8)

Polsku by tedy mělo být povoleno, aby změnu úmluvy ratifikovalo,