(1)

Dne 29. září 2020 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1336 (2) (dále jen „původní nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovoz určitého polyvinylalkoholu (PVA) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.

(2)

Po uložení opatření deset stran (3) uvedlo, že po období šetření (dále jen „OŠ“) (od 1. července 2018 do 30. června 2019) došlo k dočasné změně tržních podmínek, a tvrdilo, že konečná opatření by měla být s ohledem na tyto změny pozastavena podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(3)

Dne 3. září 2021 se Komise rozhodla žádosti o pozastavení dále přezkoumat a požádala zúčastněné strany v Unii, aby poskytly informace týkající se tzv. „OŠ související s pozastavením“ (tj. období po OŠ od července 2020 do června 2021), aby přezkoumala a posoudila případný dopad údajných změněných okolností na trh Unie.

(4)

Po poskytnutí konečných informací čtyři zúčastněné strany, společnosti Carbochem, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem, zpochybnily to, jak Komise vybrala OŠ související s pozastavením.

(5)

Podle jejich názoru mělo OŠ související s pozastavením začít od října 2020 a mělo se vztahovat i na měsíce červenec a srpen 2021, neboť Komise tyto údaje požadovala v dotazníku.

(6)

Komise obdržela první žádost o pozastavení dne 17. června 2021 a dne 3. září 2021 zahájila šetření týkající se pozastavení, přičemž vybrala období 12 měsíců předcházející podání žádosti, kdy údajně došlo k údajným změnám podmínek na trhu.

(7)

Pokud jde o měsíce červenec a srpen 2021, Komise si vyžádala údaje týkající se těchto měsíců, aby získala informace o vývoji trhu i po OŠ souvisejícím s pozastavením. Ne všechny spolupracující strany však měly tyto údaje k dispozici. Komise nicméně vzala v úvahu údaje za červenec a srpen 2021, pokud byly k dispozici, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění.

(8)

Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(9)

Informace o údajné dočasné změně okolností na trhu byly obdrženy od dvou výrobců v Unii a deseti zúčastněných stran, včetně uživatelů, dovozců a sdružení. Výrobci v Unii také poskytli požadované informace týkající se některých ukazatelů újmy.

(10)

Dne 20. května 2022 Komise oznámila svůj záměr nepozastavit dotčená opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly vyjádřit připomínky.

(11)

Podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení může být v zájmu Unie účinnost antidumpingových opatření pozastavena v případě, že se podmínky na trhu dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku tohoto pozastavení účinnosti opatření obnovila újma. Z toho vyplývá, že antidumpingová opatření mohou být pozastavena pouze v situaci, kdy se okolnosti změnily natolik, že výrobnímu odvětví Unie již není působena podstatná újma, a že je nepravděpodobné, že by se tato újma obnovila.

(12)

Šetření vedoucí k přijetí konečného nařízení ukázalo, že během posuzovaného období (2016 – červen 2019) čínský dovoz vzrostl o 53 % a v OŠ (červenec 2018 – červen 2019) dosáhl podílu na trhu ve výši [30–35 %] oproti 22 % v roce 2016. Současně se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila a vykazovala negativní trend ve všech hlavních ukazatelích: výroba (-12 %), prodej v EU (–27 %), podíl na trhu (od [35 % – 40 %] do [25 % – 30 %]) a ziskovost (od [–0,5 % do –5 %] do [–10 % do –15 %] v OŠ). Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, jež byla způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

(13)

Údajné dočasné změny tržních podmínek po období šetření spočívaly v narušeních dodavatelského řetězce hlavní suroviny vinylacetátového monomeru (VAM) ve spojení s výrazným zvýšením nákladů na dopravu, což vedlo k celosvětovému nedostatku dotčeného výrobku a k významnému zvýšení cen.

(14)

Na základě analýzy připomínek, které poskytly různé strany v návaznosti na žádost Komise o další informace a které byly porovnány s údaji shromážděnými během šetření, dospěla Komise k závěru, že v globálním dodavatelském řetězci skutečně došlo k dočasným narušením, pokud jde o VAM. Tato narušení byla způsobena zejména zimními bouřemi v únoru 2021 v Texasu. Tato událost přiměla každého významného amerického výrobce VAM, aby dočasně zastavil výrobu a odvolal se v souvislosti se svými dodávkami na vyšší moc, což v první polovině roku 2021 vedlo k celosvětovému nedostatku VAM, a tedy PVA. Z analýzy vyplynulo, že hlavním problémem v souvislosti s dodávkami PVA byla ve skutečnosti nedostupnost alternativních zdrojů dodávek (zejména USA a Japonsko), jak je vysvětleno v oddíle 2.3.2. Situace se však mezitím normalizovala a v průběhu roku 2022 se očekává návrat k běžnému objemu výroby.

(15)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Ahlstrom-Munksjö, Carbochem, CEPI, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem zpochybnily závěr Komise, pokud jde o návrat k běžnému objemu výroby VAM.

(16)

Strany tvrdily, že nedostatek VAM přetrvává, neboť podle některých veřejných informací se výrobci v USA i nadále v souvislosti s dodávkami VAM odvolávají na vyšší moc, a proto nelze dospět k závěru, že dojde k návratu k běžnému objemu výroby.

(17)

Tento argument musel být zamítnut. Zaprvé Komise analyzovala dopad zimních bouří v Texasu jako jeden z hlavních důvodů změny tržních podmínek uvedených v žádostech o pozastavení. Šetření ukázalo, že dopad zimních bouří z roku 2021 nyní téměř zcela zmizel. Z údajů, které poskytl jeden z hlavních výrobců VAM v USA, vyplynulo, že jeho výroba se v druhém čtvrtletí roku 2021 vrátila na běžnou úroveň a ve třetím čtvrtletí roku 2021 přesáhla úroveň z doby před bouřemi. Za druhé, prohlášení o vyšší moci, o kterém se strany zmiňují, odkazuje k událostem, k nimž došlo po OŠ souvisejícím s pozastavením a které postihly jednotlivé výrobce v souvislosti s konkrétními událostmi a nepředstavují celkovou změnu tržních podmínek.

(18)

Uživatelé rovněž tvrdili, že po uložení opatření Čína snížila svoji výrobu PVA. Toto snížení bylo údajně způsobeno nedostatečnými dodávkami VAM v Číně v důsledku politických změn zavedených čínskou vládou kvůli zimním olympijským hrám v roce 2022, mezi něž patřily politiky dvojitých kontrol energie a minimalizace znečištění, jakož i politiky v oblasti úspor energie. VAM se používá nejen k výrobě PVA, ale je standardním chemickým výrobkem, který má řadu způsobů využití. Uživatelé tvrdili, že kvůli nedostatku se ceny VAM zvýšily do té míry, že pro čínské výrobce bylo výnosnější zaměřit se spíše na výrobu a prodej VAM než na přeměnu VAM na PVA.

(19)

Údaje shromážděné v rámci šetření však toto tvrzení nepotvrdily. Čínské vývozní ceny do EU se během OŠ souvisejícího s pozastavením ve srovnání s v OŠ v rámci původního šetření významně nezměnily, jak je vysvětleno v oddíle 2.3.2. Kromě toho Komise při analýze celkového objemu vývozu PVA z Číny uvedla, že během OŠ souvisejícího s pozastavením zůstalo vyvážené množství ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření (viz tabulka 1) stejné. Snížil se pouze vývoz do Unie, ale tento pokles byl kompenzován stejným nárůstem vývozu do Koreje, Malajsie, Singapuru a Vietnamu. Údajný nedostatek VAM proto neovlivnil výrobní kapacitu čínských výrobců PVA a snížený objem vývozu do Unie byl především důsledkem antidumpingových cel na dovoz PVA z Číny.

Tabulka 1

Vývoz PVA z Číny (v tunách)

(20)

Uživatelé se zmiňují o problémech dodavatelského řetězce spojených s pandemií COVID-19. Nedostatek přepravních kontejnerů vedl ke zvýšení sazeb pro lodní dopravu, zejména z Číny a přes Atlantský oceán, což částečně narušilo globální dopravní řetězce.

(21)

Dovozci a uživatelé nakonec tvrdili, že výrobní odvětví Unie stále není schopno uspokojit celkovou poptávku po PVA v Unii. Komise konstatovala, že ačkoli výrobní odvětví Unie začalo po uložení opatření zvyšovat svou výrobu, nebylo skutečně schopno během OŠ souvisejícího s pozastavením uspokojit celkovou poptávku v Unii, a to částečně z důvodu předchozího snížení kapacity a celosvětového nedostatku VAM. V každém případě se nejedná o novou okolnost, neboť během OŠ v rámci původního šetření výrobní odvětví Unie již nebylo schopno zásobovat celou spotřebu PVA v Unii. Kapacita pro dodávky v Unii však není tržní podmínkou pro pozastavení opatření.

(22)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Ahlstrom-Munksjö, Carbochem, CEPI, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem tvrdily, že Komise odmítla zohlednit neschopnost výrobního odvětví Unie uspokojit evropskou poptávku jako změněnou okolnost, přestože výslovně uznala, že je tato neschopnost dodávek přímým důsledkem nedostatku VAM.

(23)

Jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nebylo schopno uspokojit celkovou poptávku v Unii ani před nedostatkem VAM a během OŠ souvisejícího s pozastavením platnosti výrazně nesnížilo úroveň své výroby, jak je vysvětleno v 36. a 37. bodě odůvodnění. Naopak, tabulka 2 jasně ukazuje, že snížená nabídka na trhu Unie byla ve skutečnosti způsobena podstatným poklesem dovozu, nikoli nedostatečnou produkcí výrobního odvětví Unie. Nelze ji proto považovat za změnu tržních okolností, která by odůvodňovala pozastavení stávajících opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(24)

Posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie během OŠ souvisejícího s pozastavením zahrnovalo hodnocení hlavních hospodářských ukazatelů, které měly dopad na stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(25)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že Komise porovnala situaci během OŠ souvisejícího s pozastavením se situací v roce 2016, zatímco ji měla porovnat s OŠ v rámci období původního šetření.

(26)

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Komise jasně porovnala situaci během OŠ souvisejícího s pozastavením se situací v OŠ v rámci původního šetření. Kromě toho porovnala některé ukazatele se situací výrobního odvětví Unie v roce 2016, před zvýšením újmu působícího dumpingového dovozu z Číny.

(27)

Spotřeba na volném trhu byla během OŠ souvisejícího s pozastavením o 52 % nižší než v OŠ v rámci původního šetření. Toto snížení lze přičíst snížení dovozu, neboť, jak je vysvětleno v oddíle 2.3.4, prodej výrobního odvětví Unie zůstal stabilní. Spotřeba pro využití pro vlastní spotřebu nebyla tímto vývojem ovlivněna a zůstala stabilní.

(28)

Dovoz z hlavních vyvážejících zemí, konkrétně z Číny, Tchaj-wanu, Japonska a USA, se během OŠ souvisejícího s pozastavením ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření výrazně snížil. Z hlediska objemu byl pokles dovozu z USA nejvýraznější.

(29)

Analýza situace ukázala, že tento významný pokles dovozu byl způsoben kombinací faktorů. Na celosvětové úrovni se pokles dovozu časově shodoval s problémy globálního dodavatelského řetězce spojenými s pandemií COVID-19. V případě Číny se však pokles dovozu časově shodoval s uložením opatření na dovoz PVA z Číny, neboť celkový objem čínského vývozu do všech ostatních destinací zůstal stabilní, jak je vysvětleno v oddíle 2.2. Pokud jde o USA, pokles dovozu byl umocněn nedostatkem VAM v důsledku zimních bouří.

(30)

Všechny tyto faktory vedly k omezené výrobě PVA, která je k dispozici pro vývoz, přičemž k významnému poklesu došlo ve druhé polovině roku 2020. Počáteční oživení první poloviny roku 2021 bylo poté opět negativně ovlivněno zimními bouřemi v USA. Avšak vzhledem k tomu, že škody vzniklé během zimních bouří v USA v roce 2021 trvaly velmi krátce, vzniklý nedostatek VAM se již přestává projevovat. Podle informací, které poskytli výrobci v Unii, se výroba VAM v USA po zimních bouřích od první poloviny roku 2022 zotavuje.

(31)

Navzdory výraznému poklesu (o 62 %) zůstalo množství dovozu z Číny po období šetření významné. Kromě toho byly čínské průměrné dovozní ceny jen o 2 % vyšší ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření. V průměru jsou stále o 4 % nižší než cena výrobního odvětví Unie, která nepůsobí újmu (5), jak bylo zjištěno v původním šetření. Kromě toho jsou průměrné dovozní ceny čínského dovozu bez antidumpingových cel v průměru o 38 % nižší než cena nepůsobící újmu.

Tabulka 3

Čínské dovozní ceny

(32)

Po poskytnutí informací společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že se dovoz z Číny po uložení opatření téměř zcela zastavil, a teprve v okamžiku, kdy problémy s dodávkami VAM způsobily nedostatek PVA, byli uživatelé PVA v Unii nuceni znovu nakupovat výrobek pocházející z ČLR. Podle jejího názoru proto nemohl být nestabilní stav výrobního odvětví Unie způsoben dovozem PVA z Číny.

(33)

Zaprvé Komise objasnila, že zjištění, zda existuje příčinná souvislost mezi zjištěnou újmou a dotčeným dovozem, není v tomto řízení jako takové relevantním faktorem. Pokud výrobní odvětví Unie není schopno čelit obnovení dovozu za nízké ceny, je nepravděpodobné, že by stávající opatření byla pozastavena, protože takové pozastavení by mohlo situaci výrobního odvětví Unie pouze zhoršit. Komise proto nedospěla k závěru, že se výrobní odvětví Unie nachází v nejisté situaci v důsledku současného dovozu z Číny.

(34)

Za druhé, pokles dovozu z Číny byl očekávaným důsledkem antidumpingových cel. Čínská výrobní kapacita je však stále k dispozici a v Unii stále existuje poptávka po čínském dovozu. Uživatelé PVA v Unii stále nakupují PVA z Číny ve značném množství, jak je zdůrazněno ve 31. bodě odůvodnění, avšak za spravedlivé ceny. Kromě toho jsou uživatelé navzdory antidumpingovým clům stále ziskoví, jak je vysvětleno v 66. bodě odůvodnění. To naznačuje, že antidumpingová cla mají zamýšlený účinek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(35)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v OŠ souvisejícím s pozastavením vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(36)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v OŠ souvisejícím s pozastavením ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření celkově snížil o 5 %, zatímco kapacita se nezměnila. Čtvrtletní analýza však poskytuje diferencovanější obrázek.

(37)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v prvním čtvrtletí OŠ souvisejícího s pozastavením stále klesal, neboť se časově shodoval s posledním čtvrtletím před uložením opatření, a proto výrobní odvětví Unie stále trpělo tlakem dumpingového dovozu z Číny. Od října 2020 se po uložení antidumpingových cel objem výroby začal opět zvyšovat a v druhé polovině OŠ souvisejícího s pozastavením dosáhl úrovně, která byla o 8 % vyšší než objem během OŠ v rámci původního šetření.

(38)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se během OŠ souvisejícího s pozastavením vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a prodejní ceny

(39)

Objem prodeje v EU zůstal relativně stabilní na úrovni původního OŠ. Totéž platí pro prodejní ceny. Průměrná cena PVA výrobního odvětví Unie během OŠ souvisejícího s pozastavením byla o 1 % vyšší než v OŠ v rámci původního šetření. Jak však bylo uvedeno u objemu výroby, v první polovině OŠ souvisejícího s pozastavením začalo množství i ceny vykazovat výraznější tendenci k poklesu než v OŠ v rámci původního šetření. Poté, co vstoupila v platnost antidumpingová cla, začal se u obojího zaznamenávat růst a v posledním čtvrtletí bylo dosaženo úrovně, která byla o 18 %, resp. 5 % vyšší než v OŠ v rámci původního šetření.

(40)

Výrobní náklady na PVA se v prvních dvou čtvrtletích OŠ souvisejícího s pozastavením snížily v návaznosti na celosvětový klesající trend cen VAM. Od třetího čtvrtletí, které se časově shodovalo s problémy s dodávkami VAM z USA uvedenými v oddíle 2.3.2, se však výrobní náklady začaly opět zvyšovat o 14 % ve srovnání s druhým čtvrtletím OŠ souvisejícího s pozastavením, a to v návaznosti na vzestupnou tendenci cen VAM.

(41)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Ahlstrom-Munksjö, Carbochem, CEPI, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem zpochybnily závěry Komise, pokud jde o prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(42)

Společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že vývozní ceny z Číny vzrostly více než ceny výrobního odvětví Unie, zatímco jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie zároveň výrazně poklesly. Tento pokles se podle názoru společnosti Ahlstrom-Munksjö promítl do zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Unie o 18 %.

(43)

Tato analýza je zjevně nesprávná. Za prvé, čínské dovozní ceny v OŠ souvisejícím s pozastavením byly pouze o jeden procentní bod vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, a navzdory tomu se stále podbízely cenám výrobního odvětví Unie, které nepůsobí újmu, a to i při zahrnutí antidumpingových cel. Za druhé, analýza jednotkových výrobních nákladů podle čtvrtletí odhalila, že po počátečním poklesu v prvních dvou čtvrtletích OŠ souvisejícího s pozastavením se začaly opět zvyšovat (v návaznosti na vzestupný trend cen VAM). Výrobní náklady byly v posledním čtvrtletí OŠ souvisejícího s pozastavením o 21 % vyšší než v prvním čtvrtletí, zatímco ve stejném období se ceny výrobního odvětví Unie zvýšily pouze o 7 %. To umožnilo výrobnímu odvětví Unie návrat k ziskovosti, ale rovněž to potvrzuje, že tento vzestupný trend byl velmi nedávný (týkal se pouze posledního čtvrtletí) a nebyl dostatečně silný na to, aby dosáhl cílového zisku, jak je vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění.

(44)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(45)

Společnosti Carbochem, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem tvrdily, že Komise své hodnocení na jedné straně založila na údajích poskytnutých výrobci v Unii v jejich odpovědích na dotazník, na druhé straně ale nezohlednila informace poskytnuté spolupracujícími uživateli, pokud jde o cenu účtovanou výrobním odvětvím Unie.

(46)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie stanovená Komisí se vypočítá z celkového prodeje výrobního odvětví Unie během OŠ souvisejícího s pozastavením. Spolupracující uživatelé poskytli informace o cenových nabídkách pouze v případě konkrétních jakostí PVA pro konkrétní odběratele. Tyto nabídky nelze považovat za reprezentativní pro celý trh, a proto je nelze použít jako referenční hodnoty průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebo průměrné dovozní ceny z Číny.

(47)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(48)

Ziskovost výrobců v Unii se během OŠ souvisejícího s pozastavením vyvíjela takto:

Tabulka 6

Ziskovost

(49)

Výrobní odvětví Unie bylo během OŠ souvisejícího s pozastavením ziskové. Ačkoli se jedná o jasné zlepšení ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření, kdy výrobní odvětví Unie utrpělo ztrátu obratu ve výši [–10 % až –15 %], ziskovost Unie je stále hluboko pod cílovým ziskem (6 %). Zvýšení prodejních cen bylo do určité míry kompenzováno rostoucími výrobními náklady v důsledku vyšších cen surovin a zpožděné úpravy cen v důsledku smluvních dohod se zákazníky.

(50)

Po poskytnutí informací společnosti Ahlstrom-Munksjö a Cepi zpochybnily závěry Komise týkající se ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(51)

Společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že navzdory údajně významnému objemu dovozu z Číny bylo výrobní odvětví Unie schopno svou ziskovost výrazně zvýšit.

(52)

Komise nezpochybnila skutečnost, že výrobní odvětví Unie zvýšilo svou ziskovost, a to v důsledku antidumpingových cel. Jak je však vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění, zisk dosažený výrobním odvětvím Unie je stále mnohem nižší než cílový zisk stanovený v původním šetření.

(53)

Čtvrtletní analýza OŠ souvisejícího s pozastavením a následného vývoje nenaznačuje trvalé zlepšení situace výrobního odvětví Unie. Je pravda, že během druhého pololetí OŠ souvisejícího s pozastavením se objem výroby ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření zvýšil o 8 % a objem prodeje o 18 %. To však trvalo pouze krátce, neboť ziskovost výrobního odvětví Unie začala od čtvrtého čtvrtletí opět klesat. To lze vysvětlit výrazným zvýšením cen VAM a výsledným zvýšením výrobních nákladů PVA, zatímco ceny PVA bezprostředně nenásledovaly zvýšení výrobních nákladů. Z údajů nad rámec OŠ souvisejícího s pozastavením, které byly shromážděny během šetření, je třeba poznamenat, že v období od dubna 2021 do září 2021 ceny VAM vzrostly o 57 % a výrobní náklady PVA vzrostly o 28 %, avšak ceny PVA vzrostly pouze o 26 %.

(54)

Během OŠ souvisejícího s pozastavením se prodej výrobců v Unii stranám, které nejsou ve spojení, ve srovnání s OŠ mírně snížil o 1 %, zatímco prodejní ceny o 1 % vzrostly. Ve srovnání s referenčním rokem posuzovaného období (tj. 2016) však byl objem prodeje v rámci EU stále o 28 % nižší. Využití kapacity se snížilo o 5 %, zatímco kapacita se nezměnila. Ve srovnání s rokem 2016 se však objem výroby a využití kapacity během OŠ souvisejícího s pozastavením snížily o 20 %.

(55)

Současně zůstalo množství dovozu z Číny během OŠ souvisejícího s pozastavením významné. Kromě toho se navzdory tvrzení výrobní kapacita čínských vyvážejících výrobců ani jejich cenové chování ve srovnání se zjištěními původního šetření výrazně nezměnily.

(56)

Jak je vysvětleno v oddílech 2.2 a 2.3, objem čínské výroby zůstal během OŠ souvisejícího s pozastavením ve srovnání s OŠ v rámci původního šetření stejný a čínské dovozní ceny jsou stále nižší než ceny výrobního odvětví Unie, které nepůsobí újmu.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z uložení opatření na dovoz PVA z Číny, neboť tato opatření do určité míry umožnila výrobnímu odvětví Unie zvýšit jeho prodejní ceny na trhu Unie během OŠ souvisejícího s pozastavením, jak ukazuje pozitivní trend některých ukazatelů, jako je objem prodeje, prodejní ceny a ziskovost. Tyto známky oživení však nebyly dostatečně silné a dosud se projevovaly jen krátkodobě. Komise rovněž vzala v úvahu cenové chování čínských vyvážejících výrobců během OŠ souvisejícího s pozastavením, jakož i možnost náhlého obnovení nárůstu dovozu PVA z Číny, neboť, jak je vysvětleno v oddíle 2.3, údajný nedostatek VAM neovlivnil čínskou výrobní kapacitu a úroveň jejího vývozu.

(58)

Proto nelze vyvodit závěr, že pokud by opatření byla pozastavena, není pravděpodobné, že by došlo k obnovení újmy při neexistenci opatření. Komise proto dospěla k závěru, že důkazy neprokázaly, že by se podmínky na trhu dočasně změnily natolik, že by nebylo pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení účinnosti opatření obnovila újma.

(59)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že objem prodeje výrobního odvětví Unie během OŠ souvisejícího s pozastavením klesl v porovnání s původním OŠ o pouhé 1 %, zatímco v první polovině roku 2021 se v porovnání s původním OŠ zvýšil o 18 %. Podle jejího názoru to odporuje závěru Komise, že v případě neexistence cel se újma pravděpodobně obnoví.

(60)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. První polovina OŠ souvisejícího s pozastavením byla ovlivněna pandemií COVID-19 a nedostatkem VAM. Ve druhé polovině bylo výrobní odvětví Unie, protože mělo z opatření prospěch, schopno zvýšit svou výrobu, aby uspokojilo poptávku v Unii. Ačkoli se jedná o jasnou známku oživení, šetření prokázalo, že: i) čínští vyvážející výrobci mají stále k dispozici značnou volnou kapacitu a již vyvážejí do EU ve značném množství i se zavedenými cly, ii) jejich ceny se stále podbízejí cenám v Unii i při zahrnutí antidumpingových cel, iii) trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní z hlediska úrovně cen a významné poptávky a iv) zvýšení cen VAM negativně ovlivňuje výrobní náklady výrobního odvětví Unie a jeho ziskovost. S přihlédnutím ke všem těmto prvkům dospěla Komise k závěru, že újma, i kdyby nebyla přítomna, by se v důsledku pozastavení s největší pravděpodobností obnovila.

(61)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Společnost Cepi tvrdila, že dočasné pozastavení cla by nezvrátilo jednoznačně pozitivní trend ziskovosti výrobního odvětví Unie, a to i vzhledem k nárůstu cen po OŠ souvisejícím s pozastavením. Společnost poznamenala, že ani v případě plochých válcovaných výrobků z hliníku výrobní odvětví Unie dosud nedosáhlo cílové úrovně ziskovosti, nicméně Komise přistoupila k dočasnému pozastavení cla, neboť uznala, že takové pozastavení by pravděpodobně nezvrátilo pozitivní trendy výrobního odvětví Unie (6).

(63)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. V rámci šetření plochých válcovaných výrobků z hliníku se situace výrobního odvětví Unie po OŠ výrazně zlepšila, takže stejná podstatná újma zjištěná během období původního šetření již v období po OŠ neexistovala. V tomto případě se v prvním pololetí roku 2021 prodej výrobců v Unii stranám, které nejsou ve spojení, ve srovnání s obdobím šetření zvýšil o více než 55 % a v roce 2022 se očekával další nárůst. Naproti tomu v současném řízení se výrobní odvětví PVA v Unii nepotýká s poklesem množství prodeje, ale s výrazným stlačením cen způsobeným dumpingovým dovozem z Číny. Jakékoli další zvýšení ziskovosti by mohlo být způsobeno pouze snížením výrobních nákladů (což je nepravděpodobné vzhledem k rostoucímu trendu cen surovin) nebo návratem prodejních cen na úroveň nepůsobící újmu.

(64)

Pozastavení antidumpingových cel by navíc umožnilo čínskému PVA vstoupit na trh Unie za dumpingové ceny, které se výrazně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v 31. bodě odůvodnění. Tento cenový tlak by dále stlačil ceny výrobního odvětví Unie, a měl by tedy okamžitý negativní dopad na jeho ziskovost. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(65)

Uložení opatření na dovoz PVA z Číny odvětví PVA v Unii, které prodává na volném trhu, jednoznačně prospělo. Umožnilo výrobnímu odvětví Unie, aby se alespoň částečně zotavilo z dumpingu působícího újmu. Situace výrobního odvětví Unie však zůstává křehká a, jak je vysvětleno výše, je pravděpodobné, že během případného období pozastavení stávajících opatření se újma bez těchto opatření obnoví.

(66)

Komise rovněž uvedla, že navzdory tvrzením o negativních dopadech, které utrpěli uživatelé PVA, údaje shromážděné během analýzy pozastavení ukazují, že všech devět uživatelů a dovozců, kteří spolupracovali a poskytli odpovědi na dotazník k pozastavení, s výjimkou jednoho, zůstalo po uložení antidumpingových opatření na dovoz PVA z Číny ziskových.

(67)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Ahlstrom-Munksjö, Carbochem, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem ve svých připomínkách napadly závěry Komise ohledně dopadu antidumpingových cel na uživatele PVA.

(68)

Společnosti Carbochem, Far Polymers, Gamma Chimica a Jeniuschem tvrdily, že marže dosažené dovozci a uživateli PVA pocházejí z prodeje zásob PVA zakoupených před vstupem antidumpingových cel v platnost.

(69)

Údaje shromážděné během šetření však tento závěr nepotvrzují. V posledním čtvrtletí před uložením opatření se množství dovozu z Číny nezvýšilo. Naopak o 51 % kleslo (viz tabulka 2). Kromě toho strany ve svém vlastním podání potvrdily, že byly schopny přenést zvýšení cen PVA na své odběratele, jak již bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v současném řízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(70)

Společnost Ahlstrom-Munksjö tvrdila, že Komise neprovedla řádnou analýzu zájmu Unie.

(71)

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Na jedné straně dospěla Komise k závěru, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by se pravděpodobně obnovila, pokud by byla opatření pozastavena. Na druhé straně šetření dospělo k závěru, že výroba VAM (a PVA) se vrací na běžnou úroveň, že čínští vyvážející výrobci i přes antidumpingová cla stále vyvážejí za konkurenceschopné ceny a že uživatelé PVA v Unii byli schopni přenést zvýšení cen na své zákazníky a zůstali ziskoví. Komise proto zjistila, že neexistují žádné důvody k závěru, že je v zájmu Unie pozastavit antidumpingová cla.

(72)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky uvedené v čl. 14 odst. 4 základního nařízení pro pozastavení antidumpingových opatření nejsou v současné době splněny. Tímto rozhodnutím není dotčeno právo Komise přijmout v budoucnu rozhodnutí podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení.