25.3.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/76


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/481

ze dne 22. března 2022

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Generální radě Světové obchodní organizace k přijetí rozhodnutí o přezkumu Ujednání o pravidlech správy celních kvót pro zemědělské produkty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 94/800/ES (1) uzavřela Unie dne 22. prosince 1994 Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“), která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1995.

(2)

Podle čl. IV odst. 1 Dohody o WTO je Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) oprávněna přijímat rozhodnutí ve všech otázkách vztahujících se ke všem mnohostranným obchodním dohodám.

(3)

Podle čl. IV odst. 2 Dohody o WTO jsou v období mezi zasedáními Konference ministrů její funkce vykonávány Generální radou WTO.

(4)

Podle čl. IX odst. 1 Dohody o WTO orgány WTO obvykle přijímají rozhodnutí cestou konsensu.

(5)

Na devátém zasedání Konference ministrů WTO v prosinci 2013 bylo přijato ministerské rozhodnutí o Ujednání o pravidlech správy celních kvót pro zemědělské produkty definovaném v článku 2 Dohody o zemědělství (WT/MIN(13)/39) (dále jen „ujednání o celních kvótách“). Ujednání o celních kvótách upravuje správu celních kvót pro zemědělské produkty.

(6)

Podle odstavce 13 ujednání o celních kvótách má být nejpozději čtyři roky po přijetí uvedeného ujednání zahájen přezkum jeho uplatňování s přihlédnutím k dosavadním nabytým zkušenostem. Cílem tohoto přezkumu je nadále zlepšovat používání celních kvót.

(7)

V souladu s odstavcem 13 ujednání o celních kvótách zahájil Výbor pro zemědělství v roce 2018 přezkum ujednání o celních kvótách. V prosinci roku 2019 byly závěry přezkumu předloženy na zasedání Generální rady WTO v podobě zprávy vydané Výborem pro zemědělství (dokument G/AG/29 ze dne 31. října 2019).

(8)

Dne 9. listopadu 2021 předložil předseda Výboru pro zemědělství svou zprávu o jednáních a návrh rozhodnutí obsaženého v dokumentu G/AG/32. Současně Výbor pro zemědělství předložil návrh rozhodnutí uvedeného v příloze zprávy obsažené v dokumentu G/AG/32 (dále jen „návrh rozhodnutí“) k posouzení Generální radou a následnému postoupení dvanácté Konferenci ministrů za účelem konečného přijetí, avšak s upozorněním, že někteří členové WTO v této věci ještě nedokončili své interní konzultace.

(9)

Vzhledem k tomu, že dvanáctá Konference ministrů WTO byla odložena, Výbor pro zemědělství se usnesl na návrhu tříměsíčního prodloužení lhůty (totiž do 31. března 2022), aby bylo možné učinit konečné rozhodnutí o přezkumu.

(10)

Na zvláštním zasedání Generální rady dne 15. prosince 2021 členové WTO toto tříměsíční prodloužení lhůty na datum 31. března 2022 odsouhlasili.

(11)

Očekává se, že do 31. března 2022, případně k pozdějšímu datu v roce 2022, bude-li dohodnuto další prodloužení, bude svolána Generální rada, aby posoudila přijetí návrhu rozhodnutí, a to včetně případných změn vzešlých z jednání.

(12)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Generální radě WTO, neboť rozhodnutí, které má být přijato, bude pro Unii závazné.

(13)

Návrh rozhodnutí obsahuje doporučení pro budoucí uplatňování mechanismu nevyčerpaných celních kvót, která by v případě, že budou pro všechny členy WTO přijatelná, mohla vést k ukončení přezkumu. Přijetí návrhu rozhodnutí by znamenalo, že ustanovení ujednání o celních kvótách, podle nichž Spojené státy a rozvojové země nepodléhají mechanismu nevyčerpaných kvót, by pozbyla účinku, což je jednoznačně v zájmu Unie.

(14)

V Generální radě WTO zastupuje Unii Komise v souladu s čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postojem, který má být zaujat jménem Unie v Generální radě Světové obchodní organizace na kterémkoli zasedání, které se má konat do 31. března 2022, případně po tomto datu, bude-li dohodnuto další prodloužení, je podpořit dosažení výsledku založeného na konsensu s cílem přijmout rozhodnutí, které ukončí přezkum uplatňování rozhodnutí Konference ministrů ze dne 7. prosince 2013 o Ujednání o pravidlech správy celních kvót pro zemědělské produkty definovaném v článku 2 Dohody o zemědělství (WT/MIN(13)/39), čímž odstavce 13 až 15 uvedeného rozhodnutí spolu s jeho přílohou B pozbývají účinku, jak je stanoveno v návrhu rozhodnutí, který je uveden v přílozezprávy obsažené v dokumentu G/AG/32, která je přiložena k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Zástupci Unie v Generální radě WTO mohou odsouhlasit drobné změny návrhu rozhodnutí obsaženého v dokumentu G/AG/32 bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 22. března 2022.

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)  Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).


VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

G/AG/32

11. listopadu 2021

PŘEZKUM UPLATŇOVÁNÍ BALIJSKÉHO ROZHODNUTÍ O SPRÁVĚ CELNÍCH KVÓT

ZPRÁVA PŘEDSEDY URČENÁ GENERÁLNÍ RADĚ

1.1

Na devátém zasedání Konference ministrů, které se konalo na Bali v prosinci 2013, přijali ministři rozhodnutí o „Ujednání o pravidlech správy celních kvót pro zemědělské produkty definované v článku 2 Dohody o zemědělství“ (WT/MIN(13)/39) (dále jen „Rozhodnutí“). Rozhodnutí rovněž požadovalo, aby byl nejpozději do konce roku 2017 zahájen přezkum jeho uplatňování, a to s cílem zlepšovat míru používání celních kvót. Přezkum se podle odstavců 13 až 14 Rozhodnutí měl konkrétně týkat budoucího uplatňování odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót uvedeného v příloze A Rozhodnutí.

1.2

Přezkum dospěl k závěru na zasedání Generální rady ve dnech 9.–10. prosince 2019, na němž byla schválena doporučení předložená Výborem pro zemědělství obsažená v příloze 2 zprávy č. G/AG/29. V otázce budoucího uplatňování odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót však v průběhu přezkumu prováděného v letech 2017 až 2019 nedošlo k podstatné shodě. Jak vyplývá z odstavce 1 schválených doporučení obsažených v příloze 2 zprávy č. G/AG/29, členové namísto toho odsouhlasili odložení termínu přijetí rozhodnutí týkajícího se odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót o dva roky, tj. do konce roku 2021.

1.3

Doporučení se rovněž nepřímo zmiňují o možné fragmentaci Rozhodnutí tím, že vybraným členům uvedeným v příloze B bude poskytnuto právo neuplatňovat již nadále odstavec 4, pokud mezi členy nebude existovat žádná shoda ohledně budoucího uplatňování tohoto odstavce. Snaha zamezit vynětí některých členů, k němuž by mohlo potenciálně dojít, pokud by se v otázce budoucího uplatňování odstavce 4 nedospělo v rámci dohodnuté lhůty ke shodě, několik členů nadále výrazně motivovala k nalezení přijatelného řešení problematiky tohoto odstavce při jednáních Výboru pro zemědělství, která v této věci probíhala po roce 2019.

1.4

Při těchto jednáních se členové podrobně zabývali tím, jak bude současné znění odstavce 4 v praxi fungovat během závěrečné fáze mechanismu nevyčerpaných kvót. Bylo poukázáno na to, že podle současného znění odstavce 4 je dovážející člen v závěrečné fázi mechanismu nevyčerpaných kvót povinen změnit metodu správy celních kvót, a to buď na systém „kdo dřív přijde, je při celním odbavení dřív na řadě“, nebo na systém automatického, nepodmíněného přidělování licencí na požádání, přičemž výběr z těchto možností je založen na konzultacích s příslušným vyvážejícím členem. Zvolená metoda správy se pak uplatňuje po dobu minimálně dvou let, po jejímž uplynutí a za předpokladu, že pro tyto dva roky byly oznámeny aktuální míry čerpání celních kvót, je záležitost „uzavřena“ a odpovídajícím způsobem označena ve sledovacím registru sekretariátu (Secretariat Tracking Register).

1.5

Dovážející členové z řad rozvojových zemí mohou v závěrečné fázi mechanismu nevyčerpaných kvót, v souladu s druhou částí stávajícího znění odstavce 4, zvolit alternativní metodu správy celních kvót nebo mohou nadále používat dosavadní metodu. Volbu alternativní metody správy celních kvót je nutno oznámit Výboru pro zemědělství v rámci uplatňování mechanismu nevyčerpaných kvót. Zvolená metoda se používá po dobu nejméně dvou let a záležitost je „uzavřena“ za podmínky, že se míra čerpání celních kvót zvýšila o dvě třetiny ročních přírůstků popsaných v odst. 3 písm. b) mechanismu nevyčerpaných kvót.

1.6

Na základě těchto jednání členové dospěli k lepšímu pochopení toho, v čem tkví hlavní kámen úrazu, pokud jde o budoucí uplatňování odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót, kdy dovážející člen z řad rozvojových zemí nedosáhne požadovaného zvýšení míry čerpání a současně si zachová stávající metodu správy celních kvót nebo použije alternativní metodu správy.

1.7

Úsilí členů docílit shody ohledně odstavce 4 se v prvé řadě zaměřilo na nalezení možných přístupů k řešení této potenciální mimořádné situace pro dovážející členy z řad rozvojových zemí, aby projednávanou otázku nevyčerpaných kvót bylo možné „uzavřít“.

1.8

Existovala široká podpora přístupu, jenž vycházel z textu návrhu neformálně předloženého Kostarikou, podle něhož by dovážející člen z řad rozvojových zemí, který po dvou letech v závěrečné fázi mechanismu nevyčerpaných kvót nesplňuje požadovanou normu míry čerpání (tj. dvě třetiny ročních přírůstků popsaných v odst. 3 písm. b) mechanismu nevyčerpaných kvót) při použití alternativní metody správy nebo zachování platnosti stávající metody, podléhal standardnímu požadavku uvedenému v první větě odstavce 4, jestliže o to požádá příslušný vyvážející člen či příslušní vyvážející členové. Pokud by takový požadavek nebyl vznesen, záležitost by se po dvou letech v závěrečné fázi označila za „uzavřenou“, a to i v případě, kdy by požadovaného zvýšení míry čerpání nebylo dosaženo. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby záležitost v závěrečné fázi mechanismu nakonec dospěla k „uzavření“, resp. „řešení“.

1.9

Další otázka, která v rámci jednání posléze vyvstala, se týkala vztahu mezi závazky vyplývajícími z mechanismu nevyčerpaných kvót a zvláštními ustanoveními o správě celních kvót, která dovážející člen může mít ve své listině koncesí a závazků. Členové všeobecně uznali nadřazenost koncesí a závazků v listinách i skutečnost, že úlohou Rozhodnutí a jeho mechanismu nevyčerpaných kvót je podporovat účinné provádění plánovaných závazků a nikoli je měnit. Členové se zde konkrétně řídili odstavcem 5 mechanismu nevyčerpaných kvót, jenž výslovně stanoví hierarchii mezi závazky vyplývajícími z uvedených dohod (které podle článku II:7 dohody GATT 1994 zahrnují listiny koncesí a závazků členů) a ustanoveními mechanismu nevyčerpaných kvót, neboť se v něm uvádí, že „v případě jakéhokoli rozporu mají přednost ustanovení uvedených dohod“.

1.10

Předložený návrh rozhodnutí o budoucím uplatňování odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót (viz příloha této zprávy), který vzešel ze zmíněných jednání, obsahuje tyto prvky:

i)

rozdělení stávajícího odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót do dvou pododstavců, přičemž v navrhovaném pododstavci 4a) se vyjasní „standardní“ požadavek a v pododstavci 4b) zvláštní a rozdílné zacházení;

ii)

obsah prvku, který se týká zvláštního a rozdílného zacházení, jak je uveden ve stávajícím odstavci 4, je převzat bez jakékoli úpravy do navrhovaného pododstavce 4b);

iii)

v zájmu řešení mimořádné situace, kdy dovážející člen z řad rozvojových zemí nebude po dvou letech splňovat požadovanou normu pro míru čerpání a současně si zachová stávající metodu správy celních kvót nebo použije alternativní metodu správy, je do druhé části pododstavce 4b) navrhovaného rozhodnutí přidána další možnost, která umožní dosáhnout „uzavření“ této záležitosti. To by od dotčeného dovážejícího člena z řad rozvojových zemí vyžadovalo, aby splnil „standardní“ požadavek uvedený v první části stávajícího odstavce 4;

iv)

navrhuje se nová poznámka pod čarou č. 6, která by reagovala na potenciální obavy, jež několik členů vyjádřilo ohledně vztahu mezi závazky vyplývajícími z mechanismu nevyčerpaných kvót a závazky obsaženými v listinách koncesí dovážejících členů. Vztah mezi závazky vyplývajícími z mechanismu nevyčerpaných kvót a právy a povinnostmi členů podle „uvedených dohod“ je již objasněn v odstavci 5 mechanismu nevyčerpaných kvót;

v)

vzhledem k tomu, že shoda o budoucím uplatňování odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót by v souladu s odstavci 13–15 Rozhodnutí rovněž vedla k ukončení přezkumu uplatňování Balijského rozhodnutí o správě celních kvót, je v tomto návrhu rozhodnutí uvedeno, aby tyto tři odstavce spolu s přílohou B Rozhodnutí pozbyly účinku.

1.11

Odstavec 14 Rozhodnutí vyžaduje, aby v doporučeních Generální rady týkajících se odstavce 4 mechanismu nevyčerpaných kvót bylo stanoveno zvláštní a rozdílné zacházení. Návrh rozhodnutí, které obsahuje doporučení k budoucímu uplatňování odstavce 4, v tomto směru zachovává v rámci navrhovaného pododstavce 4b) stávající ustanovení o zvláštním a rozdílném zacházení, neboť stanoví, že dovážející člen z řad rozvojových zemí může v závěrečné fázi mechanismu nevyčerpaných kvót i nadále uplatňovat stávající metodu správy celních kvót nebo může použít alternativní metodu správy a docílit řešení dané záležitosti tím, že prokáže požadované zvýšení míry čerpání. Tato možnost, jak je uvedena ve stávajícím odstavci 4 Rozhodnutí, zůstává nezměněna. Pokud v následujících dvou letech dovážející člen z řad rozvojových zemí nedosáhne za těchto podmínek požadovaného zvýšení míry čerpání celních kvót, navrhované rozhodnutí může vyžadovat, aby tento člen uplatnil „standardní“ požadavek, jak je uveden v první části stávajícího odstavce 4 (tj. systém „kdo dřív přijde, je při celním odbavení dřív na řadě“ nebo automatické přidělování licencí). Nutno podotknout, že požadavek uplatnit toto ustanovení není ani po uplynutí těchto dvou let automatický. Namísto toho by se navrhovaná povinnost uplatnila pouze na základě žádosti příslušného vyvážejícího člena či příslušných vyvážejících členů. V případě, že by žádná taková žádost nebyla vznesena, a přestože by dovážející člen z řad rozvojových zemí nesplňoval požadovanou normu míry čerpání, záležitost s nevyčerpanými kvótami by byla označena za „uzavřenou“.

1.12

Dne 9. listopadu 2021 Výbor pro zemědělství opětovně svolal své 99. pravidelné zasedání, aby pokračoval v projednání bodu 2 D(i) pozastaveného pořadu jednání, který se týká provádění Balijského rozhodnutí o správě celních kvót. Na tomto zasedání Výbor odsouhlasil předání návrhu rozhodnutí (1) , které je přílohou této zprávy, Generální radě k posouzení a následnému postoupení dvanáctému zasedání Konference ministrů (MC-12), aby ministři mohli učinit rozhodnutí.


(1)  Někteří členové předeslali, že budou potřebovat dodatečný čas na konzultace se svými vládami.


PŘÍLOHA

Konference ministrů,

s ohledem na čl. IX odst. 1 Dohody z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“),

berouce na vědomí ministerské rozhodnutí ze dne 7. prosince 2013 o Ujednání o pravidlech správy celních kvót pro zemědělské produkty definované v článku 2 Dohody o zemědělství (WT/MIN(13)/39-WT/L/914) ze dne 11. prosince 2013 (dále jen „Balijské rozhodnutí o správě celních kvót“),

s odvoláním na doporučení přezkumu uplatňování Balijského rozhodnutí o správě celních kvót uvedeného v příloze 2 zprávy č. G/AG/29, které schválila Generální rada na svém zasedání ve dnech 9.–10. prosince 2019,

uznávajíce, že odstavec 1 výše uvedených doporučení stanoví pro rozhodnutí o budoucím uplatňování odstavce 4 přílohy A Balijského rozhodnutí o správě celních kvót lhůtu do 31. prosince 2021,

přijímá toto rozhodnutí:

1.

Odstavec 4 přílohy A Balijského rozhodnutí o správě celních kvót zní takto:

4a)

Dovážející člen poté ihned poskytne neomezený vstup prostřednictvím jedné z těchto metod správy celních kvót (2) ,,  (3): princip „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ (na hranicích); nebo systém automatického, nepodmíněného přidělování licencí na požádání v rámci celních kvót. Při rozhodování o tom, kterou z těchto dvou možností zavést, povede dovážející člen konzultace s příslušnými vyvážejícími členy. Zvolenou metodu bude dovážející člen uplatňovat po dobu nejméně dvou let, po jejímž uplynutí – za předpokladu, že pro tyto dva roky byly oznámeny aktuální míry čerpání celních kvót – bude o této skutečnosti učiněn záznam ve sledovacím registru sekretariátu a záležitost bude označena jako „uzavřená“.

4b)

Členové z rozvojových zemí mohou zvolit alternativní metodu správy celních kvót nebo nadále uplatňovat stávající zavedenou metodu. Tato volba alternativní metody správy celních kvót se oznámí Výboru pro zemědělství v souladu s ustanoveními tohoto mechanismu. Zvolenou metodu bude dovážející člen uplatňovat po dobu nejméně dvou let, po jejímž uplynutí, za předpokladu, že se míra čerpání zvýšila o dvě třetiny ročních přírůstků popsaných v odst. 3 písm. b), se o této skutečnosti učiní záznam ve sledovacím registru sekretariátu a záležitost se označí jako „uzavřená“. Není-li po uplynutí dvou let míra čerpání celních kvót vyšší nejméně o dvě třetiny ročních přírůstků popsaných v odst. 3 písm. b), uplatní se na žádost příslušného zainteresovaného člena ustanovení podle odstavce 4a). Není-li vznesena žádná žádost, záležitost se označí jako „uzavřená“.

2.

Odstavce 13–15 spolu s přílohou B Balijského rozhodnutí o správě celních kvót tímto pozbývají účinku.


(2)  Opatření a nápravné kroky přijaté dovážejícím členem nesmějí omezovat ani bránit právům člena, který u dané celní kvóty disponuje přídělem pro danou zemi, co se týká jeho přídělu pro danou zemi.

(3)  V případě rozporu mají přednost zvláštní ustanovení o dovozním režimu celních kvót uvedená v listině koncesí a závazků dovážejícího člena, a to v rozsahu tohoto rozporu.