24.6.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/113


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/987

ze dne 2. května 2022,

kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2022/17)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má Eurosystém využívat za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

(2)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) by měly být změněny, aby zahrnovaly potřebné technické a redakční úpravy týkající se určitých aspektů operací měnové politiky.

(3)

Zachování dvoustranných postupů pro transakce na peněžním trhu již není opodstatněné, neboť zkušenosti ukázaly, že nabídková řízení jsou účinná a poskytují způsobilým protistranám rovný přístup k operacím měnové politiky Eurosystému.

(4)

Je třeba upravit kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy tak, aby byla výslovně vyloučena aktiva, která vytvářejí peněžní toky, která nezahrnují právo plného postihu vůči dlužníkům, a aby se zvýšila transparentnost požadavků Eurosystému na zveřejňování informací týkajících se procesu posuzování způsobilosti cenných papírů krytých aktivy.

(5)

Je třeba provést určité úpravy, aby se pro účely způsobilosti vyjasnilo zacházení s úvěrovými pohledávkami, jejichž aktuální peněžní tok spojený s kupónem je záporný.

(6)

Vzhledem k rozhodnutí Eurosystému změnit zpravodajskou povinnost týkající se údajů o úvěrech v rámci zajištění Eurosystému v souladu s požadavky na zpřístupňování informací stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (2) je zapotřebí upravit zpravodajskou povinnost týkající se údajů o úvěrech v případě neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami.

(7)

Je třeba provést určité úpravy, aby se zajistil soulad rámce zajištění Eurosystému s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) v návaznosti na změny, které byly provedeny v uvedeném nařízením ve vztahu ke krytým dluhopisům nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 (5) a které se použijí ode dne 8. července 2022.

(8)

Počet zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje pro mobilizaci úvěrových pohledávek jako zajištění, se po postupném ukončení používání ratingových nástrojů jako zdrojů úvěrového hodnocení v obecném rámci snížil ze čtyř na tři. Příslušná ustanovení je třeba aktualizovat, aby tuto změnu odrážela.

(9)

Rada guvernérů provedla komplexní přezkum dočasných opatření ke zmírnění požadavků na zajištění, které byly od roku 2020 přijaty v reakci na výjimečné hospodářské a finanční okolnosti spojené se šířením pandemie COVID-19. Tato opatření zahrnovala zvýšení limitu ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovými institucemi a s nimi úzce propojenými subjekty, které mohou protistrany Eurosystému předložit nebo použít jako zajištění. Při přezkumu bylo zohledněno, a) že protistranám Eurosystému, které se účastní cílených dlouhodobějších refinančních operací prováděných podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 (ECB/2019/21) (6), by mělo být nadále umožněno pro tyto operace mobilizovat dostatečné zajištění; b) dopad každého z těchto opatření na dostupnost zajištění pro protistrany Eurosystému; c) rizika spojená s každým z těchto opatření; d) další tržní a politická hlediska. V této souvislosti Rada guvernérů dne 23. března 2022 mimo jiné rozhodla obnovit předchozí limit ve vztahu k výše uvedeným nezajištěným dluhovým nástrojům s cílem snížit expozici Eurosystému vůči riziku koncentrace. To je třeba promítnout v příslušných ustanoveních obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).

(10)

Způsobilé protistrany, jejichž přístup k operacím měnové politiky byl omezen z důvodu obezřetnosti či v případě selhání podle článku 158 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), mohou využít mezní zápůjční facilitu na základě automatické žádosti v rámci postupu při poskytování úvěru stanoveného v příloze III obecných zásad ECB/2012/27 (7). Je nezbytné stanovit sankce, které se uplatní, dojde-li v důsledku využití mezní zápůjční facility za takových okolností k překročení stanovených limitů, a to v rozsahu, v jakém jsou překročeny.

(11)

Je nezbytné jednoznačněji upravit zacházení s referenčními úrokovými sazbami pro obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva pro účely způsobilosti.

(12)

V souladu s rozhodnutím Rady guvernérů ze dne 17. února 2021 je třeba dále vyjasnit kritéria způsobilosti zajištění, která se uplatňují na dluhopisy vázané na udržitelnost.

(13)

Je nezbytné aktualizovat ustanovení o způsobilosti systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a propojení mezi těmito systémy, aby se výslovně řešil případ centrálních depozitářů cenných papírů usazených v členských státech, které přistupují k eurozóně, a aby se zohlednila skutečnost, že odkazy na příslušný rámec pro hodnocení uživatelů se staly nadbytečnými po dokončení postupu udělování povolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (8).

(14)

Zachování rámce pro nouzové zahraniční zajištění již není odůvodněné vzhledem k provozní zátěži spojené s udržováním rámce, skutečnosti, že tento rámec nebyl nikdy aktivován, a pravděpodobné omezené dostupnosti cílových aktiv pro protistrany Eurosystému v případě potřeby.

(15)

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (9) o uplatňování minimálních rezerv bylo přepracováno a zrušeno nařízením Evropské centrální banky (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) (10). Změny zavedené nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) je třeba zohlednit v ustanoveních obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), která se týkají minimálních rezerv.

(16)

Některá ustanovení obecných zásad je třeba aktualizovat tak, aby odrážela důsledky pro rámec pro provádění měnové politiky a práva a povinnosti zúčastněných stran, zejména pokud jde o operace na volném trhu, řízení likvidity, stálé facility, sankční režim, povinné minimální rezervy a úročení běžných účtů, v případě aktivace posíleného nouzového řešení (ECONS) v rámci systému TARGET2 a dlouhodobého narušení TARGET2 trvajícího více než jeden obchodní den.

(17)

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1.

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 4 se nahrazuje tímto:

„(4)

„dvoustranným postupem“ postup, při kterém národní centrální banka nebo případně ECB provádí přímé transakce přímo s jednou nebo několika protistranami nebo prostřednictvím burz cenných papírů či makléřů, bez využití postupů nabídkových řízení;“;

b)

vkládá se nový bod 24-a, který zní:

„(24-a)

„úvěrem ECONS“ úvěr poskytnutý v rámci nouzového zpracování ve smyslu odstavce 6 dodatku IV k příloze II obecných zásad ECB/2012/27;“;

c)

bod 31 se nahrazuje tímto:

„(31)

„úvěrovými operacemi Eurosystému“: a) reverzní transakce na poskytnutí likvidity, tj. operace měnové politiky Eurosystému poskytující likviditu s výjimkou měnových swapů pro účely měnové politiky a přímých nákupů; b) vnitrodenní úvěr a c) úvěr ECONS;“;

d)

bod 42 se nahrazuje tímto:

„(42)

„indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému“ kalendář sestavený Eurosystémem, který uvádí načasování udržovacího období, jakož i vyhlášení, přidělení a splatnost hlavních refinančních operací a pravidelných dlouhodobějších refinančních operací;“;

e)

bod 53 se nahrazuje tímto:

„(53)

„udržovací období“ má stejný význam jako v definici v nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) (*1);

(*1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 1).“;"

f)

bod 68 se nahrazuje tímto:

„(68)

„zeměmi G10 mimo EHP“ země skupiny G10, které nejsou zeměmi EHP, tj. Kanada, Japonsko, Švýcarsko, Spojené království a Spojené státy;“;

g)

vkládá se nový bod 88-a, který zní:

„(88-a)

„skupinou emitenta dluhopisů vázaných na udržitelnost“ skupina podniků, které působí jako jeden hospodářský subjekt a tvoří vykazující subjekt pro účely předkládání konsolidované účetní závěrky, zahrnující mateřský podnik a všechny jeho přímé a nepřímé dceřiné podniky;“;

h)

bod 88a se nahrazuje tímto:

„(88a)

„výkonnostním cílem udržitelnosti“ cíl stanovený ve veřejně dostupném dokumentu o emisi, který měří kvantifikované zlepšení profilu udržitelnosti emitenta nebo jednoho či více podniků patřících do téže skupiny emitenta dluhopisů vázaných na udržitelnost v průběhu předem stanoveného období s ohledem na jeden nebo více cílů v oblasti životního prostředí stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*2) a/nebo jeden či více cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů v souvislosti se změnou klimatu nebo zhoršováním životního prostředí (*3)

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13)."

(*3)  Obsaženy v „Agendě pro udržitelný rozvoj 2030“, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015.“;"

2.

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Povinnost minimálních rezerv je stanovena nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Některé prvky systému povinných minimálních rezerv jsou pro informační účely popsány v příloze I.“;

3.

V článku 4 se tabulka 1 mění takto:

a)

v řádku „Operace jemného doladění“ pátého sloupce („Postup“) se zrušují slova „Dvoustranné postupy“ a poznámka pod čarou;

b)

v řádku „Strukturální operace“ pátého sloupce („Postup“) se za slova „Dvoustranné postupy“ vkládá nová poznámka pod čarou (*), která zní:

„(*)

Postupy pro dvoustranné přímé transakce se oznamují v případě potřeby.“;

4.

V čl. 8 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

obvykle se provádějí prostřednictvím rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jemného doladění prostřednictvím standardního nabídkového řízení s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;“;

5.

V čl. 10 odst. 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

které spadají do kategorie operací na volném trhu, jsou prováděny prostřednictvím standardních nabídkových řízení, s výjimkou operací jemného doladění, kdy jsou prováděny prostřednictvím nabídkových řízení;“;

6.

V čl. 11 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

provádějí se na základě rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci prostřednictvím standardního nabídkového řízení s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;“;

7.

V čl. 12 odst. 6 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

provádí se na základě rychlých nabídkových řízení, ledaže se ECB rozhodne provést konkrétní operaci prostřednictvím standardního nabídkového řízení s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;“;

8.

V čl. 14 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

provádějí je decentralizovaně národní centrální banky, nerozhodne-li Rada guvernérů ECB, že konkrétní operaci provede ECB nebo jedna či více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB;“;

9.

V článku 17 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Rada guvernérů ECB pravidelně rozhoduje o úrokových sazbách stálých facilit. Změna úrokových sazeb nabývá účinnosti od začátku nového udržovacího období pro povinné minimální rezervy, jak je vymezeno v článku 8 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). ECB zveřejňuje kalendář udržovacích období nejméně tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku.“;

10.

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován pouze v obchodní dny TARGET2 s výjimkou dnů, kdy TARGET2 není na konci dne k dispozici z důvodu „narušení TARGET2 během několika obchodních dnů“, jak je uvedeno v článku 187a. Ve dnech, kdy není v provozu příslušný systém vypořádání obchodů s cennými papíry, je přístup k mezní zápůjční facilitě udělován na základě způsobilých aktiv, která již byla u národní centrální banky předem uložena.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Na konci každého obchodního dne se záporný zůstatek protistrany na jejím účtu pro zúčtování u domácí národní centrální banky po ukončení kontrolních postupů na konci dne automaticky považuje za žádost („automatická žádost“) o využití mezní zápůjční facility. Aby protistrany splnily požadavek uvedený v čl. 18 odst. 4, uloží u domácí národní centrální banky předem dostatečná způsobilá aktiva jako zajištění před tím, než k takové automatické žádosti dojde. V případě nesplnění této podmínky přístupu budou uloženy sankce podle článků 154 až 157. Pokud automatická žádost v případě protistrany, jejíž přístup k operacím měnové politiky Eurosystému byl omezen podle článku 158, vede k tomu, že tato protistrana překročí stanovený limit, uplatní se na částku, o kterou je limit překročen, sankce v souladu s články 154 až 157.“;

11.

V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Ke vkladové facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55 a které mají přístup k účtu u národní centrální banky, na kterém může být obchod vypořádán, zejména v systému TARGET2. Přístup ke vkladové facilitě je udělován pouze v obchodní dny TARGET2 s výjimkou dnů, kdy TARGET2 není na konci dne k dispozici z důvodu narušení TARGET2 během několika obchodních dnů“, jak je uvedeno v článku 187a.“;

12.

V části druhé hlavě III se název kapitoly 1 nahrazuje tímto:

Nabídková řízení pro operace Eurosystému na volném trhu“ ;

13.

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Typy postupů pro operace na volném trhu

Operace na volném trhu se provádějí na základě nabídkových řízení.“;

14.

V části druhé hlavě III kapitole 1 se zrušuje oddíl 3 včetně článků 44 až 48.

15.

V čl. 50 odst. 2 v tabulce 8 se slova „Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech“ nahrazují slovy „Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních“;

16.

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů

1.   Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu prováděné prostřednictvím rychlých nabídkových řízení v den obchodu. Lze použít jiné dny vypořádání, zejména v případě přímých transakcí a měnových swapů.

2.   Operace jemného doladění a strukturální operace, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, se vypořádají decentralizovaně prostřednictvím národních centrálních bank.“;

17.

V článku 54 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) mohou být jako účty minimálních rezerv použity účty pro zúčtování (účty platebního styku) protistrany vedené u národní centrální banky. Držení minimálních rezerv na účtech pro zúčtování může být využito k vnitrodenním zúčtovacím účelům. Denní stav minimálních rezerv protistrany se vypočítá jako součet konečných denních zůstatků na jejích účtech minimálních rezerv. Pro účely tohoto článku má pojem „účty minimálních rezerv“ stejný význam jako v nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

2.   Rezervy, které splňují požadavky minimálních rezerv podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), se úročí v souladu s nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).“;

18.

V článku 55 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB a povinností na základě tohoto systému nejsou podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) zproštěny“;

19.

V článku 55a se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Subjekt pro likvidaci není způsobilý pro přístup k operacím měnové politiky Eurosystému.“;

20.

Článek 57 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

Výběr protistran pro přístup k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím rychlých nabídkových řízení “;

b)

odstavce 1 až 3 se nahrazují tímto:

„1.   Při operacích na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení jsou protistrany vybírány v souladu s odstavci 2 a 3.

2.   V případě strukturálních operací, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě rychlých nabídkových řízení, se uplatňují kritéria způsobilosti stanovená v odst. 3 písm. b).

3.   Při operacích jemného doladění prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení jsou protistrany vybírány takto:

a)

V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou měnových swapů pro účely měnové politiky na základě rychlých nabídkových řízení, je okruh protistran shodný s okruhem subjektů, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému a usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro. Protistrany měnových swapů pro účely měnové politiky prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nemusí splňovat kritéria uvedená v článku 55. Kritéria výběru protistran devizových intervenčních operací Eurosystému jsou založena na zásadách obezřetnosti a efektivity, jak je uvedeno v příloze V. Národní centrální banky mohou uplatňovat omezovací systém, který jim umožní kontrolovat úvěrovou angažovanost ve vztahu k jednotlivým protistranám, jež se účastní měnových swapů pro účely měnové politiky.

b)

V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou reverzních transakcí či příjmu termínovaných vkladů na základě rychlých nabídkových řízení, vybírá každá národní centrální banka soubor protistran pro konkrétní transakci z institucí, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 55 a které jsou usazeny v jejím členském státě, jehož měnou je euro. Při výběru je hlavním kritériem činnost příslušné instituce na peněžním trhu. Národní centrální banka může při výběru uplatňovat další kritéria, jako je účinnost obchodního oddělení či nabídkový potenciál.“;

c)

odstavec 4 se zrušuje;

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 3 a rozhodne-li tak Rada guvernérů ECB, lze operace na volném trhu prováděné prostřednictvím rychlých nabídkových řízení uskutečňovat i s širším okruhem protistran, než jak je uvedeno v odstavcích 2 až 3.“;

21.

Článek 63 se mění takto:

a)

v odstavci 1 písmenu b) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech poskytovaná centrální bankou nebo administrátorem nacházejícím se v Unii a zařazeným do registru uvedeného v článku 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*4), např. krátkodobá eurová sazba (€STR) (včetně složené nebo průměrné denní €STR), Euribor nebo obdobné indexy; pro první a/nebo poslední kupón může být referenční sazbou lineární interpolace mezi dvěma dobami do splatnosti téže sazby peněžního trhu v eurech, např. lineární interpolace mezi dvěma různými dobami do splatnosti sazby Euribor,

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA,

výnos jednoho státního dluhopisu v eurozóně, jehož splatnost nepřesahuje jeden rok, nebo index několika státních dluhopisů v eurozóně, jejichž splatnost nepřesahuje jeden rok,

inflační index eurozóny;

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“;"

b)

v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

kupóny s odstupňovanou nebo proměnlivou sazbou vázanou na výkonnostní cíle udržitelnosti, pokud splnění výkonnostních cílů udržitelnosti ze strany emitenta nebo podniku patřícího do téže skupiny emitenta dluhopisů vázaných na udržitelnost podléhá ověření nezávislou třetí osobou v souladu s podmínkami dluhového nástroje.“;

22.

V článku 73 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.   Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, musí zahrnovat právo plného postihu vůči dlužníkům.“;

23.

Vkládá se nový článek 79a, který zní:

„Článek 79a

Posouzení informací týkajících se způsobilosti cenných papírů krytých aktivy

Eurosystém může rozhodnout, že na základě posouzení poskytnutých informací nepřijme cenné papíry kryté aktivy pro použití jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Eurosystém při svém posouzení zohlední, zda se předložené informace jeví jako dostatečně jasné, konzistentní a úplné k prokázání splnění všech kritérií způsobilosti cenných papírů krytých aktivy, zejména pokud jde o to, zda aktiva, která vytvářejí peněžní toky, byla pořízena způsobem, který Eurosystém považuje za „skutečný prodej“ ve smyslu čl. 75 odst. 2.“;

24.

Článek 80 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

Historické kryté dluhopisy zajištěné cennými papíry krytými aktivy “;

b)

odstavce 1 až 5 se nahrazují tímto:

„1.   Aniž je dotčena způsobilost regulovaných krytých dluhopisů podle článku 64a, kryté dluhopisy regulované v EHP, pro něž byl zpřístupněn kód ISIN před 8. červencem 2022 a na něž se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 (*5) (dále jen „historické kryté dluhopisy“), mohou být kryty cennými papíry krytými aktivy za předpokladu, že soubor zajišťovacích aktiv těchto dluhopisů (pro účely odstavců 1 až 4 dále jen „soubor zajišťovacích aktiv“) obsahuje pouze cenné papíry kryté aktivy, které splňují všechny tyto požadavky.

a)

Aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, splňují kritéria vymezená v čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení (EU) č. 575/2013 v okamžiku zpřístupnění kódu ISIN.

b)

Původcem aktiv, která vytvářejí peněžní toky, je subjekt úzce propojený s emitentem, jak je popsáno v článku 138.

c)

Jsou používány jako technický nástroj pro převod hypotečních úvěrů nebo zaručených úvěrů na nemovitosti od původce do souboru zajišťovacích aktiv.

2.   S výhradou odstavce 4 národní centrální banky k ověření skutečnosti, že soubor zajišťovacích aktiv neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1, používají tato opatření.

a)

Národní centrální banky každé čtvrtletí vyžadují, aby jim emitent sám potvrdil, že soubor zajišťovacích aktiv neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1. V žádosti národní centrální banka uvede, že potvrzení musí být podepsáno výkonným ředitelem emitenta, jeho finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat jménem emitenta.

b)

Národní centrální banky jednou ročně vyžadují následné potvrzení externích auditorů nebo subjektů, které sledují soubor zajišťovacích aktiv na straně emitenta, jež potvrzuje, že soubor zajišťovacích aktiv ve sledovaném období neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1.

3.   Pokud emitent příslušné žádosti nevyhoví nebo má-li Eurosystém za to, že obsah potvrzení je natolik nesprávný nebo nedostatečný, že nelze ověřit, zda soubor zajišťovacích aktiv splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, Eurosystém rozhodne o tom, že kryté dluhopisy regulované v EHP uvedené v odstavci 1 nepřijme jako způsobilé zajištění, nebo o pozastavení jejich způsobilosti.

4.   Pokud příslušná legislativa nebo prospekt vylučují, aby cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1, byly zahrnuty do souboru zajišťovacích aktiv, ověření podle odstavce 2 se nevyžaduje.

5.   Pro účely odst. 1 písm. b) se úzké propojení určuje v době, kdy jsou cenné papíry kryté aktivy s přednostním vypořádáním převáděny do souboru zajišťovacích aktiv krytého dluhopisu regulovaného v EHP uvedeného v odstavci 1.

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).“;"

25.

Článek 90 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

Jistina, kupón a další prvky způsobilých úvěrových pohledávek “;

b)

na konci textu v písmeni a) se slovo „a“ nahrazuje středníkem;

c)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

mají některou z těchto typů úrokových sazeb:

i)

„s nulovým kupónem“;

ii)

pevná;

iii)

pohyblivá, tj. vázaná na referenční úrokovou sazbu a s touto strukturou: kupónová sazba = referenční sazba ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž:

referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech poskytovaná centrální bankou nebo administrátorem nacházejícím se v Unii a zařazeným do registru uvedeného v článku 36 nařízení (EU) 2016/1011, např. €STR (včetně složené nebo průměrné denní €STR), Euribor nebo obdobné indexy;

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA,

výnos jednoho státního dluhopisu eurozóny nebo index několika státních dluhopisů eurozóny;

f (spodní hranice) a c (horní hranice), pokud jsou dány, jsou číselné hodnoty, které jsou buď předem stanoveny v okamžiku vzniku nebo se mohou v průběhu životnosti úvěrové pohledávky měnit; mohou být stanoveny i po vzniku úvěrové pohledávky;

x (marže);“;

d)

vkládá se nové písmeno ba), které zní:

„ba)

jejich kupónová struktura (bez ohledu na to, zda se jedná o úvěrovou pohledávku s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou) může zahrnovat marži, která je buď předem stanovena v okamžiku vzniku úvěrové pohledávky, nebo se může během její životnosti měnit. V případě změny marže je posouzení způsobilosti kupónové struktury založeno na zbytkové životnosti úvěrové pohledávky; a“;

e)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

jejich aktuální kupón nevede k zápornému peněžnímu toku ani ke snížení platby jistiny. Pokud v aktuálním akruálním období kupónová struktura vede k zápornému peněžnímu toku spojenému s kupóny, je úvěrová pohledávka od okamžiku nového nastavení kupónu nezpůsobilá. Úvěrová pohledávka se může se stát znovu způsobilou na začátku nového akruálního období, když peněžní tok spojený s kupónem vztahující se na dlužníka přestane být záporným, za předpokladu, že splňuje všechny ostatní příslušné požadavky.“;

26.

V článku 107a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami musí znít na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a mít kupónovou strukturu, která splňuje požadavky vymezené v článku 63. Soubor zajišťovacích aktiv obsahuje pouze úvěrové pohledávky, pro které je k dispozici specifický vzor ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami.“;

27.

V článku 110 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Protistrany, které jako zajištění mobilizují úvěrové pohledávky, si zvolí jeden systém úvěrového hodnocení z jednoho ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Pokud si protistrany jako zdroj zvolí externí ratingovou agenturu, lze využít kterýkoli systém externích ratingových agentur.“;

28.

V článku 112a se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami nemusí být hodnoceny jedním ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté.

2.   Každá podkladová úvěrová pohledávka v souboru zajišťovacích aktiv neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami musí mít hodnocení úvěrového rizika vypracované jedním ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Kromě toho použitý systém či zdroj úvěrového hodnocení musí být totožný se systémem či zdrojem zvoleným původcem v souladu s článkem 110. Použijí se pravidla týkající se požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu podkladových úvěrových pohledávek stanovená v oddíle 1.“;

29.

Hlava VII a článek 137 se zrušují;

30.

Článek 138 se mění takto:

a)

v odstavci 3 písmeni b) se návětí nahrazuje tímto:

„kryté dluhopisy regulované v EHP, s výjimkou seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny vydaných v souladu s článkem 8 směrnice (EU) 2019/2162, které:“;

b)

v odstavci 3 písmeni b) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

pokud byly vydány 7. července 2022 nebo před tímto datem, splňují požadavky stanovené v čl. 129 odst. 1 až 3 a 6 nařízení (EU) č. 575/2013, které platí ke dni emise, a jsou k 7. červenci 2022 uvedeny na seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv zveřejněném na internetových stránkách ECB; nebo, pokud byly vydány 8. července 2022 nebo po tomto datu, splňují požadavky stanovené v čl. 129 odst. 1 až 3b a 6 a 7 nařízení (EU) č. 575/2013, které platí ke dni emise;“;

c)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je třeba ověřit dodržování požadavku obsaženého v odst. 3 písm. b) bodu i) nebo ii), tj. v případě krytých dluhopisů regulovaných v EHP, pokud příslušné právní předpisy nebo prospekt nevylučují i) seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny vydaných v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 8 směrnice (EU) 2019/2162, nebo ii) dluhové nástroje uvedené v odst. 3 písm. b) bodu ii) jako aktiva v souboru zajišťovacích aktiv a pokud protistrana nebo subjekt, s nímž je protistrana úzce propojena, tyto dluhové nástroje vydal, národní centrální banky mohou přijmout všechna nebo některá z následujících opatření k provedení ad hoc kontrol dodržování požadavku uvedeného v odst. 3 písm. b) bodu i) nebo ii).“;

d)

v odstavci 4 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b)

Pokud monitorovací zprávy neposkytují dostatečné informace pro účely ověření, mohou národní centrální banky obdržet potvrzení protistrany mobilizující krytý dluhopis regulovaný v EHP, kterým protistrana potvrdí, že krytý dluhopis regulovaný v EHP není – v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem i) – součástí seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny vydaných v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 8 směrnice (EU) 2019/2162, a že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů regulovaných v EHP v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem ii) neobsahuje nezajištěné bankovní dluhopisy vydané protistranou nebo jiným subjektem, který je s touto protistranou úzce propojen, a v plném rozsahu zaručené jedním nebo několika subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně. Potvrzení protistrany musí být podepsáno výkonným ředitelem protistrany, jejím finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat jejich jménem.

c)

Národní centrální banky mohou od protistrany, která mobilizuje krytý dluhopis regulovaný v EHP, jednou ročně obdržet následné potvrzení externích auditorů nebo subjektů, které sledují soubor zajišťovacích aktiv, že krytý dluhopis regulovaný v EHP není – v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem i) – součástí seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny vydaných v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 8 směrnice (EU) 2019/2162, a že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů regulovaných v EHP v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem ii) neobsahuje nezajištěné bankovní dluhopisy vydané protistranou nebo jiným subjektem, který je s touto protistranou úzce propojen, a v plném rozsahu zaručené jedním nebo několika subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně.“;

31.

Článek 141 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se „10 %“ nahrazuje „2,5 %“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud vznikne úzké propojení nebo dojde k fúzi mezi dvěma či více emitenty nezajištěných dluhových nástrojů, prahová hodnota uvedená v odstavci 1 se uplatní po uplynutí tří měsíců od data vzniku úzkého propojení nebo nabytí účinnosti fúze.“;

32.

V článku 153 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Institucím, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB týkajících se uplatňování minimálních rezerv, ECB ukládá sankce podle nařízení (ES) č. 2532/98, nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4), nařízení (ES) č. 2531/98, nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 (ECB/2021/45) (*6). Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených právních aktech.

(*6)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 ze dne 7. října 2021 o metodice pro výpočet sankcí za nesplnění povinnosti držet minimální rezervy a související povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/45) (Úř. věst. L 367, 15.10.2021, s. 4).“ "

33.

V článku 154 odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

pokud se týká postupů ke konci dne a podmínek přístupu k mezní zápůjční facilitě, povinnost jako zajištění předem předložit dostatečná způsobilá aktiva, je-li na účtu protistrany pro zúčtování v systému TARGET2 po ukončení kontrolních postupů ke konci dne záporný zůstatek a dochází tak k automatické žádosti o využití mezní zápůjční facility ve smyslu čl. 19 odst. 6, nebo v případě protistrany, jejíž přístup k operacím měnové politiky Eurosystému byl omezen podle článku 158, povinnost zachovat využití operací měnové politiky Eurosystému v rámci vymezeného limitu.“;

34.

V článku 155 se doplňuje nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Pokud je výsledkem výpočtu finančního postihu podle přílohy VII po uplatnění 50 % snížení podle odstavce 2 částka nižší než 500 EUR, uloží se minimální finanční postih ve výši 500 EUR.“;

35.

za článek 187 se vkládá nová ČÁST SEDMÁ A obsahující články 187a až 187d, která zní:

„ČÁST SEDMÁ A

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ V PŘÍPADĚ NARUŠENÍ TARGET2 BĚHEM NĚKOLIKA OBCHODNÍCH DNŮ

Článek 187a

Narušení TARGET2 během několika obchodních dnů

1.   ECB může vyhlásit narušení systému TARGET2, které narušuje běžné zpracování plateb, za „narušení TARGET2 během několika obchodních dnů“, pokud:

a)

je v důsledku narušení aktivováno nouzové řešení ve smyslu čl. 2 bodu 86 obecných zásad ECB/2012/27 a

b)

narušení trvá nebo ECB očekává, že bude trvat více než jeden obchodní den.

Pravidelné operace měnové politiky mohou být po aktivaci nouzového řešení podle písmene a) odloženy nebo zrušeny.

2.   Vyhlášení uvedené v odstavci 1 se oznamuje prostřednictvím internetových stránek ECB. ECB v rámci tohoto vyhlášení nebo po něm oznámí důsledky narušení pro konkrétní operace a nástroje měnové politiky.

3.   Po vyhlášení učiněném podle tohoto článku se mohou uplatnit zvláštní opatření a ustanovení týkající se některých operací a nástrojů měnové politiky, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, a zejména v článcích 187b, 187c a 187d.

4.   Po vyřešení narušení systému TARGET2 vydá ECB prostřednictvím internetových stránek ECB oznámení, v němž uvede, že zvláštní opatření a ustanovení přijatá v důsledku tohoto narušení TARGET2 během několika obchodních dnů se již neuplatňují.

Článek 187b

Zpracování operací měnové politiky Eurosystému v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů

V případě vyhlášení narušení TARGET2 během několika obchodních dnů podle článku 187a se v souvislosti se zpracováním operací měnové politiky Eurosystému mohou použít tato ustanovení.

a)

Vypořádání operací na volném trhu v eurech podle hlavy III kapitoly 2 těchto obecných zásad nelze zpracovávat prostřednictvím nouzového řešení ve smyslu čl. 2 bodu 86 obecných zásad ECB/2012/27. V důsledku toho může být vypořádání těchto operací odloženo do doby, než budou obnoveny běžné operace TARGET2.

b)

Úrokové platby z těchto operací se vypočítají buď i) jako kdyby při vypořádání operací nedošlo k žádnému zpoždění, nebo ii) podle skutečné doby trvání, podle toho, co má pro protistranu za následek nižší úrok, který má splatit, nebo vyšší úrok, který má obdržet.

c)

Eurosystém při výpočtu úrokové platby vypočtené v souladu s písmenem b) započítá veškeré dodatečné úroky ze zůstatku běžného účtu, které je protistrana v důsledku opožděného vypořádání oprávněna obdržet nebo které je v případě záporných sazeb povinna zaplatit.

d)

Úroky se vyplácejí nebo obdrží v okamžiku, kdy ECB vydá oznámení uvedené v čl. 187a odst. 4.

Článek 187c

Přístup k mezní zápůjční facilitě v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů

V případě vyhlášení narušení TARGET2 během několika obchodních dnů podle článku 187a se v souvislosti s přístupem k mezní zápůjční facilitě mohou použít tato ustanovení:

a)

Bez ohledu na čl. 19 odst. 6 se záporný zůstatek protistrany na jejím účtu pro zúčtování u domácí národní centrální banky na konci dne považuje za vnitrodenní likviditu a úročí se úrokovou sazbou nula procent.

b)

Na všechny nesplacené úvěry v rámci mezní zápůjční facility podle článku 20 poskytnuté den před aktivací nouzového řešení se uplatní úroková sazba nula procent. Tato úroková sazba se uplatňuje po období narušení TARGET2. Jakýkoli úvěr poskytnutý v rámci mezní zápůjční facility a zúčtovaný v reálném čase v den narušení TARGET2 během několika obchodních dnů, avšak před vyhlášením takového narušení, se považuje za úvěr poskytnutý v obchodní den, kdy je vyřešeno narušení TARGET2 během několika obchodních dnů. Úroky splatné za jakýkoli úvěr přijatý v rámci mezní zápůjční facility jsou splatné spolu se splacením úvěru přijatého v rámci mezní zápůjční facility až poté, co je nouzové řešení deaktivováno a ECB vydala oznámení podle čl. 187a odst. 4. Výpočet úrokové platby nezahrnuje obchodní dny, během nichž trvalo narušení TARGET2 během několika obchodních dnů.

Článek 187d

Neukládání sankcí v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů

Pokud je podle článku 187a vyhlášeno narušení TARGET2 během několika obchodních dnů, které má vliv na schopnost protistrany plnit povinnosti podle těchto obecných zásad, neuloží se této protistraně žádná sankce podle článku 154.“;

36.

Příloha I se nahrazuje přílohou I těchto obecných zásad;

37.

Přílohy VIa a VII se mění v souladu s přílohou II těchto obecných zásad.

Článek 2

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 8. července 2022. Nejpozději do 20. května 2022 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. května 2022.

Za Radu guvernérů ECB

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 ze dne 22. července 2019 o třetí sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací (ECB/2019/21) (Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s.100).

(7)  Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).

(10)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

Příloha I obecných zásad (EU) 2016/510 (ECB/2014/60) se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ REZERVY

Obsah této přílohy slouží pouze pro informativní účely. V případě rozporu mezi touto přílohou a právním rámcem systému minimálních rezerv Eurosystému vymezeným v odstavci 1 má přednost uvedený právní rámec.

1.   

V souladu s článkem 19 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) požaduje Evropská centrální banka (ECB), aby úvěrové instituce v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému udržovaly na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Uplatňování nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly jednotné ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

2.   

Hlavními cíli systému minimálních rezerv Eurosystému jsou stabilizace úrokových sazeb na peněžním trhu a vytváření (nebo zvyšování) nedostatku strukturální likvidity.

3.   

V souladu s čl. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se systém minimálních rezerv Eurosystému vztahuje na úvěrové instituce:

i)

kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU nebo

ii)

které jsou osvobozeny od povinnosti získat takové povolení podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU.

Kromě toho systému minimálních rezerv Eurosystému podléhají rovněž pobočky zřízené v eurozóně úvěrovými institucemi, které nejsou v eurozóně zaregistrovány. Pobočky úvěrových institucí zaregistrovaných v eurozóně, usazené mimo eurozónu, však tomuto systému nepodléhají.

4.   

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) budou instituce zproštěny povinnosti minimálních rezerv, pokud je jim povolení odňato nebo se jej vzdají nebo pokud jsou předmětem likvidačního řízení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES (*1)

5.   

Podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) může ECB na žádost příslušné národní centrální banky udělit institucím, na něž se vztahují skutečnosti vymezené v písmenech a) až d) uvedeného ustanovení, výjimku z povinnosti minimálních rezerv. Mezi tyto instituce patří mimo jiné instituce, na něž se vztahuje reorganizační opatření podle směrnice 2001/24/ES, instituce, na něž se vztahuje příkaz ke zmrazení majetku vydaný Unií nebo členským státem nebo na něž se vztahují opatření přijatá Unií podle článku 75 Smlouvy, která omezují používání jejich finančních prostředků; instituce, na něž se vztahuje rozhodnutí Eurosystému o pozastavení nebo vyloučení jejich přístupu k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám, a instituce, v jejichž případě není přiměřené požadovat držení minimálních rezerv.

6.   

Výjimky uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se uplatňují od začátku udržovacího období, v němž příslušná skutečnost nastane.

7.   

Podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) ECB zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv Eurosystému podle uvedeného nařízení.

8.   

ECB zveřejňuje též seznam institucí, které jsou zproštěny povinnosti minimálních rezerv, s výjimkou institucí uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až c) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

9.   

Základ pro stanovení minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy se oznamují národním centrálním bankám v rámci obecného systému měnové a finanční statistiky ECB. Podle čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) a s výhradou výjimek stanovených pro instituce ve zbytkové části v čl. 5 odst. 6 téhož nařízení vypočítávají instituce základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů za měsíc předcházející o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná.

10.   

Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení (ES) č. 2531/98.

11.   

Výše minimálních rezerv, které mají instituce držet, se vypočítá použitím sazeb minimálních rezerv stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) na každý ze závazků základu pro stanovení minimálních rezerv podle článku 5 uvedeného nařízení. Národní centrální banky používají minimální rezervy vypočítané v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) k úročení držených minimálních rezerv a k posouzení toho, zda instituce plní povinnost držet požadovanou výši minimálních rezerv.

12.   

Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby instituce využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků jednoho či více účtů minimálních rezerv za udržovací období. Udržovací období je vymezeno v článku 8 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

13.   

V souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se držené minimální rezervy institucí úročí průměrnou úrokovou sazbou Eurosystému pro hlavní refinanční operace během udržovacího období (váženou podle počtu kalendářních dnů) podle tohoto vzorce (výsledek se zaokrouhlí na nejbližší cent):

Image 1

kde:

Rt

=

úroky, které připadají na držené minimální rezervy v udržovacím období t;

Ht

=

průměrná denní výše držených minimálních rezerv v udržovacím období t;

nt

=

počet kalendářních dnů udržovacího období t;

rt

=

sazba pro úročení minimálních rezerv držených během udržovacího období t; sazba se standardně zaokrouhlí na dvě desetinná místa;

i

=

i-tý kalendářní den udržovacího období t;

MRi

=

mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem.

Denní konečný zůstatek TARGET2 po dobu narušení TARGET2 během několika obchodních dnů ve smyslu článku 187a se zohlední při výpočtu tohoto vzorce se zpětnou platností po vyřešení narušení TARGET2. Denní konečný zůstatek, který se použije během dnů narušení systému TARGET2 během několika obchodních dnů, se určí na základě nejlepších informací, které má ECB k dispozici. Veškeré zůstatky držené během dne nebo po delší dobu v rámci nouzového řešení použitého během narušení TARGET2 během několika obchodních dnů jsou úročeny sazbou nula procent.

V případě, že instituce nedodrží jiné povinnosti podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98, nařízením (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) a rozhodnutím (EU) 2021/1815 (ECB/2021/45).

;

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových společností (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).“;.“


PŘÍLOHA II

Přílohy VIa a VII obecných zásad (EU) 2017/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1.

V příloze VIa se oddíl I nahrazuje tímto:

„I.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY

1.

Eurosystém určuje způsobilost systému vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „vypořádací systém“) provozovaného centrálním depozitářem cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“), který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro, nebo národní centrální bankou anebo veřejným subjektem (ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014) členského státu, jehož měnou (*1) je euro (dále jen „provozovatel vypořádacího systému“), na základě těchto kritérií:

a)

provozovatel vypořádacího systému v zemi eurozóny splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014 a

b)

národní centrální banka členského státu, v němž příslušný vypořádací systém působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému v zemi eurozóny, která zahrnují požadavky Eurosystému uvedené v oddíle II.

2.

Eurosystém určuje způsobilost přímého nebo zprostředkovaného propojení, které zahrnuje pouze vypořádací systémy eurozóny, na základě těchto kritérií:

a)

přímé propojení nebo, v případě zprostředkovaného propojení, všechna přímá propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává, splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

národní centrální banky členských států, v nichž je usazen vypořádací systém investora, jakýkoli vypořádací systém zprostředkovatele a vypořádací systém emitenta, zavedly a udržují vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovateli vypořádacího systému v zemi eurozóny, která zahrnují požadavky Eurosystému stanovené v oddíle II;

c)

Eurosystém považuje vypořádací systém investora, jakýkoli vypořádací systém zprostředkovatele a vypořádací systém emitenta, které se účastní propojení, za způsobilé;

d)

v případě zprostředkovaných propojení považuje Eurosystém za způsobilá všechna přímá propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává.

3.

Před určením způsobilosti přímého propojení nebo zprostředkovaného propojení, které zahrnuje jeden nebo více vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři usazenými v zemi Evropského hospodářském prostoru (EHP), jejíž měnou není euro, nebo národními centrálními bankami anebo veřejnými orgány země EHP, jejíž měnou není euro (dále jen „vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu“ provozovaný „provozovatelem vypořádacího systému ze země EHP mimo eurozónu“), provede Eurosystém analýzu realizovatelnosti, která zohlední mimo jiné hodnotu způsobilých aktiv vydaných nebo držených v těchto vypořádacích systémech.

4.

Za předpokladu, že závěry uvedené analýzy budou kladné, určí Eurosystém způsobilost propojení zahrnujícího vypořádací systémy ze zemí EHP mimo eurozónu na základě těchto kritérií:

a)

Provozovatelé vypořádacích systémů ze zemí EHP mimo eurozónu, které se účastní propojení, jakož i propojení samotné splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014.

b)

Pokud jde o přímá propojení, národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní či jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní či jiná právně závazná ujednání musí stanovit povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II v právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.

Pokud jde o zprostředkovaná propojení, všechna jednotlivá přímá propojení, v nichž vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu vystupuje jako vypořádací systém emitenta, musí splňovat kritérium uvedené v prvním odstavci písmene b). V případě zprostředkovaného propojení, v kterém jsou vypořádací systém zprostředkovatele i vypořádací systém emitenta vypořádacími systémy ze země EHP mimo eurozónu, musí národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavést a udržovat vhodná smluvní nebo jiná právně závazná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní nebo jiná právně závazná ujednání musí stanovit nejen povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II v právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu, ale též povinnost provozovatele vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu provést ustanovení oddílu II ve svých smluvních nebo jiných právně závazných ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.

c)

Všechny vypořádací systémy eurozóny, které se účastní propojení, považuje Eurosystém za způsobilé.

d)

V případě zprostředkovaných propojení považuje Eurosystém za způsobilá všechna přímá propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává.

e)

Národní centrální banka země EHP mimo eurozónu, v níž působí vypořádací systém investora, se zavázala vykazovat informace o způsobilých aktivech obchodovaných na akceptovaných tuzemských trzích způsobem, který určí Eurosystém.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1)“."

2.

V příloze VII oddíle II se zrušuje odstavec 10.


(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1)“.“