(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, by měl být hmotněprávní výsledek platných právních opatření a opatření dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní opatření a opatření dohledu dotčené třetí země zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v dané třetí zemi usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyšší úrovni rizika, než jaké by je mohly vystavit ústřední protistrany povolené v Unii, a nepředstavují tudíž pro Unii nepřijatelné úrovně systémového rizika. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

Posouzení toho, zda jsou právní opatření a opatření dohledu Indonésie rovnocenná opatřením Unie, by proto mělo být založeno nejen na srovnávací analýze právně závazných požadavků vztahujících se na ústřední protistrany v Indonésii pod dohledem indonéského úřadu pro finanční služby (Otoritas Jasa Keuangan (dále jen „úřad OJK“)), ale také na posouzení výsledku těchto požadavků. Komise by měla rovněž posoudit přiměřenost těchto požadavků, aby zmírnila rizika, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii, a to s ohledem na velikost finančního trhu, na němž ústřední protistrany v Indonésii působí. Za účelem dosažení rovnocenného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, nutné přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(4)

Toto rozhodnutí se týká pouze rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu nad ústředními protistranami, nad nimiž vykonává dohled úřad OJK, a nikoli právních předpisů a předpisů o dohledu nad ústředními protistranami, které poskytují clearingové služby na komoditním trhu a podléhají regulaci a dohledu Regulační agentury pro obchodování s komoditními futures (Badan Pengawas Perdagangan Berjangka Komoditi (Bappebti)) spadající pod Ministerstvo obchodu Indonéské republiky (Kementerian Perdagangan Republik Indonesia), nebo ústředními protistranami provozovanými a kontrolovanými bankou Bank Indonesia.

(5)

Ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní opatření a opatření dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenná požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(6)

V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012 musí ústřední protistrany povolené v třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV uvedeného nařízení.

(7)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Indonésii, nad nimiž vykonává dohled úřad OJK, jsou stanoveny v zákoně Indonéské republiky č. 8 z roku 1995 o kapitálovém trhu („zákon o kapitálovém trhu“) (Undang-Undang Republik Indonesia Nomor 8 Tahun 1995 tentang Pasar Modal) (2), nařízení úřadu OJK č. 3/POJK.04/2021 o organizaci činností na kapitálovém trhu (Peraturan OJK Nomor 3/POJK.04/2021 tentang Penyelenggaraan Kegiatan di Bidang Pasar Modal) (3) a nařízení úřadu OJK č. 22/POJK.04/2019 o transakcích s cennými papíry (Peraturan OJK Nomor 22/POJK.04/2019 tentang Transaksi Efek) (4) (dále společně jen „základní pravidla“). V nařízení úřadu OJK č. 22/POJK.04/2019 jsou provedeny mezinárodní standardy stanovené v zásadách pro infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (5).

(8)

Ústřední protistrany musí být povoleny úřadem OJK. Aby ústřední protistrany získaly povolení poskytovat clearingové služby, musí splňovat požadavky stanovené v základních pravidlech. Tyto požadavky jsou doplněny vnitřními pravidly a postupy ústředních protistran, které zajišťují soulad se všemi příslušnými standardy zásad pro infrastruktury finančních trhů.

(9)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany, jež jsou v Indonésii povoleny a nad nimiž vykonává dohled úřad OJK, mají tedy dvoustupňovou strukturu. První stupeň sestává z primárních pravidel, která stanoví základní povinnosti, jež musí ústřední protistrany splňovat, aby mohly získat povolení poskytovat clearingové služby v Indonésii. Druhý stupeň sestává z vnitřních pravidel a postupů ústřední protistrany, které musí být přijaty jako nařízení ústřední protistrany jakožto orgánu stavovské samosprávy.

(10)

Indonéský finanční trh je výrazně menší než finanční trh Unie. Účast v ústředních protistranách povolených v Indonésii tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii. Základní pravidla vztahující se na ústřední protistrany povolené v Indonésii doplněná jejich vnitřními pravidly a postupy, které vyžadují dodržování zásad pro infrastruktury finančních trhů, náležitě zmírňují nižší míru rizika, jemuž mohou být členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystaveni, a lze je tudíž považovat za pravidla, kterými bylo dosaženo takové zmírnění rizik, jež je rovnocenné cíli sledovanému nařízením (EU) č. 648/2012.

(11)

Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu Indonésie zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Indonésii a kontrolované úřadem OJK splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v třetí zemi zajišťovala, že ústřední protistrany podléhají v uvedené třetí zemi trvalému účinnému dohledu a vymáhání.

(13)

Úřad OJK jakožto orgán dohledu nad ústředními protistranami sleduje ústřední protistrany v Indonésii, aby průběžně zajišťoval dodržování základních pravidel a vnitřních pravidel a postupů ústředních protistran. Každodenní pravidelný dohled provádí úřad OJK v souladu se zákonem Indonéské republiky č. 21 z roku 2011 o úřadu pro finanční služby (dále jen „zákon o úřadu OJK“) (Undang-Undang Republik Indonesia Nomor 21 Tahun 2011 tentang Otoritas Jasa Keuangan) (6) za účelem identifikace, posouzení, stanovení priorit a zmírnění rizik. Úřad OJK může vyšetřovat podezření na protiprávní jednání, jak je uvedeno v kapitole XI zákona o úřadu OJK. Úřad OJK má rozsáhlé pravomoci k zajištění souladu a může odejmout obchodní licenci a schválení vnitřních pravidel a postupů, vydávat podmínky, požadavky nebo pokyny a ukládat ústředním protistranám sankce.

(14)

Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v Indonésii zajišťují průběžný účinný dohled a vymáhání.

(15)

V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní rámec třetí země poskytovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí (dále jen „ústřední protistrany z třetích zemí“).

(16)

Ústřední protistrany z třetích zemí, které chtějí nabízet služby centrálního clearingu v Indonésii, musí jako ústřední protistrana požádat úřad OJK o obchodní licenci podle čl. 13 odst. 1 zákona o kapitálovém trhu. Indonéské ústřední protistrany i ústřední protistrany ze zemí mimo Indonésii tak mohou poskytovat clearingové služby na indonéském kapitálovém trhu bez diskriminace. Musí splňovat stejné požadavky jako indonéské ústřední protistrany, včetně dodržování zásad pro infrastruktury finančních trhů. Uzavření ujednání o spolupráci mezi úřadem OJK a příslušnými orgány třetí země odpovědnými za dohled nad ústřední protistranou ze země mimo Indonésii je stanoveno v článcích 47 a 48 zákona o úřadu OJK.

(17)

Komise dospěla k závěru, že právní rámec Indonésie poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(18)

Komise se proto domnívá, že právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany pod dohledem úřadu OJK splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012. Tyto právní předpisy a předpisy o dohledu by proto měly být považovány za rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(19)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích platných v okamžiku jeho přijetí a vztahujících se na ústřední protistrany, nad nimiž vykonává dohled úřad OJK. Komise bude mimo jiné na základě informací Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 odst. 6b nařízení (EU) č. 648/2012 i nadále pravidelně sledovat vývoj právního rámce a rámce dohledu vztahujících se na ústřední protistrany v Indonésii a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(20)

Nazákladě zjištění vyplývajících z pravidelného nebo zvláštního přezkumu může Komise kdykoli rozhodnout o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí, zejména pokud vývoj ovlivní podmínky, na jejichž základě je toto rozhodnutí přijato.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

a)

zákon Indonéské republiky č. 8 z roku 1995 o kapitálovém trhu;

b)

zákon Indonéské republiky č. 21 z roku 2011 o úřadu pro finanční služby;

c)

nařízení úřadu OJK č. 22/POJK.04/2019 o transakcích s cennými papíry;

d)

nařízení úřadu OJK č. 3/POJK.04/2021 o organizaci činností na kapitálovém trhu.