(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, by měl být hmotněprávní výsledek platných právních opatření a opatření dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní opatření a opatření dohledu dotčené třetí země zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v dané třetí zemi usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyšší úrovni rizika, než jaké by je mohly vystavit ústřední protistrany povolené v Unii, a nepředstavují tudíž pro Unii nepřijatelné úrovně systémového rizika.

(3)

Posouzení toho, zda jsou právní opatření a opatření dohledu Izraele rovnocenná opatřením Unie, by proto mělo být založeno nejen na srovnávací analýze právně závazných požadavků vztahujících se na ústřední protistrany v Izraeli, ale také na posouzení výsledku těchto požadavků. Komise by měla rovněž posoudit přiměřenost těchto požadavků, aby zmírnila rizika, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii, a to s ohledem na velikost finančního trhu, na němž ústřední protistrany v Izraeli působí. Za účelem dosažení rovnocenného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, nutné přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(4)

Ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví tři podmínky, které je nutné splnit, aby bylo možno konstatovat, že právní opatření a opatření dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenná požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(5)

V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. a) musí ústřední protistrany povolené v třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV uvedeného nařízení.

(6)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Izraeli tvoří zákon o cenných papírech 5728-1968 (2) (dále jen „zákon o cenných papírech“), zejména jeho paragrafy 50 A, 50B, 50B19 a 50C. Zákon o cenných papírech uplatňuje paragraf 10 zákona o platebních systémech 5768-2008 (3) (dále jen „zákon o platebních systémech“), který stanoví kritéria, na jejichž základě Izraelský orgán pro cenné papíry (Israel Securities Authority, ISA) vykonává dohled nad clearingovými institucemi usazenými v Izraeli (zajištění stabilních a efektivních clearingových institucí). Tento právní rámec je doplněn souborem směrnic, které ISA vydal pro ústřední protistrany usazené v Izraeli. Oba uvedené zákony a směrnice ISA zajišťují plné provedení mezinárodních standardů stanovených v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (4).

(7)

Ústřední protistrany usazené v Izraeli musí získat povolení, které vydává izraelský ministr financí po konzultaci s ISA a po schválení finančním výborem Knesetu. Za účelem poskytování clearingových služeb musí ústřední protistrany splnit zvláštní ustanovení stanovená v zákoně o cenných papírech a mít zavedena vnitřní pravidla a postupy, které zejména zajistí soulad se všemi příslušnými standardy stanovenými v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů. Ústřední protistrany usazené v Izraeli musí zejména fungovat bezpečně a účinně a obezřetně řídit rizika spojená se svou činností a operacemi. V souladu s pokynem ISA ze dne 15. prosince 2015 obsaženým ve směrnici určené ústředním protistranám povoleným v Izraeli musí mít ústřední protistrany rovněž dostatečné finanční a lidské zdroje a zdroje pro řízení rizik, informační technologie, systémy a infrastrukturu, aby mohly svou funkci ústřední protistrany plnit. Kromě toho každá ústřední protistrana povolená v Izraeli odpovídá za vytvoření svých vnitřních pravidel, s výjimkou změny pravidel členství, kterou musí v souladu s paragrafem 50B písm. a) bodu 1 zákona o cenných papírech formálně schválit ISA. Bez ohledu na toto ustanovení může ISA podle paragrafu 50C písm. b) zákona o cenných papírech nařídit změny pravidel ústřední protistrany povolené v Izraeli, pokud tato pravidla nejsou v souladu s izraelským právním rámcem pro ústřední protistrany a se Zásadami pro infrastruktury finančních trhů.

(8)

Izraelský finanční trh je výrazně menší než finanční trh Unie. Celková hodnota derivátových obchodů, jejichž clearing byl v Izraeli od roku 2015 proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty derivátových obchodů, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách povolených v Izraeli tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(9)

Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu Izraele zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Izraeli splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(10)

Podle ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené ve třetí zemi zajišťovat, aby ústřední protistrany podléhaly průběžnému účinnému dohledu a vymáhání.

(11)

Pravomoc vykonávat dohled nad operacemi ústředních protistran povolených v Izraeli má podle paragrafu 50C zákona o cenných papírech ISA. Cílem dohledu ISA je zajistit stabilitu a efektivnost ústředních protistran a kontrolovat, zda izraelské ústřední protistrany plní své povinnosti. Kromě toho ustanovení paragrafu 10 zákona o platebních systémech a paragrafu 56 A a paragrafu 50C písm. d) zákona o cenných papírech doplňují soubor pravomocí svěřených ISA, který tak může provádět audit ústřední protistrany, kontroly na místě a vyžádat si doklady prokazující náležité provedení právně závazných požadavků na ústřední protistrany povolené v Izraeli. ISA může usazeným ústředním protistranám uložit vnitřní pravidla, pokud existuje podezření na porušení předpisů, jak je stanoveno v oddíle 50C písm. b) zákona o cenných papírech.

(12)

Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v Izraeli zajišťují průběžný účinný dohled a vymáhání.

(13)

V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní rámec třetí země poskytovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí (dále jen „ústřední protistrany ze třetích zemí“).

(14)

Neizraelské ústřední protistrany, které chtějí provádět clearing derivátů v Izraeli, musí předsedovi ISA podat žádost o licenci a získat schválení izraelským ministrem financí. Paragraf 50 A písm. a8) zákona o cenných papírech stanoví, že pokud má předseda ISA za to, že ISA může spolupracovat s příslušným orgánem povolených neizraelských ústředních protistran, že právní požadavky na tuto ústřední protistranu jsou rovnocenné izraelskému rámci a že udělení licence této ústřední protistraně by nepoškodilo zájmy investorů v Izraeli, může ISA rozhodnout, že tuto ústřední protistranu osvobodí od regulačních ustanovení izraelského právního rámce pro ústřední protistrany. Za těchto podmínek je tedy možné neizraelskou ústřední protistranu uznat.

(15)

Komise dospěla k závěru, že právní rámec Izraele poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(16)

Komise se proto domnívá, že právní opatření a opatření dohledu Izraele vztahující se na ústřední protistrany splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012. Tato právní opatření a opatření dohledu by proto měla být považována za rovnocenná požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.

(17)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích vztahujících se na ústřední protistrany v Izraeli v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy budou vývoj právního a dohledového rámce vztahujícího se na ústřední protistrany v Izraeli a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato, i nadále sledovat.

(18)

Komise může kdykoli rozhodnout o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí, zejména pokud má vývoj v oblasti regulace a dohledu v Izraeli vliv na podmínky, na jejichž základě je toto rozhodnutí přijato.

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,