JEDNACÍ ŘÁD A KODEX CHOVÁNÍ ČLENŮ EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO VÝBORU

(KVĚTEN 2022)

PREAMBULE

Evropský hospodářský a sociální výbor (dále jen „Výbor“) je poradní institucí Evropské unie, která byla zřízena v roce 1957 Římskými smlouvami.

V souladu s článkem 300 Smlouvy o fungování Evropské unie se Výbor skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

Členové Výboru nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.

Práce Výboru probíhá v rámci tří skupin – skupiny Zaměstnavatelé, skupiny Zaměstnanci a skupiny zastupující další subjekty občanské společnosti.

V rámci systému evropských institucí plní Výbor specifickou úlohu – je jedinečným fórem, na němž může organizovaná občanská společnost, kterou členové zastupují, prezentovat své názory a diskutovat o nich, a výsadním prostředníkem dialogu mezi ní a orgány Evropské unie.

Poradní úloha Výboru umožňuje evropské občanské společnosti účastnit se rozhodovacího procesu Evropské unie.

Diskuse, které ve Výboru probíhají, mnohdy vyžadují, aby se do jednání zapojily všechny složky občanské společnosti, tj. zaměstnavatelé (skupina I), zaměstnanci (skupina II) a další subjekty občanské společnosti (skupina III).

Odborné znalosti a snaha nalézt shodu, které z tohoto dialogu a těchto jednání vyplývají, umožňují zvýšit kvalitu a důvěryhodnost politického rozhodování Evropské unie. Činí ho totiž srozumitelnějším a přijatelnějším pro evropské občany a zlepšují také jeho transparentnost, která je v demokratické společnosti nutností.

Tím, že funguje jako diskusní fórum a vypracovává stanoviska, přispívá Výbor k posílení demokratické legitimity budování Evropské unie i jejích vztahů s hospodářskou a sociální sférou třetích zemí.

Svým působením se Výbor podílí na rozvoji opravdové evropské identity.

Po skončení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropská komise Výboru uložila, aby převzal acquis a zdroje Poradního výboru ESUO. Vznikla tak Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), která ve Výboru existuje dodnes.

V zájmu úspěšného plnění svých úkolů přijal Výbor v souladu s čl. 303 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie svůj jednací řád.

PRVNÍ ČÁST

ORGANIZACE VÝBORU

HLAVA I

ČLENOVÉ VÝBORU

Článek 1 – Členové Výboru

Výbor se skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

Členové Výboru jsou jmenováni na dobu pěti let. Členové mohou být jmenováni opakovaně.

Členové Výboru nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.

V souladu s příslušnými rozhodnutími Rady Evropské unie a předsednictva mají členové Výboru nárok na vyplacení příspěvků a náhradu výdajů za dopravu a pobyt, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkce.

Rada stanoví výši příspěvků vyplácených členům Výboru.

Výbor se snaží zajistit, aby byly dodržovány zásady rovnosti žen a mužů a nediskriminace, které jsou zakotveny v právních předpisech Evropské unie, a aby tyto zásady byly uplatňovány ve všech jeho orgánech.

Předsednictvo hodnotí vývoj vyváženého zastoupení žen a mužů v jednotlivých orgánech Výboru a v případě potřeby přijímá konkrétní doporučení.

Předsednictvu se pravidelně předkládá zpráva vypracovaná s pomocí administrativy, která se zhodnocením tohoto vývoje zabývá. Na základě této zprávy se předsednictvo rozhodne přijmout konkrétní opatření k zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů.

Článek 2 – Statut členů

Pro členy Výboru se používá oficiální oslovení „člen Evropského hospodářského a sociálního výboru“.

Při výkonu své funkce a během cest na místo či z místa konání schůze požívají členové výsad, imunit a výhod v souladu s článkem 10 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvám.

Statut členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (dále jen „statut členů“) vymezuje práva a povinnosti členů Výboru a pravidla, kterými se řídí jejich činnost a jejich vztahy s Výborem a s jeho útvary.

Článek 3 – Kodex chování

Členové musí dodržovat normy stanovené v kodexu chování členů EHSV (dále jen „kodex chování“).

Kodex chování, který je připojen jako příloha a má tutéž právní sílu jako tento jednací řád, stanoví normy a zásady chování, jimiž se řídí členové Výboru, delegáti CCMI, náhradníci a poradci.

Na základě kodexu chování se zřizuje etický výbor.

Jsou v něm rovněž určeny postupy a opatření, které se uplatní v případě porušení těchto norem a zásad.

Nedodržení norem a zásad stanovených v kodexu chování může vést k uplatnění opatření v něm uvedených.

Článek 4 – Zánik mandátu členů

Mandát člena Výboru končí po uplynutí pětiletého období stanoveného Radou v okamžiku obměny složení Výboru.

Mandát člena Výboru může rovněž v mimořádných případech zaniknout jeho úmrtím, odstoupením, odvoláním nebo z důvodu nepředvídaných okolností, neslučitelnosti funkcí nebo vyloučení daného člena.

Odstoupení se oznamuje písemně předsedovi Výboru.

V případě odstoupení z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v odstavci 8 tohoto článku, odstupující člen:

—	zůstává ve funkci až do dne, kdy nabude účinnosti jmenování nového člena, pokud odstupující člen neoznámí, že má v úmyslu odstoupit ze své funkce dříve; a

—	může své odstoupení odvolat do data, kdy je v souladu s odstavcem 9 tohoto článku předloženo Radě.

K odvolání z funkce dochází za podmínek stanovených v čl. 93 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

Nepředvídané okolnosti nastávají v případě, kdy některý z členů Výboru nemůže ze zdravotních nebo jiných důvodů vykonávat svou funkci po dobu více než dvanácti měsíců.

Neslučitelnost funkcí nastává v případě, kdy je některý z členů Výboru jmenován nebo zvolen členem vlády nebo parlamentu, náměstkem ministra s politickou odpovědností, členem orgánu nebo instituce Evropské unie, nebo se stane úředníkem či jiným zaměstnancem Unie v činné službě.

Případy, v nichž může dojít k vyloučení členů, jsou uvedeny v čl. 14 odst. 3 a článku 16 kodexu chování.

V případě odvolání z funkce, nepředvídaných okolností nebo neslučitelnosti funkcí musí daný člen ze své funkce odstoupit.

Pokud v některém z těchto případů daný člen neodstoupí, může to mít za následek uplatnění čl. 14 odst. 3 a článku 16 kodexu chování.

Ve všech mimořádných případech skončení mandátu informuje předseda Výboru Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení.

Nový člen je jmenován na zbývající dobu funkčního období.

HLAVA II

ORGÁNY VÝBORU

Kapitola I

Obecné informace

Článek 5 – Výkonné orgány, složení a struktura

Výkonnými orgány Výboru jsou předseda a předsednictvo.

Výbor vykonává svou činnost v plném složení, tj. na plenárních zasedáních shromáždění, nebo ve složení zúženém, tj. na schůzích sekcí a dalších orgánů Výboru.

Sekretariát zveřejní seznam orgánů Výboru na intranetu a průběžně tento seznam aktualizuje.

Výbor je rozčleněn do tří skupin, jejichž složení a úlohu stanoví článek 6.

Kapitola II

Skupiny

Článek 6 – Složení skupin a jejich úloha

Při ustavení Výboru se vytvoří tři skupiny, z nichž jedna zastupuje zaměstnavatele, druhá zaměstnance a třetí ostatní složky organizované občanské společnosti.

Skupiny fungují demokraticky, transparentně a nezávisle a řídí se při tom svými zásadami a vnitřními postupy a tímto jednacím řádem.

Členové Výboru se mohou dobrovolně stát členy některé ze skupin, a to za podmínky, že jejich způsobilost schválí členové dané skupiny.

Člen Výboru nesmí být členem několika skupin zároveň.

Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací Výboru a jeho orgánů.

Usilují o dosažení konsenzu s ostatními skupinami.

Navrhují kandidáty na zvolení a jmenování do různých funkcí a navrhují také složení orgánů Výboru v souladu s tímto jednacím řádem.

Každá skupina má svůj sekretariát.

Článek 7 – Předsedové skupin

Jednotlivé skupiny si ze svých řad volí svého předsedu a popřípadě své místopředsedy.

Předsedové skupin jsou automaticky členy předsednictva Výboru.

Předsedové skupin poskytují užšímu předsednictvu a předsednictvu poradenství při vytváření koncepce činnosti Výboru.

Předsedové skupin se v souladu s čl. 20 odst. 3 pravidelně scházejí s užším předsednictvem Výboru v rámci rozšířeného užšího předsednictva za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění.

Článek 8 – Členové nepatřící k žádné skupině

Členství v některé ze skupin je dobrovolné, a členové se tudíž mohou rozhodnout, že se k žádné skupině nepřipojí.

Členové nepatřící k žádné skupině nemají žádné podstatné výhody či nevýhody ve srovnání s členy, kteří k některé ze skupin patří.

Pokud jde o účast na činnosti Výboru, mají členové nepatřící k žádné skupině stejná práva a stejné povinnosti jako členové, kteří k některé ze skupin patří.

Členové nepatřící k žádné skupině mají k dispozici materiální a technickou pomoc potřebnou k výkonu jejich funkce.

Tuto pomoc jim poskytuje generální sekretariát.

Podrobná pravidla pro účast členů nepatřících k žádné skupině na činnosti Výboru stanoví předsednictvo.

Podrobná pravidla pro poskytování materiální pomoci ze strany sekretariátu stanoví předsednictvo na základě návrhu generálního tajemníka.

Účast členů nepatřících k žádné skupině ve studijních skupinách a také jmenování těchto členů zpravodaji podléhá rozhodnutí předsedy Výboru, jemuž předchází konzultace se skupinami.

Skutečnost, že někteří členové nepatří k žádné skupině, je nutné zohlednit při určování délky vystoupení na plenárních zasedáních.

V každém případě je nutné zaručit, aby měli členové nepatřící k žádné skupině právo na přístup k veškerým informacím, které dostávají členové skupin.

Kapitola III

Shromáždění

Článek 9 – Složení shromáždění

Shromáždění tvoří všichni členové Výboru, kteří byli jmenováni Radou. Scházejí se na plenárních zasedáních.

Delegáti CCMI, náhradníci a poradci nejsou členy Výboru a netvoří součást shromáždění.

Článek 10 – Pravomoci shromáždění

Shromáždění vykonává veškeré pravomoci, které Výboru svěřují Smlouvy a jiné právní nástroje.

Své pravomoci, které mu náleží dle jednacího řádu, kodexu chování nebo statutu členů, však může v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu svěřit jinému orgánu Výboru.

V případech, které jsou stanoveny v tomto jednacím řádu, může své pravomoci rovněž výslovně delegovat.

Shromáždění má zbytkovou pravomoc, což znamená, že mu náleží veškeré pravomoci, které jednací řád, kodex chování nebo statut členů nesvěřují jinému orgánu.

Shromáždění přijímá stanoviska a další dokumenty, jež Výbor vypracovává v rámci poradní úlohy, kterou mu svěřují Smlouvy.

Shromáždění přijímá jednací řád, kodex chování a statut členů.

Shromáždění stanoví počet členů předsednictva v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

Stanoví rovněž počet sekcí, jejich úkoly a počet členů jednotlivých sekcí a CCMI, a to na základě návrhu skupin.

Shromáždění jmenuje předsedu a místopředsedy Výboru, předsedy sekcí a CCMI a ostatní členy předsednictva, s výjimkou tří předsedů skupin, které si přímo volí jednotlivé skupiny.

Na základě návrhu skupin jmenuje rovněž členy sekcí a členy a delegáty CCMI a členy jejich předsednictev, členy podvýborů, středisek pro sledování a delegací, členy etického výboru, kvestory a členy komise pro jednací řád.

Shromáždění má v souladu s čl. 12 odst. 8 pravomoc přezkoumávat na základě odvolání některá rozhodnutí předsednictva.

Pravomoci stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku nelze delegovat ani svěřit jinému orgánu.

Kapitola IV

Předsednictvo výboru

Článek 11 – Složení předsednictva

Předsednictvo Výboru tvoří:

a)	předseda Výboru;

b)	dva místopředsedové Výboru;

c)	tři předsedové skupin volení podle ustanovení čl. 37 odst. 2 písm. a) druhé odrážky;

d)	předsedové sekcí a CCMI; a

e)	proměnlivý počet členů, jenž nepřekročí počet členských států.

Článek 12 – Pravomoci předsednictva

Předsednictvo nese politickou odpovědnost za celkové vedení Výboru.

Při výkonu této odpovědnosti dbá zejména na to, aby činnost Výboru a jeho orgánů a zaměstnanců byla v souladu s institucionální úlohou, která byla Výboru svěřena.

Předsednictvo stanoví cíle, strategie a priority Výboru ve všech oblastech.

Sestavuje pracovní program Výboru a vyhodnocuje jeho uskutečňování.

Po konzultaci s rozšířeným užším předsednictvem přijímá pracovní program Výboru.

Předsednictvo vykonává rozpočtové a finanční pravomoci stanovené nařízením o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Evropské unie (1) (dále jen „finanční nařízení“) a tímto jednacím řádem.

Předsednictvo zejména:

—	vykonává úkoly schvalující osoby, které Výboru přísluší v souladu s finančním nařízením. Tyto pravomoci přenáší na generálního tajemníka coby pověřenou schvalující osobu, přičemž stanoví rozsah pověření a to, zda může generální tajemník plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby,

—	v souladu s platnými rozpočtovými a finančními postupy stanoví prováděcí předpisy týkající se příspěvků a náhrady výdajů za dopravu a pobyt členů, delegátů CCMI, náhradníků a poradců,

—

v souladu s platnými rozpočtovými a finančními postupy stanoví pravidla týkající se:

—	pomoci, která je poskytována členům, delegátům CCMI, náhradníkům a poradcům se zdravotním postižením,

—	spolufinancování výdajů, které členům a delegátům CCMI vznikají v souvislosti se školením, s výpočetní a telekomunikační technikou a s kancelářským vybavením,

—	úhrady nebo náhrady výdajů, které členům a delegátům CCMI vznikají v souvislosti se společenskými akcemi a reprezentací,

—	povoluje činnosti v souladu s ustanoveními článku 13.

Předsednictvo je odpovědné za řádné využívání lidských zdrojů a rozpočtových a technických prostředků Výboru.

Předsednictvo stanoví organizaci a vnitřní postupy Výboru a na základě návrhu generálního tajemníka přijímá organizační schéma.

Předsednictvo stanoví prováděcí předpisy k jednacímu řádu, a to po konzultaci se skupinami v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

Předsednictvo může vytvářet skupiny ad hoc za účelem řešení veškerých otázek spadajících do jeho působnosti. Může rovněž zřizovat stálé skupiny v souladu s článkem 35.

Předsednictvo podá přesný výklad jednacího řádu a jeho prováděcích předpisů, a to na žádost některého z členů Výboru nebo generálního tajemníka. Ve věci pravomocí předsednictva však výklad jednacího řádu podává shromáždění.

Proti rozhodnutí předsednictva ve věci výkladu se lze odvolat ke shromáždění v souladu s postupem, který je stanoven v prováděcích předpisech k jednacímu řádu.

Rozhodnutí, které vynese shromáždění, je pak konečné.

Předsednictvo vždy po šesti měsících přezkoumá, jaké činnosti následovaly po přijetí stanovisek Výboru, a to na základě zprávy vypracované pro tento účel.

10.

Předsednictvo v náležité lhůtě projedná návrhy a doporučení, jež formulovaly orgány provádějící externí kontrolu nebo šetření.

11.

Předsednictvo si stanoví svá vlastní jednací pravidla.

Článek 13 – Povolování činností

Předsednictvo může v jednotlivých případech rozhodnout o povolení činností, které přímo či nepřímo souvisejí s poradní úlohou Výboru. Konkrétně se jedná o:

—	vytváření, složení a řízení fór, platforem či dalších struktur Výboru pro tematické konzultace a o způsob účasti Výboru v konzultačních strukturách vytvořených orgány Evropské unie nebo ve strukturách, na nichž se tyto orgány podílejí,

—	účast členů ve vnějších strukturách, která je pravidelně kontrolována a hodnocena. Zastoupení členů ve vnějších orgánech je vyvážené a členové se v něm pravidelně střídají,

—	vypracování či zadání studií a jejich zveřejnění,

—	pořádání pracovních návštěv a výjezdních akcí.

Článek 14 – Hodnocení politik

V příslušných případech předsednictvo schválí, aby bylo provedeno hodnocení politik.

„Hodnocením politik“ se rozumí hodnocení ex post, jež se týká politik nebo právních nástrojů Evropské unie, které se již provádějí.

Hodnocení ex post je kvalitativní a cílené.

Hodnocení politik zohledňuje hospodářské, sociální a environmentální dopady.

Hodnocení politik může mít podobu stanovisek nebo hodnotících zpráv v souladu s tímto jednacím řádem:

—	pokud jsou vypracovávána na základě výslovné žádosti orgánů Evropské unie nebo z vlastní iniciativy a jejich smyslem je vyjádřit názory, připomínky a požadavky organizované občanské společnosti ohledně dopadu politik Unie, pak jsou přijímána v podobě stanovisek,

—	pokud jsou vypracovávána na základě výslovné žádosti orgánů Evropské unie a mají poskytnout faktické informace a závěry a doporučení, pak jsou přijímána v podobě hodnotících zpráv.

Článek 15 – Pravidla fungování předsednictva Výboru

V čele předsednictva stojí předseda Výboru, nebo jeden z místopředsedů v případě, že předseda není přítomen.

Předsednictvo se schází na řádných schůzích konajících se před plenárními zasedáními a v případě potřeby na mimořádných schůzích.

Schůze předsednictva svolává předseda, a to buď z moci úřední, nebo na žádost deseti členů předsednictva.

Při každé schůzi předsednictva se pořizuje zápis z jednání.

Tento zápis se předkládá předsednictvu ke schválení na následující schůzi.

Předsednictvo může rovněž k výkonu své činnosti zvolit písemný postup.

Předsednictvo si ve svých vlastních jednacích pravidlech stanoví, jakým způsobem tento písemný postup probíhá.

Při pětileté obměně složení Výboru vyřizuje předsednictvo, jehož funkční období končí, běžné záležitosti až do prvního zasedání nového Výboru.

„Běžnými záležitostmi“ se rozumí záležitosti, které je nezbytné vyřídit, aby bylo možné zajistit kontinuitu činnosti jednotlivých útvarů a řádný chod Výboru od okamžiku, kdy skončí funkční období členů Výboru v předcházejícím složení, až do ustavení Výboru v novém složení (během „přechodného období“). Jde zejména o tyto záležitosti:

—	záležitosti spojené s každodenním řízením, které je třeba vyřídit a v souvislosti s nimiž není nutné přijmout nová rozhodnutí, která by měla pro Výbor trvalou platnost,

—	aktuálně projednávané záležitosti, o nichž se již rozhodlo v minulosti a jejichž vyřizování bylo dovedeno do pokročilé fáze a mělo by se dokončit,

—

naléhavé záležitosti, jejichž vyřízení nesnese odkladu, protože by to mělo pro Výbor nepříznivé důsledky. V takovém případě může předsednictvo delegovat pravomoc pokračovat v určitých činnostech během „přechodného období“, a to výhradně na některého z členů, kteří zůstanou členy v novém funkčním období.

Článek 16 – Pověřování pro účely externí nebo interinstitucionální spolupráce

Předsednictvo může pověřit předsedu Výboru sjednáním a uzavřením dohod o spolupráci s ostatními orgány nebo institucemi Evropské unie nebo s externími orgány či organizacemi.

Předsednictvo může rovněž pověřit generálního tajemníka nebo některého z ředitelů Výboru sjednáním a uzavřením čistě administrativních dohod s orgány a institucemi Evropské unie nebo s externími orgány či organizacemi. Může na ně rovněž tyto pravomoci přenést.

Při udělování těchto pověření a přenášení těchto pravomocí je třeba určit, pro jaký účel, v jakém rozsahu a v jakých mezích platí, a stanovit postup pro sjednání a uzavření těchto dohod jménem Výboru.

Článek 17 – Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF)

Zřizuje se Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF), která se skládá z dvanácti členů. Jsou jimi předseda, jímž je jeden ze dvou místopředsedů Výboru, a jedenáct členů, které jmenuje předsednictvo na základě návrhu skupin.

Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti má tyto pravomoci:

a)	Generální tajemník jí překládá předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů na následující rozpočtový rok. Komise CAF tento návrh prozkoumá a projedná s generálním tajemníkem a předloží jej předsednictvu ke schválení spolu se svými připomínkami a navrhovanými úpravami.

b)	Připravuje návrhy rozhodnutí předsednictva ve věcech finančních a rozpočtových nebo ve věcech organizačních, mají-li finanční nebo rozpočtový dopad.

Poskytuje předsednictvu poradenství týkající se:

—	všech podstatných záležitostí, jež by mohly narušit řádnou správu prostředků nebo znemožnit dosažení vytyčených cílů, zejména co se týče předpokládaného použití prostředků,

—	plnění stávajícího rozpočtu, provádění převodů prostředků, dopadů na rozpočet souvisejících s plánem pracovních míst, správních prostředků a operací souvisejících s projekty v oblasti nemovitostí. Provádí zejména posouzení stávajícího stavu a navrhuje budoucí kroky,

—	postupu udělování absolutoria v těsné spolupráci s generálním tajemníkem a se zpravodajem Evropského parlamentu.

Předsednictvo může na Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti přenést další pravomoci.

Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti předkládá předsednictvu ke schválení návrh svých jednacích pravidel.

Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti předkládá předsednictvu na jeho řádných schůzích zprávu o své činnosti.

Předseda Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti zastupuje Výbor ve vztahu k rozpočtovým orgánům Evropské unie a informuje o tom předsednictvo.

Článek 18 – Komise pro komunikaci (COCOM)

Zřizuje se Komise pro komunikaci (COCOM), která se skládá z dvanácti členů. Jsou jimi předseda, jímž je jeden ze dvou místopředsedů Výboru, a jedenáct členů, které jmenuje předsednictvo na základě návrhu skupin.

Komise pro komunikaci má tyto pravomoci:

a)	Jejím úkolem je dávat nezbytné podněty k vytváření komunikační strategie Výboru a zajišťovat monitorování této strategie.

b)	Poskytuje předsednictvu a předsedovi Výboru poradenství týkající se komunikačních záležitostí.

c)	Koordinuje činnost oddělení odpovídajících za komunikaci, vztahy s tiskem a médii a kulturu a zajišťuje, aby tato činnost byla v souladu se strategií a s programy Výboru.

Komise pro komunikaci předkládá předsednictvu ke schválení návrh svých jednacích pravidel.

Komise pro komunikaci předkládá předsednictvu na jeho řádných schůzích zprávu o své činnosti.

Kapitola V

Užší předsednictvo

Článek 19 – Předseda Výboru

Předseda zastupuje Výbor.

Tuto reprezentační pravomoc může předseda přenést na jednoho z místopředsedů, nebo v případě potřeby na jiného člena.

Předseda řídí činnost Výboru a jeho orgánů v souladu se Smlouvami, platnými právními nástroji a tímto jednacím řádem.

Předseda Výboru svolává zasedání shromáždění a schůze předsednictva a rozšířeného užšího předsednictva a předsedá těmto zasedáním a schůzím.

Předsedá má všechny pravomoci nezbytné k tomu, aby mohl řídit jednání těchto orgánů a zajišťovat jejich řádný průběh.

Předseda při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů. Může je pověřit určitými úkoly nebo na ně přenést některé konkrétní povinnosti spadající do jeho pravomoci.

Místopředsedové mu zodpovídají za provedení těchto svěřených úkolů.

Předseda informuje shromáždění o krocích a opatřeních provedených jménem Výboru v období mezi plenárními zasedáními.

Tato sdělení mohou být předmětem rozpravy.

Předseda může na určitou dobu pověřit některými úkoly generálního tajemníka, který ho informuje o jejich plnění.

Předseda zastupuje Výbor v jeho roli správce osobních údajů.

Předseda vykonává jménem Výboru úkoly a povinnosti, které Výboru jakožto jedné z institucí Evropské unie ukládají platné právní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů.

Tuto pravomoc může přenést na generálního tajemníka.

Po svém zvolení představí předseda shromáždění svůj pracovní program na dobu svého funkčního období.

Na konci svého funkčního období představí předseda shromáždění souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Tyto dvě prezentace jsou ve shromáždění předmětem rozpravy.

Článek 20 – Užší předsednictvo

Užší předsednictvo Výboru se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

Jeden ze dvou místopředsedů plní funkci předsedy Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti a druhý funkci předsedy Komise pro komunikaci. Při plnění svých úkolů jsou podřízeni předsedovi Výboru.

Užší předsednictvo Výboru se za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění schází s předsedy skupin v rámci rozšířeného užšího předsednictva.

Na tyto schůze mohou být přizváni předsedové sekcí.

Užší předsednictvo Výboru se nejméně dvakrát za rok schází s předsedy skupin a s předsedy sekcí a CCMI za účelem vypracování pracovního programu Výboru a vyhodnocení jeho provádění a předkládá popřípadě návrhy předsednictvu.

Článek 21 – Rozšířené užší předsednictvo

Rozšířené užší předsednictvo se skládá z užšího předsednictva a předsedů skupin.

Úkolem rozšířeného užšího předsednictva je:

a)	připravovat a podporovat činnost předsednictva a shromáždění;

b)	napomáhat přijetí nezbytných rozhodnutí v naléhavých případech či za mimořádných okolností;

c)	poskytovat předsednictvu poradenství při vytváření koncepce činnosti Výboru;

d)	projednávat případné sporné situace ohledně stanovení počtu členů studijních skupin nebo jejich činnosti;

e)	předkládat předsednictvu návrh programu jednání shromáždění;

f)	v případě potřeby poskytovat poradenství ve věci jmenování úředníků a přijímání ostatních zaměstnanců, a to v souladu s tímto jednacím řádem.

Rozšířené užší předsednictvo se schází za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění nebo v případech, kdy je to zapotřebí.

Schází se rovněž nejméně dvakrát za rok s předsedy sekcí a CCMI za účelem vypracování pracovního programu Výboru a vyhodnocení jeho provádění a předkládá popřípadě návrhy předsednictvu.

Na schůze rozšířeného užšího předsednictva mohou být popřípadě pozvány další osoby.

Kapitola VI

Sekce

Článek 22 – Vytvoření sekcí

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, probíhá poradní činnost Výboru v rámci tematických sekcí.

Výbor sestavuje sekce po každé pětileté obměně složení na svém ustavujícím zasedání.

Jednotlivé sekce vytváří shromáždění, a to pro oblasti, v nichž má Výbor na základě Smluv pravomoci.

Při každé pětileté obměně složení Výboru je možné seznam sekcí a oblasti jejich působnosti přezkoumat.

Článek 23 – Členové sekcí

Počet členů sekcí stanoví shromáždění.

Členové sekcí jsou jmenováni shromážděním na základě návrhů skupin, a to na dobu dvou a půl roku. Mohou být jmenováni opakovaně.

S výjimkou předsedy musí být každý člen Výboru členem alespoň jedné sekce.

Nikdo nemůže být členem více než dvou sekcí, ledaže by pocházel z členského státu, který je ve Výboru zastoupen devíti nebo méně členy.

Nikdo nemůže být členem více než tří sekcí.

Nahrazování členů sekcí se provádí stejným postupem jako jejich jmenování.

Nový člen nemusí patřit ke stejné skupině jako člen nahrazený.

Článek 24 – Vedení a předsednictva sekcí

Předsednictva sekcí jsou volena na dobu dvou a půl roku a skládají se z dvanácti členů, mezi nimiž je předseda a tři místopředsedové.

Členy předsednictev sekcí jmenuje shromáždění na základě návrhu skupin.

Předseda a ostatní členové předsednictev sekcí mohou být zvoleni opakovaně.

Ve vedení sekcí se střídají jednotlivé skupiny, a to podle těchto podmínek:

—	ve vedení poloviny sekcí se skupiny střídají na začátku pětiletého funkčního období,

—	ve vedení druhé poloviny sekcí se skupiny střídají po dvou a půl letech, během obměny složení v polovině funkčního období,

—	stejná skupina nemůže vykonávat vedení jedné sekce po dobu více než dvou po sobě následujících funkčních období v délce dvou a půl roku.

Článek 25 – Úkoly sekcí

Úkolem sekcí je přijímat návrhy stanovisek, jejichž vypracováním byly pověřeny.

Mohou mít rovněž za úkol přijímat návrhy hodnotících a informačních zpráv.

Každá sekce má svůj sekretariát, aby mohla plnit svěřené úkoly.

Kapitola VII

Podvýbory a střediska pro sledování

Článek 26 – Podvýbory

Ve výjimečných případech může shromáždění z podnětu předsednictva zřizovat podvýbory, jejichž úkolem je vypracovat návrh stanoviska, a to výhradně k horizontálním otázkám obecného rázu.

Tento návrh se předloží předsednictvu a poté se předloží shromáždění ke schválení.

Členy podvýborů jmenuje shromáždění na základě návrhů skupin.

V době mezi plenárními zasedáními může podvýbory vytvářet také předsednictvo.

Může rovněž jmenovat jejich členy, a to na základě návrhů skupin.

V takovém případě se rozhodnutí o vytvoření podvýboru a jmenování jeho členů předloží shromáždění k následnému potvrzení.

Podvýbor může být vytvořen pouze k jednomu tématu.

Je automaticky zrušen, jakmile na zasedání shromáždění proběhne hlasování o návrhu stanoviska, který podvýbor připravil.

Pokud některé téma, ke kterému se vytváří podvýbor, spadá do působnosti více orgánů, skládá se podvýbor z členů těchto orgánů.

Ustanovení, která se vztahují na sekce, se obdobně vztahují také na podvýbory.

Článek 27 – Střediska pro sledování

Výbor může zřizovat střediska pro sledování, jestliže povaha, obsáhlost a složitost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a nástrojů.

O vytvoření střediska pro sledování rozhodne shromáždění, přičemž popřípadě potvrdí předchozí rozhodnutí předsednictva o příslušném návrhu některé skupiny nebo sekce.

Shromáždění ve svém rozhodnutí o vytvoření střediska pro sledování vymezí jeho účel, strukturu, složení a období, po které bude fungovat.

Shromáždění může později toto rozhodnutí na návrh předsednictva zrušit či změnit.

Členy středisek pro sledování jmenuje shromáždění na základě návrhů skupin.

Aniž jsou dotčeny pravomoci sekcí a CCMI, mohou střediska pro sledování vypracovávat informační dokumenty a také provádět studie o dopadech právních nástrojů EU nebo jejich neexistence, a to v oblastech, které spadají do jejich působnosti.

Tyto informační dokumenty a studie mohou být na základě rozhodnutí shromáždění předloženy Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, nebo jakémukoli jinému orgánu či instituci Evropské unie.

Každé středisko pro sledování přísluší k některé ze sekcí.

Předsednictvo může povolit, aby sekce svěřila přípravu návrhu stanoviska středisku pro sledování, jež k ní přísluší.

Návrh stanoviska, který středisko pro sledování připraví, se předloží sekci k přijetí.

Pokud sekce návrh stanoviska přijme, pak jej předloží shromáždění k přijetí.

Kapitola VIII

Poradní komise

Článek 28 – Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Výbor do tří měsíců od data, kdy proběhla pětiletá obměna jeho složení, ustaví Poradní komisi pro průmyslové změny (CCMI). Učiní tak na plenárním zasedání shromáždění.

CCMI se skládá z členů Výboru a představitelů organizací zastupujících různé sféry hospodářského a sociálního života a občanskou společnost, jichž se dotýkají průmyslové změny. Počet členů a delegátů stanoví shromáždění na základě návrhu předsednictva.

Členové CCMI mají dvouapůlleté funkční období. Delegáti CCMI mají pětileté funkční období. Členové i delegáti CCMI mohou být jmenováni opakovaně.

Členy Výboru, kteří budou zasedat v CCMI, jmenuje shromáždění na základě návrhů skupin.

Delegáty CCMI jmenuje shromáždění na základě návrhu předsednictva, a to v souladu s doporučeními skupin.

O doporučeních týkajících se jmenování delegátů rozhodují jednotlivé skupiny v souladu se svými vnitřními předpisy.

Předseda CCMI je členem předsednictva Výboru, pro něž každého dva a půl roku vypracovává zprávu o činnosti této poradní komise.

Pro delegáty platí stejná pravidla týkající se vyplácení příspěvků a náhrady výdajů za dopravu a pobyt jako pro členy Výboru.

Delegáti CCMI se během schůzí CCMI a přípravných prací nemohou nechat zastupovat náhradníky.

CCMI má svůj sekretariát.

Článek 29 – Vytváření dalších poradních komisí

Výbor může vytvářet další poradní komise, pokud se to ukáže být nezbytné pro plnění úkolů, které Výboru svěřují Smlouvy nebo jiné právní nástroje.

Skládají se z členů Výboru a ze zástupců složek organizované občanské společnosti, které chce Výbor do své činnosti zapojit.

Za účelem vytvoření nových poradních komisí je nutné si předem vyžádat výslovný souhlas rozpočtových orgánů Unie.

Poradní komise se vytvářejí rozhodnutím shromáždění, které potvrdí rozhodnutí přijaté předsednictvem.

Shromáždění ve svém rozhodnutí o vytvoření poradní komise vymezí její účel, strukturu, složení, období, po které bude fungovat, a podmínky pro jmenování delegátem v této poradní komisi.

Kapitola IX

Dialog s hospodářskými a sociálními organizacemi v evropské unii a ve třetích zemích

Článek 30 – Vztahy s externími organizacemi

Výbor může z podnětu předsednictva udržovat strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami a obdobnými institucemi a s hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti v Evropské unii a ve třetích zemích.

Může rovněž podnikat kroky s cílem podpořit vytváření hospodářských a sociálních rad nebo obdobných institucí v zemích, v nichž zatím neexistují.

Článek 31 – Delegace a smíšené poradní výbory

Shromáždění může na základě návrhu předsednictva jmenovat delegace pro udržování vztahů s různými hospodářskými a sociálními složkami organizované občanské společnosti ve státech nebo společenstvích států mimo Evropskou unii.

Spolupráce mezi Výborem a partnery z organizované občanské společnosti kandidátských zemí probíhá prostřednictvím smíšených poradních výborů, pokud je rady přidružení vytvořily.

Pokud vytvořeny nejsou, probíhá spolupráce v rámci kontaktních skupin.

Členy smíšených poradních výborů a kontaktních skupin jmenuje předsednictvo na základě návrhů skupin.

Smíšené poradní výbory a kontaktní skupiny vypracovávají informační zprávy a prohlášení, které může Výbor předat příslušným institucím a zúčastněným stranám.

Kapitola X

Další orgány

Článek 32 – Skupina kvestorů

Shromáždění volí na základě návrhu předsednictva vždy na dobu dvou a půl roku trojici členů Výboru, kteří tvoří skupinu kvestorů.

Funkce kvestora je neslučitelná s funkcí člena v těchto orgánech:

—	předsednictvu Výboru,

—	Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF),

—	etickém výboru,

—	výboru pro audit.

Kvestoři plní tyto úkoly:

a)	sledovat uplatňování statutu členů a dbát na jeho řádné plnění;

b)	vypracovávat návrhy na zdokonalení a vylepšení statutu členů;

c)	vyvíjet úsilí a vhodné iniciativy s cílem vyřešit případné sporné nebo konfliktní situace při uplatňování statutu členů;

d)	zajišťovat kontakty mezi členy Výboru a generálním sekretariátem, pokud jde o uplatňování statutu členů.

Článek 33 – Etický výbor

Shromáždění volí na základě návrhu předsednictva na každé dvouapůlleté období dvanáct členů Výboru – šest řádných členů a šest náhradníků –, kteří tvoří etický výbor. Je nutné při tom dodržet zásadu rovného zastoupení žen a mužů.

Podrobná pravidla pro jejich volbu jsou stanovena v článku 10 kodexu chování.

Funkce člena etického výboru je neslučitelná s funkcí člena v těchto orgánech:

—	předsednictvu Výboru,

—	skupině kvestorů,

—	výboru pro audit.

Funkci předsedy etického výboru vykonává na základě rotačního systému po dobu dvou a půl let člen jedné ze tří skupin Výboru.

Článek 34 – Výbor pro audit

Zřizuje se výbor pro audit, jehož úkolem je poskytovat předsedovi a předsednictvu poradenství v oblasti auditu.

Výbor pro audit vykonává úkoly, které článek 123 finančního nařízení svěřuje výboru pro pokrok v oblasti interního auditu.

Výbor pro audit má zejména za úkol zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary Výboru doporučení interního a externího auditu řádně zohlednily a uplatňovaly.

Výbor pro audit předkládá zprávy předsednictvu.

O struktuře, složení, úkolech a jednacích pravidlech výboru pro audit rozhoduje předsednictvo, přičemž bere v potaz organizační samostatnost Výboru a význam nezávislého odborného poradenství.

Členy výboru pro audit jmenuje předsednictvo na základě návrhu skupin.

Funkci předsedy výboru pro audit vykonává na základě rotačního systému po dobu dvou a půl let člen jedné ze tří skupin Výboru.

Funkce člena výboru pro audit je neslučitelná s funkcí člena v těchto orgánech:

—	předsednictvu Výboru,

—	Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF),

—	skupině kvestorů,

—	etickém výboru.

Výbor pro audit přijme návrh popisu úkolů interního auditora podle finančního nařízení a v souladu s příslušnými mezinárodními standardy v oblasti interního auditu a předloží ho k přijetí předsednictvu.

Článek 35 – Stálé skupiny

Výbor může zřizovat stálé skupiny, a to v případech, kdy je dané téma takové povahy, že vyžaduje zvlášť důkladné monitorování, jelikož spadá do oblasti politiky EU, která má pro občanskou společnost mimořádný význam.

O vytvoření stálé skupiny rozhodne předsednictvo, a to na základě návrhu jedné ze sekcí nebo skupin.

Předsednictvo ve svém rozhodnutí o vytvoření stálé skupiny vymezí její účel, strukturu, složení a období, po které bude fungovat. Období, po které bude stálá skupina fungovat, nesmí přesáhnout dané funkční období.

Členy stálých skupin jmenuje předsednictvo na základě návrhů skupin.

Každá stálá skupina přísluší k některé ze sekcí.

Kapitola XI

Zájmové skupiny

Článek 36 – Zájmové skupiny

Členové Výboru se mohou dobrovolně seskupovat do zájmových skupin, které zastupují různé hospodářské a sociální zájmy organizované občanské společnosti v Evropské unii.

Zájmová skupina se musí skládat alespoň z deseti členů.

Nastane-li sporná situace ohledně způsobilosti ke členství, rozhodne v této věci předsednictvo po předchozí konzultaci s členy dané zájmové skupiny.

Člen Výboru může být v daný okamžik členem pouze jedné zájmové skupiny.

Vytvoření zájmové skupiny musí být schváleno předsednictvem, které o tom informuje shromáždění.

Předsednictvo ve svém rozhodnutí, jímž schválí vytvoření zájmové skupiny, vymezí její účel, strukturu, složení, období, po které bude fungovat, a jednací pravidla.

Předsednictvo může později toto rozhodnutí změnit či zrušit.

DRUHÁ ČÁST

POSTUPY

HLAVA I

POSTUP USTAVENÍ VÝBORU, VOLBY A JMENOVÁNÍ

Kapitola I

Postup ustavení výboru

Článek 37 – První zasedání shromáždění a ustavení Výboru

Na prvním zasedání shromáždění po každé pětileté obměně složení dochází k ustavení Výboru.

Zasedání svolává věkově nejstarší člen, který mu také předsedá. Toto zasedání se uskuteční nejpozději do čtyřiceti kalendářních dnů ode dne rozhodnutí Rady, kterým jsou jmenováni členové Výboru, pokud Rada jmenovala alespoň polovinu členů.

Nejsou-li všichni členové jmenováni stejným rozhodnutím Rady, začíná výše uvedená lhůta běžet v den vydání rozhodnutí, kterým je jmenována většina členů.

Během ustavujícího zasedání proběhnou tyto kroky:

Vytvoření skupin

—	Členové Výboru uvedou, ke které skupině se chtějí připojit. Vytvoří se tři skupiny.

—	Uskuteční se samostatné schůze jednotlivých skupin, na nichž jejich členové zvolí předsedu a popřípadě místopředsedy dané skupiny.

—	Jména tří předsedů skupin se oznámí shromáždění.

Vytvoření sekcí

—	Shromáždění stanoví počet a oblasti působnosti sekcí.

—	Členové Výboru uvedou, ve kterých sekcích chtějí zasedat.

—	Shromáždění jmenuje členy jednotlivých sekcí a vytvoří sekce.

Vytvoření předsednictva Výboru

—	Shromáždění stanoví počet členů předsednictva.

—	Shromáždění zvolí členy předsednictva – kromě předsedů skupin – na období dvou a půl roku ode dne ustavení Výboru v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

d)	Jmenování členů do dalších odpovědných funkcí ve Výboru v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu

Po dobu, kdy zasedání předsedá věkově nejstarší člen, smí být projednávány pouze záležitosti týkající se těchto kroků.

Článek 38 – Obměna složení v polovině funkčního období

V polovině pětiletého funkčního období, tj. dva a půl roku ode dne ustavení Výboru, se obmění obsazení odpovědných funkcí ve Výboru.

Schůzi shromáždění, na které proběhne volba nebo jmenování členů do odpovědných funkcí zmíněných v předcházejícím odstavci na druhou dvouapůlletou část pětiletého období, svolává předseda Výboru, jehož funkční období končí.

Tato schůze se koná na začátku zasedání v měsíci, ve kterém končí funkční období prvního předsednictva. Vede ji předseda Výboru, jehož funkční období končí.

Kapitola II

Postup volby a jmenování

Oddíl 1 – Postup volby členů předsednictva

Článek 39 – Volební komise a seznamy kandidátů pro volbu členů předsednictva

Shromáždění vytvoří z řad svých členů volební komisi, v níž jsou vyváženě zastoupeni členové všech tří skupin a každý z členských států má jednoho zástupce.

Členové volební komise nesmí kandidovat ve volbách do předsednictva.

Volební komise má za úkol převzít seznam (nebo seznamy) kandidátů na členy předsednictva, ověřit platnost kandidatur v souladu s odstavcem 6 tohoto článku a předložit seznam (nebo seznamy) kandidátů shromáždění za účelem volby předsednictva.

Skupiny, které zastupují jejich předsedové, se účastní vyjednání a přípravy návrhu složení předsednictva v podobě společného seznamu, který se předloží volební komisi.

Volební komisi mohou být rovněž předloženy úplné alternativní seznamy členů. Musí tak ovšem učinit alespoň dvacet pět členů.

Volební komise předloží shromáždění k hlasování nejprve společný seznam, který jí předaly skupiny. Popřípadě mu předloží také alternativní seznamy.

Všechny seznamy musí splňovat požadavky, které jsou stanoveny v čl. 1 odst. 5 a článku 41, a musí k nim být připojena vyjádření souhlasu všech kandidátů s uvedením funkce, kterou chtějí zastávat. Jedině v takovém případě mohou být předloženy shromáždění k hlasování.

Článek 40 – Volba členů předsednictva

Postup volby členů předsednictva sestává z několika kroků, přičemž v případě potřeby proběhne několik kol hlasování, a to v tomto pořadí:

V prvním kroku se k seznamu nebo seznamům kandidátů na členy předsednictva vysloví shromáždění.

a)	Nejprve se hlasuje o společném seznamu, který předložily skupiny. Uvedení členové předsednictva jsou zvoleni, pokud tento seznam odsouhlasí více než dvě třetiny členů Výboru.

Neobdrží-li společný seznam požadovanou většinu hlasů, pak se v tomto případě hlasuje o alternativním seznamu nebo alternativních seznamech, a to v pořadí, o němž rozhodne volební komise.

Uvedení členové předsednictva jsou zvoleni, pokud tento seznam nebo tyto seznamy odsouhlasí více než dvě třetiny členů Výboru.

c)	Neobdrží-li žádný ze seznamů, jež byly předloženy shromáždění, požadovanou většinu hlasů, pak se uskuteční druhé kolo hlasování, a to postupem, který je stanoven výše v písmenech a) a b). V takovém případě představuje požadovaná většina hlasů více než polovinu členů Výboru.

Neobdrží-li žádný ze seznamů tuto novou většinu hlasů požadovanou ve druhém kole, pak se jednání přeruší a přesune na jiný okamžik.

Po opětovném zahájení jednání se uskuteční třetí kolo hlasování, a to postupem, který je stanoven výše v písmenech a) a b).

V takovém případě představuje požadovaná většina hlasů více než polovinu přítomných nebo zastoupených členů.

Po přijetí seznamu členů předsednictva shromážděním následuje druhý krok, v němž shromáždění přistoupí k volbě členů do funkcí v předsednictvu – kromě předsedů skupin –, přičemž v případě potřeby proběhne několik kol hlasování, a to podle těchto podmínek:

a)	Zvoleni mohou být pouze členové předsednictva, kteří jsou uvedeni v seznamu, jejž v předcházejícím kroku přijalo shromáždění.

Hlasování probíhá v tomto pořadí:

i.	volba předsedy Výboru;

ii.	volba dvou místopředsedů Výboru;

iii.	volba předsedů sekcí;

iv.	volba předsedy CCMI.

c)	K dosažení většiny hlasů je zapotřebí, aby se pro daného kandidáta vyslovila více než polovina přítomných nebo zastoupených členů.

d)	Neobdrží-li žádný z kandidátů při hlasování požadovanou většinu hlasů, pak se uskuteční druhé kolo, v němž se rozhoduje pouze mezi dvěma kandidáty, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů. Do dané funkce je jmenován ten kandidát, který ve druhém kole získá více hlasů.

Článek 41 – Podmínky pro volbu členů předsednictva

Aby byla volba členů předsednictva považována za platnou, musí být splněny tyto podmínky:

Složení předsednictva musí být v souladu s ustanoveními čl. 1 odst. 5 a musí v něm být zohledněn požadavek na celkové vyvážené zastoupení jednotlivých skupin a na geografickou vyváženost tak, aby byl každý členský stát zastoupen nejméně jedním a nejvýše třemi členy.

Při obsazování funkce předsedy Výboru se postupuje podle rotačního systému, tj. v každém dvouapůlletém funkčním období ji vykonává člen jedné ze tří skupin, které se v této funkci střídají.

Každý z obou místopředsedů pochází z jiné skupiny. Místopředsedové jsou voleni z řad členů dvou skupin, z nichž nepochází předseda Výboru.

Předseda a místopředsedové Výboru nemohou být do svých funkcí zvoleni opakovaně.

Předseda Výboru nemůže být během období dvou a půl roku po skončení svého funkčního období členem předsednictva z titulu funkce místopředsedy Výboru, předsedy skupiny či předsedy sekce nebo CCMI.

Článek 42 – Nahrazení člena předsednictva

V případě, že by u některého z členů předsednictva nastala jedna ze situací uvedených v čl. 4 odst. 2, se za dodržení podmínek stanovených v článku 41 provede nahrazení tohoto člena na dobu, která zbývá do konce daného funkčního období.

O nahrazení hlasuje shromáždění na základě návrhu skupiny, z níž nahrazovaný člen pochází. Pokud nahrazovaný člen nepatří k žádné skupině, připraví skupiny návrh týkající se jeho nahrazení.

K dosažení většiny hlasů je zapotřebí, aby se pro daného kandidáta vyslovila více než polovina přítomných nebo zastoupených členů.

Neobdrží-li kandidát navržený danou skupinou požadovanou většinu hlasů, pak skupina navrhuje jiné kandidáty až do okamžiku, kdy se podaří některého z členů jmenovat.

Oddíl 2 – Postup volby členů do dalších odpovědných funkcí

Článek 43 – Postup, kterým shromáždění volí členy do dalších odpovědných funkcí

Po zvolení členů předsednictva a obsazení jednotlivých funkcí v předsednictvu přistoupí shromáždění na ustavujícím zasedání k volbě členů do těchto funkcí:

a)	tři členové skupiny kvestorů;

b)	šest řádných členů a šest náhradníků etického výboru;

c)	členové předsednictva jednotlivých sekcí, kromě jejich předsedů.

Postup volby členů do těchto funkcí je podrobně popsán v prováděcích předpisech k tomuto jednacímu řádu.

Článek 44 – Postup jmenování zpravodajů a členů studijních skupin

Kritéria a postup pro jmenování zpravodajů a členů studijních skupin stanoví článek 55 tohoto jednacího řádu.

Oddíl 3 – Účast skupin na postupech volby a jmenování

Článek 45 – Návrhy skupin

Skupiny předkládají návrhy na volbu členů předsednictva a na jmenování členů do jednotlivých orgánů Výboru, přičemž dodržují zásadu rovnosti žen a mužů a zásadu nediskriminace, které jsou zakotveny v právních předpisech Evropské unie.

Při uplatňování tohoto článku usilují skupiny o vyváženost a mají na zřeteli kompetence a odborné znalosti navrhovaných členů.

Popřípadě rovněž zohlední skutečnost, že někteří členové nepatří k žádné skupině.

HLAVA II

PORADNÍ POSTUP

Kapitola I

Obecné informace

Článek 46 – Plnění poradní úlohy

Výbor svolává jeho předseda na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise.

Může se také sejít z vlastního podnětu.

Svou poradní úlohu plní vypracováváním stanovisek, hodnotících a informačních zpráv nebo usnesení k aktuálním otázkám.

Článek 47 – Stanoviska Výboru

Stanovisko je právní nástroj, který Výboru v souladu se Smlouvami umožňuje vyjadřovat postoje organizované občanské společnosti.

Stanoviska Výboru se v souladu s ustanoveními článku 53 dělí do těchto tří kategorií:

Stanoviska kategorie A

Do této kategorie patří:

—	stanoviska vypracovaná na základě povinných či nepovinných žádostí Evropského parlamentu, Rady nebo Komise o vypracování stanoviska k otázkám, které Výbor považuje za prioritní,

—	všechna stanoviska vypracovaná na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise o vypracování průzkumného stanoviska,

—	všechna stanoviska vypracovaná na základě přijatých návrhů na vypracování stanovisek z vlastní iniciativy.

Vypracování těchto stanovisek zajistí studijní skupiny, které mají různý počet členů (6 až 24 členů) a jimž jsou pro tento účel přiděleny odpovídající prostředky.

Stanoviska kategorie B

Do této kategorie patří stanoviska vypracovaná na základě povinných či nepovinných žádostí o vypracování stanoviska, která mají naléhavou povahu nebo se týkají otázek, jež nejsou pro Výbor prioritní.

Vypracování těchto stanovisek zajistí samostatný nebo hlavní zpravodaj, s výjimkou případů stanovených v tomto jednacím řádu.

V náležitě odůvodněných případech může předsednictvo rozhodnout o tom, že určité stanovisko kategorie B vypracuje tříčlenná přípravná skupina (kategorie B+).

Stanoviska kategorie C

Do této kategorie patří stanoviska vypracovaná na základě povinných či nepovinných žádostí o vypracování stanoviska, která mají ryze technickou povahu a nemusí být vypracována zpravodajem nebo studijní skupinou.

V případě těchto stanovisek se vypracuje modelové stanovisko, jež předsednictvo předloží přímo shromáždění.

Tento postup nezahrnuje jmenování zpravodaje ani projednání v sekci, nýbrž výhradně přijetí nebo zamítnutí modelového stanoviska shromážděním.

Při projednávání na plenárním zasedání se shromáždění nejprve vyjádří pro, nebo proti zpracování dané žádosti výše uvedeným postupem, a poté popřípadě hlasuje pro, nebo proti přijetí modelového stanoviska.

Článek 48 – Hodnotící zprávy

Hodnotící zpráva je dokument Výboru, jehož účelem je zhodnotit v souladu s článkem 14 určitou politiku EU.

O vypracování této zprávy jej musí požádat některý z evropských orgánů.

Hodnotící zprávu vypracuje studijní skupina ve spolupráci se zpravodajem.

Hodnotící zpráva se včetně závěrů a doporučení a v případě potřeby i příloh předloží k přijetí příslušné sekci nebo CCMI. Na schůzi sekce platí ustanovení pro předkládání pozměňovacích návrhů, která jsou uvedena v čl. 60 odst. 1.

Zpravodaj pak zprávu, kterou přijala sekce nebo CCMI, předloží shromáždění.

Není-li hodnotící zpráva v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, předá ji předsednictvo zpět dané sekci nebo CCMI.

Členové a skupiny mohou k hodnotící zprávě předložit pozměňovací návrhy, o nichž následně hlasuje shromáždění, pokud jsou tyto pozměňovací návrhy v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku.

Shromáždění o dané zprávě hlasuje a popřípadě hlasuje o tom, zda má být dokument předán ostatním evropským orgánům.

Hodnotící zprávy nejsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Mohou však být postoupeny ostatním orgánům, pokud tak rozhodne shromáždění.

Článek 49 – Informační zprávy

Informační zpráva je dokument Výboru, jehož účelem je prozkoumat určitou otázku týkající se politik Evropské unie nebo jejich dalšího možného utváření. Obsahuje pouze faktické informace, případně jejich shrnutí, a neformuluje žádná doporučení.

Návrh informační zprávy vypracuje studijní skupina ve spolupráci se zpravodajem.

Informační zpráva se včetně případného shrnutí informací a příloh předloží k přijetí příslušné sekci nebo CCMI. Na schůzi sekce platí stejná ustanovení pro předkládání pozměňovacích návrhů, jaká jsou uvedena v čl. 60 odst. 1.

Zpravodaj pak zprávu, kterou přijala sekce nebo CCMI, předloží shromáždění.

Není-li informační zpráva v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, předá ji předsednictvo zpět dané sekci nebo CCMI.

Shromáždění o dané zprávě hlasuje a popřípadě hlasuje o tom, zda má být dokument předán ostatním evropským orgánům.

Informační zprávy nejsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Mohou však být postoupeny ostatním orgánům, pokud tak rozhodne shromáždění.

Informační zpráva může být rovněž podkladem pro vypracování stanoviska z vlastní iniciativy.

Článek 50 – Usnesení k aktuálním otázkám

Výbor může vydávat usnesení k aktuálním otázkám.

Návrh musí podepsat předseda Výboru, předseda jedné ze sekcí nebo jedné ze skupin nebo alespoň dvacet pět členů Výboru.

Návrh musí zahrnovat návrh usnesení a musí být pokud možno předložen sekretariátu předsednictva 48 hodin před zahájením zasedání shromáždění.

Pokud je to možné, mají návrhy usnesení v programu jednání shromáždění přednost.

Shromáždění o usneseních k aktuálním otázkám jedná a hlasuje a popřípadě je přijímá.

Kapitola II

Zahájení poradního postupu

Článek 51 – Zahájení postupu na žádost orgánů

V případech stanovených Smlouvami se na Výbor obrací Evropský parlament, Rada nebo Komise s žádostí o vypracování stanoviska.

Kromě toho se na něj tyto orgány mohou obrátit vždy, kdy to považují za vhodné. Výbor může být rovněž požádán o vypracování zpráv hodnotících určitou politiku.

Považuje-li to daný orgán za nutné, určí Výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu.

Po uplynutí stanovené lhůty mohou orgány jednat i bez tohoto stanoviska.

Žádosti orgánů o vypracování stanoviska jsou předávány předsedovi Výboru.

Ten v součinnosti s předsednictvem organizuje práce Výboru tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v dané žádosti o vypracování stanoviska.

Článek 52 – Zahájení postupu z vlastní iniciativy

Výbor může také vydat stanovisko z vlastní iniciativy v případech, kdy to považuje za vhodné.

Na návrh předsednictva přijatý většinou jeho členů se může shromáždění rozhodnout vydat z vlastní iniciativy stanovisko k jakékoli otázce, která se týká Evropské unie, jejích politik a jejich dalšího možného utváření.

Na návrh předsednictva se může shromáždění rozhodnout vypracovat informační zprávu, která se může zabývat jakoukoli otázkou týkající se politik Evropské unie a jejich dalšího možného utváření.

Na návrh předsedy Výboru, jedné ze sekcí, jedné ze skupin či alespoň dvaceti pěti členů se může shromáždění rozhodnout vydat usnesení k aktuální otázce.

Kapitola III

Práce sekcí

Oddíl 1 – Příprava práce sekcí

Článek 53 – Určení příslušných sekcí a rozdělení stanovisek

Za účelem vypracování stanoviska, hodnotící zprávy nebo informační zprávy určí předsednictvo Výboru příslušnou sekci, která bude mít na starosti související přípravné práce.

Pokud téma jednoznačně spadá do působnosti určité sekce, určí příslušnou sekci předseda Výboru, který o tom informuje předsednictvo.

Předsednictvo popřípadě toto rozhodnutí předsedy Výboru týkající se určení příslušné sekce potvrdí na své nejbližší schůzi.

Předsedové sekcí předloží návrh rozdělení stanovisek do tří kategorií uvedených v článku 47.

Návrh se předloží předsednictvu, které stanoví prioritu vypracování stanovisek a rozdělí je za tímto účelem do kategorií.

Zařazením do určité kategorie se stanoví, zda dané stanovisko vypracuje samostatný zpravodaj nebo zpravodaj s pomocí studijní skupiny.

Sekce u každého stanoviska a u každé hodnotící a informační zprávy předběžně uvedou, kolik bude mít daná studijní skupina členů.

Jestliže se sekce nedohodnou, předloží se daná otázka k posouzení rozšířenému užšímu předsednictvu.

Konečná podoba návrhu se předloží předsednictvu k rozhodnutí.

Po rozhodnutí předsednictva mohou předsedové skupin v náležitě odůvodněných případech navrhnout změnu počtu členů studijní skupiny.

Předsednictvo na své nejbližší schůzi popřípadě potvrdí tento nový návrh a stanoví konečný počet členů studijní skupiny.

Je-li nezbytné uplatnit zrychlený postup, aby bylo možné dodržet institucionální harmonogram, oznámí se sekcím změny spolu se jmény členů. Sekce si mohou vyžádat souhlas předsednictva Výboru písemným postupem.

Článek 54 – Přípravné práce sekcí

Přípravné práce sekcí probíhají v rámci studijní skupiny s jedním zpravodajem.

Výjimečně je může provádět také:

—	zpravodaj ve spolupráci s jedním nebo dvěma spoluzpravodaji, nebo dva a tři zpravodajové s rovným postavením v rámci studijní skupiny, nebo

—	samostatný zpravodaj, nebo v případě potřeby ve spolupráci s přípravnou skupinou.

Článek 55 – Studijní skupiny

Studijní skupiny mají různý počet členů, od 6 do 24.

Přípravná skupina je studijní skupina, kterou tvoří tři členové.

Na základě návrhů, které odsouhlasili předsedové skupin, jmenují předsedové sekcí zpravodaje – a popřípadě spoluzpravodaje – a členy studijní skupiny.

V zájmu rychlého vytvoření studijní skupiny, zejména v naléhavých případech, může předseda sekce – za předpokladu, že se předsedové všech tří skupin dohodli na navrženém zpravodaji, případném spoluzpravodaji a na složení studijní nebo přípravné skupiny – přijmout nezbytná opatření, aby bylo možné zahájit příslušné práce.

V takovém případě musí být rozhodnutí předsedy sekce o jmenování zpravodaje – a popřípadě spoluzpravodajů – a členů studijní skupiny odsouhlaseno předsedy tří skupin.

V návaznosti na své jmenování se zpravodaj a popřípadě spoluzpravodajové za pomoci svých poradců seznámí s daným tématem, vezmou do úvahy názory členů studijní skupiny a na základě toho vypracují návrh stanoviska, který je předán předsedovi sekce.

Studijní skupiny nerozhodují hlasováním.

Studijní skupiny se nemohou stát stálými orgány.

Ve výjimečných případech jim může předsednictvo předem povolit, aby vykonávaly svou činnost po delší dobu, která však v žádném případě nesmí překročit dané dvouapůlleté funkční období.

Článek 56 – Doplňující stanoviska

Pokud chce některá sekce pověřená vypracováním stanoviska vyslechnout názor CCMI, nebo pokud se chce CCMI vyjádřit ke stanovisku přidělenému jedné ze sekcí, může předsednictvo Výboru povolit vypracování doplňujícího stanoviska nebo předložení doplňujících připomínek k jednomu či více bodům, jichž se žádost o vypracování hlavního stanoviska týká.

Předsednictvo o tom může rozhodnout i z vlastní iniciativy.

Předseda Výboru oznámí rozhodnutí a lhůtu, ve které musí sekce dokončit svou práci, předsedovi CCMI. Informuje také předsedu dané sekce.

Předseda Výboru informuje členy Výboru o přidělení tohoto úkolu CCMI a o datu, kdy bude toto téma zařazeno do programu jednání plenárního zasedání.

Předsednictvo organizuje práce tak, aby CCMI mohla doplňující stanovisko připravit včas a sekce jej mohla vzít do úvahy.

Za předložení stanoviska shromáždění zodpovídá pouze daná sekce.

Musí však ke svému stanovisku připojit doplňující stanovisko, které vypracovala CCMI.

Oddíl 2 – Pořádání schůzí sekcí

Článek 57 – Schůze sekcí

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, připravují schůze sekcí jejich předsedové v součinnosti s předsednictvem dané sekce.

Svolává je předseda sekce.

Schůze sekce řídí předseda sekce, v případě jeho nepřítomnosti jeden z jejích místopředsedů.

Z každé schůze sekce se pořizuje stručný zápis z jednání s prezenční listinou. Tento zápis se předkládá dané sekci ke schválení na následující schůzi. Zápisy z jednání se zveřejňují na internetových stránkách EHSV.

Článek 58 – Společné schůze

Předseda Výboru může se souhlasem předsednictva povolit některé sekci, aby uspořádala společnou schůzi s jinou sekcí, CCMI, některým výborem Evropského parlamentu nebo některou komisí Výboru regionů.

Článek 59 – Usnášeníschopnost sekcí

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, je schůze sekce usnášeníschopná, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina řádných členů sekce.

Jestliže není dosaženo usnášeníschopnosti, předseda schůzi ukončí a na jiný termín, jejž sám určí, stanoví konání nové schůze, a to ještě téhož dne. Tato nová schůze bude usnášeníschopná nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

Článek 60 – Stanoviska sekcí

Sekce projedná návrh stanoviska, který jí předložil zpravodaj, popřípadě spoluzpravodajové.

K návrhům stanovisek projednávaným na schůzi sekce je možné předkládat pozměňovací návrhy.

Sekce přistoupí k hlasování a popřípadě dané stanovisko sekce přijme.

Stanovisko sekce obsahuje text, který sekce přijala.

Znění zamítnutých pozměňovacích návrhů se uvede v příloze stanoviska spolu s výsledky příslušného hlasování, jestliže daný návrh získal podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů.

Oddíl 3 – Postup v návaznosti na schůze sekcí

Článek 61 – Předání stanoviska sekce shromáždění

Předseda sekce předá stanovisko sekce spolu s přílohami předsednictvu Výboru, které ho v co nejkratší lhůtě předloží shromáždění.

Tyto dokumenty musí být členům Výboru zpřístupněny v dostatečném předstihu.

Článek 62 – Přepracování stanoviska sekce

Předseda Výboru může se souhlasem předsednictva nebo shromáždění – v závislosti na tom, v jaké fázi se příprava stanoviska nachází – požádat sekci o přepracování stanoviska, jestliže nebyly dodrženy předpisy tohoto jednacího řádu týkající se postupu pro vypracování stanoviska, nebo pokud je považováno za nutné další doplnění.

Kapitola IV

Práce shromáždění

Oddíl 1 – Příprava práce shromáždění

Článek 63 – Příprava plenárního zasedání

Shromáždění se schází na plenárním zasedání, na kterém přijímá stanoviska Výboru, hodnotící a informační zprávy a usnesení k aktuálním otázkám.

Zasedání připravuje předseda Výboru v součinnosti s předsednictvem.

Předsednictvo se schází před každým zasedáním, popřípadě v průběhu zasedání, za účelem organizace prací.

Článek 64 – Sestavení programu jednání

Návrh programu jednání shromáždění stanoví předsednictvo na základě návrhu rozšířeného užšího předsednictva.

V případě, že byl v souladu s článkem 92 předložen návrh na vyslovení nedůvěry, je tento návrh vždy zařazen jako první bod na program následujícího plenárního zasedání.

Návrhy usnesení mají v programu jednání shromáždění přednost.

Je-li text v sekci přijat s méně než pěti hlasy proti, může ho předsednictvo zařadit na program jednání shromáždění mezi body, o nichž se bude hlasovat bez rozpravy.

Předsednictvo může pro jednotlivá stanoviska určit dobu trvání všeobecné rozpravy na plenárním zasedání.

Předseda Výboru zašle návrh programu jednání nejméně patnáct kalendářních dnů před zahájením zasedání všem členům Výboru a rovněž Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Dokumenty potřebné pro jednání Výboru jsou členům zpřístupněny v dostatečném předstihu před zahájením zasedání.

Článek 65 – Předložení pozměňovacích návrhů

Předsednictvo stanoví postup předkládání pozměňovacích návrhů, aby byla zajištěna náležitá organizace prací shromáždění.

Pozměňovací návrhy ke stanoviskům a hodnotícím a informačním zprávám Výboru mohou předkládat pouze jeho členové a skupiny.

Pozměňovací návrhy se předkládají písemně, jsou podepsány navrhovateli a předávají se sekretariátu před zahájením zasedání.

Je však možné předložit shromáždění pozměňovací návrhy i ve lhůtě do 12:00 před zahájením příslušného jednání, pokud je předkládá některá ze skupin nebo pokud jsou podepsány alespoň pětadvaceti členy.

V pozměňovacích návrzích musí být uvedeno, ke které části textu se vztahují, a musí být opatřeny stručným odůvodněním.

Všechny pozměňovací návrhy jsou zaslány členům před zahájením plenárního zasedání, nebo – v případě popsaném ve druhé větě odstavce 3 – před zahájením příslušného jednání.

Oddíl 2 – Pořádání plenárních zasedání shromáždění

Článek 66 – Zahájení zasedání a ověření usnášeníschopnosti

Předseda Výboru zahajuje jednání zasedání, vede rozpravu a dbá na dodržování tohoto jednacího řádu.

V tom jsou mu nápomocni místopředsedové Výboru.

V případě nepřítomnosti předsedy Výboru jej zastupuje jeden z místopředsedů.

V případě nepřítomnosti místopředsedů se zastupování ujme nejstarší člen předsednictva.

Předseda Výboru ověří na začátku každého jednání usnášeníschopnost.

Shromáždění je usnášeníschopné, pokud je na jednáních zasedání přítomna nebo zastoupena více než polovina jeho členů.

Jestliže není dosaženo usnášeníschopnosti, předseda Výboru jednání ukončí a na jiný termín, jejž sám určí, stanoví konání nového jednání, a to v rámci téhož zasedání. Toto nové jednání bude usnášeníschopné nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

Článek 67 – Přijetí programu jednání

Na začátku každého zasedání se shromáždění předkládá ke schválení návrh programu jednání.

Předseda Výboru může při schvalování programu jednání oznámit, že byla na program zařazena rozprava na aktuální téma.

Shromáždění může návrh programu jednání změnit a přistoupit k projednání návrhů usnesení předložených v souladu s postupem uvedeným v článku 50.

Zařadí-li předsednictvo některý dokument mezi ty body programu jednání shromáždění, o nichž se bude hlasovat bez rozpravy, pak přesto proběhne rozprava v těchto případech:

—	požaduje-li to alespoň dvacet pět členů,

—	jsou-li předloženy pozměňovací návrhy k projednání na plenárním zasedání,

—	požaduje-li příslušná sekce, aby byl dokument projednán na plenárním zasedání.

Jakmile je program jednání schválen, musí být jeho jednotlivé body projednány v průběhu té části jednání, do níž byly zařazeny, a ve stanoveném pořadí.

Článek 68 – Průběh jednání a hlasování

Shromáždění při jednáních vychází z prací příslušné sekce.

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, rozhoduje plenární shromáždění většinou odevzdaných hlasů.

Při hlasování o stanoviscích a hodnotících a informačních zprávách Výboru se použije následující postup:

a)	nejprve se hlasuje o pozměňovacích návrzích k návrhu dokumentu;

b)	po dokončení hlasování o pozměňovacích návrzích se hlasuje o celém dokumentu, ve znění, které bylo popřípadě pozměněno.

Článek 69 – Délka vystoupení řečníků

Předseda Výboru může z vlastní iniciativy nebo na žádost některého z členů ve výjimečných případech vyzvat shromáždění, aby se vyjádřilo, zda by bylo vhodné omezit počet řečníků nebo délku jejich vystoupení, přerušit jednání nebo uzavřít rozpravu.

Po uzavření rozpravy může být některému z členů uděleno slovo pouze k vysvětlení vlastního hlasování, a to po ukončení hlasování a v časovém rozmezí stanoveném předsedou Výboru.

Každý člen může kdykoliv požádat o přednostní udělení slova a slovo dostat, pokud chce podat procesní návrh.

Článek 70 – Projednání pozměňovacích návrhů

Shromáždění při projednávání vychází ze seznamu pozměňovacích návrhů.

Zpravodaj může mezi pozměňovacími návrhy, jež byly předloženy k jím vypracovanému návrhu stanoviska, označit ty, jejichž přijetí doporučuje.

Odsouhlasení pozměňovacího návrhu zpravodajem nezadává důvod k tomu, aby se o tomto pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

Pozměňovací návrhy, které jsou po obsahové a formální stránce shodné, se projednají společně a naloží se s nimi jednotným způsobem.

Shromáždění ke každému pozměňovacímu návrhu vyslechne členy, kteří jsou pro jeho přijetí, a členy, kteří jsou proti, a to v souladu se zásadou rovného zacházení. Pokud si to zpravodaj přeje, může se ujmout slova.

Jestliže se předseda Výboru rozhodne omezit délku vystoupení, pak se toto omezení v souladu se zásadou rovného zacházení uplatní stejným způsobem u všech účastníků.

Jestliže dojde v rozpravě k dokumentu, o němž bude shromáždění hlasovat, k omezení počtu řečníků podle ustanovení čl. 69 odst. 1, má právo vystoupit týž počet členů, kteří jsou pro přijetí pozměňovacích návrhů, a členů, kteří jsou proti. Zpravodaj má právo ujmout se v této skupině řečníků slova jako poslední.

Při projednávání pozměňovacího návrhu může zpravodaj se souhlasem navrhovatele daného pozměňovacího návrhu – pokud možno písemným – předložit kompromisní návrhy.

V takovém případě shromáždění hlasuje pouze o kompromisních návrzích.

O pozměňovacích návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém jsou příslušné části řazeny v textu, a podle následujících priorit:

—	nejprve kompromisní pozměňovací návrhy,

—	poté pozměňovací návrhy zpravodaje,

—	nakonec ostatní pozměňovací návrhy.

Pokud jsou předloženy dva nebo více pozměňovacích návrhů, které se vzájemně vylučují a týkají se stejné části textu, může předseda na návrh sekcí rozhodnout o tom, že se bude nejprve hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se nejvíce odchyluje od původního textu.

Předseda Výboru před hlasováním oznámí, zda přijetí daného pozměňovacího návrhu přivodí neplatnost jiného či jiných pozměňovacích návrhů, a to buď z toho důvodu, že se tyto pozměňovací návrhy vylučují, pokud se týkají stejné části textu, nebo proto, že si vzájemně odporují.

Pozměňovací návrh se považuje za bezpředmětný, pokud je v rozporu s výsledkem některého z předchozích hlasování o daném stanovisku.

10.

Pokud celý dokument při konečném hlasování nezíská většinu hlasů, může shromáždění učinit jeden z těchto kroků:

a)	vrátit daný dokument příslušné sekci k přepracování v souladu s článkem 62;

b)	přistoupit ke jmenování hlavního zpravodaje, který shromáždění na stejném nebo jiném zasedání předloží nový návrh textu;

c)	upustit od vypracování stanoviska.

V takovém případě o tom předseda Výboru informuje orgán, který o vypracování daného dokumentu požádal.

11.

Pokud byla v důsledku přijetí pozměňovacích návrhů narušena konzistentnost konečného znění, může předseda Výboru po konzultaci s předsedou příslušné sekce, zpravodajem a navrhovateli daných pozměňovacích návrhů shromáždění navrhnout, že s pozměňovacími návrhy se naloží tak, aby se zachovala konzistentnost konečného znění.

Shromáždění přistoupí k hlasování o návrhu předsedy Výboru.

Článek 71 – Protistanoviska

Pozměňovací návrh nebo soubor pozměňovacích návrhů, jenž vyjadřuje celkově odlišný postoj od postoje stanoviska předloženého sekcí nebo CCMI, se považuje za protistanovisko.

Rozhodnutí o tom, zda jeden či více pozměňovacích návrhů označit za protistanovisko, náleží předsednictvu.

Může ho o to požádat kterákoli ze skupin.

Předsednictvo přijme své rozhodnutí poté, co vyslechne předsedy skupin a předsedu dotyčné sekce nebo CCMI.

Předsednictvo může po označení jednoho nebo více pozměňovacích návrhů za protistanovisko rozhodnout o vrácení návrhu stanoviska s přiloženým protistanoviskem dotyčné sekci nebo CCMI k přepracování, pokud to lhůta stanovená pro přijetí stanoviska umožňuje.

Pokud se předsednictvo rozhodne nevrátit návrh stanoviska k přepracování, pak jej zařadí na program jednání v poslední den plenárního zasedání, je-li to ještě možné.

Pokud pozměňovací návrh nebyl předložen včas, aby se předsednictvo mohlo vyjádřit k jeho označení za protistanovisko, přijímá toto rozhodnutí i rozhodnutí o případném vrácení dotyčnému orgánu shromáždění, a to na návrh předsedy a po konzultaci s předsedou dotyčného orgánu a předkladateli protistanoviska.

Pokud předsednictvo navrhované znění neoznačí za protistanovisko, nebo pokud tak učiní, ale nevrátí ho dotyčnému orgánu k přepracování, hlasuje shromáždění o předložených pozměňovacích návrzích stejným postupem jako v případě jiných pozměňovacích návrhů.

Pokud protistanovisko získá na plenárním zasedání většinu hlasů, je přijato. O tom, zda má být původní znění připojeno k přijatému stanovisku, se rozhodne novým hlasováním. Původní znění se připojí k novému textu, pokud získá alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů.

Pokud protistanovisko nezíská většinu, ale obdrží alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů, připojí se k původnímu stanovisku.

Článek 72 – Zápis z plenárního zasedání

Z každého plenárního zasedání se pořizuje zápis. Tento zápis se předkládá shromáždění ke schválení na následujícím zasedání.

Konečné znění zápisu podepisuje předseda a generální tajemník Výboru.

Článek 73 – Ukončení plenárního zasedání

Před ukončením plenárního zasedání oznámí předseda místo a datum konání příštího zasedání.

Popřípadě oznámí rovněž body programu jednání, které jsou již známy.

Oddíl 3 – Postup v návaznosti na plenární zasedání

Článek 74 – Obsah stanovisek Výboru předávaných orgánům

Ve stanoviscích Výboru se kromě výčtu právních základů uvádí rovněž odůvodnění a celkový postoj Výboru k dané otázce.

Stanoviska sestávají z obsahové části a z části procedurální.

Výsledek hlasování o celém znění stanoviska je uveden v procedurální části.

Jestliže hlasování proběhlo jmenovitě, uvádějí se jména hlasujících.

Znění a odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly na plenárním zasedání zamítnuty, se uvádějí spolu s výsledky hlasování v příloze stanoviska, pokud tyto návrhy získaly podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů.

Tato podmínka se vztahuje rovněž na protistanoviska.

V příloze stanoviska Výboru se spolu s výsledky hlasování uvádějí rovněž ty části stanoviska sekce, které byly v důsledku přijetí pozměňovacích návrhů shromážděním zamítnuty, pokud byla alespoň čtvrtina odevzdaných hlasů pro jejich zachování v textu.

Jestliže některá ze tří skupin Výboru nebo některá ze zájmových skupin zastupujících hospodářskou a sociální sféru, které jsou uvedeny v článku 36, jednotně zastává odlišný postoj k některému tématu předloženému shromáždění k projednání, může se daná skupina či zájmová skupina rozhodnout, že její postoj bude po jmenovitém hlasování, které ukončí rozpravu k tomuto tématu, shrnut ve stručném prohlášení připojeném ke stanovisku jako příloha.

Článek 75 – Předávání stanovisek

Stanoviska přijatá Výborem a zápisy z plenárních zasedání shromáždění se předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Stanoviska přijatá Výborem mohou být předána jakékoli další instituci či organizaci, jíž se týkají.

Kapitola V

Společná ustanovení

Oddíl 1 – Hlasování

Článek 76 – Hlasování

Platné jsou hlasy vyjadřující „pro“, „proti“, „zdržuji se hlasování“.

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, přijímají se dokumenty a rozhodnutí Výboru a jeho orgánů většinou odevzdaných hlasů podle poměru hlasů „pro“ a „proti“.

Hlasování může být veřejné, tajné nebo jmenovité. Proběhne-li hlasování jmenovitě, zaznamenají se jména hlasujících a jejich hlasy do zápisu z dané schůze.

Jmenovité hlasování o usnesení, pozměňovacím návrhu, protistanovisku, stanovisku jako celku či jiném dokumentu se použije, pokud o to požádá čtvrtina přítomných nebo zastoupených členů.

Volby do různých reprezentativních funkcí jsou vždy tajné.

V ostatních případech hlasování proběhne tajně, pokud o to požádá většina přítomných nebo zastoupených členů.

Nastane-li v průběhu hlasování rovnost hlasů „pro“ a „proti“, rozhodne hlas předsedajícího člena.

Oddíl 2 – Zpravodajové

Článek 77 – Úkoly zpravodajů

Zpravodaj má za úkol vypracovat návrh stanoviska, hodnotící zprávy nebo informační zprávy, přičemž dbá na to, aby do něj zapracoval jednotlivé příspěvky členů studijní skupiny.

Vypracovaný dokument pak předloží příslušnému orgánu.

Pokud je návrh přijat, předloží jej shromáždění.

Zpravodaj, popřípadě ve spolupráci se svým poradcem, monitoruje činnosti navazující na přijetí stanoviska na plenárním zasedání.

V tom je mu nápomocen sekretariát dotyčné sekce, která je o průběhu monitorování informována.

Jestliže příslušný orgán přijme pozměňovací návrhy, které podstatně změní dokument vypracovaný zpravodajem, může zpravodaj předsedovi tohoto orgánu písemně oznámit, že odstupuje z funkce zpravodaje. Zpravodaj může rovněž požádat, aby bylo na konci postupu ze stanoviska vyškrtnuto jeho jméno.

Po tomto odstoupení může orgán, který původního zpravodaje jmenoval, po konzultaci se skupinami jmenovat nového zpravodaje.

Článek 78 – Samostatný zpravodaj

Samostatný zpravodaj vypracuje návrh stanoviska samostatně, tj. bez studijní skupiny, a předloží jej příslušné sekci nebo CCMI. V případě potřeby mu mohou být nápomocni další dva členové, kteří pak spolu s ním tvoří přípravnou skupinu.

Článek 79 – Hlavní zpravodaj

Hlavní zpravodaj vypracuje návrh stanoviska samostatně, tj. bez studijní či přípravné skupiny, a předloží jej shromáždění bez předchozího projednání v sekci nebo CCMI.

Hlavního zpravodaje může jmenovat:

—	shromáždění,

—	nebo v naléhavých případech předseda Výboru. Pokud hlavního zpravodaje jmenuje předseda Výboru, potvrdí shromáždění toto jmenování před projednáváním příslušného návrhu stanoviska.

Ve všech ostatních ohledech má hlavní zpravodaj stejné úkoly a povinnosti jako kterýkoli jiný zpravodaj.

Oddíl 3 – Slyšení

Článek 80 – Slyšení

Jednotlivé orgány a pracovní struktury Výboru mohou v rámci přípravných prací uspořádat slyšení za účasti externích osob, pokud je to s ohledem na důležitost projednávané otázky opodstatněné. Na přípravě těchto slyšení se stejnou měrou podílejí všechny tři skupiny.

Oddíl 4 – Poradci

Článek 81 – Poradci

Pokud je to na pomoc s přípravou určitých prací zapotřebí, může Výbor jmenovat poradce, kteří jsou nápomocni buď zpravodajům, nebo skupinám.

Poradci nezastupují Výbor a nejsou oprávněni vyjadřovat se jeho jménem.

Členové Výboru nemohou být jmenováni poradci.

Náhradníci mohou být jmenováni poradci, pokud je dočasně pozastavena jejich funkce náhradníka.

Pokud jde o vyplácení příspěvků a náhradu výdajů za dopravu a pobyt, platí pro poradce, kteří se podílejí na pracích, stejná pravidla jako pro členy Výboru.

Veškeré zmínky o zpravodajích uvedené v tomto článku je třeba chápat tak, že se obdobně vztahují i na spoluzpravodaje.

Článek 82 – Poradci zpravodajů

Zpravodajové mohou v případě potřeby navrhnout, aby byli jmenováni poradci.

Tyto poradce jmenují předsedové sekcí, a to na základě návrhu zpravodajů. Poradci jsou zpravodajům nápomocni při přípravě dokumentů souvisejících s poradní činností Výboru, o níž pojednává článek 46 tohoto jednacího řádu.

Poradci zpravodajů se mohou na návrh zpravodaje účastnit některých schůzí, je-li to v rámci projednávání dokumentu, pro jehož přípravu byli jmenováni, nezbytné a opodstatněné.

Za uvedených podmínek se mohou účastnit těchto schůzí:

—	schůze studijních skupin,

—	schůze sekcí,

—	schůze CCMI,

—	schůze podvýborů,

—	schůze skupin ad hoc.

Mohou se rovněž zúčastnit jedné přípravné schůze se zpravodajem.

Účast poradců na jiných schůzích, včetně setkání se zástupci dalších orgánů a institucí a s dalšími zainteresovanými stranami, musí předem schválit předseda dané sekce.

Poradci zpravodajů se mohou účastnit plenárních zasedání, avšak pouze ve výjimečných případech a pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

i.	dokument, na němž se podílejí, je zařazen na program jednání shromáždění jako dokument k rozpravě;

ii.	jejich účast předem schválil předseda dané sekce.

Poradci hlavních zpravodajů se mohou účastnit plenárních zasedání.

Článek 83 – Poradci skupin

Předsedové skupin mohou jmenovat poradce skupin.

Poradci skupin se mohou účastnit schůzí studijních skupin.

Poradci skupin se mohou účastnit přípravných schůzí, schůzí sekcí a plenárních zasedání, avšak pouze ve výjimečných případech a pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

i.	příslušný dokument je zařazen na program jednání dané schůze nebo daného plenárního zasedání jako dokument k rozpravě;

ii.	jejich účast předem schválil předseda dané skupiny.

Poradci skupin mohou rovněž skupinám pomáhat s přípravou jiných dokumentů nebo zpráv v souvislosti s poradní a politickou činností Výboru, jejichž vypracování schválilo předsednictvo. Při plnění těchto úkolů se smí zúčastnit maximálně dvou přípravných schůzí se členy skupiny. Dalších schůzí se mohou zúčastnit pouze v případě, že to předem schválí předseda dané skupiny.

Každá skupina si stanoví kritéria a postupy pro jmenování poradců skupiny.

Oddíl 5 – Nepřítomnost a zastoupení

Článek 84 – Delegování hlasovacího práva

Pokud se některý z členů Výboru nemůže zúčastnit plenárního zasedání, může delegovat své hlasovací právo na jiného člena Výboru.

Pokud se některý z členů Výboru nemůže zúčastnit schůze sekce, může delegovat své hlasovací právo na jiného člena sekce.

Člen, který se zasedání nebo schůze nemůže zúčastnit, o této skutečnosti písemně informuje sekretariát své skupiny, který tuto informaci následně předá předsedovi dotyčného orgánu.

Členové, kteří nepatří k žádné skupině, informují přímo předsedu dotyčného orgánu.

Každý člen může mít na plenárním zasedání shromáždění nebo na schůzi sekce pouze jedno takové zmocnění.

Pro účely ověření usnášeníschopnosti a dosažení požadované většiny se člen, který delegoval své hlasovací právo na jiného člena, považuje za zastoupeného člena.

Článek 85 – Zastoupení

Pokud se některý z členů nemůže zúčastnit schůze, na kterou byl řádně pozván, může se na této schůzi nechat zastoupit jiným členem Výboru, jehož k tomuto zastoupení zmocní.

Člen, který se schůze nemůže zúčastnit, o této skutečnosti písemně informuje sekretariát své skupiny, který tuto informaci následně předá předsedovi dotyčného orgánu.

Členové, kteří nepatří k žádné skupině, informují přímo předsedu dotyčného orgánu.

Zmocnění k zastoupení platí výlučně pro schůzi, pro kterou bylo uděleno.

Není-li v uděleném zmocnění uvedeno jinak, je spolu s tímto zmocněním a v souladu s článkem 84 na daného zastupujícího člena delegováno hlasovací právo.

Zastoupení ve smyslu tohoto článku se nevztahuje na schůze:

—	předsednictva Výboru,

—	Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF),

—	skupiny kvestorů,

—	etického výboru,

—	výboru pro audit.

Článek 86 – Nahrazení ve studijní skupině

V okamžiku vytvoření studijní skupiny může kterýkoli z jejích členů požádat sekci o to, aby byl nahrazen jiným členem Výboru.

Toto nahrazení platí pro určité téma a po celou dobu, kdy sekce na tomto tématu pracuje.

Článek 87 – Náhradníci

Členové Výboru mohou pro účely přípravných prací určit své náhradníky. Tyto náhradníky jmenuje předsednictvo.

Delegáti CCMI nemohou určit své náhradníky.

Za přípravné práce v souvislosti s vypracováním stanoviska, hodnotící zprávy nebo informační zprávy jsou ve smyslu tohoto článku považovány tyto schůze, za podmínky, že se konají v Bruselu:

—	schůze studijních skupin,

—	schůze sekcí,

—	schůze CCMI,

—	schůze středisek pro sledování,

—	schůze podvýborů.

Náhradníci jsou externí osoby, které nejsou z řad Výboru.

Členové Výboru a delegáti CCMI nemohou vykonávat funkci náhradníka.

Náhradníci musí zastupovat stejnou složku občanské společnosti nebo stejnou zájmovou skupinu jako členové, za něž plní úkoly.

Jméno a odborná působnost vybraného náhradníka musí být předloženy ke schválení předsednictvu Výboru.

Náhradník může v daný okamžik plnit úkoly pouze za jednoho člena.

Náhradník plní stejné úkoly jako daný člen, s těmito výjimkami:

—	náhradníci nemají hlasovací právo, Chce-li daný člen uplatnit své hlasovací právo, pak musí toto právo písemně delegovat na jiného člena Výboru v souladu s článkem 84 tohoto jednacího řádu.

—	zastává-li daný člen funkci předsedy sekce, člena předsednictva sekce nebo předsedy studijní skupiny, nemůže za něj tyto funkce vykonávat náhradník,

—	náhradník nemůže vykonávat funkci zpravodaje ani spoluzpravodaje.

Vyplácení příspěvků a náhrada výdajů za dopravu a pobyt se u náhradníků řídí příslušnými rozhodnutími Rady a předsednictva.

Náhradník může být jmenován poradcem.

V takovém případě je po celou dobu, kdy působí jako poradce, de facto pozastaven jeho status náhradníka.

Člen může kdykoli ukončit zmocnění svého náhradníka. Informuje o tom předsednictvo.

Zmocnění náhradníka končí v každém případě v okamžiku ukončení funkčního období daného člena.

Pokud člen odstoupí, končí zmocnění jeho náhradníka v den, kdy daný člen Výboru fakticky přestane vykonávat svou funkci.

10.

Kritéria a postup pro jmenování náhradníků se stanoví rozhodnutím předsednictva po konzultaci se skupinami.

Oddíl 6 – Pracovní postupy CCMI

Článek 88 – Zvláštní pravidla týkající se CCMI

CCMI vypracovává doplňující stanoviska.

Předsednictvo může CCMI pověřit také vypracováním návrhů běžných stanovisek, včetně stanovisek z vlastní iniciativy, a návrhů hodnotících a informačních zpráv.

Ustanovení týkající se sekcí se obdobně vztahují i na CCMI, s těmito zvláštními pravidly:

—	Jedině členové Výboru mohou být jmenováni zpravodaji. Delegáti mohou být jmenováni pouze spoluzpravodaji.

—

Při hlasování o návrhu stanoviska, návrhu hodnotící zprávy nebo návrhu informační zprávy v CCMI vyzve její předseda nejprve pouze delegáty, aby se k dokumentu vyjádřili orientačním hlasováním, a poté oznámí výsledky tohoto hlasování.

Následně vyzve k hlasování členy Výboru.

Pro přijetí návrhu stanoviska, návrhu hodnotící zprávy nebo návrhu informační zprávy se bere v úvahu pouze hlasování členů Výboru.

Obdobně se postupuje v případě hlasování o pozměňovacích návrzích.

—	Delegáti mohou předkládat pozměňovací návrhy k návrhům stanovisek a hodnotících a informačních zpráv, o nichž se má v CCMI hlasovat. Nemohou předkládat pozměňovací návrhy k hlasování v rámci shromáždění.

HLAVA III

DALŠÍ POSTUPY

Kapitola I

Zrychlený postup

Článek 89 – Zrychlený postup v rámci shromáždění

Pokud je z důvodu lhůty pro předložení stanoviska uložené Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí nutné jednat neprodleně, může být rozhodnuto o použití zrychleného postupu, pokud předseda Výboru usoudí, že je to nezbytné, aby mohl Výbor stanovisko přijmout ve stanovené lhůtě.

Zrychlený postup v rámci shromáždění může být použit také pro přijetí hodnotící zprávy, informační zprávy nebo usnesení k aktuální otázce, jestliže se předseda Výboru domnívá, že by se toto přijetí nemělo odkládat na příští plenární zasedání.

Díky použití zrychleného postupu v rámci shromáždění může předseda Výboru neprodleně přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění náležitého postupu prací Výboru. Musí ovšem o použití tohoto postupu nejprve písemně informovat rozšířené užší předsednictvo.

Předseda Výboru neprodleně informuje členy předsednictva o tom, jaká opatření přijal.

Opatření přijatá předsedou Výboru se na následujícím zasedání předloží shromáždění k potvrzení.

Článek 90 – Zrychlený postup v rámci předsednictva

Pokud musí předsednictvo bezpodmínečně přijmout rozhodnutí v takové lhůtě, kvůli níž není možné odložit toto přijetí na příští schůzi ani použít písemný postup, může předseda Výboru neprodleně přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění řádného chodu činnosti Výboru.

Informuje o tom členy předsednictva.

Opatření přijatá předsedou Výboru se na následující schůzi předloží předsednictvu k potvrzení.

Článek 91 – Zrychlený postup v rámci sekcí

Pokud je z důvodu lhůty uložené sekci pro vypracování stanoviska nutné jednat neprodleně, může předseda dané sekce se souhlasem tří předsedů skupin organizovat práci sekce odlišným způsobem, než se stanoví v tomto jednacím řádu.

Zrychlený postup v rámci sekce může být použit také pro přijetí hodnotící zprávy, informační zprávy nebo usnesení k aktuální otázce, jestliže se předseda sekce domnívá, že by se toto přijetí nemělo odkládat na příští schůzi.

Předseda sekce o tom informuje členy předsednictva sekce.

Opatření přijatá předsedou sekce se na následující schůzi předloží sekci k potvrzení.

Předseda sekce může rozhodnout o tom, že sekce potvrdí jeho návrh před svou následující schůzí písemně. V takovém případě stanoví lhůtu pro doručení odpovědí. Pro potvrzení návrhu je nezbytná stejná většina, jaká je požadována při přijímání rozhodnutí v rámci sekce.

Ustanovení tohoto článku se vztahují i na CCMI.

Kapitola II

Postupy týkající se členů

Článek 92 – Vyslovení nedůvěry

Na návrh předsednictva, který schválily alespoň tři čtvrtiny jeho členů, nebo na žádost více než poloviny členů Výboru může být shromáždění navrženo vyslovit nedůvěru předsedovi Výboru.

V takovém případě je tento návrh na vyslovení nedůvěry zařazen jako první bod na program jednání následujícího plenárního zasedání.

Při projednávání tohoto návrhu na vyslovení nedůvěry předsedá shromáždění místopředseda, který stojí v čele komise CAF.

Shromáždění rozhodne tajným hlasováním a bez možnosti delegování hlasovacího práva poté, co po řadě vyslechne vždy jednoho člena z každé skupiny a pak členy užšího předsednictva, kteří se chtějí vyslovit, popřípadě jednoho zástupce členů, kteří vyslovení nedůvěry navrhli, a nakonec předsedu Výboru.

O tomto návrhu shromáždění rozhodne dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu jeho členů.

V opačném případě se považuje za zamítnutý.

Shromáždění okamžitě přistoupí k nahrazení předsedy Výboru jedním z členů, který patří ke stejné skupině jako odstupující předseda Výboru.

Shromáždění hlasuje o kandidátovi, kterého daná skupina navrhne. Pokud shromáždění tohoto kandidáta neschválí, jeho jednání se přeruší. Daná skupina pak navrhuje další ze svých členů, a to až do okamžiku, kdy je některý z kandidátů zvolen předsedou Výboru.

Poté je shromáždění pokud možno téhož dne znovu svoláno dočasným předsedou.

Nový předseda Výboru bude tuto funkci vykonávat po zbývající část daného funkčního období.

Článek 93 – Odvolání z funkce

Pokud se některý z členů Výboru nemůže zúčastnit zasedání nebo schůze, na něž byl řádně pozván, musí o tom předem informovat sekretariát své skupiny, který tuto informaci předá předsedovi dotyčného orgánu.

Členové, kteří nepatří k žádné skupině, informují přímo předsedu dotyčného orgánu.

Byl-li člen Výboru nepřítomen na více než pěti po sobě následujících plenárních zasedáních shromáždění, aniž delegoval své hlasovací právo na jiného člena v souladu s článkem 84 a aniž svou nepřítomnost náležitě zdůvodnil, může předseda Výboru po konzultaci s předsednictvem a po výzvě určené dotyčnému členovi, aby svou nepřítomnost vysvětlil, tohoto člena vyzvat k odstoupení v souladu s čl. 4 odst. 8 a v případě potřeby požádat Radu o ukončení mandátu dotyčného člena v souladu s čl. 4 odst. 9 tohoto jednacího řádu.

Byl-li člen sekce nebo CCMI nepřítomen na více než pěti po sobě následujících schůzích daného orgánu, aniž delegoval své hlasovací právo na jiného člena v souladu s článkem 84, aniž se nechal zastoupit jiným členem v souladu s článkem 85 a aniž svou nepřítomnost náležitě zdůvodnil, může ho předseda tohoto orgánu po výzvě, aby svou nepřítomnost vysvětlil, požádat, aby z dané sekce nebo z CCMI vystoupil.

Předseda sekce o tom informuje předsednictvo Výboru a zahájí se postup nahrazení dotyčného člena v souladu s čl. 23 odst. 4 tohoto jednacího řádu.

Článek 94 – Disciplinární řízení

Pokud některý z členů Výboru, delegátů, náhradníků nebo poradců poruší etické normy, nedodrží pravidla, zásady či normy chování nebo nesplní úkoly a povinnosti stanovené v tomto jednacím řádu, v kodexu chování nebo ve statutu členů, pak se použije disciplinární řízení popsané ve třetí části kodexu chování.

Článek 95 – Zbavení imunity

Jakákoli žádost o zbavení některého z členů Výboru imunity, kterou předsedovi Výboru zašle příslušný orgán daného členského státu, se projednává postupem stanoveným v kapitole IV statutu členů.

Článek 96 – Poskytnutí pomoci

Členům Výboru může být poskytnuta pomoc, kterou Unie v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (2) (dále jen „služební řád“) poskytuje úředníkům, a to v situacích a za podmínek stanovených ve služebním řádu.

O žádostech členů o poskytnutí této pomoci rozhoduje předsednictvo na základě návrhu předsedy Výboru.

Předsednictvo přijme rozhodnutí po vyslechnutí daného člena.

Pokud o poskytnutí této pomoci žádá některý z členů předsednictva, neúčastní se tento člen té části schůze předsednictva, během níž se o jeho žádosti rozhoduje.

Pokud pak o poskytnutí této pomoci žádá předseda Výboru, rozhodne předsednictvo na základě návrhu místopředsedy, který stojí v čele komise CAF.

Kapitola III

Přístup veřejnosti k dokumentům a na jednání výboru

Článek 97 – Zveřejňování

Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.

Složení shromáždění, předsednictva a sekcí a veškeré související změny se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Výboru.

Článek 98 – Transparentnost, otevřenost a právo na přístup k dokumentům Výboru

Výbor dbá na transparentnost svých rozhodnutí a v co největší míře při tom dodržuje zásadu otevřenosti.

V souladu s čl. 24 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie má každý občan Evropské unie právo písemně se obrátit na Výbor v některém z úředních jazyků a obdržet odpověď v tomtéž jazyce.

V souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie má každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v některém z členských států právo na přístup k dokumentům Výboru, bez ohledu na to, na jakém nosiči jsou uchovávány.

Pro přístup k dokumentům Výboru platí zásady, podmínky a omezení, které byly stanoveny v evropských nařízeních a v interních rozhodnutích Výboru, a pravidla EU týkající se ochrany údajů.

Výbor zřídí rejstřík svých dokumentů.

Za tímto účelem přijme předsednictvo vnitřní předpisy upravující přístup k tomuto rejstříku a určí seznam dokumentů, které jsou přístupné přímo.

Snaží se zajistit, aby byly zaznamenávány všechny dokumenty Výboru a zejména pak rozhodnutí shromáždění, předsednictva a předsedy Výboru.

Generální tajemník učiní opatření, jež jsou nezbytná k zajištění práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům, a to po konzultaci s rozšířeným užším předsednictvem a právní službou.

Článek 99 – Veřejný charakter schůzí Výboru

Plenární zasedání shromáždění a schůze sekcí a CCMI jsou veřejné.

Některé rozpravy těchto orgánů, které se netýkají poradních prací, však mohou být rozhodnutím shromáždění prohlášeny za důvěrné.

Dotčené orgány a instituce a také předsednictvo mohou shromáždění požádat, aby určitá jednání probíhala za zavřenými dveřmi.

Ostatní schůze jsou neveřejné.

V odůvodněných případech, které posoudí předsedající schůze, se však neveřejných schůzí mohou jako pozorovatelé zúčastnit i jiné osoby.

Předsedající může v případě potřeby k účasti na schůzích shromáždění, předsednictva, sekcí a CCMI a jiných orgánů Výboru přizvat zástupce Evropského parlamentu, Rady a Komise a další zainteresované strany a může jim udělit slovo nebo je vyzvat k zodpovězení otázek.

TŘETÍ ČÁST

ADMINISTRATIVA VÝBORU

Kapitola I

Generální sekretariát

Článek 100 – Generální sekretariát

Výboru je nápomocen generální sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník.

Předsednictvo stanoví na návrh generálního tajemníka plán pracovních míst generálního sekretariátu a přijímá organizační schéma Výboru tak, aby generální sekretariát mohl zajišťovat řádný chod činnosti Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům při výkonu jejich mandátu, zejména co se týče organizace schůzí a zasedání a vypracovávání stanovisek.

Článek 101 – Generální tajemník

Generální tajemník se při výkonu své funkce řídí pokyny předsedy Výboru, který zastupuje předsednictvo.

Generální tajemník se účastní schůzí předsednictva, na nichž má poradní hlas, a pořizuje zápisy z jednání.

Generální tajemník se předsednictvu slavnostně zaváže, že bude svou funkci vykonávat zcela nestranně a s náležitou svědomitostí.

Generální tajemník zajišťuje uskutečňování rozhodnutí přijatých shromážděním, předsednictvem a předsedou Výboru v souladu s tímto jednacím řádem.

Co se týče uskutečňování rozhodnutí přijatých těmito orgány, předkládá v případě potřeby každé tři měsíce předsedovi Výboru písemnou zprávu o tom, jaká kritéria a jaké prováděcí předpisy přijal nebo hodlá přijmout v souvislosti s řešením administrativních a organizačních problémů a personálních otázek.

Předseda Výboru tyto informace neprodleně předá předsednictvu.

Pravomoci svěřené generálnímu tajemníkovi na základě přenesení pravomocí předsednictva nebo předsedy Výboru vyprší nejpozději dvacet jedna kalendářních dnů po datu, kdy bylo zvoleno nové předsednictvo nebo byl jmenován nový předseda Výboru.

Generální tajemník je oprávněn delegovat pravomoci, jež na něj byly přeneseny předsednictvem nebo předsedou Výboru, na další osoby, a to v mezích stanovených pověřujícím orgánem či osobou.

Generální tajemník je oprávněn delegovat své vlastní pravomoci, přičemž ve vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.

Kapitola II

Úředníci a ostatní zaměstnanci

Článek 102 – Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování

Veškeré pravomoci, které služební řád propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování, vykonává:

v případě úředníka jmenovaného do funkce generálního tajemníka předsednictvo;

v případě úředníků jmenovaných do funkce zástupce generálního tajemníka nebo ředitele:

—	předsednictvo na návrh generálního tajemníka, pokud jde o uplatňování článků 29, 30, 31, 40, 41, 49, 50, 51 a 78 a čl. 90 odst. 2 služebního řádu,

—	předseda Výboru na návrh generálního tajemníka, pokud jde o uplatňování ostatních ustanovení služebního řádu včetně čl. 90 odst. 1;

v případě úředníků jmenovaných do funkce zástupce ředitele nebo vedoucího oddělení předseda Výboru na návrh generálního tajemníka.

V souvislosti se jmenováním těchto úředníků je podrobně informováno a konzultováno rozšířené užší předsednictvo;

v případě úředníků ve funkční skupině AD, kteří nevykonávají funkci vedoucího oddělení ani vyšší funkci, a v případě úředníků ve funkčních skupinách AST a AST/SC generální tajemník.

Článek 103 – Pravomoci orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy

Veškeré pravomoci, které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“) propůjčuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, vykonává:

v případě dočasného zaměstnance přijatého do funkce generálního tajemníka předsednictvo;

v případě dočasných zaměstnanců přijatých do funkce zástupce generálního tajemníka nebo ředitele:

—	předsednictvo na návrh generálního tajemníka, pokud jde o uplatňování článků 11, 17, 33 a 48 pracovního řádu,

—	předseda Výboru na návrh generálního tajemníka, pokud jde o uplatňování ostatních ustanovení pracovního řádu;

v případě dočasných zaměstnanců přijatých do funkce zástupce ředitele nebo vedoucího oddělení předseda Výboru na návrh generálního tajemníka.

V souvislosti s přijetím těchto zaměstnanců je podrobně informováno a konzultováno rozšířené užší předsednictvo;

v případě dočasných zaměstnanců ve funkční skupině AD, kteří nevykonávají funkci vedoucího oddělení ani vyšší funkci, a v případě dočasných zaměstnanců ve funkčních skupinách AST a AST/SC generální tajemník;

v případě zvláštních poradců generální tajemník;

v případě smluvních zaměstnanců generální tajemník.

Článek 104 – Ostatní ustanovení služebního řádu

Pravomoci, které článek 110 služebního řádu propůjčuje Výboru za účelem provádění obecných prováděcích ustanovení ke služebnímu řádu a pravidel stanovených vzájemnou dohodou mezi orgány, vykonává předseda Výboru.

V souvislosti s ostatními ustanoveními obecné povahy tyto pravomoci vykonává generální tajemník.

Ve všech ostatních případech, které nejsou uvedeny v tomto jednacím řádu, vykonává pravomoci, jež Výboru propůjčuje služební řád a pracovní řád, generální tajemník.

Předsednictvo, předseda Výboru a generální tajemník mohou své pravomoci, které jim náleží v souladu s články 102, 103 a 104 tohoto jednacího řádu, delegovat.

V pověřovacích aktech určí úředníky nebo zaměstnance, na něž tyto pravomoci přenášejí, a stanoví rozsah delegovaných pravomocí, jejich omezení a lhůty platnosti a to, zda mohou pověřené osoby tyto pravomoci dále přenášet na jiné osoby.

Článek 105 – Výběr generálního tajemníka

Pro jmenování nebo přijetí nového generálního tajemníka se použije následující postup:

Předsednictvo (první fáze):

i.	určí status generálního tajemníka (úředník či dočasný zaměstnanec);

ii.	jmenuje přípravnou komisi složenou ze tří členů Výboru, která má za úkol vypracovat s pomocí příslušných útvarů generálního sekretariátu návrh oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo, a stanoví lhůtu, v níž musí přípravná komise tento návrh předložit předsednictvu;

iii.	na základě návrhu předloženého přípravnou komisí schválí znění oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo;

iv.	jmenuje výběrovou komisi složenou ze šesti členů Výboru a stanoví lhůtu, v níž musí tato komise předložit výsledky své práce předsednictvu.

Výběrová komise:

má za úkol:

—	posoudit přihlášky,

—	uspořádat pohovory,

—	připravit písemnou zprávu s odůvodněním, v níž uvede pořadí uchazečů v závislosti na jejich způsobilosti a podle postupu a kritérií stanovených v oznámení výběrového řízení,

—

navrhnout na toto místo seznam uchazečů.

Pokud se přihlásil dostatečný počet uchazečů, kteří splňují požadavky uvedené v oznámení výběrového řízení, pak jsou na tento seznam zařazeni minimálně tři uchazeči a v případě uchazečů se stejnými kvalifikačními předpoklady musí být dodržena zásada genderové vyváženosti.

Pokud se jedná o místo úředníka, seřadí výběrová komise uchazeče podle pořadí stanoveného v článku 29 služebního řádu;

ii.

výběrová komise vykonává svou činnost zcela nezávisle, nestranně a důvěrně na základě kritérií, která byla stanovena v oznámení výběrového řízení, jež přijalo předsednictvo.

Jsou jí nápomocny příslušné útvary generálního sekretariátu a v případě potřeby může komise přizvat externí odborníky nebo využít testy vypracované hodnotícím centrem.

Předsednictvo (druhá fáze):

i.	se seznámí s uvedenou zprávou, s dokumenty, z nichž tato zpráva vychází, a se seznamem uchazečů, který mu předložila výběrová komise;

ii.	uskuteční pohovor s uchazeči, které navrhla výběrová komise;

iii.

přijme konečné rozhodnutí na základě hlasování za zavřenými dveřmi, které může mít v případě potřeby několik kol:

—	uchazeč, který v prvním kole obdrží více než polovinu hlasů členů předsednictva, je vybrán, aniž by muselo proběhnout druhé kolo,

—	pokud žádný uchazeč tuto většinu hlasů nezíská, uspořádá předsednictvo druhé kolo hlasování, do něhož postoupí dva uchazeči, kteří získali nejvyšší počet hlasů. Je vybrán ten uchazeč, který obdrží více než polovinu hlasů členů předsednictva,

—

obdrží-li uchazeči stejný počet hlasů, v důsledku čehož není možné vybrat pouze dva uchazeče na základě prvního kola hlasování nebo jmenovat generálního tajemníka po druhém kole hlasování, svolá se za tímto účelem v nejbližším možném termínu nová schůze předsednictva.

Na této své druhé schůzi předsednictvo opětovně uskuteční pohovory s uchazeči, které navrhla výběrová komise.

—	Pokud předsednictvo nakonec žádného z uchazečů nevybere, pak se výběrové řízení ukončí, aniž by došlo k obsazení dané funkce. Předsednictvo zahájí nové výběrové řízení.

Článek 106 – Výběr dalších vedoucích pracovníků

Aniž by byla dotčena možnost obsadit dané pracovní místo přeložením nebo povýšením v rámci instituce, kterou je třeba zvážit jako první, použije se při jmenování úředníků a přijímání zaměstnanců do funkce zástupce generálního tajemníka, ředitele, zástupce ředitele nebo vedoucího oddělení pro poradní činnost následující postup:

orgán oprávněný ke jmenování nebo orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy se rozhodne, zda bude dané výběrové řízení vypsáno pouze na interní, nebo také na interinstitucionální úrovni.

V případě pozic zástupce generálního tajemníka a ředitele může být výběrové řízení vypsáno rovněž v souladu s čl. 29 odst. 2 služebního řádu;

b)	generální tajemník připraví před posouzením přihlášek hodnotící tabulku na základě oznámení o volném pracovním místě za účelem předběžného výběru uchazečů;

při posuzování jednotlivých přihlášek asistují generálnímu tajemníkovi úředníci generálního sekretariátu přinejmenším v takové platové třídě a funkci, která se shoduje s pracovním místem, jež má být obsazeno. Při výběru zástupce generálního tajemníka musí jít alespoň o ředitele.

Na činnosti výběrové komise se podílejí také tři členové, které jmenuje předsednictvo.

d)	na závěr tohoto postupu předloží generální tajemník svůj návrh na jmenování úředníka nebo přijetí zaměstnance, přičemž v případě úředníka zohlední pořadí stanovené v článku 29 služebního řádu;

generální tajemník svůj návrh předá:

—	v případě jmenování nebo přijetí zástupce generálního tajemníka nebo ředitele předsednictvu, které na základě tohoto návrhu rozhodne,

—	v případě jmenování nebo přijetí zástupce ředitele nebo vedoucího oddělení pro poradní činnost předsedovi Výboru, který rozhodne na základě tohoto návrhu. Před jmenováním nebo přijetím je podrobně informováno a konzultováno rozšířené užší předsednictvo.

Generální tajemník může přijmout rozhodnutí ve věci prováděcích předpisů k tomuto článku.

Kapitola III

Sekretariáty

Článek 107 – Sekretariát předsedy Výboru

Předseda Výboru má k dispozici svůj sekretariát.

Tento sekretariát tvoří úředníci, kteří byli na sekretariát předsedy Výboru přiděleni, a/nebo pracovníci, kteří byli v rámci rozpočtu přijati jako dočasní zaměstnanci.

V obou případech vykonává pravomoci příslušející orgánu oprávněnému ke jmenování nebo orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy předseda Výboru.

Článek 108 – Sekretariáty sekcí

Všechny sekce a také CCMI mají svůj vlastní sekretariát, který zajišťuje generální sekretariát a v jehož čele stojí vedoucí oddělení.

Článek 109 – Sekretariáty skupin

Každá skupina má k dispozici svůj sekretariát. Vedoucí sekretariátu skupiny je přímo podřízen předsedovi dané skupiny.

V případě úředníků, kteří jsou skupinám dočasně přidělováni na základě čl. 37 písm. a) druhé odrážky služebního řádu, jsou pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování s ohledem na uplatňování článku 38 služebního řádu, včetně rozhodnutí týkajících se služebního postupu úředníků v této skupině, vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny.

Když se úředník, který byl dočasně přidělen některé ze skupin, vrátí zpět na místo v sekretariátu Výboru, je zařazen do platové třídy, na niž by měl nárok jako úředník.

V případě dočasných zaměstnanců, kteří jsou skupinám dočasně přidělováni na základě čl. 2 písm. c) pracovního řádu, jsou pravomoci orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy s ohledem na uplatňování čl. 8 třetího pododstavce, článku 9 a čl. 10 třetího pododstavce pracovního řádu vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny.

Kapitola IV

Rozpočet

Článek 110 – Příprava rozpočtu Výboru

V průběhu prvních čtyř měsíců každého roku zašle generální tajemník Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtový rok, který se předloží předsednictvu.

Komise CAF tento návrh projedná, prodiskutuje ho s generálním tajemníkem a předloží ho předsednictvu, přičemž k němu v případě potřeby vyjádří připomínky nebo navrhne změny.

Předsednictvo sestaví odhad příjmů a výdajů Výboru.

Tento odhad předá rozpočtovému orgánu, a to podle podmínek a ve lhůtách stanovených ve finančním nařízení.

Předseda Výboru plní plán příjmů a výdajů nebo dává pokyn k jeho plnění v souladu s ustanoveními finančního nařízení.

Kapitola V

Jiná ustanovení

Článek 111 – Korespondence

Korespondence adresovaná Výboru se předává předsedovi Výboru nebo generálnímu tajemníkovi.

Článek 112 – Pravidla týkající se pořádání schůzí

Schůze Výboru se konají v prezenčním režimu, aby byl zajištěn řádný chod jeho činnosti. Schůze mohou být pořádány také v hybridním režimu.

Předsednictvo po konzultaci se skupinami a s rozšířeným užším předsednictvem stanoví zvláštní předpisy ohledně pořádání a konání schůzí v hybridním režimu a ohledně případné účasti členů, delegátů CCMI, náhradníků a poradců na těchto schůzích.

ČTVRTÁ ČÁST

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 113 – Použitý gramatický rod a terminologie

Označení funkcí a pracovních pozic uvedená v tomto jednacím řádu se vztahují na muže i na ženy.

Článek 114 – Symboly Výboru

Výbor uznává a přijímá za své tyto symboly Evropské unie:

a)	vlajku, na níž je znázorněn kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí;

b)	hymnu převzatou z Ódy na radost z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena;

c)	heslo „Jednotná v rozmanitosti“.

Dne 9. května slaví Výbor Den Evropy.

Vlajka se vyvěšuje v budovách Výboru a při oficiálních událostech.

Hymna zní u příležitosti zahájení ustavujících zasedání na začátku každého funkčního období a při dalších slavnostních událostech, zejména při přijímání hlav států či předsedů vlád a při vítání nových členů po rozšíření.

Článek 115 – Revize jednacího řádu

Shromáždění se může absolutní většinou svých členů rozhodnout, že přistoupí k revizi tohoto jednacího řádu.

Pro účely revize jednacího řádu zřizuje shromáždění komisi pro jednací řád.

Shromáždění jmenuje hlavního zpravodaje, který má za úkol vypracovat návrh nového jednacího řádu. Komise a hlavní zpravodaj usilují o dosažení konsenzu ve všech zásadních otázkách. Není-li to možné, připojí se k návrhu hlavního zpravodaje alternativní návrhy, které podporuje alespoň polovina členů komise.

Tento návrh se předloží shromáždění a je možné k němu podat pozměňovací návrhy.

Shromáždění popřípadě přijme nový jednací řád, pokud se pro něj vysloví více než polovina jeho členů.

Článek 116 – Přijetí prováděcích předpisů k jednacímu řádu

Po přijetí jednacího řádu prodlouží shromáždění mandát komise pro jednací řád nanejvýše o devadesát pracovních dnů, aby mohla v případě potřeby navrhnout změny prováděcích předpisů.

Tento návrh se předloží předsednictvu, jež nejprve požádá skupiny o vyjádření a poté návrh přijme, pokud se pro něj vysloví více než polovina jeho členů.

Proběhne-li pouze revize jednacího řádu bez následné úpravy prováděcích předpisů, zůstávají prováděcí předpisy v platnosti.

Musí být vždy vykládány tak, aby byl zajištěn soulad s ustanoveními platného jednacího řádu.

Prováděcí předpisy je možné změnit také v případě, že to předsednictvo považuje za nezbytné.

V takové situaci předsednictvo požádá shromáždění, aby zřídilo komisi pro revizi prováděcích předpisů, a použije se stejný postup stanovený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Prováděcí předpisy vstupují v platnost prvním dnem po jejich zveřejnění na intranetu Výboru.

Článek 117 – Vstup jednacího řádu v platnost

Tento jednací řád vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013 , kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15). Konsolidované znění: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX%3A01962R0031-20220101