EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (2) (dále jen „Ženevský akt“) je mezinárodní dohoda, na jejímž základě smluvní strany provádějí systém vzájemné ochrany označení původu a zeměpisných označení.

(2)

V návaznosti na rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 (3) o přistoupení Unie k Ženevskému aktu uložila Unie dne 26. listopadu 2019 listinu o přistoupení k zmíněnému aktu. Přistoupení Unie k Ženevskému aktu nabylo účinku dne 26. února 2020. Vzhledem k tomu, že Unie byla pátou smluvní stranou, která k Ženevskému aktu přistoupila, vstoupil Ženevský akt v platnost téhož dne v souladu s čl. 29 odst. 2 zmíněného aktu.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu mohou příslušné orgány každé jeho smluvní strany podávat žádosti o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví, který je zapisuje do mezinárodního rejstříku. V souladu s článkem 9 Ženevského aktu mohou ostatní smluvní strany rozhodnout, zda budou toto označení původu nebo zeměpisné označení na svém území chránit na konci a na základě zvláštního zjišťovacího řízení.

(4)	V souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1753 se pro účely uvedeného nařízení a aktů přijatých na jeho základě výraz „zeměpisná označení“ vztahuje na zeměpisná označení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 (4).

(5)	V souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1753 je Komise jakožto příslušný orgán Unie oprávněna po přistoupení Unie k Ženevskému aktu a poté pravidelně Mezinárodnímu úřadu podávat žádosti o mezinárodní zápis označení původu a zeměpisných označení Unie.

(6)	V období od října do listopadu 2021 zaslaly členské státy Komisi v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1753 tři žádosti o zápis do mezinárodního rejstříku zeměpisných označení, která pocházejí z jejich území a jsou chráněna v souladu s nařízením (EU) 2019/787.

(7)	V souvislosti s názvy chráněnými v souladu s nařízením (EU) 2019/787 jako zeměpisná označení by měly být podávány žádosti o zápis do mezinárodního rejstříku jako zeměpisná označení.

(8)	Měl by proto být vypracován seznam zeměpisných označení vycházející ze žádostí členských států zaslaných Komisi, aby podala žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení, která pocházejí z jejich území a která jsou v Unii chráněna v souladu s nařízením (EU) 2019/787.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro lihoviny,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Seznam zeměpisných označení chráněných na základě nařízení (EU) 2019/787, v souvislosti s nimiž má Komise podat žádosti o mezinárodní zápis, je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

V Bruselu dne 1. dubna 2022.

Za Komisi

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise

(3) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, p. 12).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1).