(1)

Podle čl. 25a odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 má Komise pravidelně posuzovat spolupráci třetích zemí v oblasti zpětného přebírání osob. Spolupráce s Gambií v oblasti zpětného přebírání osob byla na základě hodnocení provedeného podle uvedeného ustanovení vyhodnocena jako nedostatečná. S ohledem na kroky uskutečněné ke zlepšení úrovně spolupráce a na celkové vztahy Unie s Gambií se dospělo k závěru, že spolupráce Gambie s Unií v oblasti zpětného přebírání osob není dostatečná, a proto je třeba, aby Unie přijala opatření.

(2)

V souladu s čl. 25a odst. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 810/2009 bylo dne 7. října 2021 přijato prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/1781 (2), kterým se dočasně pozastavilo uplatňování některých ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009, pokud jde o některé státní příslušníky Gambie.

(3)

V souladu s čl. 25a odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 Komise průběžně posuzuje spolupráci s Gambií v oblasti zpětného přebírání osob po vstupu prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/1781 v platnost. Z hodnocení vyplývá, že nedošlo k žádnému významnému zlepšení, protože spolupráce v oblasti zjišťování totožnosti a navracení je stále obtížná, nebyl dodržován časový rámec stanovený v ujednání EU-Gambie o zpětném přebírání osob a až do března 2022 zůstávalo v platnosti moratorium na navracení charterovými lety, jež Gambie jednostranně zavedla. Navzdory určitému omezenému vývoji, zejména vydání tří povolení k přistání pro návratové operace, k němuž došlo po pozastavení moratoria zavedeného Gambií, je spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob stále nedostatečná a je třeba dosáhnout zásadního a trvalého zlepšení.

(4)

Podle posouzení Komise je spolupráce Gambie s Unií v oblasti zpětného přebírání osob i přes opatření přijatá v prováděcím rozhodnutí (EU) 2021/1781 nadále nedostatečná, a proto je třeba přijmout další opatření, aniž by bylo dotčeno prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1781.

(5)

Postupné uplatnění zvýšeného vízového poplatku na státní příslušníky Gambie by mělo být jasným signálem pro gambijské orgány, že je třeba přijmout nezbytná opatření ke zlepšení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob.

(6)

Na státní příslušníky Gambie, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 (3), by se proto měl uplatnit vízový poplatek ve výši 120 EUR, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 810/2009. V souladu s uvedeným nařízením se tento poplatek nevztahuje na děti mladší 12 let. Neměl by se rovněž vztahovat na žadatele, kteří jsou osvobozeni od vízového poplatku podle nařízení (ES) č. 810/2009.

(7)

Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (4), která rozšiřuje právo volného pohybu na rodinné příslušníky doprovázející nebo následující občana Unie, nezávisle na jejich státní příslušnosti. Toto rozhodnutí by se tedy nemělo uplatnit na rodinné příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, ani na rodinné příslušníky státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a třetí zemí.

(8)

Opatřeními stanovenými v tomto rozhodnutí by neměly být dotčeny povinnosti členských států podle mezinárodního práva, včetně závazků, které mají jako hostitelské země mezinárodních mezivládních organizací nebo mezinárodních konferencí svolaných Organizací spojených národů nebo jinými mezinárodními mezivládními organizacemi se sídlem v členských státech. Zvýšený vízový poplatek by se tedy neměl vztahovat na státní příslušníky Gambie žádající o víza, jestliže je to nezbytné k tomu, aby členské státy splnily své povinnosti jakožto hostitelské země těchto organizací nebo konferencí.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(10)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(12)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(13)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (11).

(14)

Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011,