(1)

Sektor nemovitostí má v hospodářství významnou úlohu a jeho vývoj může podstatně ovlivnit finanční systém. Minulé finanční krize ukázaly, že neudržitelný trend na trzích nemovitostí může mít závažné dopady na stabilitu finančního systému a na hospodářství jako celek, což může rovněž vést k nepříznivým přeshraničním účinkům. Nepříznivý vývoj na trhu nemovitostí v některých členských státech v minulosti vedl k rozsáhlým úvěrovým ztrátám a/nebo měl negativní dopad na reálnou ekonomiku. Tyto účinky odrážejí úzké propojení mezi sektorem nemovitostí, poskytovateli financování a jinými hospodářskými sektory. Negativní vývoj kromě toho posiluje silná zpětná vazba mezi finančním systémem a reálnou ekonomikou.

(2)

Tato propojení jsou významná, neboť znamenají, že rizika, která vzniknou v sektoru nemovitostí, mohou mít systémový dopad, který je svou povahou procyklický. Zranitelnosti finančního systému mají tendenci se ve fázi růstu cyklu nemovitostí akumulovat. Vnímaná nižší rizika a snadnější přístup k financování mohou přispět k rychlé úvěrové a investiční expanzi spolu se zvýšenou poptávkou po nemovitostech, čímž se zvyšuje tlak na růst cen nemovitostí. Vzhledem k tomu, že z toho plynoucí vyšší hodnoty zajištění dále podporují poptávku po úvěrech a jejich poskytování, může tato samoposilující dynamika mít potenciální systémové důsledky. Naopak přísnější úvěrové podmínky, vyšší averze k riziku a tlak na pokles cen nemovitostí ve fázi poklesu cyklu nemovitostí mohou nepříznivě ovlivnit odolnost dlužníků a věřitelů, čímž dojde k oslabení ekonomických podmínek.

(3)

Zranitelná místa související s obytnými nemovitostmi mohou být zdrojem systémového rizika a mohou přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňovat finanční stabilitu. Přímými účinky jsou úvěrové ztráty hypotečních portfolií z důvodu nepříznivých ekonomických či finančních podmínek a souběžného nepříznivého vývoje na trhu obytných nemovitostí. Nepřímé účinky by se mohly týkat úprav ve spotřebě domácností, jež mají další důsledky pro reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(4)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2013/1 (3), je konečným cílem makroobezřetnostní politiky přispět k zajištění stability finančního systému jako celku, mimo jiné posilováním odolnosti finančního systému a omezováním nárůstu systémových rizik, a tím zaručit, že finanční sektor bude v udržitelné míře přispívat k hospodářskému růstu.

(5)

Za tímto účelem mohou makroobezřetnostní orgány v závislosti na hodnocení rizik použít jedno či více makroobezřetnostních opatření týkajících se kapitálu, která jsou vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5), a/nebo makroobezřetnostní opatření týkající se dlužníka, jež vycházejí výlučně z vnitrostátních právních předpisů. Zatímco prvořadým cílem opatření týkajících se kapitálu je zvýšení odolnosti finančního systému, opatření týkající se dlužníka mohou být obzvláště vhodná k tomu, aby zamezila dalšímu nárůstu systémových rizik.

(6)

V roce 2016 provedla Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celé Unie (6). Na základě tohoto hodnocení mohla ESRB identifikovat řadu zranitelných míst, která v několika zemích ve střednědobém horizontu představují zdroje systémového rizika pro finanční stabilitu, což vedlo k vydání varování osmi zemím, včetně Rakouska (7).

(7)

V roce 2016 spočívala hlavní zranitelná místa zjištěná na rakouském trhu obytných nemovitostí v rychlém růstu cen těchto nemovitostí a hypotečních úvěrů a v riziku dalšího uvolnění úvěrových standardů.

(8)

Od roku 2018 používají rakouské vnitrostátní orgány k zajištění obezřetného poskytování úvěrů komunikační nástroje, s podporou posílených makroobezřetnostních činností dohledu. Ve své následné zprávě o zemích, kterým bylo v roce 2016 vydáno varování ohledně zranitelných míst v sektoru obytných nemovitostí ve střednědobém horizontu (8), ESRB konstatovala, že opatření zavedená rakouskými vnitrostátními orgány mohou účinně řešit hlavní vznikající zranitelná místa. Zároveň však uvedla, že v roce 2017 byla rakouským vnitrostátním orgánům svěřena pravomoc zavést právně závazná opatření týkající se dlužníka, jež mohou být uplatněna, pokud dojde k urychlení vzniku zranitelných míst.

(9)

ESRB nedávno dokončila systematické a výhledové hodnocení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v rámci celého Evropského hospodářského prostoru. V této souvislosti ESRB identifikovala určitá zranitelná místa, která jsou ve střednědobém horizontu zdrojem systémového rizika pro finanční stabilitu a která nebyla dostatečně vyřešena.

(10)

Propuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 a s tím spojená krize nezpůsobily cyklický pokles na trzích s bydlením. Naopak, po období postupného růstu a v prostředí nízkých úrokových sazeb došlo v některých zemích k dalšímu zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí a úvěrů, který výrazně předstihl růst příjmů domácností. Ke zmírnění dopadů pandemie a jí způsobené hospodářské nejistoty byla zavedena různá opatření a učiněny různé politické kroky, jako jsou moratoria na splácení či veřejné záruky. V tomto širším politickém kontextu byla v některých zemích dočasně uvolněna dříve plánovaná makroobezřetnostní opatření nebo byla odložena jejich aktivace. Aktuálně patrné zlepšování hospodářské situace umožňuje upravit makroobezřetnostní politiku v zemích, kde i nadále dochází k nárůstu zranitelných míst spojených se sektorem obytných nemovitostí.

(11)

Pokud jde o Rakousko, z tohoto nedávného hodnocení vyplynulo, že po období mírného růstu došlo ke zrychlení růstu reálných cen obytných nemovitostí, který předstihl růst reálných příjmů domácností. Kromě toho se trvale zvyšuje objem úvěrů domácnostem. Hodnocení ESRB rovněž ukazuje, že od září 2019 růst reálných cen nemovitostí v prvním čtvrtletí roku 2021 zrychlil, přičemž předstihl růst reálných disponibilních příjmů za stejné období. V souladu s tímto vývojem došlo podle odhadů Oesterreichische Nationalbank v prvním čtvrtletí roku 2021 k dalšímu nárůstu nadhodnocení cen obytných nemovitostí. Od roku 2019 se stále zvyšuje také reálný růst úvěrů na bydlení poskytovaných domácnostem. Ve sdělení rakouské Rady pro stabilitu finančních trhů z června 2021 (9) se uvádí, že se v poslední době i nadále zvyšovaly úvěrové standardy pro hypoteční úvěry ve smyslu poměru úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) a poměru nákladů na obsluhu dluhu k příjmům (DSTI) oproti pětiletému průměru a že úvěry se zvýšenými hodnotami těchto poměrů představovaly podstatnou část všech úvěrů.

(12)

Stávající nastavení politických nástrojů se považuje jen za částečně přiměřené a postačující k řešení nárůstu zranitelných míst. Rakousko navíc nevyužívá k řešení stávajících zranitelných míst a posílení finanční stability opatření týkající se kapitálu. Zranitelná místa zjištěná v Rakousku v sektoru obytných nemovitostí rovněž nebyla plně zohledněna v rizikových vahách pro hypoteční úvěry používaných úvěrovými institucemi, které při výpočtu kapitálových požadavků uplatňují přístup založený na interním ratingu (IRB).

(13)

S ohledem na tento nedávný vývoj dospěla ESRB k závěru, že aktivace právně závazných opatření týkajících se dlužníka by zvýšila účinnost opatření, která již byla zavedena za účelem řádného řešení zranitelných míst sektoru obytných nemovitostí v Rakousku ve střednědobém horizontu. Budou-li taková závazná opatření týkající se dlužníka vyhodnocena jako nedostatečně účinná k řešení zranitelných míst ve střednědobém horizontu, je třeba zvážit zavedení opatření týkajících se kapitálu, jako jsou nástroje zaměřené na zvýšení rizikových vah IRB pro expozice v oblasti obytných nemovitostí, sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nebo proticyklická kapitálová rezerva. Tato opatření by zlepšila odolnost rakouského bankovního sektoru vůči rizikům, jež se případně mohla akumulovat, jako je například přetrvávající nadhodnocení cen obytných nemovitostí a do určité míry uvolněné úvěrové standardy pro hypoteční úvěry poskytované v posledních letech,

1.

1.

2.

1.

Doporučení A

2.

Doporučení B

Adresáti doporučení B se vyzývají, aby do 30. června 2023 a 30. června 2025 předložili Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB zprávu o všech krocích, které podnikli k provedení opatření týkajících se kapitálu. Pokud je za přijetí opatření k řešení určených zranitelných míst odpovědný více než jeden orgán, měla by být předložena jedna společná zpráva.

1.

2.