(1)

Dne 22. června 2022 Rada guvernérů rozhodla o tom, že změní rámec programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP) tak, aby se referenční hodnota CSPP „přikláněla“ k emitentům s lepší klimatickou výkonností. V této souvislosti Rada guvernérů upřesnila, že „přikláněním se“ je myšleno zvyšování podílu aktiv v rozvaze Eurosystému emitovaných podniky s lepší klimatickou výkonností oproti podílu těch s horší klimatickou výkonností. Rada guvernérů kromě toho rozhodla zavést pro dluhopisy emitentů s horší klimatickou výkonností omezení týkající se doby splatnosti. Klimatická výkonnost emitentů by měla být měřena s ohledem na jejich emise skleníkových plynů, úroveň ambicí jejich cílů v oblasti snižování emisí uhlíku a zveřejňování informací týkajících se klimatu. Hodnocení klimatické výkonnosti emitentů a výpočet faktorů přiklánění by se měly řídit metodikou schválenou Radou guvernérů.

(2)

Tyto kroky navazují na přezkum strategie měnové politiky Rady guvernérů a doprovodný akční plán týkající se klimatu zveřejněný dne 8. července 2021 (1). Rada guvernérů vzala v této souvislosti na vědomí, že řešení změny klimatu je celosvětová výzva a jednou z politických priorit Evropské unie, přičemž zdůraznila, že změna klimatu a přechod k udržitelnější ekonomice ovlivňují výhled cenové stability prostřednictvím svého dopadu na různé makroekonomické ukazatele a na transmisi měnové politiky. Fyzická rizika a rizika transformace související se změnou klimatu mohou ovlivnit hodnotu a rizikový profil aktiv držených v rozvaze Eurosystému. Je tomu tak zejména v případě nákupů aktiv podnikového sektoru, neboť finanční rizika související se změnou klimatu jsou pro rozvahu Eurosystému vyšší u přímých nákupů než u úvěrových operací. Tato opatření jsou proto nezbytná k tomu, aby Eurosystém mohl co nejúčinněji řídit finanční rizika související se změnou klimatu, jimž je vystaven při provádění měnové politiky, a sledovat tak svůj primární cíl, kterým je udržovat cenovou stabilitu. Přijetí opatření, která jsou koncipována s cílem omezit riziko finančních ztrát, ze strany Eurosystému je součástí vymezení a provádění měnové politiky, jak je rovněž uvedeno v článku 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), podle něhož může Eurosystém provádět úvěrové operace s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny.

(3)

Podle čl. 127 odst. 1 a čl. 282 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a jak je uvedeno v článku 2 statutu ESCB, je Eurosystém povinen, aniž je dotčen cíl cenové stability, podporovat obecné hospodářské politiky v Unii se záměrem přispět k dosahování cílů Unie, jak jsou vymezeny v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Mezi tyto cíle patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (2) (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dosažení dlouhodobého teplotního cíle stanoveného v Pařížské dohodě (3). Vzhledem k tomu, že se evropský právní rámec pro klima dotýká všech myslitelných aspektů hospodářské politiky Unie, je součástí obecných hospodářských politik Unie, které má ECB podporovat. S ohledem na výše uvedené skutečnosti si Rada guvernérů při úpravě svých nástrojů měnové politiky za předpokladu, že dva stanovené soubory nástrojů budou stejně přínosné a nenarušují cenovou stabilitu, zvolí takové uspořádání, které nejlépe podpoří obecné hospodářské politiky v Unii. Cílem zahrnutí aspektů změny klimatu do rozdělení podle referenční hodnoty je snížení finančního rizika souvisejícího se změnou klimatu pro rozvahu Eurosystému, a to snížením uhlíkové náročnosti podnikových aktiv v držbě Eurosystému. Opatření je navrženo tak, aby mělo neutrální vliv na nastavení měnové politiky, pokud jde o celkové podmínky financování. Vzhledem k tomu, že toto opatření je stejně přínosné a nenarušuje cenovou stabilitu, jeho zavedení slouží rovněž k podpoře obecných hospodářských politik v Unii.

(4)

Začlenění aspektů změny klimatu do rozdělení podle referenční hodnoty spolu s limity splatnosti pro dluhopisy emitentů s horší klimatickou výkonností rovněž dále podporuje proporcionalitu programu CSPP, neboť zmírňuje očekávané dlouhodobější riziko související se změnou klimatu, které pro Eurosystém vyplývá z jeho nákupů podnikových aktiv, čímž se zajistí, že tento program nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cíle. Kromě toho je metodika přiklánění referenční hodnoty CSPP navržena tak, aby byla přiměřená. Zohledňuje tři objektivní kategorie ukazatelů, které přímo souvisejí s emisemi, a tedy s finančním rizikem souvisejícím s klimatem a klimatickou neutralitou: historické emise uhlíku emitenta; do budoucna zaměřená klimatické ukazatele, např. zda emitenti stanovili ambiciózní a věrohodné cíle v oblasti dekarbonizace, které jsou posouzeny pomocí vhodných metodik, a kvalitu a úplnost informací zveřejňovaných emitenty v oblasti klimatu a ověřování těchto informací třetími stranami. Koncepce metodiky hodnocení klimatických aspektů navíc jako vodítko zohledňuje ustanovení o požadavcích na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (4). Metodika hodnocení klimatických aspektů bude podle potřeby přezkoumávána a aktualizována tak, aby zohledňovala zvýšenou dostupnost klimatických údajů a modelů, jakož i relevantní vývoj v oblasti regulace a pokrok v oblasti hodnocení rizik, např. prostřednictvím klimatických zátěžových testů pro rozvahu Eurosystému.

(5)

Kromě toho Eurosystém při začleňování aspektů změny klimatu do rozdělení podle referenční hodnoty zohledňuje finanční rizika související se změnou klimatu, vývoj v oblasti regulace a právních předpisů a současnou dostupnost a kvalitu údajů, přičemž zachovává široký rozsah programů nákupu v souladu s povinností jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, což podporuje účinné přidělování zdrojů.

(6)

Toto opatření v neposlední řadě zajišťuje, aby program CSPP byl plně v souladu s povinnostmi Eurosystému podle článku 11 SFEU, který vyžaduje, aby požadavky na ochranu životního prostředí byly začleněny do vymezení a provádění politik a činností Unie, mezi něž patří i měnová politika Unie. Stejně tak zajišťuje, aby byl program CSPP v souladu s povinnostmi Eurosystému podle článku 7 SFEU, který vyžaduje, aby Unie zajistila soudržnost mezi svými politikami a činnostmi.

(7)

Eurosystém by měl změnu rozdělení podle referenční hodnoty upravenou v tomto rozhodnutí uplatnit na transakce vypořádané 1. října 2022 nebo po tomto datu.

(8)

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/948 (ECB/2016/16) (5) je proto třeba příslušným způsobem změnit,