(1)

Je třeba urychleně snížit emise skleníkových plynů, zejména za účelem snížení vzestupu hladiny moří a pravděpodobnosti extrémních povětrnostních jevů, které již postihují všechny regiony na celém světě (1), a za účelem snížení hospodářských a sociálních nákladů spojených s dopady globálního oteplování (2). Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Pařížské dohody přijaté dne 15. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) (3), která zavazuje smluvní strany k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a k úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(2)

Jak nedávno potvrdila šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o fyzikálních vědeckých základech, změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují vážné hrozby, které vyžadují naléhavá opatření. Lidské utrpení a hospodářské ztráty způsobené častějšími extrémními jevy souvisejícími s klimatem, jako jsou povodně, vlny veder, sucha a lesní požáry, jsou stále častější. V Unii již nyní dosahují tyto ztráty v průměru přes 12 miliard EUR ročně (4).

Mohly by dosáhnout dalších 175 miliard EUR, což činí1,38 % HDP Unie ročně, pokud by globální oteplování dosáhlo 3 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, oproti 65 miliardám EUR při 2 °C a 36 miliardám EUR ročně při 1,5 °C. To by neúměrně poškodilo určité skupiny, zejména osoby, které jsou ve zranitelné situaci již nyní, a regiony, které se již nyní potýkají s problémy.

(3)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) vymezuje strategii, díky níž se má Unie stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem a přeměnit se v udržitelnou, spravedlivější a prosperující společnost, jež respektuje meze naší planety. Potřeba spravedlivé transformace je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, která klade důraz na to, aby nebyl opomenut žádný jednotlivec ani region. Evropský právní rámec pro klima (5) stanoví závazný celounijní cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a závazný střednědobý cíl spočívající ve snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Cílem 8. akčního programu pro životní prostředí na období do roku 2030 (6) je urychlit ekologickou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje a je založené na energii z obnovitelných zdrojů, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, jakož i chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí.

(4)

S ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině jsou ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“ (dále jen „Plán REPowerEU“) v souladu s Versailleským prohlášením přijatým na zasedání konaném ve dnech 10. a 11. března 2022 stanovena opatření k postupnému odstranění závislosti Unie na fosilních palivech z Ruska, a to diverzifikací dodávek plynu a zrychlením snižování závislosti na fosilních palivech, mimo jiné prostřednictvím zavádění solárních, větrných a tepelných čerpadel, dekarbonizace průmyslu a umožnění rychlejšího povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(5)

Transformace na klimaticky neutrální hospodářství a společnost vyžaduje komplexní politická opatření a značné investice v mnoha oblastech, jako jsou opatření v oblasti klimatu, energetiky, dopravy, životního prostředí, průmyslu, výzkumu a inovací (7). Za účelem splnění závazného cíle pro rok 2030 na úrovni Unie vydala Komise dne 14. července 2021 sdělení nazvané „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ a předložila celou řadu souvisejících legislativních návrhů (dále jen „balíček Fit for 55“). Balíček Fit for 55 obsahuje návrhy na aktualizaci relevantních právních předpisů včetně systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) (8), směrnice o zdanění energie, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, nařízení o výkonnostních normách pro emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva a nařízení o „sdílení úsilí“ s ohledem na odvětví mimo stávající systém EU ETS, konkrétně odvětví dopravy a budov.

Obsahuje rovněž návrhy nových právních předpisů, zejména na podporu používání čistších paliv v odvětví letecké a námořní dopravy a také zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření, který přímo souvisí s navrhovaným zavedením systému obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Cílem balíčku „Fit for 55“ ve spojení s opatřeními přijatými na úrovni Unie na podporu a podnícení nezbytných veřejných a soukromých investic je podpořit a urychlit růst nových trhů, například pro čistá paliva a vozidla s nízkými emisemi, čímž se sníží náklady na udržitelnou transformaci pro podniky i občany.

(6)

Na svém zasedání dne 20. června 2019 se Evropská rada ve své „Nové strategické agendě na období 2019–2024“ zavázala, aby zajistila spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě, která bude inkluzivní a nikoho neopomine. Na mezinárodní úrovni členské státy potvrdily cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a ratifikovaly Pařížskou dohodu, která odkazuje na nezbytné požadavky spočívající ve spravedlivém přesunu pracovní síly a podpoře důstojné práce a kvalitních pracovních míst, jakož i na potřebu, aby adaptace a budování kapacit zohledňovaly genderové aspekty. Pokyny Mezinárodní organizace práce poskytují mezinárodně uznávaný politický rámec pro spravedlivý přechod k environmentálně udržitelným ekonomikám a společnostem pro všechny (9). Kromě toho 54 signatářů (států a sociálních partnerů), včetně Komise jménem Unie a 21 jednotlivých členských států, podpořilo Slezské prohlášení o solidaritě a spravedlivé transformaci (10), které bylo přijato na 24. konferenci smluvních stran UNFCCC v Katovicích. Unie a deset členských států podepsaly prohlášení nazvané „O podpoře podmínek pro spravedlivou transformaci na mezinárodní úrovni, které bylo přijato na 26. konferenci smluvních stran UNFCCC v Glasgow, v němž se zavázaly zahrnout informace o spravedlivé transformaci do dvouletých zpráv o transparentnosti v rámci podávání zpráv o svých politikách a opatřeních k dosažení svých vnitrostátně stanovených příspěvků.

(7)

Spravedlnost a solidarita jsou určujícími zásadami politik Unie v oblasti ekologické transformace a jsou nezbytným předpokladem široké a trvalé podpory této transformace ze strany veřejnosti. Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje, že transformace musí být spravedlivá a inkluzivní, musí klást na první místo občany a věnovat zvláštní pozornost podpoře regionů, průmyslových odvětví, pracovníků, domácností a spotřebitelů, již budou čelit největším problémům. Ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvaném ‚Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci‘ se dále zdůrazňuje, že provádění Zelené dohody pro Evropu poskytne Evropě nástroje, aby mohla vynakládat větší úsilí, pokud jde o vzestupnou konvergenci, sociální spravedlnost a společnou prosperitu. Podle sdělení Komise ze dne 23. února 2022 nazvaného ‚O důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení‘ je podpora důstojné práce na celém světě ústředním bodem spravedlivé transformace a inkluzivního, udržitelného a odolného oživení po pandemii.

(8)

Ve sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvaném ‚Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv‘ (11) se zdůrazňuje, že aby bylo možné se vydat směrem k zelenějšímu a digitálnějšímu desetiletí, v němž budou Evropané moci prosperovat, bude zapotřebí jednota, koordinace a solidarita. Ve sdělení jsou navrženy tři hlavní cíle EU pro rok 2030, a sice že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel ve věku od 20 do 64 let (12); minimálně 60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy (13); počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů (14). Uvedené hlavní cíle pro rok 2030 uvítali jak vedoucí představitelé Unie v Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád, tak i Evropská rada ve svých závěrech z 24. a 25. června 2021.

(9)

Při zavedení vhodných doprovodných politik (15) by se díky ekologické transformaci mohl celkově vytvořit v Unii do roku 2030 přibližně 1 milion dalších kvalitních pracovních míst (16) a do roku 2050 pak další 2 miliony (17) v odvětvích, jako je stavebnictví, informační a komunikační technologie (dále jen ‚IKT‘) či obnovitelná energie, a zároveň by bylo možné zmírnit dlouhodobý úbytek pracovních míst pro pracovníky se střední kvalifikací, k němuž dochází v důsledku automatizace a digitalizace. Pokud však ekologická transformace nebude podpořena vhodným souborem politik, mohla by podle pesimistického scénáře v Unii způsobit pokles HDP až o 0,39 % a ztrátu pracovních míst až o 0,26 % (18).

(10)

Dopady ekologické transformace na podnikání a zaměstnanost se budou lišit podle odvětví, povolání, regionů a zemí, což přinese změny pracovních míst v rámci odvětví a průmyslových ekosystémů, jakož i rozsáhlé přerozdělení pracovních sil mezi nimi (19) Restrukturalizace a přizpůsobení dotčených společností, odvětví a ekosystémů vyžadují rozvoj nových obchodních modelů a rozsáhlé přerozdělení pracovních sil napříč odvětvími a regiony. Ztráta pracovních míst se očekává například v některých těžebních činnostech nebo u výroby energie z fosilních paliv a také v částech automobilového průmyslu. Nové pracovní příležitosti se naopak očekávají v souvislosti s činnostmi zaměřenými na zachování oběhové hodnoty, jakož i v souvislosti s udržitelnou dopravou a výrobou energie. Členské státy by proto měly ve spolupráci se sociálními partnery nebo místními a regionálními orgány a zúčastněnými stranami uplatňovat podrobný přístup zaměřený na jednotlivé dotčené regiony a ekosystémy.

(11)

Vytvářením kvalitních pracovních příležitostí pro každého a souběžným přijímáním opatření ke zmírňování energetické a dopravní chudoby a jejich předcházení může ekologická transformace přispět ke zvýšení příjmů a k celkovému snížení nerovnosti a chudoby (20). Může tak pomoci řešit již existující sociálně-ekonomické nerovnosti a sociální vyloučení, zlepšovat zdraví a životní podmínky a podporovat rovnost, včetně genderové rovnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována určitým skupinám obyvatelstva, zejména těm, které se již nacházejí ve zranitelném postavení. Sem se řadí zejména domácnosti s nízkými a nižšími středními příjmy, které vynakládají vysoký podíl svých příjmů na základní služby, jako jsou energie, doprava a bydlení, jakož i mikropodniky a malé a střední podniky. Výsledky modelování ukazují, že to, zda jsou ekologické daně progresivní nebo regresivní, bude z velké části záviset na koncepci nástrojů, včetně například míry, do jaké je snížení daně z příjmu, popř. do jaké jsou jiné možnosti recyklace příjmů zaměřeny na osoby s nižšími příjmy (21).

(12)

Činnosti oběhového hospodářství zaměřené na uchovávání hodnoty, včetně obchodních modelů založených na opravách, opětovném použití, repasování a servitizaci, mohou podpořit cenově dostupný a udržitelný přístup ke zboží a službám. Vytvářejí rovněž pracovní místa a příležitosti pro pracovníky s různými úrovněmi dovedností, včetně žen, osob se zdravotním postižením a skupin ve zranitelném postavení, přičemž v těchto oblastech působí subjekty sociální ekonomiky. Prosazováním oběhovosti výrobků výrazně snižují emise uhlíku, neboť vytvářejí pracovní místa tam, kde je třeba produkty opravovat, renovovat nebo sdílet.

(13)

Podle nejnovějších dostupných údajů ve statistikách EU o příjmu a životních podmínkách za období 2019/2020 postihla energetická chudoba přibližně 8 % obyvatelstva Unie, tj. více než 35 milionů osob, které nebyly schopny dostatečně vytápět své domovy, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a příjmovými skupinami existovaly značné rozdíly (22). Celkově Středisko pro sledování energetické chudoby na základě kombinace ukazatelů odhaduje, že energetickou chudobou trpí více než 50 milionů domácností v Unii (23). Energetická chudoba, která je důsledkem kombinace nízkých příjmů, vysokého podílu disponibilních příjmů vynaložených na energie a nízké energetické účinnosti, představuje pro Unii již nějakou dobu velkou výzvu. Riziko energetické chudoby navíc zvyšují vysoké a kolísavé ceny energie, které jsou způsobeny řadou faktorů, včetně faktorů souvisejících s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině a následnou politickou reakcí Unie. Tato forma chudoby postihuje nejen domácnosti s nízkými příjmy, ale v mnoha členských státech rovněž domácnosti s nižšími středními příjmy.

Náchylnější k energetické chudobě a jejím dopadům jsou rovněž domácnosti s nadprůměrnými energetickými potřebami, mezi něž patří rodiny s dětmi, včetně rodin s jedním rodičem, osoby se zdravotním postižením a starší osoby (24). Energetickou chudobou jsou obzvláště postiženy také ženy, a zejména samoživitelky a starší ženy (25). Kromě energetické chudoby se stále více uznává pojem dopravní chudoby v případech, kdy některé kategorie obyvatelstva nejsou schopny dosáhnout společensky a materiálně nezbytné úrovně dopravních služeb. Bez vhodných doprovodných opatření ke zmírnění energetické a dopravní chudoby a předcházení jim, hrozí vystupňování těchto forem chudoby zejména v důsledku internalizace nákladů na emise v tvorbě cen nebo v důsledku nákladů na přizpůsobení se účinnějším alternativám s nižšími emisemi.

(14)

Zásady sociální spravedlnosti, soudržnosti a solidarity jsou pevně zakotveny v koncepci relevantních rámců v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí na úrovni Unie, mimo jiné prostřednictvím zásady ‚znečišťovatel platí‘ a úsilí sdíleného mezi členskými státy, jakož i v částečném přerozdělování emisních povolenek systému EU ETS za účelem solidarity, růstu a propojení v rámci Unie a jejich využití pro Modernizační fond, který přispívá k významným investičním potřebám členských států s nižšími příjmy na modernizaci jejich energetických systémů. Rámec právních předpisů Unie v oblasti energetické politiky mimoto poskytuje členským státům nástroje k zajištění ochrany zákazníků v domácnostech, které trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelné, a zároveň zabraňuje narušování trhu. Ačkoli uvedené nástroje pomáhají usnadnit ekologickou transformaci, mají zároveň poskytnout prostředky k zajištění nezbytné ochrany v obecnější rovině, jak ukazuje například sdělení Komise ze dne 13. října 2021 nazvané ‚Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor‘ a plán REPowerEU.

(15)

Členské státy mají k dispozici celou řadu nástrojů, jak nastínit a koordinovat svá opatření pro spravedlivou transformaci. Ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (26) by se měl vyhodnotit počet domácností trpících energetickou chudobou a měla by se nastínit opatření potřebná k řešení sociálních a územních dopadů transformace energetiky. V plánech spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (27) by měla být určena území, která jsou způsobilá do roku 2027 pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. V národních plánech pro oživení a odolnost financovaných z nástroje NextGenerationEU a vypracovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (28) se stanoví reformy a investice na podporu ekologické transformace, inkluzivního růstu, sociální a územní soudržnosti, odolnosti a vyhlídek pro příští generaci s horizontem provedení do roku 2026. Některá opatření pro spravedlivou transformaci jsou prováděna rovněž v rámci jiných programů a iniciativ, zejména fondů politiky soudržnosti.

(16)

V návaznosti na zásady a politiky Zelené dohody pro Evropu, a zejména na evropský pilíř sociálních práv, existuje prostor pro komplexní zlepšení koncepce politik napříč odvětvími a zajištění soudržnosti vynakládání prostředků, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. I když Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném ‚Celounijní posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Prosazování zelené transformace a podpora hospodářského oživení prostřednictvím integrovaného plánování v oblasti energetiky a klimatu‘ uznala, že tyto plány obsahují některé ukazatele a politiky týkající se energetické chudoby, dospěla k závěru, že uvedené plány někdy nestanovují jasné priority financování potřebného pro spravedlivou transformaci či pro změny kvalifikace a prohlubování dovedností či podporu přizpůsobení trhu práce. Plány spravedlivé územní transformace by se měly zaměřit na vybraná území, a proto se od nich neočekává, že by stanovovaly celkovou strategii a politiky pro spravedlivou transformaci na vnitrostátní úrovni. Zatímco jimi podpořené reformy a investice, jež pomáhají financovat, jsou koncipovány tak, aby měly trvalý dopad, plány spravedlivé územní transformace i plány pro oživení a odolnost jsou časově omezené.

(17)

Spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě v Unii do roku 2050 zajistí, aby nebyl nikdo opomenut, zejména nesmí být opomenuti pracovníci a domácnosti nejvíce zasažené ekologickou transformací, především pak ti, kteří se již nyní nacházejí ve zranitelném postavení. Za tímto účelem by členské státy měly v souladu s obsahem tohoto doporučení zavést komplexní balíčky politických opatření (29), posílit průřezové prvky, které podporují spravedlivou ekologickou transformaci, a optimálně využívat veřejné a soukromé financování. Balíčky politických opatření by měly zohledňovat osoby a domácnosti, které jsou nejvíce zasaženy ekologickou transformací, zejména ztrátou pracovních míst, ale také změnou pracovních podmínek nebo novými požadavky na pracovní pozice, jakož i ty, které jsou vystaveny nepříznivým dopadům na disponibilní příjmy, výdaje a přístup k základním službám. V rámci nejvíce zasažených skupin by balíčky politických opatření měly zohledňovat zejména – nikoli však výlučně – osoby a domácnosti ve zranitelném postavení, totiž osoby nejvíce vzdálené trhu práce, například z důvodu jejich dovedností, územně specifických podmínek na trhu práce nebo jiných charakteristik, jako je pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace. Mezi osoby a domácnosti ve zranitelném postavení mohou mimoto patřit osoby postižené chudobou nebo energetickou chudobou, popř. osoby jí ohrožené, osoby, které se potýkají s překážkami mobility nebo jsou nadměrně zatíženy náklady na bydlení, včetně rodin s jedním rodičem, což jsou častěji ženy než muži. Balíčky politických opatření by měly být přizpůsobeny místním podmínkám a měly by zohledňovat potřeby nejzranitelnějších a nejodlehlejších částí Unie, včetně nejvzdálenějších regionů a ostrovů.

(18)

Aktivní podpora kvalitního zaměstnávání by se měla zaměřit na pomoc pracovníkům, uchazečům o zaměstnání, osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a osobám samostatně výdělečně činným, které jsou nejvíce zasaženy zelenou transformací. Zejména nedostatečně zastoupené osoby, jako jsou ženy, pracovníci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, starší osoby nebo osoby s relativně nízkou schopností přizpůsobit se změnám na trhu práce, potřebují podporu za účelem zlepšení zaměstnatelnosti a při hledání zaměstnání, a to v souladu s doporučením Komise (EU) 2021/402 (30). Na základě předchozích politických pokynů, zejména doporučení a rozhodnutí Rady (EU) 2020/1512 (31) a (EU) 2021/1868 (32) by tedy balíčky politických opatření měly zahrnovat opatření uzpůsobená na míru, která by se zaměřila na pobídky k zaměstnávání a přechodu na jinou práci, na podporu podnikání, zejména pro ženy nebo osoby se zdravotním postižením, jakož i opatření pro vytváření kvalitních pracovních míst, především pro mikropodniky, malé a střední podniky a v nejvíce zasažených územích. Tato opatření v kombinaci s odpovídající podporou Unie mohou být rovněž užitečným nástrojem při řešení výzev na trhu práce, jako jsou výzvy vyplývající z přílivu ukrajinských uprchlíků, zejména v nejvíce zasažených členských státech. Měla by rovněž přispívat k účinnému provádění a prosazování stávajících pravidel týkajících se pracovních podmínek a podporovat společensky odpovědnou restrukturalizaci v souladu se stávajícími pravidly a normami. Zásadní úlohu hrají sociální partneři, kteří by měli prostřednictvím dialogu přispět k řešení dopadů obtížných aspektů ekologické transformace na zaměstnanost a sociální oblast.

(19)

Přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení pro všechny je zásadní pro zajištění toho, aby měla pracovní síla dovednosti potřebné k uskutečnění zelené transformace. Aspekty spravedlivé transformace by proto měly být začleněny do koncipování a provádění národních strategií v oblasti dovedností, přičemž by se měly zohlednit návrhy Komise předložené v Evropské agendě dovedností“) (33) a v nové aktualizované průmyslové strategii EU (34). Zásadní vliv budou mít rovněž partnerství v rámci Paktu pro dovednosti. Aktuální poznatky a prognózy týkající se trhu práce a dovedností získané mimo jiné na regionální, odvětvové a profesní úrovni umožňují určit a předpovědět příslušné potřeby v oblasti dovedností specifických pro jednotlivá povolání a průřezových dovedností a mohou posloužit i jako základ pro přizpůsobení učebních osnov, aby odpovídaly dovednostem potřebným pro ekologickou transformaci. V souladu s doporučením Rady 2020/C 417/01 (35) by odborné vzdělávání a příprava měly mladé lidi a dospělé, zejména ženy a osoby s nízkou kvalifikací, vybavit dovednostmi potřebnými ke zvládnutí zelené transformace.

Učňovská příprava a placené stáže, včetně těch s důrazem na odbornou přípravu, určené především pro mladé lidi přispívají k přechodu na trhu práce, zejména směrem k činnostem napomáhajícím dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, a do odvětví, která se obzvlášť potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Aby se naplnily potřeby v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace, je třeba podporovat větší zapojení dospělých do celoživotního učení mimo jiné tím, že se jednotlivcům umožní vyhledávat odbornou přípravu přizpůsobenou jejich potřebám, a případně prostřednictvím krátkých a kvalitních kurzů dovedností pro ekologickou transformaci, přičemž se zohlední doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (36), jehož cílem je usnadnit hodnocení a uznávání výsledků těchto kurzů.

(20)

Mělo by být přezkoumáno složení systémů daní a dávek a systémů sociální ochrany s ohledem na specifické potřeby vyplývající ze zelené transformace, přičemž by měla být zohledněna i zásada „znečišťovatel platí“ a potřeba, aby doprovodné politiky nezaváděly dotace na spotřebu fosilních paliv, neomezovaly spotřebitele na využití konkrétní technologie, nesnižovaly pobídky k renovaci budov, nahrazování systémů tepelné energie a nesnižovaly pobídky u obecných opatření v oblasti energetické účinnosti. Podporu nejzranitelnějších domácností a pracovníků nejvíce zasažených ekologickou transformací lze zajistit kombinací různých politik. V závislosti na vnitrostátní a individuální situaci by mohla zahrnovat například přesun daňové zátěže z oblasti práce směrem k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, jak se uvádí v návrhu revize směrnice o zdanění energií (37), přezkum systémů pro případ nezaměstnanosti nebo v případě potřeby dočasnou a cílenou přímou podporu příjmů. Je možné přezkoumat systémy sociální ochrany, včetně politik sociálního začleňování, a případně je upravit s ohledem na zelenou transformaci, zejména s cílem zajistit jistotu příjmu, především při plynulém přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, a poskytovat odpovídající sociální, zdravotní a pečovatelské služby prostřednictvím vhodné sociální infrastruktury, zejména na nejvíce zasažených územích (např. ve venkovských a odlehlých oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony), aby se zabránilo sociálnímu vyloučení, a řešit zdravotní rizika. S cílem předcházet sociálnímu vyloučení dětí a bojovat proti němu jsou investice do sociální infrastruktury pro děti zaměřeny na zajištění přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jak je stanoveno v doporučení Rady (EU) 2021/1004 (38).

(21)

V zájmu vybudování fyzické a finanční odolnosti vůči nezvratným dopadům změny klimatu inkluzivním způsobem je třeba podporovat řešení zaměřená na zlepšení informovanosti o rizicích, snižování rizik a jejich přenos, zejména zvýšením dostupnosti pojištění a investicemi do řízení rizik katastrof a přizpůsobování se změně klimatu s cílem omezit její fyzické dopady, a tím snížit ztráty a odstranit nedostatky v oblasti ochrany klimatu, přičemž je třeba zohlednit mikropodniky, malé a střední podniky, jakož i venkovské a odlehlé oblasti, jako jsou nejvzdálenější regiony a ostrovy. Mělo by být posíleno řízení rizik katastrof zahrnující systémy civilní ochrany na unijní a vnitrostátní úrovni, aby bylo možné lépe předcházet otřesům souvisejícím s klimatem, připravit se a reagovat na ně.

(22)

Každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně energií, dopravy, vody, sanitace, finančních služeb a digitálních komunikací, přičemž osobám v nouzi by měla být k dispozici pomoc pro zajištění rovného přístupu k těmto službám (39). Osobám v nouzi by rovněž měl být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality (40). Kromě toho mohou mít z uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ prospěch domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelní zákazníci, včetně konečných uživatelů, osoby trpící nebo ohrožené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení. Kromě ochrany a posílení postavení spotřebitelů energií je třeba přijmout konkrétní opatření k prevenci a řešení základních příčin energetické chudoby, která zahrnují zejména podporu investic zaměřených na zvýšení energetické účinnosti, především v oblasti sociálního bydlení. Navrhované aktualizace směrnice o energetické účinnosti (41) a směrnice o energetické náročnosti budov (42) přijatý dne 14. prosince 2021 mají rovněž řešit hlavní neekonomické překážky renovací, jako je rozdílná motivace, včetně nastavení vztahů mezi vlastníky a nájemci, a struktury spoluvlastnictví. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám a konkrétním skupinám, které jsou více ohroženy energetickou chudobou, jako jsou osoby se zdravotním postižením, rodiče samoživitelé, starší osoby, děti a osoby náležející k rasovým či etnickým menšinám.

Již existující a nově se objevující problémy v oblasti mobility lze řešit prostřednictvím podpůrných opatření a rozvojem nezbytné infrastruktury, jako je veřejná doprava. Cenová dostupnost, přístupnost a bezpečnost udržitelné mobility a různých druhů dopravy, včetně soukromé a veřejné dopravy, jsou klíčem k zajištění toho, aby měli z ekologické transformace prospěch všichni a byli její součástí. V této souvislosti hraje významnou úlohu městská mobilita, což odráží i sdělení Komise ze dne 14. prosince 2021 nazvané „Nový rámec EU pro městskou mobilitu“.

(23)

Celospolečenský přístup ke spravedlivé transformaci by měl podpořit politická opatření na základě koordinace tvorby politik a posílení operačních kapacit na všech úrovních a ve všech příslušných oblastech politiky. Měl by se rovněž opírat o aktivní úlohu regionálním a místním orgánům, zapojení sociálních partnerů na všech úrovních a ve všech fázích, jakož i účinné a smysluplné zapojení občanské společnosti a zúčastněných stran. Taková koordinace a zapojení by mohly zajistit, aby byly zásady Zelené dohody pro Evropu týkající se spravedlnosti a solidarity od počátku začleněny do tvorby, provádění a monitorování politik, což by poskytlo základ pro širokou a dlouhodobou podporu inkluzivních politik podporujících ekologickou transformaci.

(24)

Pro zavedení řádné sociální politiky a politiky trhu práce, které zajistí spravedlivou a inkluzivní transformaci, mají klíčový význam přesvědčivé faktické podklady. Za tímto účelem se prostřednictvím postupné harmonizace a jednotnosti definic, pojmů, klasifikací a metodik, zejména na základě doporučení Komise (EU) 2020/1563 (43), usiluje o usnadnění posuzování a srovnatelnosti příslušných výstupů. Ke znalostní základně, z níž lze poté vycházet při politické i veřejné diskusi, přispívají rovněž další opatření v oblasti výzkumu a inovací. Výměna informací s veřejností v celé její rozmanitosti a s klíčovými zúčastněnými stranami, například o výsledcích hodnocení, prognózování a monitorování, může vedle toho přispět k tvorbě politik a angažovanosti.

(25)

Vhodné podrobné a vysoce kvalitní údaje a ukazatele roztříděné podle pohlaví jsou zapotřebí zejména k posouzení dopadů politik v oblasti změny klimatu na zaměstnanost a sociální oblast, jakož i jejich distribučního dopadu. Tyto údaje a ukazatele nejsou v současné době plně k dispozici. Ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti měření energetické chudoby, mohly by být v souladu s vnitrostátními podmínkami vypracovány například ukazatele pro posuzování dopravní chudoby. Monitorování a hodnocení lze posílit řadou opatření zaměřených na ukazatele, srovnávací přehledy, jakož i na pilotní projekty malého rozsahu a experimentování s politikami. Opatření by měla vycházet nebo čerpat ze stávajících srovnávacích přehledů, jako je srovnávací přehled sociálních ukazatelů a přehled ukazatelů Zelené dohody pro Evropu, které obsahují relevantní informace o konkrétních aspektech politik spravedlivé transformace.

(26)

Vzhledem ke značným investicím, které si zelená transformace vyžádá, je obzvláště důležité zajistit optimální a účinné využívání veřejných a soukromých finančních prostředků a mobilizaci všech dostupných zdrojů a jejich účinné použití. Na úrovni Unie jsou příslušná opatření podporována z rozpočtu Unie a nástroje NextGenerationEU. Budou prováděna v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), programu ERASMUS+ a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), programu LIFE, programu Horizont Evropa, Modernizačního fondu a Inovačního fondu (44) a fondů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Kromě toho Komise podporuje členské státy prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu tím, že jim poskytuje technické odborné znalosti přizpůsobené konkrétním potřebám pro navrhování a provádění reforem včetně těch, které podporují spravedlivý přechod k uhlíkové neutralitě.

(27)

Evropský semestr je rámcem Unie pro koordinaci hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Tuto úlohu bude plnit i nadále ve fázi oživení a při prosazování ekologické a digitální transformace, jež se opírá o čtyři rozměry konkurenceschopné udržitelnosti, přičemž bude podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje. V rámci evropského semestru bude Komise pečlivě sledovat socioekonomické výsledky a dopady a v případě potřeby navrhne cílená doporučení pro jednotlivé země s cílem zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut. Prioritou bude doplňkovost s opatřeními podporovanými v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Monitorování tohoto doporučení bude proto probíhat dle potřeby v kontextu evropského semestru, mimo jiné v rámci relevantních výborů podle jejich příslušných oblastí působnosti, na základě odpovídajících posouzení, hodnocení dopadů politik a stavu provádění pokynů uvedených v tomto doporučení. Mechanismus sledování nepřinese členským státům zbytečnou administrativní zátěž.

(28)

Kromě toho by členské státy měly z tohoto doporučení vycházet při návrhu svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v roce 2023 a jejich konečné aktualizaci v roce 2024 v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2018/1999 a zvážit začlenění posouzení dopadů na oblast zaměstnanosti, sociálních a distribučních vlivů a aspektů spravedlivé transformace do všech pěti rozměrů energetické unie a dále posílit politická opatření k řešení těchto dopadů se zvláštním zaměřením na energetickou chudobu.

(29)

Monitorování provádění tohoto doporučení může dále vycházet ze stávajících poznatků v kontextu zavedených procesů mnohostranného dohledu, například v rámci evropského semestru. Rada nebo Komise mohou příslušně v souladu s články 150 a 160 Smlouvy o fungování Evropské unie a ve spolupráci s dalšími příslušnými výbory, zejména s Výborem pro hospodářskou politiku, požádat Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu, aby v rámci svých příslušných pravomocí posoudily provádění tohoto doporučení na základě náležitého podávání zpráv Komise a dalších nástrojů mnohostranného dohledu. V této souvislosti Komise rovněž pracuje na zlepšení dostupnosti údajů, rozčleněných podle pohlaví, na aktualizaci a používání stávajících rámců a metodických pokynů, mimo jiné pro měření energetické a dopravní chudoby a nerovností v oblasti životního prostředí a pro hodnocení účinnosti a skutečného dopadu politických opatření,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)