NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1190

ze dne 6. července 2022,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 88 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) představuje nezbytný nástroj pro udržení vysokého stupně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie prostřednictvím podpory operativní spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány, zejména pohraniční stráží, policií, celními orgány, imigračními orgány a orgány odpovědnými za prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů nebo výkon trestů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 (2) představuje právní základ pro SIS v souvislosti se záležitostmi spadajícími do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 4 a 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Záznamy v SIS obsahují informace o konkrétní osobě nebo věci a pokyny pro orgány, jak mají postupovat v případě nalezení takové osoby nebo věci. Záznamy o osobách a věcech vložené do SIS jsou v reálném čase zpřístupněny přímo všem koncovým uživatelům příslušných vnitrostátních orgánů členských států, které jsou oprávněny vyhledávat v SIS podle nařízení (EU) 2018/1862. V souladu se svými příslušnými mandáty a s nařízením (EU) 2018/1862 jsou k přístupu k údajům v SIS a k vyhledávání v nich rovněž oprávněni Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (3), národní členové Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (4), a jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (5).

(3)

Europol hraje důležitou úlohu v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu, neboť poskytuje analýzy a posouzení hrozeb a tím podporuje vyšetřování vedená příslušnými vnitrostátními orgány. Europol plní tuto úlohu rovněž prostřednictvím využívání SIS a při výměně doplňujících informací o záznamech v SIS s členskými státy. Boj proti závažné trestné činnosti a terorismu by měl být předmětem průběžné koordinace mezi členskými státy, pokud jde o zpracování údajů a vkládání záznamů do SIS.

(4)

Vzhledem ke globální povaze závažné trestné činnosti a terorismu mají informace, které třetí země a mezinárodní organizace získávají o pachatelích závažné trestné činnosti a terorismu a o osobách podezřelých ze závažné trestné činnosti a terorismu, stále větší význam pro vnitřní bezpečnost Unie. Některé z těchto informací, zejména v případě, že je dotčená osoba státním příslušníkem třetí země, jsou sdíleny pouze s Europolem, který tyto informace zpracovává a výsledky svých analýz sdílí s členskými státy.

(5)

Všeobecně se uznává operativní potřeba zpřístupňovat ověřené informace poskytnuté třetí zemí pracovníkům v první linii, zejména příslušníkům pohraniční stráže a policie. Příslušní koncoví uživatelé v členských státech však vždy nemají k těmto cenným informacím přístup, mimo jiné z toho důvodu, že členské státy nejsou vždy oprávněny vkládat na základě těchto informací záznamy do SIS z důvodu omezení ve vnitrostátním právu.

(6)

Za účelem odstranění nedostatků ve sdílení informací týkajících se závažné trestné činnosti a terorismu, zejména o zahraničních teroristických bojovnících, jejichž pohyb je zásadní sledovat, je nezbytné zajistit, aby členské státy mohly na návrh Europolu vkládat do SIS v zájmu Unie informační záznamy týkající se státních příslušníků třetích zemí, a zpřístupnit tak informace poskytnuté třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi přímo a v reálném čase pracovníkům v první linii v členských státech.

(7)

Za tímto účelem by měla být v SIS vytvořena zvláštní kategorie informačních záznamů v zájmu Unie týkajících se státních příslušníků třetích zemí (dále jen „informační záznamy“). Tyto informační záznamy týkající se státních příslušníků třetích zemí by měly být do SIS vkládány v zájmu Unie členskými státy podle jejich uvážení a po jejich ověření a analýze návrhu Europolu za účelem informování koncových uživatelů provádějících vyhledávání v SIS, že je dotčená osoba podezřelá ze zapojení do trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, a aby mohly členské státy a Europol obdržet potvrzení, že osoba, která je předmětem těchto informačních záznamů, byla nalezena, a získat další informace v souladu s nařízením (EU) 2018/1862 ve znění tohoto nařízení.

(8)

Aby členský stát, kterému Europol navrhl vložení informačního záznamu, mohl posoudit, zda je daný případ přiměřený, podstatný a dostatečně důležitý pro to, aby bylo nutné vložit do SIS tento informační záznam, a aby bylo možné potvrdit spolehlivost zdroje informací a správnost informací o dané osobě, by měl Europol sdílet veškeré informace, které má o případu k dispozici, s výjimkou informací, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla zjevně porušena lidská práva. Europol by měl sdílet především výsledek porovnání údajů se svými databázemi, informace týkající se správnosti a spolehlivosti údajů a analýzu toho, zda existují dostatečné důvody se domnívat, že daná osoba spáchala trestný čin, který spadá do působnosti Europolu, takového činu se účastnila nebo jej má v úmyslu spáchat.

(9)

Europol by měl členské státy neprodleně informovat, jestliže má k dispozici relevantní doplňující nebo odlišné údaje týkající se jeho návrhu na vložení informačního záznamu do SIS nebo důkaz naznačující, že údaje zahrnuté v jeho návrhu jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, s cílem zajistit zákonnost, úplnost a správnost údajů SIS. Europol by rovněž měl vkládajícímu členskému státu neprodleně předat doplňující nebo odlišné údaje týkající se informačního záznamu, který byl do SIS vložen na jeho návrh, aby vkládající členský stát mohl informační záznam doplnit nebo upravit. Europol by měl jednat především tehdy, jestliže zjistí, že informace, které obdržel od orgánů třetí země nebo mezinárodní organizace, byly nesprávné nebo mu byly sděleny za protiprávním účelem, například pokud bylo sdílení informací o určité osobě motivováno politickými důvody.

(10)	Nařízení (EU) 2016/794 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) by se měla vztahovat na zpracování osobních údajů Europolem při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

(11)	Přípravy na provádění týkající se informačních záznamů by neměly mít dopad na používání SIS.

(12)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření a právní úpravy zvláštní kategorie záznamů vkládaných do SIS v zájmu Unie členskými státy na návrh Europolu za účelem výměny informací o osobách zapojených do závažné trestné činnosti či terorismu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich vzhledem k jejich podstatě může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13)

Toto nařízení plně respektuje základní práva a dodržuje zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a ve Smlouvě o EU. Toto nařízení především v plném rozsahu respektuje právo na ochranu osobních údajů v souladu s článkem 16 Smlouvy o fungování EU, článkem 8 Listiny a použitelnými pravidly pro ochranu údajů. Cílem tohoto nařízení je rovněž zajistit bezpečné prostředí pro všechny osoby žijící na území Unie.

(14)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(15)	Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (7) a prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1745 (8).

(16)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10).

(17)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (12).

(18)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU (14).

(19)	Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a je třeba jej vykládat ve spojení s rozhodnutími Rady 2010/365/EU (15) a (EU) 2018/934 (16).

(20)	Pokud jde o Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011 a je třeba jej vykládat ve spojení s rozhodnutím Rady (EU) 2017/733 (17).

(21)	Pokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(22)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

(23)	Nařízení (EU) 2018/1862 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2018/1862 se mění takto:

Článek 3 se mění takto:

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8)	„označením záznamu“ pozastavení platnosti záznamu na vnitrostátní úrovni, které lze připojit k záznamům za účelem zatčení, záznamům o pohřešovaných a zranitelných osobách, záznamům pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol a informačním záznamům;“

doplňuje se nový bod, který zní:

„22)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, s výjimkou osob, které v souladu se směrnicí 2004/38/ES nebo v souladu s dohodou mezi Unií nebo mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé požívají práva volného pohybu v Unii;“.

Článek 20 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 1 nebo ustanovení tohoto nařízení, jež stanoví uchovávání dalších údajů, obsahuje SIS pouze ty kategorie údajů, které poskytuje každý členský stát a které jsou potřebné pro účely uvedené v článcích 26, 32, 34, 36, 37a, 38 a 40.“;

v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	informace o věcech uvedené v článcích 26, 32, 34, 36, 37a a 38.“

V článku 24 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud má členský stát za to, že provedení záznamu vloženého v souladu s články 26, 32, 36 nebo 37a není slučitelné s jeho vnitrostátním právem, jeho mezinárodními závazky nebo zásadními vnitrostátními zájmy, může požadovat označení záznamu v tom smyslu, že opatření, které má být přijato na základě záznamu, nebude přijato na jeho území. Označení záznamu provede centrála SIRENE vkládajícího členského státu.“

Vkládá se nová kapitola, která zní:

„ KAPITOLA IXa

Informační záznamy v zájmu Unie o státních příslušnících třetích zemí

Článek 37a

Cíle a podmínky vkládání záznamů

1. Členské státy mohou do SIS vkládat v zájmu Unie informační záznamy o státních příslušnících třetích zemí (dále jen „informační záznamy“), jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. t) nařízení (EU) 2016/794, na návrh Europolu na vložení informačního záznamu na základě informací obdržených od orgánů třetích zemí nebo mezinárodních organizací. V případě, že Europol takový návrh učiní, informuje o něm svého pověřence pro ochranu údajů.

2. Informační záznamy se vkládají do SIS za účelem informování koncových uživatelů provádějících vyhledávání v SIS v souvislosti s podezřením ze zapojení státních příslušníků třetích zemí do teroristických trestných činů nebo jiné závažné trestné činnosti uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/794 s cílem získat informace stanovené v článku 37b tohoto nařízení.

3. Europol za předpokladu, že ověřil splnění podmínek stanovených v odstavci 4, navrhne, aby se informační záznamy vložily do SIS pouze v těchto případech:

a)	pokud existují faktické indicie, že osoba má v úmyslu spáchat nebo páchá některý z trestných činů uvedených v odstavci 2;

b)	pokud lze z celkového posouzení osoby, zejména na základě dosud spáchaných trestných činů, předpokládat, že tato osoba může spáchat trestný čin uvedený v odstavci 2.

4. Europol navrhne, aby se informační záznamy vložily do SIS až poté, co dospěje k závěru, že daný informační záznam je nezbytný a odůvodněný, přičemž zajistí, aby byly splněny obě tyto podmínky:

analýza informací poskytnutých v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/794 potvrdila spolehlivost zdroje informací, jakož i správnost informací o dané osobě, a umožnila tak Europolu stanovit, v případě potřeby po provedení další výměny informací s poskytovatelem údajů v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2016/794, že se jedná alespoň o jeden z případů stanovených v odstavci 3;

b)	vyhledáváním v SIS provedeným v souladu s článkem 48 tohoto nařízení nebyla zjištěna existence záznamu o dané osobě.

5. Europol členským státům zpřístupní informace, které má o daném případu k dispozici, a výsledky posouzení uvedeného v odstavcích 3 a 4 a navrhne, aby jeden nebo více členských států vložil informační záznam do SIS.

Pokud má Europol k dispozici relevantní doplňující nebo odlišné údaje týkající se jeho návrhu na vložení informačního záznamu nebo má důkaz naznačující, že údaje obsažené v jeho návrhu na vložení informačního záznamu jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, neprodleně o tom informuje členské státy.

6. Členský stát, kterému Europol navrhl vložení informačního záznamu, provede ověření a analýzu tohoto návrhu Europolu. Každý takový informační záznam se do SIS vloží podle uvážení daného členského státu.

7. Pokud jsou do SIS vloženy informační záznamy v souladu s tímto článkem, vkládající členský stát o jejich vložení informuje ostatní členské státy a Europol prostřednictvím výměny doplňujících informací.

8. Pokud členské státy rozhodnou, že informační záznam navrhovaný Europolem nevloží, mohou, jsou-li splněny příslušné podmínky, rozhodnout o vložení jiného typu záznamu o téže osobě.

9. Členské státy informují ostatní členské státy a Europol o výsledku ověření a analýzy údajů obsažených v návrhu Europolu podle odstavce 6 a o tom, zda byly údaje do SIS vloženy, a to ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy Europol navrhnul vložení informačního záznamu.

Pro účely prvního pododstavce členské státy zavedou mechanismus pravidelného podávání zpráv.

10. Pokud má Europol v souvislosti s informačním záznamem relevantní doplňující nebo odlišné údaje, neprodleně tyto údaje prostřednictvím výměny doplňujících informací předá vkládajícímu členskému státu, aby mu umožnil informační záznam doplnit, upravit nebo vymazat.

11. Pokud má Europol důkaz naznačující, že údaje vložené do SIS v souladu s odstavcem 1 jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, informuje o tom co nejdříve a nejpozději do dvou pracovních dnů poté, co se o uvedeném důkazu dozvěděl, vkládající členský stát prostřednictvím výměny doplňujících informací. Vkládající členský stát informaci prověří a v případě potřeby dotyčné údaje neprodleně opraví nebo vymaže.

12. Pokud existují jasné indicie, že s osobou, která je předmětem informačního záznamu podle odstavce 1 tohoto článku, jsou spojeny věci uvedené v čl. 38 odst. 2 písm. a), b), c), e), g), h), j) a k) nebo bezhotovostní platební prostředky, lze vložit záznamy o těchto věcech za účelem nalezení dané osoby. V takových případech se informační záznam propojí se záznamem o věci v souladu s článkem 63.

13. Členské státy zavedou postupy nezbytné pro vkládání, aktualizaci a výmaz informačních záznamů v SIS v souladu s tímto nařízením.

14. Europol vede záznamy týkající se jeho návrhů na vložení informačních záznamů do SIS podle tohoto článku a podává členským státům každých šest měsíců zprávu o informačních záznamech vložených do SIS a o případech, kdy členské státy informační záznamy nevložily.

15. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví a rozvíjí pravidla nezbytná pro vkládání, aktualizaci, výmaz a vyhledávání údajů uvedených v odstavci 11 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 37b

Výkon opatření na základě informačního záznamu

1. V případě pozitivního nálezu na základě informačního záznamu vykonávající členský stát opatří a vkládajícímu členskému státu sdělí všechny, nebo některé z těchto informací:

a)	skutečnost, že byla nalezena osoba, která je předmětem informačního záznamu;

b)	místo, čas a důvod kontroly;

c)	trasa a cíl cesty;

d)	osoby, které doprovázejí předmět informačního záznamu, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou s předmětem informačního záznamu spojeny;

e)	převážené předměty, včetně cestovních dokladů;

f)	okolnosti, za nichž byla osoba nalezena.

2. Vykonávající členský stát sdělí informace uvedené v odstavci 1 vkládajícímu členskému státu prostřednictvím výměny doplňujících informací.

3. Odstavec 1 tohoto článku se použije také v případě, že je osoba, která je předmětem informačního záznamu, nalezena na území členského státu, který informační záznam vložil do SIS pro účely informování Europolu v souladu čl. 48 odst. 8 písm. b).

4. Vykonávající členský stát zajistí nenápadné opatření co největšího množství informací uvedených v odstavci 1 v průběhu běžné činnosti prováděné příslušnými vnitrostátními orgány. Opatření těchto informací nesmí ohrozit skrytou povahu kontrol a subjekt informačního záznamu nesmí být na existenci informačního záznamu žádným způsobem upozorněn.“

V článku 43 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Daktyloskopické údaje v SIS v souvislosti se záznamy vloženými podle článků 26, 32, 36, 37a a 40 lze vyhledávat též s použitím úplných či neúplných souborů otisků prstů či otisků dlaní zajištěných na místě spáchání vyšetřovaných závažných trestných činů nebo teroristických trestných činů, u nichž lze s vysokou mírou pravděpodobnosti stanovit, že patří pachateli daného trestného činu, a to za předpokladu, že jsou současně vyhledávány v příslušných vnitrostátních databázích otisků prstů daného členského státu.“

Článek 48 se mění takto:

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Členské státy sdělí Europolu prostřednictvím výměny doplňujících informací:

a)	jakýkoli pozitivní nález na základě informačních záznamů vložených do SIS podle článku 37a;

b)	skutečnost, že osoba, která je předmětem informačního záznamu, byla nalezena na území vkládajícího členského státu v souladu s čl. 37b odst. 3; a

c)	jakýkoli pozitivní nález na základě záznamů týkajících se teroristických trestných činů, které nebyly vloženy do SIS podle článku 37a.

Členské státy nemusí ve výjimečných případech Europol informovat o pozitivních nálezech na základě záznamů podle písmene c), pokud by to ohrozilo probíhající vyšetřování, bezpečnost fyzické osoby, nebo by to bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti vkládajícího členského státu.“;

b)	odstavec 9 se zrušuje.

Článek 53 se mění takto:

a)	odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Členský stát může záznam o osobě pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c), d) a e) a článků 36 a 37a vložit na dobu jednoho roku. Vkládající členský stát během tohoto jednoho roku přezkoumá nutnost jej uchovávat.“;

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6. Vkládající členský stát může v době pro přezkum uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5 na základě souhrnného individuálního posouzení, které zaznamená, rozhodnout o delší době uchovávání záznamu o osobě, než je doba pro přezkum, je-li to nezbytné a přiměřené pro účely, pro něž byl záznam vložen. V tomto případě se použijí odstavce 2, 3, 4 a 5 také na prodloužení doby uchovávání. Takové prodloužení musí být sděleno CS-SIS.

7. Záznamy o osobách se automaticky vymazávají po uplynutí doby pro přezkum uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku, s výjimkou případů, kdy vkládající členský stát informoval CS-SIS o prodloužení doby uchovávání podle odstavce 6 tohoto článku. O plánovaném výmazu údajů uvědomí CS-SIS automaticky čtyři měsíce předem vkládající členský stát a v případě informačních záznamů vložených do SIS v souladu s článkem 37a také Europol. V případě informačních záznamů vložených do SIS v souladu s článkem 37a Europol vkládajícímu členskému státu neprodleně poskytne pomoc se souhrnným individuálním posouzením uvedeným v odstavci 6 tohoto článku.“

V článku 54 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Záznamy o věcech, které byly vloženy v souladu s články 26, 32, 34, 36 a 37a, se přezkoumávají podle článku 53, jsou-li tyto záznamy propojeny se záznamem o osobě. Tyto záznamy mohou být uchovávány pouze po dobu, po kterou je uchováván záznam o osobě.“

Článek 55 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Informační záznamy podle článku 37a se vymažou:

a)	po uplynutí platnosti záznamu podle článku 53; nebo

b)	na základě rozhodnutí příslušného orgánu vkládajícího členského státu o jejich vymazání, případně i na návrh Europolu.“;

b)	odstavec 7 se nahrazuje tímto: „7. Pokud jsou záznamy o věcech, které byly vloženy v souladu s články 26, 32, 34, 36 a 37a, propojeny se záznamem o osobě, vymažou se poté, co byl vymazán záznam o osobě v souladu s tímto článkem.“

10)

Článek 56 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Členské státy mohou zpracovávat údaje uvedené v článku 20 pouze pro účely stanovené pro každou kategorii záznamů uvedenou v článcích 26, 32, 34, 36, 37a, 38 a 40.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud jde o záznamy podle článků 26, 32, 34, 36, 37a, 38 a 40, jakékoli zpracování informací v SIS pro jiné účely než účely, pro které do něj byly vloženy, musí být spojeno s konkrétním případem a odůvodněno nezbytností předcházet bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, a to z vážných důvodů národní bezpečnosti nebo s cílem předejít závažnému trestnému činu. Za tímto účelem musí být předem získáno povolení vkládajícího členského státu.“

11)	V článku 74 se vkládá nový odstavec, který zní: „5a. Členské státy, Europol a agentura eu-LISA poskytují Komisi informace nezbytné jako příspěvek k hodnocení a zprávám uvedeným v článku 68 nařízení (EU) 2016/794.“

12)

V článku 79 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7. Komise přijme rozhodnutí, kterým se stanoví datum, od něhož mohou členské státy zahájit vkládání, aktualizaci a výmaz informačních záznamů v SIS v souladu s článkem 37a tohoto nařízení, a to po ověření, že byly splněny tyto podmínky:

a)	byly změněny prováděcí akty přijaté podle tohoto nařízení v rozsahu nezbytném pro uplatňování tohoto nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1190 (*1);

b)	členské státy a Europol oznámily Komisi, že přijaly nezbytná technická a procedurální opatření pro zpracovávání údajů SIS a výměnu doplňujících informací podle tohoto nařízení ve znění nařízení (EU) 2022/1190;

c)	agentura eu-LISA oznámila Komisi úspěšné ukončení veškerých činností testování v souvislosti s CS-SIS a s interakcí mezi CS-SIS a N.SIS.

Toto rozhodnutí Komise se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1190 ze dne 6. července 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie (Úř. věst. L 185, 12.7.2022, s. 1)“."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od data stanoveného v souladu s čl. 79 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1862, s výjimkou čl. 1 bodu 12 tohoto nařízení, který se použije ode dne 1. srpna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 6. července 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. června 2022.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(7) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(8) Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1745 ze dne 18. listopadu 2020 o uvedení v účinnost ustanovení schengenského acquis o ochraně údajů a o prozatímním uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis v Irsku (Úř. věst. L 393, 23.11.2020, s. 3).

(9) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(10) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(11) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(12) Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).

(13) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(14) Rozhodnutí Rady 2011/349/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, zejména pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1).

(15) Rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17).

(16) Rozhodnutí Rady (EU) 2018/934 ze dne 25. června 2018 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 165, 2.7.2018, s. 37).

(17) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/733 ze dne 25. dubna 2017 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Chorvatské republice (Úř. věst. L 108, 26.4.2017, s. 31).