(1)

Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. Přispívá k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace, a současně zvyšuje odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Pomáhá rovněž posílit udržitelné veřejné finance a podnítit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bude aktualizován v červnu 2022 v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.

(2)

Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2022. Analýza náležitě zohlednila Portský sociální závazek, který byl podepsán dne 7. května 2021 a který spočívá v pokračujícím provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 25. března 2022 potvrdila priority roční analýzy udržitelného růstu 2022 Evropská rada. Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Portugalsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny a návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2022, který analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (4) (dále jen „doporučení týkající se eurozóny 2022“) přijala Rada dne 5. dubna 2022, společnou zprávu o zaměstnanosti dne 14. března 2022.

(3)

Po celosvětové pandemii došlo k invazi Ruska na Ukrajinu a tato událost významně změnila geopolitickou a hospodářskou situaci. Ekonomiky členských států invazi pocítily mimo jiné v podobě zdražení energií, potravin a surovin a slabších vyhlídek na růst. Vyšší ceny energií zatěžují značně zejména nejzranitelnější domácnosti, jež žijí v energetické chudobě nebo jsou touto chudobou ohroženy, jakož i podniky, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií. Unie rovněž zažívá bezprecedentní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Hospodářské dopady útočné války Ruska se projevily v členských státech asymetricky. Za těchto okolností byla 4. března 2022 poprvé uplatněna směrnice Rady 2001/55/ES (5), a sice prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 (6), na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v Unii a získávají přístup na trh práce, jakož i ke vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení.

(4)

Ve světle rychle se měnící hospodářské a geopolitické situace se evropský semestr v roce 2022 vrací k široké koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti, přičemž se vyvíjí v souladu s požadavky na provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v roční analýze udržitelného růstu 2022. Pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru má zásadní význam provádění přijatých plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší všechna relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v cyklech evropského semestru 2019 a 2020 nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241, a relevantní jsou i veškerá další doporučení pro jednotlivé země vydaná do dne předložení takto revidovaného, aktualizovaného nebo pozměněného plánu.

(5)

Od března 2020 je aktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Ve sdělení ze dne 3. března 2021 nazvaném „Rok od vypuknutí pandemie COVID-19 – reakce v oblasti fiskální politiky“ Komise vyjádřila názor, že rozhodnutí o deaktivaci nebo pokračujícím uplatňování obecné únikové doložky by mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v Unii nebo v eurozóně v porovnání s předkrizovými úrovněmi (konec roku 2019). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje pro hospodářský výhled v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní prudké zdražování energií a pokračující narušení dodavatelských řetězců opodstatňují prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do konce roku 2023.

(6)

Podle přístupu v doporučení Rady ze dne 18. června 2021 (7), kterým se vydává stanovisko Rady k programu stability Portugalska z roku 2021, se celkové nastavení fiskální politiky momentálně nejlépe poměřuje jako změna primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19), ale se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie, ve vztahu k střednědobému potenciálnímu růstu (8). Nad rámec celkového nastavení fiskální politiky je taktéž věnována pozornost vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (9) (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic, aby se posoudilo, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její skladba přispívá k udržitelnému oživení v souladu se zelenou a digitální transformací.

(7)

Dne 2. března 2022 přijala Komise sdělení, které poskytuje obecné pokyny pro fiskální politiku v roce 2023 (dále jen „fiskální pokyny“) s cílem podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států, a tím posílit koordinaci politik. Komise konstatovala, že na základě makroekonomického výhledu v zimní prognóze z roku 2022 se v roce 2023 jeví jako vhodné přejít od podpůrného celkového nastavení fiskální politiky, které se uplatňovalo v období 2020–2022, k obecně neutrálnímu celkovému nastavení fiskální politiky, ale je třeba případně reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Komise oznámila, že fiskální doporučení pro rok 2023 by měla i nadále rozlišovat mezi členskými státy a zohledňovat možné efekty přelévání mezi zeměmi. Komise vyzvala členské státy, aby zmiňované pokyny zohlednily ve svých programech stability a konvergenčních programech. Komise se zavázala pečlivě sledovat hospodářský vývoj a své politické pokyny upravit podle potřeby a nejpozději v rámci jarního balíčku evropského semestru na konci května 2022.

(8)

Pokud jde o fiskální pokyny, zohledňují fiskální doporučení pro rok 2023 zhoršený hospodářský výhled, zvýšenou nejistotu a další rizika nepříznivého vývoje a vyšší inflaci ve srovnání se zimní prognózou Komise z roku 2022. Vzhledem k těmto skutečnostem musí fiskální reakce rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, podpořit kupní sílu nejzranitelnějších domácností, aby byl zmírněn dopad prudkého zdražení energií, a musí pomoci omezit inflační tlaky ze sekundárních účinků prostřednictvím cílených a dočasných opatření. Fiskální politika musí zůstat aktivní, aby se přizpůsobila rychle se vyvíjejícím okolnostem, včetně výzev vyplývajících z útočné války Ruska vůči Ukrajině, pokud jde o obranu a bezpečnost, a musí být diferencovaná podle jednotlivých zemí v závislosti na jejich fiskální a hospodářské situaci, mimo jiné pokud jde o jejich vystavení krizi a příliv vysídlených osob z Ukrajiny.

(9)

Dne 22. dubna 2021 předložilo Portugalsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Portugalska (10). Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise podle čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, v němž se stanoví, že Portugalsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž skutečnost, že nedošlo ke zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(10)

Dne 29. dubna 2022 předložilo Portugalsko svůj národní program reforem na rok 2022 a svůj program stability z roku 2022 v souladu se lhůtou stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2022 rovněž zprávy, které Portugalsko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při provádění svého plánu pro oživení a odolnost.

(11)

Dne 23. května 2022 zveřejnila Komise zprávu o Portugalsku pro rok 2022. Posoudila pokrok, který Portugalsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019, 2020 a 2021, a na základě srovnávacího přehledu oživení a odolnosti zhodnotila, jak Portugalsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Portugalsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a o nové a vyvíjející se výzvy včetně těch, jež vyplývají z ruské invaze na Ukrajinu. Posoudila rovněž pokrok Portugalska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(12)

Komise provedla hloubkový přezkum Portugalska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 a jeho výsledky zveřejnila dne 23. května 2022. Komise dospěla k závěru, že Portugalsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Zranitelná místa se týkají zejména vysokého zahraničního, soukromého a veřejného dluhu v souvislosti s nízkým růstem produktivity.

(13)

Dne 14. dubna 2022 předložilo Portugalsko nový návrh rozpočtového plánu na rok 2022. Úplné posouzení uvedeného plánu má být předloženo ve stanovisku Komise v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (11).

(14)

V doporučení ze dne 20. července 2020 (12) Rada Portugalsku doporučila, aby v letech 2020 a 2021 v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie COVID-19, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Portugalsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně posilovalo investice. Podle údajů potvrzených Eurostatem se schodek sektoru vládních institucí Portugalska snížil z 5,8 % HDP v roce 2020 na 2,8 % v roce 2021. Reakce Portugalska v oblasti fiskální politiky podpořila v roce 2021 hospodářské oživení, přičemž dočasná mimořádná opatření klesla z 2,3 % HDP v roce 2020 na 2,2 % v roce 2021. Opatření přijatá Portugalskem v roce 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 byla převážně dočasná nebo je provázela kompenzační opatření. Některá z diskrečních opatření, která přijala vláda v období 2020–2021, však dočasná nebyla ani nebyla provázena kompenzačními opatřeními – jednalo se především o výdaje související se zdravím, včetně náboru dalších zdravotnických pracovníků ze strany Národní zdravotní služby za účelem posílení její schopnosti reagovat. Podle údajů potvrzených Eurostatem se veřejný dluh snížil ze 135,2 % HDP v roce 2020 na 127,4 % HDP v roce 2021.

(15)

Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce v programu stability z roku 2022, je pro rok 2022 obezřetný a poté realistický (13). Vláda předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2022 o 5,0 % a v roce 2023 o 3,3 %. Pro srovnání, jarní prognóza Komise z roku 2022 počítá se silnějším růstem reálného HDP ve výši 5,8 % v roce 2022 a nižším růstem reálného HDP ve výši 2,7 % v roce 2023. Rozdíl je způsoben silnějším růstem soukromé spotřeby a čistého vývozu v prognóze Komise na rok 2022 a dále nižším růstem investic a čistého vývozu v roce 2023. Ve svém programu stability z roku 2022 vláda očekává, že celkový schodek vládního sektoru v roce 2022 klesne na 1,9 % HDP a v roce 2023 na 0,7 %. Pokles v roce 2022 odráží zejména silný růst hospodářské aktivity a ukončení většiny mimořádných opatření souvisejících s pandemií. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu stability z roku 2022 snížit na 120,8 % v roce 2022 a klesnout na 115,4 % v roce 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2022 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 1,9 % HDP v roce 2022 a 1,0 % v roce 2023. Tento schodek se shoduje se schodkem předpokládaným v programu stability z roku 2022 pro rok 2022 a je mírně vyšší než schodek předpokládaný pro rok 2023, a to zejména v důsledku vyšších běžných výdajů v prognóze Komise na rok 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2022 očekává v roce 2022 nižší poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 119,9 % a podobný poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 115,3 % v roce 2023. Rozdíl v roce 2022 je způsoben prognózou Komise týkající se silnějšího růstu nominálního HDP v uvedeném roce. Podle jarní prognózy Komise z roku 2022 se střednědobý (desetiletý průměrný) růst potenciálního produktu odhaduje na 1,5 %. V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které mohou potenciální hospodářský růst Portugalska podpořit.

(16)

V roce 2022 vláda postupně zrušila většinu opatření, která byla přijata v reakci na krizi COVID-19, takže se předpokládá, že dočasná mimořádná opatření klesnou z 2,2 % HDP v roce 2021 na 0,7 % v roce 2022. Na schodek veřejných financí v roce 2022 dopadají opatření, která byla přijata ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií – ta jsou v jarní prognóze Komise z roku 2022 odhadována na 0,6 % HDP v roce 2022 a do roku 2023 mají být zcela zrušena (14). Tato opatření spočívají především v sociálních transferech chudším domácnostem, snížení nepřímých daní ze spotřeby energie a dotacích na spotřebu energie. Byla oznámena jako dočasná. Pokud však ceny energií zůstanou vysoké i v roce 2023, mohla by některá z nich pokračovat. Některá z uvedených opatření nejsou cílená, což platí zejména o plošném snížení daně z pohonných hmot. Na schodek veřejných financí rovněž dopadají náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny; jarní prognóza Komise z roku 2022 tyto náklady odhaduje na 0,1 % HDP v roce 2022 (15).

(17)

V doporučení ze dne 18. června 2021 Rada Portugalsku doporučila, aby v roce 2022 využilo Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň sledovalo obezřetnou fiskální politiku. Kromě toho by mělo zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rada rovněž Portugalsku doporučila, aby omezilo růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů. Rovněž Portugalsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a současně posilovalo investice s cílem podpořit růstový potenciál.

(18)

Na základě jarní prognózy Komise z roku 2022 a informací obsažených v programu stability Portugalska z roku 2022 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky v roce 2022 bude podpůrné ve výši – 2,0 % HDP (16). Portugalsko plánuje setrvale podporovat oživení tím, že bude využívat Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic, jak doporučila Rada. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,5 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle projekcí expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP (17). Portugalsko proto hodlá zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, jak doporučila Rada. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,1 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií (0,6 % HDP), jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP), přičemž se očekává, že rostoucí mzdové náklady ve veřejném sektoru, výdaje související se stárnutím obyvatelstva a mezispotřeba budou i nadále vyvíjet tlak na růst běžných výdajů. Zejména se předpokládá, že vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP ovlivní expanzivní příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkovému nastavení fiskální politiky v roce 2022 zvýšením výdajů na spotřebu zboží a služeb veřejného sektoru. Očekává se, že Portugalsko v roce 2022 výrazně omezí růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů, neboť významný expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022 je způsoben zejména opatřeními k řešení hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií, jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny.

(19)

Nedojde-li ke změně politiky, v roce 2023 by mělo nastavení fiskální politiky podle jarní prognózy Komise z roku 2022 činit 0,0 % HDP (18). Předpokládá se, že Portugalsko bude v roce 2023 dále využívat granty v rámci Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů Unie k hospodářské činnosti se oproti roku 2022 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 podle projekcí expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu (19). Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 0,7 procentního bodu. Toto zahrnuje dopad postupného zrušení opatření k řešení zvýšených cen energií (0,6 % HDP). Zároveň se předpokládá, že vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP v roce 2022 ovlivní příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkovému nastavení fiskální politiky v roce 2023 zvýšením výdajů na důchody a sociální dávky v důsledku indexace.

(20)

Podle programu stability z roku 2022 by měl schodek veřejných financí postupně klesat na 0,3 % HDP v roce 2024 a dosáhnout vyrovnaného stavu v roce 2025. Očekává se tedy, že schodek sektoru vládních institucí zůstane v horizontu programu pod úrovní 3 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl podle projekcí v programu stability z roku 2022 do roku 2025 klesat, konkrétně se snížit na 109,8 % v roce 2024 a dále klesnout na 105,9 % v roce 2025. Podle analýzy Komise se rizika udržitelnosti dluhu ve střednědobém horizontu jeví jako vysoká.

(21)

Prorůstovější složení veřejných financí jak na příjmové, tak i na výdajové straně veřejného rozpočtu by podpořilo dlouhodobou fiskální udržitelnost Portugalska, zlepšilo podnikatelské prostředí a přispělo k oživení podporujícímu začlenění. Pokud jde o daňový systém Portugalska, existují důkazy (20) o tom, že systém daňových výhod v zemi je poněkud těžkopádný a není dostatečně transparentní (bylo zjištěno více než 500 daňových výhod, které jsou uvedeny ve více než 60 právních textech) a že by bylo vhodné důsledně sledovat a posuzovat ekonomickou účinnost daňových výdajů. Kromě toho je struktura sazeb daně z příjmů právnických osob doplněna státními a obecními přirážkami, což způsobuje složitost pro poplatníky a další zátěž pro daňovou správu. Přímé daňové srážky jsou často příliš vysoké, což vede ke značným nárokům na vrácení daně v následujícím roce. Běžné náklady na výběr daní jsou poměrně vysoké (v roce 2019 byly asi o 20 % vyšší než průměr EU-27) a investice daňové správy do informačních a komunikačních technologií jsou ve srovnání s průměrem Unie nízké (v roce 2019 představovaly 5,7 % provozních nákladů daňové správy a v porovnání s průměrem EU-27 byly přibližně poloviční). V této situaci by zefektivnění správy příjmů pomohlo zkrátit dobu placení daní v Portugalsku a snížit objem daňových nedoplatků (na konci roku 2019 tvořily 37,1 % celkových čistých příjmů a patřily k nejvyšším v Unii). Pokud jde o portugalský systém sociální ochrany, účinnost sociálních transferů při snižování chudoby a nerovnosti je nižší než průměr Unie. Zejména přiměřenost minimálního příjmu je nízká a činí 37,5 % hranice chudoby (Unie: 58,9 %). Zároveň se zdá, že mnoho sociálních dávek slouží podobným účelům, což také činí celý systém složitějším. Z toho vyplývající roztříštěnost systému sociální ochrany má za následek poměrně nízkou míru využívání a nedostatečné zaměření na ty, kteří to nejvíce potřebují, což brání pokrytí a v konečném důsledku i přiměřenosti sociálních dávek. V této souvislosti je obzvlášť důležité provádění vnitrostátní strategie boje proti chudobě.

(22)

V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic spolu s orientačním harmonogramem provádění, které má být dokončeno do 31. srpna 2026. Ty pomáhají řešit všechny nebo významnou část hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních, která Portugalsku adresovala Rada v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, jakož i ve veškerých doporučeních pro členský stát vydaných do dne přijetí plánu pro oživení a odolnost. Plán zejména podporuje investice do ekologické a digitální transformace. Ústředním bodem plánu je zlepšování kvality veřejných financí a finanční udržitelnosti státních podniků. Plán si klade za cíl posílit odolnost systému zdravotní péče a zlepšit přístup ke kvalitní zdravotní a dlouhodobé péči. Cílem plánu je zlepšit celkovou úroveň dovedností obyvatelstva včetně digitálních dovedností u různých skupin obyvatelstva a posílit nabídku odborného vzdělávání a přípravy. Plán zahrnuje významné investice do zlepšení sociálních služeb, včetně zvýšení nabídky sociálního a dostupného bydlení. Plán zavádí příslušná opatření na snížení segmentace trhu práce a na podporu kvalitní zaměstnanosti a tvorbu a zachování pracovních míst. Zejména usiluje o podporu využívání digitálních technologií občany a podniky. Významná je i skutečnost, že plán zavádí opatření na podporu přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky, a na podporu soukromých a veřejných investic pro hospodářské oživení země. Plán stanoví významné reformy a investice na podporu investic do výzkumu a inovací a na zvýšení jejich účinnosti a efektivnosti. Plán si klade za cíl řešit problémy týkající se podnikatelského prostředí a zvýšit účinnost soudního systému.

(23)

Očekává se, že provádění portugalského plánu pro oživení a odolnost přispěje k dalšímu pokroku v oblasti zelené a digitální transformace. Na opatření podporující klimatické cíle připadá v Portugalsku 37,9 % celkových prostředků, které byly na plán pro oživení a odolnost přiděleny, a na opatření podporující digitální cíle pak připadá 22,1 % z těchto celkových prostředků. Plnohodnotné provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s příslušnými milníky a cíli pomůže Portugalsku rychle se zotavit z dopadů krize COVID-19 a současně posílí jeho odolnost. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu pro oživení a odolnost, je i nadále důležité systematické zapojování sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.

(24)

Portugalsko předložilo dohodu o partnerství stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (21) dne 4. března 2022, zatímco ostatní programy politiky soudržnosti stanovené v uvedeném nařízení byly předloženy dne 4. června 2022. V souladu s nařízením (EU) 2021/1060 Portugalsko při programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 zohlední příslušná doporučení, která mu byla vydána. To je předpokladem pro zlepšení účinnosti a pro maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, kterou má země obdržet z fondů politiky soudržnosti, a zároveň je tak podporována koordinace, doplňkovost a soudržnost mezi těmito fondy politiky soudržnosti a dalšími nástroji a fondy Unie. Úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti také závisí na odstranění překážek, které stojí v cestě investicím na podporu zelené a digitální transformace a vyváženého územního rozvoje.

(25)

Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Portugalsko řadě dalších výzev souvisejících s oběhovým hospodářstvím. Zejména je Portugalsko hluboko pod průměrem Unie v ukazatelích nakládání s odpady. Průměrná míra recyklace komunálního odpadu je nízká a klesá, přičemž existují rozdíly mezi jednotlivými regiony. Portugalsko nesplnilo cíl Unie recyklovat 50 % komunálního odpadu do roku 2020. Celková míra recyklace činila 29 % v roce 2019 a 26,5 % v roce 2020 (předběžné údaje), zatímco průměr Unie je 48 %. Splnění cílů Unie pro příští desetiletí, včetně dosažení míry recyklace komunálního odpadu na úrovni 55 % do roku 2025, bude vyžadovat značné úsilí. Je třeba realizovat zlepšení v oblasti prevence, minimalizace, třídění, opětovného použití a recyklace odpadu, a tím přesměrovat odpady ze skládek a spaloven, a modernizovat zařízení na recyklaci a zpracování odpadů. Zvýšení poplatků za skládkování a spalování, zavedení daně ze zbytkového odpadu a zvýšení poplatků pro obce, které neplní cíle v oblasti recyklace, jsou dobrými příklady, jak těchto cílů lépe dosáhnout. Kromě toho by tento proces mohlo urychlit rozšíření odděleného sběru odpadu a další rozvoj systémů poplatků podle množství odpadu.

(26)

Plán REPowerEU, jak jej navrhuje Komise a který reaguje na mandát hlav států a předsedů vlád Unie ve Versailleském prohlášení, má v co nejkratší době postupně odstranit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Za tímto účelem zamýšlí Komise v dialogu s členskými státy identifikovat nejvhodnější projekty, investice a reformy na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Cílem těchto opatření je snížit celkovou závislost na fosilních palivech a při dovozu fosilních paliv se odklonit od Ruska.

(27)

Portugalsko má vysoký podíl obnovitelných zdrojů (jedna třetina skladby zdrojů energie) a není příliš závislé na ruských fosilních palivech. Nicméně podle údajů z roku 2020 ropa a plyn (především zkapalněný zemní plyn (LNG)) stále představují dvě třetiny dodávek primární energie, přičemž u ropy činí tento podíl 42 % a u plynu 24 %. V roce 2021 se ve výrobě elektřiny přestalo používat uhlí, ale spotřeba plynu v posledních letech rychle vzrostla, částečně kvůli nižší dostupnosti vodní energie v důsledku sucha. Z Ruska pochází 10 % dováženého plynu, a díky velké míře využívání LNG je tak míra závislosti Portugalska výrazně pod průměrem Unie (44 %), přičemž země z Ruska ani nedováží žádnou ropu či uhlí (22). Portugalsko však dováží 100 % fosilních paliv. Ke snížení této celkové dovozní závislosti (prostřednictvím vyšších klimatických ambicí Unie se zaměřením na cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii) bude Portugalsko muset ještě více využívat svého solárního a větrného potenciálu, zejména toho na moři, a to především tím, že zjednoduší povolovací postupy a posílí správní kapacitu. Modernizace elektrické přenosové a distribuční sítě, včetně technologií stejnosměrného proudu, a umožnění investic do skladování elektřiny a obnovitelného vodíku s příslušnou dodatečnou kapacitou z obnovitelných zdrojů by umožnily dodávat flexibilní a rychle reagující energii, což je pro řízení systému s vysokým podílem obnovitelných zdrojů zásadní. Výzvou pro odolnost elektroenergetické soustavy Portugalska a Unie je i nízká míra elektroenergetického propojení se Španělskem (a v konečném důsledku i s Francií). Další přeshraniční propojení by mohla podpořit větší integraci kapacity z obnovitelných zdrojů, kterou disponuje Pyrenejský poloostrov, do jednotného trhu s energií, včetně plynárenské infrastruktury připravené na vodík, neboť ta by mohla přispět k diverzifikaci dodávek plynu na vnitřním trhu a napomáhat využívání dlouhodobého potenciálu obnovitelného vodíku.

V rámci zlepšování energetické účinnosti budov by účinnost investičního úsilí zásadně zvýšily vhodné systémy financování, osvětové kampaně a rozvoj zelených dovedností. Kromě toho existuje potřeba další dekarbonizace odvětví dopravy, mimo jiné urychlením výstavby elektrické dobíjecí infrastruktury a pokrokem v klíčových projektech železniční, cyklistické a veřejné dopravy. Má-li Portugalsko dostát cílům balíčku „Fit for 55“, bude zapotřebí dále zvýšit ambice, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, i cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

(28)

Vzhledem k tomu, že urychlený přechod na klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv si v několika odvětvích vyžádá značné náklady na restrukturalizaci, může Portugalsko v rámci politiky soudržnosti využívat mechanismus pro spravedlivou transformaci, aby zmírnilo socioekonomický dopad přechodu v nejpostiženějších regionech. Portugalsko může navíc zlepšovat pracovní příležitosti a posilovat sociální soudržnost s pomocí Evropského sociálního fondu plus zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (23).

(29)

Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2022 a její stanovisko (24) je promítnuto do doporučení č. 1.

(30)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení obsažených v doporučení týkajícím se eurozóny 2022, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Portugalska se to odráží zejména v doporučeních č. 1 a 2.

(31)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a svého posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2022 a program stability z roku 2022. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do doporučení č. 1, 2 a 4. Doporučení č. 1 a 2 rovněž přispívají k provádění doporučení týkajícího se eurozóny 2022, zejména prvního a čtvrtého doporučení pro eurozónu. Fiskální politiky uvedené v doporučení č. 1 pomáhají mimo jiné řešit nerovnováhy spojené s vysokým veřejným dluhem v souvislosti s nízkým růstem produktivity. Politiky uvedené v doporučení č. 2 pomáhají mimo jiné snížit veřejný, soukromý i vnější dluh, neboť plné provádění plánu pro oživení a odolnost podpoří růst a zároveň posílí odolnost hospodářství. Politiky uvedené v doporučení č. 4 pomáhají mimo jiné řešit zranitelná místa spojená s vysokým vnějším dluhem v dlouhodobějším horizontu,