(1)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky.

(2)

Dne 2. listopadu 2021 podala společnost OMV Petrom S.A. (dále jen „žadatel“) žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost splňuje formální požadavky stanovené v čl. 1 odst. 1 a příloze I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2). Žadatel předložil další informace dne 27. ledna 2022 a 25. února 2022. Dne 12. dubna 2022 si Komise od Rumunska vyžádala další informace. Rumunsko další informace poskytlo dne 2. května 2022.

(3)

Žadatel je zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU a v souladu s článkem 35 zmíněné směrnice je oprávněn podat Komisi žádost. Žadatel působí v oblasti průzkumu a těžby ropy a zemního plynu. Základní kapitál žadatele je rozdělen následovně: 51 % vlastní společnost OMV Aktiengesellschaft, 21 % vlastní rumunský stát, 10 % vlastní Fondul Proprietatea S.A. a 18 % vlastní fyzické a právnické osoby.

(4)

K žádosti je přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko ze dne 10. února 2021, které přijala rumunská rada pro hospodářskou soutěž. Tam, kde žádost odkazuje na „stanovisko“ rumunské rady pro hospodářskou soutěž, je třeba to chápat jako „postoj“ rumunské rady pro hospodářskou soutěž. V žádosti se požaduje, aby Komise stanovila, že na činnosti související s těžbou ropy a zemního plynu v Rumunsku se směrnice 2014/25/EU nevztahuje.

(5)

Podle čl. 14 písm. a) směrnice 2014/25/EU se uvedená směrnice vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti pro účely těžby ropy nebo zemního plynu.

(6)

Žádost se týká těžby ropy a zemního plynu v Rumunsku.

(7)

Podle 25. bodu odůvodnění směrnice 2014/25/EU by se „těžbou“ ropy a zemního plynu měla rozumět jejich „produkce“ a  „[v] souladu se zavedenou praxí v případě fúzí by „produkce“ měla zahrnovat rovněž „přípravné práce“, tedy vybudování náležité infrastruktury pro budoucí produkci (ropné plošiny, produktovody, terminály atd.)“.

(8)

V souladu s čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se tato směrnice vztahuje, touto směrnicí neřídí, pokud je v členském státě, kde se vykonává, tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(9)

Přímé vystavení hospodářské soutěži se vyhodnocuje na základě objektivních kritérií, která zohledňují zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví. Toto posouzení je však omezeno krátkými platnými lhůtami a nutností spoléhat se na informace, které má Komise k dispozici. Tyto informace pocházejí buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s žádostí podle článku 35 směrnice 2014/25/EU a nelze je doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů.

(10)

Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující. Pro účely posouzení, zda je příslušný subjekt vystaven přímé hospodářské soutěži na trzích, jichž se toto rozhodnutí týká, by se mělo přihlížet k tržnímu podílu rozhodujících aktérů a stupni koncentrace těchto trhů.

(11)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU, vystaveny takové míře hospodářské soutěže, která zajišťuje, že i v případě neexistence disciplíny při zadávání zakázek, kterou zavádějí podrobná pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená ve směrnici 2014/25/EU, bude zadávání veřejných zakázek za účelem vykonávání dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem.

(12)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z listopadu 2021, na informacích předložených žadatelem a rumunskými orgány a na veřejně dostupných informacích. Rozhodnutí lze revidovat, pokud v případě zásadních změn právní či skutkové situace dojde k tomu, že podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU již nejsou splněny.

(13)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU.

(14)

V souladu s bodem G přílohy III směrnice 2014/25/EU představuje příslušný právní předpis Unie týkající se otevření trhu pro těžbu ropy nebo zemního plynu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (3).

(15)

Rumunsko směrnici 94/22/ES provedlo (4) a uplatňuje. Přístup na trh pro těžbu ropy nebo zemního plynu se proto považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2014/25/EU.

(16)

Rumunská rada pro hospodářskou soutěž uznává, že přístup na trhy pro provádění těžby ropy a zemního plynu v Rumunsku se považuje za neomezený podle článku 34 směrnice 2014/25/EU (5).

(17)

Komise již dříve stanovila, že přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části (6). V důsledku toho se pro předmět této žádosti nepovažuje podrobnější posouzení přístupu na relevantní trh de facto ani de iure za nezbytné.

(18)

Komise s ohledem na faktory pojednané ve 12. až 16. bodě odůvodnění souhlasí s rumunskou radou pro hospodářskou soutěž v tom, že přístup na trhy pro provádění těžby ropy a zemního plynu v Rumunsku se považuje podle článku 34 směrnice 2014/25/EU za neomezený.

(19)

Pro účely posouzení, zda jsou dotčené činnosti přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup, je třeba zohlednit podíl hlavních podniků na trhu a stupeň koncentrace těchto trhů, včetně zvláštních vlastností činností, které jsou předmětem žádosti.

(20)

Žadatel tvrdí, že relevantní výrobkové trhy jsou následující: a) trh pro těžbu ropy a b) trh pro těžbu zemního plynu (7).

(21)

Žadatel dále tvrdí, že těžba ropy a zemního plynu zahrnuje: a) přípravné práce, tj. vybudování odpovídající infrastruktury, jako jsou ropné plošiny, produktovody a terminály pro budoucí těžbu, a b) těžbu a prodej, tj. dobývání zásob a první (velkoobchodní) prodej ropy a zemního plynu.

(22)

Ve své předchozí rozhodovací praxi definovala Komise předcházející trh velkoobchodních dodávek ropy jako samostatný trh, který se liší od předcházejících velkoobchodních dodávek zemního plynu, protože zemní plyn a ropa mají rozdílné využití a jejich cenová politika a omezení nákladů jsou odlišné (8). Komise konstatovala, že předcházející trh velkoobchodních dodávek ropy zahrnuje činnosti přípravných prací, výroby a velkoobchodu související s ropou (9).

(23)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů Unie, má Komise za to, že relevantním výrobkovým trhem je trh pro těžbu zemního plynu.

(24)

Komise ve své rozhodovací praxi zjistila, že pro předcházející velkoobchodní prodej zemního plynu existuje jeden relevantní výrobkový trh (10). Komise uvedla, že předcházející velkoobchod se zemním plynem zahrnuje činnosti přípravných prací, výroby a velkoobchodu související se zemním plynem (11).

(25)

Komise rovněž zvažovala, zda by předcházející trh velkoobchodních dodávek zemního plynu měl být rozdělen na dva různé trhy – jeden pro zkapalněný zemní plyn (dále jen „LNG“) a jeden pro plyn přiváděný plynovody (12). Pro účely tohoto rozhodnutí je toto rozlišení irelevantní, protože v Rumunsku v současné době není žádný terminál LNG (13). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů Unie, má Komise za to, že relevantním výrobkovým trhem je trh pro těžbu zemního plynu.

(26)

Žadatel tvrdí, že trh pro těžbu ropy je svým rozsahem celosvětový.

(27)

Komise již dříve dospěla k názoru, že předcházející trh velkoobchodních dodávek ropy je svým rozsahem celosvětový (14). U některých specifických zákazníků, kteří jsou „obtížně dostupní“, jako jsou rafinerie v některých vnitrozemských zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), dospěla Komise k názoru, že by zeměpisný rozsah mohl být omezen na určitý zásobovací ropovod, jako je ropovod Družba (15).

(28)

Pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů Unie, má Komise za to, že relevantní zeměpisný trh pro těžbu ropy je celosvětový.

(29)

Žadatel tvrdí, že trh pro těžbu zemního plynu zahrnuje přinejmenším EHP, Rusko a Alžírsko. Žadatel se však domnívá, že pro účely tohoto rozhodnutí lze přesný rozsah trhu ponechat otevřený, protože tento trh je přímo vystaven hospodářské soutěži, a to i při nejužší možné definici (16) (17).

(30)

Komise ve své rozhodovací praxi dosud nezaujala konečné stanovisko, pokud jde o zeměpisný rozsah předcházejícího trhu velkoobchodních dodávek zemního plynu. Komise sice byla toho názoru, že z hlediska poptávky může případně tento trh zahrnovat EHP, Alžírsko a Rusko (18), ale z hlediska nabídky považovala Komise v některých případech zeměpisný trh za užší (tj. regionální, v rozsahu několika členských států, nebo dokonce vnitrostátní (19)) v závislosti na tom, na které úrovni dodavatelského řetězce se dodávka uskutečňuje (dovoz/velkoobchod, prodej průmyslovým odběratelům a výrobcům elektřiny, prodej zákazníkům v domácnostech), nebo z důvodu omezené propojovací infrastruktury či nedostatku dostupných přeshraničních kapacit.

(31)

Pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů Unie, má Komise za to, že relevantní zeměpisný trh pro těžbu zemního plynu může zůstat otevřený.

(32)

Podle dostupných informací (20) dosáhla celková celosvětová denní produkce ropy v roce 2019 82 168 milionů barelů a v roce 2020 76 000 milionů barelů. V roce 2019 vytěžila společnost OMV Petrom celkem 65,90 tisíc barelů za den, takže její podíl na trhu činil 0,08 % (21). V roce 2020 vytěžila společnost OMV Petrom celkem 63,87 tisíc barelů za den, takže její podíl na trhu byl stejný jako v roce 2019. Pro účely této analýzy je důležité zohlednit stupeň koncentrace a relevantní trh jako celek. V tomto ohledu Komise konstatuje, že trh pro těžbu ropy se vyznačuje přítomností velkých společností vlastněných státem a tří dalších mezinárodních vertikálně integrovaných soukromých společností (tzv. „velmi významných“ společností: BP, ExxonMobil a Shell, jejichž podíly na těžbě ropy v roce 2019 dosáhly 1 %, 3 % a 2 %) (22), jakož i určitého počtu tzv. významných společností (23). Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že trh zahrnuje několik společností, které jsou schopny na trhu vyvíjet konkurenční tlak. Specifické faktory tohoto trhu, konkrétně praxe určování cen na základě mezinárodních kotací, jakož i neexistence významných překážek v transakcích s ropou, zároveň podporují představu trhu s nízkým stupněm koncentrace, na němž se podílí řada hospodářských subjektů, mezi nimiž lze předpokládat účinnou vzájemnou hospodářskou soutěž.

(33)

Konkurenční charakter relevantního trhu v Rumunsku navíc potvrzuje i skutečnost, že v předchozím kole nabídkového řízení na průzkum, přípravné práce a těžbu ropy v roce 2009/2010 byly zakázky na těžbu ropy v rámci nabídkových řízení zadaných Národním úřadem pro nerostné zdroje zadány jiným než rumunským společnostem (24). To dále potvrzuje, že tento trh je otevřen zahraničním společnostem, neboť většina uvedených subjektů jsou dceřiné společnosti mezinárodních skupin nebo mají mezinárodní společnosti jako většinové akcionáře.

(34)

Konkurenční charakter rumunského trhu potvrzuje rovněž skutečnost, že ropa, která je zpracovávána v zařízeních žadatele, není omezena na jeho vlastní produkci (25). Žadatel zpracovává tuzemskou i dovezenou ropu. V letech 2017, 2018 a 2019 představovala dovezená ropa 20,13 %, 9,58 % a 14,28 % celkové ropy zpracované v Rumunsku (26).

(35)

Pokud jde o vývoz ropy, žadatel tvrdí, že v kontextu celosvětového trhu nejsou mezi Rumunskem a ostatními členskými státy žádné překážky vývozu, a to ani mimo Unii. Jak žadatel tvrdí, roční vnitrostátní produkce ropy fakticky nepokrývá objem, který následně zpracovává (27).

(36)

Podle dostupných informací (28) dosáhla v roce 2019 celková těžba zemního plynu v Unii 70 miliard Sm3 (29) a ve stejném roce dosáhla jeho těžba v EHP 185 miliard Sm3. V roce 2019 činila těžba společnosti OMV Petrom 4,33 miliardy Sm3, takže její podíl na trhu na úrovni Unie činil 6,22 % (30). V roce 2019 činila těžba v Rusku 678 miliard Sm3 a v Alžírsku 88 miliard Sm3 (31). Celková produkce v EHP, Rusku a Alžírsku tedy činila 950 miliard Sm3, z čehož podíl společnosti OMV Petrom představoval 0,46 % (32). Toto snížení podílu žadatele ve srovnání se dvěma předchozími roky rovněž dokládá konkurenční tlak vyvíjený řadou konkurentů na trhu.

(37)

Stupeň koncentrace na trhu pro těžbu zemního plynu je s ohledem na přítomnost „velmi významných“ společností (ExxonMobil a TotalEnergies s podíly na trhu 1,59 % a 3,86 %), významných společností (např. Equinor s podílem na trhu 4,39 %) a dvou státem vlastněných společností Gazprom a Sonatrach (s podílem na trhu 48,80 % a 12,99 %) středně vysoký (33). Komise poznamenává, že vzhledem k deklarovanému záměru Unie diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu se očekává, že se tržní podíly výrobců plynu v EHP v nadcházejících letech výrazně změní. Očekává se, že plánovaná diverzifikace dodávek povede k novým vstupům na trh, a tudíž ke snížení koncentrace na trhu. Tyto prvky jsou dalším dokladem přímého vystavení hospodářské soutěži.

(38)

Podle žadatele byl v minulosti rumunský vývoz zemního plynu nízký z důvodu omezené kapacity infrastruktury. Toto omezení na straně vývozu vyvíjí tlak na rumunské podniky, aby mezi sebou soutěžily při zhodnocování své produkce ve vnitrostátním měřítku (34). Během posledních tří let však skutečně vyvezené množství vykazuje pozitivní rostoucí trend. Vývoz roste: během prvních sedmi měsíců roku 2021 dosáhl vývoz trojnásobku celkového množství zemního plynu vyvezeného v roce 2020. V roce 2020 byl rumunský vývoz zemního plynu téměř šestkrát větší než v roce 2017 (35). K tomuto pozitivnímu trendu vývozu přispěla nově vybudovaná infrastruktura (36). Probíhající přípravné práce na kapacitě infrastruktury zlepšují vývozní toky a dále zvyšují vystavení rumunských výrobců zemního plynu hospodářské soutěži.

(39)

Vzhledem k faktorům zkoumaným ve 4. až 37. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU je v Rumunsku splněna, pokud jde o tyto činnosti:

(40)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2014/25/EU by se neměla použít v případě, kdy zadavatelé udělují zakázky, které mají umožnit vykonávání činností uvedených ve 38. bodě odůvodnění písm. a) a b) tohoto rozhodnutí v Rumunsku, ani v případě soutěží o návrh organizovaných v daných zeměpisných oblastech v takové oblasti činnosti.

(41)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže a ustanovení jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metodika používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány při posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (37), jak potvrdil Tribunál (38),